VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 JAN ZADRAŽIL

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 JAN ZADRAŽIL

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KOMUNIKACE A LIDSKÉ ZDROJE Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / info@vsem.cz / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Analýza změn komoditní struktury zahraničního obchodu České republiky v období po vstupu do Evropské unie Červen 2013 TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Jan Zadražil JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA Ing. Anna Kalinová Csc. JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉPRÁCE PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo: podpis studenta PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval své vedoucí bakalářské práce Ing. Anně Kalinové Csc. za metodické a odborné vedení mé práce a cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / info@vsem.cz / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU ANALÝZA KOMODITNÍ STRUKTURY MEZINÁRODNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY V OBDOBÍ PO VSTUPU DO EVROPSKÉ UNIE ANALYSIS OF COMODITY STRUCTURE OF INTERNATIONAL TRADE OF THE CZECH REPUBLIC AFTER ACCESSION TO THE EUROPEAN UNION Autor: Jan Zadražil

Souhrn Bakalářská práce se zabývá problematikou mezinárodního obchodu České republiky s důrazem na změny v komoditní struktuře dovozu a vývozu v období po vstupu České republiky do Evropské unie. První část práce osvětluje základní ekonomické přístupy k mezinárodnímu obchodu a jejich dopady do hospodářské politiky státu. V následující části bakalářské práce je popsána metodika tvorby praktické části práce. V rámci metodiky jsou definovány základní pojmy, jako je mezinárodní obchod, vývoz, dovoz a obchodní bilance, jsou stanoveny zdroje statistických údajů a následně je popsána práce se získanými daty. Praktická část práce zkoumá strukturální změny v dovozu a vývozu dle třídění Standard International Trade Classification, jakožto i vývoj obchodní bilance ve sledovaném období 2004-2011. Následuje analýza vývoje struktury vývozu a dovozu konkrétní předem zvolené komodity, za kterou byla vybrána silniční vozidla. Poslední částí práce je shrnutí poznatků, jejich příčin a nástin možného budoucího vývoje zahraničního obchodu České republiky. Summary This thesis deals with the issue of the international trade of the Czech Republic with an emphasis on changes in the commodity structure of imports and exports in the period after the Czech Republic joined the European Union. The first part of the thesis explains the basic economic approaches to international trade and its impact on economic policy. The following part of the thesis describes the methodology of the practical part. The methodological part defines the basic terms such as international trade, exports, imports or trade balance. The methodological part describes the sources of statistical data and workflow with the obtained statistical data. The practical part of the thesis examines changes in the commodity structure of imports and exports sorted by Standard International Trade Classification, as well as development of the trade balance in period 2004-2011. The next part is analysis of development of exports and import of specific pre-selected commodity, for which were selected road vehicles. The last part is summary of findings, explanations of changes and outline of possible future development in foreign trade of the Czech Republic

Klíčová slova: Mezinárodní obchod, vývoz, dovoz, obchodní bilance, Evropská unie Keywords: International trade, exports, imports, trade balance, the European Union JEL Classification: F14 Empirical studies of Trade, L62 Industry Studies, Manufacturing, Automobiles

Obsah 1 Úvod... 1 2 Teoretická část... 3 2.1 Význam mezinárodního obchodu pro domácí ekonomiku... 3 2.2 Přístupy ekonomické teorie k mezinárodnímu obchodu... 5 2.2.1 Protekcionistické přístupy... 6 2.2.2 Liberální přístupy... 9 2.2.3 Shrnutí... 12 2.3 Metodika praktické části práce... 14 2.3.1 Definice mezinárodního obchodu, dovozu a vývozu zboží a obchodní bilance... 14 2.3.2 Zdroje dat... 15 2.3.3 Charakteristika Standard International TradeClassification... 16 2.3.4 Charakteristika podrobné klasifikace vybrané komodity... 16 2.3.5 Charakteristika práce se zdroji analýzy... 17 3 Praktická část... 19 3.1 Analýza vývoje dovozu a vývozu... 19 3.2 Analýza vývoje obchodní bilance podle komoditních skupin... 21 3.3 Analýza změn ve vývoji komoditní struktury dovozu... 23 3.4 Analýza změn vývoji komoditní struktury vývozu... 32 3.5 Analýza vývoje vývozu a dovozu silničních vozidel... 42 3.5.1 Analýza dovozu... 45 3.5.2 Analýza vývozu... 46 3.5.3 Závěr analýzy dovozu a vývozu silničních vozidel... 48 3.6 Zhodnocení posunů v komoditní struktuře... 51 4 Závěr... 53 Literatura Přílohy

Seznam zkratek v textu ČR Česká republika EU Evropská unie GŘC Generální ředitelství cel HDP Hrubý domácí produkt OSN Organizace spojených národů SITC Standard International Trade Classification

Seznam tabulek v textu Tabulka 1 Základní třídy klasifikace SITC... 16 Tabulka 2 Klasifikace osobních automobilů v SITC v rozsahu do 3. stupně... 17 Tabulka 3 Vývoj dovozu, vývozu a obratu mez. obchodu ČR v letech 2004 2011 (v mld. Kč)... 19 Tabulka 4 Vývoj komoditní struktury dovozu ČR v letech 2004 2011 (v % z celkového objemu)... 23 Tabulka 5 Vývoj dovozu třídy 0 Potraviny a živá zvířata v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 25 Tabulka 6 Vývoj dovozu třídy 1 Nápoje a tabák v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 25 Tabulka 7 Vývoj dovozu třídy 2 Suroviny v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 26 Tabulka 8 Vývoj dovozu třídy 3 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 27 Tabulka 9 Vývoj dovozu třídy 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 28 Tabulka 10 Vývoj dovozu třídy 5 Chemikálie a příbuzné produkty období 2004 2011 (v tis. Kč)... 29 Tabulka 11 Vývoj dovozu třídy 6 Tržní výrobky v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 30 Tabulka 12 Vývoj dovozu třídy 7 Stroje a dopravní prostředky v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 30 Tabulka 13 Vývoj dovozu třídy 8 Průmyslové spotřební zboží v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 31 Tabulka 14 Vývoj dovozu třídy 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 32 Tabulka 15 Vývoj komoditní struktury vývozu ČR v letech 2004 2011 (v % z celkového objemu)... 33 Tabulka 16 Vývoj vývozu třídy 0 Potraviny a živá zvířata v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 35 Tabulka 17 Vývoj vývozu třídy 1 Nápoje a tabák v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 35 Tabulka 18 Vývoj vývozu třídy 2 Suroviny v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 36 Tabulka 19 Vývoj vývozu třídy 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 37

Tabulka 20 Vývoj vývozu třídy 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 39 Tabulka 21 Vývoj vývozu třídy 5 Chemikálie a příbuzné produkty období 2004 2011 (v tis. Kč)... 39 Tabulka 22 Vývoj dovozu třídy 6 Tržní výrobky v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 40 Tabulka 23 Vývoj vývozu třídy 7 Stroje a dopravní prostředky v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 40 Tabulka 24 Vývoj vývozu třídy 8 Průmyslové spotřební zboží v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 42 Tabulka 25 Vývoj vývozu třídy 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 42 Tabulka 26 Vývoj vývozu a dovozu třídy 78 v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 43 Tabulka 27 Vývoj struktury dovozu třídy 78 v období 2004 2011 (v tis. Kč a % z celkového objemu)... 45 Tabulka 28 Vývoj struktury vývozu třídy 78 v období 2004 2011 (v tis. Kč a % z celkového objemu)... 47

Seznam grafů v textu Graf 1 Vývoj krytí dovozu vývozem v letech 2004 2011 (v mld. Kč)... 20 Graf 2 Vývoj celkové obchodní bilance v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 21 Graf 3 Vývoj sald obchodní bilance dle komoditních tříd SITC v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 22 Graf 4 Struktura dovozu ČR v období 2004 2011 (v % z celkového objemu)... 24 Graf 5 Struktura dovozu třídy 4 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v roce 2004... 27 Graf 6 Struktura dovozu třídy 4 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v roce 2011... 28 Graf 7 Vývoj dovozu některých vybraných zástupců 6. třídy Chemikálie a příbuzné produkty období 2004 2011 (v tis. Kč)... 29 Graf 8 Vývoj dovozu některých vybraných zástupců 7. třídy Stroje a dopravní prostředky v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 31 Graf 9 Struktura vývozu ČR v období 2004 2011 (v % z celkového objemu)... 34 Graf 10 Vývoj vývozu třídy 1 Nápoje a tabák v období 2004 2011 (v tis. Kč)... 36 Graf 11 Struktura vývozu třídy 4 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v roce 2004... 38 Graf 12 Struktura vývozu třídy 4 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v roce 2011... 38 Graf 13 Vývoj vývozu některých vybraných zástupců 7. třídy Stroje a dopravní prostředky 2004 2011 (v tis. Kč)... 41 Graf 14 Vliv podtříd skupiny 78 na obchodní bilanci v letech 2004-2011 (v tis. Kč)... 44

1 Úvod Mezinárodní obchod má pro Českou republiku zásadní význam a jeho existence a bezproblémové fungování je jedním z předpokladů efektivního fungování ekonomiky a dosahování hospodářského růstu. Toto výsadní postavení mezinárodního obchodu pro domácí ekonomiku plyne z jejího geografického umístění, z nedostatečné struktury a množství zásob nerostných surovin v České republice a dále z omezené domácí poptávky. Tyto faktory zakládají prostor pro existenci určitého druhu závislosti ekonomiky České republiky na mezinárodním obchodu. Jinými slovy fungování domácí ekonomiky je velmi blízce spjato s ekonomikami zahraničních států, především těch nejblíže sousedících. Mezinárodní obchod není statickou veličinou a plynule se vyvíjí s měnícími se podmínkami. Na objem dovozu i vývozu a jejich komoditní strukturu má vliv mnoho různých veličin, jejichž původ nemá pouze ekonomický, ale např. také politický, demografický či geografický charakter. Z tohoto důvodu lze usuzovat, že zkoumání mezinárodního obchodu a příčin jeho změn je velmi složitá záležitost. Vstup České republiky do Evropské unie 1. května roku 2004 byl pro celý český stát, jeho ekonomiku a obyvatele velkým mezníkem. Vstup do tak velkého integračního celku přinesl naší zemi celou řadu možností i povinností a bezesporu pozměnil tvář jejího zahraničního obchodu. Primárním cílem této bakalářské práce je analyzovat vývoj komoditní struktury mezinárodního obchodu České republiky v období po vstupu do Evropské unie a tento vývoj zhodnotit. Bakalářská práce je rozdělena do třech kapitol. První část práce obsahuje teoretický exkurs nad danou problematikou, měla by vysvětlit význam mezinárodního obchodu pro zemi a seznámit čtenáře se základními ekonomickými teoriemi, jež se věnují problematice mezinárodního obchodu. Pochopení těchto teorií umožňuje získat informace pro směřování hospodářské a měnové politiky země s cílem trvalého hospodářského růstu. V druhé kapitole budou položeny metodické základy nutné pro realizaci analýzy v praktické části práce. Do těchto základů můžeme zahrnout definování zdrojů dat pro 1

analýzu, charakteristiku klasifikace komodit mezinárodního obchodu a popis způsobu práce se získanými informacemi. Podmínkou zpracování praktické části práce je získání kvalitních a důvěryhodných dat zachycujících zahraniční obchod České republiky a její obchodní bilanci. Pro jejich získání budou využity statistické databáze Českého statistického úřadu a České národní banky. Kvantitativní údaje o mezinárodním obchodě budou zpracovány pomocí základních statistických metod, jakou jsou průměry a indexy s cílem dosažení co největší vypovídací schopnosti získaných dat. Třetí kapitola a zároveň praktická část této bakalářské práce je rozdělena na čtyři okruhy. První podkapitola by měla uvést čtenáře do problematiky mezinárodního obchodu pomocí stručné charakteristiky objemu vývozu a dovozu České republiky v období po vstupu do Evropské unie, čímž budou nastíněny základní trendy v českém zahraničním obchodě. Na tuto kapitolu plynule naváže analýza vývoje obchodní bilance České republiky spolu s osvětlením nejvýznamnějších změn. Obchodní bilance je unikátní makroekonomický výkaz, který umožňuje nahlédnout na vnější ekonomickou pozici země a vyhodnotit ji. Její zařazení do analýzy by mělo umožnit získat ucelenější pohled na danou problematiku. Třetí okruh a nejobsáhlejší část práce se bude soustředit na identifikaci nejvýznamnějších strukturálních změn v dovozu a vývozu, které nastaly po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, včetně jejich příčin a dopadů. Poslední okruh praktické části práce se bude věnovat analýze vývoje vývozu a dovozu jedné konkrétní komodity. V této bakalářské práci byly za tuto komoditu zvoleny silniční vozidla, neboť se jedná o zboží, které samo o sobě dokáže vypovídat o ekonomické situaci České republiky i jejích obchodních partnerů. Silniční vozidla jsou totiž jedním z hlavních exportních atributů české ekonomiky a jejich výroba má v České republice více než 100letou tradici. V závěru práce budou shrnuty nejvýznamnější zaznamenané změny a posuny. 2

2 Teoretická část Mezinárodní obchod je způsob obchodování mezi státy, který provází lidstvo již od starověku, přičemž jeho význam stále stoupá. Důvody, které ekonomické subjekty motivují k mezinárodnímu obchodování, jsou shrnuty v první podkapitole. Druhá podkapitola se zabývá přístupy jednotlivých proudů ekonomické teorie k mezinárodnímu obchodu. Rozbor ekonomických teorií může být východiskem pro hospodářskou a měnovou politiku. Součástí teoretické části práce je také rozvedení metodiky a způsobu pracování s daty použitými v praktické části této bakalářské práce. První polovina teoretické části práce zabývající se historickým vývojem zkoumání mezinárodního obchodu je zpracována na základě rešerší odborné literatury doplněné o vlastní znalosti a poznatky, jež byly během četby této literatury vyvozeny. Metodická část byla vytvořena na základě prostudování metodiky sběru dat Českého statistického úřadu. 2.1 Význam mezinárodního obchodu pro domácí ekonomiku Zahraniční obchod je z historického pohledu nejstarší formou vnějších ekonomických vztahů (Hamarnehová, 2005, s. 7). Jeho význam se značně liší v různých státech stejně tak jako se tyto státy liší ve svých geografických, politických či ekonomických charakteristikách. Nicméně vzhledem ke stupni globalizace současné světové ekonomiky lze mezinárodní obchod označit za důležitou součást jednotlivých ekonomik přispívající k efektivní mezinárodní dělbě práce. Již v polovině 20. století shrnul britský ekonom W. A. Lewis základní faktory, jež ovlivňují míru participace států v mezinárodním obchodě (Hamarnehová, 2005, s. 7): rozsah, v němž se daná země podílí na mezinárodním obchodu, závisí částečně na jejích zdrojích, částečně na překážkách, které klade obchodu do cesty, a částečně na stupni jejího vývoje. Tato obecná charakteristika platí do současnosti, ačkoli s postupem doby se počet faktorů ovlivňujících zapojení země do mezinárodního obchodu zvýšil. Mezi další faktory, které ovlivňují pozici země v mezinárodním obchodě lze zařadit její geografické umístění a politické uskupení státu včetně přístupu země k zahraničnímu obchodu, což se projevuje např. státem organizovanou podporou exportu, otevřeností vůči zahraničním investorům, zapojením země v integračních 3

celcích, jejichž cílem je podpora a usnadnění mezinárodního obchodování, či plnou směnitelností domácí měny. Vliv mezinárodního obchodu na hospodářskou situaci jednotlivých států se podstatně prohloubil především po 2. světové válce, kdy většina zemí vykazovala rychlé tempo hospodářského růstu, rozvíjely se hospodářské vztahy mezi zeměmi, vzájemná spolupráce a integrace (Hamarnehová, 2005, s. 7). Přelom 20. a 21. století je charakteristický významnou proměnou mezinárodního obchodu, kterou sebou přinesl příchod globalizace (Hamarnehová, 2005, s. 7). Přibližně koncem 90. let se mezinárodní obchod dostává v tempu růstu počtu transakcí před národní obchodování, tedy obchodování uvnitř jednotlivých států (Hamarnehová, 2005, s. 7). Pozitivní přínosy zapojení země do mezinárodního obchodování spočívají především v transformaci domácí produkce do žádoucí struktury z pohledu konečných spotřebitelů (Plchová a kol., 2007, s. 5). Zvláště v malých zemích, kde se omezené zdroje silně promítají do omezené produkce, umožňuje mezinárodní obchod překonat limity vybavenosti země (Plchová a kol., 2007, s. 5). Do těchto limitů nespadají pouze geografické charakteristiky země (např. nedostatečné zásoby nerostných surovin), ale také její ekonomické (např. nedostatek kapitálu) a politické podmínky. Logickým důsledkem překonání hranic vybavenosti země je růst její hospodářské vyspělosti a výrobní specializace (Plchová a kol., 2007, s. 5). Jednou z dalších kladných funkcí mezinárodního obchodu je přenos informací a takzvaného know-how. Tento nepopiratelný přínos mezinárodního obchodu je často označován také jako proces učení se ve vztahu k zahraničí a v současné době nabývá na významu (Plchová a kol., 2007, s. 6). Poslední přínos, který bude v této práci zmíněn, je takzvaná růstová funkce mezinárodního obchodu (Hamarnehová, 2005, s. 8). Tato funkce úzce souvisí s tvorbou specializačního profilu země, který přirozeně vyplyne z hospodářské soutěže mezi jednotlivými státy (Hamarnehová, 2005, s. 8). Pro domácí ekonomiku je totiž výhodné vyvážet jen ty produkty, které dokáže vyrobit s vyšší efektivností a tedy s nižšími náklady než země, do které domácí ekonomika ony výrobky vyváží. Jen takové produkty totiž budou v zahraniční ekonomice realizovány. 4

2.2 Přístupy ekonomické teorie k mezinárodnímu obchodu Historie mezinárodního obchodu sahá hluboko do starověku, nicméně jako předmět zkoumání se mezinárodní obchod objevuje až ve středověku (Koderová, Sojka, Havel, 2011, s. 15). V této době se formulují první uspořádané myšlenkové proudy zabývající se kromě mezinárodního obchodu také dalšími ekonomickými tématy. Postupem doby se vyčleňují dvě skupiny ekonomických škol, které mají na mezinárodní obchod zcela odlišný názor liberálové a protekcionisté. Z liberálních a protekcionistických přístupů následně vycházejí praktické postupy pro vedení hospodářské a měnové politiky země. V různých historických obdobích převládaly různé hospodářské přístupy podle toho, jaké názory současní ekonomové zastávali. Období typické existencí systému dovozních cel nebo embarg střídají doby s převahou liberální hospodářské politiky. Do 18. století platí víceméně po celé Evropě různá vývozní cla a embarga a mezinárodní obchod se jen pomalu liberalizoval pomocí celé řady bilaterálních a multilaterálních obchodních smluv uzavřených mezi jednotlivými státy nebo skupinami států (Kalínská, 2010, s. 47). Další vlna protekcionismu vzniká ke konci 19. století a znovu se opakuje po 1. světové válce a ve Velké hospodářské krizi (Kalínská, 2010, s. 47). Období protekcionismu zaniká až po konci 2. světové války díky vzniku obchodních dohod a úmluv (např. GATT 1947 1 ) a díky počínajícím snahám o ekonomickou integraci (Kalínská, 2010, s. 47). Cílem těchto integračních snah byla spolupráce na poli mezinárodního obchodování, jakožto také v měnové oblasti, neboť poválečná doba je typická dynamickým vývojem měnových systémů jednotlivých států. Za nejvýznamnější instituci, která vznikla v důsledku těchto snah, lze označit Evropskou unii, ačkoli její název a směr zaměření se v době jejího vzniku velmi odlišoval od její současné podoby. Cílem předchůdce Evropské unie, jež nesl název Evropské hospodářské společenství, bylo vytvoření jednotného trhu a celní unie (Kalínská, 2010, s. 66-67). Myšlenka tvorby měnové unie vznikla v roce 1988 a byla prezentována v tzv. Delorsově zprávě, přičemž její realizace započala v roce 1990 na konferenci v Maastrichtu (Kalínská, 2010, s. 71-72). Primárním smyslem vzniku 1 Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade) 2 Mezi předpoklady teorie absolutních výhod patří existence dokonalé konkurence, nulové dopravní a transakční náklady, jediným výrobním faktorem je práce a hodnota výrobku je závislá pouze 5 na množství práce k jeho výrobě.

měnové unie bylo prohloubení společného trhu a zjednodušení mezinárodního obchodování v rámci unie (Kalínská, 2010. s. 68). Další usnadnění mezinárodního obchodování přinesla rozsáhlá harmonizace legislativy zemí EU, která je často považována také za podmínku existence jednotného trhu. Na závěr lze říci, že harmonizační snahy v oblasti sjednocení legislativy zemí EU jsou velmi složitým procesem, který dosud nebyl dokončen, přičemž zejména míra onoho sjednocení je stále tématem odborných a politických diskusí. 2.2.1 Protekcionistické přístupy Protekcionismus označuje směr charakteristický hospodářskými zásahy do ekonomiky, které domácí ekonomiku izolují od vnějších vlivů. Dle názoru Dana Šťastného lze za protekcionistické považovat jak opatření omezující či zamezující nějakou činnost (např. uskutečnění směny), tak i opatření ve prospěch jiné činnosti (např. k podpoře exportu), tudíž je možné se uchýlit k definici protekcionismu jako instituci bránící volnému obchodu či diskriminující určitou skupinu výrobců ve prospěch jiné skupiny (Šťastný, 2001, s. 9). Charakter celkových dopadů těchto zásahů do ekonomiky nelze předem odhadnout, stejně jako tomu je u liberálních přístupů. Obecně lze ovšem konstatovat, že protekcionistická hospodářská politika vede k jistému zakonzervování domácí ekonomiky, k potlačení konkurence na domácím trhu, k vyšším cenám a ke zpomalení hospodářského růstu domácí ekonomiky (Kalínská, 2010, s. 53). Důvody, proč se i přes takovéto negativní dopady vlády uchylují k protekcionistické politice, budou rozebrány v následující kapitole. V realitě hospodářské politiky lze za protekcionistická opatření označit cla, celní přirážky, dovozní depozita, kvóty, administrativně stanovené ceny a celou řadu dalších opatření technického či kontrolního charakteru bez ohledu na jejich oficiální označení (Kalínská, 2010, s. 54). Důvody k protekcionistické politice Z předchozí kapitoly vyplývá, že realizace protekcionistické politiky sebou nese řadu negativních dopadů na ekonomiku, nicméně je třeba si uvědomit, že zde existují také pozitivní dopady, s jejichž vidinou vlády jednotlivých států prosazují již zmíněná hospodářská opatření. 6

Jedním z těchto pozitivních dopadů je vznik nového příjmu, ačkoli omezeného, plynoucího do státní pokladny. K tomuto opatření se obvykle uchylují méně rozvinuté státy nebo státy s problémy v oblasti efektivního vybírání daní (Kalínská, 2010, s. 56). Dalším argumentem pro zavedení protekcionistické politiky bývá snaha ochránit domácí průmysl nebo některou z jeho oblastí. Na druhou stranu tak vláda umožňuje přežít i neefektivním podnikům a společnostem, které by v případě příchodu konkurence ze zahraničí zbankrotovaly. Kritici protekcionismu vyzdvihují nerovnost mezi ztrátou určité skupiny (např. vlastníci podniku, zaměstnanci) a ziskem celé společnosti, přičemž zisk v této situaci převažuje nad ztrátou (Kalínská, 2010, s. 56). Předchozí bod lze dále rozvinout do podoby ochrany takzvaných mladých odvětví. Zastánci tohoto názoru tvrdí, že nová odvětví, zvláště v méně rozvinutých zemích, potřebují být po určitou dobu chráněny před zahraniční konkurencí, neboť nejsou zprvu schopny konkurovat zahraničním firmám (Kalínská, 2010, s. 56). Samozřejmě i zde hrozí možnost rozvoje neefektivních společností a problematická je také otázka doby, po kterou bude odvětví chráněno, protože žádný časový úsek nezaručuje budoucí konkurenceschopnost chráněného odvětví. Cla a jiné protekcionistické prvky bývají často zaváděny s cílem zachování domácí zaměstnanosti. Následkem těchto opatření je takzvaný export nezaměstnanosti, kdy nezaměstnanost vzroste v zemi, která do domácí ekonomiky exportovala, namísto v domácí ekonomice (Kalínská, 2010, s. 57). Účinnost takové politiky je sporná. Vzhledem k faktu, že většina protekcionistických opatření domácí ekonomiky je časem zavedena i v dalších státech, nabízí se hrozba, že s podobnou politikou přijde také vláda obchodního partnera, což má za následek neefektivní situaci, ze které se navíc těžko ustupuje. Zavedení protekcionistických opatření může být nepřímo vyvoláno také problémy na poli měnové politiky. V určitých specifických případech se instituce odpovědná za měnovou politiku může dostat do problémů s vyrovnáváním obchodní bilance, a potom je omezení mezinárodního obchodu jedním ze způsobů jejího vyrovnání (Kalínská, 2010, s. 57). 7

V praxi je možné najít ještě celou řadu dalších argumentů a motivací, proč zavést protekcionistické prvky do hospodářské politiky, nicméně omezený rozsah této práce nedovoluje se jimi dále zabývat. Při zavádění protekcionistických prvků je nutné důsledně zvážit jejich přínosy a nevýhody, neboť každé z již zmíněných opatření přináší vedle pozitivních důsledků také negativní dopady, ačkoli nemusejí nutně dopadnout na domácí výrobce a konečné spotřebitele v tuzemsku. Dopadnou-li ovšem tyto negativní dopady na zahraniční obyvatele a výrobce, je pouze otázkou času, kdy vláda postiženého státu zareaguje zavedením obdobných protekcionistických opatření. Merkantilisté Merkantilismus vznikl na přelomu 16. a 17. století ve Francii (Kalínská, 2010, s. 54). Dnešními ekonomy je tento ekonomický směr často označován také jako ekonomický nacionalismus (Holman, 2005, s. 30). Cílem představitelů merkantilismu je růst bohatství země, který zprvu ztotožňují s růstem zásoby drahých kovů v zemi (Koderová, Sojka, Havel, 2011, s. 18). Vzhledem k omezení a časové náročnosti těžby drahých kovů spatřovali merkantilisté potenciální prostor k růstu množství drahých kovů v ekonomice na poli mezinárodního obchodu (Koderová, Sojka, Havel, 2011, s. 18). Uvážíme-li předpoklad, že v mezinárodním obchodě se platilo pouze mincemi vyrobenými z drahých kovů, potom lze růstu objemu drahých kovů v držbě rezidentů dosáhnout kladnou platební, resp. obchodní bilancí. Daná země musí tedy za určité období vyvézt hodnotově větší množství zboží, než ve stejném období doveze ze zahraničí. Takovou situaci lze dlouhodobě podpořit realizací protekcionistické hospodářské politiky, jejíž opatření omezují dovoz a podporují vývoz. Z předchozího stručného popisu základu merkantilistického myšlení vyplývá, že mezinárodní obchod pro ně byl hra s nulovým součtem, což znamenalo, že na mezinárodním obchodě mohla vydělat pouze jedna země (Kalínská, 2010, s. 55). Zde je tedy možné najít základní rozpor s klasickou teorií, která považovala mezinárodní obchod za způsob, jak obohatit všechny zapojené země. 8

2.2.2 Liberální přístupy Pod pojmem liberalismus si lze představit odstraňování překážek mezinárodního obchodu, otevření vnitřního trhu země pro zahraniční subjekty a konkurenci a zrušení všech podpor státu v jednotlivých oblastech ekonomiky (Kalínská, 2010, s. 46). Výsledkem liberálních přístupů je změna struktury domácí výroby, růst konkurence na domácím trhu, růst specializace domácí ekonomiky a možnost využití realizace komparativních výhod z mezinárodní směny ke snížení cen, eliminaci inflace a stabilizaci cen (Kalínská, 2010, s. 46). Celkový dopad liberální hospodářské politiky může být pozitivní i negativní. Růst konkurence na domácím trhu hodnotí většina spotřebitelů za pozitivní, nicméně na druhé straně může tato konkurence vést k bankrotu některých domácích firem, který povede ke ztrátě pracovních míst, což se obecně považuje za negativní jev. Tato modelová situace měla za účel naznačit, jak obtížné je zhodnocení vhodnosti liberálního přístupu pro konkrétní ekonomiku. Fyziokraté Fyziokraté vznikly v polovině 18. století a lze je považovat za předchůdce klasické ekonomie (Holman, 2005, s. 32). Učení fyziokratů se významně lišilo od učení merkantilistů, neboť prosazovalo svobodu produkce i obchodu (Koderová, Sojka, Havel, 2011, s 27). Fyziokraté vycházeli z existence přirozeného řádu fungování ekonomiky, který je sám o sobě dokonalý, tudíž není nutné do tohoto řádu zasahovat hospodářskými opatřeními (Koderová, Sojka, Havel, 2011, s 27). Tento mechanismus precizně vystihl francouzský ekonom M. la Riviere, který uvedl, že přirozený řád má podobu neodvolatelných zákonů, jež jsou lidské povaze vlastní a jsou výrazem Boží vůle (Fuchs, Lisý, 2009). Na rozdíl od merkantilistů spatřovali fyziokraté původ bohatství v zemědělství (Koderová, Sojka, Havel, 2011, s. 28). Fyziokraté nahlíželi na půdu jako jediný výrobní faktor, který ve spojení s prací dokáže vyprodukovat přebytek (Sirůček, 2003, str. 19). Klasická ekonomie Jedním z nejdůležitějších představitelů klasické ekonomie je A. Smith, který se proslavil především svým pojmem neviditelná ruka trhu, kterým stejně jako fyziokraté, na něž navazoval, poukazoval na existenci neviditelného vnitřního řádu 9

ekonomiky. Smith se problematice mezinárodního obchodu a hospodářské politiky spojené s mezinárodním obchodem věnoval ve svém díle Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, kde rozvinul svoji teorii absolutních výhod 2 (Kalínská, 2010, s. 48). Podle A. Smitha je podmínkou oboustranně výhodného obchodu dosahování absolutně nižších nákladů při výrobě směňovaného zboží v porovnání s náklady, za něž by toto zboží vyrobil obchodní partner (Hamarnehová, 2005, s. 9). V rámci této teorie by se tedy země měly specializovat na výrobu těch produktů, které dokážou vyrobit s nižšími náklady než jiné země (Kalínská, 2010, s. 48). Splní-li dvě země, které spolu obchodují, tuto podmínku, obě ekonomiky si díky mezinárodnímu obchodu polepší. Zástupci klasické ekonomie tedy nahlíželi na mezinárodní obchodování jako na hru s nenulovým součtem (Sirůček, 2003, s. 22). V praxi ovšem často nastává situace, kdy některá země vyrábí všechny výrobky s absolutně vyššími náklady než druhá země. V takové situaci drží veškeré absolutní výhody pouze jedna země a dle teorie absolutních výhod by k mezinárodnímu obchodu nedocházelo. Na tento problém zareagoval anglický ekonom D. Ricardo, jenž přispěl k rozvoji ekonomie teorií komparativních výhod 3, 4 (Hamarnehová, 2005, s. 9). Teorie komparativních výhod říká, že i v tak nerovném případě, kdy jsou všechny absolutní výhody v držbě jedné země, se vzájemné obchodování těchto dvou zemí vyplatí a obě země si polepší. Tato teorie se stala východiskem pro většinu koncepcí mezinárodního obchodování a také základem ideologií prosazujících liberální přístup k mezinárodnímu obchodování, a to i přes fakt, že sám Ricardo si byl vědom nedokonalostí své teorii a zpochybnil ji v případě, kdy je možná mobilita kapitálu (Sirůček, 2003, s. 22). Na závěr lze říci, že klasická ekonomie a její představitelé zastávají liberální přístup k hospodářské politice, neboť dokázali, že aktivní zapojení země do mezinárodního obchodu je pro zemi a její hospodářský růst pozitivní. 2 Mezi předpoklady teorie absolutních výhod patří existence dokonalé konkurence, nulové dopravní a transakční náklady, jediným výrobním faktorem je práce a hodnota výrobku je závislá pouze na množství práce k jeho výrobě. 3 Předpoklady teorie komparativních výhod se shodují s předpoklady teorie absolutních výhod. 4 Komparativní výhoda je relativně větší absolutní výhoda, pokud má země absolutní výhodu při výrobě všech výrobků (Hamarnehová, 2005, s. 9). 10

Neoklasická ekonomie Neoklasická ekonomie je často představována jako základ moderního liberalismu (Sirůček, 2003, s. 22). Východiskem tohoto ekonomického proudu byla představa o ekonomice, která dokáže automaticky obnovovat svoji rovnováhu pomocí mechanismu, který lze nazvat již zmíněným pojmem neviditelná ruka trhu (Sirůček, 2003, s. 22). Již pouze teoretickým dodatkem je fakt, že rovnováha se měla obnovovat při plném využití zdrojů (Sirůček, 2007, s. 274). V rámci neoklasické ekonomie přispěl nejvíce k výkladu mezinárodního obchodu takzvaný Heckscherův a Ohlinův model 5, který navazuje na teorii absolutních a komparativních výhod a současně odstraňuje řadu nedostatků těchto teorií (např. do výrobních faktorů zařazuje kromě práce i kapitál). V rámci tohoto modelu se pak země liší nejen v různé relativní vybavenosti těmito dvěma výrobními faktory, ale také v různé náročnosti na výrobní faktory při výrobě různého druhu zboží (Hamarnehová, 2005, s. 9). Existuje-li závislost mezi množstvím výrobního faktoru na trhu a jeho cenou, potom by se konkrétní země měla specializovat na takový produkt, při jehož výrobě se používá relativně hojnější výrobní faktor v dané zemi, protože je levnější (Hamarnehová, 2005, s. 9). V realitě tato teorie, stejně jako většina dalších ekonomických teorií, naráží na nemožnost splnění všech svých předpokladů. Zejména požadavek na nemožnost substituce práce kapitálem a naopak, nebo omezená pohyblivost výrobních faktorů se v dnešní době ukazuje jako příliš striktní, neboť zvláště u kapitálu se současný stav blíží k dokonalé mobilitě (Hamarnehová, 2005, s. 10). Pravděpodobně z těchto důvodů byl Heckscherův a Ohlinův model dále rozváděn mnohými ekonomy s cílem odstranění těchto nesplnitelných předpokladů. Alternativní teorie mezinárodního obchodu Vedle již zmíněných klasických a neoklasických teorií mezinárodního obchodu stojí celá řada alternativních teorií. Tyto teorie se povětšinou snaží zlepšit ty předcházející tím, že eliminují nereálné předpoklady a zároveň i jejich špatnou aplikovatelnost v současném ekonomickém systému (Kalínská, 2010, s. 62). 5 Předpoklady tohoto modelu je nemožnost nahrazování práce a kapitálu při výrobních procesech, omezená pohyblivost výrobních faktorů mezi zeměmi a členění výrobků na kapitálově a pracovně náročné (Kalínská, 2010, s. 51). 11

Jedna z těchto teorií zde již byla vysvětlena jde o teorii dětských odvětví, kterou představil německý ekonom F. List (Kalínská, 2010, s. 62). Indický ekonom J. Bhagwati upozornil na specifickou situaci v rozvojových zemích, ve kterých reagují ekonomické subjekty na snížení růstu ceny výrobku zcela opačně, než předpovídá klasická ekonomie zvyšují vyráběné množství, aby si udržely stabilní výši příjmů odpovídající úrovni před snížením cen (Kalínská, 2010, s. 62). Zvýšení světového množství výrobku ovšem znovu vyvolává tlaky na pokles jeho ceny, a proto se tento koloběh může opakovat až do úplného zbídačení dané země (Kalínská, 2010, s. 62). Do alternativních teorií lze zařadit také teorii periferní ekonomiky, se kterou přišel argentinský ekonom R. Prebish (Kalínská, 2010, s. 62). Prebish se zabývá obdobnou situací jako Bhagwati, tedy zhoršováním směnných relací v důsledku pomalejšího růstu cen surovin a potravin, než je tomu u cen průmyslových výrobků (Kalínská, 2010, s. 62). Vzhledem k faktu, že rozvojové státy většinou vyvážejí suroviny a potraviny a dovážejí právě průmyslové výrobky, potom odlišný růst cen těchto dvou komodit může mít reálný dopad na ekonomiku rozvojového státu. Změna směnných relací zde probíhá prostřednictvím růstu poptávky po průmyslových výrobcích a poklesu nebo pomalejšímu růstu poptávky po surovinách a potravinách v důsledku růstu světového důchodu (Kalínská, 2010, s. 62). 2.2.3 Shrnutí Jak již bylo uvedeno v předcházejících kapitolách, hodnocení jednotlivých přístupů k mezinárodnímu obchodu je nesmírně obtížné, neboť dopady jednotlivých hospodářských opatření, které vycházejí z těchto ekonomických přístupů, závisí na celé řadě dalších faktorů, jež se v jednotlivých zemích liší. Obecně však lze říci, že současný trend se přiklání spíše k liberální podobě hospodářské politiky. Historický vývoj ukazuje, že jednotlivé země opouštějí tvrdé protekcionistické nástroje, např. cla a embarga a uchylují se k poněkud měkčím nástrojům. Za tyto měkčí opatření lze považovat např. administrativně - technické požadavky, jež je zahraniční zboží povinno splnit, aby bylo propuštěno na domácí trh, nebo podporu exportu (Šťastný, 2001, s. 50). Tím se protekcionismus v hospodářské politice stává méně viditelný a hůře odstranitelný. Tyto administrativně technické požadavky mohou být ovšem využívány 12

také za účelem omezení domácí konkurence, což činí hranice pojmu protekcionismu stále hůře rozpoznatelné a protekcionismus začíná splývat se zásahy proti obchodu obecně (Šťastný, 2001, s. 51). Zřejmě z tohoto důvodu je proces liberalizace obchodu tak náročný a zdlouhavý. V současné době se jednotlivé státy nesnaží omezit zahraniční obchod, ale spíše podporovat svůj export na úkor exportu ostatních států, přičemž tato podpora exportu může mít celou řadu podob. V ČR je státní exportní strategie strukturována do tří základních pilířů zpravodajství pro export, rozvoj exportu a rozvoj obchodních příležitostí (BusinessInfo, 2013). Rozvoj exportu je ze strany státu podporován existencí několika specializovaných institucí např. Exportní a garanční pojišťovací společností, proexportní agenturou CzechTrade či Českou exportní bankou (BusinessInfo, 2013a). Tyto instituce by měly vytvářet vhodné podmínky pro české firmy prostřednictvím usnadnění financování a pojištění exportu a dále pomocí snadnějšího přístupu podniků k informacím. Příklon zemí k liberalistické hospodářské politice je však zřejmě do jisté míry navázán na ekonomickou situaci konkrétní země. V konjunktuře země povětšinou nemají potřebu omezovat zahraniční obchod ve prospěch svých výrobců ani z jiných důvodů např. fiskálních. Na druhou stranu v obdobích hospodářského poklesu se situace mění, přičemž vlády se zcela přirozeně snaží svoji ekonomiku od dopadů hospodářských recesí uchránit a udržet stabilní příjem veřejných rozpočtů. Takových cílů, obzvláště v případě ochrany domácích výrobců, však nelze dosáhnout jinými nástroji než uplatněním protekcionistické hospodářské politiky. Je evidentní, že v krátkém období budou reálné dopady těchto opatření pozitivní, nicméně v dlouhém období je nelze tolerovat, neboť povedou k řadě nepříznivých důsledků, mezi které lze zařadit např. snížení konkurenceschopnosti domácích podniků. Rozšíříme-li tuto myšlenku o kontext existence samostatných hospodářských politik dalších států, potom by lpění české vlády na protekcionistické hospodářské politice i v dlouhém období vyvolalo vlnu odvetných opatření ze strany ostatních států. To by vedlo k vysoce neefektivní situaci, z čehož lze vyvodit, že za nejlepší možné řešení je liberální hospodářská politika. 13

2.3 Metodika praktické části práce Tato kapitola se zabývá vymezením základních kategorií analyzovaných v různé míře podrobnosti v praktické části práce. Jsou to zejména mezinárodní obchod, dovoz, vývoz a obchodní bilance. Dále se kapitola zaměřuje na identifikaci zdrojů dat použitých při tvorbě praktické části práce a na definování komoditní struktury mezinárodního obchodu dle Standard International Trade Classification. Stručně jsou uvedeny základní statistické metody, které byly při tvorbě praktické části práce využity. 2.3.1 Definice mezinárodního obchodu, dovozu a vývozu zboží a obchodní bilance Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) definuje mezinárodní obchod jako (Český statistický úřad, 2013): souhrn vnitrounijního obchodu a obchodu se státy mimo EU. Toto rozdělení vzniklo zcela přirozeným způsobem po vstupu ČR do EU v roce 2004 z důvodu odlišného režimu při obchodování s členskými a nečlenskými zeměmi. Hlavní rozdíly mezi těmito dvěma režimy jsou zakotveny v daňové a celní legislativě. Dle metodiky ČSÚ se za vývoz považuje hodnota zboží, které bylo odesláno do zahraničí s cílem jeho dočasného či trvalého ponechání v zahraničí (Český statistický úřad, 2013). Vzhledem k možné proměnlivosti hodnoty zboží pro určité skupiny spotřebitelů, je údaj vstupující do statistik ve fázi sběru dat definován jako fakturovaná hodnota 6 (Český statistický úřad, 2013). Součástí zpracování dat je také jejich převod do tuzemské měny, tedy české koruny. Otázka použití přepočtového kurzu byla vyřešena přijetím nařízení komise č. 2451/1993, jež specifikuje podmínky přepočtu (Český statistický úřad, 2013). Podobně jako vývoz je dovoz definován jako hodnota zboží, která byla odeslána do tuzemska ze zahraničí za účelem dočasného či trvalého ponechání na území ČR, přičemž do statistických výkazů vstupuje opět fakturovaná hodnota zboží (Český statistický úřad, 2013). Systém přepočítávání údajů do národní měny je v případě dovozu definován stejně jako u vývozu. 6 Do fakturované hodnoty jsou zahrnovány vedle fakturované hodnoty zboží také balné nebo dopravní náklady, naopak bankovní poplatky a daně se do statistik mezinárodního obchodu nepromítají (Český statistický úřad, 2013). 14

Mezinárodní obchod je souhrn obchodních operací za úplatu bez ohledu na způsob provedení (Český statistický úřad, 2013). Do statistik zabývajících se mezinárodním obchodem nevstupuje zboží, u kterého byl správcem daně schválen celní režim tranzitu, aktivní zušlechťovací styk, popřípadě režim přepracování pod celním dohledem, neboť se předpokládá, že dané zboží bude po určité době navráceno do země původu (Český statistický úřad, 2013). Statistiky dále nezachycují přepravy přes hranice s dočasným trváním, které nejsou spojeny se změnou vlastníka 7, přepravy zlata či cenných papírů nebo přepravy zboží určeného pro humanitární účely do oblastí zasažených katastrofou (Český statistický úřad, 2013). Poslední položkou, která se nepromítá do statistických údajů je nelegální přeshraniční obchod (Český statistický úřad, 2013). Obchodní bilance zaznamenává přeshraniční transakce spojené s obchodováním zboží. Vývoz zboží je zachycován v bilanci jako kreditní položka, zatímco dovoz zboží jako debetní (Durčáková, Mandel, 2010, s. 16). 8 Obchodní bilanci lze považovat za ukazatel, jenž promlouvá o zapojení ekonomiky ČR v mezinárodním obchodě, protože dokáže porovnat objemu dovozu a vývozu. Tento rozdíl se nazývá saldo obchodní bilance. Obchodní bilance je součástí komplexního makroekonomického statistického výkazu s účetními prvky, který se nazývá platební bilance. 2.3.2 Zdroje dat Při tvorbě praktické části této práce bude čerpáno z oficiálních statistických výkazů Českého statistického úřadu a České národní banky, přičemž kvantitativní údaje budou vyjádřeny v českých korunách a běžných cenách. Informace o zahraničním obchodu ČR jsou shromažďovány prostřednictvím dvou programů ČSÚ Intrastat a Extrastat. Intrastat vznikl za účelem sledování mezinárodního obchodu v rámci jednotného trhu EU, přičemž evropské směrnice pečlivě upravují jak definování pojmu zboží, tak současně přesně specifikují podmínky vnitrounijního obchodu (Český statistický úřad, 2013). Naproti tomu Extrastat sleduje vývoj mezinárodního obchodu s nečlenskými zeměmi prostřednictvím celních prohlášení pocházejících z GŘC (Český statistický 7 Limitní doba dočasného pobytu na území ČR je 2 roky. 8 Při vývozu a dovozu zboží dochází k protisměrnému pohybu zboží a peněžních prostředků. Platební bilance zachycuje pouze pohyb těchto peněžních prostředků, přičemž jejich příliv na území ČR je zobrazován s kladným znamínkem a jejich odliv se záporným. 15

úřad, 2013). Tyto systémy obecně nezaznamenávají zboží, které je v některém z již zmiňovaných celních režimů (např. tranzit, režim dočasného použití, aktivní zušlechťovací styk či přepracování) pod celním dohledem (Český statistický úřad, 2013). 2.3.3 Charakteristika Standard International Trade Classification Standard International Trade Classification (dále jen SITC) označuje všeobecně uznávanou klasifikaci zboží obchodovaného v mezinárodním obchodě vytvořenou Organizací spojených národů (dále jen OSN) za účelem tvorby kompatibilních statistických výkazů a následných analýz (OSN, 2006). Klasifikace je tvořena 9 hlavními oddíly, jež obsahují celou řadu dalších pododdílů. Kódování oddílů a pododdílů postupuje až na 5. úroveň. Klasifikace SITC se pravidelně obnovuje, a proto v současnosti platí již 4. verze (OSN, 2006). V následující Tabulce 1 je zobrazeno základní členění zboží. Třídění vyplývá z fyzikálních a užitných vlastností produktů. Tabulka 1 Základní třídy klasifikace SITC Číslo třídy Název třídy 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné 3 materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky jinde 5 neuvedené Tržní výrobky tříděné hlavně podle 6 materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží Komodity a předměty obchodu jinde 9 nezatříděné Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů Českého statistického úřadu 2.3.4 Charakteristika podrobné klasifikace vybrané komodity Součástí praktické části této bakalářské práce je také analýza vývoje vývozu a dovozu jedné vybrané komodity, a proto je třeba v metodické části stanovit, jaká komodita bude podrobena zkoumání a představit její členění. Za tuto komoditu byla vybrána silniční vozidla, neboť jde o velmi dobře popsatelné produkty, které jsou obtížně zaměnitelné 16

s jinými druhy zboží, a jejichž produkce a mezinárodní obchodování obsahuje jistou vypovídací schopnost o stavu ekonomiky nejen ČR, ale také jejích obchodních partnerů. Silniční vozidla jsou v klasifikaci SITC zahrnuty v kategorii 7 Stroje a dopravní prostředky a podkategorii 8 Silniční vozidla. Klasifikace silničních vozidel je zobrazena v následující Tabulce 2. Z důvodu uchování vypovídací schopnosti bude v analýze abstrahováno od posledních 2 stupňů klasifikace. Tabulka 2 Klasifikace silničních vozidel v SITC v rozsahu do 3. stupně Číslo třídy Název třídy 7 Stroje a dopravní prostředky 78 Silniční vozidla 781 Automobily osobní a vozidla pro dopravu osob 782 Vozidla motorová k dopravě zboží a pro účely speciální 783 Vozidla motorová silniční (k dopr. veřejné, traktory ap.) 784 Díly a příslušenství vozidel motorových 785 Motocykly (i mopedy), kola jízdní, vozíky invalidní 786 Přívěsy, návěsy; vozidla ost. bez pohonu mechanického Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů Českého statistického úřadu 2.3.5 Charakteristika práce se zdroji analýzy Praktická část práce by nebyla možná bez kvalitních a důvěryhodných dat, která charakterizují komoditní strukturu mezinárodního obchodu ČR. Taková data lze nalézt na webových stránkách několika veřejných institucí, které se statistikou zabývají primárně či sekundárně. Většina kvantitativních informací byla čerpána ze statistických databází ČSÚ, konkrétně z kategorie zahraniční obchod. Informace o komoditní struktuře vývozu a dovozu zboží jsou tříděny podle SITC nebo podle harmonizovaného systému, nicméně tato práce se zaměří pouze na klasifikaci SITC, o jejíž preciznosti se bylo možné utvrdit v předcházející kapitole. Databáze ČSÚ umožňuje flexibilní volbu časového období, podrobnosti statistických výstupů a měny, ve které budou výsledky hledání prezentovány. Dále systém dovoluje uživateli omezit geografickou oblast, která bude podrobena zkoumání. Výstupy systému se zobrazují v interaktivních tabulkách a grafech s možností exportu dat do programu Excel. Při vyhledávání dat vstupujících do analýzy byl zadán časový interval od počátku roku 2004, ve kterém vstoupila ČR do EU, do konce roku 2011. Vyhledávání dat bylo omezeno na 1. a následně 2. úroveň klasifikace SITC. Výjimkou je pouze analýza 17

vývoje dovozu a vývozu osobních automobilů, kde byly do analýzy zahrnuty data 1. až 4. úrovně. Výběr zemí nebyl redukován. Pro zachování vypovídací schopnosti výsledků analýzy byla ponechána navrhovaná volba měny kvantitativních výstupů systému, tedy česká koruna. Po zobrazení výstupů databáze byla všechna data převedena do programu Excel. V tomto programu byla data následně také zpracována pomocí jednoduchých statistických metod. Zpracování dat mělo podobu především výpočtů průmětů a indexů, tvorby tabulek a grafů s cílem dosažení co nejlepší vypovídací schopnosti o vývoji komoditní struktury mezinárodního obchodu ČR v daném časovém období. Při zkoumání obchodní bilance byla potřebná data čerpána z webových stránek České národní banky (dále pouze ČNB), která shromažďuje a zpracovává data potřebná k sestavení celé platební bilance. Kvantitativní údaje o platební bilanci byly čerpány z databáze časových řad ČNB ARAD. Tato databáze umožňuje flexibilní volbu časového období, měny a četnosti kvantitativních údajů. V této práci byly využity pouze roční časové řady. Data byla zpracována jednoduchými statistickými metodami prostřednictvím programu Excel, resp. byla použita k vytvoření grafů s cílem podat čtenáři základní přehled o vývoji tohoto makroekonomického výkazu. Všechny vytvořené grafy a tabulky byly následně vloženy do této práce a důkladně okomentovány. 18

3 Praktická část Jak již bylo zmíněno v úvodním proslovu význam mezinárodního obchodu pro ČR je nepopiratelný. Mezi nejvýznamnější přínosy participace ČR v mezinárodním obchodě lze uvést dosahování vnitřní ekonomické rovnováhy, což nepřímo podporuje ekonomický rozvoj a růst (Kubišta, 2009, s. 240). Praktická část práce analyzuje a hodnotí vývoj komoditní struktury českého vývozu a dovozu v období po vstupu ČR do EU. V souladu s cíly se praktická část práce věnuje také analýze vývoje obchodní bilance a vývoje vývozu a dovozu silničních vozidel. Úvod k výše uvedené problematice představuje analýza obratu zahraničního obchodu ČR, která poskytuje základní informace o vývojových tendencích českého exportu a importu. 3.1 Analýza vývoje dovozu a vývozu Vstupní pasáž analytické části práce je zkoumání dynamiky vývoje zahraničního obchodu, resp. exportu a importu ČR. Míru dynamiky zahraničního obchodu lze ilustrovat několika nástroji hodnotou dovozu, vývozu a obratu zahraničního obchodu 9, včetně absolutních a relativních meziročních změn. Všechny tyto ukazatele jsou zachyceny v Tabulce 3. Tabulka 3 Vývoj dovozu, vývozu a obratu mez. obchodu ČR v letech 2004 2011 (v mld. Kč) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Dovoz 1 749 1 830 2 105 2 391 2 406 1 989 2 412 2 688 Mez. změna abs. - 81 275 287 15-417 423 276 Mez. změna rel. - 5% 15% 14% 1% -17% 21% 11% Vývoz 1 723 1 869 2 145 2 479 2 474 2 139 2 533 2 879 Mez. změna abs. - 146 276 335-5 -335 394 346 Mez. změna rel. - 8% 15% 16% -0,2% -14% 18% 14% Obrat 3 472 3 779 4 524 5 157 4 895 3 710 5 367 5 842 Mez. změna abs. - 308 745 633-262 -1 185 1 657 475 Mez. změna rel. - 9% 20% 14% -5% -24% 45% 9% Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů Českého statistického úřadu 9 Obrat zahraničního obchodu je součet dovozu a vývozu jednoho sledovaného státu za určité období. 19