Aktéři environmentální politiky Environmentální politika a udržitelný rozvoj 6.lekce Katedra práva životního prostředí 13.11.2014 Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D. 1
Státní aktéři Ochrana životního prostředí jako úloha státu Moc zákonodárná Moc výkonná Moc soudní Otázka specializace: Moc zákonodárná a až na výjimky i moc soudní obvykle nemají žádné specializované orgány/senáty pro ochranu životního prostředí 2
Státní aktéři Parlament: zákonodárná iniciativa, schvalování vládních návrhů zákonů, projednávání vládních koncepcí, kontrola vlády Moc výkonná: úloha hlav států, úloha vlády, Ústřední orgány státní správy (většinou resortní ministerstva, v ČR je to formálně stále ještě MŽP): příprava, resp. koordinace koncepcí, plánů, zákonů a prováděcích předpisů, zpráv o plnění úkolů státní environmentální politiky. Úloha vybraných ministerstev 3
Státní aktéři byrokracie veřejné správy: odhaluje vznikající environmentální rizika, pořizuje jejich přehled, navrhuje priority řešení, nástroje, metody, jichž se má při tom užít; sestavuje plány a prováděcí programy. provádí veřejnou správu Kontrolní orgány veřejné správy: v ČR zejména ČIŽP. Státní fondy Orgány veřejné správy x odborné organizace 4
Příklad: Odborné organizace resortu MŽP Český hydrometeorologický ústav, CENIA (informace o ŽP), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, Výzkumný ústav okrasného zahradnictví Sylva Taroucy Správa jeskyní ČR
Občané jako aktéři výkonu veřejné správy Veřejné stráže lesní, myslivecká, rybářská, přírody - Fyzické osoby pověřené výkonem veřejné správy v terénu - Osvěta, kontrola, ukládání sankcí
Státní aktéři speciální policejní útvary: odhalování organizovaného zločinu a závažné environmentální kriminality např.slovensko. Státní zastupitelství: klíčová úloha při stíhání environmentální kriminality soudy trestní řízení, náhrada škody v civilním řízení, správní soudnictví, ochrana před nečinností orgánů veřejné správy, rozhodování o žalobách veřejnosti (např.ngo) Ústavní soudy-vzrůstající význam judikatury i v ochraně ŽP
Politické strany: - zastoupeny v parlamentech, na radnicích, mohou prosazovat ve svých politických programech ochranu ŽP, historicky tak začaly činit až v 70.letech 20.stol. pod tlakem veřejnosti. - Proměny NGO na politická hnutí a strany: vznik stran zelených v 70.l.m.stol. Musí být ministr životního prostředí odborník? Může být jiná politická strana než stran zelená orientována na ochranu ŽP? 8
Nestátní aktéři Summit Země v Rio de Janeiro 1992 : role veřejnosti v environmentální politice, 9 hlavních sociálních skupin (tzv.major groups) Ženy Děti a mládež Původní obyvatelé Nevládní organizace Dělníci a odborové organizace Průmyslové a obchodní organizace Vědecká a technická komunita Zemědělci Novináři
Dále se budeme podrobněji zabývat následujícími skupinami: Veřejnost nevládní organizace (NGO s) komerční organizace zájmové skupiny Masmédia a internet Finanční instituce Obce a kraje Představitelé vědy a výzkumu vlastníci nemovitostí Environmentálně uvědomělí spotřebitelé Každá FO 10
Účast veřejnosti na formulování a naplňování environmentální politiky -Aarhusská úmluva č.124/2004 Sb.m.s. 1.právo na informace o ŽP 2.právo na účast při povolování záměrů, schvalování plánů a přípravě legislativy 3. právo na soudní ochranu, jsou-li porušena práva spadající pod bod.1 nebo 2 -Účast na procesech environmental impact assessment a procesech územního plánování
Nevládní organizace (NGO s) - rozvoj občanského sektoru v oblasti ochrany životního prostředí Úloha a aktivity Prostředky Dělení NGO s Pozitivní rysy Negativní rysy http://www.zelenykruh.cz/ 12
Komerční organizace výrobci, dovozci, prodejci, provozovatelé činností a zařízení, investoři, developeři Charakteristika. - předmět činnosti často bez vztahu k životnímu prostředí, ale s významnými negativními dopady na něj -prosazování svých soukromých zájmů, často lobbingem v parlamentu - kompromisy ve vztahu k životnímu prostředí - dobrovolná spolupráce - zavedení podnikové ochrany životního prostředí - povinné poskytování informací 13
Zájmové skupiny -charakteristika v zásadě podobná jako u komerčních organizací, ale zájmové skupiny mají často předmět činnosti ve vztahu k životnímu prostředí Např. farmáři, myslivci, rybáři, chovatelé Mohou komerční a nekomerční subjekty spolupracovat na ochraně životního prostředí?
Příklad spolupráce nevládních organizací a komerčních organizací Certifikační systém Forest Stewardship Council 1993 Cílem je podporovat environmentálně vhodné sociálně přínosné ekonomicky životaschopné lesní hospodaření v České republice prostřednictvím certifikace lesů a zpracovatelského řetězce certifikovaného dřeva a dřevěných výrobků.
Zpravodajská média Globalizovaný svět Informace v zpravodajských médiích Formování a ovlivňování veřejného mínění Odpovědnost novinářů: pravdivost informace Klady a zápory: vybírání si senzací a negativních zpráv, informace o problémech versus bagatelizování problémů; psaní na objednávku; neověření si odborné stránky problému, jednostranné reportáže 16
Finanční instituce Banky a pojišťovny Poskytování úvěrů Povinná pojištění Financování environmentálních programů Motivace klientů 17
Územní samospráva Role obcí a dalších územně samosprávných celků v ochraně životního prostředí Ochrana veřejného pořádku a životního prostředí Územní plánování Dotace na ochranu životního prostředí 18
Možnost občanů prosadit otázky OŽP a veřejného zdraví v územní samosprávě Místní referendum o věcech patřících do samostatné působnosti obce mimo jiné též o věcech ochrany veřejného pořádku, zeleně a zdraví 49 zákona č.22/2004 Sb. Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce, zastupitelstvo statutárního města a orgány obce a statutárního města závazné. Zákon č.118/2010 Sb. o krajském referendu - Obdobné podmínky
Představitelé vědy a výzkumu S použitím exaktních vědeckých metod se podílejí na odhalování ekologických problémů a pomáhají navrhovat a realizovat opatření na jejich řešení Účast odborníků v legislativních, správních, soudních řízeních 20
Vlastníci nemovitostí Povinnost chovat se šetrně k životnímu prostředí Povinnost sledovat stav svého majetku a nést za něj odpovědnost Dobrovolné dohody se státem zajišťující ekologicky uvědomělé hospodaření 21
Environmentálně uvědomělí spotřebitelé Chování spotřebitelů Podmínka: přístup k informacím Ekoznačení: www.ekoznacka.cz označování výrobků a služeb, které jsou v průběhu celého životního cyklu prokazatelně šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. Jejich kvalita přitom zůstává na velmi vysoké úrovni. Firmy mohou ekoznačku efektivně využít při marketingu takto oceněných produktů a spotřebitelé zase jako vodítko při nákupu ekologicky šetrnějšího zboží a služeb. 22
Každá fyzická osoba chovat se ekologicky uvědoměle dobrovolně, právo na informace o ŽP Mít zájem o věci veřejné: právo petiční právo sdružovací právo shromažďovací 23