EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.3.2019 C(2019) 1815 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne 11.3.2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí (Text s významem pro EHP) CS CS
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI Právní a politické souvislosti návrhu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 1 (rámcové nařízení o označování energetickými štítky) stanoví rámec pro označování energetickými štítky výrobků spojených se spotřebou energie na úrovni EU. Označování energetickými štítky je hlavním politickým nástrojem EU pro informování spotřebitelů o požadavcích na energetickou účinnost a dalších environmentálních aspektech výrobků spojených se spotřebou energie uvedených na vnitřní trh. Energetický štítek uznává a používá 85 % Evropanů 2. Sdělení Komise COM(2016) 773 final 3 (Pracovní plán pro ekodesign na období 2016 2019) stanoví seznam výrobků, které představují prioritu z hlediska prováděcích opatření a které jsou vybrány na základě svého potenciálu nákladově efektivním způsobem snižovat emise skleníkových plynů v souladu s plně transparentním procesem směřujícím k vytvoření pracovních plánů, které nastíní priority pro vytvoření prováděcích opatření. Pracovní plán pro ekodesign na období 2016 2019 zahrnuje chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí do prioritní skupiny, na níž aktuálně probíhají práce. Několik nových politických iniciativ navíc naznačuje, že politiky v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky jsou důležité v širších politických souvislostech. Těmito hlavními iniciativami jsou: sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance COM(2015) 80 final 4 (rámcová strategie pro energetickou unii), které vyzývá k udržitelnému a nízkouhlíkovému hospodářství šetrnému k životnímu prostředí, Pařížská dohoda 5, která vyzývá k obnovení úsilí o snižování emisí uhlíku, Göteborský protokol 6, jehož účelem je kontrolovat znečištění ovzduší, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů COM(2015) 614 final 7 (akční plán pro oběhové hospodářství), které klade důraz na potřebu zahrnout opravitelnost, recyklovatelnost a trvanlivost do ekodesignu; systém obchodování s emisemi (ETS) 8, jehož účelem je dosáhnout nákladově efektivního snižování emisí skleníkových plynů. Skleníkové plyny jsou nepřímo 1 2 3 4 5 6 7 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1). Study on the impact of the energy label and potential changes to it on consumer understanding and on purchase decisions (Studie o dopadu energetického štítku a jeho potenciálních změn na informovanost spotřebitelů a jejich nákupní rozhodnutí) LE London Economics a IPSOS, říjen 2014. Sdělení Komise Pracovní plán pro ekodesign (COM(2016)773 final, Brusel, 30. listopadu 2016). Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, výboru regionů a Evropské investiční bance: Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, (COM(2015) 80 final, Brusel, 25. 2. 2015). https://unfccc.int/process/the-paris-agreement/what-is-the-paris-agreement. http://www.unece.org/env/lrtap/multi_h1.html. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Uzavření cyklu akční plán EU pro oběhové hospodářství, COM/2015/614 final, Brusel, 2. 12. 2015. https://ec.europa.eu/clima/policies/ets_cs. CS 1 CS
ovlivněny spotřebou energie výrobků, které spotřebovávají elektřinu a na něž se vztahují politiky v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky, sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě COM(2014) 330 final 9 (strategie energetické bezpečnosti), které se zaměřuje na zajištění stabilních a dostatečných dodávek energie. Obecné souvislosti Ekodesign společně s legislativním rámcem pro označování energetickými štítky tvoří odrazující a podněcující tržní mechanismus, jehož cílem je snižovat emise uhlíku tím, že funguje jako faktor významně ovlivňující volbu spotřebitelů při nákupu energetických spotřebičů. Oba tyto politické rámce napomáhají tomu, aby výrobky uváděné na trh EU podávaly tentýž výkon s využitím množství energie, které bude přibližně o jednu pětinu nižší. Předpokládá se, že do roku 2020 povede používání energetických štítků a požadavků na ekodesign v EU k úspoře energie ve výši přibližně 165 Mtoe (milionů tun ropného ekvivalentu), což odpovídá zhruba roční spotřebě primární energie v Itálii. V relativním vyjádření to představuje potenciální úsporu energie ve výši přibližně 9 % celkové spotřeby energie v EU a potenciální snížení emisí uhlíku o 7 %. V roce 2030 se předpokládá nárůst úspor na 15 % celkové spotřeby energie EU a na 11 % jejích celkových emisí uhlíku. Chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí (např. skříně pro supermarkety, chladicí skříně na nápoje, malé mrazicí vitríny na zmrzlinu, pultové vitríny pro porcování zmrzliny a prodejní automaty) mají klíčový význam pro zachování kvality potravin v potravinovém řetězci v Unii, a kromě toho poskytují spotřebitelům jiné trvanlivé potraviny, např. nápoje, které jsou běžně konzumovány při teplotách nižších než teplota okolí. Při plnění této funkce však tyto spotřebiče spotřebovávají významné množství energie a významně přispívají k emisím skleníkových plynů, přičemž jejich roční spotřeba v zemích EU-28 činí přibližně 65 TWh, což odpovídá cca 0,46 % celkové konečné spotřeby energie v EU. Práce na této skupině výrobků byla zahájena v letech 2004 2005. První přípravná studie o ekodesignu pro komerční chlazení v roce 2007 identifikovala příslušné environmentální aspekty chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí a analyzovala právní, technické, environmentální, ekonomické a behaviorální aspekty komerčního chlazení. Vyplynulo z ní, že existuje značný potenciál úspory energie. V letech 2013 2014 JRC tuto přípravnou studii aktualizovalo. Tato přípravná studie a její aktualizace potvrdily stávající a nákladově efektivní potenciál snížení spotřeby energie. Cílem tohoto návrhu tedy je: zavést energetický štítek pro odvětví komerčního chlazení s cílem umožnit spotřebitelům, kteří si chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí kupují, účinně a dostatečně rozlišovat mezi spotřebiči na trhu, vytvořit pobídky pro výrobce k dalšímu vývoji energeticky účinných technologií a produktů a k jejich uvádění na trh, přinášet úspory nákladů pro koncové uživatele, snížit průměrnou spotřebu energie u komerčních chladicích skříní a kromě toho snížit emise skleníkových plynů, které u komerčního chlazení souvisejí především se spotřebou energie, ale také s únikem chladiva, 9 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Evropská strategie energetické bezpečnosti, (COM(2014) 330 final, Brusel, 25. 8. 2014). CS 2 CS
přispět ke konkurenceschopnosti průmyslu EU a jeho vedoucí roli v oblasti vysoce kvalitní výroby, podpořit energetickou účinnost jako příspěvek k zabezpečení dodávek energie v rámci cíle Unie, kterým je dosažení 32,5% úspory spotřeby energie v EU do roku 2030, tím, že se zvýší uvádění energeticky účinných chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí na trh zavedením energetického štítku (a navrhovaných požadavků na ekodesign); zavést konkrétní požadavky týkající se konce životnosti s cílem usnadnit demontáž skříní a splnění cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU 10 (směrnice o OEEZ). Soulad s platnými předpisy v dané oblasti politiky Do oblasti působnosti nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1060/2010 11 spadají i chladicí spotřebiče pro domácnost. Tyto chladicí spotřebiče jsou využívány především v prostředí domácnosti. Toto nařízení se v současné době rovněž reviduje. Návrh na jeho revizi vyjímá z jeho oblasti působnosti chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí, a tudíž se požadavky nebudou překrývat. Oblast působnosti nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1094 12 zahrnuje profesionální chladicí boxy a šokové zchlazovače. Jedná se o chladicí spotřebiče, které se používají v profesionálním prostředí (např. v restauracích), ale nejsou určeny k vystavování zákazníkům ani jim nejsou přístupné. Tento návrh se nevztahuje na výrobky v oblasti působnosti nařízení o ekodesignu pro profesionální chlazení, proto nebude docházet k překrývání požadavků. Nařízení o označování součástí energetickými štítky kromě pravidel pro označování konečných výrobků energetickými štítky se požadavky na označování energetickými štítky mohou použít i pro součásti chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí. V současné době je v rámci označování energetickými štítky regulovaná jediná součást, a to světelné zdroje (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 874/2012 13 ). Soulad s ostatními politikami Unie Pokud jde o spotřebu energie v oblasti komerčního chlazení, nebyly identifikovány žádné právní předpisy EU. Na komerční chlazení se vztahují příslušné právní předpisy Unie v oblasti bezpečnosti, a to jak mechanické, tak elektrické, a příslušné normy. Další právní předpisy upravující environmentální aspekty ve vztahu k zařízením pro komerční chlazení zahrnují: Směrnice o OEEZ stanoví požadavky týkající se např. využití a recyklace odpadu z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ), aby se snížily negativní dopady na životní prostředí, které jsou výsledkem produkce OEEZ a nakládání s ním a 10 11 12 13 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1060/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů pro domácnost (Úř. věst. L 314, 30.11.2010, s. 17). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1094 ze dne 5. května 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích profesionálních chladicích boxů (Úř. věst. L 177, 8.7.2015, s. 2). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 874/2012 ze dne 12. července 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích elektrických světelných zdrojů a svítidel (Úř. věst. L 258, 26.9.2012, s. 1). CS 3 CS
využívání zdrojů. Směrnice o OEEZ se vztahuje přímo na chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí. Prováděcí opatření týkající se ekodesignu mohou doplnit provádění směrnice o OEEZ tím, že zahrnou např. opatření týkající se materiálové účinnosti, čímž přispějí ke snižování množství odpadu, pokyny pro správnou montáž a demontáž, čímž přispějí k předcházení vzniku odpadů, a další; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU 14 (směrnice RoHS) stanoví omezení pro používání šesti konkrétních nebezpečných materiálů a čtyř různých ftalátů v elektrických a elektronických zařízeních (EEZ). Směrnice RoHS se nevztahuje výslovně na chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí, avšak předpokládá se, že elektronika v těchto spotřebičích bude v souladu s touto směrnicí vzhledem k provádění této směrnice v rámci obecného portfolia výrobků dodavatelů. Nevyskytuje se v ní žádný požadavek překrývající se s tímto návrhem. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 15 (nařízení o fluorovaných skleníkových plynech) kontroluje emise fluorovaných skleníkových plynů (F-plynů), včetně částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC). Nařízení o fluorovaných skleníkových plynech se vztahuje na chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí. V tomto návrhu bylo rozhodnuto nezahrnout požadavky týkající se chladicích plynů, proto nebude docházet k překrývání požadavků. Systém pro obchodování s emisemi (ETS) 16 stanoví strop pro celkové množství určitých skleníkových plynů, které mohou zařízení vypouštět. Tento strop se v průběhu času snižuje tak, aby celkové emise klesaly. V rámci tohoto stropu společnosti dostávají nebo si kupují emisní povolenky, se kterými mezi sebou mohou podle potřeby obchodovat. Rovněž mohou zakoupit omezený počet mezinárodních kreditů. Systém ETS se nevztahuje přímo na chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí, ale vztahuje se na výrobu elektřiny. To vede buď k nižším cenám ETS (což by následně mohlo snížit ceny elektřiny), nebo potřebě menšího snížení emisí v odvětvích ETS (nižší cíle v oblasti obnovitelné energie nebo menší snížení emisí uhlíku v průmyslu). 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA Právní základ Navrhované nařízení je opatření v přenesené pravomoci přijaté v souladu s nařízením (EU) 2017/1369, zejména s články 11 a 16 tohoto nařízení. Právním základem pro jednání na úrovni EU prostřednictvím rámcové směrnice o ekodesignu a rámcového nařízení o označování energetickými štítky je článek 114 a článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) 17. Článek 114 se týká vytvoření a fungování vnitřního trhu, zatímco článek 194 mimo jiné stanoví cíl EU v rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí, který má zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii a podporovat energetickou účinnost a úspory energie, jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie. Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 14 15 16 17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (dále jen směrnice RoHS ) (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195). https://ec.europa.eu/clima/policies/ets_cs Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 47). CS 4 CS
Přijetí opatření o označování chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí energetickými štítky v rámci právních předpisů jednotlivých členských států by vedlo k překážkám volného pohybu zboží v rámci Unie. Taková opatření musí tudíž mít stejný obsah v celé Unii. V souladu se zásadou subsidiarity 18 je proto vhodné, aby bylo toto opatření přijato na úrovni Unie. Výsledkem zasedání konzultačního fóra dne 2. července 2014 byla široká podpora členských států týkající se prováděcích opatření pro chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí na úrovni celé EU. EU se omezí pouze na stanovení legislativního rámce. Pokud jde o některé aspekty tohoto provádění, tj. dozor nad trhem a jeho sledování, nejsou k dosažení příslušných cílů nezbytná opatření na úrovni EU, jelikož tyto povinnosti nesou v souladu s rámcovou směrnicí o označování energetickými štítky členské státy. Proporcionalita Rámcové nařízení o označování energetickými štítky zahrnuje vlastní proporcionalitu a test významnosti v čl. 16 odst. 2, který uvádí, že akty v přenesené pravomoci stanoví výrobky, které splňují tato kritéria: a) skupina výrobků by měla mít významný potenciál z hlediska úspor energie a případně jiných zdrojů; b) modely s rovnocennou funkcí by se v rámci skupiny výrobků měly významně lišit v příslušných úrovních výkonnosti; c) se skupinou výrobků by neměl být spojen žádný významný negativní dopad, pokud jde o cenovou dostupnost a náklady životního cyklu; d) zavedení požadavků na označování energetickými štítky pro skupinu výrobků by nemělo mít významný negativní dopad na funkčnost výrobku během jeho používání. Hodnocení návrhu z hlediska těchto požadavků bylo provedeno v posouzení dopadů. To dospělo k závěru, že návrh splňuje tato kritéria a dosahuje cílů popsaných v oddílu 1 této důvodové zprávy. V souladu se zásadou proporcionality toto opatření nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daného cíle, kterým je stanovení harmonizovaných požadavků na označování chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí energetickými štítky. Shrnutí navrhovaných opatření V letech 2008 2009 a v letech 2014 2015 byla provedena dvě hodnocení dopadu. Výbor pro kontrolu regulace dne 7. července 2015 vydal kladné stanovisko s připomínkami. Byly posouzeny scénáře s různými úrovněmi energetické účinnosti; ve druhé studii se jednalo o následující scénáře: a) scénář bez opatření, ve kterém se předpokládá, že mají pokračovat všechny další příslušné politiky a opatření na úrovni EU; b) dobrovolná dohoda; c) povinné pouze požadavky na ekodesign; d) povinné pouze požadavky na označování energetickými štítky; 18 Účelem zásady subsidiarity tak, jak je definována v článku 5 Smlouvy o založení Evropské unie, je zajistit, aby byla rozhodnutí přijímána co nejblíže občanům; Unie by měla přijímat opatření pouze v oblastech, které spadají do její výlučné pravomoci a jejichž cílů nelze dosáhnout účinněji na základě opatření přijatých na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. CS 5 CS
e) povinné požadavky na ekodesign a na označování energetickými štítky, které vstoupí v platnost ve třech postupně se zpřísňujících souborech; f) povinné požadavky na ekodesign a na označování energetickými štítky, které vstoupí v platnost ve dvou postupně se zpřísňujících souborech. Vzhledem k delšímu období mezi dokončením posouzení dopadů a konzultací mezi útvary byly požadavky navrhované v posouzení dopadů zkontrolovány a v případě potřeby aktualizovány v souladu s údaji o chladicích spotřebičích s přímou prodejní funkcí z roku 2017 na základě informací poskytnutých daným odvětvím a ve spolupráci s JRC. Jako upřednostňovaný scénář byl ponechán scénář zahrnující požadavky na energetickou účinnost ve dvou stupních a energetický štítek. Odhaduje se, že do roku 2030 tento scénář povede k: úsporám elektrické energie ve výši 19 TWh/rok (48 TWh/rok, pokud jde o primární energii) a úspory emisí skleníkových plynů ve výši 7,4 ekv. MtCO 2 /rok; úsporám na ročních výdajích konečných uživatelů ve výši 2,9 miliardy EUR a dodatečnému příjmu z podnikání ve výši 0,4 miliardy EUR ročně, sladění s technickým pokrokem a globálními požadavky na minimální energetickou účinnost v dalších ekonomikách, přispění ke konkurenceschopnosti průmyslu EU a její vedoucí roli v oblasti vysoce kvalitní výroby, ochraně malých a středních podniků. Energetický štítek Zatímco na chladicí spotřebiče pro domácnost a profesionální chladicí boxy se vztahují nařízení o označování energetickými štítky, u chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí tomu tak není. Navzdory tomu, že se jedná o výrobek prodávaný podniky podnikům, by označování energetickými štítky představovalo užitečný komunikační nástroj pro nákupní oddělení, který by jim při úvahách o nákupu pomohl zohlednit spotřebu energie jako jeden z nejdůležitějších faktorů. Jen minimální požadavky samy o sobě by navíc nemotivovaly trh k nákupu spotřebičů vybavených dveřmi, což představuje jedno z nákladově nejúčinnějších opatření, které lze přijmout za účelem zvýšení energetické účinnosti. Proto je navrhován energetický štítek, jehož úkolem je doplnit požadavky na ekodesign. Návrh týkající se energetických štítků se bude používat od 1. září 2020. Třídy účinnosti jsou uvedeny v tabulce níže. Třídy označení energetickými štítky byly nastaveny tak, aby bylo dosaženo rozdělení datových bodů podobného normálnímu rozložení v jednotlivých energetických třídách. Očekává se, že třída A bude v roce 2020 prázdná. To je v souladu s rámcovým nařízením o označování energetickými štítky. V návrhu jsou uvedeny parametry a další informace, které mají být zadány, zejména: ve veřejné části databáze výrobků zřízené podle nařízení (EU) 2017/1369 (tuto část lze vytisknout jako informační list výrobku); v části databáze věnované souladu, zřízené podle nařízení (EU) 2017/1369 (ta je součástí technické dokumentace). Seznam parametrů, které mají být zadány do databáze výrobků, obsahuje nejen informace, které se vztahují výhradně k energetickému štítku a jeho ověřování, ale také veškeré informace užitečné pro koncové uživatele a pro orgány dozoru nad trhem, které jim umožní ověřit soulad s nařízením o ekodesignu zdrojů světla, které se v současné době připravuje. CS 6 CS
Záměrem Komise je, aby se tento akt použil od stejného dne jako akt o ekodesignu, který se v současné době připravuje. Třídy energetické účinnosti chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí Třída energetické účinnosti Index energetické účinnosti (EEI) A EEI < 10 B 10 EEI < 20 C 20 EEI < 35 D 35 EEI < 50 E 50 EEI < 65 F 65 EEI < 80 G EEI 80 3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Konzultace se zúčastněnými stranami Během přípravných studií a před oběma zasedáními konzultačního fóra i po nich proběhly rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami. V průběhu konzultací se zúčastněnými stranami byla rovněž shromážděna a analyzována doporučení externích odborníků. Přípravná studie postupovala v souladu s metodikou pro ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (MEErP) 19. Tato studie se týkala chlazení s přímou prodejní funkcí (komerční chladicí skříně) a zahrnovala technickou, environmentální a ekonomickou analýzu, která identifikovala potřebu stanovení požadavků a možností politik. Tato přípravná studie byla vypracována v otevřeném procesu, přičemž byly zohledněny příspěvky příslušných zúčastněných stran včetně výrobců a jejich sdružení, nevládních organizací zabývajících se životním prostředím, spotřebitelských organizací a zástupců členských států. Pro usnadnění komunikace se zúčastněnými stranami byla vytvořena zvláštní internetová stránka první studie, na níž byly zveřejňovány průběžné výsledky a další relevantní materiály. V průběhu této studie se uskutečnila dvě otevřená konzultační setkání za účelem projednání této studie. Těchto otevřených konzultačních setkání se zúčastnilo široké spektrum zúčastněných stran včetně zástupců průmyslu, nevládních organizací a členských států. Podle článku 18 směrnice 2009/125/ES 20 proběhly oficiální konzultace se zástupci členských států a zúčastněných stran prostřednictvím konzultačního fóra o ekodesignu. První konzultační fórum o komerčních chladničkách a mrazničkách se uskutečnilo dne 23. dubna 2010. Výsledkem této práce však nebyly návrhy opatření, neboť názory zúčastněných stran byly příliš různorodé a bylo nezbytné provést další analýzu. 19 20 Kemna, R.B.J., Methodology for the Ecodesign of Energy-related Products (MEErP) část 2, VHK pro Evropskou komisi, 2011 (MEErP). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10). CS 7 CS
Tento proces byl znovu zahájen v roce 2012. Středisko JRC intenzivně spolupracovalo se zúčastněnými stranami v rámci technické pracovní skupiny na aktualizaci přípravných prací a formulací technických možností prováděcích opatření. Technická pracovní skupina pro komerční chlazení se skládala z odborníků zastupujících správní orgány členských států, průmysl, nevládní organizace a akademickou obec. Spolupracovali prostřednictvím webové stránky projektu 21 a poskytovali údaje, informace a/nebo písemné připomínky k předběžným návrhům přípravné studie. Proběhly dva semináře, z nichž jeden se konal dne 23. dubna 2013 v Seville a druhý dne 10. prosince 2013 v Bruselu. Technické pracovní skupině byly rozeslány tři dotazníky, které požadovaly aktualizace informací a údajů a shromažďovaly stanoviska týkající se oblasti působnosti právních předpisů, definic a spotřeby energie. Zúčastněné strany se zapojily do celé řady dvoustranných jednání a návštěv na místě v závodech na výrobu, zkoušky a demontáž. Druhé zasedání konzultačního fóra se uskutečnilo dne 2. července 2014 a předcházelo mu rozeslání aktualizovaných pracovních dokumentů (vysvětlivek, návrhu nařízení o ekodesignu, návrhu nařízení o označování energetickými štítky a návrhů prozatímních metod). V době, kdy vstoupila v platnost interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů 22, byl již návrh nařízení mimo fázi, v níž se měla konat otevřená veřejná konzultace, a z tohoto důvodu se otevřená veřejná konzultace nekonala. V období 2017 2018 bylo uspořádáno několik dvoustranných jednání se zástupci průmyslu a JRC s cílem aktualizovat údaje a požadavky vyplývající z posouzení dopadů. Předloha návrhu s aktualizovanými požadavky byla podrobena konzultaci mezi útvary, která proběhla v období od září do října 2018. Zpětná vazba V rámci programu zlepšování právní úpravy bylo vyhrazeno období pro zpětnou vazbu s cílem shromáždit další názory občanů a zúčastněných stran. Komise obdržela devět odpovědí, z nichž dvě pocházely od nevládních organizací zabývajících se životním prostředím (22 % odpovědí), šest od podniků a podnikových sdružení (67 %) a jedna od subjektu veřejného sektoru (11 %). Čtyři respondenti zaslali svůj příspěvek z Belgie, dva z Německa, dva ze Švýcarska, jeden z Nizozemska a jeden ze Švédska. Sedm respondentů představovaly malé a střední podniky (odvětvová sdružení a nevládní organizace byly rovněž registrovány jako malé a střední podniky, ačkoli zastupují velký podíl dotčeného průmyslového odvětví a spotřebitelů) a zbývající dva velké podniky. Nevládní organizace usilovaly zejména o transparentnost vzorce pro energetickou účinnost a navrhovaly ho zjednodušit zrušením korekčních faktorů, zasazovaly se také o nastavení úrovně EEI u mrazicích vitrín na zmrzlinu na 80 v kategorii T1 a 50 v kategorii T2 a o další zpřísnění požadavků na účinné využívání zdrojů. Dotčené průmyslové odvětví navrhovalo zejména podrobněji rozlišit skupiny výrobků, snížit úrovně požadavků u skříní se vzdáleným agregátem a integrovaných skříní, zdůrazňovalo, že je třeba definovat referenční model pro zkoušení, zajistit soulad s normami a jeho příspěvky se rovněž týkaly chlazených karuselových výdejních strojů a obslužných pultů na ryby s vločkovým ledem, které navrhovalo vyloučit z oblasti působnosti tohoto nařízení. 21 22 http://susproc.jrc.ec.europa.eu/comrefrig/index.html. Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou Komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1). CS 8 CS
Posouzení dopadů Posouzení dopadů se požaduje, pokud je pravděpodobné, že očekávané ekonomické, environmentální nebo sociální dopady akce EU budou významné. V letech 2014 2015 bylo provedeno posouzení dopadů nařízení o ekodesignu a o označování chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí energetickými štítky. Bylo založeno na údajích shromážděných v rámci přípravné studie. Tým provádějící studii posouzení dopadů shromáždil doplňkové údaje a informace a projednal je se zástupci průmyslu, s odborníky a s dalšími zúčastněnými stranami včetně zástupců členských států. Obecně platí, že všechny zúčastněné strany podporují požadavky na ekodesign a na označování chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí energetickými štítky. Zejména většina zástupců evropského průmyslu podporuje co nejrychlejší zavedení příslušných právních předpisů: jsou toho názoru, že nové požadavky by stimulovaly inovace a umožnily by průmyslu lépe plánovat investice do nových produktů. Volba nástroje Navrhovaná podoba akce je přímo použitelné nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2017/1369. CS 9 CS
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne 11.3.2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí (Text s významem pro EHP) EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU 23, a zejména na články 11 a 16 uvedeného nařízení, vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízení (EU) 2017/1369 zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o označování štítky nebo změnu stupnice pro označování energetickými štítky skupin výrobků představujících významný potenciál pro úspory energie a případně jiných zdrojů. (2) Sdělení Komise COM(2016) 773 final 24 (pracovní plán pro ekodesign), vypracované Komisí podle čl. 16 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES 25, stanoví pracovní priority v rámci pro ekodesign a označování energetickými štítky na období 2016 2019. Chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí patří mezi skupiny výrobků spojených se spotřebou energie, které je třeba považovat za prioritní při vypracovávání přípravných studií a případném přijímání opatření. (3) Opatření z pracovního plánu pro ekodesign mají odhadovaný potenciál k dosažení celkem více než 260 TWh ročních úspor v konečné spotřebě energie v roce 2030, což odpovídá snížení emisí skleníkových plynů přibližně o 100 milionů tun ročně v roce 2030. Chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí jsou jednou ze skupin výrobků uvedených v pracovním plánu pro ekodesign, přičemž se odhaduje, že v roce 2030 dosáhnou ročních úspor v konečné spotřebě energie ve výši 48 TWh. (4) Komise vypracovala dvě přípravné studie, které se zabývají technickými, environmentálními a ekonomickými vlastnostmi chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí, které se obvykle užívají v Unii. Tyto studie byly vypracovány v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami a partnery ze zemí Unie a třetích zemí. Výsledky 23 24 25 Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1. Sdělení Komise. Pracovní plán pro ekodesign na období 2016 2019, COM(2016) 773 final, 30. 11. 2016. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10). CS 10 CS
těchto studií byly zveřejněny a předloženy konzultačnímu fóru zřízenému článkem 14 nařízení (EU) 2017/1369. (5) Přípravné studie dospěly k závěru, že existuje potřeba zavést revidované požadavky pro označování chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí energetickými štítky. (6) Tyto přípravné studie zjistily, že nejvýznamnějším environmentálním aspektem chladicích zařízení s funkcí přímého prodeje je spotřeba energie ve fázi užívání. (7) Přípravné studie ukázaly, že spotřeba elektřiny u výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, může být nadále významně snížena opatřením týkajícím se označování energetickými štítky se zaměřením na chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí. (8) Toto nařízení by se mělo vztahovat na následující chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí: chladicí skříně pro supermarkety (mrazničky nebo chladničky), chladicí skříně na nápoje, malé mrazicí vitríny na zmrzlinu, pultové vitríny pro porcování zmrzliny a chlazené prodejní automaty. (9) Minibary a spotřebiče pro uchovávání vína s prodejní funkcí by se neměly považovat za chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí, a měly by proto být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňaty, neboť spadají do oblasti působnosti nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/XXX [OP vložte odkaz na nařízení C(2019)1806] 26. (10) Svislé boxy bez cirkulace vzduchu patří mezi profesionální chladicí spotřebiče a jsou definované v nařízení Komise (EU) 2015/1095 27, a proto by měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňaty. (11) Chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí, které jsou vystavovány na veletrzích, by měly být opatřeny energetickým štítkem v případě, že první kus modelu již byl uveden na trh nebo je uváděn na trh na veletrhu. (12) Příslušné parametry výrobku by se měly měřit pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod. Tyto metody by měly zohledňovat uznávané nejmodernější metody měření, včetně harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány, jež jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 28, jsou-li k dispozici. (13) Terminologie a zkušební metody podle tohoto nařízení jsou v souladu s terminologií a zkušebními metodami přijatými v rámci norem EN 16901, EN 16902, EN 50597 a EN ISO 23953-2. (14) Vzhledem k tomu, že prodeje výrobků spojených se spotřebou energie se stále častěji uskutečňují prostřednictvím internetových hostingových platforem, a nikoli přímo z internetových stránek dodavatelů, mělo by být jasně stanoveno, že internetové prodejní platformy by měly odpovídat za to, že umožní zobrazení štítku poskytnutého dodavatelem v blízkosti údaje o ceně. Měly by obchodníka o této povinnosti 26 27 28 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/XXX [OP vložte úplný odkaz na nařízení C(2019)1806 v Úř. věst.]). Nařízení Komise (EU) 2015/1095 ze dne 5. května 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů (Úř. věst. L 177, 8.7.2015, s. 19). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12). CS 11 CS
informovat, ale neměly by odpovídat za správnost nebo obsah poskytnutého štítku a informačního listu výrobku. Podle čl. 14 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES 29 o elektronickém obchodu by však internetové hostingové platformy měly urychleně přijmout opatření k odstranění informací o daném výrobku nebo znemožnění přístupu k nim, jestliže jsou si vědomy nesouladu (např. chybějící, neúplný nebo nesprávný štítek nebo informační list výrobku), například pokud je o tom informoval orgán dozoru nad trhem. Na dodavatele prodávajícího přímo konečným uživatelům prostřednictvím svých vlastních internetových stránek se vztahují povinnosti týkající se prodeje na dálku uvedené v článku 5 nařízení (EU) 2017/1369. (15) Opatření uvedená v tomto nařízení projednávalo konzultační fórum a odborníci z členských států v souladu s články 14 a 18 nařízení (EU) 2017/1369. PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Předmět a oblast působnosti 1. Toto nařízení stanoví požadavky na označování štítky a poskytování doplňujících informací o výrobku, pokud jde o chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí napájené ze sítě, včetně spotřebičů prodávaných pro chlazení jiných produktů než potravin. 2. Toto nařízení se nevztahuje na: a) chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí, které jsou napájeny výlučně jinými zdroji energie než elektřinou; b) chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí, které nepoužívají odpařovací kompresní cyklus chlazení; c) vzdálené součásti, jako je kondenzační jednotka, kompresor nebo jednotka pro kondenzaci vody, k nimž musí být skříň se vzdáleným agregátem připojena, aby fungovala; d) chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí pro zpracování potravin; e) chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí, které byly speciálně zkoušeny a schváleny pro skladování léků a vědeckých vzorků; f) chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí určené k prodeji a vystavování živých potravin, jako jsou chladicí spotřebiče určené k prodeji a vystavování živých ryb, měkkýšů a korýšů, chlazená akvária a vodní nádrže; g) saladety; h) vodorovné obslužné pulty s vestavěnou zásobní přihrádkou, které jsou určeny k provozu za provozních teplot chlazení; i) chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí, které nemají vestavěný systém pro chlazení a fungují na základě vedení chlazeného vzduchu, který je vyráběn externí jednotkou pro chlazení vzduchu; nejsou zde zahrnuty skříně se 29 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1). CS 12 CS
vzdáleným agregátem ani chlazené výdejní stroje kategorie 6, definované v tabulce 4 přílohy IV; j) rohové skříně; k) výdejní stroje, které jsou určeny k provozu za provozních teplot mrazení; l) obslužné pulty na ryby s vločkovým ledem; m) profesionální chladicí boxy, šokové zchlazovače, kondenzační jednotky a procesní chladiče definované v nařízení (EU) 2015/1095; n) spotřebiče pro uchovávání vína a minibary. Pro účely tohoto nařízení se rozumí: Článek 2 Definice 1. chladicím spotřebičem s přímou prodejní funkcí izolovaná skříň s jedním nebo několika prostory, které jsou regulovány na určitou teplotu, chlazená přirozenou nebo nucenou konvekcí s využitím jednoho nebo několika prostředků spotřebovávajících energii a určená k vystavování a prodeji, s asistencí nebo bez asistence obsluhy, potravin a jiných produktů zákazníkům při stanovených teplotách nižších než teplota okolí, která je přístupná přímo přes otevřené strany nebo prostřednictvím jedněch či několika dveří či zásuvek nebo oběma způsoby, včetně chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí s prostorami pro uchovávání potravin a jiných produktů, které nejsou přístupné zákazníkům, kromě minibarů a spotřebičů pro uchovávání vína; 2. potravinami potrava, složky potravy, nápoje včetně vína a další produkty primárně používané ke spotřebě, které je třeba uchovávat chlazené za stanovených teplot; 3. kondenzační jednotkou výrobek s nejméně jedním elektricky poháněným kompresorem a jedním kondenzátorem, schopný zchladit a nepřetržitě udržovat nízkou nebo střední teplotu v chladicím spotřebiči či systému, přičemž se použije cyklus komprese páry, jakmile je připojen k výparníku a expanznímu zařízení, jak je definováno v nařízení (EU) 2015/1095; 4. skříní se vzdáleným agregátem chladicí spotřebič s přímou prodejní funkcí, který se skládá ze sestavy součástí smontovaných ve výrobě, jež k tomu, aby sloužila jako chladicí spotřebič s přímou prodejní funkcí, vyžaduje doplňkové připojení ke vzdáleným součástem (kondenzační jednotce a/nebo kompresoru a/nebo jednotce pro kondenzaci vody), které nejsou nedílnou součástí skříně; 5. chladicím spotřebičem s přímou prodejní funkcí pro zpracování potravin chladicí spotřebič s přímou prodejní funkcí, který je speciálně zkoušen a schválen pro zpracování potravin, jako jsou výrobníky zmrzliny nebo chlazené výdejní stroje vybavené mikrovlnnou troubou nebo výrobníky ledu; nejsou zde zahrnuty chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí vybavené jedním prostorem určeným speciálně pro zpracování potravin, který představuje méně než 20 % celkového užitného objemu spotřebiče; 6. užitným objemem část hrubého objemu jakéhokoli prostoru, která zůstane po odečtení objemu součástí a prostor, jež nelze využít ke skladování a vystavování potravin a jiných produktů, v decimetrech krychlových (dm³) nebo litrech (l); CS 13 CS
7. hrubým objemem vnitřní objem výstelky prostoru bez vnitřního příslušenství a s uzavřenými dveřmi nebo víkem, v decimetrech krychlových (dm 3 ) nebo litrech (l); 8. speciálně zkoušeným a schváleným výrobkem výrobek splňující všechny tyto požadavky: a) byl speciálně navržen a zkoušen pro dané provozní podmínky nebo použití podle uvedených právních předpisů Unie nebo souvisejících aktů, příslušných právních předpisů členského státu a/nebo příslušných evropských nebo mezinárodních norem; b) jsou k němu přiloženy doklady, které je třeba zahrnout do technické dokumentace, ve formě certifikátu, značky schválení typu či zkušebního protokolu osvědčující, že výrobek byl pro uvedené provozní podmínky nebo použití speciálně schválen; c) je uváděn na trh speciálně pro uvedené provozní podmínky nebo použití, jak prokazuje přinejmenším technická dokumentace, informace poskytované k výrobku a jakékoli reklamní nebo marketingové materiály; 9. saladetou chladicí spotřebič s přímou prodejní funkcí s jedněmi nebo několika dveřmi či zásuvkami ve svislé rovině, jenž má na vrchní ploše drážky, do nichž lze zasunout skladovací zásobníky určené k dočasnému uchovávání potravin, ke kterým je třeba mít snadný přístup (například přísady na pizzu nebo do salátu); 10. vodorovným obslužným pultem s vestavěnou zásobní přihrádkou vodorovná skříň s pomocnou obsluhou, jež zahrnuje chlazenou zásobní přihrádku s objemem nejméně 100 litrů (l) na metr (m) délky, která je obvykle umístěna v jeho spodní části; 11. vodorovnou skříní chladicí spotřebič s přímou prodejní funkcí s vodorovným přístupovým otvorem v horní části, který je přístupný shora; 12. provozní teplotou chlazení teplota mezi 3,5 stupni Celsia ( C) a 15 stupni Celsia ( C) u spotřebičů vybavených systémy hospodaření s energií za účelem úspory energie a mezi 3,5 stupni Celsia ( C) a 10 stupni Celsia ( C) u spotřebičů, které systémy hospodaření s energií za účelem úspory energie vybaveny nejsou; 13. provozní teplotou referenční teplota uvnitř prostoru během zkoušení; 14. chlazeným výdejním strojem chladicí spotřebič s přímou prodejní funkcí, který je navržen tak, aby přijímal od spotřebitelů platby nebo žetony a vydával jim za ně chlazené potraviny nebo jiné produkty, aniž by na místě musela zasáhnout pracovní síla; 15. rohovou skříní chladicí spotřebič s přímou prodejní funkcí, který slouží k dosažení geometrické kontinuity mezi dvěma lineárními skříněmi svírajícími úhel a/nebo tvořícími oblouk. Rohová skříň nemá rozpoznatelnou podélnou osu nebo délku, neboť se skládá pouze z tvaru vyplňujícího prostor (klínu apod.) a není konstruována tak, aby fungovala jako samostatná chladicí jednotka. Oba konce rohové skříně svírají úhel mezi 30 a 90 ; 16. provozní teplotou mrazení teplota nižší než 12 stupňů Celsia ( C); 17. obslužným pultem na ryby s vločkovým ledem vodorovná skříň s obsluhou, určená a na trh uváděná speciálně pro vystavování čerstvých ryb. Vyznačuje se tím, že má na své svrchní straně vrstvu vločkového ledu, která se používá k udržování teploty vystavených čerstvých ryb. a že má rovněž vestavěný odtok; CS 14 CS
18. spotřebičem pro uchovávání vína chladicí spotřebič s pouze jedním typem prostoru pro uchovávání vína s přesnou regulací teploty pro dané podmínky uchovávání a cílovou teplotu, vybavený protivibračními opatřeními, který je definován v nařízení (EU) 2019/XXX [OP vložte odkaz na nařízení C(2019)1806]; 19. prostorem uzavřený prostor v chladicím spotřebiči s přímou prodejní funkcí, oddělený od jiného prostoru (jiných prostorů) pomocí přepážky, nádoby nebo podobné konstrukce, který je přímo přístupný prostřednictvím jedněch či několika vnějších dveří, přičemž může být sám rozdělen na dílčí prostory. Pro účely tohoto nařízení se prostorem rozumí jak prostor, tak dílčí prostor, není-li uvedeno jinak; 20. vnějšími dveřmi část chladicího spotřebiče s přímou prodejní funkcí, kterou lze otevřít nebo odejmout alespoň tak, aby bylo možné vložit produkty dovnitř chladicího spotřebiče s přímou prodejní funkcí nebo je z něj vyjmout ven; 21. dílčím prostorem uzavřený prostor v rámci prostoru, který má jiné rozmezí provozní teploty než prostor, ve kterém se nachází; 22. minibarem chladicí spotřebič o celkovém objemu nejvýše 60 litrů, který je primárně určen k uchovávání a prodeji potravin v hotelových pokojích a podobných prostorách, jak je definován v nařízení (EU) 2019/XXX [OP vložte odkaz na nařízení C(2019)1806]; 23. místem prodeje místo, kde jsou chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí vystaveny nebo nabízeny k prodeji, pronájmu či prodeji na splátky; 24. indexem energetické účinnosti (EEI) indexové číslo představující relativní energetickou účinnost chladicího spotřebiče s přímou prodejní funkcí, vyjádřené v procentech a vypočtené podle bodu 2 přílohy IV. 1. Dodavatelé zajistí, aby: Článek 3 Povinnosti dodavatelů a) každý chladicí spotřebič s přímou prodejní funkcí byl dodán s tištěným štítkem v provedení stanoveném v příloze III; b) parametry informačního listu výrobku uvedené v příloze V byly nahrány do databáze výrobků; c) pokud o to výslovně požádá obchodník, byl informační list výrobku k dispozici v tištěné podobě; d) obsah technické dokumentace, jak je uveden v příloze VI, byl zadán do databáze výrobků; e) jakákoli vizuální reklama na konkrétní model chladicího spotřebiče s přímou prodejní funkcí obsahovala třídu energetické účinnosti a rozpětí tříd energetické účinnosti dostupné na štítku v souladu s přílohou VII; f) jakýkoli technický propagační materiál nebo jiný propagační materiál týkající se konkrétního modelu chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí, včetně technických propagačních materiálů nebo jiných propagačních materiálů na internetu, obsahoval třídu energetické účinnosti daného modelu a rozpětí tříd energetické účinnosti dostupné na štítku v souladu s přílohami VII a VIII. CS 15 CS
g) pro každý model chladicího spotřebiče s přímou prodejní funkcí byl obchodníkům k dispozici elektronický štítek mající provedení a obsahující informace stanovené v příloze III; h) pro každý model chladicího spotřebiče s přímou prodejní funkcí byl obchodníkům k dispozici elektronický informační list výrobku uvedený v příloze V. 2. Třída energetické účinnosti se musí zakládat na indexu energetické účinnosti vypočítaném podle přílohy II. Obchodníci zajistí, aby: Článek 4 Povinnosti obchodníků a) každý chladicí spotřebič s přímou prodejní funkcí byl v místě prodeje spotřebiče, včetně veletrhů, označen energetickým štítkem poskytnutým dodavatelem podle čl. 3 odst. 1 písm. a), přičemž u vestavných spotřebičů musí být štítek umístěn tak, aby byl jasně viditelný, a u ostatních chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí tak, aby byl zřetelně viditelný na vnější straně přední nebo horní části chladicího spotřebiče; b) v případě prodeje na dálku byly štítek a informační list výrobku poskytovány v souladu s přílohami VII a VIII; c) jakákoli vizuální reklama na konkrétní model chladicího spotřebiče s přímou prodejní funkcí, včetně reklamy na internetu, obsahovala třídu energetické účinnosti a rozpětí tříd energetické účinnosti dostupné na štítku v souladu s přílohou VII a VIII; d) jakýkoli technický propagační materiál nebo jiný propagační materiál týkající se konkrétního modelu chladicího spotřebiče s přímou prodejní funkcí, včetně technických propagačních materiálů nebo jiných propagačních materiálů na internetu, který popisuje jeho konkrétní technické parametry, obsahoval třídu energetické účinnosti daného modelu a rozpětí tříd energetické účinnosti dostupné na štítku v souladu s přílohou VII a VIII. Článek 5 Povinnosti internetových hostingových platforem Pokud poskytovatel hostingových služeb podle článku 14 směrnice 2000/31/ES umožní přímý prodej chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí prostřednictvím svých internetových stránek, umožní poskytovatel služeb zobrazení elektronického štítku a elektronického informačního listu výrobku poskytnutého obchodníkem na zobrazovacím mechanismu v souladu s ustanoveními přílohy VIII a informuje obchodníka o povinnosti je zobrazit. Článek 6 Metody měření Informace, které mají být poskytnuty na základě článků 3 a 4, se získají spolehlivými, přesnými a reprodukovatelnými metodami měření a výpočtů, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů stanovené v příloze IV. CS 16 CS
Článek 7 Postup ověřování pro účely dozoru nad trhem Členské státy použijí při provádění kontrol v rámci dozoru nad trhem podle čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1369 postup ověřování uvedený v příloze IX. Článek 8 Přezkum Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok a výsledky tohoto posouzení včetně případné předlohy návrhu na revizi nařízení předloží konzultačnímu fóru nejpozději do [Úřad pro publikace uveďte datum: čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Přezkum mimo jiné posoudí: a) třídy energetické účinnosti; b) možnost zabývat se aspekty oběhového hospodářství; c) zda je proveditelné dále zpřesnit klasifikaci výrobků, mimo jiné s přihlédnutím k rozdílu mezi integrovanými skříněmi a skříněmi se vzdáleným agregátem. Článek 9 Vstup v platnost a použitelnost Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské Unie. Použije se ode dne 1. března 2021. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 11.3.2019 Za Komisi předseda Jean-Claude JUNCKER CS 17 CS