VERZE k 28. 2. 2014 v rozsahu šablony

VERZE k 28. 2. 2014 v rozsahu šablony 1

Informace k verzi PD IROP ze dne 28. 2. 2014 Programový dokument je zpracován v rozsahu šablony pro programový dokument, definované Metodickým pokynem pro přípravu programových dokumentů pro programové období 2014-2020, vydaným NOK ve verzi 3.0 z listopadu 2013. Oproti verzi PD IROP z 3. 12. 2013 byly do této verze PD IROP zahrnuty: o připomínky EK a podněty z neformálního vyjednávání ve dnech 28. - 30. 1. 2014; o připomínky Národního orgánu pro koordinaci k předchozí verzi PD IROP; o provázanost na Dohodu o partnerství ve verzi, předložené do SEA hodnocení; o závěry z jednání k hraničním oblastem a synergiím; o změny celkové alokace programu v souvislosti s převodem podpory podnikatelů v cestovním ruchu do OP PIK; o typy integrovaných nástrojů odsouhlasené s regionálními partnery; o typy veřejné podpory; o principy pro výběr operací; o aktualizace předběžných podmínek a synergií a komplementarit na základě listopadových verzí OP a jednání vedených do 27. 2. 2013; o dílčí vstupy od ex-ante hodnotitele a SEA hodnotitele; o aktualizace monitorovacích indikátorů a výkonnostní rezervy. Tato verze PD IROP neobsahuje: o specifikaci územní dimenze pro jednotlivé specifické cíle, bude zpracována v národním dokumentu k územní dimenzi a převzata do další verze PD IROP o nevyjednané podíly územní dimenze a integrovaných nástrojů; o flexibilitu mezi jednotlivými kategoriemi území s ohledem na probíhající diskusi nad výkladem článků 70 a 93 ON a odpověďmi EK k dotazům NOK; o kvantifikaci některých hodnot monitorovacích indikátorů; o úpravu navrhovaných alokací pro specifické cíle na základě ověření absorpční kapacity a návaznosti na rizikové předběžné podmínky. Dokument neprošel gramatickou a jazykovou korekcí, úpravou číslování tabulek a formátování. Tato verze PD IROP není určena k připomínkování ŘV IROP. 2

1 STRATEGIE, NA JEJÍMŽ ZÁKLADĚ BUDE OPERAČNÍ PROGRAM PŘISPÍVAT KE STRATEGII UNIE PRO INTELIGENTNÍ A UDRŽITELNÝ RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ A K DOSAŽENÍ HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI... 7 1.1 STRATEGIE, NA JEJÍMŽ ZÁKLADĚ BUDE OPERAČNÍ PROGRAM PŘISPÍVAT KE STRATEGII UNIE PRO INTELIGENTNÍ A UDRŽITELNÝ RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ A K DOSAŽENÍ HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI... 7 1.2 ODŮVODNĚNÍ PŘIDĚLENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ... 29 2 PRIORITNÍ OSY... 33 2.1 POPIS PRIORITNÍCH OS PRIORITNÍ OSA 1... 33 2.1.1 Prioritní osa 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony... 33 2.1.2 Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond... 33 2.1.3 Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie... 33 INVESTIČNÍ PRIORITA 7B PRIORITNÍ OSY 1: ZVYŠOVÁNÍ REGIONÁLNÍ MOBILITY PROSTŘEDNICTVÍM PŘIPOJENÍ SEKUNDÁRNÍCH A TERCIÁRNÍCH UZLŮ K INFRASTRUKTUŘE SÍTĚ TEN-T, VČETNĚ MULTIMODÁLNÍCH UZLŮ... 34 2.1.4 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky... 34 2.1.5 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority... 38 INVESTIČNÍ PRIORITA 7C PRIORITNÍ OSY 1: ROZVOJ A ZLEPŠOVÁNÍ DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ ŠETRNÝCH K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ, VČETNĚ SYSTÉMŮ S NÍZKOU HLUČNOSTÍ, A NÍZKOUHLÍKOVÝCH DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ, VČETNĚ VNITROZEMSKÉ A NÁMOŘNÍ LODNÍ DOPRAVY, PŘÍSTAVŮ, MULTIMODÁLNÍCH SPOJŮ A LETIŠTNÍ INFRASTRUKTURY S CÍLEM PODPOROVAT UDRŽITELNOU REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ MOBILITU... 41 2.1.6 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky... 41 2.1.7 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority... 45 INVESTIČNÍ PRIORITA 5B PRIORITNÍ OSY 1: PODPORA INVESTIC ZAMĚŘENÝCH NA ŘEŠENÍ KONKRÉTNÍCH RIZIK, ZAJIŠTĚNÍM ODOLNOSTI VŮČI KATASTROFÁM A VÝVOJEM SYSTÉMŮ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ... 49 2.1.8 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky... 49 2.1.9 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority... 53 2.1.10 Výkonnostní rámec... 56 2.1.11 Kategorie zásahů... 57 2.1.12 Přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců... 58 2.2 POPIS PRIORITNÍCH OS PRIORITNÍ OSA 2... 59 2.2.1 Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů... 59 2.2.2 Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond... 59 2.2.3 Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie... 60 INVESTIČNÍ PRIORITA 9A PRIORITNÍ OSY 2: INVESTICE DO ZDRAVOTNICKÉ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY, KTERÉ PŘISPÍVAJÍ K CELOSTÁTNÍMU, REGIONÁLNÍMU A MÍSTNÍMU ROZVOJI, SNIŽOVÁNÍ NEROVNOSTÍ, POKUD JDE O ZDRAVOTNÍ STAV, PODPOROU SOCIÁLNÍ ZAČLENĚNÍ DÍKY LEPŠÍMU PŘÍSTUPU K SOCIÁLNÍ, KULTURNÍM A REKREAČNÍM SLUŽBÁM A PŘECHODEM OD INSTITUCIONÁLNÍCH KE KOMUNITNÍM SLUŽBÁM... 61 2.2.4 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky... 61 2.2.5 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority... 65 INVESTIČNÍ PRIORITA 9C PRIORITNÍ OSY 2: POSKYTOVÁNÍ PODPORY SOCIÁLNÍM PODNIKŮM... 70 2.2.6 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky... 70 3

2.2.7 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority... 73 INVESTIČNÍ PRIORITA 10 PRIORITNÍ OSY 2: INVESTICE DO VZDĚLÁVÁNÍ, ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, VČETNĚ ODBORNÉ PŘÍPRAVY PRO ZÍSKÁNÍ DOVEDNOSTÍ A DO CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ ROZVÍJENÍM INFRASTRUKTURY PRO VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNOU PŘÍPRAVU... 76 2.2.8 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky... 76 2.2.9 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority... 79 INVESTIČNÍ PRIORITA 4C PRIORITNÍ OSY 2: PODPORA ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI, INTELIGENTNÍCH SYSTÉMŮ HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ A VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ VE VEŘEJNÝCH INFRASTRUKTURÁCH, MIMO JINÉ VE VEŘEJNÝCH BUDOVÁCH A V OBLASTI BYDLENÍ... 82 2.2.10 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky... 82 2.2.11 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority... 85 2.2.12 Výkonnostní rámec... 88 2.2.13 Kategorie zásahů... 89 2.2.14 Přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců... 90 2.3 POPIS PRIORITNÍCH OS - PRIORITNÍ OSA 3:... 91 2.3.1 Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí... 91 2.3.2 Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond... 91 2.3.3 Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie... 92 INVESTIČNÍ PRIORITA 6C PRIORITNÍ OSY 3: ZACHOVÁNÍ, OCHRANA, PROPAGACE A ROZVOJ PŘÍRODNÍHO A KULTURNÍHO DĚDICTVÍ... 93 2.3.4 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky... 93 2.3.5 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority... 96 INVESTIČNÍ PRIORITA 11 PRIORITNÍ OSY 3: ZVYŠOVÁNÍ INSTITUCIONÁLNÍ KAPACITY ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY A ZÚČASTNĚNÝCH SUBJEKTŮ A ZLEPŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI VEŘEJNÉ SPRÁVY PROSTŘEDNICTVÍM OPATŘENÍ PRO POSILOVÁNÍ INSTITUCIONÁLNÍ KAPACITY A ÚČINNOSTI VEŘEJNÉ SPRÁVY A VEŘEJNÝCH SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S PROVÁDĚNÍM EFRR, JEŽ PŘISPÍVAJÍ K REALIZACI OPATŘENÍ PODPOROVANÝCH Z ESF V OBLASTI INSTITUCIONÁLNÍ KAPACITY A ÚČINNOSTI VEŘEJNÉ SPRÁVY... 99 2.3.6 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky... 99 2.3.7 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority... 103 INVESTIČNÍ PRIORITA 2C PRIORITNÍ OSY 3: POSILOVÁNÍ APLIKACÍ V OBLASTI IKT URČENÝCH PRO ELEKTRONICKOU VEŘEJNOU SPRÁVU, ELEKTRONICKÉ UČENÍ, ZAČLENĚNÍ DO INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI, ELEKTRONICKOU KULTURU A ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ... 105 2.3.8 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky... 105 2.3.9 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority... 108 2.3.10 Výkonnostní rámec... 111 2.3.11 Kategorie zásahů... 113 2.3.12 Přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců... 115 2.4 POPIS PRIORITNÍCH OS PRIORITNÍ OSA 4... 116 2.4.1 Prioritní osa 4: Komunitně vedený místní rozvoj... 116 2.4.2 Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond... 116 2.4.3 Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie... 117 INVESTIČNÍ PRIORITA 9D PRIORITNÍ OSY 4: PROVÁDĚNÍ INVESTIC V RÁMCI KOMUNITNĚ VEDENÝCH STRATEGIÍ MÍSTNÍHO ROZVOJE... 118 4

2.4.4 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky... 118 2.4.5 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority... 121 2.4.6 Výkonností rámec... 126 2.4.7 Kategorie zásahů... 127 2.4.8 Přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců... 128 2.5 POPIS PRIORITNÍCH OS - PRIORITNÍ OSA 5... 129 2.5.1 Prioritní osa Technická pomoc... 129 2.5.2 Důvody pro stanovení prioritní osy, jež zahrnuje více než jednu kategorii regionů... 129 2.5.3 Fond a kategorie regionů... 129 2.5.4 Specifické cíle a očekávané výsledky... 129 2.5.5 Ukazatel výsledků... 130 2.5.6 Opatření, která mají být podpořena, a jejich očekávaný přínos ke specifickým cílům... 131 2.5.7 Kategorie zásahů... 135 3 PLÁN FINANCOVÁNÍ... 136 3.1 FINANČNÍ PODPORA Z KAŽDÉHO FONDU A ČÁSTKY TÝKAJÍCÍ SE VÝKONNOSTNÍ REZERVY... 136 3.2 CELKOVÁ VÝŠE FINANČNÍ PODPORY Z KAŽDÉHO FONDU A VNITROSTÁTNÍHO SPOLUFINANCOVÁNÍ (V EUR) 137 4 INTEGROVANÝ PŘÍSTUP K ÚZEMNÍMU ROZVOJI... 140 4.1 NÁSTROJE K ZAJIŠTĚNÍ KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE... 141 4.2 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST... 141 4.3 INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE... 142 4.4 UJEDNÁNÍ PRO MEZIREGIONÁLNÍ A NADNÁRODNÍ OPATŘENÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU S PŘÍJEMCI, KTEŘÍ SE NACHÁZEJÍ ALESPOŇ V JEDNOM DALŠÍM ČLENSKÉM STÁTU... 143 4.5 PŘÍNOS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ PROGRAMU K REALIZACI MAKROREGIONÁLNÍCH STRATEGII A STRATEGIÍ PRO PŘÍMOŘSKÉ OBLASTI V ZÁVISLOSTI NA POTŘEBÁCH PROGRAMOVÉ OBLASTI URČENÝCH PŘÍSLUŠNÝM ČLENSKÝM STÁTEM... 143 5 SPECIFICKÉ POTŘEBY ZEMĚPISNÝCH OBLASTÍ NEJVÍCE POSTIŽENÝCH CHUDOBOU NEBO CÍLOVÝCH SKUPIN, JIMŽ NEJVÍCE HROZÍ DISKRIMINACE NEBO SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ... 145 5.1 ZEMĚPISNÉ OBLASTI NEJVÍCE POSTIŽENÉ CHUDOBOU/CÍLOVÉ SKUPINY NEJVÍCE OHROŽENÉ DISKRIMINACÍ 145 5.2 STRATEGIE OPERAČNÍHO PROGRAMU PRO ŘEŠENÍ SPECIFICKÝCH POTŘEB ZEMĚPISNÝCH OBLASTÍ/CÍLOVÝCH SKUPIN NEJVÍCE POSTIŽENÝCH CHUDOBOU A PŘÍPADNĚ PŘÍNOS K INTEGROVANÉMU PŘÍSTUPU STANOVENÉMU ZA TÍMTO ÚČELEM V DOHODĚ O PARTNERSTVÍ... 145 6 SPECIFICKÉ POTŘEBY ZEMĚPISNÝCH OBLASTÍ, KTERÉ JSOU ZÁVAŽNĚ A TRVALE ZNEVÝHODNĚNY PŘÍRODNÍMI NEBO DEMOGRAFICKÝMI PODMÍNKAMI... 147 7 ORGÁNY A SUBJEKTY ODPOVĚDNÉ ZA ŘÍZENÍ, KONTROLU A AUDIT A ÚLOHA PŘÍSLUŠNÝCH PARTNERŮ... 148 7.1 PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY A SUBJEKTY... 148 7.2 ZAPOJENÍ PARTNERŮ... 153 7.2.1 Opatření přijatá k zapojení příslušných partnerů do přípravy operačního programu a úlohy partnerů při provádění, monitorování a hodnocení operačního programu... 153 5

8 KOORDINACE MEZI FONDY, MEZI EZFRV, ENRF A DALŠÍMI UNIJNÍMI VNITROSTÁTNÍMI FINANČNÍMI NÁSTROJI A S EIB... 154 8.1 KOORDINAČNÍ MECHANISMY... 155 9 PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY... 162 9.1 PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY... 163 9.2 POPIS OPATŘENÍ KE SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÝCH PODMÍNEK, ODPOVĚDNÝCH SUBJEKTŮ A HARMONOGRAMU 241 10 SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE PRO PŘÍJEMCE... 256 11 HORIZONTÁLNÍ ZÁSADY... 256 11.1 UDRŽITELNÝ ROZVOJ... 257 11.2 ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI A ZÁKAZ DISKRIMINACE... 257 11.3 ROVNOST MEZI MUŽI A ŽENAMI... 258 12 SAMOSTATNÉ PRVKY... 259 12.1 VELKÉ PROJEKTY, KTERÉ MAJÍ BÝT BĚHEM PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ PROVEDENY... 259 12.2 VÝKONNOSTÍ RÁMEC PRO OPERAČNÍ PROGRAM... 259 12.3 SEZNAM PŘÍSLUŠNÝCH PARTNERŮ ZAPOJENÝCH DO PŘÍPRAVY OPERAČNÍHO PROGRAMU... 259 13 PŘÍLOHY OP (DOLOŽENY JAKO PŘÍLOHY TIŠTĚNÉ VERZE)... 260 13.1 PŘÍLOHY (NAHRÁNO DO SFC 2014 JAKO SAMOSTATNÉ SOUBORY)... 260 14 SEZNAM ZKRATEK... 261 6

1 Strategie, na jejímž základě bude operační program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti 1.1 Strategie, na jejímž základě bude operační program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti 1.1.1. Popis strategie programu Strategie Integrovaného regionálního operačního programu je založena na kombinaci a synergickém propojení vhodně volených intervencí regionálního charakteru doplněných o intervence na národní úrovni s výrazným průmětem do území, jako prostředku posílení regionální konkurenceschopnosti a kvality života obyvatel, s významným dopadem na vyvážený rozvoj území. Důležitým aspektem strategie je zohlednění zvolených řešení s ohledem na různorodosti potřeb v jednotlivých typech území. Na tomto základě IROP integruje rozvojové priority regionů a související priority celostátní povahy při zohlednění požadavků na tematickou koncentraci. Provázáním intervencí, realizovaných dosud samostatně na regionální a centrální úrovni, umožňuje dosažení jejich optimální kombinace v území, jejich obsahovou a časovou integraci a tím dosažení pozitivních synergických efektů. Potřeba provádění územně specifických intervencí prostřednictvím regionálně orientovaného operačního programu je umocňována současnými trendy v rozvoji regionů České republiky a existencí oblastí, kde ekonomický rozvoj, životní úroveň a celková kvalita života stagnují či dokonce klesají. Vlivem dlouhotrvající ekonomické krize se v postižených regionech stále větší počet osob přibližuje k hranici relativní chudoby. 1 Tyto regionální disparity se začaly prohlubovat zejména po roce 2008 a postupně se vyprofilovala skupina území, do kterých se koncentrují zejména problémy v zaměstnanosti, životní úrovni a sociální situaci obyvatel. Do těchto území bude prioritně směřovaná podpora. Strategie IROP navazuje na Národní program reforem, který představuje strategii vlády ČR, směřující k podpoře ekonomické prosperity země a k příspěvku České republiky k plnění Strategie EU 2020 Strategie IROP navazuje na tyto tři klíčové osy reformního úsilí vlády: konsolidované veřejné finance a efektivní instituce; fungující trh práce, vzdělávací systém a sociální začleňování jako předpoklady konkurenceschopnosti a 1 V průběhu let 2005 2011 se dle ČSÚ hranice ohrožení chudobou zvyšovala, a to z 81 tis. Kč/rok na 114 tis. Kč/rok. 7

implementace politiky soudržnosti a využití programů ESIF jako nástrojů uskutečňování priorit Strategie Evropa 2020. Zaměření IROP současně vychází ze čtyř základních cílů regionální politiky ČR pro roky 2014-2020, formulovaných ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2014-2020: podpořit zvyšování konkurenceschopnosti a využití ekonomického potenciálu regionů (růstový cíl), zmírnit prohlubování negativních regionálních rozdílů (vyrovnávací cíl), posílit environmentální udržitelnost (preventivní cíl), a optimalizovat institucionální rámec pro rozvoj regionů (institucionální cíl). Strategický rámec IROP je tvořen cíli regionální politiky ČR, zaměřenými na podporu růstu v pólech ekonomického rozvoje a na vyrovnávání regionálních disparit. Východiskem pro definici IROP je rovněž reflexe hlavních pilířů Strategie rozvoje konkurenceschopnosti České republiky a hlavních principů Evropa 2020 (inteligentní růst, začleňování, udržitelný rozvoj) a Strategie udržitelného rozvoje České republiky (posilování konkurenceschopnosti a soudržnosti, udržitelný rozvoj). S ohledem na uvedená východiska byla formulována vize IROP: Konkurenceschopné obce a regiony jsou předpokladem pro konkurenceschopnou Českou republiku Na základě této vize je definován globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech. Vnitřní strategie IROP je založena na zvyšování regionální konkurenceschopnosti, jež nastane stimulací tří hlavních faktorů jejího rozvoje, kterými jsou infrastruktura, lidé, instituce 2. Tripolární strategické schéma IROP (3i) bylo použito i pro dekompozici jeho globálního cíle do základních tří prioritních os, jejichž realizací bude stanoveného cíle dosahováno. Prioritní osa 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony (faktor konkurenceschopnosti infrastruktura ) Tato prioritní osa cílí na zvýšení konkurenceschopnosti regionů, dosahované zlepšením dostupnosti center ekonomického rozvoje a propojením hlavních dopravních os, zkvalitněním infrastruktury, rozvojem alternativních a šetrných dopravních systémů a zvýšením bezpečnosti 2 S ohledem na anglické ekvivalentní termíny (infrastructure, inhabitants, institutions) lze používat zkratku 3i 8

regionů při akcentu na principy udržitelného rozvoje. Schopnost adekvátní reakce na nová rizika a jejich eliminace jsou přitom jednou ze základních podmínek dlouhodobého rozvoje konkurenceschopnosti v regionech. Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů (faktor konkurenceschopnosti lidé ) Dosahování konkurenceschopnosti regionů je podmíněno existencí kvalitních lidských zdrojů, stejně jako kvalitou a dostupností veřejných služeb. Cílem intervencí v této oblasti je tak odstraňování sociálních disparit a zajištění lepšího přístupu k veřejným službám ve městech i na venkově. Přínosem pro kvalitu životního prostředí budou opatření zaměřená na energetickou účinnost v oblasti bydlení. S cílem podpory rozvoje lidských zdrojů v regionech a jejich uplatnění na trhu práce rozvíjí IROP podmínky pro zvyšování vzdělanosti obyvatel a reaguje na potřebu sladění vzdělávání a potřeb regionálních trhů práce prostřednictvím opatření směřujících k podpoře kvalifikované a územně diferencované pracovní síly. Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí (faktor konkurenceschopnosti instituce ) Strategický význam má posílení a modernizace institucionální a administrativní kapacity veřejné správy. Interakce mezi ní, obyvateli, neziskovým a podnikatelským sektorem, stejně jako zavádění inovativních řešení při jejím provádění vytváří podmínky a představuje předpoklad pro inteligentní růst a zvýšení konkurenceschopnosti na místní, regionální a národní úrovni. Prioritní osa 4: Komunitně vedený místní rozvoj Prioritní osa navazuje na všechny tři předchozí za použití metod komunitně vedeného místního rozvoje. Smyslem je vytváření a rozvoj místních partnerství a místních rozvojových strategií na principu decentralizovaných aktivit vedených zdola nahoru. Pro tuto osu platí všechny uvedené priority s tím, že jsou přizpůsobené pro místní nebo regionální strategie, místní partnerství a spolupráci. Hlavní témata politiky soudržnosti, odvozená ze Strategie EU 2020, se v IROP uplatňují průřezově. Incidenční matice ilustruje, ve kterých specifických cílech IROP se uplatňují hlavní témata Evropa 2020. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Posilování institucí jako prostředek k dosažení inteligentního růstu Efektivní využití zdrojů a posilování klíčové síťové infrastruktury směřující ke zvýšení regionální konkurenceschopnosti jako prostředek k dosažení udržitelného 9 Vyvážený rozvoj území a zkvalitnění veřejných služeb jako prostředek dosažení růstu podporujícího začlenění

růstu Prioritní osa 1 SC 1.3: Zvýšení SC 1.1: Zvýšení regionální Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T SC 1.2: Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy SC 1.3: Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof Prioritní osa 2 SC 2.1: Zvýšení kvality a SC 2.5: Snížení SC: 2.1 Zvýšení kvality a Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi energetické náročnosti v sektoru bydlení dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi pro obyvatele regionů SC 2.2: Vznik nových a SC 2.2: Vznik nových a rozvoj existujících rozvoj existujících podnikatelských aktivit v podnikatelských aktivit v oblasti sociálního oblasti sociálního podnikání podnikání SC 2.3: Rozvoj SC 2.3: Rozvoj infrastruktury pro infrastruktury pro poskytování poskytování zdravotnických služeb a zdravotnických služeb a péče o zdraví péče o zdraví SC 2.4: Zvýšení kvality a SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a pro vzdělávání a celoživotní učení celoživotní učení Prioritní osa 3 SC 3.2: Podpora SC 3.1: Zefektivnění SC 3.1: Zefektivnění Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje SC 3.3: Zvyšování prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví efektivity a SC 3.2: Podpora transparentnosti veřejné pořizování a uplatňování správy prostřednictvím dokumentů územního rozvoje využití a kvality rozvoje systémů ICT SC 3.3: Zvyšování 10

efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů ICT 1.1.1.1. Analýza potenciálů a potřeb východisko pro formulaci strategie a volby intervencí v jednotlivých oblastech Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT Tematický cíl je ve zvolené strategii IROP realizován jako nástroj zefektivnění výkonu veřejné správy s cílem zvýšení dopadu a efektivity intervencí realizovaných v oblasti posílení institucí. Nezbytným prvkem moderních, fungujících institucí ústřední i územní veřejné správy je zajištění kvalitních informačních systémů včetně geoinformačních a komunikačních infrastruktur, které jsou efektivním nástrojem inovací ve veřejné správě. Jejich implementace do procesů výkonu správy zajišťuje kromě jiného přenos a sdílení dat, komunikaci v rámci jednotlivých institucí i mezi nimi, ale i v komunikaci s veřejností a dalšími klienty správy. Využívání kvalitních informačních systémů vede bezprostředně k zefektivnění veřejné správy a snižování byrokratické zátěže. V ČR byly kroky ke zvýšení vybavenosti a využití ICT pro výkon veřejné správy započaty v programovém období 2007 2013. Úspěšná realizace strategických projektů, podporovaných z IOP, jakými jsou Informační systém datových schránek, CzechPOINT, základní registry veřejné správy, vytvoření základní infrastruktury v justici (ejustice) a dalších oblastech připravila funkční a ověřený základ pro další etapu, zaměřenou na zvýšení efektivity, transparentnosti a jednoduchosti procesů při provádění veřejné správy. Intervence vychází ze Strategického rámce pro rozvoj egovernmentu 2014+ a Strategického rámce rozvoje veřejné správy 2014+. Zaměřuje se na rozšíření principů a nástrojů egovernmentu do sektorů, kde jsou inovace v oblasti ICT zásadní a nezbytné pro řádný a efektivní výkon svěřených kompetencí, jako jsou mezinárodní elektronická identifikace a autorizace, vytvoření efektivní elektronické komunikace mezi občanem a veřejnou správou prostřednictvím úplného elektronického podání. Strategický kontext příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Strategie IROP v TC 2 vychází z Digitální agendy pro Evropu, jež formuluje potřebu zavedení digitálních technologií a jejich účinnější využívání směřující k zefektivnění a zvýšení transparentnosti veřejné správy. V oblasti kybernetické bezpečnosti hodlá Česká republika zavést odpovídající legislativu a posílit důvěru občanů v elektronickou komunikaci a služby, které elektronizace veřejné správy nabízí. 11

Na legislativu budou navazovat projekty na ochranu infrastruktury ICT pro zajištění řízeného a bezpečného sdílení dat veřejné správy v souladu se standardy kybernetické bezpečnosti. Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích Česká republika dosahuje ve spotřebě energií v odvětví bydlení průměru zemí EU. Měrné emise na obyvatele jsou vyšší, než je evropský průměr. Většina energie je spotřebována ve městech, jejichž energetická náročnost stále roste. Výroba a spotřeba energie ve městech je společně s další průmyslovou výrobou a dopravou největším emitentem znečišťujících látek v městském prostředí, jež ve vybraných zvláště postižených lokalitách s vysokou koncentrací průmyslové výroby a vysokou mírou urbanizace významně překračují únosné limity. Celkový potenciál v oblasti energetických úspor je velmi významný a nejvyšší potenciál představuje v podmínkách ČR sektor domácností (30,5 %). Opatření na podporu zvyšování energetických standardů budov jsou také významným prorůstovým opatřením, přispívajícím ke zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Kromě úspory nákladů a energie přispějí opatření rovněž k plnění cílů EU a ČR v oblasti energetiky a klimatu a přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství. Strategický kontext příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Realizace intervencí v oblasti Podpory posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích přímo směřují k dosahování jednoho z pěti hlavních cílů Strategie EU 2020 Snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20 % oproti úrovním roku 1990 nebo o 30 %, pokud pro to budou příznivé podmínky, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřebě energie na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. Strategii EU 2020 tematický cíl naplňuje prostřednictvím příspěvku k realizaci stěžejní iniciativy Evropa méně náročná na zdroje, která zdůrazňuje podporu oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů pomocí podpory přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a většího využití obnovitelných zdrojů energie, modernizace odvětví dopravy a podpory energetické účinnosti. Současně reaguje Tematický cíl na IHS č. 5 Zefektivnit využívání zdrojů a snížit emise skleníkových plynů. Podporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení Změna klimatu má vliv na vznik řady mimořádných událostí jako jsou rozsáhlé povodně, přívalové srážky, silné mrazy, větrné orkány, ale i období déletrvajícího sucha, které provázejí rozsáhlé požáry. Z hlediska dosahování dlouhodobé konkurenceschopnosti regionů je nezbytné zajištění potřebné akceschopnosti, tj. schopnosti adekvátně reagovat na zvýšený výskyt těchto mimořádných situací s cílem ochrany života a zdraví osob, majetku a hospodářských aktivit. 12

Vedle investic směřujících k předcházení rizikům je třeba posilovat kapacity pro zajištění záchranných a likvidačních prací vedoucích ke snižováním následků mimořádných událostí. V této oblasti jsou hlavními aktéry složky integrovaného záchranného systému (IZS). Jejich schopnost řízení rizik a řešení následků mimořádných událostí, potřebné rozmístění v území, stejně jako zázemí pro výkon jejich činností jsou v současné době nedostatečné a neodpovídají aktuálním potřebám ve vazbě na změny klimatu a nová rizika. Složky IZS mají sníženou schopnost reakce na tato rizika, neboť se jim nedostává nezbytného specializovaného technického a technologického vybavení a odborného výcviku ve vhodných výukových a výcvikových centrech s dostatečnou kapacitou a úrovní vybavení. Strategický kontext příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Strategie EU 2020 v části Udržitelný růst podpora konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje, akcentuje potřebu posílit odolnost evropských ekonomik vůči rizikům vyplývajícím ze změny klimatu, a také schopnost předcházet katastrofám a reagovat na ně. Ve stěžejní iniciativě Evropa méně náročná na zdroje Komise formuluje záměr realizovat opatření v oblasti předcházení katastrofám a reakci na ně jako součást vize strukturálních a technologických změn nezbytných pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku méně náročnou na zdroje a odolnější vůči změnám klimatu. Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů České republika a její regiony disponují rozsáhlým hmotným i nehmotným kulturním dědictvím v oblasti kultury, umění a památkové péče, stejně jako přírodním bohatstvím. Ty jsou ve svém úhrnu nejen jedním z prvků ovlivňujících kvalitu životních podmínek v území, ale představují i významný ekonomický potenciál a element zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje regionů, zejména prostřednictvím jejich využití v cestovním ruchu jako odvětví schopného dosahovat souladu hospodářských a environmentálních potřeb území. Zvláštní význam pak představuje toto dědictví ve znevýhodněných regionech, kde kulturní dědictví a jeho využití představují často jeden z mála dlouhodobých rozvojových potenciálů a prostředků zajištění zaměstnanosti. Z toho důvodu realizuje IROP vhodné intervence směřující k podpoře vnitřního potenciálu a dalšího růstu území, disponujících přírodními a kulturními zdroji. Památky a kulturní zdroje, stejně jako infrastruktura na jejich zpřístupnění a využití, nejsou ve vyhovujícím stavu, což ohrožuje jejich dlouhodobou udržitelnost a podvazuje jejich zapojení do místní ekonomiky. Nezbytností je vytvoření podmínek pro využívání kulturního dědictví i paměťových institucí a celková technologická modernizace budov i zázemí pro uměleckou tvorbu. Kulturní dědictví spravované muzei hraje také podstatnou roli ve spojitosti s kulturními a kreativními odvětvími průmyslu a přidruženými službami v podobě uměleckých řemesel. Investice proto budou zahrnovat i rozvoj a využití nových informačních technologií k digitalizaci i propagaci kulturního dědictví. Kulturní a kreativní odvětví potřebují ke své tvorbě i prezentaci 13

svých děl fyzickou infrastrukturu. Tam, kde je to vhodné, lze pro účely zajištění nezbytné infrastruktury zapojit nevyužívané průmyslové stavby. V oblasti návštěvnické infrastruktury přetrvávají nedostatky a chybí vhodně dimenzovaná, převážně doprovodná infrastruktura, sloužící všem návštěvníkům. Vedle toho na exponovaných místech je třeba - z důvodu zachování jejich autenticity a únosnosti kapacit - soustředit se na zavedení opatření vedoucích k zachování dědictví pro další generace. Efektivní propagace kulturního a přírodního dědictví, lokalizovaného v širším spektru destinací (území) ČR, představuje účinný nástroj zpřístupnění a vyššího poznání existujícího dědictví jak domácími obyvateli, tak návštěvníky a přispívá k jeho širšímu zapojení do socioekonomického života regionů. Strategický kontext příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Ve stěžejní iniciativě Průmyslová politika pro věk globalizace je definován jako jeden z konkrétních záměrů Komise zvýšit konkurenceschopnost evropského odvětví cestovního ruchu. Intervence v kulturních a tvůrčích odvětvích a v oblasti technologických inovací odkazují na stěžejní iniciativy EU směřující k inteligentnímu růstu Digitální agenda pro Evropu a Unie inovací. Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Doprava materiálu, výrobků a osob je klíčovou podmínkou hospodářské a sociální stability regionů a ve svém důsledku předpokladem pro naplnění principů volného trhu jako jednoho ze základních pilířů EU. Kvalita dopravní dostupnosti je jedním z nejdůležitějších faktorů konkurenceschopnosti regionů. Ve vazbě na pokračující procesy ekonomické koncentrace a specializace nadále narůstá význam regionální dopravy a do nevýhodného postavení se dostávají zvláště venkovská či znevýhodněná území, ve kterých je kvalita socioekonomických podmínek výrazně limitována sníženou dostupností center. Silniční síť trpí základními nedostatky omezujícími konkurenceschopnost regionů, jako je neúplná provázanost regionální dopravní (silniční) infrastruktury, zejména napojení regionálních center na celostátní páteřní síť (zejména sítě TEN/T), stejně jako návaznost regionálních dopravních systémů nižších řádů napojujících menších sídla a venkovské oblasti na regionální centra. Nízká je kvalita a kapacitní, bezpečnostní a další parametry existující sítě regionálních komunikací. V dopravní infrastruktuře jsou také nedostatečně využívány moderní prvky, jako jsou inteligentní dopravní systémy (ITS). Celkový stav dopravní infrastruktury ČR je nevyhovující z hlediska potřeb dosahování konkurenceschopnosti. Kvalita a funkčnost zdaleka nedosahují úrovně zejména starých členských států EU a představují jednu z hlavních překážek dosahování vyššího tempa hospodářského růstu ČR a vyváženého růstu regionů. 14

Nedostatečná a nekvalitní infrastruktura způsobuje zvýšenou zátěž životního prostředí emisí látek znečišťujících ovzduší, hlukovou zátěž především v zastavěných městských oblastech a v neposlední řadě ohrožuje bezpečnosti. Současně není dostatečně využívána veřejná doprava a alternativní formy dopravy, včetně bezmotorové (cyklodoprava). Jednou z příčin tohoto stavu je nedostatek infrastruktury a její neprovázanost. Z toho důvodu je žádoucí podpora co nejšetrnějších druhů dopravy vzhledem k životnímu prostředí jako jeden z pilířů udržitelného růstu a kvality života v regionech. Strategický kontext příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Problematika dopravy a dopravní infrastruktury je v IROP řešena v souladu se Strategií Evropa 2020 a bezprostředně přispívá realizací opatření ke zvyšování regionální mobility a rozvojem nízkouhlíkových dopravních systémů k jejímu plnění, konkrétně k plnění jednoho z hlavních cílů EU 2020: Snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990. Výběr Tematického cíle 7 směřuje k naplnění záměrů stěžejní iniciativy Evropa méně náročná na zdroje jako jedné ze dvou iniciativ EU, cílících bezprostředně na udržitelný růst a řešící kromě jiného potřebu modernizace v sektoru dopravy. Na problematiku dopravy odkazují i vybrané Integrované hlavní směry, ve kterých je kladen důraz na inteligentní, propojenou dopravní infrastrukturu a nízkouhlíkovou dopravu. Intenzivní vazbu má oblast dopravy zejména na IHS 5 Zefektivnit využívání zdrojů a snížit emise skleníkových plynů v souvislosti s environmentálním rozměrem opatření v dopravě a IHS 6 Zlepšit podnikatelské a spotřebitelské prostředí, modernizovat a rozvinout průmyslovou základnu. Vazbu má téma dopravy i na IHS, zaměřující se na vzdělávání a trh práce. Realizace TC vychází i z Evropské dopravní politiky a její základní strategie "Bílá kniha Plán jednotného evropského dopravního prostoru vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje", zejména na část 2.4. "Čistá městská doprava a dojíždění." Z územního hlediska je problematika dopravní infrastruktury, navržená ve strategii IROP, v souladu s jedním ze základních principů územní soudržnosti, jak jsou definovány v dokumentu Územní agenda 2020, konkrétně Zlepšení územní propojenosti pro jedince, komunity a podniky. Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a veškeré diskriminaci Sociální oblast Zejména v posledních letech lze v ČR identifikovat pokračující růst diverzity zejména mezi rozvojovými a venkovskými oblastmi, stejně jako diverzity uvnitř regionů a vnitřní disparity na hranicích regionů. Regionální a místní koncentrace problémů spojených se sociálním vyloučením se nejzřetelněji projevují existencí obcí, na jejichž území se vyskytují sociálně vyloučené lokality. Jejich problémem je zejména nízká kvalita bydlení, nízká úroveň vzdělanosti a funkční 15

gramotnosti, vysoká nezaměstnanost, materiální chudoba, zadluženost obyvatel sociálně patologické jevy a negativní obraz veřejnosti o sociálně vyloučených lokalitách. V některých regionech přecházejí problémy v rozpad sociální soudržnosti a eskalaci sociálních problémů. S tím úzce souvisí sílící izolace romské menšiny v obcích, na jejichž území se nacházejí sociálně vyloučené lokality. V souladu s evropským konceptem aktivního začleňování vyvstává potřeba budování infrastruktury, podpory vzdělanosti, posilování absorpční kapacity komunitně založených služeb a výstavby center sociálních služeb, zaměřených na integraci. Je nutné se zaměřit i na budování zázemí pro terénní služby. Dostatečná regionální síť sociálních služeb je důležitá pro zlepšení jejich dostupnosti. V České republice se při řešení sociální situace vyloučených či ohrožených skupin ve zvýšené míře využívají služby institucionální péče. Jedním z hlavních problémů je nedostatek nebo nedostupnost komunitních služeb pro sociálně vyloučené skupiny osob. Tedy těch služeb, které umožní setrvání příslušníků ohrožených skupin obyvatel v jejich přirozeném prostředí nebo v úzkém kontaktu s blízkými osobami. Z pohledu příspěvku k dosahování inkluze lze shrnout, že kvalitní sociální infrastruktura reprezentuje základní předpoklad pro poskytování veřejných služeb v sociální oblasti, jako jedné z hlavních determinant kvality života a eliminace rizika sociálního vyloučení. Dostatečná regionální síť sociálních služeb a dalších podpůrných služeb je důležitá pro sociální soudržnost v regionech. Díky podpoře jednotlivců a skupin obyvatel při řešení jejich problémů je možné předcházet či řešit sociálně nepřijatelné jevy a snižovat sociální napětí. Stejně tak existence této sítě pomáhá i skupinám obyvatel potenciálně či reálně sociálně vyloučeným. Sociální stabilita a uchování sociálních schopností a kontaktů zvyšuje i jejich šance na získání a udržení zaměstnání. Zvláštní důraz musí být kladen na podporu sociálního začleňování a sociální soudržnosti ve strukturálně postižených a jinak hendikepovaných regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti a s výskytem sociálně vyloučených lokalit. Nedílnou součástí stability a rozvoje území je udržení a zvýšení zaměstnanosti. Zvláště osoby sociálně vyloučené či ohrožené sociálním vyloučením je nezbytné podpořit ve vstupu a udržení na trhu práce. Rozvoj zaznamenal koncept sociálního podnikání, který je zapotřebí dále rozvíjet a podporovat. Je zapotřebí zahrnout integrační sociální podniky mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a přistupovat k nim jako formy zaměstnávání vedoucí zejména k uplatnění znevýhodněných uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Jedním z nástrojů pro stabilizaci a další rozvoj území je zajištění základních potřeb, mezi které patří i bydlení. Podpora sociálního bydlení je v tomto kontextu chápána jako příspěvek k vytváření podmínek pro realizaci sociální politiky. V České republice v současnosti není dostatečný počet zařízení poskytujících sociální bydlení pro různé skupiny obyvatel v souvislosti s jejich sociálním statutem a závislostí v důsledku snížené schopnosti péče o sebe sama. Stejně tak neexistuje účinný systém sociálního bydlení, jehož součástí by byly preventivní a následné služby. 16

Zdravotnictví Významným trendem, který ovlivňuje systém zdravotní péče a jeho parametry, je snaha maximálně zefektivnit lékařkou péči a zkrátit dobu určenou pro léčení. To znamená nutnost změnit strukturu poskytované péče z akutní k návazné, následné a dlouhodobé. Tento typ péče eliminuje riziko sociálního vyloučení, způsobené dlouhodobým setrváním mimo pracoviště a razantním snížením příjmů. Přes zahájený proces přechodu k péči následné a dlouhodobé je stále zdravotnictví charakterizováno nevhodnou strukturou lůžek, deficitním stavem infrastruktury a podceněním post-akutní, rehabilitační, dlouhodobé péče o lidi se zdravotním postižením a psychiatrickým onemocněním. V ČR se rapidně zvyšuje počet duševních chorob, které se stávají jednou z největších sociálně - ekonomických zátěží. Péče je v některých oborech negativně ovlivněna nedostatečnou provázaností sociální a zdravotní péče a jejich orientací spíše na péči institucionální, než ambulantní a terénní. To platí i pro péči psychiatrickou, její systém je silně centralizovaný a neodpovídá současným požadavkům na optimální léčbu, orientovanou co nejblíže vlastnímu sociálnímu prostředí pacienta. Kromě jiného je předmětem kritiky WHO a Evropské komise. Strategický kontext příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Intervence přispívají k plnění hlavního cíle Strategie Evropa 2020 v oblasti snižování chudoby Snížit o 25 % počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů lidí. V prioritě růstu podporujícího začlenění Strategie EU 2020 je definována stěžejní iniciativa Evropská platforma pro boj proti chudobě, která má za cíl posílit sociální a územní soudržnost tak, aby výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti. Navrhovaná opatření v sociální i zdravotní oblasti mají bezprostřední vazbu na Integrovaný hlavní směr č. 10 Podporovat sociální začlenění a boj proti chudobě, který identifikuje potřebu zajištění přístupu všech k vysoce kvalitním, dostupným a udržitelným službám, včetně sociální a zdravotní oblasti. Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu V oblasti předškolního vzdělávání je problémem zejména nedostatečná dostupnost kvalitních zařízení, přestože právě předškolní vzdělávání vytváří a umocňuje základní předpoklady studijních schopností a sociální integraci jednotlivců. Předškolní vzdělávání je především v 17

případě dětí ze sociálně znevýhodněných rodin jedním z mála dostupných a fungujících způsobů, jak snižovat rizika jejich pozdějšího neúspěšného vzdělávání a zařazení na trh práce. Předškolní vzdělávání má bezprostřední vazbu na trh práce, na kterém stále existuje výrazná nerovnost pohlaví a znevýhodnění žen z důvodu jejich mateřství a nedostatku kvalitních zařízení péče o děti, které by jim usnadnily návrat do zaměstnání. V oblasti základního vzdělávání není regionální školství schopno dostatečně vyrovnávat handicapy znevýhodněných dětí ze sociálně slabých rodin, z romské komunity, z rodin cizinců či dětí zdravotně handicapovaných a rozvíjet individuální potenciál každého žáka. Žákům poměrně rychle klesá úroveň matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti, informační gramotnost a jazykové kompetence nejsou dostatečné. Současně nejsou vytvořeny podmínky zvyšující zájem žáků o technické a přírodovědné obory. Materiální zázemí podstatné části škol a školských zařízení není adekvátní potřebám individuální integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a neumožňuje realizovat dostatečně nejen jejich výuku, ale i prostou docházku do školy. Je tak potenciálním rizikem z pohledu sociální exkluze těchto dětí. Problémem je trend zvyšujících se regionálních a místních rozdílů v dostupnosti základního vzdělávání v důsledku nerovnoměrného demografického vývoje, migračních trendů a dalších faktorů. Jednou z největších výzev odborného vzdělávání je jeho nesoulad s požadavky regionálních trhů práce. I z toho důvodu se míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů středních škol pohybuje vysoce nad celkovou mírou nezaměstnanosti a má rostoucí trend. Kvalita odborného vzdělávání, zejména technického, přírodovědného, zemědělského zaměření je často limitována nedostatečným materiálně-technickým vybavením škol a absencí moderních výukových pomůcek s vazbou na získávání vědomostí a dovedností využitelných v praxi. To v dlouhodobém horizontu negativně ovlivňuje zájem uchazečů o studium právě v oborech, které zaměstnavatelé vysoce poptávají a jsou klíčové pro další konkurenceschopnost regionů a celé České republiky. Naléhavé výzvy je třeba řešit i v oblasti dalšího vzdělávání. Dynamika vývoje hospodářství mění velmi rychle organizaci práce, nabídku pracovních příležitostí a požadavky na znalosti a dovednosti pracovní síly. Počáteční vzdělávání nemůže poskytovat svým absolventům průpravu na celé období profesní kariéry. V situaci, kdy nabídka pracovních sil a její struktura neodpovídá potřebám ekonomiky a poptávce zaměstnavatelů, vzrůstá role celoživotního učení. Jeho nabídka je zatím nedostatečná a nesystémová a nepřispívá ve větší míře k rozvoji a flexibilní změně kvalifikace pracovních sil podle požadavků trhu práce. Podmínky pro přístup k celoživotnímu vzdělávání jsou navíc územně rozdílné a liší se zejména ve srovnání městských a venkovských oblastí. 18

Strategický kontext příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Realizace intervencí v oblasti vzdělávání má přímou vazbu na dva z pěti hlavních cílů Strategie EU 2020: cíl Snížit podíl dětí, které předčasně ukončují školní docházku, ze současných 15 % na 10 % a zvýšit podíl obyvatel ve věku od 30 do 34 let, kteří mají ukončené terciární vzdělání, z 31 % nejméně na 40 %. Přispívá i k cíli v oblasti zaměstnanosti Zvýšit zaměstnanost u osob ve věku 20 až 64 let ze současných 69 % na nejméně 75 %. Z pohledu Integrovaných hlavních směrů má TC silnou vazbu na IHS č. 8: Rozvíjet kvalifikovanou pracovní sílu, která bude reagovat na potřeby pracovního trhu, prosazovat kvalitu zaměstnanosti a celoživotní učení a č. 9: Zlepšit výsledky systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvýšit účast na terciárním vzdělávání. Zvyšování institucionální kapacity orgánů veřejné správy V oblasti veřejné správy je nezbytné realizovat opatření, která posílí účast veřejnosti na správě věcí veřejných, zajistí její transparentnost a sníží byrokratickou zátěž. Jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle je podpora rozvoje otevřeného vládnutí (open government) a otevřených dat (open data) pro využití neziskovým sektorem, podnikatelskou veřejností a občany. Nezbytným předpokladem růstu a zvýšení konkurenceschopnosti regionů a proto nedílnou součástí strategie IROP je stabilita, udržitelnost a předvídatelnost rozvoje území, které jsou závislé na kvalitě rozhodování územní veřejné správy a spočívají ve vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel daného území. Neexistence či zastaralost územně plánovací dokumentace ztěžuje výkon veřejné správy, omezuje rozvoj území, zejména pokud jde o investiční, respektive hospodářský rozvoj, komplikuje ochranu životního prostředí a ohrožuje sociální stabilitu území. V tomto kontextu je důležité pořizování, zpracování a uplatňování rozvojových dokumentů, které vytvoří základ pro strategicky komplexní a udržitelný rozvoj území. 1.1.1.2. Vazba navržené strategie IROP na strategie a koncepty na evropské, národní a regionální úrovni IROP vychází z řady strategií přijatých na evropské, národní a regionální úrovni a intervence v rámci IROP jsou nastaveny tak, aby v co možná největší míře přispívali k plnění jejich cílů. Klíčový je z toho pohledu příspěvek ke strategii EU 2020. Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k realizaci IROP je přílohou č. 3 Programového dokumentu IROP. 19

1.1.2 Odůvodnění výběru tematických cílů a odpovídajících investičních priorit Tabulka 1 Odůvodnění výběru tematických cílů a investičních priorit Vybraný tematický cíl Tematický cíl 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT Tematický cíl 4: Podpora posunu Vybraná investiční priorita IP 2c): Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, začlenění do informační společnosti, elektronickou kulturu a elektronické zdravotnictví IP 4c): Podpora energetické účinnosti, Odůvodnění výběru NPR 2013: IP směřuje k realizaci reformních opatření Elektronizace veřejné správy a Strategie Smart Administration pro období 2007-2015 v rámci stěžejní oblasti Efektivní a dostupná veřejná správa, nakládání s majetkem, vymahatelnost práva, stabilní a transparentní legislativní prostředí (oblast Veřejná správa). IP naplňuje prioritu/specifický cíl formulovaný v Pozičním dokumentu: Rozvinout a uplatňovat služby elektronické správy v souladu s vnitrostátní inteligentní strategií správy. Podpořit rozvoj uceleného návrhu elektronické správy k zajištění využívání všech dostupných informací napříč institucemi. Dohoda o partnerství: Provázanost s problémovou oblastí 1.1.3 Veřejná správa - Nedokončená elektronizace veřejné správy a nedostatečné zabezpečení informačních systémů veřejné správy (IS VS). Identifikované problémy relevantní pro IROP: Nejednotná datová základna IS VS, nezávislost systémů (zatížení občana, nehospodárnost), nízká úroveň zabezpečení ICT systémů VS, nedostatečné zajištění bezpečného ukládání dat. Potřeby rozvoje: Další rozšíření, propojení a sdílení datového fondu veřejné správy, na výstavbu datových sítí veřejné správy a budování bezpečných datových úložišť. Je podporován rozvoj, sdílení a publikace dat veřejné správy na principu open data a rozvoj a sjednocení informačních a komunikačních systémů pro specifické potřeby veřejné správy a složek IZS. Nutné je zvýšení míry využívání služeb egovernmentu a zajištění kybernetické bezpečnosti. Priorita financování: Transparentní a efektivní veřejná správa s nízkou mírou administrativní a regulační zátěže a účinně reagující na mimořádné události, zaměření se na dokončení elektronizace veřejné správy, na plné zprovoznění a vzájemnou komunikaci informačních registrů a celkový rozvoj informačních systémů veřejné správy. NPR 2013: Příspěvek k plnění cílů oblasti 3.2.2.1 Energetika: Reformní opatření Zvyšování energetické 20

směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích Tematický cíl 5: Podporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení IP 5b): Podpora investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů krizového řízení účinnosti směřuje také k realizaci opatření zlepšujících efektivitu hospodaření s energiemi v budovách. IP naplňuje prioritu/specifický cíl formulovaný v Pozičním dokumentu: Zlepšení energetické náročnosti budov (nových i stávajících) zvýšením jejich energetické účinnosti. Dohoda o partnerství: Problematika řešena oblastí 1.1.5 Životní prostředí, 1.1.5.1 Ochrana životního prostředí Znečištění ovzduší, energetická náročnost. Identifikované problémy relevantní pro IROP: Nadprůměrná energetická náročnost ekonomiky s doprovodným znečištěním vyvolává potřebu řešení rovněž na municipální úrovni. Vzhledem k míře urbanizace v ČR, která dosahuje 73 %, je negativním působením znečištění ovlivněna většina obyvatel. Potřeby rozvoje: Opatření vedoucí k energetickým úsporám v budovách (vč. soukromých), snížení emisí z lokálních topenišť. Priorita financování: Ochrana životního prostředí a krajiny a přizpůsobení se změně klimatu - cílem je snížení znečištění ovzduší a snížení energetické náročnosti urbanizovaných území NPR 2013: V části 3.2.2.3 Politika životního prostředí (oblast 3.2 Atraktivní podnikatelské prostředí a rozvoj infrastruktury pro český průmysl, 3.2.2 Udržitelný průmyslový sektor) jsou formulovány stěžejní priority v ochraně životního prostředí, mezi mini také předcházení rizikům a ochranu prostředí před negativními dopady krizových situací. Dohoda o partnerství: IP realizuje oblast 1.1.3 Veřejná správa - Nedostatečné podmínky pro rozvoj a vyšší připravenost složek IZS. Identifikované problémy relevantní pro IROP: Veřejná správa není stále plně připravena na řešení událostí způsobených změnou klimatu. Složky IZS se potýkají s nedostačujícími výcvikovými prostory a sníženou kvalitou výcviku zejména v oblasti řešení mimořádných událostí. Nedostatky ve vybavenosti. Potřeby rozvoje: Zajištění nezbytné techniky a prostředků pro přípravu a řešení mimořádných situací, modernizace stávajících výcvikových a vzdělávacích středisek pro složky IZS, vybudování a adaptace stanic složek IZS, které budou účelně dislokovány a přizpůsobeny pro nové zásahové podmínky a vybaveny pro řízení rizik a mimořádných 21