kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Podobné dokumenty
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí rozpuštěné plyny

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra

molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Voda - Chemické vlastnosti. Kyslík

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK

05 Biogeochemické cykly

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

N A = 6, mol -1

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ

3 Acidobazické reakce

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Voda jako životní prostředí - světlo

Sada Životní prostředí UW400 Kat. číslo Stanovení obsahu kyslíku, nasycení kyslíkem a hodnoty BSK5

3 Acidobazické reakce

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Hospodaření s vodou při údržbě zeleně

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY

ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA

Uhlík. Oxid uhličitý.

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/ Výpočty z chemických vzorců

Základy hydrobiologie (limnologie, limnoekologie, limnobiologie) Jan Helešic (helesic&sci.muni.cz)

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

3 Acidobazické reakce

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Modul 02 Přírodovědné předměty

Názvosloví anorganických sloučenin

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

ROZTOK. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Směsi

Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody

Pracovní list číslo 01

4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

Studenti se naučí jednoduchou metodou změřit primární produkci vodní nádrže

Ústřední komise Chemické olympiády. 53. ročník 2016/2017. TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie D. ZADÁNÍ: 70 BODŮ časová náročnost: 120 minut

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY

Fotosyntéza ve dne Ch_054_Přírodní látky_fotosyntéza ve dne Autor: Ing. Mariana Mrázková

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Příspěvek ke studiu problematiky vzniku žlutých skvrn na prádle.

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/ Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Úprava podzemních vod

Pozor na chybné definice!

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Obsah Chemická reakce... 2 PL:

Úloha č. 9 Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Winklera

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

GLOBE TEAM: Kateřina Glombková. Monika Mokrošová. Miriam Hrachovcová. Jana Prymusová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

MOHOU NÁS OCEÁNY ZACHRÁNIT PŘED ZMĚNAMI KLIMATU?

Produkce organické hmoty

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+

Metody gravimetrické

TLUMIVÁ KAPACITA (ústojnost vody)

Ústřední komise Chemické olympiády. 42. ročník. KRAJSKÉ KOLO Kategorie D. SOUTĚŽNÍ ÚLOHY TEORETICKÉ ČÁSTI Časová náročnost: 60 minut

Interakce materiálů a prostředí

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ)

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají)

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

DENNERLE Algenschutz Phosphat EX

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Martin Hynouš gsm:

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh

Transkript:

kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou reagují za vzniku kyselin nebo hydroxidů

Rozpuštěný kyslík metabolismus jezera O 2 O 2 + kyslík z atmosféry (difuze)

Rozpuštěný kyslík metabolismus jezera primární producenti O 2 O 2 + kyslík z atmosféry + fotosyntéza

Rozpuštěný kyslík metabolismus jezera primární producenti O 2 konzumenti O 2 + kyslík z atmosféry + fotosyntéza metabolické procesy (respirace, dekompozice)

primární producenti: vodní rostliny = makrofyta řasy a sinice = fytoplankton

sluneční záření primární producenti: vodní rostliny = makrofyta řasy a sinice = fytoplankton

sluneční záření CO 2 primární producenti: vodní rostliny = makrofyta řasy a sinice = fytoplankton O 2 H 2 O

sluneční záření (zdroj energie) CO 2 (zdroj uhlíku) primární producenti: vodní rostliny = makrofyta řasy a sinice = fytoplankton = fotoautotrofní organismy O 2 H 2 O

sluneční záření (zdroj energie) CO 2 (zdroj uhlíku) primární producenti: vodní rostliny = makrofyta řasy a sinice = fytoplankton = fotoautotrofní organismy O 2 C 6 H 12 O 6 (sacharidy) H 2 O 6 CO 2 + 6 H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6 O 2

opak fotosyntézy spotřebovává kyslík! u rostlin v noci dále se podílejí všichni živočichové, nezelené mikroorganismy a některé chemické pochody CO 2 O 2 primární producenti: vodní rostliny = makrofyta řasy a sinice = fytoplankton C 6 H 12 O 6 (sacharidy) H 2 O 6 CO 2 + 6 H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6 O 2

Produkce = tok látek nebo energie v čase (měří se např. v g/m 2 /den) Produktivita = rychlost produkce biomasy Primární produkce = množství biomasy vytvořené autotrofními organismy (primárními producenty)

Proč je důležitý? kyslík ovlivňuje chemické procesy je mírou metabolismu vodního ekosystému (fotosyntéza vs. respirace) toxický pro anaerobní organismy Množství udáváme v mg/l (= mg.l -1 ).

Rozpuštěný kyslík metabolismus jezera O 2 Rozpustnost plynů ve vodě (platí obecně): Henryho zákon: za dané teploty je rozpustnost úměrná parciálnímu tlaku nad roztokem c = K p O 2 c... saturační koncentrace plynu K... Henryho konstanta p... parciální tlak

Rozpuštěný kyslík metabolismus jezera O 2 Rozpustnost plynů ve vodě (platí obecně): Henryho zákon: za dané teploty je rozpustnost úměrná parciálnímu tlaku nad roztokem c = K p O 2 c... saturační koncentrace plynu K... Henryho konstanta p... parciální tlak S rostoucí teplotou rozpustnost plynů ve vodě klesá.

klesá s rostoucí teplotou je ovlivněna velikostí povrchu vody (vliv turbulence zvyšující plochu) Obecně je ve vodě množství rozpuštěného kyslíku menší než ve stejném objemu vzduchu. Jaká je teplotní závislost spotřeby kyslíku dýchajícími organismy? t, C 0 5 10 15 20 25 mg.l -1 14,16 12,57 10,92 9,76 8,84 8,11

1. Kde dochází k difuzi z atmosféry? 2. Kde probíhá fotosyntéza? EPILIMNION METALIMNION HYPOLIMNION

1. Kde dochází k difuzi z atmosféry? 2. Kde probíhá fotosyntéza? 3. Kde je tedy ve vodním sloupci nejvíce rozpuštěného kyslíku? EPILIMNION METALIMNION HYPOLIMNION

Klinográdní produktivní jezera kdy v sezóně? deficit v hloubce

Klinográdní produktivní jezera kdy v sezóně? deficit v hloubce Orthográdní málo produktivní jezera studenější voda hypolimnia zadržuje více kyslíku

teplota Heterográdní a) pozitivní aktivita producentů nad termoklinou eufotická vrstva hlubší než míchání rozpuštěný kyslík b) negativní rozklad v metalimniu

teplota Kdy se může zvýšit obsah rozpuštěného kyslíku v hypolimniu? rozpuštěný kyslík

Kyslíkové deficity Eufotická = trofogenní vrstva (produkce > dekompozice) Afotická = trofolytická vrstva (produkce < dekompozice) kompenzační bod

poměr trofogenní a trofolytické vrstvy ovlivňuje vznik deficitu kyslíku EPILIMNION HYPOLIMNION postupná sedimentace organického materiálu a jeho dekompozice

poměr trofogenní a trofolytické vrstvy ovlivňuje vznik deficitu kyslíku EPILIMNION EPILIMNION HYPOLIMNION HYPOLIMNION v hypolimniu mělkých jezer dojde snáze kyslík a stanou se anoxickými

ryby příklad karase obecného: anoxie pod ledem v tůních, ve vodě jen sulfan, anaerobní metabolismus většina ryb nepřežije množství rozpuštěného kyslíku pod 2 mg/l winterkill led ( mléčný led ) a sníh blokující sluneční svit probíhá pouze respirace summerkill v pozdním létě důsledek odumírání a rozpadu biomasy makrofyt

Oxid uhličitý (CO 2 ) CO 2 dýchající organismy volný oxid uhličitý H 2 CO 3 * srážky skrze půdu s vyšším obsahem CO 2 + CO 2 z atmosféry + dýchající organismy fotosyntéza

amoniak (NH 3 ) je velmi dobře rozpustný ve vodě a s vodou tvoří amonný iont NH 4 + disociace amoniaku je závislá na ph vody: při ph < 8 jsou přítomny téměř výlučně amonné ionty NH 4+, které jsou netoxické a jsou významným zdrojem N pro fytoplankton, který je preferuje před dalším zdrojem N, t.j. NO 3 - při ph > 10,5 je přítomen téměř výlučně jen vysoce toxický amoniak NH 3 rozpuštěný ve vodě

vysoce toxický amoniak NH 3 rozpuštěný ve vodě působí otravy vodních živočichů náhlé úhyny ryb v rybnících v letním období: ve vodách s nízkou pufrační kapacitou (= nízkou alkalitou) a vysokým obsahem živin (= dobře hnojené rybníky) dochází k silnému rozvoji fytoplanktonu (řas a sinic) jeho intenzivní fotosyntézou se odčerpává CO 2 z vody během světelné části dne: to vede k růstu ph, které vrcholí v odpoledních hodinách způsobí uvolnění toxického NH 3 a následné otravy a hynutí ryb

Proč je důležitý? pufrační systém vůči změnám ph volný oxid uhličitý rozpouštění CO 2 ve vodě reakce s vodou = kyselina uhličitá

Proč je důležitý? pufrační systém vůči změnám ph volný oxid uhličitý disociace kyseliny srážení CaCO 3 disociace kyseliny uhličité vznik hydrogenuhličitanu a vodíkového iontu H + ionty nesou kyselost

Proč je důležitý? pufrační systém vůči změnám ph volný oxid uhličitý srážení CaCO 3 druhá disociace vzniká uhličitan a vodíkový iont disociace kyseliny další disociace

Proč je důležitý? pufrační systém vůči změnám ph volný oxid uhličitý srážení CaCO 3 disociace kyseliny disociace

ph vody = koncentrace vodíkových iontů ph = - log [H + ] ph je od 1 do 14; ph = 7 je neutrální Aktuální formy kyseliny uhličité závisí na ph vody.

vstup CO 2 (= snížení ph) CO 2 + H 2 O H 2 CO 3 HCO 3- + H + CO 3 2- + 2 H + odstraňování CO 2 fotosyntézou (= zvýšení ph)

souhrn bazických látek rozpuštěných ve vodě alkalita (v angličtině alkalinity) = molární ekvivalent normální HCl potřebné k vytitrování 1 litru vzorku přírodní vody k hodnotě ph = 4,3 indikující kvantitativní přechod veškerého hydrogenuhličitanu na volný oxid uhličitý pokud bylo výchozí ph < 8,3 pak alkalita udává koncentraci hydrogenuhličitanu při vyšším ph jsou zahrnuty i uhličitany a při ph > 9 se titrují i hydroxylové ionty v některých vodách v alkalitě i jiné látky