EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.8.2018 COM(2018) 595 final ZPRÁVA KOMISE Výroční zpráva o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři v Evropské unii za rok 2016 CS CS
Obsah 1. ÚVOD... 2 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD... 3 3. METODIKA A INFORMACE OBDRŽENÉ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ... 3 4. ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘI V EVROPSKÉ UNII... 4 4.1 Zařízení a těžba... 4 4.2 Inspekce na moři, vyšetřování, donucovací opatření a regulační rámec... 7 5. ÚDAJE O NEHODÁCH A VÝSLEDKY V OBLASTI BEZPEČNOSTI V SOUVISLOSTI S ČINNOSTÍ NA MOŘI... 8 6. ZÁVĚRY... 11
1. ÚVOD Smyslem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU 1 ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES ( směrnice o bezpečnosti na moři ) je zajistit při provádění daných činností vysokou úroveň bezpečnosti. Vysoká úroveň bezpečnosti má příznivý vliv na zdraví zaměstnanců, životní prostředí, plošiny a vybavení pro činnosti v moři a na hospodářské činnosti, jako je rybolov a cestovní ruch. Ustanovení směrnice provedená členskými státy pomohou zabránit závažným haváriím, snížit počet nehod a zajistit efektivní reakci v případě havárií a nehod, a zmírnit tak jejich následky. Účelem této výroční zprávy je poskytnout údaje o počtu a druhu zařízení v Evropské unii a informovat o nehodách a výsledcích v oblasti bezpečnosti, pokud jde o činnosti v odvětví ropy a zemního plynu v moři. V dalších letech bude řada výročních zpráv sloužit ke sledování chronologického vývoje výsledků týkajících se bezpečnosti v členských státech a oblastech. Na základě zpráv předložených členskými státy dospěla Komise k závěru, že evropské odvětví těžby na moři vykázalo v roce 2016 v oblasti bezpečnosti dobré výsledky. Shrnutí V souladu s požadavkem směrnice o bezpečnosti na moři a na základě výročních zpráv členských států bude Komise zveřejňovat výroční zprávu o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři v Evropské unii. Komise obdržela údaje od Bulharska, Chorvatska, Kypru, Řecka, Nizozemska, Dánska, Německa, Irska, Itálie, Polska, Rumunska, Španělska a Spojeného království. Většina zařízení se nachází v Severním moři a v Atlantském oceánu (410), dalších 165 zařízení je umístěno ve Středozemním moři a devět v Černém moři. Příslušné orgány pravidelně kontrolovaly zařízení na moři ve svých jurisdikcích. V důsledku vážných nehod provedly ve vykazovaném období šetření dva členské státy: Spojené království (21 kvůli obavám týkajícím se bezpečnosti a životního prostředí, jedno šetření z důvodu závažné havárie) a Nizozemsko (jedno šetření z důvodu závažné havárie). Údaje poskytnuté členskými státy, konkrétně vykázaný počet a závažnost havárií, prokazují, že evropské odvětví ropy a zemního plynu v moři vykonávalo své činnosti v roce 2016 bezpečně. 1 Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66. 2
2. PRÁVNÍ ZÁKLAD V souladu s článkem 25 směrnice o bezpečnosti na moři je Komise povinna zveřejňovat výroční zprávu o bezpečnosti a environmentálním dopadu činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři založenou na informacích, které jí členské státy předají ve zprávách. Členské státy musí Komisi předložit výroční zprávu obsahující informace uvedené v příloze IX (bod 3) směrnice o bezpečnosti na moři. Výroční zprávy předkládané členskými státy podle článku 25 musí obsahovat minimálně tyto informace: a) počet, stáří a umístění zařízení; b) počet a druh provedených inspekcí a vyšetřování, všechna opatření k vymáhání práva, rozhodnutí zahájit stíhání; c) údaje o haváriích v souladu s jednotným systémem podávání zpráv stanoveným v článku 23; d) veškeré významné změny v regulačním rámci pro těžební činnost na moři; e) výkon činností v odvětví ropy a zemního plynu na moři. Lhůta, ve které musí členské státy zveřejňovat požadované informace, je 1. června roku následujícího po vykazovaném období (např. 1. června 2017 pro rok 2016). Členské státy musí podávat zprávy za použití jednotného formátu stanoveného prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1112/2014 ze dne 13. října 2014. Toto prováděcí nařízení stanoví jednotný formát sdílení informací o ukazatelích významného rizika provozovateli a vlastníky zařízení v odvětví ropy a zemního plynu v moři a jednotný formát zveřejnění informací o ukazatelích významného rizika členskými státy 2. Pokyny Komise 3 ze dne 25. listopadu 2015, které byly vypracovány a schváleny skupinou orgánů dohledu nad těžbou ropy a zemního plynu v pobřežních vodách Evropské unie (EUOAG), obsahují další konkrétní informace o prováděcím nařízení s vysvětlením, jak formát podávání zpráv používat v praxi. 3. METODIKA A INFORMACE OBDRŽENÉ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ Podle přílohy IX (bod 3) směrnice o bezpečnosti na moři jsou členské státy povinny předložit jasně definované a omezené informace o nehodách ve svých odvětvích ropy a zemního plynu v moři za použití šablon stanovených prováděcím nařízením č. 1112/2014. Předané údaje musí obsahovat informace o zařízeních v odvětví ropy a zemního plynu v moři provozovaných v EU, jako je počet, druh, stáří a umístění zařízení. Ve zprávách členských států musí být rovněž uveden počet inspekcí na moři, vyšetřování a donucovacích opatření a informace o počtu nehod podle kategorií a o počtu zranění osob. 2 Úř. věst. L 302, 22.10.2014, s. 2. 3 https://euoag.jrc.ec.europa.eu/files/attachments/2015_11_25_implementing_regulation_guidance_document_final.p df. 3
Kromě údajů o jednotlivých členských státech posoudila Komise výsledky týkající se bezpečnosti v různých oblastech. Pro tento účel považuje Komise Německo, Dánsko, Francii, Spojené království, Irsko a Nizozemsko za skupinu Severní moře a Atlantský oceán ; Španělsko, Řecko, Chorvatsko, Itálii a Maltu za skupinu Středozemní moře ; Bulharsko a Rumunsko za skupinu Černé moře a Lotyšsko a Polsko za skupinu Baltské moře. Pro svou výroční zprávu o bezpečnosti použila Komise informace, které poskytly Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Nizozemsko, Dánsko, Německo, Irsko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Španělsko a Spojené království. Ostatní členské státy nebyly v odvětví ropy a zemního plynu v moři činné nebo nepředložily informace relevantní pro tuto zprávu. S výjimkou Spojeného království všechny členské státy provádějící činnosti v odvětví ropy a zemního plynu v moři poskytly úplné údaje o všech svých zařízeních. Naproti tomu Spojené království omezilo části své zprávy o bezpečnosti na moři na zařízení, která byla předmětem regulačního přezkumu jejich dokumentace posouzení rizik (čl. 42, odst. 2 směrnice o bezpečnosti na moři). Informace Spojeného království o vyšetřování, donucovacích opatřeních, nehodách a výkonu činností na moři jsou tudíž omezeny jen na 129 zařízení z celkového počtu 225 zařízení. Pro posouzení výsledků v oblasti bezpečnosti porovnala Komise nehody a závažné havárie vzhledem k počtu zaměstnanců a odpracovaným hodinám při činnostech v odvětví ropy a zemního plynu v moři. 4. ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘI V EVROPSKÉ UNII 4.1 Zařízení a těžba Převážná většina zařízení na moři ve vodách EU se nachází v Severním moři, konkrétně ve Spojeném království (přibližně 38 % zařízení na moři ve vodách EU) a v Nizozemsku (přibližně 26 % zařízení na moři ve vodách EU). Ve Středozemním moři je nejaktivnějším členským státem Itálie následovaná Chorvatskem. V oblasti Černého moře má odvětví ropy a zemního plynu v moři Rumunsko, Bulharsko zahájilo průzkumnou činnost. Podle zpráv obdržených od členských států nacházejících se na pobřeží Baltského moře těží v této oblasti plyn a ropu v moři pouze Polsko (viz tabulka 1). Tabulka 1: Pevná zařízení: Druh zařízení podle oblastí a členských států Oblast/země Druh zařízení (*) FMI FNP FPI NUI Celkem Baltské moře 1 0 0 1 2 Polsko 1 0 0 1 2 Černé moře 8 0 0 1 9 Bulharsko 0 0 0 1 1 4
Rumunsko 8 0 0 0 8 Středozemní moře 16 0 3 146 165 Severní moře a Atlantský oceán Chorvatsko 2 0 0 18 20 Řecko 1 0 0 1 2 Itálie 12 0 3 125 140 Španělsko 1 0 0 2 3 158 1 21 211 410 Dánsko 10 0 0 19 29 Německo 2 0 0 0 2 Irsko 1 0 0 1 2 Nizozemsko 56 0 0 96 152 Spojené království 89 1 21 114 225 Celkem 182 1 24 359 586 (*) FMI pevné zařízení s osádkou; FNP pevné, jiné než těžební zařízení; FPI plovoucí těžební zařízení; NUI (běžně) neobsluhované zařízení Většina zařízení na moři ve vodách EU byla postavena v letech 1980 až 2000. Od roku 2010 rozvoj nových těžebních zařízení v oblastech Severního moře, Atlantského oceánu a Středozemního moře výrazně poklesl (tabulka 2 a obrázek 1). Zpráva obsahuje podrobný přehled podle let výstavby zařízení členskými státy v příloze I. Největší část (přibližně 94 %) produkce ropy a zemního plynu v EU se těží v Severním moři a v oblasti Atlantského oceánu (tabulka 3). Spojené království je zdaleka největším přispěvatelem, následují Nizozemsko a Dánsko. Zatímco ve Středozemním moři jsou aktivními producenty Itálie a Chorvatsko, v Černém moři vykazuje znatelnou těžbu ropy a zemního plynu pouze Rumunsko. Tabulka 2: Počet zařízení uvedených do provozu podle dekád a oblastí Rok výstavby OBLAST Baltské moře Černé moře Středozemní moře Severní moře a Atlantský oceán 1960 1969 0 0 7 23 30 1970 1979 0 1 14 55 70 1980 1989 0 7 51 99 157 1990 1999 1 0 42 118 161 2000 2009 1 1 41 69 112 EU celkem 5
2010 2019 0 0 10 36 46 EU celkem 2 9 165 400 576 Tabulka 3: Těžba ropy a zemního plynu v moři v EU v kilotunách ekvivalentu ropy (ktoe) OBLAST Země ktoe % celkové těžby EU v moři Baltské moře 122,91 0,11 % Polsko 122,91 0,11 % Černé moře 1 558,89 1,34 % Středozemní moře Severní moře a Atlantský oceán Bulharsko 61,78 0,05 % Rumunsko 1 497,11 1,29 % 5 462,40 4,71 % Chorvatsko 867,89 0,75 % Řecko 180,51 0,16 % Itálie 4 217,00 3,63 % Španělsko 197,00 0,17 % 108 932,45 93,85 % Dánsko 11 341,00 9,77 % Německo 1 038,09 0,89 % Irsko 130,88 0,11 % Nizozemsko 13 853,00 11,93 % Spojené království 82 569,48 71,13 % Celkem 116 076,65 100,00 % 6
Obrázek 1: Nová pevná zařízení podle dekád a oblastí 4.2 Inspekce na moři, vyšetřování, donucovací opatření a regulační rámec Ne všechny členské státy byly schopny ustavit funkční příslušné orgány ve lhůtě pro provedení směrnice o bezpečnosti na moři (19. července 2015). Na počátku vykazovaného období v roce 2016 dva členské státy se zařízeními na moři dosud plně neprovedly směrnici o bezpečnosti na moři a pokračovaly v práci na tomto úkolu. V tabulce 4 jsou uvedeny podrobnosti o počtu inspekcí na moři. Kromě analýzy oficiálních zpráv o haváriích jsou hlavním nástrojem pro prosazování bezpečnostních a environmentálních pravidel a právních předpisů v odvětví ropy a zemního plynu v moři vyšetřování a z nich vyvozené důsledky. Počet inspekcí se obvykle zvyšuje v souladu s počtem zařízení. Příslušné orgány Itálie a Německa však vykonaly relativně vysoký počet inspekcí vzhledem k počtu zařízení v porovnání s ostatními členskými státy. Článek 18 směrnice o bezpečnosti na moři stanoví pravomoc, kterou mají příslušné orgány členských států ve vztahu k činnostem a zařízením. Mohou zakázat provoz a vyžadovat přijetí opatření k dodržení obecných zásad řízení rizik k předcházení haváriím a zajištění bezpečného provozu. Pouze členské státy, které těží ropu a zemní plyn v oblasti Severního moře, prováděly tato donucovací opatření nebo přijaly rozhodnutí zahájit stíhání podléhajících hlášení (10 v roce 2016). Příslušné orgány pravidelně kontrolovaly zařízení na moři ve svých jurisdikcích. V důsledku vážných nehod provedly ve vykazovaném období šetření dva členské státy: Spojené království (21 kvůli obavám týkajícím se bezpečnosti a životního prostředí, jedno šetření z důvodu závažné havárie) a Nizozemsko (jedno šetření z důvodu závažné havárie). Počet závažných havárií zahrnuje rovněž nehody s významným potenciálem způsobit usmrcení nebo těžká zranění osob, i když k tomu v daných případech nedošlo. 7
Spojené království přijalo sedm donucovacích opatření, zejména upozornění vyzývajících ke zlepšení, u 129 zařízení uvedených v této části zprávy (z 225 zařízení), Nizozemsko dvě (správní pokuty) a Irsko jedno opatření. Pokud jde o regulační rámec, členské státy učinily další pokrok při prosazování směrnice o bezpečnosti na moři uplatňováním vnitrostátních pravidel a nařízení. Itálie oznámila, že v rámci středomořské spolupráce vypracovala další opatření týkající se připravenosti a reakce na mimořádné situace. Tabulka 4: Počet inspekcí na moři podle oblastí a členských států v roce 2016 OBLAST Země Inspekce Počet člověkodnů na zařízení (bez doby na cestě) Počet zkontrolovanýc h zařízení Baltské moře 4 14 2 Polsko 4 14 2 Černé moře 1 1 1 Bulharsko 1 1 1 Rumunsko 0 0 0 Středozemní moře 424 431 121 Severní moře a Atlantský oceán Chorvatsko 22 22 20 Itálie 401 408 100 Španělsko 1 1 1 306 1 466,5 257 Dánsko 14 50 15 Německo 11 11 2 Irsko 3 11 1 Nizozemsko 68 72 49 Spojené království 210 1 322,5 190 Celkem 735 1 912,5 381 5. ÚDAJE O NEHODÁCH A VÝSLEDKY V OBLASTI BEZPEČNOSTI V SOUVISLOSTI S ČINNOSTÍ NA MOŘI Ze všech členských států působících v odvětví ropy a zemního plynu v moři nahlásily nehody Spojené království, Nizozemsko a Dánsko: Spojené království: 27 událostí podléhajících hlášení (v souladu s přílohou IX směrnice o bezpečnosti na moři), včetně jedné závažné havárie; zpráva Spojeného království se 8
vztahuje na 129 zařízení (z celkem 225). Spojené království ve své výroční zprávě nepředložilo žádné další podrobnosti o závažné havárií, protože ještě probíhalo šetření. Nizozemsko: třináct událostí podléhajících hlášení (v souladu s přílohou IX směrnice o bezpečnosti na moři), včetně jedné závažné havárie. Příčinami závažné havárie byly procedurální /organizační chyby a provozní chyba. Dánsko: dvě události podléhající hlášení (v souladu s přílohou IX směrnice o bezpečnosti na moři) a žádná závažná havárie. Většina událostí podléhajících hlášení spadala do kategorie neúmyslných úniků (59,5 % z celkového počtu), 26,2 % se týkalo ztráty kontroly nad vrtem (erupce / aktivace diverteru), 7,1 % selhání rozhodujících prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí (SECE) a 4,8 % snížení integrity konstrukce. Při jedné nehodě musela být provedena evakuace pracovníků. Tabulka 5: Nehody podle kategorií (příloha IX směrnice o bezpečnosti na moři na úrovni EU) Kategorie podle přílohy IX Počet událostí Podíl (kategorie celkem) a) Neúmyslné úniky 25 59,5 % 59,5 % Úniky hořící ropy / zemního plynu požáry 0 0,0 % 0,0 % Úniky hořící ropy / zemního plynu výbuchy 0 0,0 % 0,0 % Úniky nehořícího zemního plynu 13 52,0 % 31,0 % Úniky nehořící ropy 7 28,0 % 16,7 % Úniky nebezpečných látek 5 20,0 % 11,9 % b) Ztráta kontroly nad vrtem 11 26,2 % 26,2 % Erupce 0 0,0 % 0,0 % Erupce / aktivace diverteru 11 100,0 % 26,2 % Selhání ochrany vrtu 0 0,0 % 0,0 % c) Selhání rozhodujících prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí 3 7,1 % 7,1 % d) Snížení integrity konstrukce 2 4,8 % 4,8 % Ztráta stability/vztlaku 0 0,0 % 0,0 % Selhání udržování polohy 1 50,0 % 2,4 % Snížení integrity konstrukce 1 50,0 % 2,4 % e) Srážky plavidel 0 0,0 % 0,0 % f) Havárie vrtulníků 0 0,0 % 0,0 % g) Smrtelné úrazy (*) 0 0,0 % 0,0 % h) Vážná zranění pěti nebo více osob při jedné havárii (*) 0 0,0 % 0,0 % i) Evakuace pracovníků 1 2,4 % 2,4 % j) Ekologické nehody (**) 0 0,0 % 0,0 % Podíl (události celkem) 9
CELKEM 42 100 % 100 % (*) Pouze v případě, že se týkají závažné havárie (**) Podle zpráv členských států se v případě závažných havárií nejednalo o ekologické nehody. 6. ZÁVĚRY Komise posuzuje bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři v EU na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s ustanoveními prováděcího nařízení o podávání zpráv. Přesnost posouzení Komise závisí tudíž na informacích předložených členskými státy. Vzhledem k tomu, že se jedná o první zprávu na toto téma, není zatím možné provést porovnání s předchozími roky a závěry týkajícími se trendů v EU v oblasti bezpečnosti. Na základě údajů poskytnutých členskými státy a vzhledem k nízkému počtu a nízkému stupni závažnosti hlášených nehod lze dojít k závěru, že evropské odvětví ropy a zemního plynu v moři prokázalo odpovídající úroveň bezpečnosti. Tento závěr je v souladu s posouzením příslušných vnitrostátních orgánů, například Spojeného království, které udává pokles nebezpečných událostí a četnosti zranění podléhajících hlášení vzhledem k počtu odpracovaných hodin. Komise zejména vyzdvihuje skutečnost, že za rok 2016 nebyla hlášena žádná úmrtí. Budoucí zprávy, porovnání mezi jednotlivými roky a sledování trendů ukáží, zda si odvětví ropy a zemního plynu v moři dokáže tuto úroveň bezpečnosti udržet nebo dosáhnout dalšího pokroku. 10