108 ČESKÁ LITERATURA 1/2017 Od děrných štítků ke Korpusu českého verše Jakub Říha [ústav pro českou literaturu av čr] je nejen nekulturní, ale prostě neekonomické neznat předchůdce Pavel Novák Vydání souboru O českém verši (2015) shrnujícího versologické práce Květy Sgallové, je završením jedné etapy výzkumu českého verše a také vítanou příležitostí pro reflexi současného stavu oboru. V dané oblasti probíhá v českém prostředí víceméně soustavné bádání, počínající monumentálním dílem klasického filologa Josefa Krále (souborné vydání král 1923; 1938). Moderní nepreskriptivní metrika využívající statistické metody se zformovala ve dvacátých letech 20. století v polemice s Královými názory (srov. mukařovský 1924 1925, jakobson 2013a, 2013b; kolár 2007, kolár plecháč 2014b, kolár rkp.). Identifikace rytmu coby základního organizujícího činitele básnického díla, vycházející z podnětů ruského formalismu, umožnila verši zaujmout centrální postavení ve výzkumu básnického jazyka v pojetí Pražského lingvistického kroužku (srov. vachek 1970: 47 48). Na zakladatelské práce Romana Jakobsona a Jana Mukařovského ze třicátých let 1 navázali Josef Hrabák 2 a Karel Horálek 3 a jejich působením strukturální versologie navzdory politicko-kulturní nepřízni překlenula do druhé poloviny 20. století (srov. kolár 2012). Summa versologica Květa Sgallová se k versologii dostala na přelomu padesátých a šedesátých let. 4 Na oboru ji podle vlastních slov přitahovala především empiričnost, racio- 1 Zejm. jakobson 1995a, 1995b, 1995c a mukařovský 2001. 2 Srov. hrabák 1937, 1941, 1956, 1959, 1964 ad. 3 Srov. horálek 1942a, 1942b, 1946, 1947, 1948, 1956, 1957 ad. 4 Základní informace o autorce obsahuje rozhovor s Robertem Kolárem (viz sgallová 2012) a Kolárův doslov ke knize O českém verši (kolár 2015).
rozhledy 109 nalita a nezatíženost (tehdy závaznou marxistickou) ideologií. Teoretickým a metodologickým východiskem se pro ni stal pražský strukturalismus, především meziválečné práce Jana Mukařovského a Romana Jakobsona. Prvním příspěvkem Květy Sgallové ke zkoumání verše je recenze souboru Studie o českém verši (1959) Josefa Hrabáka (sgallová 1960). Autorčina recenzní činnost v šedesátých letech knihy Seymoura Chatmana A Theory of Meter (1965) a sborníků Mathematik und Dichtung a Poetyka i matematyka (oba 1965) ukazují živý zájem o uplatnění matematických metod v literární vědě (viz sgallová 1963, sgallová sgall 1966 a 1967). Šlo o směřování v českém prostředí propagované mj. literárním teoretikem a versologem Jiřím Levým (např. levý 1964a, 1964b, 1971a a 1971b). Tuto tendenci sleduje i autorčin nejstarší článek, pojednávající o využití děrných štítků pro výzkum deklamačního verše českého obrození (trochejský verš s proměnlivým počtem slabik). Završením tohoto výzkumu byla její kandidátská práce Český deklamační verš v obrozenské literatuře (knižně sgallová 1967). V polovině šedesátých let započala spolupráce Květy Sgallové s Miroslavem Červenkou, která trvala až do Červenkovy smrti. 5 Podle Sgallové byl v jejich týmu Červenka ten, kdo vytyčoval směr bádání, zatímco na ni připadalo zpracování rozsáhlé materiálové základny. Do stejné doby jako seznámení s Červenkou spadá započetí spolupráce s varšavskými versology, jmenovitě s Lucyllou Pszczołowskou a Zdzisławou Kopczyńskou, na projektu srovnávací slovanské metriky. 6 Podnětem zde byly, jak uvádí Sgallová, práce Romana Jakobsona, Kirila Taranovského a Renaty Mayenowé a diskuze na V. mezinárodním sjezdu slavistů v Sofii. Předmětem zkoumání měl být především vztah mezi básnickým rytmem a jazykovým systémem v různých slovanských jazycích (sgallová 2016: 189). Výzkumná skupina s centrem v Instytutu Badań Literackich PAN ve Varšavě, jež se po přípravné fázi ustavila počátkem sedmdesátých let, se postupně rozrostla o badatele zpracovávající další slovanské versifikace (nejprve ruskou, bulharskou a slovinskou, posléze i chorvatskou a srbskou) a jejich společná práce přinesla devět svazků sborníku Słowiańska metryka porównawcza (1978 2011) ojedinělé ukázky metodologicky uvědomělé týmové práce na poli srovnávací versologie. Kapitola o českém verši je zastoupena v každém z devíti svazků SMP. Nejčastěji jsou jejími autory Květa Sgallová a Miroslav Červenka (1. 5. svazek, 7. svazek), jednou 5 Miroslav Červenka se versologii věnoval od druhé poloviny padesátých let. V roce 1963 publikoval zásadní práce o českém symbolistním volném verši (viz červenka 1959 a 1963). V polovině šedesátých let Červenka inicioval vznik versologického týmu na půdě Ústavu pro českou literaturu AV ČR, jehož úkolem bylo zpracování rozsáhlého materiálu pro výzkum vztahu jazyka a verše. 6 Geneze projektu byla opakovaně popsána jeho účastníky, srov. např. pszczo łowska 2012, sgallová 2012 a 2016.
110 Jakub Říha oba jmenovaní spolu s Petrem Kaiserem (6. svazek) a do dvou svazků přispěli Miroslav Červenka (8. svazek, volný verš) a Květa Sgallová (9. svazek, antická metra) samostatně. Po roce 1968 nebylo Sgallové ani Červenkovi z ideologických důvodů umožněno pokračovat v profesionální vědecké činnosti a pracovní setkání ve Varšavě v sedmdesátých a osmdesátých letech pro ně představovalo jediné fórum pro odbornou versologickou diskuzi. Spolupráce s varšavským okruhem pokračovala i ve svobodnějších podmínkách po roce 1989, kdy Květa Sgallová s Miroslavem Červenkou působili v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Institucionální záštita jim dovolila oživit snahy o využití počítačů k versologické práci a dala vzniknout online metrické databázi Thesaurus českých meter 1795 1825 <http://isis.ucl.cas.cz/?form=cme>. Syntézu jejich společného badatelského úsilí představuje Červenkův opus Kapitoly o českém verši (červenka 2006), jehož posmrtné vydání Květa Sgallová připravila. Jeho dovětkem je zatím autorčina poslední otištěná práce o dlouhých trochejích (sgallová 2012), původně zamýšlená jako součást uvedené knihy, avšak Červenkou již nenapsaná. Soubor O českém verši obsahuje 22 textů Květy Sgallové. 7 Jedná se o práce z let 1964 2012, různící se žánrem (od konferenčního příspěvku přes analýzy dílčích problémů po rozsáhlé syntetické studie) i rozsahem (od 6 po 60 stran). Vydávané texty jsou uvedeny autorčinou předmluvou a doplněny bibliografií jejích prací a doslovem, jejichž autorem je Robert Kolár. Svazek O českém verši v jehož názvu patrně nikoli náhodou rezonuje titul Červenkovy knihy představuje podstatný výbor z versologických prací Květy Sgallové. Stranou zůstaly příležitostné články, odborné recenze a několik studií. Do výboru není zařazena raná práce On a probabilistic model of the Czech verse (červenka sgallová 1967), 8 kterou sama autorka označila za slepou uličku a která byla problematicky přijata již v době svého vzniku (srov. novák 1968). Dále byly patrně vynechány práce mající více než dva autory (píšeme patrně, protože kritéria výběru nejsou v žádném z paratextů formulována). Jedná se o podnětnou studii Rhyme, stanza, and rhythmic types ([červenka] mazáčová [sgallová] vašák 1976), zabývající se distribucí rytmických typů, tj. rytmických realizací téhož met- 7 Pouze podotkněme, že kniha trpí velkým množstvím redakčních nedostatků: počínaje nejednotností v odkazování k sekundární literatuře (např. na s. 14) a zápisu literatury (kontinuálně) přes zjevné chyby znesnadňující pochopení textu např. Mathesius poukázal na»konvektivní«povahu jambické předrážky (s. 48, má být konektivní ) nebo je přímo znemožňující: musel autor s předcházející samohláskou považovat za diftong (s. 102, má být musel autor j s předcházející samohláskou ), po zachování zjevně porušených míst výchozích textů (např. na s. 295 je pasáž o pětistopém jambu očividně kontaminována výkladem o alexandrinu). Zarážející je rovněž nepřítomnost rejstříku (v dané edici ojedinělá). 8 Nezařazena zůstala i její česká odlika červenka sgallová 1968.
rozhledy 111 ra, ve strofě (čtyřverší) a stejně jako stať On a probabilistic model využívající komplexnější matematické postupy, a o kapitolu ze šestého svazku SMP (1995, spoluautorem je vedle Miroslava Červenky Petr Kaiser). Nejasný zůstává důvod nezařazení kapitoly Přízvukový rytmus v krátkých rozměrech českého verše (červenka sgallová 2001) z osmého svazku SMP (2004; v odlišné podobě otištěna časopisecky již 2001, přičemž připojená bibliografie tento vztah nezaznamenává). Kniha je rozčleněna do pěti oddílů. Poslední z nich je jako jediný nadepsán Statě ze svazků SMP společně s Miroslavem Červenkou a zabírá 3/5 prostoru vymezeného vlastním textům. První čtyři oddíly jsou označeny pouze čísly, princip jejich vymezení není pojmenován. První oddíl obsahuje dvě stati zaměřené na problematiku využití komputační techniky pro zpracování versologických dat a jejich analýzu (děrné štítky), popřípadě prezentaci v online databázi (Thesaurus českých meter 1795 1825). Druhý oddíl shrnuje teoreticky/metodologicky zaměřené studie věnované české sylabotónické metrice (distribuce mluvních taktů ve verši a v próze, funkce monosylab v českém sylabotónickém verši, charakteristika českého trocheje, dlouhé trocheje v české poezii), často s historickým přesahem. Tyto práce vesměs pocházejí z druhé poloviny šedesátých let a začátku let sedmdesátých a lze je považovat za přípravné studie pro kapitolu o rytmickém slovníku českého verše v prvním svazku SMP. Z oddílu se vymyká poslední studie pojednávající o časoměrných metrech v českém národním obrození, a to jednak svým výlučně historickým zaměřením, jednak tím, že byla otištěna mimo jiné v devátém svazku SMP (2011). K vyčlenění mimo poslední oddíl vedlo patrně její předchozí časopisecké otištění a skutečnost, že jejím spoluautorem není Červenka. Třetí oddíl soustředí texty zaměřené na rozbor verše jednotlivých autorů, ať už komplexní (Ján Kollár, Hrubínovy verše pro děti), nebo mířící k jednomu rysu (nemetričnost u K. H. Máchy, společně s Robertem Kolárem), a studii o sylabotónických překladech Heinova tónického verše v 19. století. Čtvrtý oddíl je vyhrazen studiím zabývajícím se rýmem. Rým představuje nejvlastnější téma Květy Sgallové. Jeho analýze je věnován neobvykle velký prostor již v její monografii o deklamačním verši (sgallová 1967: 95 109). V programovém příspěvku z brněnské versologické konference (1966) Sgallová vytyčila okruhy pro celostní výzkum českého rýmu, který jak správně cítila do té doby zaujímal ve výzkumu českého verše okrajové postavení a jeho studium nebylo metodologicky dostatečně propracováno (kapitola o rýmu v tehdy jediné versologické příručce Josefa Hrabáka patří k nejslabším z celé knihy). Ostatní studie oddílu už jsou věnovány speciálním problémům českého rýmu: ukotvení rýmu v gramatické struktuře jazyka (přeloženo z ruštiny), vokalické kvantitě v rýmu a šířeji podobám a funkci rýmu v poezii českého obrození. V poslední studii oddílu Sgallová přináší komplexní analýzu rýmu v poetistických sbírkách Vítězslava Nezvala.
112 Jakub Říha Poslední oddíl, jak už jsme uvedli, shrnuje kapitoly o českém verši ze sborníků SMP, jejichž spoluautorem je Miroslav Červenka. Jedná se o texty z prvních pěti svazků SMP: I. Słownik rytmiczny i sposoby jego wykorzystania (1978), II. Organizacja składniowa (1984), III. Semantyka form wierszovych (1988), IV. Wiersz przekładu. Mickiewicz i Puszkin (1992), V. Sonet (1993). Kapitola z devátého svazku (Heksametr. Antyczne wzorce wiersza i strofy w literaturach słowiańskich), pojednávající o antických rozměrech v českém verši byla, jak jsme uvedli výše, zařazena do třetího oddílu. V předmluvě uvádí autorka jediné kritérium výběru: do souboru jsou zahrnuty stati zaměřené na vztah mezi systémem jazyka a verše (sgallová 2015: 7). To ale platí pouze v případě prvních dvou zařazených kapitol, ve kterých skutečně je hlavním předmětem zkoumání dvousměrné působení jazyka (jednou jeho rytmické stavby, jednou jeho stavby syntaktické) na verš a vice versa. Pro zaměření třetího až pátého svazku je naopak charakteristická orientace na znakovou funkci metrických útvarů (srov. pszczołowska 2012: 166), ať už jde o sémantiku metra v poezii lumírovců (III), interakci mezi metrickým systémem domácím a cizím v překladu (IV) či vývojové proměny pevné formy (V). Přesazení z původního kontextu svazků SMP tvořeného většinou metodologickým úvodem a (anglickým) resumé obsahujícím srovnání výsledků z jednotlivých kapitol a jejich syntetické uchopení připravilo studie pátého oddílu o srovnávací a zobecňující rozměr, ale nijak nediskvalifikovalo ani neoslabilo výklad českého verše v nich podaný. Případný zájemce o tento aspekt bude muset přece jen sáhnout po původních svazcích. V každé ze studií jsou uceleně formulována metodologická a teoretická východiska pro výzkum dané oblasti a na jejich základě je zpracován rozsáhlý materiál z českého verše (v naprosté většině případů se jedná o sylabotónický verš 19. století). Studie vždy směřují k typologickému rozvrhu a/nebo k nástinu historického vývoje. S ohledem na výzkum českého verše nutno vyzdvihnout nesmírnou kvantitativní šíři zpracovaného materiálu (co do počtu zpracovaných souborů i jejich rozsahu), která do té doby neměla obdoby. Studie posledního oddílu tvoří základní kameny poznání českého sylabotónického verše 19. století, bez kterých se žádný badatel zabývající se tímto předmětem neobejde. Nezbývá než želet, že do svazku nebyly pojaty dvě zbývající stati, jež by připadaly v úvahu, a především syntetická studie z šestého svazku SMP Hlavní česká přízvučná metra 19. století, uvádějící do českého prostředí impulzy americké generativní metriky (červenka sgallová kaiser 1995). Soubor O českém verši shrnuje texty, jež vznikly v rozmezí téměř padesáti let. Studie z takto dlouhého časového úseku pochopitelně ukazují proměnu terminologie i metod a snad i jejich zastarávání obzvláště tam, kde jsou navázány na rychle se vyvíjející komputační technologii. Některé z nich již proto nelze považovat za aktuální. Přesto je jejich otištění přínosné, ať už proto, že dokumentují dějiny oboru a staví nám před oči jeho kontinuitu, nebo
rozhledy 113 proto, že obsahují celou řadu cenných a podnětných pozorování, kterým čas nikterak neublížil. Přínosnost recenzovaného výboru spočívá především ve shromáždění a zpřítomnění textů rozptýlených po časopisech a sbornících. Spolu s Červenkovými Kapitolami vymezuje, co bylo v české versologii v posledním půlstoletí vykonáno. A zároveň i to, co i přes obdivuhodnou píli obou badatelů vykonáno nebylo. Téměř výhradní zaměření na sylabotónický verš ponechalo stranou celou ohromnou rozlohu českého sylabického verše (zabírající v dějinách českého verše 9. 18. století) a z tradičních oblastí výzkumu zůstala na okraji strofika. Rovněž bádání o rýmu, třebaže představovalo dlouhodobý zájem Květy Sgallové, se nepodařilo dovést k završující syntéze (jak si Sgallová posteskla v rozhovoru s Robertem Kolárem). Tato konstatování nemohou být považována za výtku, ale spíš za výzvu pro současné badatele. Korpusová versologie Květu Sgallovou nalézáme u samých počátků snah o využití počítačů pro analýzu verše. Na jejich pokračování a rozvoji dnes pracují Petr Plecháč a Robert Kolár, členové Versologického týmu ÚČL AV ČR (srov. <http://versologie.cz>). O vědomí kontinuity svědčí, že program pro automatickou analýzu verše, který na půdě ústavu vyvinuli, dostal jméno KVĚTA. Plecháčovým a Kolárovým úsilím vznikl v letech 2011 2016 na půdorysu České elektronické knihovny (<www.ceska-poezie.cz> [srov. svadbová 2000]) 9 Korpus českého verše (KČV) počítačově lemmatizovaný a foneticky, morfologicky, metricky a stroficky anotovaný korpus, čítající asi 2,7 milionu veršů české poezie 19. a počátku 20. století (srov. plecháč kolár 2015). 10 Zároveň byla pro přístup ke korpusovým datům zveřejněna sada online nástrojů, mj. Databáze českého verše, Eufonometr, Gunstick (jejich popis viz kolár plecháč 2014a, 2015), jejichž pomocí lze v KČV vyhledávat v rámci jasně definovaných okruhů dat (metrika, strofika, rým, eufonie), a aplikace Babel, jež dovoluje klást korpusu vlastní dotazy <http://versologie. cz/nastroje.html>. V KČV je zpřístupněno ohromné množství versologických dat. Výzkumu českého verše se tím otevírají dosud netušené možnosti. Zároveň vyvstává potřeba nových postupů pro zpracování a interpretaci takového množství informací. Na tuto výzvu reaguje chystaná kniha Petra Plecháče a Roberta 9 Toto východisko v databázi ČEK, jež pochopitelně nebyla budována s ohledem na versologický výzkum, je třeba mít neustále na paměti a uvědomovat si, jaká omezení jsou s ním spojena (výběr autorů, nerovnoměrné zastoupení časopisecké produkce ta buď zcela chybí, nebo je přítomna prostřednictvím sebraných spisů atd. atd.). 10 V současnosti se pracuje na rozšíření KČV směrem do 20. století.
114 Jakub Říha Kolára Kapitoly z korpusové versologie (plecháč kolár v tisku). Na několika tradičních tématech české versologie (např. protiklad trochej jamb, jambický incipit, klauzule, kompenzace nemetričnosti) jsou zde předvedeny možnosti přístupu označeného v titulu neologismem korpusová versologie. Ty spočívají především ve využití pokročilých statistických postupů a v důsledném přechodu od kvantitativního popisu zkoumaných jevů ke statistickému testování hypotéz (vedle intuitivně uchopitelných a obecně známých metod deskriptivní statistiky i náročnější a v literární vědě zřídka užívaná inferenční statistika). Závěrečná kapitola knihy je náčrtem analýzy rytmického stylu, jejíž program byl naznačen v Kapitolách o českém verši (červenka 2006: 171 179), a jejího potenciálního využití při atribuci textů. Pro tuto analýzu jsou nově adaptovány postupy vícerozměrné statistiky, umožňující pracovat s velkým množstvím proměnných (Plecháč a Kolár pracují s osmnácti). Korpusová versologie stojí na samém počátku své existence a lze u ní předpokládat rychlý rozvoj. Kapitoly z korpusové versologie přesvědčivě předvádějí potenciál nového přístupu, který imponuje především rozsahem a komplexností dat, s nimiž dokáže operovat zvolený jev lze zkoumat v úplnosti, nikoli pouze ve vzorku (byť i zde jsou zřejmé limity dané statistickou metodou, vyžadující soubory o určitém rozsahu), a v souvislostech s jinými jevy, a rovněž svou exaktností, danou vysokým stupněm matematizace, vylučujícím náhodnost a subjektivnost v hodnocení. Pro automatické (počítačové) zpracování, jež popsané postupy podmiňuje (prováděné operace jsou nad lidské síly), jsou pochopitelně některé oblasti přístupnější (např. metrika, rytmika) než jiné (např. sémantika; do této oblasti autoři pronikají pomocí analýzy klíčových slov), což vede k favorizaci určitých okruhů problémů. Automatičnost analýzy má ještě jeden podstatný důsledek: Dosavadní manuální zpracování versologických dat šlo ruku v ruce s důkladným poznáním předmětu, jež často přesahovalo versologii per se srov. rozsah metadat v Thesauru českých meter. To na jednu stranu umožňovalo smysluplně formulovat otázky, na stranu druhou zajišťovalo kontakt versologie s ostatními literárními disciplínami, předně literární historií. Korpusové versologii hrozí odtržení od vlastního východiska básnického textu a tím ztráta základu pro formulování hypotéz i předmětu zkoumání, jejž by sdílela s ostatními literárněvědnými obory. Tato závěrečná poznámka ostatně formulovaná zvnějšku nemůže a ani nechce umenšit význam nové disciplíny, od které lze leccos očekávat. Studie je výsledkem badatelské činnosti podporované Grantovou agenturou České republiky v rámci grantu GA15 19820S Nerudův verš. Při vzniku stati byly využity zdroje výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie <http://clb.ucl.cas.cz>.
rozhledy 115 Literatura ČERVENKA, Miroslav 1959 O Jungmannově verši v překladu Ztraceného ráje ; Česká literatura VII, č. 2, s. 164 170 1963 Český volný verš devadesátých let (Praha: Československá akademie věd) 2006 Kapitoly o českém verši; edd. Květa Sgallová, Jiří Holý (Praha: Karolinum) ČERVENKA, Miroslav SGALLOVÁ, Květa 1967 On a probabilistic model of the Czech verse ; in Lubomír Doležel et al. (edd.): Prague Studies in Mathematical Linguistics, sv. 2 (Praha: Academia), s. 105 120 1968 Na cestě k pravděpodobnostnímu modelu českého verše ; in Jiří Levý, Karel Palas (edd.): Teorie verše, sv. 2. Sborník druhé brněnské versologické konference, 18. 20. října 1966 (Brno: Universita Jana Evangelisty Purkyně), s. 67 72 2001 Přízvukový rytmus v českém folklorním verši ; Česká literatura IL, č. 3, s. 254 279 ČERVENKA, Miroslav SGALLOVÁ, Květa KAISER, Petr 1995 Hlavní česká přízvučná metra v 19. století ; in Miroslav Červenka, Lucylla Pszczołowska, Dorota Urbańska (edd.): Słowiańska metryka porównawcza, sv. 6. Europejskie wzorce metryczne w literaturach słowiańskich (Warszawa: IBL), s. 75 143 [ČERVENKA, Miroslav] MAZÁČOVÁ, Stanislava [SGALLOVÁ, Květa] VAŠÁK, Pavel 1976 Rhyme, stanza and rhythmic types ; in Ján Horecký, Petr Sgall, Marie Těšitelová (edd.): Prague Studies in Mathematical Linguistics, sv. 5 (Praha: Academia), s. 163 189 HORÁLEK, Karel 1942a Rozbor verše a staročeský přízvuk ; Slovo a slovesnost VIII, č. 2, s. 57 80 1942b K theorii českého jambu ; Slovo a slovesnost VIII, č. 3, s. 130 135 1946 Studie o slovanském verši ; Sborník filologický XII [1940/1946], s. 261 344 1947 Studie k popisu Bezručova verše ; in Oldřich Králík, Karel Horálek (edd.): Pět studií o Petru Bezručovi (Olomouc: Universitní fond), s. 145 183 1948 Staré veršované legendy a lidová tradice (Praha: Svoboda) 1956 Počátky novočeského verše; Acta Universitatis Carolinae. Philologica 4 (Praha: Universita Karlova) 1957 Přehled vývoje českého a slovenského verše (Praha: Státní pedagogické nakladatelství) HRABÁK, Josef 1937 Staropolský verš ve srovnání se staročeským (Praha: Pražský lingvistický kroužek) 1941 Smilova škola. Rozbor básnické struktury (Praha: Jednota českých matematiků a fysiků) 1956 Úvod do teorie verše (Praha: Státní pedagogické nakladatelství) 1959 Studie o českém verši (Praha: Státní pedagogické nakladatelství) 1964 Z problémů českého verše (Praha: Státní pedagogické nakladatelství)
116 Jakub Říha JAKOBSON, Roman 1995a Základy českého verše ; přel. Miroslav Červenka; in idem: Poetická funkce; ed. Miroslav Červenka (Jinočany: H & H), s. 157 248 [1926] 1995b Verš staročeský ; in idem: Poetická funkce; ed. Miroslav Červenka (Jinočany: H & H), s. 275 318 [1934] 1995c K popisu Máchova verše ; in idem: Poetická funkce; ed. Miroslav Červenka (Jinočany: H & H), s. 427 476 [1938] 2013a O Králově České prosodii ; in idem: Selected Writings, sv. 9. Completion Volume Two: Uncollected Works, 1916 1943, Part One, 1916 1933; ed. Jindřich Toman (Boston: De Gruyter Mouton), s. 167 172 [1925] 2013b K diskusi o české prozodii ; in idem: Selected Writings, sv. 9. Completion Volume Two: Uncollected Works, 1916 1943, Part One, 1916 1933; ed. Jindřich Toman, s. 187 190 [1926] KOLÁR, Robert 2007 Ke strukturalistické kritice Králových prozodických názorů ; Česká literatura LV, č. 5, s. 717 723 [podepsáno Robert Ibrahim] 2012 Hrabákův Úvod do teorie verše a jeho místo v dějinách české versologie ; [rkp.] Česká literatura LX, č. 3, s. 468 471 [podepsáno Robert Ibrahim] Strukturální versologie ; in Ondřej Sládek (ed.): Slovník literárněvědného strukturalismu 2015 Kde začíná básnit básník (Doslov) ; in Květa Sgallová: O českém verši (Praha: Karolinum), s. 425 428 KOLÁR, Robert PLECHÁČ, Petr 2014a Báseň a počítač (Praha: Academia) [podepsáno Robert Ibrahim] 2014b La théorie du vers et le Cercle linguistique de Prague ; La Linguistique L, č. 2, s. 101 114 [podepsáno Robert Ibrahim] 2015 Databáze českých meter a výzkum českého verše 19. století ; Česká literatura LXIII, č. 2, s. 236 246 KRÁL, Josef 1923 O prosodii české, sv. 1. Historický vývoj české prosodie; ed. Jan Jakubec (Praha: Česká akademie věd a umění) 1938 O prosodii české, sv. 2. O přízvučném napodobení rozměrů časoměrných; ed. Bohumil Ryba (Praha: Česká akademie věd a umění) LEVÝ, Jiří 1964a Předběžné poznámky k informační analýze verše ; Slovenská literatúra XI, č. 1, s. 15 37 1964b Matematický a experimentální rozbor verše ; Česká literatura XII, č. 3, s. 181 213 1971a 1971b Paralipomena; ed. Josef Hrabák (Brno: Universita Jana Evangelisty Purkyně) Bude literární věda exaktní vědou?; ed. Miroslav Červenka (Praha: Československý spisovatel) MUKAŘOVSKÝ, Jan 1924 1925 Poznámky ke Králově Prosodii české ; Časopis pro moderní filologii XI, č. 1, s. 7 13; č. 2, s. 118 124 2001 Obecné zásady a vývoj novočeského verše ; in idem: Studie, sv. 2, edd. Miroslav Červenka, Milan Jankovič (Brno: Host), s. 116 198 [1934]
rozhledy 117 NOVÁK, Pavel 1968 Prague Studies in Mathematical Linguistics 2 ; Kybernetika IV, č. 2, s. 183 PLECHÁČ, Petr KOLÁR, Robert 2015 The corpus of Czech verse ; Studia Metrica et Poetica II, č. 1, s. 107 118 [v tisku] Kapitoly z korpusové versologie (Praha: Akropolis) PSZCZOŁOWSKA, Lucylla 2012 Słowiańska metryka porównawacza. Ewolucja celów i metod badaw czych ; in Danuta Ulicka, Włodzimierz Bolecki (edd.): Strukturalizm w Europie środkowej i wschodniej. Wizje i rewizje (Warszawa: Fundacja Akademia Humanistyczna; Instytut Badań Literackich Polskiej Akademii Nauk), s. 161 170 SGALLOVÁ, Květa 1960 O českém verši ; Tvorba XXV, č. 31, s. 739 1963 Matematické metody a literatura ; Česká literatura XI, č. 3, s. 251 254 1967 Český deklamační verš v obrozenské literatuře (Praha: Univerzita Karlova) 2012 Trápí mě, jak málo se literární historici zajímají o verš [ptal se Robert Kolár]; Česká literatura LX, č. 3, s. 385 397 2015 O českém verši (Praha: Karolinum) 2016 Příležitost překročit svou hranici ; Slovo a smysl XIII, č. 25, s. 189 190 SGALLOVÁ, Květa SGALL, Petr 1966 Literární teorie exaktní vědou? ; Plamen VIII, č. 12, s. 154 155 1967 Nové vztahy poetiky k lingvistice a matematice ; Slovo a slovesnost XXVIII, č. 2, s. 167 170 SVADBOVÁ, Blanka 2000 Plnotextová databáze české poezie 19. století ; Česká literatura IIL, č. 3, s. 318 328 VACHEK, Josef (ed.) 1970 U základů pražské jazykovědné školy. Prameny české a slovenské lingvistiky, řada česká, sv. 1 (Praha: Academia) Résumé The present article focuses on determining the place of Květa Sgallová in the history of the post-war research on the Czech verse. Taking into account the latest Sgallová s book, O českém verši [On Czech Verse] (2015), her scholarly biography is drafted with a special emphasis on her efforts to use computational techniques in verse-theory research. The second part of the article deals with the current work of the Versification Research Group (Institute of Czech Literature of the CAS) members, Petr Plecháč and Robert Kolár. Klíčová slova / Keywords versologie český verš Květa Sgallová Petr Plecháč Robert Kolár verse theory Czech verse Květa Sgallová Petr Plecháč Robert Kolár