Charakterizace a restaurování historických keramických dlažeb Iva Fiškandlová, NPÚ, ÚOP v Praze Alexandra Kloužková, VŠCHT v Praze, FCHT Ústav skla a keramiky Ljuba Svobodová, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Zdeněk Dragoun, NPÚ, ÚOP v Praze Michal Tryml, NPÚ, ÚOP v Praze Jan Mjartan
ÚVOD - základní restaurátorské přístupy: konzervace (conservatio) - stabilizování a zpomalení procesu stárnutí, zachování dochovaného stavu materiálu, restaurování (restauratio) - odborné ošetření či opravení poškozeného předmětu s minimální ztrátou jeho historické integrity, rekonstrukce (reconstructio)- znovuvytvoření poškozeného předmětu nebo některých jeho nedochovaných částí, renovace obnova artefaktu, památky, obnova užitné hodnoty díla, lze použít nových prvků při respektování historické a umělecké hodnoty objektu, u keramiky se provádí jen výjimečně. [1] Volba přístupu: rozhodující je stabilita střepové hmoty
ÚVOD - konzervování keramiky: stabilizování a zpomalení procesu stárnutí, zachování dochovaného stavu materiálu, udržení původních vlastností, zachování nejenom původní hmoty předmětu, ale i stop původního zpracování materiálu a použitých technologií, Cíl - zachovat celistvost ošetřovaného artefaktu a minimalizovat jeho narušení upřednostňovány nedestruktivní metody, dostatečně reverzibilní, nereverzibilní zásahy pouze v případě bezprostřední destrukce předmětu [1], volba metod a materiálů úzce souvisí s následným umístěním restaurovaného předmětu interiér x exteriér.
ÚVOD - mikrostruktura cihlářského střepu pórovitý, nízkopálený materiál s nasákavostí 5 % Vypálený keramický střep je tvořen třemi fázemi: krystalickou (ze surovin křemen, živce vytvořené při výpalu mullit atd., dle teploty výpalu), amorfní (zbytky po jílových minerálech nebo skelná fáze), póry (vytvořené např. při vytváření dusáním atd., při sušení uvolňování vody, výpalu - např. dehydroxylace jílových minerálů, popř. rozklad kalcitu apod.).
Degradace keramiky Převažujícími příčinami degradace cihlářského střepu jsou [10]: poškození mechanické trhliny, destrukce, nízká mrazuvzdornost trhliny, odprýskávání, odlupování, drolení destrukce vlhkostní roztažnost trhlinky, odlupování destrukce, koroze vlivem vnějšího prostředí tvorba povlaků, krust, výkvětů, mikrobiologická koroze. Typy degradace glazovaných povrchů: trhliny ihned po výrobě nesoulad koeficientů teplotní roztažnosti, popř. nedodržení technologického postupu, defekty po delší době především vliv střepové hmoty působení vlhkostní roztažnosti, koroze glazur vlivem vnějšího prostředí atd.
Postup restaurátorského zásahu: restaurátorský průzkum - historické pozadí, datace, místo nálezu, rozsah a příčiny poškození, posouzení stavu materiálu restaurátorský záměr [1], čištění - mechanické za sucha, za mokra, ruční, přístrojové [9] - mikrotryskání..., odstraňování rozpustných solí- odsolování [6], odstraňování sazí, povrchového znečištění [3], na závěr odstranění stop po chemickém čištění kontrola [6], konsolidace - lokální mechanické, nátěr, ponor, tupování, postřik, vhodnější nižší koncentrace konsolidantů a opakování aplikace, volba vhodného konsolidantuzkouška [9], lepení - výběr adheziv dle požadavků zadavatele na uložení a na reversibilitu [5, 9], doplňování ztrát - různé reprodukční materiály (cihlový prach [7-8], tmely [4], probarvená sádra [9], epoxidové systémy- problematická reverzibilita), patinování, sjednocení povrchu - dodržení rozlišitelnosti od původní hmoty [1], fotodokumentace celého zásahu restaurátorská zpráva.
Materiály používané pro lepení Typ adheziva Obchodní název * Plniva DISPERCOLL D3 HERKULES, DUVILAX, popř. LASCAUX [9] Disperzní především pro pórovité materiály Rozpouštědlové * pro pórovité i slinuté materiály Epoxidové * především pro slinuté materiály Tavná lepidla Materiály používané ke konsolidaci Typ konsolidantu Obchodní název Disperzní DISPERCOLL D3 HERKULES, DUVILAX, popř. LASCAUX ředění podle potřeby v poměru 1:1 až 1:10 [9] Rozpouštědlové PARALOID B 66, PARALOID B-72 v toluenu (5%) [7] Silikonové LUKOFOB ME, LUKOFOB Penetral, LUKOFOB Klasik Organokřemičité IFEST OH, POROSIL, SILGEL, SILIFOB, FUCOSIL Steinfestiger 300 E., vhodné i do exteriérů 20-50% PARALOID B72, B67 v acetonu, toluenu [5] CHS EPOXY 1200 (371), LEPOX, Hxtal NYL 1, ARALDIT 2020, DEVCON, EPOFIX 82 A, LOCTITE 3090, UHU Před lepením je vhodné natřít všechny lepené plochy PARALOIDEM B72- vytvoří bariéru pro rozpouštědla a usnadní případné dekomponování. [3] JET-MELT, GLUEMATIC 3002, ROCAFIX- GENT-T Vhodné především pro spojování vydrolených pórovitých střepů. Tato adheziva lze zahustit: keramickými mikrokuličkami, pyrogenním SiO 2, skleněnou mikrobalotinou. Lze tónovat práškovými pigmenty. [2]
Restaurování keramické dlažby z Dolních Chaber, r. 2008 [12,14] původní vyzdvižení, v roce 1974 čištění penetrace pojivový systém: adhezivo plnivo in situ - část dlažby osazená v rámu rok 2008 suché 4% PARALOID B 72 v xylenu PARALOID B 72 keramické mikrokuličky Stav před restaurováním, tři dlaždice byly před manipulací vyjmuty, foto Dr. Michal Tryml doplňování ztrát, tmelení, plastická retuš: adhezivo plnivo PARALOID B 72 keramické mikrokuličky křemičité ostřivo
Restaurování dlažby z Břevnovského kláštera [12,13] původní vyzdvižení, v roce 1992 čištění penetrace pojivový systém u uvolněných dlaždic: adhezivo plnivo in situ - část dlažby osazená v rámu rok 2008 suché 3% PARALOID B 72 v xylenu PARALOID B 72 keramické mikrokuličky Stav před restaurováním, zahájení prací, foto Jana Podlisková Stav po restaurování, X označené sádrové kopie, foto Ivana Fiškandlová retuše prasklin: adhezivo plnivo probarvení systém pro zpevnění a tmelení bílých částí: plnivo adhezivo poměr plnivo: pojivo PARALOID B 72 keramické mikrokuličky minerální pigment vápno, jemný křemičitý písek, siloxid, přírodní minerální pigment PARALOID B 72 1:20
Restaurování dlažby z Břevnovského kláštera Charakterizace střepových hmot Chemické složení [11, 15, 16] XRF spektrometr ARL 9400 XP+ Ternární diagramy SiO 2 -Al 2 O 3 -CaO+K 2 O+Na 2 O Mineralogické složení [11, 16] XRD difraktometr X'Pert PRO Prokázání: shodné složení terakotových a šedých dlaždic (zabarvení dáno podmínkami výpalu), kaolinitu v surovině bílých dlaždic. vzorek B 101a, vzorek B 101 a po kalcinaci na 1200 C vzorek B 101 a po hydrotermální zátěži (100 h; 230 C) mullit kaolinite Označení jednotlivých dlaždic, foto Mária Kavanová Difraktogramy vzorku bílé dlaždice 101 b
Restaurování dlažby z Břevnovského kláštera Poškození glazur- defekty způsobené vlhkostní roztažností [15-16] Měření dilatace hmot dilatometr LINSEIS L75 dilatační měření (K -1 ) první druhé B21a 9.08 10-6 10.4 10-6 B101s 9.08 10-6 10.4 10-6 B101a 10.1 10-6 10.6 10-6 B101b 9.43 10-6 11.1 10-6 KTE (20-600 C) hnědá (hematit) olovnatá transparentní glazura Označení jednotlivých dlaždic, foto Mária Kavanová bezbarvá olovnatá transparentní glazura
Stav dlažeb po restaurování, foto Dr. Michal Tryml Metodický den v rámci mediálního tématu NPÚ Cihla a její matka hlína, 12. 11. 2015 Brno Podmínky uložení obou dlažeb[12-14]: k čistění povrchu používat pouze suchý jemný štětec, nepoužívat vodu ani organická rozpouštědla, doporučená teplota: pokojová cca 20 C, vlhkost prostředí: udržovat cca 60-70% relativní vzdušné vlhkosti, osvětlení: vyvarovat se intenzivnímu zejména bodovému osvětlení zblízka.
Použitá literatura: 1. Dokument o profesi konzervátora-restaurátora AMG ČR. Dostupné na: http://www.cz-museums.cz/web/amg/zakladni-dokumenty/dokument-o-profesikonzervatora-restauratora a http://www.restauro.cz/archiv/kodex.htm. 2. ANDRÉ, Jean Michel. The restorer's handbook of ceramics and glass. New York: Van Nostrand Reinhold, 1976, 129 s, ISBN 0-442-20363-2. 3. ACTON, Lesley a SMITH, Natasha: Practical ceramic conservation. 1st pub. Marlborough: Crowood Press, 2003, 128 s, ISBN 1-86126-483-6, s. 49-50. 4. BURNS, N. F.1941. Field manual for museums. Washington, D.C.: U.S. Government Printing Office, s. 161. 5. CASTRO Elvira CASTRO and Maria Teresa DOMÉNECH CARBÓ: An appraisal of the properties of adhesives suitable for the restoration of Spanish medieval ceramics. In: TENNENT Norman H. editor: The Conservation of Glass and Ceramics. Research, Practice and Training. Published by James & James Ltd, 35 37 William Road, London NW 1 3ER, UK, 1999, ISBN 1-873936-18-4, s. 118, 126. 6. CRONYN, Janet Margaret. The elements of archaeological conservation. London: Routledge, 2001, 326 s., ISBN 0-415-01207-4, s. 148. 7. KOOB Stephen: Adhesives for Ceramics and Glass. In: Present and Problems of Techniques in Ceramics & Glass Conservation. 2014 International Symposium on Ceramics & Glass Conservation. Dostupné na: 국제학술심포지엄+자료집, pdf, cit. [2015.08.07], s. 193-202, s. 195. 8. RATHGEN, Friedrich. Die Konservierung von Alterthumsfunden: Stein und Steinartige Stoffe. 1. Teil. 2. umgearbeitete Aufl. Berlin: Dietrich Reimer, 1905, 153 s., obr. Handbücher der königlichen Museen zu Berlin. 9. SVOBODOVÁ, Ljuba: Konzervování a restaurování nestabilních keramických nálezů. Ročenka 2013. Olomouc : Archeologické centrum Olomouc, 2014 (Bém, M.; Peška, J.), ISBN 978-80-86989-26-6, s. 260-275. 10. WAREN, John. Conservation brick. Butterworth-Heinemann, Oxford 1999, s. 148-170, 170-184. 11. KAVANOVÁ, Mária: Hodnocení mikrostruktury a stárnutí střepových hmot dlaždic z Dolních Chaber, DP, 2014. 12. DRAGOUN, Zdeněk, TRYML, Michal, MJARTAN, Jan: Restaurování torz středověkých podlah z Dolních Chaber a Břevnovského kláštera. Staletá Praha, ročník XXVI, 2010, č.2, s. 122-130. 13. FIŠKANDLOVÁ, Ivana: Restaurování gotické keramické dlažby z kvadratury břevnovského kláštera, restaurátorská zpráva, NPÚ ÚOP Praha, 2009. 14. FIŠKANDLOVÁ, Ivana.: Restaurování románské keramické dlažby z kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech.; restaurátorská zpráva, NPÚ ÚP Praha, 2009. 15. KAVANOVÁ, Mária, KLOUŽKOVÁ, Alexandra: Characterization of Glaze Defects of Historical Glazed Tiles, Preparation of Ceramic Materials Proceedings of the XI. International Conference, Herľany, June 9-11th 2015, s. 77-81. 16. KLOUŽKOVÁ, Alexandra, KAVANOVÁ, Mária, ZEMENOVÁ, Petra, KOHOUTKOVÁ, Martina, DRAGOUN, Zdeněk: Mineralogical Studies of Gothic Ceramic Tiles by Thermal Analysis. J Therm Anal Calorim. v tisku