UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Albertov 6, 128 43 Praha 2 Značení regionálních produktů v Česku: očekávání a realita seminář Venkov 2014 6. 2. 2014 Magdalena Kašková GA ČR P410/12/G113 Výzkumné centrum historické geografie GA ČR P404/12/G112 Formování územních identit v oblastech s intenzivně přeměněnou krajinou: příklad severozápadních Čech
Výzkumný projekt diplomový projekt regionální značení v kontextu institucionalizace regionu význam pro formování regionální identity a regionu samotného význam pro rozvoj regionu lze dobře sledovat všechny fáze institucionalizace regionu vymezení území význam symboliky role aktérů / subjektů uznání mezi obyvateli uvnitř i vně regionu problematika regionálních produktů (a značení) široká alternativní potravinové sítě diferenciace venkovského prostoru (rozdílný rozvojový potenciál ) 2
Značení regionálních produktů Co znamená značení regionálních produktů? systémy značení udělování značky odkazující na (územní) původ produktů na bázi certifikace nejen potraviny, ale i řemeslné/umělecké výrobky, služby různé měřítkové úrovně Regionální značky a tzv. alternativní potravinové sítě jiné než konvenční způsoby distribuce potravin farmářské trhy, bedýnky, prodej ze dvora, komunitní zemědělství, zkrácení cesty od producenta ke spotřebiteli prostorově i sociálně důraz na kvalitu produkce Regionální značky málo alternativní? Společná idea znovu-propojení Regionální značky jako oživení tradičního využívání spojení mezi produkcí a místem původu hořické trubičky, olomoucké tvarůžky, plzeňské pivo 3
Značení regionálních produktů Značení regionálních produktů a rozvoj venkova nové přístupy k rozvoji venkova > promítá se do politiky EU důraz na měkké faktory rozvoje spolupráce, participace, důvěra, místní iniciativa > jedním z nástrojů: podpora systémů značení místní produkce Jaký přínos se značkám připisuje? ochrana kompetitivní výhody (místo původu) získávání nových trhů udržení kvalitativního standardu výroby distribuce informací a důvěra spotřebitelů Kritika snadná zneužitelnost přeznačkovanost iniciativa shora, nikoli bottom-up odmítání v rámci daného území vznik rivalit a konfliktů podpora produkce, zadržení přidané hodnoty v regionu, podpora cestovního ruchu > zaměstnanost > sociální stabilita > rozvoj spolupráce, učení, získávání zkušeností identifikace a ochrana specifik regionu přírodních a kulturních podmínek, tradic zlepšení image regionu a regionálního vědomí obyvatel (zviditelnění) 4
Regionální značky v Česku v Česku posledních 10 let (západní Evropa a Severní Amerika asi 30 let) dnes v Česku celkem asi 50 systémů značení regionálních produktů systém Evropské unie státní úroveň krajské systémy (soutěže) menší regiony liší se aktéři/subjekty > liší se motivace a cíle nejnižší, mikroregionální úroveň iniciativa zdola lze zhodnotit přínosy pro venkovské oblasti 5
Regionální a mikroregionální systémy značení regionálních produktů v Česku (1. 7. 2013) Zdroje: ArcData Praha 2006; Kašková 2013. 6
Regionální značky v Česku mikroregionální úroveň celkem asi 30 mikroregionálních systémů značení, cca 2/3 dnes sdružené v ARZ různá míra a kvalita spolupráce mezi subjekty řídícími značky Tradice Bílých Karpat od 2000, Tradice Bílých Karpat, o.s. CHKO Bílé Karpaty, důraz na environmentální podmínky Domácí výrobky od 2004, Regionální environmentální centrum (REC) území Natura 2000, podpora chráněných území (Krkonoše, Šumava, Beskydy) další regiony na základě vlastní iniciativy, nejčastěji MAS od 2008 Asociace regionálních značek (ARZ) dnes 24 členů různé typy aktérů/subjektů > liší se motivace, způsob řízení, zaměření apod. Další značky vznikajících souběžně s ARZ zcela samostatně (např. inspirace v zahraničí, návaznost na jiný projekt) Ekoregion Úhlava 2004, Vyrobeno na Frýdlantsku 2006, Regionální produkt Český Ráj 2007 v reakci na ARZ (inspirace / spolupráce / vymezení se) Sem patřím Český les 2013, Regionální produkt Jizerské hory 2011, Pravé Valašské 2012 7
Metody výzkumu zaměření na Asociaci regionálních značek vzájemná srovnatelnost, rozmístění po celém Česku, reprezentativní vzorek vers. jednostranný pohled (ostatní značky mohou fungovat odlišně) Fáze výzkumu 1. hodnocení členských regionů ARZ, jejich geografických charakteristik na základě zjištěných informací (web, prezentace ARZ a dílčích institucí) venkovské regiony, ale různé typy venkova ne nutně periferní regiony, ale každý má určitý problém diferencované > lze předpokládat různé motivace a očekávání, ale nejspíš příslib rozvoje 2. zhodnocení fungování a problémů jednotlivých značek zevnitř na základě rozhovorů s 22 koordinátory a národní koordinátorkou jednostranný pohled (pouze koordinátoři, ne výrobci a spotřebitelé) > konfrontace s dalšími studiemi 8
Členské regiony Asociace regionálních značek (1. 7. 2013) Zdroje: ArcData Praha 2006; Kašková 2013. 9
Míra problémovosti v členských regionech Asociace regionálních značek (1. 7. 2013) Zdroje: ArcData Praha 2006; Kašková 2013. 10
Očekávání Motivace pro zavedení značky a cíle značení podobné jako na Západě ochrana kompetitivní výhody, získávání nových trhů zachování specifických kulturních podmínek, ochrana životního prostředí podpora pozitivní image regionu Cíle a motivace podle koordinátorů Asociace regionálních značek ekonomický přínos (ekonomický rozvoj regionu) podpora a rozšíření nabídky cestovního ruchu podpora místních drobných výrobců (propagace, odbyt, nový trh) > podpora zaměstnanosti zviditelnění regionu, propagace, marketing obrana místní produkce (lokální x globální, pravé x zneužití) zajištění nabídky místních produktů pro obyvatele navazování spolupráce mezi subjekty/aktéry v regionu podpora řemesel a tradic, vznik nových tradic ; ochrana životního prostředí 11
Realita Všichni koordinátoři (ve 22 systémech značení) hodnotí značení jako přínosné, ale ne vždy se naplnila očekávání pouze ve dvou regionech značka překonala očekávání koordinátorů (Šumava, Zápraží) úspěšnost značky silně závisí na konkrétních aktérech 12
Problémy Spotřebitelé malá známost značky selektivní nedostatečná propagace (x např. Klasa) závisí na zájmu (malá skupina aktivních) nezájem o produkty odpovídá pojetí (x většinová populace) problém ceny? důvěryhodnost? kvalita? Řízení / organizace státní správa a samospráva nezájem (přínos x náročnost) rivalita (mezi regiony) > financování konkurenční subjekty rivalita nespolupráce vázanost na projekty problémy s udržitelností Výrobci nezájem (zejména větší) nedůvěra, finanční nákladnost (zejména menší) nelze zhodnotit reálný ekonomický přínos 13
Přínosy projekt regionálních značek lze celkově zhodnotit jako úspěšný dokládá i stálý zájem výrobců i nových regionů všechny značky dosud fungují přínos pro výrobce těžko specifikovatelný spíše propagace, prezentace ocenění jejich vlastní práce, posilování pocitu zakořenění navazování spolupráce v rámci regionu navazování kontaktů mezi výrobci, malí x velcí výrobci utváření platformy pro další aktivity > zlepšení rozvojového potenciálu za předpokladu fungování dobrého marketingu: > posílení možností (venkovského) cestovního ruchu > podpora tradic součást regionálního marketingu 14
Podmínky fungování strategický přístup (x projektový přístup) dlouhodobá strategie rozvoje regionu (působení řídícího subjektu) zapojení do ostatních aktivit v regionu zkušenost s projekty aktivní přístup koordinátora silná osobnost (propojení, koordinace s dalšími aktivitami v regionu) čestný přístup (závisí důvěra spotřebitelů a celé fungování ) aktivita a zájem výrobců zájem spotřebitelů 15
Přínos pro rozvoj venkova? ekonomický přínos nepatrný rozšíření nabídky (venkovského) cestovního ruchu ale pouze tam, kde se již uplatňuje navazování kontaktů, utváření báze pro další projekty mezi výrobci navzájem mezi výrobci a subjekty zaměřenými na rozvoj zapojení větších podniků odpovídá principům LEADER, zapadá do aktivit MAS > má podobné přínosy > trpí obdobnými problémy 16
Děkuji za pozornost magdalena.kaskova@natur.cuni.cz
18
Zdroje ARZ (2013): Regionální značky. Dostupné z [www.regionalni-znacky.cz]. ČADILOVÁ, K. (ed.) (2011a): Regionální značení napříč Evropou. Sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. ARZ, Praha, 152 s. FEAGAN, R. (2007): The place of food: mapping out the local in local food systems. Progress in Human geography, 31, č. 1, s. 23 42. FONTE, M.; PAPADOPOULOS, A. G. (eds.): Naming food after places. Food relocalization and knowledge dynamics in rural development. Ashgate, Farnham. CHROMÝ, P. (2003): Formování regionální identity: nezbytná součást geografických výzkumů. In: Jančák, V.; Chormý, P.; Marada, M. (eds.): Geografie na cestách poznání. Sborník příspěvků k šedesátinám Ivana Bičíka. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF UK, Praha, s. 163 178. CHROMÝ, P.; KUČEROVÁ, S.; KUČERA, Z. (2009): Regional identity, contemporary and historical regions and the Issue of relict borders the case of Czechia. In: Heffner, K. (ed.): Historical Regions Divided By the Borders: Cultural Heritage and Multicultural Cities. Regions and Regionalism, 9, č. 2. Państwowy Instytut Naukowy - Instytut Śląski w Opolu, Opole, s. 9 19. ILBERY, B.; MORRIS, C.; BULLER, H.; MAYE, D.; KNEAFSEY, M. (2005): Product, Process and Place. An Examination of Food Marketing and labelling Schemes in Europe and North America. European Urban and Regional Studies, 12, č. 2, s. 116 132. KAŠKOVÁ, M. (2013): Role systémů značení regionálních produktů v procesu institucionalizace regionů a v jejich rozvoji. Diplomová práce. PřF UK, Praha, 151 s. LOŠŤÁK, M.; KUČEROVÁ, E. (2007): The impal of local endogenous iniciatives on the public. The case of the Tradice Bílých Karpat. Agricultural Economics Czech, 53, č. 11, s. 495 504. MESSELY, L.; DESSEIN, J.; LAUWERS, L. (2009): Branding regional identity as a driver for rural development. Příspěvek. 113. EAAE Seminar The role of knowledge, inovation and human capital in multifunctional agriculture and territorial rural development, European Association of Agricultural Economists, Belgrad, 9. 11. 12. 2009. Dostupné z [www.researchgate.net/directory/publications]. PAASI, A. (2003): Region and place: regional identity in qustion. Progress in Human geography, 27, č. 4, s. 475 485. PAASI, A. (2002): Place and region: regional worlds and words. Progress in Human geography, 26, č. 6, s. 802 811. PETR, O. (2012): Venkovský cestovní ruch v kontextu rozvoje českého venkova. Czech Journal of Tourism, 1, č. 2, s. 135 155. PIKE, A. (2011) (ed.): Brands and Branding Geographies. Edward Elgar, Cheltenham, 356 s. RENTING, H.; MARSDEN, T. K.; BANKS, J. (2003): Understanding alternative food network: exploring the role of short food supply chains in rural development. Environment and Planning A, 35, s. 393 411. SPILKOVÁ, J.; FIALOVÁ, D. (2012): Culinary Tourism Packages and Regional Brands in Czechia. Tourism Geographies: An International Journal of Tourism Space, Place and Environment. DOI: 10.1080/14616688.2012.726268. Dostupné z [www.tandfonline.com]. SPILKOVÁ, J.; FENDRYCHOVÁ, L.; SYROVÁTKOVÁ, M. (2012): Farmers markets in Prague: A new challenge within th urban shoppingscape. Agriculture and Human Values, DOI: 10.1007/s10460-012-9395-5. Dostupné z [www.deepdyve.com]. TREGEAR, A. (2003): From Stilton to Vimto. History to Re-think Typical Products in Rural Development. Sociologia Ruralis, 43, č. 2, s. 91 107. WATTS, D. C. H.; ILBERY, B.; MAYE, D. (2005): Making reconnections in agro-food geografy. Alternative systems of food provision. Progress in Human Geography, 29, č. 1, s. 22 40. WISKERKE, J. S. C. (2009): On places Lost and Regained. Reflections on the Alternative Food Geography and Sustainable Development. International Planning Studies, 14, č. 4, s. 369 387. ZIMMERBAUER, K. (2011): From Image to Identity. Building Regions by Place Promotion. European Planning Studies, 19, č. 2, s. 243 260.