Evidence-based východiska a doporučení pro protidrogovou politiku. doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Podobné dokumenty
Veřejnozdravotní význam návykových látek

Veřejnozdravotní význam užívání návykových látek. Doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Problémové užívání drog - koncepční rámec a definice

Veřejnozdravotní význam návykových látek

Alkohol a tabák v české společnosti: srovnání konzumních zvyklostí na základě dat z celonárodních studií z roku 2006 a 2017

Zdravotní a společenské dopady různých drog a typů návykového chování

Opiáty. Na úvod... Informační balíček Výroční zpráva 2012: Stav drogové problematiky v Evropě

Aktuální trendy v užívání návykových látek mezi mládeží:

eligible for treatment

Substituční léčba v ČR: aktuální situace. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2015

Aktuální vývoj v protidrogové politice

ZAOSTŘENO NA DROGY 7. obsah. Měření prevalence a incidence užívání drog

MUDr. Viktor Mravčík publikační činnost

Užívání drog dětmi a dospívajícími v České republice a ve světě: otázky a výzvy Lenka Šťastná, Michal Miovský

Epidemiologie užívání drog v ČR. Kateřina Škařupová, NMS

Tomáš Zábranský. Drogová epidemiologie

ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Alkohol v české společnosti a škody, které alkohol působí druhým

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

ZÁVISLOST NA JEHLE MGR. MARTIN PEŠEK. EK AMBULANTNÍ LÉČBA o.s. PREV-CENTRUM ,

Sylabus předmětu: Současné trendy v Harm Reduction

uživatele drog v ČR evropském

N 5. Autoři (výzkumný tým): PhDr. Ladislav Csémy, Mgr. Pavla Chomynová, PhDr. Petr Sadílek

Užívání drog v ČR v r. 2011

Chronické nemoci jako hlavní faktor nárůstu nákladů na. faktory. MUDr. Alena Šteflová, PhD. Kancelář WHO v ČR

Alkohol v české společnosti a škody, které alkohol působí druhým

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE

Harm reduction v oblasti alkoholu. Jaroslav Vacek Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN v Praze

CO JE TO KONTROLA TABÁKU

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Drogy, Games a Alkohol - politika v oblasti hazardního hraní v kontextu integrované protidrogové politiky ČR

Spolupráce s WHO v oblasti informatiky Indikátory Zdraví 2020 a cílů SDG

Epidemiologická situace v užívání drog a jeho následcích v ČR. Vlastimil Nečas, NMS

Drogová úmrtí a úmrtí pod vlivem drog v roce Fatal drug overdoses and death with the presence of drugs in 2016

Caroline Glendinning Jenni Brooks Kate Gridley. Social Policy Research Unit University of York

Dotazníkové šetření provedené v lékárnách České republiky a Středočeského kraje

Problem Opioid Use and the Misuse of Opioid Analgesics in the Czech Republic Viktor Mravčík Pavla Chomynová

O p. i á t T E X T. Lenka Šťastná

Drogová úmrtí a úmrtí pod vlivem drog v roce Fatal drug overdoses and death with the presence of drugs in 2015

ZÁVISLOST NA JEHLE AT KONFERENCE 2013 TEORIE, ROZPOZNÁNÍ, MOŽNOSTI TERAPIE

Aktuální přehled stavu užívání konopných drog v České republice z perspektivy školních a celopopulačních studií

Komponenta užívání tabáku v gamblingu. PhDr. Eva Maierová, Ph.D.

Sylabus předmětu: Kriminologie v adiktologiii

PRÁVNÍ ÚPRAVA DROGOVÉ KRIMINALITY AKTUÁLNÍ PROMLÉMY LEGAL REGULATION OF DRUG CRIMINALITY ACTUAL PROBLEMS

Zdravotní gramotnost lidí léčících se ze závislosti na alkoholu:

Rozsah hazardního hraní v èeské populaci

[ 1 ] PRAC. Perspective from a Member State. MUDr. Jana Mladá 2015 Státní ústav pro kontrolu léčiv

Mezinárodní systém kontroly drog a světová protidrogová politika. Ing. Mgr. Vendula Běláčková Pražský studentský summit, 25.

GHPS - GLOBAL HEALTH PROFESSIONAL SURVEY

National Health Information System on-line

Svalová dystrofie. Prezentace technologických řešení registru Petr Brabec

Alkohol a tabák ve strategii protidrogové politiky

alkoholu a Jana Nedbalová,, KHS Pk Výchova kek CCVJ, o.p.s. 28. ledna 2015

Drogová situace, výhledy a opatření. MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, 23/1/2008

UŢÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK MEZI ADOLESCENTY Z ÚSTAVNÍCH ZAŘÍZENÍ Substance use among adolescents from institutional facilities

Drogová situace v ČR v r Mgr. Jindřich Vobořil, PgDip. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Centrum adiktologie. Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE

SMES-EU D&H-5P Workshop 1. Prague November 2003 V Praze listopadu 2003

CO JE CHŘIPKA? ONEMOCNĚNÍ SRDCE. V PLNÉ SÍLE během chřipkové sezony PROČ JE CHŘIPKA ZÁVAŽNĚJŠÍ U LIDÍ S ONEMOCNĚNÍM SRDCE?

Na jeden aspekt problému s dopravou jsme zapomněli. Přestáváme se pohybovat, zapomínáme chodit a jezdit na kole. Zdeněk Hamřík

Rétorika vs. praxe v drogové politice

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Aktuální trendy v užívání drog v ČR. Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková

aktuální situace a trendy

ZASTRAŠOVÁNÍ NEFUNGUJE

Projekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace

CZ.1.07/1.5.00/

TISKOVÁ ZPRÁVA. Náctiletí pijí méně, ale konzumace nadměrných dávek přetrvává

Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne

Roman Gabrhelík T E X T

VIII. Informace o účasti České republiky na 55. zasedání Komise OSN pro omamné látky, března 2012, Vídeň

Kdo jsme Čím se zabýváme Nabídka služeb pro veřejnou správu Ověřeno v praxi u tisíce uživatelů v podnikatelské a bankovní sféře Plně využitelné u

Zdravotnictví na cestě

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

Svět v pohybu. Rizika a příležitosti.

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2012

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ

MARIHUANA - NEJČASTĚJI

Je zákon sám schopen snížit výskyt problémů spojených s hazardním hraním?

Výsledky dotazníkového šetření pro potřeby monitorování užívání legálních a nelegálních návykových látek na základní škole v letech

MUDr. Milan Cabrnoch. poslanec Evropského parlamentu. 20. října 2005, Kutná Hora

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Užívání drog. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Use of illegal drugs

Zdravotně rizikové chování mládeže. Dagmar Dzúrová, Ladislav Kážmér

Domovy se zvláštním režimem pro osoby závislé nebo ohrožené závislostí

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Souhrn účinnosti opatření pro prevenci a řešení problémového hráčství

EPIDEMIOLOGIE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU U NÁS A VE SVĚTĚ, PASIVNÍ KOUŘENÍ RIZIKO PRO

Why PRIME? 20 years of Erasmus Programme Over 2 million students in total Annually

Akční plán protidrogové politiky na r Mgr. Jindřich Vobořil, Ing. Lucia Kiššová Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system

Zpráva ze zahraniční služební cesty

Drogová úmrtí a úmrtí pod vlivem drog v roce Fatal drug overdoses and death with the presence of drugs in 2018

Svět v pohybu. Rizika a příležitosti.

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

a služeb určených jejich uživatelům na území bývalého okresu Nový Jičín: Školní dotazníková studie ESPAD

Systém zdravotní péče v ČR v datech OECD a dalších. MUDr. František Vlček, Ph.D.

Transkript:

Evidence-based východiska a doporučení pro protidrogovou politiku doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Funguje protidrogová politika a jak?

Drogová politika: teorie 3

Dopad drogové politiky Socio-kulturníeconomickýpolitický kontext Drogová politika Černá skříňka Drogová situace Další politiky: zdravotní, sociální, školská, daňová...

Užívání drog 16letými studenty studie ESPAD 2015, v % Vývoj prevalence kouření v posledních 30 dnech v l. 1995 2015 44,5 43,1 40,7 42,3 34,3 22,6 30,3 27,0 25,2 25,7 29,9 16,4 Kouření v posledních 30 dnech Denní kuřáci 5,4 8,5 7,6 8,0 8,2 4,5 Silní kuřáci 1995 1999 2003 2007 2011 2015 5

Užívání drog 16letými student studie ESPAD 2015, v % Vývoj prevalence konzumace alkoholu v posledních 30 dnech v l. 1995 2015 77,0 77,0 75,6 79,0 67,0 68,5 38,0 43,0 47,0 52,0 54,0 41,9 Alkohol v posledních 30 dnech Pití nadměrných dávek 13,9 16,8 17,5 19,9 21,2 12,1 Časté pití nadměrných dávek 1995 1999 2003 2007 2011 2015 6

Užívání návykových látek konopí 16letí (ESPAD) Trendy v celoživotní prevalenci užití konopných látek v l. 1995 2016, 16letí v % 47,8 48,0 47,3 40,1 43,6 45,1 42,3 37,5 25,2 34,6 29,8 40,0 42,5 37,5 36,1 36,8 32,7 32,0 31,1 21,8 17,6 Chlapci Dívky Celkem 1995 1999 2003 2007 2011 2015 2016 7

SZÚ: GATS 8

SZÚ: GATS 9

Analysis of the global illicit drugs markets 1998 2007 (Trimbos Institute/RAND, 2009) Závěry: Drogové politiky mají malý vliv na poptávku po drogách. Politiky nemohou ovlivnit: zda drogová epidemie začne, závažnost epidemie, míru výskytu užívání drog a závislostí. Užívání drog je výslednicí širších sociálních, ekonomických a kulturních faktorů. Drogová politika, resp. represe, způsobuje nežádoucí následky (násilí, černý trh a nežádoucí změny na něm). Politika může snížit (zdravotní) rizika užívání drog harm reduction opatření jsou efektivní. Drogová situace spíše ovlivňuje drogovou politiku, nikoliv naopak.

Dopad protidrogové politiky? Drogová politika Drogová situace

Protidrogová politika by měla brát v úvahu míru škodlivosti jednotlivých látek

Škodlivost různých návykových látek Nutt, D. J., King, L. A., & Phillips, L. (on behalf of the Independent Scientific Committee on Drugs) (2010). Drug harms in the UK: A multicriteria decision analysis. The Lancet, 376(9752), 1558 1565 13

Rizikový potenciál různých návykových látek (2) Van Amsterdam, J., Opperhuizen, A., Koeter, M., & van den Brink, W. (2010). Ranking the harm of alcohol, tobacco and illicit drugs for the individual and the population. European Addiction Research,16, 202 207. 14

Rizikový potenciál různých návykových látek (3) Taylor, M., Mackay, K., Murphy, J., McIntosh, A., McIntosh, C., Anderson, S., & Welch, K. (2012). Quantifying the RR of harm to self and others from substance misuse: results from a survey of clinical experts across Scotland. BMJ Open, 2(4). doi: 10.1136/bmjopen-2011-000774 15

Rizikový potenciál různých hazardních her Jackpot Frekvence hraní Měna Interval vyplacení Vizuální podněty Strukturní charakteristiky Zvukové a vizuální podněty Výše sázky Těsné prohry Herní dovednost Šance na výhru Parke, J., & Griffiths, M. D. (2007). The role of structural characteristics in gambling. In G. Smith, D. Hodgins, & R. Williams (Eds.), Research and Measurement Issues in Gambling Studies (pp. 211-243). New York: Elsevier. 16

Škodlivost různých návykových látek (4) Lachenmeier, D. W. & Rehm, J. (2015). Comparative risk assessment of alcohol, tobacco, cannabis and other illicit drugs using the margin of exposure approach. Sci Rep, 5, 8126. 17

Různé návykové látky v GBD, 2016 tabák alkohol nelegální drogy - z toho poruchy spojené s užíváním opioidů - z toho poruchy spojené s užíváním kokainu - z toho poruchy spojené s užíváním amfetaminů - z toho poruchy spojené s užíváním konopí tabák alkohol nelegální drogy - z toho poruchy spojené s užíváním opioidů - z toho poruchy spojené s užíváním kokainu - z toho poruchy spojené s užíváním amfetaminů - z toho poruchy spojené s užíváním konopí Počet úmrtí (mil.) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 DALYs (mil.) 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 Gakidou et al. (2017). Global, regional, and national comparative risk assessment of 84 behavioural, environmental and occupational, and metabolic risks or clusters of risks, 1990-2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. The Lancet, 390(10100), 1345-1422. doi:10.1016/s0140-6736(17)32366-8 18

19

Škodlivost roste s dávkou a největší škody působí intenzivní formy užívání

Vztah mezi dávkou a dopady (2) CAST (Cannabis Abuse Screening Test) skóre podle frekvence užívání konopných látek, v % 100 3,2 6,2 4,6 6,5 9,1 80 60 17,5 23,0 12,7 23,7 12,9 15,5 51,0 40 95,3 33,8 34,6 29,6 20 0 Populace celkem 47,9 Užili konopí v posledních 12 měsících 18,6 Užili konopí v posledních 30 dnech 27,9 Pravidelní uživatelé konopí (alespoň 1 týdně) 9,4 10,1 Denní uživatelé konopí 0 1 2 3 6 7 10 11 14 15 18 Mravčík, V., Chomynová, P., Grohmannová, K., Nečas, V., Grolmusová, L., Kiššová, L.,... Jurystová, L. (2013). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2012. Praha: Úřad vlády ČR.

Vztah mezi dávkou a dopady heavy use over time Rehm, J., Marmet, S., Anderson, P., Gual, A., Kraus, L., Nutt, D. J., Room, R., Samokhvalov, A. V., Scafato, E., Trapencieris, M., Wiers, R. W. & Gmel, G. (2013). Defining substance use disorders: do we really need more than heavy use? Alcohol Alcohol, 48, 633-40.

Overdoses Infect. diseases Problémové užívání drog Drug Injection and Drug-related Health Damage in the EU Illegal drug users (last 12 months) 18 million Drug Injectors 5% Drug-related health damage Data drawn from 4 key epidemiological indicators: # General population surveys # Drug-related deaths # Prevalence estimates # Drug-related infectious diseases Hartnoll, R. (2002). Crossing epidemiological indicators: Making sense of things. Paper presented at the Reitox workshop. 20 June 2002, Lisbon.

Máme mít různé protidrogové politiky pro různé závislosti nebo jednu pro všechny?

The COM-B model závislostního chování Models of Addiction. EMCDDA Insight Report, 2013: http://www.emcdda.europa.eu/publications/insights/models-addiction Modely závislosti: https://www.drogy-info.cz/publikace/navykove-latky/monografie/modely-zavislosti/ 25

Bio-psycho-socio-spirituální etiologie závislosti West (2013): opakovaná silná motivace k úmyslnému chování postrádajícímu jakýkoli význam z hlediska přežití, získaná na základě praktikování takového chování, s výrazným potenciálem pro nezamýšlenou újmu

Zaměření drogových politik v EU 27

Wellbeing (blahobyt) by měl být středobodem protidrogových politik

Wellbeing https://www.tes.com/lessons/y1g9fn51ep2otw/wellbeing 29

Psychosociální stres a alostatická zátěž McEwen, B. S. (2006a). Protective and damaging effects of stress mediators. Engl J Med. 1998 Jan 15;338(3):171-9. 30

31

Děti a mladiství by měli být předmětem zvýšené ochrany

Zaměření na děti a mládež

Cold control versus hot control

Protidrogová politika by měla být vyvážená

Vliv protidrogové politiky na rizikovost užívání a well-being: U křivka 36

Drogová politika: implicitní pravidla Důkazu, že droga poškozuje člověka, se vždy věří a vždy je považován za závažný. Při odhadu rizika spojeného s drogami se přihlíží spíše k riziku maximálnímu, nikoliv průměrnému. Důkazy, že užívání nelegálních drog je spojeno s pozitivy, se nesmí shromažďovat. U léčebných intervencí jsou vyžadovány jak důkazy o účinnosti, tak o nákladové efektivitě. Důkazy o účinnosti prevence jsou vždy vítány, ale prevence stejně nikdy nezíská dost finančních prostředků. Vymáhání práva a boj proti drogám nevyžadují vůbec žádný důkaz, prostě jsou považovány za účinné a vhodné. Přináší-li výzkumník důkazy proti opatřením vymáhání práva, je to považováno za liberální (liberalizační). Důkazy pro opatření snižování rizik (harm reduction) jsou považovány za schvalování užívání drog. Vědecký výzkum nemotivuje změnu zákona směrem od tvrdého k mírnějšímu, ale může motivovat změnu v opačném směru. MacCoun, R., & Reuter, P. (2008). The implicit rules of evidence-based drug policy: a U.S. perspective. Int J Drug Policy, 19(3), 231-232; discussion 233-234. doi: 10.1016/j.drugpo.2008.02.012 Maccoun, R. J. (2010). The implicit rules of evidence-based policy analysis, updated. Addiction, 105(8), 1335-1336. doi: 10.1111/j.1360-0443.2010.02936.x 37

38

www.thelancet.com/hiv, Vol 6 May 2019, e269 39

Drogová politika: implicitní pravidla To support the development and implementation of policies that put people, health and human rights at the centre, by providing a scientific evidence-based, available, accessible and affordable recovery-oriented continuum of care based upon prevention, treatment and support; and promote a rebalancing of drug policies and interventions towards public health approaches; To promote the increased investment in measures aimed at minimizing the adverse public health consequences of drug abuse, by some referred to as harm reduction, which reduce new HIV infections, improve health outcomes and deliver broader social benefits by reducing pressure on health-care and criminal justice systems; To ensure the provision of drug prevention, treatment, rehabilitation and general support services, including health care and social protection also in prison settings, ensuring that they are equivalent to and that they provide continuity of care with those in the community; To ensure the respect for the dignity and human rights for people who use drugs in all aspects of drug and social policies, including equal access by people who use drugs to public services including housing, health care and education;... To call for changes in laws, policies and practices that threaten the health and human rights of people; To promote measures aimed at reducing stigma and elimination of discrimination and achieving universal coverage of evidence-based prevention, treatment, and rehabilitation; 40

Opioidní krize v USA (1) Střední délka života při narození v USA v letech 2014-2016 Kenneth, D., Kochanek, M. A., Sherry, L., Murphy, B. S., Xu, J., & Arias, E. (2017). Mortality in the United States, 2016. NCHS Data Brief, No. 293, 1-8. CDC, NCHS, National Vital Statistics System, Mortality 41

Opioidní krize v USA (3) Opioidní analgetika: spotřeba, úmrtí na předávkování, léčba závislosti Kolodny, A., Courtwright, D. T., Hwang, C. S., Kreiner, P., Eadie, J. L., Clark, T. W., & Alexander, G. C. (2015). The prescription opioid and heroin crisis: a public health approach to an epidemic of addiction. Annu Rev Public Health, 36, 559-574. doi:10.1146/annurev-publhealth-031914-122957 42

Opioidní krize v USA na U křivce opoidní analgetika heroin a opioidy z černého trhu 43

Prohibitivní politiky brání relizaci účinných harmreduction opatření

45

46

Selektivní prohibice ve vězení Zdroj: http://globalnews.ca/news/910059/aids-groups-call-for-prison-needle-programs/ [2016-09-19] https://www.novinky.cz/domaci/176584-usvedceny-vrah-zada-odskodne-za-pasivni-koureni-ve-vezeni.html [2019-03-04] 47

48

Sales of snus and cigarettes in Sweden 1916 2002 (source: Swedish Match 2003). J Foulds et al. Tob Control 2003;12:349-359 2003 by BMJ Publishing Group Ltd

Age standardised rate of lung cancer and oral cavity cancer for males and females in selected countries and a global average for more developed countries based upon age standardised rates for 100 000 based upon world population census.58. 2003 by BMJ Publishing Group Ltd J Foulds et al. Tob Control 2003;12:349-359

51

52

Percent of smokers trying to stop UK: Aids used in most recent quit attempt 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 E-cigarette use for quitting has declined from a peak in 2016 E-cigs NRT OTC NRT Rx Champix Beh'l supp N=14550 adults who smoke and tried to stop or who stopped in the past year; method is coded as any (not exclusive) use 53

Dekriminalizace a legální regulace jsou legitimní strategie

55

Dekriminalizace, legalizace... 56

57

Legalizace konopí: existující modely 58

Vliv (de)kriminalizace na míru užívání konopí 59

Vliv dekriminalizace v r. 2010 v ČR 60

Konopí Vstupní droga (gateway drug) Návratová droga (reverse gateway drug) Cesta ven (way out drug) 61

62

63

Protidrogová politika by měla být nestigmatizující, destigmatizační

65

66

https://www.bbc.com/news/blogs-news-from-elsewhere-35325840 https://news.abs-cbn.com/focus/05/18/17/understanding-dutertes-smoking-ban 67

Závěr Klíčové principy drogové politiky: Regulace podle škodlivosti Orientace na intenzivní formy užívání NL a závislostního chování Vyváženost (U křivka) Prevence a redukce negativních dopadů d. politiky jako takové Orientace na well-being Důraz na lidská práva, destigmatizace Ochrana dětí a mladistvých Drogová politika dokáže ovlivnit povahu a míru škod: Harm-reduction (napříč funkcemi a pilíři d. politiky) Stávající paradigmata jsou nahrazována (legální x nelegální) 68

Děkuji za pozornost mravcik.viktor@vlada.cz www.drogy-info.cz rvkpp.vlada.cz www.vlada.cz