Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Bučický mlýn Jméno a příjmení: Jana Prejsková Třída: 9.A Školní rok: 2011/2012 Garant / konzultant: Nina Dyčenková Datum odevzdání: 31.5.2012
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracovala sama pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených..prejsková podpis 2
OBSAH 1. Úvod Můj vztah k tématu, které jsem si zvolila... 4 2. Historie Bučického mlýna.... 5 3. Bučický rybník...... 5 4. Bučický mlýn......... 5, 6 5. Pastviny z okolí Bučice... 6, 7 6. Ptactvo na farmě... 8 7. Zajímavosti... 8,9 8. Závěr... 10 9. Seznam literatury... 11 11. Obrazová příloha... 12 3
1.Úvod Téma Bučický mlýn jsem si vybrala proto, že k němu mám hezký vztah. Velice se mi na tom místě líbí. Trávila jsem tam vždycky hodně času, skoro celé víkendy a hlavně v létě. V tomto ročním obdobím je to tam nejkrásnější. Nejvíce mě tam táhnou ale koně, protože je to mé nejoblíbenější zvíře, a tam jsem dostala možnost se o nich dozvědět více a i si na nich zajezdit. Introduction Topic Bučický mill I chose because it got a nice relationship. I really like the place. I hadalways spent a lot of time, most of the weekends and especially in summer. In thisseason it's beautiful there. Most drag me there, but the horse, because it's my favoriteanimal, and there I got the opportunity to learn more about them and even ride on them. Poděkování Děkuji paní Nině Dyčenkové za konzultace k mé práci, cenné rady a její trpělivost. 4
2. Historie Bučického mlýna První písemná zmínka o panském mlýně o třech chodech a pile, který stával v těchto místech na tehdejším potoku Leština (nynější Mrlina), pochází z roku 1639. Zásadní přestavba mlýna proběhla v roce 1910 za Jiřího Lobkowicz, kdy bylo vodní kolo nahrazeno turbínou, objekt byl rozšířen a modernizován. V roce 1932 Lobkowiczové celé rožďalovické panství prodali a zámek připadl boromejkám (členkám kongregace milosrdných sester řádu sv. Karla Boromejského) a mlýn na Bučici koupily "Rolnicko-družstevní podniky a. s." rožďalovického cukrovaru. Ještě v roce 1956 je zde uváděn správce a mlynář, v roce 1963 je mlýn definitivně uzavřen. V roce 1970 objekt koupila Prefa Hýskov (v té době byl k mání za 18 000,- Kčs) s tím, že z něho vybuduje rekreační zařízení. Tento záměr ovšem nikdy nebyl naplněn a tak budovy více než 20 let chátraly. Majitele změnil až v roce 2000, kdy ho koupil pan Jiří Petersik. Ze zdevastovaného mlýna, díky nákladné péči nového majitele, postupně vznikl nádherný, perfektně opravený objekt, s obnoveným náhonem i vodníkem na něm. 3. Bučický rybník (též Bučák - 28 ha) je významnou ornitologickou lokalitou.(ptačí oblast) Prakticky po celém obvodu s výjimkou severovýchodního kouta ho obklopují dubové lesy. Severovýchodní kout pak končí v podmáčené louce, kterou protékají dvě vodoteče. Kratší do Bučického rybníka vodu přivádí z výše položeného, drobného rybníčku Pařízek, delší naopak odvádí vodu z rybníka do Libáňského potoka. Rybník sám má hlavní vodní zdroj v řece Mrlině, která jím přímo protéká. Ústí do něj od jihovýchodu ze slatinné louky, těsně před vtokem do rybníka protéká ještě malým rybníkem Lohovským. 4. Bučický mlýn Vodní mlýn při severním konci hráze Bučického rybníka postaven 1639 jako panský (součást panství Rožďalovice). Měl tři složení, pracovala při něm i pila. K zásadní přestavbě a modernizaci (mimo jiné náhrada vodního kola turbínou) proběhla roku 1910. Mlýn fungoval 5
až do roku 1963, od té doby chátral. Po roce 2000 zrekonstruován a přeměněn na penzion. Mlýny však zdá se nebyly poháněny vodou z přilehlého Bučického rybníka, ale náhonem jdoucím z později zrušeného rybníka Babínku na Libáňském potoce severně od mlýna (zalesněné návrší Babínek nad mlýnem tak je vlastně ostrovem). Je dost možné, že existovalo nějaké propojení mezi Bučickým rybníkem a náhonem vedoucím při jeho severním břehu, jehož pomocí by bylo možné využívat i vodu tohoto náhonu pro mlýnské kolo osazené v roce 2002 pod nádržku před mlýnem. Kolo není spojeno se žádným zařízením, a není původní. Větrný mlýn byl postaven na hrázi v letech 2004-2005. Nemá žádné historické opodstatnění a je pouhou kulisou. Vpravo od něj restaurace, částečně stojící nad vodní hladinou. (otevřena2006) 5. Pastviny z okolí Bučice Jihozápadně od mlýna podél Mrliny, severozápadně podél Hasinského potoka i východně při severním břehu Bučického rybníka se rozkládají rozlehlé pastviny, sloužící k chovu koní, koz a (zejména masného) skotu. Louky a pastviny jsou většinou druhotné biotopy vzniklé v důsledku lidského hospodaření v přírodě. Historicky se louky a pastviny vyvíjely po staletí a rozkládaly na mnohem rozsáhlejších plochách, Většina z nich ale byla rozorána, odvodněna a nenávratně zničena. Teprve v posledních letech se v některých oblastech opět obnovuje tradiční využívání krajiny. Vyžaduje to však nemalou péči a množství lidské práce. Význam luk a pastvin Květnaté louky poskytují kvalitní seno a hostí pestrá společenstva rostlin a živočichů, zejména četných druhů hmyzu. Hmyz v lučních partiích je potravní zásobárnou zajišťující výživu ptákům hnízdícím v rákosinách podél rybníků. Louky zpomalují odtok vody, zabraňují erozi a mají nezanedbatelný estetický význam. Podél cyklostezky, vedoucí pastvinami a přilehlým lesem, byla vybudována Naučná stezka Bučický mlýn o šesti zastaveních. 6
Na pastvinách se teď objevují zejména krávy a koně. Z krav to jsou tato dvě plemenagaskoňský skot a Skotský náhorní skot a u koní Arabský plnokrevník, který je nejstarším čistokrevné chovaným plemenem koní na světě. Chová se zde také Český teplokrevník, který je nejrozšířenějším plemenem koní v České republice a Fríský kůň. Historie fríského koně sahá až 3000 let zpátky do minulosti. Své pojmenování dostal podle holandské provincie Friesland ležící v severním Holandsku. Toto plemeno koně se nejvíce hodí k tažení kočáru. Gaskoňský skot (Gasconne) Odolné plemeno zvyklé na chudou vegetaci pochází ze středních Pyrenejí území Langadoc. Chová se ve velkých stádech na náhorních planinách a v zimě je stahován do zimovišť v údolích. Barva těla je modrošedá, mulec černý, pevná kostra i nohy, vysoká chodivost a odolnost vůči slunečnímu záření, čímž je předurčeno k chovu v extrémních podmínkách Karibiku, jižní Ameriky či Afriky. Telata se rodí plavá, postupně se změní na barvu matky. Výška v kohoutku u krav dosahuje 135 cm a u býků 140 cm. Hmotnost činí u krav 650-750 kg a u býků je to 900-1150 kg. Maso je extrémně ceněné svojí chutí a je vyváženo do nejlepších italských restaurací. Toto plemeno má příznivý poměr maso/kost a neukládá tuk ani při výkrmu do vyšších porážkových hmotností. Plemeno vyniká snadnými porody a dlouhověkostí. Existují jedinci, kteří porodí i 14 telat. Plemenní býci jsou vysoce ceněni při zařazování do užitkových stád pro křížení. Skotský náhorní skot (Highland) Původ extenzívního plemene masného skotu Highland, sahá do dob Keltů na území severozápadní Vysočiny Skotska. V dnešní podobě se chová přinejmenším od 18. století. Díky konzervatizmu tamních chovatelů nebylo plemeno ovlivněno moderními postupy, tzv. šlechtěním a křížením, a zachovalo si tudíž svoje přirozené vlastnosti a instinkty. Můžeme ho považovat za jakousi genovou rezervu skotu. Highland je robusní plemeno menšího rámce s kompaktní stavbou těla. Hruď, lopatky a záda jsou výrazně osvaleny. Méně výrazné osvalení kýt je pro plemeno typické a je výhodou pro snadnější otelení. Výška kohoutku u dospělých krav se pohybuje mezi 115-130 cm, váha mezi 450550 kg. Dospělý býk měří v kohoutku okolo 120-140 cm a hmotnost má mezi 700-800 kg. Existuje několik barevných rázů tohoto plemene, nejrozšířenější je červený, žíhaný, červenohnědý, ale i černý a naopak světlý, šeddobéžový a bílý je vzácný. Charakteristické jsou dlouhé, vyčnívající rohy na krátké huňaté hlavě. Srst překrývá oči, které jsou lépe chráněny proti mouchám, a tím i proti přenosu nákazy IKK. Zvířata umějí rohy využívat jako nástroj k drbání míst, na která by si jinak nedostala. Jako zbraň je zpravidla nepoužívají, ale jsou si své přednosti vědoma, o to jsou klidnějším plemenem. 7
6. Ptactvo na farmě (ptačí oblast rožďalovické rybníky) Ornitologický význam Rožďalovických rybníků nespočívá pouze v prioritních druzích, kterými jsou jeřáb popelavý a moták pochop, ale vychází především ze zachovalostí celku mozaikovité struktury vodních ploch, lesů, úhorů a obydlené krajiny. Pestrost krajinných prvků ji činí pro ptactvo velmi atraktivní. Mimo hnízdních možností je tato oblast i významná tahová zastávka a zimoviště. Druhy rybníků a rákosin Kromě obou sledovaných druhů-jeřába popelavého a motáka pochopa v ptačí oblasti pravidelně hnízdí některé ohrožené druhy ptáků, jako jsou bukač velký, bukáček malý, chřástal kropenatý, čáp černý, rákosník velký, slavík modráček středoevropský nebo sýkořice vousatá. V zimním období většina vodních ploch i toků zamrzá. Za příznivých podmínek se území stává též významným zimovištěm vodních ptáků- kachen, hus, volavek, ale i některých dalších druhů, jako například orla mořského. 7. Zajímavosti Na jihovýchodní straně rybníka, nedaleko lávek, se nacházela zaniklá tvrz Varobyle, dnešní Varabule. Dnes jí připomínají pouze malé terénní nerovnosti. Nedaleko mlýna směrem na Křešice a Kopidlno stál dub Perníkář, ke kterému se váže pověst o loupeživém rytíři Jiřímu Kopidlanském. Jeho lidé zde přepadli perníkáře vracejícího se z jarmarku, okradli ho a usekli mu ruce. Nešťastník vykrvácel a zemřel. Od té doby se dubu říkalo Perníkář. Za druhé světové války zde údajně měli výsadkáři upevněnou anténu pro vysílačku. Na hrázi Bučického rybníka spáchal sebevraždu básník Joža Zindr (30.ledna 1899-11.července 1929). Posmrtně mu vyšla sbírka Bludaři s básní Mlýn na Bučici, ve které popisuje tajemnou krásu tohoto krásného zákoutí ze které jsem si vybrala kousek na ukázku. Tuto báseň věnoval své přítelkyni. 8
Mlýn na Bučici Pohádkou na tebe dýchne, Zelená záře hloubkou uniká, Kameny úzkostně skřípou, splav slzami se zalyká, stavidly lomcuje mrtvý stín. Uprostřed lesů bílý mlýn. Děvčátko rusé ti nese Červených jahod klín. Večer tma rybníky stele, Má dvojí kůrku chléb, Proč mlynář s krásnou dcerou zaměřil browning v leb? A boží mlýny melou, tiše a tišeji mluví splav, po stráních prý tu bloudí lilie zlatohlav 9
8. Závěr V závěru bych chtěla hlavně říci, že už jsem se v úvodu zmínila o tom, že mám k tomuto tématu blízký vztah a trávila jsem tam mnoho času. Také jsem si také myslela, že o tom vím téměř vše, ale když jsem se pustila do psaní mé práce, zjistila jsem, že o tématu nevím skoro nic. Stačilo opravdu jen chvíli pátrat, ať už to bylo v knihovně, internetu či od lidí co mají s Bučickým mlýnem něco společného a hned jsem se dozvěděla mnoho zajímavých a důležitých informací. Zpracování tohoto tématu nebylo až tak obtížné a jsem ráda, že jsem si toto téma vybrala. Mnoho lidí tady, Bučický mlýn navštívilo a sami vědí jak je to tam nádherné. Conclusion In conclusion I would like to especially say that as I mentioned in the introduction that I have a close relationship with the subject and I spent much time there I also thought about almost everything I know, but when I began to write my work, I found that I do not know about the topic almost nothing. Really just enough time to search, aťuž it was in the library, the Internet or from people who have Bučickým mill with something in common, I learned many interesting and important information. Development of this theme was not so difficult and I am glad that I chose it. Many people here Bučický mill visit and they know how beautiful it is there., 10
9. Použité zdroje a literatura ZINDR, Joža: Bludaři, J. Rejman Praha 1932 Internetové stránky: www.rozdalovice.cz http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ro%c5%be%c4%8falovick%c3%a9_ry bn%c3%adky&oldid=8324695 www.rozdalovice.wz http://www.bucickymlyn.cz/index.htm - Obrázky Vyprávění pamětníků : Jiří Petersik, Teplice Jaroslav Jurásek, Rožďalovice 10.Obrazová příloha 11
12
13
14
Highland Gasconne 15
16
17
18