Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 4 Vady tvaru kmene Tomáš Wolny 30. 9. 2012
Obsah ÚVOD ANOTACE... 1 1 VADY TVARU KMENE... 2 1.1 SBÍHAVOST... 2 2 DOPORUČENÁ LITERATURA... 5 3 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE... 6
Úvod anotace Výukový materiál se zabývá Vady tvaru kmene, jejich rozdělením, měřením a následnou klasifikaci, jako vady dřeva. Výklad je doplněn kontrolními otázkami k procvičování a opakování. Cílem výukového materiálu je poskytnutí dostatečného množství informací o vadách a poskytnout studentům dostatek podkladů pro kvalifikované rozhodování při určování a posuzování konkrétní vady dřeva. Výukový materiál je součástí celku, který se zabývá souhrnem nejčastějších vad dřeva před jeho zpracováním, po jeho zpracování a při výrobě. Zpracovaný materiál je možné použít při vyučování studijního oboru nábytkářství 33-42- M/01a učebních oborů truhlářů 33-56-H/01, tesařů 36-64-H/01. Vzdělávací materiál svým obsahem, pokrývá podstatnou obsahovou část tematických celků v odborných předmětech Nauka o materiálech. 1
1 Vady tvaru kmene 1.1 Sbíhavost Sbíhavost je postupné snižování průměru kmene v závislosti na výšce nebo v závislosti na délce kulatiny. Kmen je sbíhavý, odchyluje-li se jeho tvar od tvaru válce a blíží se tvaru kužele. Tento jev je přirozený u všech stromů. Za vadu se obecně považuje, převyšuje-li hodnotu tzv. normálního úbytku, který představuje 1 cm na 1 m délky kmene. Blíží-li se hodnotě 1,5 cm na 1 m délky, považuje se již za značnou. Úbytek je možné vyjádřit koeficientem sbíhavosti, což je vyjádření úbytku tloušťky kulatiny po její délce nebo u kmene stojícího stromu na výšku (vyjádřený obvykle v cm na 1 m). Sbíhavost je podmíněna mnoha činiteli. Tvar kmene je u stromu přizpůsoben funkcím, které musí po stránce mechanické plnit. A to je především upevnění stromu v zemi. To, nakolik kmen sbíhavý nebo plnodřevný, závisí na činitelích, jako jsou druh dřeviny, výška a stáří stromu, velikost koruny, zápoj v porostu, stanoviště a samozřejmě i dědičnost. Sbíhavost je přímým důsledkem růstu a je reakcí na mechanické namáhání kmene stromu. Velikost sbíhavosti závisí zejména na dřevině (listnáče mají větší sbíhavost než jehličnany), stanovišti (na lepších stanovištích jsou kmeny plnodřevnějších) a partii stromu (největší sbíhavost mají sortimenty z dolní a vrcholové části kmene, střední část má sbíhavost nejmenší). Stromy rostoucí v hustém zápoji mají kmeny plnodřevnější než stromy rostoucí osamoceně nebo na okrajích porostů. Sbíhavost se stanoví (Klír 1981) se na základě rozdílu mezi tloušťkou na čela a čepu, která se měří nejméně 5 cm od každého konce (v případě oddenkového výřezu se měří ve vzdálenosti 1 m od čela). Vyjadřuje se v cm na 1 m délky. Je-li v místě měření výrazná nepravidelnost růstu, měření se pak provádí ve vzdálenosti 5 cm od tohoto místa. Sbíhavost kmene zvětšuje odpad suroviny při pořezu a při loupání a snižuje tak výtěž. Je příčinou přeřezání vláken rovnoběžně omítaného řeziva, a tím i snížení pevnosti. Prevencí je vyloučení stromů s dědičnými vlohami k vytváření sbíhavosti kmene z porostů. Obranou proti pronikání větru do porostů je možné čelit ochranným porostním pláštěm. Při pěstebních zásazích by se mělo dbát na souměrný vývin korun a pokud možno stejnoměrný zápoj. Kmeny s velkou sbíhavostí by se měly manipulovat na krátké výřezy, tak aby se v řezivu projevil odklon vláken co nejméně. 2
Kontrolní otázky: 1) Co je to sbíhavost. 2) Co způsobuje sbíhavost a jaká je prevence. 3
4
2 Doporučená literatura 1. Ing. Josef Klír. Vady dřeva: SNTL Praha, 1981. 2. Zdeňka Křupalová. Nauko o materiálech. Sobotáles Praha, 2008. ISBN 978-80-86817-25-5 3. Nutsch, W. A kol. Příručka pro truhláře. Sobotáles Praha, 1999. ISBN 80-85920-60-3 5
3 Použitá literatura a zdroje 1. Ing. Josef Klír. Vady dřeva: SNTL Praha, 1981. 2. Zdeňka Křupalová. Nauko o materiálech. Sobotáles Praha, 2008. ISBN 978-80-86817-25-5 3. Nutsch, W. A kol. Příručka pro truhláře. Sobotáles Praha, 1999. ISBN 80-85920-60-3 6