Vyhodnocení možnosti využití řeky Opavy v úseku Vrbno pod Pradědem Nové Heřminovy pro vodáctví s důrazem na problematiku ochrany přírody a krajiny Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. Spolupracoval: doc. RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc. hydrobiologie Technická spolupráce: Bc. Michaela Cveková, Jiří Šlezar http://www.ekogroup.cz, tel. 605-567905, email: banas@ekogroup.cz Červenec 2009
OBSAH Úvod a cíle předložené studie...3 Stávající vodácké využití horního úseku Opavy...4 Popis stávajícího charakteru toku Opavy v úseku Vrbno pod Pradědem Nové Heřminovy a jeho využití pro vodáky...5 Popis navrženého záměru zlepšení využití řeky Opavy pro vodáctví...12 Vyhodnocení navrženého záměru využití řeky Opavy pro vodáctví z hlediska možných dopadů na biotu, resp. chráněné části přírody...13 Návrh zásad udržitelného vodáckého využívání horního úseku řeky Opavy a možnosti zlepšení stávajícího stavu...15 SEZNAM TABULEK Tab. 1: Statistika vodácké sjízdnosti horního úseku řeky Opavy během roku (upraveno dle: www.raft.cz)...4 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Charakter koryta toku řeky Opavy ve východní části města...5 Obr. 2: Jez s náhonem MVE v ř. km 110,5...5 Obr. 3: Charakter toku řeky Opavy pod Vrbnem pod Pradědem...5 Obr. 4: Charakter toku řeky Opavy pod Vrbnem pod Pradědem...5 Obr. 5: Stupeň na toku Opavy v ř. km 108,5 Karlovice, Zadní Ves...6 Obr. 6: Jez v toku řeky Opavy v ř. km 107,5 v Karlovicích...6 Obr. 7: Jez v korytě řeky Opavy s rybím přechodem v ř. km 106,5 před mostem silnice 451 v Karlovicích...6 Obr. 8: Charakter toku a nivy v místě soutoku Opavy a Kobylího potoka pod Karlovicemi...7 Obr. 9: Charakter toku a nivy Opavy mezi Karlovicemi a Pochní...7 Obr. 10: Charakter toku a nivy Opavy mezi Karlovicemi a Pochní...7 Obr. 11: Dvoustupňový jez v Pochni v ř. km 101,0...8 Obr. 12: Charakter toku a říční nivy mezi Pochní a Širokou Nivou...8 Obr. 13: Charakter toku a říční nivy v Široké Nivě...8 Obr. 14: Charakter toku a říční nivy pod Skrbovicemi...9 Obr. 15: Charakter toku a říční nivy pod Skrbovicemi...9 Obr. 16: Nebezpečný jez nad Kunovem...9 Obr. 17: Charakter koryta a nivy Opavy mezi Kunovem a Novými Heřminovy...10 Obr. 18: Charakter říčního koryta pravého ramene řeky Opavy nad Novými Heřminovy...10 Obr. 19: Soutok pravého a levého ramene řeky Opavy nad Novými Heřminovy...10 Obr. 20: Louky v blízkosti soutoku ramen řeky Opavy v Nových Heřminovech...11 Obr. 21: Stávající rekreačně-sportovní areál v Nových Heřminovech...11 Obr. 22: Charakter upraveného koryta toku a stupeň v Nových Heřminovech...11 2
Úvod a cíle předložené studie Cílem předložené studie je vyhodnotit možnosti využití řeky Opavy v úseku Vrbno pod Pradědem Nové Heřminovy pro rekreační vodáctví se zvláštním zřetelem na možné dopady na biotu, resp. chráněné části přírody. Zadavatelem vyhodnocení je společnost Ekotoxa s.r.o. Text studie poslouží při přípravě Strategie udržitelného rozvoje obce Nové Heřminovy. Jako podklad pro zpracování studie byly využity návrhy na vodácké využití části horního úseku řeky Opavy formulované starostou obce Nové Heřminovy Mgr. Radovanem Jílkou. Dále byl ve druhé polovině července proveden podrobný terénní průzkum toku Opavy v úseku Vrbno pod Pradědem Nové Heřminovy kombinací pochůzky po břehu a plavení na nafukovací kanoi zn. Pálava. Využity byly též dostupné tištěné a digitální informace o stávajícím vodáckém využití horního úseku řeky Opavy. Součástí prací na studii byla také konzultace navrženého projektu vodáckého využití horního úseku Opavy z hlediska možného ovlivnění vodní bioty. 3
Stávající vodácké využití horního úseku Opavy Z hlediska vodáckého využití je horní úsek Opavy vylišen jako vhodný od Vrbna pod Pradědem (říční km 111,7) po Krnov (říční km 74, Pozn: kilometráž toku je uvedena v souladu s vodáckým průvodcem horním úsekem Opavy viz www.raft.cz). Horní úsek Opavy je vodácky využíván jen sporadicky, zejména z důvodu nízkého průtoku vody po většinu roku. Statistika sjízdnosti horního úseku řeky Opavy je k dispozici v následující tabulce. Tab. 1: Statistika vodácké sjízdnosti horního úseku řeky Opavy během roku (upraveno dle: www.raft.cz) Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Počet sjízdných dní v r. 2009 2 0 2 26 0 8 11 0 0 0 0 0 Počet sjízdných dní v r. 2008 0 0 5 15 17 0 2 2 12 4 0 2 Průměrný počet sjízdných dní od 2.4.2002 3 2 5 16 8 2 3 2 3 1 1 2 Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že horní úsek Opavy je vodácky sjízdný zejména v období jarního tání (duben) a dále po větších deštích. Průměrná sjízdnost mimo jarní období (duben květen) činí 1-5 dní v měsíci. Jako hranice doporučené sjízdnosti je udávána hodnota vodního sloupce ve výši 85 cm na vodočtu v Karlovicích. Z terénního průzkumu splouvání horního úseku Opavy na nafukovací kanoi zn. Pálava vyplývá, že je pro zkušenější vodáky bez větších problémů sjízdný při výši vodního sloupce cca 80 cm (průtok cca 3,4 m 3 /s) na vodočtu v Karlovicích. Obecná obtížnost zájmového úseku toku je uváděna v kategorii WW II-I. Vodácký průvodce (viz např. www.raft.cz) uvádí, že úsek Vrbno pod Pradědem - Nové Heřminovy má mimo intravilán obce přírodní charakter, místy je zde větvení toku a vývraty či padlé stromy v korytě řeky. V horní části úseku se nachází široké kamenité koryto, výskyt peřejí kategorie až WW2, pod Širokou Nivou se vyskytují úzké úseky s meandry. V obcích bylo koryto toku rozšířeno, upraveno v podélném i příčném profilu a břehy opevněny lomovým kamenem. Za nižších vodních stavů je v upravených úsecích ve srovnání s neupravovanou trasou toku výrazně nižší výška vodního sloupce. Vodácký průvodce dále upozorňuje, že se v Karlovicích nachází několik nízkých, ale velmi zrádných stupňů, kde se za vyšších stavů tvoří smrtelně nebezpečný válec. Stupně jsou nenápadné a v důsledku provedených úprav nad nimi může být obtížné zastavit v prudkém proudu, který vede až k přelivné hraně u spádového objektu. Poslední takový stupeň se nachází na začátku Nových Heřminov ve směru od pramene. 4
Popis stávajícího charakteru toku Opavy v úseku Vrbno pod Pradědem Nové Heřminovy a jeho využití pro vodáky Vrbno pod Pradědem Karlovice: Část koryta toku Opavy, jež prochází městem Vrbno pod Pradědem byla v minulosti upravena. Nachází se zde několik příčných stupňů (cca ř. km 110,9), včetně migračních ramp, jež jsou při doporučeném průtoku sjízdné, při vysokých vodních stavech však mohou být nebezpečné. Níže po toku, stále v prostoru města (v blízkosti vlakového nádraží), se nachází náhon malé vodní elektrárny (cca ř. km 110,5) s cca 1,5 m vysokým jezem. Tento jez lze s loděmi obejít zprava. Na pravém břehu se nachází rybníky s travnatými plochami, které mohou posloužit jako odpočinková místa. Dále směrem po proudu se nachází dnové prahy z kulatiny, v korytě místy ční nad hladinu vody velké kameny. Obr. 1: Charakter koryta toku řeky Opavy ve východní části města Obr. 2: Jez s náhonem MVE v ř. km 110,5 Poté, kdy tok Opavy opustí intravilán města Vrbno pod Pradědem (cca od ř. km 109,8) nabývá řeka přírodní charakter. V tomto úseku se nachází štěrkové lavice nabízející místa k odpočinku, břehy ovlivněné vodní erozí jsou porostlé břehovou vegetací. Obr. 3: Charakter toku řeky Opavy pod Vrbnem pod Pradědem Obr. 4: Charakter toku řeky Opavy pod Vrbnem pod Pradědem 5
Cca v říčním km 108,5 začíná úsek upraveného říčního koryta toku v obci Karlovice s následnými několika stupni. První, cca 0,5 m vysoký stupeň se nachází v ř. km 108,0. Při doporučených vodních stavech je sjízdný přímo, případně lze využít rybí přechod, který se nachází v levé části jezového objektu. Mimo rybí přechod se za vyšších průtoků vytváří nebezpečný vodní válec, před jezem je obtížné zastavit. Obr. 5: Stupeň na toku Opavy v ř. km 108,5 Karlovice, Zadní Ves Níže po toku v obci Karlovice pokračuje upravené koryto řeky Opavy. V něm se nachází několik stupňů, z nichž na některých jsou vybudovány rybí přechody. Při doporučených vodních stavech jsou sjízdné, případně je méně zkušení vodáci mohou obejít (zejména vysoký jez v ř. km 106,5). Při středních a vyšších vodních stavech jsou 4 stupně v ř. km 107,5 105,3 nebezpečné (válce). Obr. 6: Jez v toku řeky Opavy v ř. km 107,5 v Karlovicích Obr. 7: Jez v korytě řeky Opavy s rybím přechodem v ř. km 106,5 před mostem silnice 451 v Karlovicích 6
Karlovice Skrbovice: Přibližně v ř. km 105,3, v Karlovicích nad soutokem s Kobylím potokem, končí upravený úsek toku Opavy. Dále pokračuje přirozený, biologický hodnotný úsek toku pro nějž jsou typické četné peřeje, střídání směru proudnice a rychlosti proudu, spádu řeky, hojné štěrkové náplavy, odkryté profily říčních břehů (až 4 m vysoké), tůně a klidné vody vhodné ke koupání (hloubka až 2 metry). Při terénním průzkumu bylo zjištěno, že až po most u žel. zastávky Pocheň leží napříč korytem několik stromů, z nichž 3 lze obejít po kamenných lavicích, ostatní nebrání plavbě. Obr. 8: Charakter toku a nivy v místě soutoku Opavy a Kobylího potoka pod Karlovicemi Obr. 9: Charakter toku a nivy Opavy mezi Karlovicemi a Pochní Obr. 10: Charakter toku a nivy Opavy mezi Karlovicemi a Pochní 7
Přirozený úsek toku je přerušen v Pochni kratším upraveným úsekem s několika stupni (cca ř. km 101,8), jež jsou za doporučených vodních stavů sjízdné. V říčním km 101,0 se v Pochni nachází dvoustupňový jez, který je za doporučených vodních stavů sjízdný. Jez je také možno obejít po levém břehu. Obr. 11: Dvoustupňový jez v Pochni v ř. km 101,0 Pod jezem v Pochni se střídají přirozené širší a mělčí úseky řeky s užšími a prudšími partiemi, včetně peřejí. Upravený úsek řeky začíná cca v ř. km 100,3 pokračuje přes obec Široká Niva a pokračuje až k mostu u žel. zastávky Skrbovice (ř. km 97,3). V intravilánu Široké Nivy a Skrbovic je koryto řeky široké a mělké. Na jižním konci Široké Nivy se v těsné blízkosti řeky nachází objekt nabízející ubytování a stravování. Obr. 12: Charakter toku a říční nivy mezi Pochní a Širokou Nivou Obr. 13: Charakter toku a říční nivy v Široké Nivě 8
Skrbovice Nové Heřminovy: Za silničním mostem ve Skrbovicích (cca ř. km 97,3) jsou břehy toku ještě cca 200 metrů opevněny kamenným záhozem. Níže po toku pokračuje biologicky hodnotný neupravený úsek v němž se střídají rychlejší a mělčí partie s hlubšími, meandrovitými částmi doprovázenýmí rozsáhlými štěrkovými lavicemi. Pomalejší, hlubší části toku jsou vhodným místem ke koupání. Tok je lemován zachovalými břehovými porosty a sečenými loukami, v toku se místy nachází padlé stromy. Obr. 14: Charakter toku a říční nivy pod Skrbovicemi Obr. 15: Charakter toku a říční nivy pod Skrbovicemi V říčním km 95,4, (podle pasportizace Povodí Odry jde o ř. km 92,995) u silničního mostu komunikace č. 451 těsně nad Kunovem je nebezpečný, cca 2 m vysoký jez pod nímž se nachází rozvolněný lomový kámen a železné traverzy. Jez lze obejít buď po silnici vedoucí na Skrbovice, která se v těchto místech řece přibližuje nebo méně používaným chodníčkem na levém břehu přes rozsáhlý porost kopřiv. Obr. 16: Nebezpečný jez nad Kunovem 9
Pod jezem nad Kunovem se přirozený úsek řeky rozšiřuje a stává se mělčí, po pravé straně je strmý svah s lesním porostem, na levém břehu zemědělský statek a pastviny. Za chatovou kolonií v Kunově je koryto řeky Opavy nejširší a následně se větví do dvou ramen (cca v ř. km 93,9). Obě ramena jsou při doporučených vodních stavech sjízdné, koryta jsou však úzká, je zde zvýšená možnost výskytu padlých stromů. Pravé rameno je delší, více meandruje. Přibližně 300 m nad soutokem obou ramen se na pravém z nich nachází velká tůň vhodná ke koupání a skalní stěna. Obr. 17: Charakter koryta a nivy Opavy mezi Kunovem a Novými Heřminovy Obr. 18: Charakter říčního koryta pravého ramene řeky Opavy nad Novými Heřminovy Obr. 19: Soutok pravého a levého ramene řeky Opavy nad Novými Heřminovy 10
V blízkosti soutoku obou ramen Opavy se nachází stávající rekreačně-sportovní zázemí vybudované obcí Nové Heřminovy (tenisové kurty, hřiště, pódium, lavičky apod.). Louky či chatová osada se nabízí pro možné vybudování tábořiště či další volnočasové aktivity. Obr. 20: Louky v blízkosti soutoku ramen řeky Opavy v Nových Heřminovech Obr. 21: Stávající rekreačně-sportovní areál v Nových Heřminovech Přibližně 200 m pod soutokem obou ramen Opavy začíná upravený úsek toku (cca ř. km 92,8). Cca 300 m pod profilem počátku úprav je v toku umístěn 0,5 m vysoký stupeň, který je za doporučených vodních stavů sjízdný. Za středních a vyšších vodních stavů se však stává velmi nebezpečným (válec). Upravený úsek toku je charakteristický širokým a mělkým profilem a minimem doprovodného břehového porostu. Úprava koryta toku končí cca 100 m pod silničním mostem komunikace ve směru Milotice nad Opavou (cca ř. km 90,00). Obr. 22: Charakter upraveného koryta toku a stupeň v Nových Heřminovech Úsek řeky Opavy níže po toku již nebyl předmětem zájmu. Důvodem je skutečnost, že již bude ovlivněn očekávaným vzdutím navrhované přehradní nádrže v Nových Heřminovech. Výstupy a nástupy do popsaného toku horní Opavy jsou možné po většinu trasy. Jako nejvhodnější se nabízí ty konce intravilánu obcí, kde končí upravené úseky a k nimž je přístup po komunikacích. Jako možné nástupiště či výstupiště se nabízí také okolí železničních zastávek. 11
Popis navrženého záměru zlepšení využití řeky Opavy pro vodáctví Záměrem obce Nové Heřminovy v zastoupení starosty Mgr. Radovana Jílky je zlepšit stávající podmínky na horním úseku Opavy z hlediska vodáckého využití. Pro tento záměr zajistil starosta Nových Heřminov předběžnou podporu vedení ostatních obcí v nivě Opavy nad Novými Heřminovy. Záměr obce vychází z následujících tezí: nadlepšování průtoku v řece Opavě prostřednictvím vybudování nové vodní nádrže ve Vrbně pod Pradědem nebo v Zadní Vsi (Karlovice) a periodické vypouštění vod z této nádrže do toku Opavy. Cílovým stavem je zajištění periodického letního průtoku v řece Opavě ve výši cca 3,5-4 m 3 /s zlepšení splavnosti stávajícího koryta Opavy v úseku Vrbno pod Pradědem Nové Heřminovy využitím technických opatření: splavnění jezů a odstranění ostatních výrazných překážek v toku, prohloubení části koryta toku v upravených úsecích (intravilánech) apod. vybudování volnočasové infrastruktury pro vodáky: vodácké naučné stezky, odpočívadla, tábořiště v Nových Heřminovech apod. vybudovat vodácký kanál pod připravovanou přehradní nádrží v Nových Heřminovech 12
Vyhodnocení navrženého záměru využití řeky Opavy pro vodáctví z hlediska možných dopadů na biotu, resp. chráněné části přírody Z hlediska možných dopadů na biotu, resp. chráněné části přírody lze stanovit následující potenciálně problematické aspekty navrženého záměru: a) Provoz navrženého zdržovacího rybníka (retenční nádrže) b) Úpravy v korytě vodního toku c) Zvýšené zatížení toku Opavy vodáckými aktivitami Ad a): V případě navrženého zdržovacího rybníka lze za potenciálně nejzávažnější dopad na biotu považovat časté výrazné kolísání vodní hladiny. Zdržovací rybník by se, bez provedení nezbytných bariérových opatření (viz možné řešení), jistě stal biotopem řady druhů živočichů, včetně zvláště chráněných. Výrazným kolísáním hladiny v době hlavní vodácké sezóny (červen až srpen) by s vysokou pravděpodobností docházelo k likvidaci vývojových stadií mihule potoční a obojživelníků (zejména u těch druhů, jež později opouštějí vodní prostředí ropuchy, čolci, kuňka žlutobřichá, případně mlok skvrnitý aj.) a bezobratlých živočichů. Manipulace s vodní hladinou by byla problematická také v podzimním a zimním období z hlediska přezimujících živočichů (např. skokan hnědý). Při pravidelné podzimní manipulaci s výškou hladiny v rybníce lze dále očekávat riziko negativního ovlivnění jiker pstruha obecného v důsledku zvýšeného zákalu vodního sloupce. Při náhlém vypouštění vody z retenční nádrže lze očekávat splavení juvenilních jedinců ichtyofauny toku řeky Opavy v úseku několika set metrů pod výpustí. Výše uvedená negativa jsou bohužel v rozporu se stávající legislativou ochrany přírody a krajiny (nutnost udělení výjimek z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů dle 56 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění apod.). Při realizaci konkrétních stavebních a manipulačně-provozních opatření však existuje hypotetická možnost jak provozovat retenční nádrž, resp. nadlepšování průtoku v řece Opavě v určité části roku bez významných negativních dopadů na biotu (viz níže). Možné řešení: Případnému osídlení retenční nádrže živočichy, jež migrují po souši (zejména obojživelníky) by mohlo zabránit vybudování izolační zábrany (plotu s doplňkovou izolací) kolem rybníka. Izolační zábrana by musela být pravidelně kontrolována, aby byla zajištěna její funkčnost. Negativní vlivy vypouštění vod z retenční nádrže na ichtyocenózu řeky Opavy by mohly být minimalizovány tím, pokud by k vypouštění vod docházelo v době, kdy se nerozmnožuje žádný z druhů tamní ichtyocenózy (červen září). Další podmínkou pro minimalizaci negativních dopadů provozu nádrže na biotu je ponechávání části objemu vody v nádrži (objemu trvalého nadržení), jež by zajistilo přežívání vývojových stadií bezobratlých živočichů v prostoru rybníka. Z důvodu zamezení negativního dopadu provozu nádrže na živočichy, jež by mohly do prostoru rybníka migrovat nátokem z řeky Opavy (např. ropuchy, vajíčka jikry a larvy mihulí, jedinci vranky pruhoploutvé) bude nutné odběrový profil ve břehu řeky osadit jemnými česlemi o světlosti mezer cca 10 mm s elektronickou zábranou proti vnikaní ryb ELZA II. Nátokový objekt by bylo účelné opatřit malým sedimentačním prostorem tak, aby odběr vody nebyl z úrovně dna, ale vertikálně nejméně 0,5 m nad dnem sedimentační jímky, čímž dojde k další eliminaci možnosti náhodného vniknutí vranky nebo vývojových stádií mihule potoční (žijí benticky) do prostoru nádrže. Z výše provedeného rozboru vyplývá, že realizace retenční nádrže a nadlepšování průtoku v řece Opavě s sebou přináší významná potenciální negativa ve vztahu k biotě, jejichž uspokojivé řešení bude složité. 13
Ad b): V případě navržených zásahů do koryta toku lze za potenciálně nejzávažnější považovat nutnost opakovaných mechanických prací přímo v korytě toku spojených s pojezdem mechanizace a transportem sedimentu (riziko likvidace benticky žijících jedinců vodní bioty a jejich biotopu, zvýšení zákalu vodního sloupce, riziko kontaminace vodního prostředí apod.). Vzhledem ke štěrkonosnému charakteru toku a provedenému způsobu úpravy koryta v obcích by zásahy do dnových sedimentů koryta Opavy (v intravilánu) musely být opakované, což zvyšuje celkovou zátěž vodní bioty. Navržené zlepšení prostupnosti příčných překážek na toku lze obecně chápat jako prospěšné pro vodní biotu (obnova říčního kontinua). V případě jezu nad Kunovem však není vhodné provádět jeho zprůchodnění (splavnění). Důvodem je skutečnost, že nad jezem se nachází zachovalý úsek lipanového pásma s výskytem řady klíčových druhů organismů (mihule potoční, pstruh obecný, lipan podhorní, střevle potoční, mřenka mramorovaná, vranka pruhoploutvá). Nad jezem také začíná Mlýnský náhon k bývalým MVE se stanoveným MZP, jež je významným biotopem mihule potoční a raka říčního. Zprůchodněním jezu by došlo k zpřístupnění uvedených úseků toku rybám z nádrže Nové Heřminovy. Jde zejména o štiku obecnou, okouna říčního a plotici obecnou, tedy druhy, které budou v krátké době po napuštění nádrže významnou součástí její ichtyocenózy a jejichž protiproudové migrace jsou známy ze všech úseku řek nad vodními nádržemi. Lze očekávat, že vliv uvedených druhů ryb na původní ichtyocenózu lipanového pásma nad Kunovem by byl destruktivní. Možné řešení: Možným řešením je postupné zlepšování prostupnosti stávajících jezů a ostatních stupňů v toku Opavy budováním migračních zařízení s výjimkou jezu nad Kunovem, který by nadále měl vytvářet izolační bariéru ve vodním toku. Jako problematické se ukazuje spojení funkce rybochodu a lodní propusti (šlajsny) vzhledem k odlišným nárokům uživatelských skupin (vodních živočichů, resp, vodáků). Ad c): Tok a niva řeky Opavy v zájmovém úseku Vrbno p. Pradědem Nové Heřminovy jsou biotopem řady významných druhů organismů, včetně druhů zvláště chráněných (např. rak říční, mihule potoční, střevle potoční, vranka pruhoploutvá, užovka obojková, čáp černý, ledňáček říční, skorec vodní, pisík obecný, vydra říční). Výrazné zvýšení intenzity vodáckého využívání toku Opavy by mohlo znamenat negativní ovlivnění jedinců i populací těchto živočichů (změny jejich chování, hnízdní úspěšnosti, vymizení z lokality apod.). Ze zkušeností a provedených výzkumů z jiných vodácky intenzivně využívaných toků obdobného charakteru (např. Teplá Vltava) vyplývá, že tento vliv není zpravidla významný vzhledem k načasování vrcholu vodácké aktivity mimo období rozmnožování většiny druhů živočichů. Možné řešení: Zvýšení intenzity vodáckého využívání horního úseku Opavy nemusí a priori znamenat negativní ovlivnění akvatické a semiakvatické bioty. Za vhodné lze považovat případnou budoucí koncentraci tábořišť s večerním, resp. nočním provozem do prostoru obcí a nikoliv do zachovalých partií toku mimo intravilán. 14
Návrh zásad udržitelného vodáckého využívání horního úseku řeky Opavy a možnosti zlepšení stávajícího stavu Na základě provedené analýzy lze navrhnout následující teze: Horní úsek řeky Opavy je vhodné představit vnímavým a ohleduplným návštěvníkům. Splouvání řeky Opavy, vzhledem k přirozeným limitům daným zejména omezenou vodností toku, zřejmě nikdy nebude masovou záležitostí. Je zapotřebí vycházet ze současných přírodních podmínek v korytě a nivě řeky Opavy. Není reálné zásadně měnit přirozený vodní režim toku, naopak je zapotřebí z něj v maximální míře vycházet a přizpůsobit se mu. Lze zvážit záměr případného vybudování retenční nádrže s následným nadlepšováním průtoku v řece Opavě po část dne v části sezóny (červen září). Jako potenciální lokalita se nabízí např. levobřežní říční niva Opavy před Zadní Vsí (Karlovice). Běžný objem retenční nádrže by činil, při odhadované průměrné potřebě nadlepšení průtoku ve výši cca 2 m 3 /s (cílový prům. průtok na vodočtu Karlovice vhodný pro splouvání: 3,5 4 m 3 /s) a zhruba tříhodinovému nadlepšování průtoku během dne, min. 25-30 tisíc m 3. Při případné realizaci retenční nádrže by bylo zapotřebí přijmout řadu konkrétních opatření k minimalizaci negativních dopadů stavby na biotu (viz výše provedený rozbor). Dále by bylo nezbytné celý projekt podrobit podrobnému biologickému hodnocení dle zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění a zjišťovacímu řízení v rámci procesu EIA, které prokáží, zda tento záměr bude či nebude mít významný dopad na životní prostředí. Není reálné provádět opakované technické zásahy do koryt vodních toků, zejména v intravilánech. Je však vhodné provést splavnění (zprůchodnění) většiny stávajících příčných překážek na toku (jezy, stupně) s výjimkou jezu nad Kunovem. Dále je vhodné průběžně odstraňovat ostatní výrazné překážky vodáckého využívání v toku (zejm. padlé kmeny). Je vhodné založit tradici jarního splouvání řeky Opavy, tuto možnost dostatečně inzerovat a nabídnout účastníkům možnost doprovodných služeb a aktivit (různá nabídka ubytování a stravování podél řeky, včetně eventuálního vybudování vodáckého tábořiště v Nových Heřminovech, možnost zapůjčení nafukovacích lodí, možnost dopravy podél toku Opavy, nabídka odpočinkových míst podél toku s drobnou infrastrukturou např. lavičky, nabídka doprovodných sportovních a kulturních aktivit v obcích podél toku Opavy přilákání návštěvníků k návratu zpět také v jiných částech roku apod.). Návštěvníkům horního úseku řeky Opavy je vhodné představit zajímavá místa a příběhy na toku a v nivě, např.: biotop významných druhů živočichů vydry, vranky, mihule, skorce aj. - zajímavosti z jejich života; zajímavosti ze života rostlin řeky a jejich břehů; životní příběh říčních náplavů; historie využívání řeky Opavy plavení dřeva, vodní mlýny a elektrárny, pohraniční opevnění; pozoruhodná místa v blízkém okolí řeky přírodní rezervace Kunov a příběh pérovníku pštrosího, historie jesenického modřínu. Představení zajímavostí návštěvníkům je vhodné provést kombinací terénních panelů na odpočinkových místech, tištěných materiálů distribuovaných zařízeními cestovního ruchu a internetu. Návštěvníci nemusí po řece Opavě putovat jen na lodích, je vhodné do budoucna uvažovat o přípravě pěší stezky podél řeky V Olomouci 31. července 2009 RNDr. Marek Banaš, Ph.D. 15