Proč si lidé nezvyknou na progresivní čočky? Absolventská práce Renata Chládková Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaný oční optik Vedoucí práce: Mgr. Daniela Říhová Datum odevzdání práce: 23. 4. 2019 Datum obhajoby: červen 2019 Praha 2019
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval (a) samostatně a všechny použité prameny jsem uvedl (a) podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. Praha 23. dubna 2019
Chtěla bych poděkovat Mgr. Daniele Říhové za vedení mé absolventské práce, cenné rady a odborný dohled. Děkuji také panu Janu Jílkovi a panu Jiřímu Koláčnému za poskytnutí veškerých materiálů a profesní zkušenosti.
Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.
ABSTRAKT CHLÁDKOVÁ, Renata. Proč si lidé nepřivyknou na progresivní čočky? Praha, 2019. Absolventská práce. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Vedoucí absolventské práce Daniela Říhová. Absolventská práce s názvem,,proč si lidé nepřivyknou na progresivní čočky?, se zabývá možnými důvody nezvyknutí si na progresivní čočky, které mohou být způsobeny různými aspekty. Cílem této práce je sepsání důvodů nezvyknutí si na progresivní čočky. Teoretická část popisuje vývoj progresivných čoček od roku 1959, výrobu progresivních čoček, definuje progresivní čočky jako takové a poukazuje na jejich uplatnění. Obsahuje správný postup zpracování vyměření při volbě progresivních čoček pro klienta do dané brýlové obruby. Je zde nastíněna centrace klienta na centrační věži. Práce poukazuje na možné chyby, které mohou nastat při korekci a centraci klienta, při výběru vhodných progresivních čoček a zábrusu. Praktická část zahrnuje několik konkrétních případů nositelů progresivních čoček, kteří měli problém si na tento typ čoček zvyknout. V této části jsou popsáni skuteční klienti, kteří měli zájem o nošení progresivních čoček. U každého z klientů je popsáno jeho nekomfortní vidění, následné zjišťování příčiny a na konci je výsledné řešení celé problematiky. Po odstranění příčiny špatného vidění si klient na progresivní čočky zvykl a byl spokojený. Klíčová slova: presbyopie, progresivní čočky, refrakce, centrace, adice
ABSTRACT CHLÁDKOVÁ, Renata. What Prevents People from Accustoming to Progressive Lenses? Prague, 2019. Graduate work. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Tutor Daniela Říhová This thesis deals with possible reasons for not getting used to progressive lenses that can be caused by different aspects. The aim of this thesis is to perform the reasons for not getting used to progressive lenses. The theoretical part is focused on the development of progressive lenses since 1959 and the process of their production. Progressive lenses are defined there, and their application is referred there as well. This part also mentions the correct process of processing measurements when choosing progressive lenses for a client in a given spectacle frame. The centering of the client on the center tower is outlined here. The thesis points out possible errors that can occur during client s correction and centering, when suitable progressive lenses and joints are selected. The practical part includes several specific cases of the people with progressive lenses who have had a difficulty to get used to this type of lenses. There are real clients interested in using progressive lenses. Each client describes his uncomfortable vision, and the subsequent detection of the cause. The final solution of the issue is also introduced there. When the cause of the bad vision was removed, the client got used to progressive lenses and was satisfied. Key words: presbyopia, progressive spectacle lenses, refraction, centration, addition
Obsah Úvod... 10 1 Progresivní čočky... 11 1.1 Vývoj progresivních čoček od roku 1959... 11 1.2 Definice progresivních čoček... 13 1.2.1 Značení progresivních čoček... 14 1.3 Typy progresivních čoček... 15 1.4 Účel progresivních čoček presbyopie... 16 1.5 Výroba progresivních čoček Free-Form technologie... 17 2 Zhotovení progresivních čoček do brýlí... 18 2.1 Korekce do dálky a anamnéza... 18 2.1.1 Anamnéza... 18 2.1.2 Refrakce... 19 2.2 Adice... 20 2.2.1 Pracovní vzdálenosti... 20 2.3 Výběr a přizpůsobení brýlové obruby... 21 2.4 Centrace... 21 2.4.1 Normohlava... 22 2.4.2 Parametry pro vyměření progresivních čoček... 23 2.4.2.1 Pupilární distance... 23 2.4.2.2 Výška zornice... 24 2.4.2.3 Vrcholová vzdálenost... 24 2.4.2.4 Prohnutí brýlového středu v nosníku... 25 2.4.2.5 Pantoskopický úhel... 26 2.4.3 Centrovací přístroje... 27 2.4.3.1 Centrace pomocí tabletu... 27 2.4.3.2 Centrovací věž (Vissioffice od firmy Essilor)... 29
2.5 Výběr vhodné progresivní čočky... 36 2.5.1 Hloubka a šířka progresivního kanálu... 36 2.5.2 Design progresivní čočky... 36 2.5.2.1 Přední design... 36 2.5.2.2 Zadní design... 37 2.5.2.3 Zadní i přední design... 37 2.5.2.4 Individuální design... 37 2.6 Zábrus... 37 3 Důvody, proč si lidé nezvyknou na progresivní čočky... 38 3.1 Špatná korekce do dálky a anamnéza... 38 3.2 Ovlivnění na základě nemoci či psychiky... 38 3.3 Nevhodně zvolená adice... 39 3.4 Nevhodně zvolená/přizpůsobená brýlová obruba... 40 3.5 Špatná centrace... 41 3.6 Nehodně zvolená délka a šířka progresivního kanálu... 41 3.7 Chybný zábrus... 41 3.8 Chyba výrobce... 42 3.9 Komunikace... 42 4 Praktická část... 43 4.1 Klientka č. 1... 43 4.1.1 Popis nekomfortního vidění klientky... 43 4.1.2 Zjišťování příčiny výskytu problematiky... 44 4.1.3 Výsledné řešení problematiky... 44 4.2 Klientka č. 2... 45 4.2.1 Popis nekomfortního vidění klientky... 45 4.2.2 Zjišťování příčiny výskytu problematiky... 45 4.2.3 Výsledné řešení problematiky... 46
4.3 Klient č. 3... 46 4.3.1 Popis nekomfortního vidění klienta... 46 4.3.2 Zjišťování příčiny výskytu problematiky... 46 4.3.3 Výsledné řešení problematiky... 47 4.4 Klient č. 4... 47 4.4.1 Popis nekomfortního vidění klienta... 48 4.4.2 Zjišťování příčiny výskytu problematiky... 48 4.4.3 Výsledné řešení problematiky... 48 4.5 Klientka č. 5... 49 4.5.1 Popis nekomfortního vidění klientky... 49 4.5.2 Zjišťování příčiny výskytu problematiky... 49 4.5.3 Výsledné řešení problematiky... 50 4.6 Klient č. 6... 50 4.6.1 Popis nekomfortního vidění klienta... 50 4.6.2 Zjišťování příčiny výskytu problematiky... 50 4.6.3 Výsledné řešení problematiky... 51 4.7 Klient č. 7... 51 4.7.1 Popis nekomfortního vidění klienta... 52 4.7.2 Zjišťování příčiny výskytu problematiky... 52 4.7.3 Výsledné řešení problematiky... 52 Zhodnocení praktické části... 53 Závěr... 54 Seznam použité literatury a zdrojů informací... 55 Seznam obrázků a tabulek... 57
Úvod. Presbyopie je fyziologický proces oka, kdy dochází k úbytku akomodace, což znamená, že ubývá schopnost oka vidět ostře na různé vzdálenosti. Její korekce se dá komfortně řešit vícefokálními čočkami, se kterými může člověk vidět ostře na více vzdáleností, aniž by si musel neustále měnit brýle na vidění do blízka a brýle na vidění do dálky. Dříve se nejvíce využívaly bifokální čočky, které však měly tvrdý přechod z části vidění do dálky a z části vidění do blízka. V nynější době, jsou však největším technologickým pokrokem progresivní čočky, které mají plynulý přechod na všechny vzdálenosti, což je dálka, střed i blízko. Progresivní čočky mají výhodu v tom, že se dají individualizovat pro každého jednoho klienta. V dnešní době se kladou velké nároky na komfortnější vidění do blízka a střední vzdálenost proto se konstruují další nové designy progresivních čoček. Osobně si myslím, že je progresivní čočka nejvhodnějším typem pro korekci presbyopie, a proto bych se tímto tématem ráda zabývala v mé práci. Budu se snažit získávat informace a zkušenosti od výrobců a prodejců progresivních čoček. Progresivní čočky jsou oproti jednoohniskovým čočkám mnohem náročnější na prodej. Je potřeba, abychom klientovi věnovali velkou pozornost, a to při korekci, výběru brýlí, přizpůsobení brýlí na klientovu hlavu a celkové centraci. V každém z těchto kroků se dá však udělat chyba, která může klientovi způsobit nekomfortní vidění. Těmto možným chybám budu v mé práci věnovat největší pozornost. V této práci se budu především zabývat tím, proč si někteří klienti na progresivní čočky nemohou zvyknout a jaké chyby mohou špatný návyk na progresivní čočky způsobit. Cílem této práce bude sepsat možné důvodu nezvyknutí si na progresivní čočky a poukázat na zajímavé případy nositelů progresivních čoček, kteří měli problém si na progresivní čočku zvyknout. 10
1 Progresivní čočky Jsou brýlové čočky, které plynule korigují všechny vzdálenosti, tedy od dálky do blízka. 1.1 Vývoj progresivních čoček od roku 1959 Historie progresivních čoček sahá řádově do poloviny 19. století. Od té doby prošly progresivní čočky velkým vývojem. Cílem konstruktérů byla snaha vytvořit čočku, která bude presbyopům umožnovat vidění na všechny vzdálenosti, což znamená na blízko, střed i dálku. Od počátku byla velká snaha o omezení zkreslení obrazu a také o rozšíření zorného pole. Ve Francii roku 1959 byla uvedena na trh první progresivní čočka firmou, Société Industrielle et Commerciale, zasloužil se o ní pan Bernardem Maitenazem, který je označován za vynálezce progresivních čoček. První progresivní čočku nazvali výrobci společnosti Essilor Varilux. Nevýhodou této čočky byl vysoký stupeň periferního astigmatismu, čočky obsahovaly vysoké aberace, které mohly některým nositelům progresivních čoček způsobovat problémy. První progresivní čočky měly tvrdý symetrický design, což znamená rychlý přechod mezi dílem do dálky a dílem do blízka a svou strukturou spíše připomínaly vícefokální čočky, protože obsahovaly velmi malou část na střední vzdálenost. Tvrdý symetrický design působil problémy při binokulárním vidění. Což znamenalo, že pravá a levá čočka měla stejnou konstrukci, tudíž se nezohledňovaly parametry zvlášť pravého oka a zvlášť levého oka. Mnoha lidem působil tento design problémy a obtíže si na progresivní čočky zvyknout. V roce 1964 se začaly vyrábět čočky s tvrdým nesymetrickým designem (odlišná konstrukce pravé i levé čočky), které zohledňovaly parametry na centraci pravého i levého oka zvlášť, což umožňovalo lepší binokulární vidění. V této době se vyráběla většina čoček ze skla. Varilux 1 přinesl do oční optiky nejzákladnější principy pro konstrukci a výrobu progresivních čoček. V roce 1972 vyšla na trh druhá generace progresivních čoček s,, optickou modulací od firmy Essilor a názvem Varilux 2. Od počátku bylo cílem konstruktérů omezit periferní aberace a rovněž potlačit jeden z nejhlavnějších důsledků při omezování periferních aberací, a to bylo zkreslení obrazu. Aby konstruktéři dosáhli omezení aberací, bylo zapotřebí mírně zvýšit optickou mohutnost v oblastech pro vidění do dálky a v oblastech pro vidění na blízko museli 11
optickou mohutnost naopak lehce snížit. V případě čočky Varilux 2 bylo tohoto cíle o omezení periferních aberací takřka dosaženo. Konstruktéři docílili i malého rozdílu v poloměru zakřivení v okrajových částech pro vidění do dálky a do blízka, a právě to vedlo ke snížení aberací. U čočky Varilux 2 se zohledňovaly parametry pravého i levého oka zvlášť. Čočky druhé generace se vyráběly jak v tvrdém, tak i v měkkém designu. Měkký design zajišťoval pozvolný přechod z dálky na blízko. Musela se však brát v potaz výška adice. Pokud by byla adice příliš vysoká, mohla by být čočka takřka nepoužitelná kvůli velkému až úplnému zúžení kanálu. Tato čočka se doporučovala spíše začínajícím presbyopům. Čočky s tvrdým designem měly prudší přechod z pohledu vidění na dálku do pohledu vidění na blízko. Zóny pro vidění na blízko i dálku byly širší. Tvrdý design byl vhodnější pro pokročilejší presbyopii, tzn. s vyšší adicí. Díky Varilux 2 začaly být progresivní čočky více uznávány a staly se standartní korekcí pro presbyopy. V následujících letech se ostatní výrobci snažili použít podobné, postupy jako byla například firma Rodenstock Progressiv R. V roce 1988 byla na trh uvedena třetí generace od firmy Essilor s názvem Varilux Multi design. Tyto progresivní čočky byly navrženy tak, že pro každou hodnotu adice byla navržena speciální konstrukce. O tvrdosti designu rozhodovala výška adice, což znamená, že zde nebyly čočky rozdělovány na tvrdý a měkký design. Čtvrtou generaci uvedli na trh roku 1993 pod názvem Varilux Comfort nebo-li progresivní čočky pro,,přirozené vidění. U této generace došlo ke zkrácení délky progresivního kanálu (to umožňuje kvalitnější vidění při pohledu na blízkou vzdálenost) a také omezila aberace v periferní oblasti čočky. Čočka Varilux Comfort byla navržena tak, aby byla část pro vidění do blízka umístěna výše, aby mohl presbyop při čtení zaujmout přirozenější a pro něj pohodlnější polohu. Díky tomu lidé v presbyopickém věku získali pohodlnější periferní vidění a také lepší vidění do blízka. V roce 2000 uvedla firma Essilor pátou generaci s názvem Varilux Panamic, která se zaměřila na rozšíření zorného pole. Díky měkkému designu docházelo u těchto čoček k lepšímu přivyknutí. U těchto čoček záviselo na adici, ale také na vrcholové lámavosti dílu do dálky. V této době se vyvíjí i nová výroba brýlových čoček free-form, která umožňuje výrobu čoček na míru dle potřeb pacienta. Touto novou technologií se poprvé pochlubila firma Rodenstock. 12
U výroby free-form je potřeba zohlednit výšku adice, vrcholovou lámavost, pupilární distance (monokulárně), hloubka očnice a inklinace brýlového středu. Do šesté generace se řadí čočka s názvem Varilux Physio, která byla představena roku 2006. Šestá generace progresivních čoček se snaží co nejvíce zohlednit zrakovou ostrost do dálky díky eliminaci aberací. Dále se snaží zvětšit místo ostrého vidění do blízka, to umožňuje přirozenější postavení hlavy (presbyop nemusí tolik naklánět hlavu směrem nahoru a dolu). Progresivní čočky se stále vyvíjejí. Každá firma přichází na trh rok od roku s různými novinkami a inovacemi. (7, 17) 1.2 Definice progresivních čoček Progresivní čočka má stejně jako bifokální čočka pozorovací část do dálky a do blízka. Od bifokální čočky se liší tím, že má plynulý přechod z dálky do blízka, takzvaný progresivní koridor. Segmenty pro vidění do dálky a na blízko nejsou viditelným způsobem odděleny. Optická mohutnost progresivní čočky se plynule zvětšuje od horní části čočky pro vidění do dálky, přes střední část pro vidění na střední vzdálenost až po oblast pro vidění na blízko ve spodní části čočky. Ke zvýšení optické mohutnosti dochází plynulou změnou zakřivení jedné nebo obou ploch čočky. Díly do dálky a do blízka jsou propojeny kanálem (koridorem), ve kterém dochází k postupnému zvyšování adice směrem dolů čili směrem k části do blízka. Oproti jednoohniskovým a bifokálním čočkám mají progresivní čočky mnoho výhod. Jednoohniskové čočky umožnují vidění pouze na jednu vzdálenost, buď na dálku nebo na blízko. Což může být pro presbyopa velmi nepohodlné, protože si bude muset často měnit jedny brýle za druhé, dle potřeby. Bifokální čočky mají dva segmenty s tvrdým přechodem. Horní segment slouží pro pohled do dálky a dolní segment pro pohled do blízka. Díky dvou fokálám, mezi dílem do dálky a do blízka neumožnují plynulý pohled na všechny vzdálenosti, tj. dálka, střed a blízko. Progresivní čočky vzhledem k proměnlivé optické mohutnosti napomáhají presbyopovi vidění na všechny vzdálenosti. Oko si většinou najde část se správnou optickou mohutností pro určitou vzdálenost vidění, díky tomu presbyop dokáže plynule vnímat prostor. 13
Progresivní čočky mají i určitá omezení. Na okrajích čočky dochází k optickým aberacím astigmatismu, které jsou způsobeny různými optickými mohutnostmi. Konstruktéři mají za úkol tyto aberace co nejvíce eliminovat. Pro nositele progresivní čočky je důležité pochopit, jak čočka funguje a jak se přes ní má dívat. (3, 7, 12, 13) Obrázek č. 1 Progresivní čočka 1.2.1 Značení progresivních čoček Každá progresivní čočka obsahuje razítkové značení, které slouží ke snadné orientaci pro centraci před zábrusem a k zábrusu. Razítkové značení je snadno smývatelné. Značení se může u každé firmy lišit. Na čočce naleznete: - Vztažný bod do dálky leží uprostřed v horní části čočky a slouží k naměření vrcholové lámavosti dálky - Centrovací kříž udává střed, kde při zábrusu zohledníme střed zornice - Bod pro měření prizmatické hodnoty místo, kde se měří prizmatický účinek čočky - Vztažný bod do blízka se nachází na středu ve spodní části čočky (většinou je označen kolečkem) a slouží ke kontrole přídavku do blízka na fokometru Dále čočka obsahuje pomocné čáry, které slouží ke správnému vyrovnání čočky v případě cylindrické hodnoty. 14
Nezbytnou součástí každé progresivní čočky je gravura, je to částečně viditelná značka, která je do čočky vypálena laserem nebo vyfrézovaná hrotem diamantových fréz. Slouží k identifikaci čočky. Hlavně také k obnovení parametrů čočky, které jsou nezbytné pro správné zjištění hodnot. Na brýlové čočce se nachází i gravura firmy, která čočku vyráběla a adice. (13, 16) Obrázek č. 2 Značení progresivních čoček 1.3 Typy progresivních čoček U progresivních čoček se rozlišují tři typy designů, a to tvrdý, měkký a multidesign. Tvrdý design má více nahuštěný materiál a díky tomu vzniká větší periferní zkreslení, výhodou je naopak širší zorné pole. Tento design se doporučuje především řidičům. Tvrdý design je vhodný spíše pro starší presbyopy. Začínající presbyopové by si na takovou čočku špatně zvykali kvůli rychle vzrůstajícím aberacím. Měkký design nemá oproti tvrdému designu velké periferní zkreslení, avšak má naopak užší zorné pole. Tento design má nízký stupeň aberací, které jsou rovnoměrně rozloženy po celé ploše čočky. Měkký design je vhodný spíše pro mladé presbyopy. Multidesign je kombinace tvrdého a měkkého designu. (3, 13) 15
1.4 Účel progresivních čoček presbyopie Progresivní čočka slouží pro lidi v presbyopickém věku. Presbyopie, také nazývaná jako vetchozrakost, je proces přirozeného stárnutí oční čočky. Jedná se o běžný fyziologický projev, při kterém se snižuje schopnost akomodace. Oční čočka během života ztrácí svou schopnost elasticity a pružnosti, dochází ke změně tvaru a hmotnosti čočky. Čočka nabývá na svém objemu, její jádro se zhutňuje a zvětšuje, vlákna čočky sklerotizují. Ke snížení akomodační šíře vede především nižší akceschopnost ciliárního svalu. Akomodační šíře oční čočky se s věkem úměrně zmenšuje již od dětství a po 40. roce života dochází k nejvýraznějším změnám. Blízký bod oka se přesouvá do větší vzdálenosti než je konvenční zraková vzdálenost (0,25 m) a dochází k rozostřenému vidění do blízka. Proces sklerotizace čočky se projevuje žloutnutím, tvrdnutím a snížením obsahu vody v nitrooční čočce. Tyto změny také vedou k zhoršení vidění do blízka, především k nezřetelnosti a rozmazání textu. Presbyop si pomáhá oddálením textu, zvětšením písma, záklonem hlavy a přisvěcováním ostrým světlem. U nekorigovaného presbyopa začínají při dlouhodobé práci na blízko astenopické potíže. Do astenopických potíží se řadí například pálení očí, bolest očí, bolesti hlavy, slzení a zčervenání očí, pocit cizího tělesa v očích. (1, 2, 5, 6) 16
1.5 Výroba progresivních čoček Free-Form technologie Free-Form technologie je výrobní platforma, která umožnuje výrobu asymetrických povrchů. Tato technologie umožnuje obrábět a leštit optické plochy lépe než běžné technologie výroby. Upravovat lze jak jednodušší plochy, tak i složitější jako je například progresivní plocha brýlové čočky nebo kombinace atorické plochy brýlové čočky s progresivní plochou. Díky této technologii lze plochu čočky navrhnout, spočítat a vyfrézovat bodovým nástrojem do jakéhokoli tvaru s vysokou přesností. U běžného výrobního procesu progresivních čoček se využívají polotovary (semifiniše), které mají na přední ploše již hotovou progresivní křivku. Povrch může být vyroben na přední nebo zadní ploše polotovaru pomocí technologie Free-Form. Druhá plocha se vyrábí pomocí frézování, broušení a leštění. Zadní plocha se vyrobí do tvaru tak, aby měla požadovanou vrcholovou lámavost. Tvar šaly je buď torický nebo sférický a využívá se při broušení a leštění. Pro každou sférickou nebo torickou hodnotu brýlové čočky je potřeba mít velkou skladovou zásobu šal. Při výrobě dnešních čoček technologií Free-Form je důležitou součástí obráběcí stroj CNC frézka (Computer Numerical Control). Jedná se o frézovací stroj a následně o leštící stroj pro leštění čoček, který za pomocí speciálního softwaru dokáže provádět složité výpočty a přenést na obráběcí stroje na základě zadaných hodnot z očních optik. Free-Form technologie je ideální pro výrobu optimalizovaných a individuálních brýlových čoček. Individuální brýlové čočky jsou optimalizované pro konkrétního nositele a konkrétní typ brýlové obruby (dokáže zohlednit zakřivení brýlové obruby). Tato technologie klade vysoké nároky na dokonalou výpočetní techniku a má vyšší náklady na zakoupení nových strojů řízených počítačem. Obsluhu těchto strojů zajištují odborníci na CNC frézky. Díky dobrému výpočtu progresivní plochy a využití Free-Form technologie se docílilo širšího zorného pole. (8, 14) 17
2 Zhotovení progresivních čoček do brýlí 2.1 Korekce do dálky a anamnéza V první řadě je důležité s klientem provést důkladnou anamnézu. Hned poté se může přejít k samotnému vyšetření zraku. 2.1.1 Anamnéza Před začátkem samotného vyšetření zraku, neboli před refrakcí probíhá rozhovor. Zjišťují se klientovy nacionále a anamnéza. Anamnéza se může rozdělit na oční, celkovou, rodinnou a pracovní. Oční anamnéza je zaměřena na zjištění očních úrazů, onemocnění, operace. Dále se oční optik či optometrista zajímá o onemocnění, se kterým se klient mohl léčit v dětství, například s amblyopií či strabismem. Nedílnou součástí oční anamnézy je zjištění klientových zrakových návyků, zjištění původní korekce a dotázání se na jaké korekční pomůcky je zvyklý. Celková anamnéza zjišťuje onemocnění, které mohou ovlivňovat korekci klienta, mezi které se například řadí diabetes mellitus, onemocnění štítné žlázy, vysoký krevní tlak, cévní a systémové choroby. Dále je také důležité zaměřit se na medikaci, kterou klient používá, jelikož některé typy léků nám také mohou ovlivnit refrakční stav klienta. U rodinné anamnézy se zjišťuje zdravotní stav a onemocnění, která se projevila u rodičů, prarodičů, či sourozenců. Pracovní anamnéza nám pomůže zjistit pacientovy pracovní a sociální návyky, které je důležité zohlednit při korekci a také při výběru vhodných brýlových čoček. Řadí se sem prostředí, ve kterém se klient pohybuje, využívá se vzdálenost a četnost práce do blízka, používání počítačových zařízení a množství monitorů. 18
2.1.2 Refrakce Před začátkem samotné refrakce a během zjišťování anamnézy bychom měli pozorovat klientovy návyky. Zajímá nás postavení hlavy, postavení očí, velikost očních štěrbin, nystagmus, zdravotní stav očí a transparentnost rohovky (viz. Kapitola 2.1.1.). Poté se provádí mikroskopické vyšetření očí na štěrbinové lampě. Při refrakci se začíná zjištěním visusu naturalis monokulárně, poté i binokulárně. Provede se monokulární refrakce pravého a poté levého oka do dálky. Při monokulární refrakci se nejdříve zjišťuje nejlepší sféra, dále za pomoci Jacksonova zkříženého cylindru se zjišťuje přítomnost astigmatismu. Pokud je astigmatismus potvrzen, určují se osy a velikost astigmatismu. Následně se provede jemné dokorigování. Odcloní se pacientovo zakryté oko. Po odclonění zakrytého oka se pozoruje klientova reakce, mimika, ptá se na komfort a případné zdvojení obrazu. Následuje binokulární dokorigování. Binokulární vyvážení se provádí například za pomoci Humprissovy metody, bichromatického balančního testu či třířádkového testu. Disociační testy se použijí k zjištění binokulárního stavu očí. Vhodné je používat testy polarizované a testy na zjištění prizmatických hodnot. Na závěr binokulární korekce do dálky se nechá klient číst nejmenší čtecí optotyp a předsadí se binokulárně +/ 0,25. Určuje se oční dominance. Refrakce na blízko se měří za použití optotypu do blízka. Klient si dá optotyp do své přirozené čtecí vzdálenosti a zjišťuje se, jak čte. Pokud klient pociťuje diskomfort při čtení, tak se přidá či ubere přídavek do blízka a měla by se vylepšit ostrost daného textu. Důležité je zohlednit pohodlnosti vidění, poruchy akomodace, pracovní vzdálenost a zrakové návyky. U klientů v presbyopickém věku je důležité zjistit korekci na střední vzdálenost, nazývanou také pracovní vzdálenost. Velmi důležité je s klientem pečlivě probrat jeho střední vzdálenost (oblast mezi dálkou a blízkém), zjistit, zda pracuje u monitoru, s notebookem nebo či používá jinou digitální technologii. (4, 6, 17, 18, 19) 19
2.2 Adice U adice je v první řadě nutné si uvědomit to, že čím vyšší adice bude, tím užší bude progresivní kanál progresivní čočky, proto nejvyšší bezproblémová adice je 2,50 D. Adice od 2,50 D do 3,50 D je při využití problematičtější. U vyšší adice se musí dobře promyslet, jaký typ a jak široký kanál zvolit. Je důležité dát si pozor, abychom adici nepřekorigovali. Při určování adice je nutné znát potřeby klienta a vzdálenosti, při kterých pracuje nebo které používá pro jeho běžné potřeby a zájmy. (15, 17) Orientační tabulka hodnoty uvedeny v tabulce jsou pouze orientační, určuje příslušnou adici odpovídající věku Tabulka č. 1 Orientační tabulka s adicí Věk Adice 44 +1,00 D 47 +1,25 D 49 +1,50 D 51 +1,75 D 54 +2,00 D 58 +2,25 D 63 +2,50 D 2.2.1 Pracovní vzdálenosti Tabulka č. 2 Pracovní vzdálenosti (17) Činnost zaměstnání Čtecí vzdálenost Administrativa počítač Řemeslo hrubé Jemná mechanika optika Učitel Muzikant varhaník Pracovní vzdálenost 40 50 cm 50 85 cm 50 80 cm 30 40 cm 50 80 cm 80 100 cm 20
2.3 Výběr a přizpůsobení brýlové obruby Při výběru brýlové obruby se dává pozor na několik důležitých aspektů tvarů hlavy (například na velikost hlavy a šířku nosu). V první řadě se však zohledňují požadavky zákazníka. Požadavky mohou být různé (například na materiály nebo na provedení brýlí), někdo preferuje plastový materiál, jiný však kovový, klient si vybírá celoočnicovou, poloočnicovou či bezočnicovou obrubu. Na nás očních opticích je zohlednit i další kritéria, a tím nejpodstatnějším kritériem je vhodná brýlová čočka, která zajistí správnou korekci. Musí se také respektovat parametry obličeje a jeho anatomické prvky, což je například oční rozestup, šířka hlavy a šířka nosního kořene. Pokud se zohlední všechny tyto parametry a je vybrána vhodná brýlová obruba. Pak je nezbytně nutné obrubu přizpůsobit na hlavu klienta tak, aby mu seděla, co nejpřesněji za ušima a na nose (pokud to obruba umožní). To znamená, tak aby obruba neobtěžovala, nepadala a držela stabilně na hlavě. Konkrétně u plastových brýlí je důležité vybrat brýlovou obrubu, která bude přesně sedět na nose, protože už se nedá upravit. Oproti tomu kovová obruba má většinou upevnění na nose pomocí sedel umístěných na držácích sedel, které se dají velmi dobře přizpůsobit. Úpravu brýlí je vždy nutné provést zákazníkovi ještě před centrací. Když se upravuje po zábrusu, dochází k nežádoucím účinkům. Konkrétně u progresivních čoček je správný výběr brýlové obruby a následné přizpůsobování brýlí před centrací na zákazníka velmi důležité. (9, 18, 19) 2.4 Centrace U centrace progresivních čoček je velmi důležitá přesnost. Jednou z nejdůležitějších hodnot je správně naměřená pupilární distance. Centrace má velký vliv na navyknutí si na danou korekční progresivní čočku. Má také vliv na šířku binokulárního zorného pole. Tolerance centrace v horizontálním a vertikálním směru je pouze 0,5 mm monokulárně, tj. 1 mm binokulárně. (9, 17) 21
2.4.1 Normohlava Jedná se o průměrné hodnoty, které jsou pro všechny nositele stejné. Každá firma, která vyrábí progresivní čočky může mít tyto hodnoty odlišné. Čím více jsou hodnoty centrace daného klienta podobné daným normám normohlavy, tím lépe se klientovi přes progresivní brýlovou čočku dívá. Pokud jsou však centrační hodnoty odlišné od hodnot normohlavy, může to způsobovat nekomfortní vidění. Hodnoty normohlavy se postupem času mění, kvůli množství zkušeností a nových dat klientů. (17) Tabulka č. 3 Normohlava Úhel náklonu hlavy 0 Pantoskopický úhel 8-12 Prohnutí obruby 6-8 Otočný bod oka (Rozdíl mezi pravým a levým okem méně než 2 mm) Centrační výška Rozdíl mezi pravým a levým okem méně než 2 mm 22
2.4.2 Parametry pro vyměření progresivních čoček Pro vyměření potřebných parametrů slouží pomůcky, které vyrábí a dodávají optické firmy na výrobu brýlových čoček. Obrázek č. 3 Měřící nástroj Fit System od firmy Essilor: Slouží pro měření vrcholové vzdálenosti, pantoskopického úhlu a úhlu zakřivení obruby, může se ním měřit také pupilární distance a pupilární výška. 2.4.2.1 Pupilární distance Pupilární distance (PD) je vzdálenost středů zornic při rovnoběžném postavení očí (pohledu do dálky) a s minimální akomodací. Výsledná hodnota je velmi důležitá pro správnou centraci brýlových čoček. Pro měření pupilární distance se může použít několik pomůcek a přístrojů, nejčastěji používané jsou například digitální pupilomert, tablet, centrační věž, nebo také Viktorinská metoda (Viktorinská metoda slouží měření pupilární distance dálky a výšky zornice v závislosti na obrubě za pomoci fixy a PD měřítka, kdy se na folii brýlové obruby nakreslí centrační značka, která bude korespondovat se středem a výškou zornice). (15) 23
2.4.2.2 Výška zornice Výška zornice je vzdálenost středů zornice od spodního okraje očnice brýlové obruby. Ideální výška plochy bude mezi 22 24 mm nad spodním okrajem očnice, jelikož je důležité mít dostatek prostoru na progresivní kanál (částí čočky do dálky a do blízka). Pokud by byla naměřená výška menší, tak se při zábrusu ubrousí velká část do blízka. (15) 2.4.2.3 Vrcholová vzdálenost Vrcholová vzdálenost je vzdálenost zadní plochy čočky od rohovky. Pro měření vrcholové vzdálenosti je důležité, aby měl klient správně nasazenou a přizpůsobenou obrubu na obličeji. Při měření se klient po celou dobu dívá do dálky. Běžná hodnota je 12 14 mm. (18, 17) Obrázek č. 4 Měření vrcholové vzdálenosti 24
2.4.2.4 Prohnutí brýlového středu v nosníku Prohnutí brýlové obruby je velmi individuální. Pro naměření úhlu zakřivení obruby je zapotřebí umístit brýlovou obrubu na měřící nástroj tak aby, nosník obruby korespondoval s nákresem nosníku, který je na měřícím nástroji zakreslen. Hodnoty úhlu zakřivení obruby se pohybují okolo 4-6. (15, 17) Obrázek č. 5 Měření úhlu zakřivení obruby 25
2.4.2.5 Pantoskopický úhel Pantoskopický úhel neboli úhel sklonu očnice, je úhel, který svírá rovinu očnice se stranicí. Výsledné hodnoty bývají okolo 8-12. (15, 17) Obrázek č. 6 Měření pantoskopického úhlu 26
2.4.3 Centrovací přístroje Mezi centrovací přístroje patří například tablet a centrovací věž. 2.4.3.1 Centrace pomocí tabletu Centrace pomocí tabletu patří mezi moderní technologie. Je zapotřebí vlastnit aplikaci, která nám umožní naměřit parametry potřebné pro zhotovení progresivních čoček. V dnešní době je těchto aplikací pro centraci brýlových čoček mnoho a to od různých optických firem. Pro přesnou centraci je důležité, aby měl klient správně upravenou brýlovou obrubu a zaujímal přirozený postoj hlavy. Parametry klienta se načtou díky kameře, která je umístěna na tabletu. Kamera vytvoří fotografii, ta je odeslána přes software na rychlou kalkulaci, která nám hned vytvoří potřebné hodnoty jako je například pupilární distance, centrovací výška v dané obrubě, vzdálenost brýlové čočky od rohovky, pantoskopický úhel a čtecí vzdálenost. (17) Obrázek č. 7 Měření čtecí vzdálenosti na tabletu 27
Obrázek č. 8 Výsledné hodnoty při měření na tabletu 28
2.4.3.2 Centrovací věž (Vissioffice od firmy Essilor) V optikách je možné se setkat s mnoha druhy centrovacích věží od různých dodavatelů progresivních čoček (například od firmy Zeis, Essilor, Hoya). Měla jsem možnost vyzkoušet si měření na centrovací věži od firmy Essilor na VisioOffice. Před měřením na centrovací věži je velmi důležitá úprava brýlové obruby (nastavení sedel a upravení délky stranic). V případě, že si zákazník vybral obrubu poloočnicovou nebo bezočnicovou, tak je vhodné si okraje obkreslit bílou fixou. Je to vhodné hlavně kvůli boxing systému, který je součástí měření na centrovací věži. Následuje nasazení klipu na brýlovou obrubu. Klip musí korespondovat se středem nosníku, je to důležité hlavně proto, aby se docílilo přesné centrace. Po celou dobu měření se dává pozor na to, aby klient zaujímal přirozený postoj. Pro měření všech hodnot je důležité poslouchat přesné pokyny, které centrovací věž udává. Je nezbytné, dodržení přesné vzdálenosti před centrovací věží. Měření na centrovací věži je rozděleno na pět částí. Začíná se tím, že se zapíší všechny údaje o měřeném klientovi. (15, 17) Obrázek č. 9 Centrovací věž VisioOffice od firmy Essilor 29
První část měření je zaměřena na vidění do dálky. Toto měření nám zjistí pupilární distanci, výšku zornice a pantoskopický úhel. Měření probíhá tak, že klient stojí čelem naproti centrovací věži a zaujímá přirozené postavení těla (ruce podél těla). (15, 17) Obrázek č. 10 První krok při měření na VisioOffice 30
Ve druhé části se zjišťuje úhel náklonu hlavy. V tomto kroku se klient dívá rovně před sebe na zrcadlo centrovací věže a pomalu otáčí hlavu směrem doprava. (15, 17) Obrázek č. 11 Druhý krok při měření na VisioOffice 31
Třetí část je zaměřena na měření pantoskopického úhlu a vzdálenosti brýlové čočky od rohovky. Zákazník se otočí bokem k věži a dívá se volně před sebe. (15, 17) Obrázek č. 12 Třetí krok při měření na VisioOffice 32
Ve čtvrté části měření se sleduje motorická dominance (jestli je dominantní oko pravé nebo levé). Zákazník drží tabulku a otvorem v tabulce sleduje znak, který je vyznačen na centrovací věži. (15, 17) Obrázek č. 13 Čtvrtý krok při měření na VisioOffice 33
V páté části se měří čtecí vzdálenost, zákazník drží v ruce tabulku v takové vzdálenosti, jako kdyby četl knížku. (15, 17) Obrázek č. 14 Pátý krok při měření na VisioOffice 34
Na konci měření se dělá boxing systém obruby a následně se zkontrolují všechny naměřené hodnoty, které jsou podstatné pro správnou centraci progresivní čočky. (15, 17) Obrázek č. 15 Poslední krok na VisioOffice 35
2.5 Výběr vhodné progresivní čočky Výběr je závislý na požadavcích klienta a na volbě brýlové obruby. 2.5.1 Hloubka a šířka progresivního kanálu Šírka kanálu je nejvíce závislá na volbě brýlí. Čím hlubší brýlová obruba bude, tím širší bude i progresivní kanál a také čím kratší brýlová obruba bude, tím bude kanál progresivní čočky užší. Kratší progresivní kanál se doporučuje spíše na čtení, avšak na počítačovou vzdálenost je takřka nevhodný. Kratší progresivní kanál je přibližně do 14 mm. Například u prvonositele, který bude mít adici do 1,25 D, je tento kratší progresivní kanál vhodný. Střední hloubka progresivního kanálu je okolo 15 až 18 mm. Hlubší progresivní kanál je nad 19 mm, tento typ progresivních kanálů však omezuje čtecí vzdálenost, naopak zlepší vidění na střední vzdálenost. V dnešní době se progresivní kanály nad 20 mm nedoporučují. Hlubší progresivní kanál je vhodný spíše pro sportovce. (18, 19) 2.5.2 Design progresivní čočky Design progresivní čočky určuje, jak budou vyrobeny plochy progresivních čoček. 2.5.2.1 Přední design Přední progresivní plochu brýlové čočky má převážně polotovar. To znamená, že se dodělává zadní plocha, a to většinou v malých výrobnách (výroba individuálních čoček), sférických nebo torických. Zadní plocha se vytvoří na základě požadované korekce. Výroba progresivní čočky s předním designem se vyrábí u plastové čočky litím do formy pomocí Free-Form technologie a u minerální čočky výrobou progresivní plochy frézováním. 36
2.5.2.2 Zadní design U tohoto designu je zajištěno jasné a ostré vidění a minimální periferní zkreslení. Zorné pole je větší a stabilní, lze ho optimalizovat dle požadované vrcholové lámavosti. Umístění progresivní plochy na zadní plochu může minimalizovat nežádoucí účinky zvětšení a zkreslení. Díky umístění progresivní plochy blíže k oku může být zorné pole mírně širší. 2.5.2.3 Zadní i přední design Je rozložení progresivního designu na obě plochy. Většinou se vyrábí tak, že se použije progresivní polotovar a dodělá progresivní zadní plocha brýlové čočky. 2.5.2.4 Individuální design Design lze optimalizovat dle refrakce a zohlednit individuální parametry zákazníka. Individualizace nabízí ostré a vysoce kontrastní vidění, umožnuje si vybrat brýlovou obrubu bez většího omezení. Individuální design je vhodný pro začínající presbyopy a je nezbytný pro nestandartní a sportovní brýlové obruby. Zohledněné hodnoty se u každé firmy liší. Například u firmy Rodenstock jsou to pupilární distance, vzdálenost vrcholu a klínový úhel. Konstrukce čoček Essilor vychází ze zrakových zvyklostí klientů, z přirozeného postoje a zohledňuje skutečný rozsah rotace hlavy či pohybů očí. U výroby lze použít asférické či atorické plochy na obou stranách čočky. (12, 14) 2.6 Zábrus Při zábrusu progresivních brýlových čoček se řídí především razítkem či tampoprintem na brýlových čočkách a pokyny výrobce. Zábrus musí být velmi přesný, při nepřesném zábrusu klesá šíře zorného pole v oblasti progresivního kanálu a dílu do blízka. V zabroušených brýlích musí být kříž před středem zornice, horizontála čočky je rovnoběžná s horizontální osou brýlového středu. 37
3 Důvody, proč si lidé nezvyknou na progresivní čočky Důvodů, proč si lidé nezvyknou na progresivní čočky je více. V následujících kapitolách je popíši. 3.1 Špatná korekce do dálky a anamnéza Překorigování hypermetropické (podkorigování myopické) sférické korekce výrazně zhorší část progresivní čočky pro pohled do dálky a pro pohled na střední vzdálenost. U podkorigování hypermetropické (překorigování myopické) sférické korekce se pohled přes progresivní čočku výrazně nezmění. Další problémem špatné korekce je nedokorigovaný cylindr, který způsobuje horší periferní vidění, klienti mohou popisovat tunelové vidění, což způsobuje velké omezení při dívání. Chyba může také nastat i při špatné volbě cylindrické osy. Pokud se ví, že klient již dříve nosil brýle na dálku a nesnesl dokorigovaní cylindru, tak je možné přepočítat cylindrickou hodnotu na sférický ekvivalent. Špatné binokulární vidění spočívá v nestejném vidění oběma očima. Při špatném binokulárním vidění je velmi důležitá práce optometristy či doktora s klientem. Další problém je u dlouhodobých nositelů kontaktních čoček, kteří je nepoužili nejméně jeden den. Vyměřená refrakce většinou neodpovídá reálné hodnotě. (10, 11, 18, 19) 3.2 Ovlivnění na základě nemoci či psychiky Jedním z onemocnění, které může způsobit nezvyknutí si na progresivní čočky je onemocnění krční páteře. Bechtěrevova nemoc je choroba, při které má klient nepohyblivou páteř, což omezuje pohyb hlavy, tudíž držení celého těla a hlavy je nepřirozené. Klienti, kteří trpí neurotickým onemocněním nejsou vhodnými adepty pro nošení progresivních čoček. Tuto duševní poruchu často doprovází nepřirozené tělesné pohyby například třes 38
a těkavé pohyby. V případě, kdy má zákazník mentální retardaci, to znamená, že tento klient není schopen pochopit, jak tyto progresivní čočky používat. Dalším onemocněním je například keratokonus, kdy je nepravidelně zakřivená rohovka. Korekce je vhodná pevnou kontaktní čočkou, proto by progresivní čočky korigovaly jenom střední a blízkou vzdálenost. Diabetes mellitus je chronické onemocnění, které se projevuje poruchou metabolismu sacharidů. Díky kolísající hladině cukru v krvi se mění i refrakce klienta. Komplikace nastává u nekompenzovaných klientů, kteří mají problém s návykem na progresivní čočky, proto se stávají horšími adepty na návyk. Před operací šedého zákalu není vhodné klientovi nabídnout brýle s progresivními čočkami, neboť korekce po operaci bude jiná než před operací. 3.3 Nevhodně zvolená adice Adici je možné buď překorigovat nebo podkorigovat. Šírka progresivního kanálu je závislá na výšce adice. Čím vyšší adice bude, tím užší bude progresivní kanál čočky. Výška adice také určuje výšku astigmatických vad v periferii, čím vyšší adice tím větší periferní zkreslení. Například když bude adice 3,0 D znamená to, že se na určitých částech čočky vyskytne cylindrická hodnota 3,0 (tedy cyl=3,0). Překorigování adice zapříčiňuje to, že musí nositel progresivní čočky více předklánět hlavu, tudíž se dívá vyšší částí čočky, což způsobuje nepřirozené postavení hlavy. Překorigování může vézt k nenavyknutí na progresivní čočky. Za předpokladu, že bude adice příliš vysoká, tak, že nebude odpovídat skutečné refrakci na blízko, může se stát, že se tím podkoriguje vidění do dálky. Je potřeba zvýšit pozornost při korekci hypermetropů. Oproti tomu podkorigování adice není až tak závažný problém. Při podkorigování nastává jediný problém, že si bude muset nositel progresivní čočky například více oddálit čtecí text. 39
Problém může také nastat v tom případě, kdy je klient dlouhodobým nositelem progresivních čoček a optometrista nebo lékař mu navýší adici, čímž se mu zúží progresivní kanál a dívání přes progresivní čočku bude jiné, ale optik tuto informaci zapomene sdělit. Potom si klient může stěžovat, že nevidí tak dobře jako na předchozí progresivní čočky. (17, 18, 19) Obrázek č. 16 Graf na obrázku popisuje o kolik procent se zúží zorné pole v závislosti na adici a výšce binokulární decentrace 3.4 Nevhodně zvolená/přizpůsobená brýlová obruba Chybně přizpůsobená brýlová obruba na hlavě klienta hraje velkou roli při navyknutí si na progresivní čočky. Pokud se již na začátku vybere obruba, která bude klientovi například malá a bude mu sedět na spáncích, zapříčiní se tím stav, že se bude brýlová obruba posouvat směrem dopředu a nebude možné ji upravit tak, aby dokonale padla na obličej klienta. Špatnou volbou může být i úzká očnice brýlové obruby. Pokud byl klient dříve zvyklý na hlubší obrubu, mohla by mu úzká očnice způsobovat problémy při návyku na progresivní čočky. Oproti tomu si musíme dát pozor na příliš hluboké obruby, kde může hrozit, že klient nedokoukne na blízkou vzdálenost, protože bude hloubka progresivního kanálu příliš veliká. Chybou může být i velké zakřivení brýlové obruby, hlavně u progresivních čoček, které nezohledňují inklinaci ani zakřivení brýlové obruby. (17, 18, 19) 40
3.5 Špatná centrace Jakékoliv centrační chyby mají zásadní vliv na velikost zorného pole a výsledný komfort při dívání se přes progresivní čočky. Velkým a zásadním problémem při centraci je stav, kdy se klientovi při centraci nepřizpůsobí brýlová obruba přesně na jeho hlavu, avšak brýlová obruba se přizpůsobí až při vydání hotových brýlí. Špatně naměřená pupilární distance hraje roli v šíři zorného pole, kdy při naměření menší pupilární distance může být progresivní kanál zúžen. Klienti mohou popisovat, že je tahají oči a že mají problémy při dívání se na střední vzdálenost. U špatné výškové centrace vzniká chyba především v kombinaci s vyšší adicí, kdy klient za předpokladu, že bude výška výš, tak uvidí hůře na dálku. (17, 18, 19) 3.6 Nehodně zvolená délka a šířka progresivního kanálu U délky progresivního kanálu bychom si vždy měli uvědomit, jakou adici klient má. Chyba nastává tehdy, když je klientovi s vysokou adicí zvolen krátký progresivní kanál. Klient přes takové progresivní čočky nikdy neuvidí. Pozor také na velkou délku progresivního kanálu, při takové chybě klient nemusí vidět na blízkou vzdálenost, tudíž by si brýle při čtení musel neustále sundávat. (17, 18, 19) 3.7 Chybný zábrus Největší chybou při zabroušení progresivních čoček do brýlové obruby je nedodržení výrobcem označené značení progresivních čoček, čímž může být způsobena decentrace čočky. Další chybou při zábrusu je vysoké pnutí brýlové čočky v brýlové obrubě, brýlová čočka se může vyštípnout. (17, 18, 19) 41
3.8 Chyba výrobce Ze strany výrobce může vzniknout velké množství chyb. Například nesprávná vrcholová lámavost, nesprávná osa v cylindru, nesprávná centrace, rozleštění plochy a také nesprávné označení progresivní čočky. Za všechny tyto závady nese výrobce zodpovědnost a při shledání vady má klient právo na reklamaci. (19) 3.9 Komunikace Bez komunikace to nejde! Problém může nastat při špatném vysvětlení jaké jsou u progresivních čoček rozdíly oproti jednoohniskovým a bifokálním čočkám a jaké výhody a nevýhody progresivní čočky mají, například pokud se klientovi dostatečně nevysvětlí astigmatické vady čočky a jaké bude muset zaujímat postavení hlavy při pohledu na určité vzdálenosti. Pokud se klient dostatečně neinformuje a nemotivuje, může z jeho strany vzniknout špatné očekávání. Klient se pak může cítit při vyzvednutí brýlí ošizen a zklamán. Většina klientů má od tak drahé čočky velká očekávání, domnívá se, že bude vidět jako ostříž. Pro některé klienty, jak jsme již zmiňovala, není vhodná individuální progresivní čočka, oni se domnívají, že čím dražší tím lepší. Vzhledem k tomu, že v některých optikách používají název multifokální čočky mohou uvést klienta v omyl, protože on se domnívá, že se mluví o bifokálních čočkách. Problémem je nezjištění, na co bude klient progresivní čočky používat. Například když je to projektant a při své práci využívá více než jeden monitor. U řidičů z povolání je potřeba speciální provedení progresivního designu a optik mu zvolí běžnou progresivní čočku. Další problematičtí klienti jsou učitelé, kteří potřebují hlavně měkký design, protože využívají především střední vzdálenost a optik mu zvolí tvrdý design progresivní čočky. Problémem je i s pochopením fungování progresivní čočky, kdy obeznámený klient neví, co má od progresivní čočky očekávat. U některých zákazníků, kteří přijdou sami nelze přesně určit, jaký je jejich přirozený pohled. Například, když je klientka malá a její partner je vysoký. (18, 19) 42
4 Praktická část Do praktické části jsem si připravila případy klientů, u kterých nastal problém při zvykání si na progresivní čočky. U každého klienta popíši přesný postup zhotovování brýlí, od výroby přes výdej brýlí až po následné řešení problému. Závěrem také u každého klienta stručně popíši chybu, ke které došlo při výrobě či zhotovování (zábrusu) a přizpůsobování korekční pomůcky. 4.1 Klientka č. 1 Klientka přišla do optiky s tím, že slyšela o akci 1+1 na progresivní čočky od firmy Essilor. Přinesla s sebou poukaz na brýle od lékaře, na kterém byla její aktuální refrakce. Bylo ji nabídnuto přeměření u optometristy, které však odmítla. Paní přišla do oční optiky bez brýlí. Na dotaz, z jakého důvodu na sobě brýle nemá odpověděla, že na stávající korekci již nevidí, proto už je nenosí. S paní byla horší komunikace, dozvěděli jsme se, že většinu času pracuje na počítači. Na základě vybraných brýlí, celkové centraci a zjištění všech potřebných informací, které jsme se od ní dozvěděli, se jí vybral vhodný typ délky koridoru progresivní čočky. 4.1.1 Popis nekomfortního vidění klientky Při vyzvednutí brýlí klientka popisovala vlnění. Doporučili jsme ji, aby týden brýle nosila. Ale v případě, že bude problém přetrvávat, aby se dostavila zpět do optiky, kde se bude následně zjišťovat, v čem nastal problém. Po týdnu klientka přišla a popisovala, že problém přetrvává. Tvrdila, že jsme ji prodali něco, co vůbec nechtěla. Dále popisovala, že se jí v brýlích motá hlava a nezvládá v nich chodit. Druhým problémem bylo, že při pohledu na monitor musí zaklánět více hlavu než u předchozích brýlí. 43
4.1.2 Zjišťování příčiny výskytu problematiky Při zjišťování problému jsme kontrolovali centraci, postavení brýlí na hlavě a korekci. V těchto krocích jsme žádnou chybu nenašli. Následně jsme paní požádali, aby přinesla svou původní obrubu, zjistili jsme, že čočky, které v brýlích doposud měla, jsou bifokální, nikoli progresivní. Tabulka č. 4 Tabulka popisující postupné kroky při hledání chyb v případě problému při navyknutí si na progresivní čočky. Popisuje, co bylo v pořádku a kde naopak vznikla chyba. Tabulka klienta č. 1 Co se kontrolovalo Bylo v pořádku + Nebylo v pořádku Kontrola centrace + Kontrola postavení brýlí + Kontrola refrakce + Kontrola předchozího typu progresivních čoček 4.1.3 Výsledné řešení problematiky V závěru jsme zjistili, že největší chybou u této brýlové zakázky byla komunikace, kdy jsme si celou dobu mysleli, že má klientka zájem o progresivní čočky, avšak ona chtěla bifokální. Klientka trvala na výměně čoček z progresivních na bifokální. Výměna proběhla v pořádku a zákaznice odcházela spokojená. 44
4.2 Klientka č. 2 Klientka č. 2 si přišla nechat udělat nové brýle, do kterých chtěla dát progresivní čočky. S progresivními čočkami již měla dlouhodobé zkušenosti, proto se předpokládalo, že zvykání si na progresivní čočky bude bez problému. U paní jsme měli záznam již z dřívějška, proto jsme věděli, jaký typ progresivních čoček v brýlích má. Paní si nechala udělat novou refrakci od našeho optometristy. Změna v refrakci se od stávající korekce nějak výrazně neměnila. Klientce byla pouze navýšena adice o 0,25 dioptrie. 4.2.1 Popis nekomfortního vidění klientky Při vyzvednutí brýlí, si paní stěžovala na zamlžené nebo neostré vidění při pohledu do dálky. 4.2.2 Zjišťování příčiny výskytu problematiky Vzápětí jsme překontrolovali centraci, ta však byla správná. Klientka přišla se svým manželem, který byl vyššího vzrůstu než ona sama. Následně jsme si všimli nepřirozeného postoje páteře a hlavy, kde bylo zjevné, že zaklání více hlavu, což znamená, že pohled do dálky byl veden spíše střední vzdáleností brýlové čočky, což způsobovalo neostré vidění. Tabulka č. 5 Tabulka popisující postupné kroky při hledání chyb v případě problému při navyknutí si na progresivní čočky. Popisuje, co bylo v pořádku a kde naopak vznikla chyba. Tabulka klienta č. 2 Co se kontrolovalo Bylo v pořádku + Nebylo v pořádku Kontrola centrace + Kontrola postavení brýlí/ přirozeného postoje Kontrola refrakce + Kontrola předchozího typu progresivních čoček + 45
4.2.3 Výsledné řešení problematiky Vzhledem k tomu, že měla klientka kovové brýle, stačilo lehce roztáhnout držáky sedel se sedly, aby brýle seděly níže na nose a klientka tak mohla pohodlně vidět na všechny vzdálenosti. 4.3 Klient č. 3 Klient přišel do optiky s tím, že má aktuální refrakci od lékaře a že bude potřebovat progresivní čočky a zároveň nové brýlové obruby. Bylo mu nabídnuto přeměření od našeho optometristy, s tím, že si klienty rádi přeměříme sami a tím přebíráme zodpovědnost za celkovou refrakci a komplikace, které by mohly nastat. I přesto vyšetření odmítl. Klient měl zájem o nejlepší typ progresivních čoček na trhu. Vzhledem k tomu, že chtěl klient,,nejlepší progresivní čočky, zvolili jsme individualizované brýlové čočky z přesné řady od firmy Essilor. 4.3.1 Popis nekomfortního vidění klienta Týden po vyzvednutí brýlí přišel klient s problémem. Tvrdil, že mu brýle nevyhovují a má problém najít vzdálenost při práci u počítače. Dále popisoval, že pociťuje periferní zkreslení. 4.3.2 Zjišťování příčiny výskytu problematiky První jsme překontrolovali centraci brýlových čoček a posazení brýlí na hlavě. Vzhledem k tomu, že jsme věděli, že refrakci od našeho optometristy odmítl, jsme se domnívali, že by mohl být problém ve vyměření refrakce. Klienta jsme vyměřili, určili kontrolní refrakci, při ní jsme zjistili, že hodnota korekce neodpovídá. Na předpisu od lékaře byla naměřená korekce, která neodpovídala realitě. Klient měl nedokorigovaný astigmatismus a vyšší adici, což způsobovalo zkreslení, které klient popisoval. 46