Rada Evropské unie Brusel 2. května 2017 (OR. en) 8637/17 ADD 2 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 27. dubna 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2017) 201 final Předmět: SOC 295 EMPL 221 EDUC 159 SAN 168 ECOFIN 318 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Průvodní dokument k SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Vytvoření evropského pilíře sociálních práv Delegace naleznou v příloze dokument SWD(2017) 201 final. Příloha: SWD(2017) 201 final 8637/17 ADD 2 vmu DG B 1C
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.4.2017 SWD(2017) 201 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Průvodní dokument k SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Vytvoření evropského pilíře sociálních práv {COM(2017) 250 final} {SWD(2017) 200 final} {SWD(2017) 206 final}
Obsah Úvod... 3 Kapitola I Rovné příležitosti a přístup na trh práce... 6 Všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení... 6 Rovnost žen a mužů... 10 Rovné příležitosti... 14 Aktivní podpora zaměstnanosti... 17 Kapitola II Spravedlivé pracovní podmínky... 21 Bezpečné a adaptabilní zaměstnání... 21 Mzdy... 26 Informace o pracovních podmínkách a ochrana v případě propuštění... 29 Sociální dialog a zapojení pracovníků... 32 Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem... 36 Zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené pracovní prostředí a ochrana údajů... 39 Kapitola III Sociální ochrana a začleňování... 43 Péče o děti a podpora dětí... 43 Sociální ochrana... 47 Podpora v nezaměstnanosti... 51 Minimální příjem... 54 Příjem ve stáří a důchody... 57 Zdravotní péče... 60 Začlenění osob se zdravotním postižením... 63 Dlouhodobá péče... 66 Bydlení a pomoc pro osoby bez domova... 69 Přístup k základním službám... 72 2
Úvod V evropském pilíři sociálních práv se stanoví řada klíčových zásad a práv na podporu spravedlivých a dobře fungujících trhů práce a systémů sociálního zabezpečení. Tyto zásady a práva společně vytyčují ambiciózní program pro výkonnější ekonomiky a rovnoprávnější a odolnější společnosti. Cílem je podporovat obnovený postup konvergence směřující k lepším pracovním a životním podmínkám v celé Evropě. Evropský pilíř sociálních práv hodlá v této souvislosti zajistit nová a účinnější práva pro občany, řešit nové sociální výzvy a změnit svět práce, s přihlédnutím zejména k nově vznikajícím typům pracovních poměrů pocházejícím z nových technologií a digitální revoluce. Tyto zásady a práva zahrnují oblasti zaměstnání, sociální ochrany, sociálního začleňování, vzdělávání a rovných příležitostí. Pilíř je založen na systému právních norem, který existuje na úrovni EU a na mezinárodní úrovni. Pilíř vychází především z Charty Společenství o základních sociálních právech pracovníků z roku 1989, Evropské sociální charty z roku 1961, revidované Evropské sociální charty z roku 1996 a Evropského kodexu sociálního zabezpečení Rady Evropy. Zásady zohledňují také příslušné úmluvy, doporučení a související protokoly Mezinárodní organizace práce (MOP) a Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Současně se sociální acquis EU za posledních 30 let rovněž rozvíjelo prostřednictvím nových ustanovení ve smlouvách EU, přijetí Listiny základních práv Evropské unie, nových právních předpisů a judikatury Soudního dvora Evropské unie. Pozdější přijetí cílů OSN týkajících se udržitelného rozvoje pro rok 2030 poskytlo nový program pro řešení vymýcení chudoby, hospodářského, sociální ho, solidárního a environmentálního rozměru udržitelného rozvoje vyváženým a integrovaným způsobem. Tento dokument dodržuje strukturu třech kapitol evropského pilíře sociálních práv a podrobně rozvádí obsah každé zásady nebo práva. Každá zásada nebo právo jsou uvedeny ve třech hlavních oddílech zahrnujících existující sociální acquis, vysvětlení jejich obsahu a oblasti působnosti a návrhy na jejich uplatňování. Acquis Unie U každé zásady nebo práva se v první části tohoto dokumentu uvádí sociální acquis Unie, přičemž se začíná příslušnými ustanoveními Listiny základních práv Evropské unie s odvoláním na legislativní pravomoci a jejich omezení stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU). Na závěr jsou připomenuta již zavedená klíčová legislativní a nelegislativní opatření, která přispívají k uplatňování předmětné zásady nebo práva. Tento oddíl není vyčerpávající, jelikož představuje nejrelevantnější nástroje, a to jak právně závazná opatření, tak i doporučení Rady nebo Komise poskytující vodítko. 3
Pro upřesnění, když se odkazuje na Listinu základních práv Evropské unie, je důležité připomenout, že její ustanovení jsou určeny pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie s náležitým zohledněním zásady subsidiarity a pro členské státy, pouze pokud uplatňují právo Unie. Zásady a práva pilíře Pilíř činí zásady a práva obsažené v závazných ustanoveních práva Unie viditelnější, pochopitelnější a explicitnější pro občany a aktéry na všech úrovních. U některých konkrétních oblastí navíc pilíř doplňuje k existujícímu acquis nové prvky. Podrobně je to vysvětleno ve druhém oddíle. Zásady a práva zakotvené v pilíři jsou určeny občanům Unie a státním příslušníkům třetích zemí oprávněně pobývajícím v členských státech bez ohledu na jejich zaměstnanecký status a také veřejným orgánům a sociálním partnerům. Provádění Vzhledem k právní povaze pilíře nejsou tyto zásady a práva přímo vymahatelné a budou vyžadovat převedení do specifických opatření a/nebo zvláštních právních předpisů na příslušné úrovni. To je vysvětleno ve třetí části tohoto dokumentu, která se zabývá otázkou, jak by každou zásadu nebo právo mohli účinně uplatňovat členské státy a sociální partneři, kteří mají hlavní odpovědnost za fungování sociálních zásad a práv v praxi. V tomto oddílu se kromě toho vysvětluje, jak by opatření Unie přispěla k uplatňování pilíře. Evropský semestr, roční cyklus pro koordinaci hospodářských politik, byl a nadále zůstává důležitým prostředkem pro bedlivé monitorování vývoje na úrovni EU a členských států a podporu cílených reforem podle vnitrostátních specifik zahrnujících široký rozsah pilíře, od vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení až po aktivní podporu nezaměstnaných, mzdy, péči o děti, sociální ochranu a minimální příjem nebo důchod a systémy zdravotní péče. Rozvoj sociálních práv budou hodnocením, monitorováním a srovnáváním pokroku v jejich uplatňování odrážet a podporovat analýzy a doporučení týkající se eurozóny a jednotlivých zemí. Postupně se uskuteční referenční srovnávání pro omezený soubor oblastí zvláště relevantních pro fungování eurozóny, jako jsou právní předpisy na ochranu zaměstnanosti, podpora v nezaměstnanosti, minimální mzdy, minimální příjem a dovednosti. Uplatňování evropského pilíře sociálních práv podpoří Evropské strukturální a investiční fondy. Klíčovou úlohu v opatřeních vycházejících z pilíře budou hrát zejména Evropský sociální fond a také jiné klíčové iniciativy pro sociální soudržnost, například Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Fond evropské pomoci nejchudším osobám. Pilíř bude hrát roli rovněž v návrhu programového období po roce 2020. Převedení zásad a práv zakotvených v pilíři do praxe představuje sdílený závazek a odpovědnost mezi Unií, jejími členskými státy a sociálními partnery, kteří jednají v souladu s rozdělením pravomocí stanoveným smlouvami Unie a přihlížejí k zásadám subsidiarity a proporcionality, zdravým veřejným financím a respektování samostatnosti sociálních partnerů. 4
Žádná část evropského pilíře sociálních práv nesmí být vykládána jako omezující nebo nepříznivě ovlivňující zásady a práva uznané v jejich příslušných oblastech uplatňování právem Unie nebo mezinárodním právem a mezinárodními dohodami, jichž jsou Unie nebo všechny členské státy smluvní stranou, včetně Evropské sociální charty z roku 1961 a příslušných úmluv a doporučení MOP. Uplatňování pilíře může podpořit ratifikace příslušných úmluv MPO, revidované Evropské sociální charty z roku 1996 a jejího dodatkového protokolu, který stanoví systém kolektivních stížností. Pro zajištění sociálních práv je důležité rovněž zapojení sociálních partnerů. Podpora dialogu mezi sociálními partnery je jako společný cíl Unie a jejích členských států zakotvena v článku 151 SFEU. Na úrovni Unie se v oblastech politiky zahrnutých do článku 153 SFEU musí v souladu s článkem 154 SFEU uskutečnit konzultace se sociálními partnery, kteří mohou vyžadovat provádění svých dohod na úrovni Unie v souladu s článkem 155 SFEU. Sociální partneři mohou podpořit uplatňování pilíře prostřednictvím kolektivního vyjednávání na vnitrostátní úrovni a/nebo shromažďováním a výměnou osvědčených postupů v celé Evropě. Kromě toho je pro větší účast na tvorbě politik a další mobilizaci sociálních aktérů za účelem zajištění zásad a práv obsažených v pilíři důležitý občanský dialog na vnitrostátní úrovni i úrovni Unie. Občanský dialog zahrnující organizace občanské společnosti umožňuje zastoupení široké škály zájmů zúčastněných stran z řad občanské společnosti a posiluje transparentnost, odpovědnost a legitimitu veřejných rozhodnutí. Pilíř by se měl uplatňovat podle dostupných zdrojů a v rámci omezení řádného rozpočtového řízení a povinností plynoucích ze Smlouvy, kterými se řídí veřejné finance. Vytvořením pilíře nejsou zejména dotčena práva členských států vymezovat základní zásady svých systémů sociálního zabezpečení a neměla by jím být dotčena jejich finanční rovnováha. 5
Kapitola I Rovné příležitosti a přístup na trh práce Všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení Každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce. 1. Acquis Unie a) Listina základních práv Evropské unie V článku 14 Listiny se každému poskytuje právo na vzdělání a právo na přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání. Toto právo zahrnuje možnost bezplatné povinné školní docházky. b) Legislativní pravomoci a jejich omezení Podle článku 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je Unie oprávněna přispívat k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah výuky a jejich kulturní a jazykové rozmanitosti. V článku 166 SFEU se Unie zmocňuje k provádění politiky odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah a organizaci odborného vzdělávání. c) Existující opatření V doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi 1 se členské státy vyzývají, aby zabezpečily, že všem mladým lidem ve věku do 25 let bude poskytnuta kvalitní nabídka zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže, kterou by měli obdržet do čtyř měsíců od začátku nezaměstnanosti či od ukončení formálního vzdělávání. V doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení 2 se určují znalosti, dovednosti a postoje nezbytné pro osobní naplnění, aktivní občanství, sociální soudržnost a zaměstnatelnost. V doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky 3 se členské státy vyzývají, aby vypracovaly komplexní strategie pro podporu mladých lidí v 1 Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi, Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1. 2 Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení, Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10. 3 Doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky, Úř. věst. C 191, 1.7.2011, s. 1. 6
dokončení vyššího středoškolského vzdělávání a pro dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 týkajících se snížení míry předčasného ukončování školní docházky do roku 2020 na méně než 10 %. V doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/143/ES ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zajišťování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání se určují opatření, která by se mohla přijmout na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU na podporu rozvoje a akreditace vysokoškolského vzdělávání vysoké kvality. Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2009/C 155/01 ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy 4 poskytuje společné nástroje pro řízení kvality na podporu lepšího odborného vzdělávání a přípravy. Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení 5 stanoví základ pro měření dosažených výsledků ve vzdělávání na základě výsledků učení. V doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení 6 se členské státy vyzývají, aby vytvořily systémy pro identifikaci, dokumentaci, posouzení a certifikaci výsledků učení vedoucích ke kvalifikaci. Nová agenda dovedností pro Evropu 7 přijatá v červnu 2016 zahájila řadu iniciativ za účelem zvýšení kvality a relevantnosti nabývaných dovedností, většího zviditelnění a srovnatelnosti dovedností a zlepšení poznatků o dovednostech. Mezi ně patří doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách zvyšování kvalifikace: Nové příležitosti pro dospělé 8, v němž se členské státy vyzývají, aby dospělým osobám poskytly podporu pro získání minimální úrovně čtení, psaní, počítání a schopnosti práce s digitálními technologiemi a pro směrování k sekundárnímu vzdělání, a plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností. 2. Oblast působnosti a změny zavedené evropským pilířem sociálních práv Evropský pilíř sociálních práv stanoví obecné právo na všeobecné a odborné vzdělávání během celého života. Zachází dál než článek 14 Listiny základních práv Evropské unie tím, že se zaměřuje na kvalitu a inkluzivní charakter. Cílem pilíře je zabezpečit poskytování formálního i neformálního všeobecného a odborného vzdělání vysoké kvality. Zdůrazňuje relevantnost vzdělání a dovedností pro úspěšnou účast na trhu práce a pro sociální soudržnost. Vyzdvihuje význam příležitostí pro zachování a získání dovedností. To vyžaduje flexibilní možnosti učení a rekvalifikace, které by měly být k dispozici během celého života a pracovní kariéry, včetně systémů předškolního, počátečního, dalšího a vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání a systémů odborného vzdělávání. 4 Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 1. 5 Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení, Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1. 6 Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení, Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1. 7 Sdělení Komise Nový program dovedností pro Evropu, COM(2016) 381 final, 10.6.2016. 8 Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1. 7
Inkluzivní vzdělávání, odborné vzdělávání a celoživotní učení vyžaduje přístupné prostředky pro získání, zachování nebo rozvoj dovedností a kompetencí na úrovni, která každého vybaví pro aktivní život. Například by se měly zohlednit zvláštní potřeby zdravotně postižených osob nebo osob, které pocházejí ze znevýhodněného prostředí, aby tyto osoby měly zabezpečený přístup na rovném základě. Další důraz se klade na dovednosti potřebné během přechodů mezi zaměstnáními, které zahrnují změny zaměstnaneckého statusu, změnu zaměstnavatele, přerušení profesní činnosti nebo následný návrat do práce nebo přesun mezi zaměstnáním a samostatnou výdělečnou činností. Kromě jiného to zahrnuje získání a udržení základních digitálních dovedností. 3. Provádění a) Co mohou udělat členské státy a sociální partneři Členské státy jsou odpovědné za určení obsahu výuky a odborného vzdělávání a za organizaci vzdělávacích systémů a odborného vzdělávání. Vyzývají se, aby v této souvislosti uplatňovaly ustanovení pilíře vedle jejich uplatňování při provádění opatření Unie přijatých v těchto oblastech. Sociální partneři mohou také shromažďovat a vyměňovat si osvědčené postupy v celé Unii. Na vnitrostátní úrovni mohou sociální partneři podpořit uplatňování této zásady prostřednictvím kolektivního vyjednávání a zapojením se do tvorby a provádění příslušných politik. V této souvislosti mohou podporovat a rozvíjet iniciativy a přispívat k nim na úrovni podniku a na místní a celostátní úrovni nebo na úrovni Unie zaměřené na zlepšení příležitostí odborného vzdělávání, rekvalifikace a celoživotního učení a rovněž na zajištění více stáží a učňovských míst. Sociální partneři EU na meziodvětvové úrovni zařadili potřeby dovedností v digitálních ekonomikách a podporu učňovského vzdělávání, aby se zvýšila zaměstnanost mladých lidí, mezi priority svého současného pracovního programu na roky 2015 2017 a uspořádají výměnu zkušeností mezi vnitrostátními sociálními partnery o těchto otázkách. b) Nedávné a probíhající iniciativy na úrovni EU V roce 2017 Komise navrhne doporučení Rady o rámci pro kvalitu učňovského vzdělávání, v němž se vymezí klíčové prvky, které by se měly zavést, aby se lidem umožnilo získat příslušné dovednosti a kvalifikace prostřednictvím vysoce kvalitních programů učňovského vzdělávání. Evropský rámec kvalifikací z roku 2008 se reviduje (jednání o revidovaném doporučení probíhají v rámci Rady) a doporučení o klíčových kompetencích pro celoživotní učení z roku 2006 se aktualizuje. Evropský rámec 9 je aktualizován, aby se lidem poskytly lepší nástroje k předvedení jejich dovedností a aby se získaly informace o potřebách a trendech dovedností. 9 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass), Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6. 8
Komise bude realizovat nedávno zahájenou Koalici pro digitální dovednosti a pracovní místa, aby doprovázela digitální transformaci, a to podporou výměny osvědčených postupů a rovněž partnerství mezi průmyslem, poskytovateli vzdělávání a sociálními partnery. V roce 2017 Komise navrhne doporučení Rady o podpoře sociální inkluze a společných hodnot za pomoci vzdělávání a neformálního učení za účelem poskytnutí podpory a vodítka členským státům. Komise předloží sdělení o modernizaci vysokoškolského vzdělávání, v němž se uvedou opatření na úrovni EU za účelem řešení klíčových úkolů, včetně řešení nesouladu získaných dovedností s poptávkou na trhu práce a podpory excelence v oblasti rozvoje dovedností; budování systémů vysokoškolského vzdělávání, které jsou nejenom efektivní a účelné, ale také sociálně inkluzivní a propojené s jejich komunitami; a zabezpečení, aby instituce vysokoškolského vzdělávání přispívaly k regionální inovaci. Komise předloží sdělení o rozvoji škol a vynikající výuky, v němž se bude řešit přetrvávající vysoká míra mladých lidí s nízkými základními dovednostmi, nerovnost ve studijním úspěchu a měnící se požadavky na kompetence v našich společnostech. Komise navrhne doporučení Rady, v němž se stanoví pokyny pro zlepšení dostupnosti kvalitativních a kvantitativních informací o tom, co budou absolventi terciárního vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy v EU dělat po dokončení svého vzdělání a odborné přípravy. Komise ve svém sdělení z prosince 2016 Investice do evropské mládeže 10 navrhla nová opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí a vytvoření více příležitostí pro ně. V zájmu zabezpečení plného a udržitelného provádění záruk pro mládež Komise navrhla zvýšit rozpočet Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a poskytnout další 1 miliardu EUR na zvláštní rozpočtový příděl pro tuto iniciativu, kterou doplní 1 miliarda EUR z Evropského sociálního fondu a další podpora pro osvětové a informační činnosti a vzájemné učení a monitorování. V červnu 2016 Komise navrhla opatření na podporu členských států v integraci státních příslušníků třetích zemí do vzdělávání na základě akčního plánu EU pro integraci 11. Cedefop, Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání, jedna z decentralizovaných agentur EU, podporuje práci Komise, členských států a sociálních partnerů na modernizaci systémů odborného vzdělávání a přípravy, prosazuje přístup k odbornému vzdělávání a přípravě, jeho atraktivnost a efektivnost a informuje o současné a budoucí nabídce dovedností a poptávce po nich na evropském trhu práce. 10 COM(2016) 940 final. 11 https://ec.europa.eu/migrant-integration/news/europe-integration-action-plan-of-third-country-nationalslaunched. 9
Rovnost žen a mužů a. Rovnost zacházení a příležitostí pro ženy a muže musí být zajištěna a podporována ve všech oblastech, včetně účasti na trhu práce, podmínek zaměstnání a kariérního růstu. b. Ženy a muži mají právo na stejnou odměnu za rovnocennou práci. 1. Acquis Unie a) Listina základních práv Evropské unie V článku 23 Listiny se stanoví, že rovnost žen a mužů musí být zajištěna ve všech oblastech včetně zaměstnání, práce a odměny za práci. Také se vyžaduje, aby zásada rovnosti nebránila zachování nebo přijetí opatření, která umožňují zvláštní výhody ve prospěch méně zastoupeného pohlaví. V článku 33 Listiny se stanoví, že v zájmu zachování souladu mezi rodinným a pracovním životem má každý právo na ochranu před propuštěním z důvodu spojeného s mateřstvím a právo na placenou mateřskou dovolenou a na rodičovskou dovolenou po narození nebo osvojení dítěte. b) Legislativní pravomoci a jejich omezení Podle článku 19 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je Unie oprávněna přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci, mimo jiné i na základě pohlaví. Podle článku 153 SFEU je Unie oprávněna přijímat opatření, včetně směrnic, které stanoví minimální požadavky, podporovat a doplňovat činnosti členských států kromě jiného i v oblasti rovnosti mezi muži a ženami, pokud jde o příležitosti na trhu práce a rovné zacházení na pracovišti. Ve směrnicích přijatých na základě článku 153 SFEU nesmí být ukládána správní, finanční a právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků. V čl. 157 odst. 3 SFEU se zákonodárné orgány Unie zmocňují přijímat opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci. V čl. 157 odst. 4 SFEU se stanoví, že zásada rovného zacházení nebrání členskému státu zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře. c) Existující opatření Ve směrnicích Evropské unie se zakazuje diskriminace a podporuje rovnost žen a mužů v zaměstnání a povolání, v samostatné výdělečné činnosti, v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování a v sociálním zabezpečení a stanovují se práva, která se týkají mateřské a rodičovské dovolené. 10
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES 12 zaručuje rovné zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, včetně postupu v zaměstnání, a k odbornému vzdělávání; pracovní podmínky, včetně odměny; a systémy sociálního zabezpečení pracovníků. Cílem doporučení Komise 2014/124/EU 13 je posílit zásadu rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti. Ve směrnici Rady 79/7/EHS 14 se stanoví rovné zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení, jako jsou systémy zákonného sociálního zabezpečení, které poskytují ochranu v případě nemoci, invalidity, pracovních úrazů a nemocí z povolání, nezaměstnanosti a rizik souvisejících se stářím; a sociální pomoc, která doplňuje nebo nahrazuje základní systémy. Směrnice Rady 2004/113/ES 15 zaručuje rovné zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU 16 vysvětluje, že zásada rovného zacházení s muži a ženami se vztahuje i na osoby samostatně výdělečně činné a jejich manžele nebo manželky či životní partnery nebo partnerky, kteří se podílejí na jejich činnostech. Směrnice Rady 92/85/EHS 17 obsahuje opatření na podporu zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň, stanoví právo na mateřskou dovolenou v trvání 14 týdnů a zaručuje ochranu proti propuštění v době od začátku těhotenství do konce mateřské dovolené. Ve směrnici Rady 2010/18/EU 18 se stanoví právo na rodičovskou dovolenou a minimální požadavky na ni (4 měsíce pro každého rodiče, z nichž nejméně jeden měsíc nelze převést na druhého rodiče) a také ochrana zaměstnaneckých práv, práv po návratu do práce a práv na pracovní volno z důvodů vyšší moci. 2. Oblast působnosti a změny zavedené evropským pilířem sociálních práv Pilíř zdůrazňuje potřebu aktivně podporovat rovnost žen a mužů prostřednictvím pozitivních kroků ve všech oblastech. Rozšířením rovnosti na všechny oblasti pilíř jde nad rámec existujícího acquis. Ustanovení o rovnosti žen a mužů se zaměřují zejména na účast na trhu práce (což je patrno z rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů), podmínky zaměstnání (např. rozdíl mezi muži a ženami ve využívání práce na částečný úvazek) a kariérní růst (např. podíl žen na vedoucích místech a nízké počty 12 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění), Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23. 13 Doporučení Komise ze dne 7. března 2014 o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti, Úř. věst. L 69, 8.3.2014, s. 112. 14 Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení, OJ L 6, 10.1.1979, p. 24. 15 Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37. 16 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1. 17 Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá jednotlivá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1. 18 Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES, Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13. 11
podnikajících žen), tj. na všechny oblasti, v nichž je nutné učinit další pokrok. Zásada 2b řeší specifický problém týkající se rozdílu v odměňování žen a mužů, který přetrvává nehledě na existující právní předpisy. 3. Provádění a) Co mohou udělat členské státy a sociální partneři Členské státy jsou pověřeny provedením pravidel přijatých na úrovni Unie ve svém vnitrostátním právu a jejich prosazováním. Vzhledem k tomu, že opatření Unie obsahují pouze minimální normy, členské státy se vyzývají, aby za účelem uplatňování této zásady šly nad rámec těchto pravidel. Na úrovni Unie musí být ohledně případných iniciativ založených na článku 153 SFEU v souladu s článkem 154 SFEU konzultováni sociální partneři, kteří mohou podepsat dohody, jež se na jejich žádost mohou provádět na úrovni Unie v souladu s článkem 155 SFEU. Sociální partneři mohou také shromažďovat a vyměňovat si osvědčené postupy v celé Unii. Na vnitrostátní úrovni mohou sociální partneři podpořit uplatňování této zásady prostřednictvím kolektivního vyjednávání a zapojením se do tvorby a provádění příslušných politik. Sociální partneři EU na meziodvětvové úrovni zařadili rovnost žen a mužů mezi priority svého současného pracovního programu na roky 2015 2017 a uspořádají výměnu postupů vnitrostátních a odvětvových sociálních partnerů týkajících se způsobu snížení rozdílu v odměňování žen a mužů. b) Nedávné a probíhající iniciativy na úrovni EU Komise bude provádět Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016 2019 19, který stanoví hlavní priority v této oblasti a vysvětluje používání existujících nástrojů, např. evropský semestr, fondy Unie a prosazování právních předpisů. Komise spolu s evropským pilířem sociálních práv předkládá iniciativu Nový začátek na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. V této iniciativě se navrhují legislativní a další opatření zaměřená na snadnější využívání rodičovské dovolené jak ze strany žen, tak i mužů, zavedení otcovské dovolené a dovolené pro pečující osoby, podporu využívání pružných pracovních podmínek a také zajištění více a lepších zařízení péče o děti a jiné péče a odstranění odrazujících ekonomických faktorů, např. demotivující daňová opatření, která odrazují druhé výdělečně činné partnery, často ženy, od vstupu na trh práce. Komise přijme následnou zprávu o pokroku dosaženém členskými státy v provádění doporučení o transparentnosti, v níž se posoudí potenciální potřeba dalších opatření, aby se zabezpečilo plné uplatňování zásady rovného odměňování. Kromě toho navrhla směrnici zaměřenou na zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů na vedoucích místech v podnikové sféře 20. 19 SWD (2015)278. 20 COM(2012) 614. 12
Komise zintenzivňuje své úsilí zaměřené na boj proti násilí na ženách a pracuje na přistoupení EU k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám (Istanbulská úmluva) na základě svého návrhu učiněného v březnu 2016 21. Evropský institut pro rovnost žen a mužů, jedna z decentralizovaných agentur EU, podporuje práci Komise, členských států a sociálních partnerů v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. 21 COM(2016) 111 final. 13
Rovné příležitosti Bez ohledu na pohlaví, rasu nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci má každý právo na rovné zacházení a příležitosti, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, vzdělávání a přístup ke zboží a službám dostupným veřejnosti. Musí být podporovány rovné příležitosti nedostatečně zastoupených skupin. 1. Acquis Unie a) Listina základních práv Evropské unie V článku 21 Listiny se zakazuje jakákoli diskriminace založená na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. S výhradou určitých výjimek se v článku 21 Listiny zakazuje jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti. b) Legislativní pravomoci a jejich omezení Podle článku 19 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je Unie oprávněna přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Kromě toho se v článku 18 SFEU odkazuje na zákaz jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti. c) Existující opatření Ve směrnici Rady 2000/43/ES 22 (směrnice o rasové rovnosti) se zakazuje diskriminace na základě rasy nebo etnického původu v přístupu k zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo povolání, pokud jde o podmínky zaměstnání a pracovní podmínky, vzdělání, odbornou přípravu, sociální ochranu, sociální výhody a přístup ke zboží a službám dostupným veřejnosti, včetně bydlení. Ve směrnici Rady 2000/78/ES 23 (směrnice o rovném zacházení v zaměstnání) se zakazuje diskriminace na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, pokud jde o přístup k zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, povolání a odbornému vzdělávání. V obou směrnicích se zakazují různé formy diskriminace: přímá a nepřímá diskriminace, obtěžování, navádění k diskriminaci a pronásledování. EU je smluvní stranou Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením 24. 22 Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. 23 Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. 24 Rozhodnutí Rady ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím, Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35. 14
S oprávněně pobývajícími státními příslušníky třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, nebo na které se vztahují jiné směrnice EU 25, by se mělo v řadě oblastí zacházet stejně jako se státními příslušníky hostitelských zemí, zejména pokud jde o pracovní podmínky, včetně odměňování a propouštění, přístupu ke vzdělání a odborné přípravě a sociálního zabezpečení. V roce 2004 přijaly členské státy společné základní zásady integrace státních příslušníků třetích zemí, které tvoří rámec pro spolupráci v oblasti politiky integrace v EU a rámec, podle kterého mohou členské státy posuzovat a hodnotit své vlastní úsilí. Doporučení Rady 2013/C 378/01 26 poskytuje vodítko pro účinná opatření v oblasti integrace Romů v členských státech, zejména pokud jde o přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení. 2. Oblast působnosti a změny zavedené evropským pilířem sociálních práv Pilíř jde částečně nad rámec současného acquis rozšířením ochrany proti diskriminaci z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace na oblasti sociální ochrany, včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče, vzdělání a přístupu ke zboží a službám dostupným veřejnosti. Pilíř rovněž rozšiřuje zákaz diskriminace na základě pohlaví na oblast vzdělání, která není zahrnuta do současného acquis. Cílem rovných příležitostí je podpora začleňování a účasti nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce a ve společnosti. V ustanoveních pilíře se zdůrazňuje, že mohou být potřebná zvláštní opatření k zamezení nevýhod, jejich nápravě a kompenzaci souvisejících s určitými chráněnými důvody. Zásada povzbuzuje členské státy, aby řešily problémy skupin vystavených riziku diskriminace pomocí pozitivních kroků a podpůrných opatření, např. podporou postupů zajišťování různorodosti pracovní síly mezi zaměstnavateli. 3. Provádění a) Co mohou udělat členské státy a sociální partneři Členské státy odpovídají za provedení pravidel přijatých na úrovni Unie ve vnitrostátním právu a jejich prosazování. Vzhledem k tomu, že výše uvedená opatření Unie obsahují pouze minimální normy, členské státy se vyzývají, aby za účelem uplatňování pilíře šly nad rámec těchto pravidel. Členské státy se kromě toho vyzývají, aby i nadále dosahovaly pokroku v jednáních týkajících se navržené nové směrnice o rovném zacházení za účelem jejího rychlého přijetí. Členské státy mohou prostřednictvím svých vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení podporovat rovné příležitosti nedostatečně zastoupených skupin a pomáhat obětem diskriminace v praxi. Sociální partneři mohou také shromažďovat a vyměňovat si osvědčené postupy v celé Unii. Na vnitrostátní úrovni mohou sociální partneři podpořit uplatňování této zásady prostřednictvím kolektivního vyjednávání a zapojením se do tvorby a provádění příslušných politik. 25 Směrnice o: slučování rodin, modré kartě, jednotném povolení, výzkumnících, studentech, kvalifikaci jako osoby požívající mezinárodní ochrany, sezonních pracovnících a osobách převedených v rámci společnosti. 26 Doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech, Úř. věst. C 378, 24.12.2012, s. 1. 15
b) Nedávné a probíhající iniciativy na úrovni EU Komise bude pokračovat v úsilí o přijetí navržené nové směrnice o rovném zacházení, aby se ochrana proti diskriminaci na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace 27 rozšířila na sociální ochranu, včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče, vzdělávání, sociálních výhod a přístupu ke zboží a službám dostupným veřejnosti, včetně bydlení. Unie podporuje zprostředkovatelské subjekty, jako jsou nevládní organizace, sociální partneři a orgány pro rovné zacházení s cílem zvýšit jejich kapacitu bojovat s diskriminací; podpořit rozvoj politik rovného zacházení na vnitrostátní úrovni a povzbudit výměnu osvědčených postupů mezi zeměmi Unie; a prosazovat řízení rozmanitosti zaměřené na podnikání jako součást strategické reakce na více diverzifikovanou společnost, portfolio klientů, strukturu trhu a pracovní sílu. Agentura Evropské unie pro základní práva, jedna z decentralizovaných agentur EU, podporuje práci Komise, členských států a sociálních partnerů v oblasti rovných příležitostí a zákazu diskriminace. 27 Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (SEK(2008) 2180) (SEK(2008) 2181). 16
Aktivní podpora zaměstnanosti a. Každý má právo na včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc pro zlepšení vyhlídek na zaměstnání nebo na výkon samostatné výdělečné činnosti. Zahrnuto je právo na pomoc pro účely hledání pracovního místa a pro účely odborné přípravy a rekvalifikace. Každý má právo na převod nároků na sociální ochranu a odbornou přípravu v době přechodu mezi zaměstnáními. b. Mladí lidé mají právo na další vzdělávání, učňovskou přípravu, stáž nebo na nabídku pracovního místa dobré kvality do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení svého vzdělávání. c. Nezaměstnaní mají právo na personalizovanou, kontinuální a konzistentní pomoc. Dlouhodobě nezaměstnaní mají právo na hloubkové individuální posouzení své situace nejpozději 18 měsíců od ztráty zaměstnání. 1. Acquis Unie a) Listina základních práv Evropské unie V článku 14 Listiny se každému poskytuje právo na vzdělání a právo na přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání. V článku 29 Listiny se každému zaručuje právo na přístup k bezplatným službám zaměstnanosti. V článku 34 Listiny se stanoví, že Unie uznává a respektuje nárok na přístup k dávkám sociálního zabezpečení a k sociálním službám zajišťujícím ochranu kromě jiného i v případě ztráty zaměstnání. b) Legislativní pravomoci a jejich omezení Podle článku 147 SFEU Unie přispívá k dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti tím, že podněcuje spolupráci mezi členskými státy a podporuje a případně doplňuje jejich opatření. Přitom se respektují pravomoci členských států. V čl. 153 odst. 2 SFEU se Unie zmocňuje přijímat legislativní opatření určená k podpoře a doplnění činností členských států v oblasti integrace osob vyloučených z trhu práce. V článku 166 SFEU se Unie zmocňuje k provádění politiky odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah a organizaci odborného vzdělávání. c) Existující opatření Unie a její členské státy společně provádějí evropskou strategii zaměstnanosti, která stanoví společné cíle a záměry pro politiku zaměstnanosti a usiluje o vytvoření více a lepších pracovních míst v celé 17
Unii 28. Základem této strategie je koordinace činností členských států s cílem pomoci nezaměstnaným osobám najít práci. V doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi 29 (doporučení o zárukách pro mládež) se členské státy vyzývají, aby zabezpečily, že všem mladým lidem ve věku do 25 let bude poskytnuta kvalitní nabídka zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže, kterou by měli obdržet do čtyř měsíců od začátku nezaměstnanosti či od ukončení formálního vzdělávání. V doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce 30 se doporučuje, aby dlouhodobě nezaměstnaným osobám bylo nejpozději po uplynutí 18 měsíců jejich nezaměstnanosti nabídnuto hloubkové individuální posouzení a poradenství a dohoda o pracovní integraci obsahující individuální nabídku a určení jednotného kontaktního místa. Doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce 31 obsahuje integrovanou ucelenou strategii pro aktivní začleňování osob vyloučených z trhu práce, přičemž kombinuje přiměřenou podporu příjmu, inkluzivní trhy práce a přístup ke kvalitním službám. Akční plán Podnikání 2020 32 stanoví vizi a konkrétní opatření na podporu podnikatelského ducha v Evropě. Cílem opatření na podporu samostatné výdělečné činnosti na úrovni EU je také dostat se k těm segmentům populace, jejichž podnikatelský potenciál není zatím plně využitý, zejména u žen (které představují pouze 29 % podnikatelů v Evropě). Ve zprávě skupiny odborníků pro sociální podnikání (GECES) 33 přijaté v roce 2016 byla navržena specifická opatření pro rozvoj sociálního podnikání. Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti (VSZ) zřízená rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 573/2014/EU 34 poskytuje platformu pro porovnání výkonnosti VSZ na evropské úrovni, určení osvědčených postupů a podporu vzájemného učení za účelem posílení aktivních podpůrných služeb. Cílem Evropské sítě služeb zaměstnanosti (EURES) znovu zřízené nařízením (EU) 2016/589 35 je zlepšit fungování, soudržnost a integraci trhů práce v EU, kromě jiného i na přeshraniční úrovni. 28 Viz např. rozhodnutí Rady (EU) 2015/1848 ze dne 5. října 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2015, Úř. věst. 268, 15.10.2015, s. 28. 29 Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi, Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1. 30 Doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce, Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1. 31 Doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce, Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11. 32 COM(2012) 795 final. 33 http://ec.europa.eu/growth/sectors/social-economy/enterprises/expert-groups_en 34 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2014/EU ze dne 15. května 2014 o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ), Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 32. 35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013, Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1. 18
2. Oblast působnosti a změny zavedené evropským pilířem sociálních práv Pilíř vytváří soubor práv pro všechny uchazeče o zaměstnání bez ohledu na jejich zaměstnanecký status. Zaměřuje se na poskytování pomoci v hledání práce, což může zahrnovat služby zaměstnanosti, jako je poradenství a pomoc při hledání pracovního místa nebo účast na aktivních opatřeních, např. odborná příprava, dotace na nábor pracovníků nebo podpora opětovného začlenění do zaměstnání. Tato práva jdou nad rámec článku 29 Listiny základních práv, který se týká pouze práva na bezplatnou službu umístění do zaměstnání. Pomoc při zapojení se do samostatné výdělečné činnosti je rovněž podstatným rozšířením existujícího acquis. Pro tato práva jsou hlavní tři prvky: včasný zásah, individuální pomoc a podpora při zvýšení zaměstnatelnosti. Poslední prvek založený na právu na pomoc pro účely odborné přípravy nebo získání nové kvalifikace je klíčový s ohledem na nutnost přizpůsobovat se trhu práce, který se rychle mění. V současné době pracovníci mění pracovní místo častěji než v minulosti a existující nároky na odbornou přípravu nebo sociální ochranu by neměly odrazovat od takové mobility. Pilíř potvrzuje převoditelnost nabytých nároků na odbornou přípravu nebo sociální ochranu pracovníků, když mění svůj zaměstnanecký status nebo zaměstnavatele, přerušují profesní činnost nebo se následně vracejí do práce nebo přecházejí ze zaměstnání do samostatné výdělečné činnosti. Pokud jde o mladé lidi, pilíř připomíná hlavní ustanovení doporučení o zárukách pro mládež a rozšiřuje jejich uplatňování na všechny mladé lidi. Nezaměstnaným osobám poskytuje pilíř právo na personalizovanou podporu, což zahrnuje mj. individuální hloubkové posouzení, poradenství a vedení. Konzistentnost se týká kontinuity podpory, např. když nárok na podporu v nezaměstnanosti skončí, včetně poskytování dalších opatření, např. sociálních služeb s cílem řešit překážky v hledání práce. Osobám, které jsou nezaměstnané dlouhodobě, čímž se rozumí nezaměstnanost trvající déle než dvanáct měsíců, se poskytuje právo na personalizovanou podporu, což zahrnuje mj. individuální hloubkové posouzení a dohodu o pracovní integraci podle doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce. 3. Provádění a) Co mohou udělat členské státy a sociální partneři Členské státy odpovídají za provádění pokynů a doporučení týkajících se strategie zaměstnanosti, které byly dohodnuty na úrovni Unie. V zájmu uplatňování této zásady se členské státy se vyzývají, aby aktualizovaly a rozšířily své postupy týkající se poskytování pomoci v hledání zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti a aby kromě toho podporovaly opatření na ochranu nároků pracovníků na odbornou přípravu a sociální ochranu, když mění práci. Na úrovni Unie jsou ohledně případných iniciativ založených na článku 153 SFEU v souladu článkem 154 SFEU konzultováni sociální partneři, kteří mohou podepsat dohody, jež se na jejich žádost mohou 19
provádět na úrovni Unie v souladu s článkem 155 SFEU. Sociální partneři EU na meziodvětvové úrovni zařadili efektivnost a kvalitu aktivních politik trhu práce mezi priority svého současného pracovního programu na roky 2015 2017. Sociální partneři mohou také shromažďovat a vyměňovat si osvědčené postupy v celé Unii. Na vnitrostátní úrovni mohou sociální partneři podpořit uplatňování této zásady prostřednictvím kolektivního vyjednávání a zapojením se do tvorby a provádění příslušných politik. b) Nedávné a probíhající iniciativy na úrovni EU Uplatňování záruk pro mládež bylo posouzeno ve sdělení z října 2016 Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech 36. Komise ve svém sdělení z prosince 2016 Investice do evropské mládeže 37 navrhla nová opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí a vytvoření více příležitostí pro ně. V zájmu zabezpečení plného a udržitelného provádění záruk pro mládež Komise navrhla zvýšit rozpočet Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a poskytnout další 1 miliardu EUR na zvláštní rozpočtový příděl pro tuto iniciativu, kterou doplní 1 miliarda EUR z Evropského sociálního fondu a další podpora pro osvětové a informační činnosti a vzájemné učení a monitorování. Komise spolu s evropským pilířem sociálních práv předkládá první fázi konzultace se sociálními partnery o iniciativě týkající se přístupu k sociální ochraně 38 s cílem řešit rozdílný přístup pracovníků v běžném zaměstnání a osob zaměstnaných na nestandardní smlouvy a v různých formách samostatné výdělečné činnosti k sociální ochraně. Konzultace se bude zabývat možnostmi převoditelnosti a transparentnosti práv při změně zaměstnavatele, typu smlouvy nebo při přechodu na samostatnou výdělečnou činnost. Během konzultace se budou také řešit způsoby snížení rozdílu v přístupu ke službám zaměstnanosti, odborné přípravě a opatřením rehabilitace a opětovného začlenění napříč různými typy pracovního poměru a pro osoby samostatně výdělečně činné. Komise kromě toho v roce 2017 zkonsoliduje Evropský sbor solidarity a postaví ho na pevný právní základ, aby se pro mladé lidi vytvořily nové příležitosti dobrovolné činnosti, stáží nebo pracovního umístění. Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti (síť VSZ) realizuje projekt učení na základě srovnávání, jehož cílem je zlepšit výkonnost VSZ a propojit srovnávání vycházející z ukazatelů se vzájemným učením, aby se zlepšila aktivní podpora uchazečů o práci. V červnu 2016 Komise navrhla opatření na podporu členských států v integraci státních příslušníků třetích zemí do zaměstnání na základě akčního plánu EU pro integraci 39. 36 COM(2016) 646 final. 37 COM(2016) 940 final. 38 COM(2017) 2610. 39 https://ec.europa.eu/migrant-integration/news/europe-integration-action-plan-of-third-country-nationalslaunched 20
21
Kapitola II Spravedlivé pracovní podmínky Bezpečné a adaptabilní zaměstnání a. Bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru mají pracovníci právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě. Musí se podporovat přechod na formy pracovního poměru na dobu neurčitou. b. V souladu s právními předpisy a kolektivními smlouvami musí být zajištěna nezbytná flexibilita pro zaměstnavatele, aby se mohli rychle přizpůsobit změnám hospodářské situace. c. Musí se podporovat inovativní formy práce zajišťující kvalitní pracovní podmínky. Musí se podporovat podnikání a samostatná výdělečná činnost. Musí se usnadňovat profesní mobilita. d. Musí se zamezit pracovním poměrům vedoucím k nejistým pracovním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím zákazu zneužívání atypických pracovních smluv. Zkušební doba by měla být přiměřenou délku. 1. Acquis Unie a) Listina základních práv Evropské unie V článku 31 Listiny nazvaném Slušné a spravedlivé pracovní podmínky se každému pracovníkovi poskytuje právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost. Článek 34 Listiny uznává a respektuje nárok na přístup k dávkám sociálního zabezpečení a k sociálním službám zajišťujícím ochranu v takových případech, jako je mateřství, nemoc, pracovní úrazy, závislost nebo stáří, jakož i v případě ztráty zaměstnání, podle pravidel stanovených právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. b) Legislativní pravomoci a jejich omezení Podle čl. 153 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je Unie oprávněna přijímat opatření určená k podpoře a doplnění činností členských států kromě jiného v oblastech pracovních podmínek, sociálního zabezpečení a sociální ochrany pracovníků. Ve směrnicích přijatých na základě článku 153 SFEU nesmí být ukládána správní, finanční a právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků. V čl. 153 odst. 4 se stanoví, že předpisy přijaté podle článku 153 se nedotýkají práva členských států vymezovat základní zásady svých systémů sociálního zabezpečení a nesmějí významně ovlivňovat jejich finanční rovnováhu. Podle článku 162 SFEU je záměrem Evropského sociálního fondu zvyšovat geografickou a profesní mobilitu pracovníků uvnitř Unie a usnadňovat jejich přizpůsobování se změnám v průmyslu a ve výrobních systémech. 22