Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice Absolventská práce Ryby našich vod Zpracoval: Karel Sklenár, žák 9. ročníku Vedoucí práce: Mgr. Jaroslava Sotonová Školní rok: 2012/13
Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval/a samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem čerpal, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Nové Bystřici dne 24.3. 2013. Jméno autora: Karel Sklenár
Poděkování Chtěl bych poděkovat paní učitelce Mgr. Jaroslavě Sotonové za dobré vedení, pomoc a radu při této práci.
Anotace Tato práce s názvem Ryby našich vod byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřena na sladkovodní ryby, výlov rybníka, vybavení a dělení rybníků, péči a ochranu rybníků.
Obsah Úvod... 5 1 Historie rybníkářství v ČR... 6 2 Vybavení rybníků... 7 3 Ochrana rybníkářských oblastí... 8 4 Péče o hospodářsky využívané rybníky... 9 5 Dělení rybníků... 10 6 Jak se loví rybník... 11 7 Rybářská latina... 12 8 Jak ryby dýchají... 13 9 Zrak ryb... 14 10 Kapr obecný... 15 11 Štika obecná... 16 12 Lín obecný... 17 13 Amur bílý... 18 14 Candát obecný... 19 15 Sumec velký... 20 16 Závěr... 24 Seznam použité literatury a zdrojů informací... 25 Přílohy... 16-0
Úvod Od osmi let jsem rybářem a zatím toho nelituji, ani když byla zima, pršelo nebo jsem ten den neměl úspěch. Dokonce jsem nikdy neuvažoval o tom, co bych chtěl dělat ve svém volném čase jiného. Chtěl bych Vám přiblížit kouzlo vody, aby i Vám i znělo šumění proudů řek, nebo ukázat tajuplnou tvář stojatých vod, které Vás k sobě vábí, abyste je objevili a zasvětili svůj život jejich břehům. Nad tím vším je ale ryba, která formuje rybářům život, přičemž každá má své zvláštní kouzlo. A tak od té doby, co jsem se naučil nahazovat vlasec, a to bylo skoro ve stejnou dobu, co jsem se naučil kloudně číst, psát a počítat, házím, z vůle boží, nástrahy nebo třpytky do vody. 5
1 Historie rybníkářství v ČR První písemné záznamy o zakládání rybníků a o rybničním hospodaření v českých zemích pocházejí z 11. a 12. století. Záznamy můžeme najít v archivech v listinách o převodu majetku. Nejstarší rybníky patřily klášterům, hlavní chovnou rybou byl kapr. Postupně se začal chovat i pstruh, který vyžaduje chladnou protékající vodu, a proto byly pstruhové rybníky budovány hlubší, často se štěrkovým dnem. V současné době je přibližně 20-21 tisíc rybníků. Za nejstarší rybníkářskou oblast je považována oblast povodí Labe ve východních Čechách. Největším rybníkem tehdejší doby byl rybník Čeperka (1 000 ha), který se nacházel v blízkosti dnešních Opatovic. Dokončen byl v roce 1496, v 18. století byl však vysušen a využíván pro pěstování polních plodin. Výstavbou velkých rybníků proslulo 13. století. Postupem času se však velkoplošné rybníky ukázaly jako ekonomicky nevýhodné a přešlo se na budování menších nádrží. Zlatý věk rybníkářství skončil v důsledku Třicetileté války, během které bylo poškozeno mnoho rybníků, které nebyly již znovu obnoveny. 6
2 Vybavení rybníků Hráz ke stavbě se často používají kameny, bývá zpevněná vegetací, často jsou na ní vysázeny duby, na vrcholu hráze se nachází cesta. Bezpečnostní přeliv zabraňuje přelití vody přes korunu hráze a jejímu protržení. Náhon převádí vodu do rybníka Stavidlo = výpusť přehrazuje odtok z rybníku Při výlovu: loviště odbahněná jáma v nejhlubší části rybníka, která má zpravidla tvar kvádru. Při vypuštění rybníka se ryby hromadí v lovišti. Loviště se nevypouští. kádiště zpevněné místo v blízkosti loviště, kde jsou vytažené ryby váženy a překládány do kádí. S korunou hráze je spojeno schody (malé rybníky) nebo sjezdem a výjezdem pro nákladní automobily. Rybníky jsou hluboké nejčastěji dva až tři metry a mají pomalý průtok vody. Největší hloubka velkých rybníků tuto hodnotu sice někdy přesahuje, ale pro hospodaření na rybnících jsou dva až tři metry nejvýhodnější. Voda se dobře prohřívá a okysličuje a do celého vodního sloupce proniká dostatek světla, což jsou výhodné životní podmínky pro plankton, který je základem většiny potravních řetězců v rybnících. 7
3 Ochrana rybníkářských oblastí Mnoho rybníkářských oblastí patří mezi chráněné krajinné oblasti (CHKO), některé z nich spadají do tzv. systému biosférických rezervací, který nese označení MAB (anglicky Man and Biosphere, tedy Člověk a biosféra). Mají sloužit k řešení otázky, jak sladit ochranu biodiverzity a přírodních zdrojů s jejich udržitelným rozvojem. 8
4 Péče o hospodářsky využívané rybníky Protože rybníky jsou umělé ekosystémy vytvořené člověkem, je nutné je trvale udržovat v dobrém stavu. K hlavním zásahům patří: - Letnění a zimování rybník je vypuštěn a vysušen. Zrychlí se tím rozkládané procesy v bahně, které jinak snižují kvalitu vody. Zásah také přispívá k likvidaci rybích parazitů. - Částečné napouštění během letnění urychluje rozklad odumřených organismů. - Odbahňování mechanické odstraňování sedimentů ze dna. - Vápnění snižování kyselosti vody mletým vápencem - Kosení rákosin předchází zarůstání rybníka. 9
5 Dělení rybníků Podle zásobování vodou: - nebeské (nemají přítok ani odtok, plní se srážkovou nebo podzemní vodou) - pramenité - říční - potoční Podle umístění v okolí: polní luční návesní lesní Podle hospodaření: kaprové pstruhové chov vodní drůbeže rekreační (rybaření, letní a zimní sporty) Některé rybníky jsou zcela samostatné, jiné jsou součástí rybničních soustav. 10
6 Jak se loví rybník Postup při výlovu se po staletí nezměnil. Jak se vůbec takový rybník vlastně loví? Výlov začíná strojením rybníka voda se začne z rybníka vypouštět. Těsně před výlovem baštýř začíná rybník střežit. Porybný dohlíží, aby se neztrácely ryby z vody kvůli nenechavcům. Hlavně ale sleduje obsah kyslíku ve vodě. Rybník se přistrojí a rybáři začnou stavět nádobí. Postaví nakladače, nezbytné kádě, keser, brakovnici. Rybník zaplotí dlouhou sítí, aby ryby nemohly jet proti vodě, a jdou takzvaně k tahu. Rybáři rozdají, tedy roztáhnou, na celou délku nevod čili zatáhnou síť. Ta měří asi přes 20 metrů. Zatímco dřevěnými žezly se přichytává okraj sítě, dlouhé dřevěné násady opatřené na konci háčkem drží spodní část nevodu. Síť tak kopíruje dno a znemožňuje rybám podcházet. Jednu stranu sítě táhnou pěšáci a po kádišti jdou hajní, kteří přitahují síť podle pokynů vedoucího lovu. Všichni se snaží nabrat do sítě co nejvíce ryb. Lodě vytvářejí na hladině rybníka kolo. Nevod plný ryb pak rybáři zapuntují, tedy přichytí za kůly ke kádišti a ryby jdou z vody. Mechanický keser začíná nabírat ryby ze zapuntované sítě a klade je na brakovnici. Tam je rybáři řídí, brakují, podle druhů a podle váhy. Do jednotlivých kádí házejí například štiky a další dravce, u kaprů rozhoduje váha. Ryby pak putují na váhu, odkud se vyklápějí do vertikálního nakladače a sypou do bedny na nákladním autě. 11
7 Rybářská latina Výrazy, které rybáři používají, se mnohdy i krajově liší. Hráz má vpředu taras, nahoře korunu. K výpustím, podle typu nazvaných požerák nebo čap, vede lávka, která je opřená na koze. Kolem dokola je kaberna a před ní loviště. Na kádišti stojí nádobí. Před ním je nevod zavěšený na puntovacích kolíkách. Techniku výlovu moderní doba nepoznamela. Neřídí ji žádný počítač. Změnily se jen některé materiály. Odolný plast nahradil tradiční dřevo. Káď sice vypadá jako před dvěma sty lety, ale ta současná je lehká a snadno se s ní manipuluje. Černiš patří do Státní přírodní rezervace Vrbenské rybníky. A tak musí rybáři respektovat ve zdejší soustavě rybníků přísný ochranný režim. Nesmíme tu hnojit. Strojním hnojivem vůbec ne a statková hnojiva můžeme používat v minimální míře. popsal hospodaření v přírodní rezervaci Jiří Staněk. Tvrdím, že kapr je jedna z nejlepších biopotravin, které znám. Sní trochu obilí, malé množství krmné směsi a pak to, co sám najde v rybníku. Rybáři mají v rezervaci pevně stanovenou odsádku, tedy množství ryb, které mohou v rybnících chovat. A co by jim na dnešní výlov řekl někdejší nejznámější zakladatel rybníků Jakub Krčín? 12
8 Jak ryby dýchají Člověk a spolu s ním i ostatní živočichové dýchající vzduch žijí v atmosféře s obsahem kyslíku kolem 20 %. Když dýcháme, nasáváme vzduch do plic a odtud se kyslík dostává do krevního oběhu, kde se váže na krevní barvivo, hemoglobin, obsažené v krevních buňkách, krvinkách, a je rozváděn do celého těla. U ryb je získávání kyslíku poněkud obtížnější. Předně ho je ve vodě mnohem méně než ve vzduchu. Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě se pohybuje od 1 % do 5 %. Z toho vyplývá, že ryby musí mít velmi účinnou dýchací soustavu. To řeší žábry. Je to orgán, který zásobuje krev kyslíkem. Každá žábra je součástí tkáně, ve které se cévy postupně větví až v nejmenší vlásečnice, a tak celá tato síť se trochu podobá ptačímu peru. Ryba ústy nasává vodu a ta prochází přes žábry. Krev ve vlásečnicích v žaberních plátcích je od vody oddělena jen tenoučkou membránou. Kyslík prochází z vody do krve a z ní do vody naopak odchází oxid uhličitý a další odpadní látky. Jak se ale dostane voda z ústní dutiny k žábrám? Jednoduše, dýchající ryba otevře ústa a nabere vodu. Když má plná ústa, sevře pysky a utěsní je blanou, kterou má zevnitř úst. Patro úst se pak zdvihne a voda místo toho, aby se dostala do jícnu a dále do žaludku, je protlačena přes žaberní oblouky. Žábry kryjí žaberní víčka (skřele), která jsou umístěna na vnější straně žaberních oblouků. Voda po průchodu přes žábry odchází zpod žaberních víček mimo tělo. 13
9 Zrak ryb Bez znalosti složité stavby rybího oka můžeme uvažovat o rybím zraku pouze z pohledu rybáře. Nejprve je třeba říci, že názor, že ryby jsou krátkozraké, není tak úplně pravdivý. Většina ryb vidí tak dobře, jak jim to jejich prostředí dovoluje. Jsou omezeny jen světlem a prouděním vody. Většina ryb je ve skutečnosti dalekozraká a většina dravců vidí velice dobře před sebe. Oči lovených ryb jsou přizpůsobené k registraci pohybu dravců ze stran nebo zezadu a tedy samozřejmě i Vás. Přesto, že se většina vodní hladiny nad rybou chová jako zrcadlo, osvětluje dno a je neproniknutelná pohledem uprostřed zorného pole ryba ve skutečnosti dokáže vidět velmi protáhle lomem světla na hladině. Z toho vyplývá, že pokud stojíte vzpřímeně a nekrytí strmým břehem, je zde nebezpečí, že ryba, zvláště pokud se pohybuje blízko u hladiny, zachytí každý váš pohyb. Dokonce i mimo plochu chovající se jako okno se hladina čas od času zvlní a poskytne rybě příležitost, aby vás zahlédla zvednutým okrajem vlnky nebo vlny. 14
10 Kapr obecný latinsky: Cyprinus carpio slovensky: Kapor obyčajný anglicky: Carp německy: Karpfen řád: Máloostní čeleď: Kaprovití potrava: Všežravec délka života: 40 let pohlavní dospělost: Tři až pět roků doba rozmnožování: Květen-červen běžná velikost: 40-65 cm maximum: 110cm Kapr obecný je naše nejběžnější a nejznámější ryba tvořící pilíř českého rybníkářství a zároveň i druh nejčastěji vysazovaný do sportovních vod. Rozpoznávací znaky: Velké zlaté šupiny, případně je ošupení redukováno, dva páry vousků, velká vysunovatelná ústa, dlouhá hřbetní ploutev. 15
11 Štika obecná latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: Zubatá řád: Bezostní čeleď: Štikovití potrava: Dravec délka života: 15 let pohlavní dospělost: Dva roky doba rozmnožování: Březen-duben běžná velikost: 40 až 70 cm maximum: Přes 140 cm Naše nejznámější dravá ryba vyskytující se ve většině našich revírů. Dorůstá poměrně velkých rozměrů, rychle roste a je schopna lovit i značně velkou kořist. Rozpoznávací znaky: Protáhlé tělo, zelené zbarvení se světlými skvrnami, hřbetní a řitní ploutev posunuty dozadu, velká hlava s prostornou tlamou plnou zubů. 16
12 Lín obecný latinsky: Tinca tinca slovensky: Lieň obyčajný anglicky: Tench německy: Schleie řád: Máloostní čeleď: Kaprovití potrava: Všežravec délka života: 10 let pohlavní dospělost: Tři až čtyři roky doba rozmnožování: Květen-srpen běžná velikost: 20-35 cm maximum: 60 cm Středně velká zelenavá ryba s jemnými šupinami pokrytými silnou vrstvou slizu. Žije v zarostlých stojatých vodách na celém našem území. Rozpoznávací znaky: Zelené zbarvení boků, velmi drobné šupiny, načervenalá duhovka oka, kulaté ploutve. 17
13 Amur bílý latinsky: Ctenopharyngodon idella - Valenciennes slovensky: Amur biely anglicky: Grass carp německy: Grasskarpfen řád: Máloostní čeleď: Kaprovití potrava: Všežravec délka života: 15 let pohlavní dospělost: Tři až jedenáct let doba rozmnožování: Umělý výtěr běžná velikost: 50-80 cm, 2-7 kg maximum: 150 cm, 50 kg Velká kaprovitá ryba s dlouhým tělem připomínajícím tlouště, známá svým výrazně býložravým způsobem obživy. U nás je nepůvodní - byla dovezena za účelem doplnění obsádek kaprových rybníků o druh živící se hrubší vegetací Rozpoznávací znaky: Válcovité tělo, krátká hřbetní ploutev, malá široká hlava, nízko posazené oči, šupiny velikostí i barvou připomínající kapří, tmavé černošedé ploutve. 18
14 Candát obecný latinsky: Sander lucioperca slovensky: Zubáč obyčajný anglicky: Pike perch německy: Zander řád: Ostnoploutví čeleď: Okounovití potrava: Dravec délka života: 15 let pohlavní dospělost: Tři až pět roků doba rozmnožování: Duben-červen běžná velikost: 40 až 70 cm maximum: Kolem 110 cm Nezaměnitelná dravá ryba s nezaměnitelnýma opalizujícíma očima. U nás nepůvodní, ale hojně rozšířená zejména v údolních nádržích a nížinných řekách. Rozpoznávací znaky: Dvě hřbetní ploutve, první ostnitá ploutve šedé až bělavé psí zuby v tlamě opalizující oči nemá šupiny na lících kolem oka 19
15 Sumec velký latinsky: Silurus glanis slovensky: Sumec obyčajný anglicky: Wels, European Catfish německy: Wels, Waller hovorově: Vousáč řád: Máloostní čeleď: Sumcovití potrava: Dravec délka života: Přes 30 let pohlavní dospělost: Tři až pět roků doba rozmnožování: Květen-červen běžná velikost: 80 až 160 cm maximum: 300 cm Naše největší dravá ryba dosahující i přes 2 m délky, typická svou holou kůží bez šupin a dlouhými vousy. Rozpoznávací znaky: Kůže bez šupin, 3 páry vousů, dlouhé tělo s plochou ocasní částí, skvrnité zbarvení boků, jedna drobná hřbetní ploutev, dlouhá řitní ploutev. 20
Kapr obecný 68cm a vážil 4.8kg Chycen na Benešáku v Nové Bystřici 21
Sumec velký 98cm a vážil 10kg Byl chycen na Větrově v Nové Bystřici 22
23
16 Závěr A co říci závěrem na toto téma? Je velmi zajímavé. Dnes je ryba nepostradatelnou součástí zdravé výživy. Národy, jejichž občané požívají nejvíce ryb, jsou tělesně i duševně z nejzdatnějších. U nás nyní obnovujeme zrušené, vracíme se k rozsáhlejšímu způsobu chovu ryb. Ryby poskytují člověku obživu, jsou pro něj finančním zdrojem, po práci poskytuje sportovní rybářství člověku přijemné a mnohdy až vzrušující chvíle v přírodě, dává mu možnost aktivního odpočinku. Vrcholným uměním rybářského sportu jsou závody, které probíhají ve formě sportovních rybářských soutěží v lovu ryb. Já sám jsem se zúčastnil několika rybářských závodů: V roce 2011 na Den dětí na rybníku Benešák v Nové Bystřici jsem se umístil na 1. místě získal jsem dva pruty. V roce 2012 opět na Den dětí proběhly rybářské závody na rybníku Benešák, umístil jsem se na 20. místě z 35 účastníků. Během školní docházky jsem se zúčastnil školních kol Rybářské olympiády, kterou pořádá Střední rybářská škola Vodňany. Dva roky za sebou jsem obsadil 1. místo ve školním kole a byl jsem pozván na krajské kolo přímo do rybářské školy ve Vodňanech. Soutěž je určena pro žáky 6. -8. tříd. V 7. ročníku (v roce 2011) jsem se krajského kola nezúčastnil, ale v 8. ročníku (v roce 2012) jsem soutěžil v poznávání vodního ptactva, psaní testů o rybách a v rybolovu. Soutěž mě bavila, umístil jsem se na 11. místě z 20 zúčastněných. Letos v 9. třídě na podzim jsem se zúčastnil celorepublikové rybářské vědomostní soutěže. Skončil jsem z 25 účastníků na 6. místě. Za odměnu pojedu na Rybářský víkend do Třeboně 1. a 2. 6. 2013, kde budu chytat ryby na rybníku Svět. Už se velmi těším. Jako přílohy přikládám test znalostí z rybářské vědomostní soutěže v Třeboni, INFO k Rybářskému víkendu v Třeboni a seznam výherců tohoto víkendu. Tímto bych chtěl poděkovat paní Mgr. Jaroslavě Sotonové za spolupráci, ochotu a trpělivost. 24
Seznam použité literatury a zdrojů informací Elektronické zdroje: http://www.mrk.cz/r/atlasy/atlas_ryb/ Knihy a publikace: Bailey John, Sladkovodní rybářství (rok 2003) Praha 3: Ottovo nakladatelství, 2003 25
Přílohy 1. Seznam výherců rybářské vědomostní soutěže 2. Info k Rybářskému víkendu v Třeboni 3. Test znalostí z rybářské soutěže 11 stránek