Říše: Houby (Fungi)
Buňka hub buněčná stěna plazm.membr. lysozóm vakuola jádro drsné ER mitochondrie glykogen Golgiho aparát hladké ER
Stavba těla t - stélky - tvořena souborem houbových vláken = hyf (u primitivnější ších hub bez přehrp ehrádek u pokročilej ilejších s přehrp ehrádkami) - hyfy tvoří podhoubí = mycelium - za vhodných podmínek z mycelia plodnice, vznikají splýváním m hyf v nepravá pletiva: - plektenchym - pseudoparenchym
Stélka propojené buňky
Nepřehr ehrádkovaná vlákna Přehrádkovaná vlákna
Rozmnožov ování hub - nepohlavní - pomocí výtrusů: - u primit.. hub - zoospory rejdivé výtrusy s bičíky - suchozemské houby oblaněné bez bičíků - sporangiospory uvnitř výtrusnic - konidie zevně z vláken - pohlavní - splývání vláken a následnn sledná tvorba haploidních výtrusů (askospory, bazidiospory) vznikají uvnitř zvláš áštních typů výtrusnic
Význam hub - potrava - reducenti (rozkladači, dekompozitoři) tvorba humusu - mykorhiza (ekto- a endo-) - produkce antibiotik, enzymů,, vitamínů,, alkaloidů, protirakovinných látekl - boj proti hmyzím škůdcům - kvasinky alkohol, droždí - původci chorob rostlin, živočichů, člověka - znehodnocení potravin, dřeva, d textilií
Oddělen lení: Chytridiomycety - mnohojaderné,, trubicovité podhoubí - saprofitéči i parazité - ve voděči i vlhku, parazité kulturních rostlin
lahvičkovka - Olpidium - způsobuje padání klíčících ch brukvovitých rostlin
rakovinec bramborový - způsobuje bradavičnat naté nádory na hlízách lilkovitých rostlin (brambor )
Oddělen lení: Oomycety (Řasovky) - vodní a půdnp dní organizmy, parazité rostlin - zoospory se dvěma bičíky (jeden péřitý) - velké škody - postřiky kuprikol (Cu Cu II II )
plíse seň bramborová - napadá lilkovité rostliny brambory a rajčata ata - vlhké a teplé počas así - listy a nať (plody) hnědnou a usychají - přezimuje v půděp - postřik, odolné odrůdy dy
vřetenatka révovr vová - napadá vinnou révur - plody se nedostatečně vyvíjej její - kyselé - na spodní straně listu bílý povlak, svrchu hnědav davé - haustoria výběž ěžky do buněk - rozmn. oogamie - přezimuje v půděp
Oddělen lení: : Houby vlastní (eumycety) - stélku tvoří převážně přehrádkovaná mycelia - buněč ěčná stěna z chitinu - výtrusy jsou pouze nepohyblivé,, nejsou bičíkat katá stádia
Třída: Zygomycety (houby spájiv jivé) - mycelium obvykle bez přehrp ehrádek - mnohojaderné trubicovité mycelium - rozmnožov ování: 1. nepohlavní: : z mycelia vyrůstaj stají nosiče výtrusnic v nich výtrusy konidie (všudyp udypřítomné - prach, alergie) 2. pohlavní: zygogamie (z hyf - kopulační výběž ěžky (gametangia( gametangia) splývají zygota se měním v tlustostěnnou zygosporu klíčí výtrusnice meioza výtrusy)
kropidlovecčernavý ernavý - šedavý povlak, na chlebu
plíse seň hlavičkov ková - na kyselém m mléce, sýru, koňsk ském m trusu, citronech - na obrázku podhoubí se zygosporou
plíse seň hlavičkov ková
Třída: Houby vřeckovýtrusé (Askomycety) - druhově nejbohatší skupina - většinou houby, které netvoří plodnice - plísn sně - přehrádkované podhoubí - většinu života jako primárn rní podhoubí (mycelium) (s jedním m jádrem) j
Rozmnožov ování vřeckovýtrusných - nepohlavní pomocí nepohlavních výtrusů - konidií - pohlavní : - na fyziologicky odlišených hyfách (+ a -)) se vytvářej ejí gametangia ta spolu splývají ze splynulého útvaru vyrůst stá sekundárn rní (dvoujaderné mycelium) askogenní hyfy na jejich koncích ch dochází ke splynutí jader vzniká kyjovité vřecko ( =výtrusni= výtrusni- ce, asko) v něm n meiózou a následnou n mitózou vzniká 8 haploidních spor -askospor
1. Kvasinky - zvláš áštní skupina v rámci r vřeckovýtrusých - jednobuněč ěčné,, množí se nepohlavně pučen ením tvořířet etízky - mají nepravá podhoubí pseudomycelia (ty řetízky) - při i pohlavním rozmn.. se z jedné buňky stává vřecko
kvasinka pivní a vinná - při i výrobě piva ze sladu (maltózy ethanol) - s moukou kvasnice, droždí kynutí těsta - vitamíny B - výroba alkoholu (kvašen ení ovoce, chleba )
kvasinka Candida - normáln lně v našem těle t přemnožení plísňov ové onemocněníčlov lověka - kandidóza
Taphrina - napadá rostliny -čarověníky - kadeřavost avost listů broskvoní,, topolů
2. Plísn sně-netvořící plodnice štětičkovec (Penicillium) - zelenavé povlaky - výroba penicilinu antibiotikum (A. Flemming) - na plísňových sýrech (camembert, roquefort,, niva)
kropidlák k (Aspergillus( Aspergillus) - bílé až zelenavé povlaky, na marmeládách jed aflatoxin (mykotoxiny)
padlí - bílé moučnat naté povlaky na listech rostlin - parazit - na angreštu, růžr ůžích, vinné révě,. - postřik měďm ěďnatými a sirnými prostředky (kuprikol(..)
hlízenka ovocná - choroba monilióza (rychlé zahnívání ovoce) soustředn edné kruhy kupek nosičů konidií
paličkovice nachová - napadá lipnicovité rostliny (obilí) - v klasu tvoří pevný útvar tvrdohoubí = námel - v námelu n se tvoří nosiče e konidií ty vypadají na zem na jaře e vyrostou vlákna splynou vřecko - vytvoří askospory ty jsou teplým proudem doneseny na kvetoucí klasy - námel - v námelu n jedovaténámelov melové alkaloidy (v lékal kařství, kyselina lysergová - halucinogen LSD) v mouce
plíse seň šedá - napadá ovoce (jahody, rybíz, angrešt, víno) v
skvrnitost a strupovitost - napadání listů,, plodů - různí původci
Makromycety s plodnicemi smrž obecný - jedlý (plodnice spařit horkou vodou) - na jaře e v listnatých lesích, vápnitv pnité půdy
lanýžčerný - drahá pochoutka, kořen ení,, k hledání cvičen ená prasata - pod duby, buky, vápnitv pnité půdy - výtrusorodé rouško s vřecky v uvnitř
ucháč obecný - jehličnat naté lesy, jaro - jedovatý
třída: Houby stopkovýtrusé (Basidiomycety) - většinou tvoří plodnice (ne rzi a sněti) - přehrádkované hyfy s přezkami - většinu života jako dikaryotické podhoubí (sekundárn rní podhoubí)
Rozmnožov ování stopkovýtrusných - pohlavní výtrusy (haploidní basidiospory) ) vznikají meiozou na povrchu kyjovitých buněk k (basidi( basidií) ) ve výtrusorodém m roušku (hymeniu( hymeniu), a to po 4 z každé - z výtrusů vyrůstaj stají fyziologicky odlišnáprim primárnímycelia (+ a -) - po setkání spolu splynou vzniká sekundárn rní mycelium,kter,které tvoří plodnici s výtrusorodou rouškou klobouk lupeny lupeny s výtrusorodým rouškem závoj pochva bazidiospory bazidie
-třeň (noha) -klobouk -závoj (kryje výtrusorodé rouško) z něho n prstenec -plachetka (v mládí u někt.. hub obaluje plodnice z nípochvan a strupy m. červená) - výtrusorodé rouško (hymenium) z bazidií Stavba plodnice
Umíst stění hymenia 1) Na povrchu plodnice houby rouškat katé a) na lupenech (holubinka) b) na rourkách (hřib) 2) Uvnitř plodnice houby břichatkovité (pýchavka, pestřec) ec)
Mykorrhiza - soužit ití vláken hub s kořeny vyšší šších rostlin - ekto- nebo endomykorrhiza
Systém m stopkovýtrusých - bez plodnic: - rzi - sněti - s plodnicemi: - chorošotvar otvaré - bedlotvaré - břichatky
rez travní - rzi - obligátn tní parazité rostlin - rez travní na lipnicovitých - střídá hostitele trávu a dřišťáld - r. hrušňov ová (jalovec)
sněti - parazité rostlin - prašná sněť pšeničná (ovesná,, ječná,, kukuřičná..) - mění klas v černou práš ášivou hmotu výtrusů - šířen ení - mazlavá sněť pšeničná - klas se měním v mazlavou hmotu, pach po slanečcích ch - odolné odrůdy dy obilí,, chemické ošetření (mořen ení osiva)
Lupenité houby
bedla jedlá
žampion polní žampion ovčí - možná záměna s muchomůrkou zelenou.. - nemají pochvu, lupeny v dospělosti hnědé (muchomůrky bílé) b
muchomůrka zelená - naše e nejjedovatější houba (smrtelně) - příznaky za 8 aža 12 hodin - záměny za žampióny m. mají pochvu (ne žampiony)
muchomůrka tygrovaná - jedovatá - možná záměna za růžr ůžovku
muchomůrka růžr ůžovka - masák - jedlá - záměna za tygrovanou
muchomůrka červená - jedovatá látka muskarin vliv na NS
závojenka olovová - prudce jedovatá - možná záměna za čirůvku
čirůvka májovkam - jedlá,, chutná - možná záměna se závojenkou z olovovou - roste na jaře, závojenka z v létěl
holubinka namodralá
holubinka nazelenalá
holubinka vrhavka - nejedlá - holubinky většinou v jedlé,, ty, které mají výrazný klobouk nejedlé až mírně jedovaté
ryzec pravý - jedlý - roní mléko - oranžov ové
- jedlý ryzec syrovinka
- nejedlý, mléko bíléb ryzec kravský
liška obecná - citlivá ke zhoršov ování kvality půd p d kyselými dešti
lysohlávka kopinatá - látka psilocybin halucinogenní účinky - droga - houbičky pocit létáníl
Rourkaté houby
hřib hnědý
hřib smrkový - pravák
hřib borový
hřib žlutomasý - babka
hřib žlučník - hořč řčák
kozák k březovýb
křemenáč osikový
křemenáč březový
klouzek obecný
Břichatkovité houby - výtrusorodé rouško uvnitř
pýchavka obecná
práš ášivka šedivá - po sešlápnut pnutí uvolňuje uje obrovské množstv ství výtrusů práší
hvězdovka brvitá
Dřevokazné houby - typ hub, kterým říkáme choroše rostou na žijících ch nebo odumřelých stromech parazité nebo saprofyté
- na listnatých stromech choroš šupinatý
outkovka pestrá - na odumřel elém m dřevd evě listnatých stromů
sírovec žlutooranžovýový - na listnatých stromech
troudnatec kopytovitý troudnatec pásovaný
václavka obecná - příležitostný parazitizmus, na pařezech, kmenech - podhoubí světélkuje - jedlá do octa
dřevomorka domácí - rozkládá dřevo na vodu a CO 2 vytváří vlhko - velké škody na dřevud
hlíva ústřičná - i se pěstuje p a prodává tržní houba (i žampión) - na stromech
kotrč kadeřavý avý - jedlý, velmi chutný, velké rozměry ry
- jedlá,, hojná kuřátka zlatá
krásnor snorůžek lepkavý
Na závěr: z - sbíráme a jíme houby, které opravdu známe - nenecháváme houby zapařovat a dlouho je nezpracované neskladujeme - jako první pomoc po požití jedovaté houby vyvolat zvracení a dát hodně tekutin ne mléko a alkohol - konzumaci hub nepřehánět soustřeďují ve svých stélkách těžké kovy (Hg, Pb) a radioaktivní izotopy (Cs, Sn) - zhoršené životní prostředí poškozuje mykorrhizu ohrožen celý ekosystém