FINANČNÍ INSTITUCE. Banka pro mezinárodní platby (v Basileji) BIS Bank for International Settlements

Banka pro mezinárodní platby (v Basileji) BIS Bank for International Settlements FINANČNÍ INSTITUCE Evropská banka pro obnovu a rozvoj mimo EU EBRD Europian Bank for Rekonstruktion and Developtment Evropský měnový institut Instituce EU Evropská centrální banka ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Předchůdce ECB ECU EMI - Sjednocení Jednotná: měnová politika kurzovní politika fiskální a další ECB nezávislost na : Radě E Parlamentu E-komisi Národních vládních a

dalších institucích E C B president vice-president Výbor ředitelů president vice-president + 4 další členové Generální rada: Rada ECB Výbor ředitelů + guvernéři bank EMU president vice-president + guvernéři bank EU ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1930 - BIS - Bank for International Settlements banka pro mezinárodní vypořádání plateb 1991 - EBRD - EB for Rekonstruktion and Development EB pro obnovu a rozvoj 1994 - EIB - Evropská investiční banka

Evropské společenství uhlí a oceli Montánní unie Smlouva o zřízení ESUO Podepsána 15.dubna 1951 v Paříži Platnost 27.července 1952 Časově omezena: 50 let Členské země: Francie, Německo, Itálie Belgie, Nizozemí, Lucembursko Shromáždění ESUO 87 členů z národních parlamentů funkce: kontrolní kontrola VÚ může odvolat jako celek VÚ Zastoupení členských zemí Sídlo: Štrasburk Soudní dvůr 7 soudců - (6let) Instituce poslední instance Sídlo: Lucemburk

Vysoký úřad (nadnárodní) regulace cen v dané oblasti stav zřejmé nouze Funkční období: 6 let První předseda: Jean Monet Sídlo: Lucemburk Struktura orgánů ESUO Členské země delegují kompetence v oblasti uhlí a oceli nadnárodním institucím Rada ministrů (mezivládní instituce) 9 členů - země maximálně 2 členy většinové rozhodování - každá země stejnou váhu ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- EVROPSKÝ PARLAMENT 1 Počátek: Smlouva o ESUO čl. 20 25 Shromáždění První zasedání: 10. září 1952 Štrasburk Složení: Německo 18 Nizozemsko 10 Francie 18 Belgie 10 Itálie 18 Lucembursko 4 Členové: delegáti národních parlamentů

Kompetence: - kontrola Vysokého úřadu prostřednictvím vyjádření k výroční zprávě odmítnutí zprávy - odvolání Vysokého úřadu (jen jako celku) hlasování o důvěře: nejdříve 3 dny po podání návrhu nutné 2/3 odevzdaných hlasů + + současně většina členů Shromáždění - možnost klást otázky Vysokému úřadu Smlouva o EHS a EURATOM (1957) Složení: Německo 36 Nizozemsko 14 Francie 36 Belgie 14 Itálie 36 Lucembursko 6 Kompetence i vůči Komisím EHS a EURATOM ALE : odvolání kdykoliv vůči Radě konzultativní funkce právo navrhovat Radě rozpočtové změny

60. léta Shromáždění x Evropský parlament (1962) oficiální dokumenty: Evropské parlamentní shromáždění Otázka přímé volby členů 1965 neomezené právo odvolání Komise (sloučení) 1969 Haag příprava institucionálních změn 1970 22. dubna Lucemburská dohoda - právo navrhovat změny v nezávazných výdajích 1975 10. července Bruselská (druhá rozpočtová) smlouva - právo vrátit rozpočet jako celek - vede k rozpočtovému provizoriu 1983 17. 19. června Slavnostní prohlášení o EU Stuttgart Rada EHS bude: - odpovídat na dotazy parlamentu - informovat parlament o svých záměrech - konzultovat s parlamentem obsazení funkce předsedy komise Komise umožní zapojení parlamentů do projednávání otázek předkládaných ke schválení JEDNOTNÝ EVROPSKÝ AKT 28. února 1986 oficiálně: Evropský parlament iniciativa parlamentu od r. 1980 procedura spolupráce (kooperační): v rámci legislativního procesu možnost předkládání pozměňovacích návrhů podíl na proceduře: přijímání nových členů přijímání mezinárodních závazků společenství

Smlouva o EU procedura spolurozhodování parlamentní veto - parlament může pozastavit (ve vybraných problémech) to, s čím nesouhlasí výsledkem : jen akty, kde se shoduje PARLAMENT RADA i PARLAMENT může: vytvářet vyšetřovací výbory musí být: konzultován při nominaci předsedy EK hlasuje: o konečném složení EK volí: ombudsmana AMSTERODAMSKÁ SMLOUVA - Podstatné rozšíření procedury spolurozhodování - Přímé schvalování nominace předsedy EK - Přijímání sankcí proti členským zemím v případě nedodržení pravidel a hodnot EU - Omezení počtu členů EP (700) PŘÍMÉ VOLBY diskuse: od r. 1958 původně: spojeno - se zvýšením úlohy EP - se zavedením jednotného způsobu voleb 20. září 1976 Akt o volbě členů EP schválen 1. července 1978 - " - - platnost 7. a 10. června 1979 první přímé volby

1. rozšíření 1962 Velká Britanie (Francouzské veto) 1969 Obnoveny rozhovory žádost jednání vstup Velká Britanie 31.7.1961 30.6.1970 1.1.1973 11.5.1967 Irsko 31.7.1961 - " - - " - 11.5.1967 Dánsko 31.7.1961 - " - - " - 11.5.1967 Norsko 30.4.1962 - " - 0 24.7.1967 2. a 3. rozšíření Řecko 12.6.1975 21.7.1976 1.1.1981 Španělsko 28.7.1977 5.1. 1979 1.1.1986 Portugalsko 28.3.1978 17.10.1978 1.1.1986 4.rozšíření Rakousko 17.7.1989 1.2.1993 1.1.1995 Finsko 18.3.1992 1.2.1993 1.1.1995 Švédsko 1.7. 1991 1.2.1993 1.1.1995 Norsko 25.11.1992 5.4.1993 0

Rozdělení křesel podle politických skupin a členských států státy EU EPP- PES ALDE Zelení/ EUL/ IND/ UEN NI celkem ED EFA NGL DEM poslanců Belgie 6 7 6 2 3 24 ČR 14 2 6 1 1 24 Dánsko 1 5 4 1 1 1 1 14 Německo 49 23 7 13 7 99 Estonsko 1 3 2 6 Řecko 11 8 4 1 24 Španělsko 24 24 2 3 1 54 Francie 17 31 11 6 3 3 7 78 Irsko 5 1 1 1 1 4 13 Itálie 24 16 12 2 7 4 9 4 78 Kypr 3 1 2 6 Litva 2 2 7 2 13 Lotyšsko 3 1 1 4 9 Lucembursko 3 1 1 1 6 Maďarsko 13 9 2 24 Malta 2 3 5 Nizozemsko 7 7 5 4 2 2 27 Rakousko 6 7 2 3 18 Polsko 19 8 4 10 7 6 54 Portugalsko 9 12 3 24 Slovinsko 4 1 2 7 Slovensko 8 3 3 14 Finsko 4 3 5 1 1 14 Švédsko 5 5 3 1 2 3 19 Velká Británie 28 19 12 5 1 11 2 78 celkem 268 200 88 42 41 37 27 29 732

VÝBORY EP Výbor pro: - zahraniční politiku, lidská práva, společnou bezpečnostní a obrannou politiku - rozpočet - kontrolu rozpočtu - občanské svobody a práva, justice a vnitřní záležitosti - hospodářství a finance - právo a vnitřní trh - průmysl, zahraniční obchod, výzkum a energetiku - zaměstnanost a sociální záležitosti - otázky životního prostředí, ochranu zdraví a spotřebitele - zemědělství a rozvoj venkova - rybolov - regionální politiku, dopravu a cestovní ruch - kulturu, mládež, vzdělání, media a sport - rozvoj a spolupráci - institucionální záležitosti - práva žen a rovné příležitosti - petice EVROPSKÁ KOMISE EVROPSKÝ PARLAMENT GŘ: Vzdělání a kultura Výzkum Výbor pro: kulturu, mládež, vzdělání, media a sport Evropský vzdělávací prostor Evropský výzkumný prostor GŘ: Vnější vztahy - 0 - Rozšíření jsou kompetence Historické faktory Evropské integrace 1957 EEC smlouva o koordinaci národních ekonomických a peněžních politik. EC členové vyjádřili zájem na společné měnové politice jako na věci společného zájmu. do 1959 Vytváření plně směnitelných měn v několika Evropských zemích. 1970 Wernerův plán je schválen. Znamená systém krok za krokem k dosažení ekonomické a peněžní unie s jednotnou měnou od r. 1980. Bohužel, extrémní měnové turbulence (volatilita) počátkem 70. let a také divergence ekonomických politik v důsledku první ropné krize znemožnily implementaci.

1972 Jako následek eroze Bretton-Woods systému, EC rada ministrů rozhoduje o fluktuačním pásmu šesti měn na +/-2,25 %. UK, Irsko a Dánsko se přidružují k měnovému hadu v r. 1973. Avšak libra, irská libra, francouzský frank a italská lira brzy opouštějí tento systém. 1979 Evropský měnový systém (EMS) je založen na základě společné iniciativy Německa a Francie. Klíčovými jsou směnný kurz, intervence a úvěrový mechanismus. S výjimkou UK, všech ostatních 8 členů se účastní na Exchange rate Mechanism (ERM) s fixními, ale částečně fluktuujícími kurzy. 1987 Single European Act (SEA) je základem pro Jednotný evropský trh od 1. července. Cíle Měnové unie jsou poprvé zakotveny v EC dohodě. 1989 Červen, Madridské setkání, rada Evropy schvaluje Delors report, který poprvé hovoří o třech etapách pro ustanovení Evropské a Měnové unie. Španělská peseta je zapojena do ERM s fluktuačním pásmem 6 %. 1990 1. července, Ekonomická a Peněžní Unie vstupuje do první fáze. V říjnu UK rozšiřuje fluktuační pásmo na 6 %. 1991 V prosinci šéfové států EC rozhodují v Maastrichtu o vytvoření EMU nejpozději k r. 1999. 1992 V dubnu portugalské escudo vstupuje do ERM při fluktuačním pásmu 6 %. V září britská libra a italská lira opouštějí systém ERM. 1993 Na základě vysoké volatility měn členských zemí a spekulačních tlaků je v srpnu rozhodnuto o rozšíření fluktuačního pásma na + - 15 % (výjimkou zůstává DEM- NLG, stále 2,25 %). 1994 1. ledna fáze 2, EMU vstupuje v život. European Monetary Institute (EMI) je založen jako předobraz European Central Bank (ECB). 1995 Rakousko se přidružuje k ERM počátkem roku, mnoho evropských měn se dostává pod tlak, devalvuje peseta a escudo. V prosinci v Madridu je potvrzen hlavní cíl EMU od 1.1.1999. Zároveň je rozhodnuto o tom, že ECU bude nahrazeno EUREM. 1996 Finská marka se přidružuje k ERM, italská lira se vrací do systému, obě měny s pásmem 15 %. Na prosincovém summitu v Dublinu je rozhodnuto o časovém harmonogramu legislativních prací včetně znovu potvrzení zahájení EMU v r.1999. 1997 Začátkem ledna EMI představuje zprávu Jednotná monetární politika ve fázi 3, precizující harmonogram prací ECB.

PŘEDSEDOVÉ KOMISE Jméno a funkční Členský stát Nejvyšší dosažená Způsob jeho období v Komisi pozice v národní vládě vedení Walter Hallstein Německo Ministr zahraničí silný (1958-1967) Jean Rey Belgie Ministerstvo slabý (1967-1970) zahraničních věcí Franco Malfatti Itálie Ministr telekomunikací slabý (1970-1972) a spojů Sicco Mansholt Nizozemí Ministr zemědělství slabý (1972) François-Xavier Ortoli Francie Ministr financí slabý (1973-1977) Roy Jenkins Velká Británie Lord strážce pokladu silný (1977-1981) (ministr financí) Gaston Thorn Lucembursko Předseda vlády slabý (1981-1985) Jacques Delors Francie Ministr ekonomie, silný (1985-1995) financí a rozpočtu Jacques Santer Lucembursko Předseda vlády slabý (1995-1999) Romano Prodi Itálie Předseda vlády slabý? (1999-?)

PORADNÍ VÝBORY Rada EU ovlivňuje Komisi prostřednictvím tzv. výborů, kterým Komise předkládá své návrhy. Tyto výbory jsou složeny ze zástupců členských států a předsedá jim zástupce Komise. Existuje asi 1.400 výborů, některé z nich jsou velmi početné. EVROPSKÁ RADA 1. setkání 10. a 11. února 1961 Paříž 2. setkání 18. července 1961 Bonn Nejvyšší představitelé zemí EU (společenství) Obě setkání z iniciativy Francie - modifikace Římských dohod - plán politické unie - institucionalizace setkávání nejvyšších představitelů zemí 29. a 30. května 1967 Řím (10. výročí podpisu Římských smluv) 1. a 2. prosince 1969 Haag opět: institucionalizace. 19. a 20. října 1972 Paříž 14. 15. prosince 1973 Kodaň kdykoliv to bude potřebné 9. a 10. prosince 1974 Paříž Pařížská deklarace: summit 3x ročně Předsedající země Brusel 29. a 30. června 1977 Londýn Londýnská deklarace: 2 typy jednání - privátní - formální Evropská rada

Stuttgart Slavnostní prohlášení o EU - obecný politický impuls pro budování Evropy - definuje přístupy napomáhající další výstavbě E - předkládá všeobecné politické principy ES a E politické spolupráce - rokuje o obecných záležitostech ES - iniciuje spolupráci v nových sférách činnosti - vyhlašuje společný postoj v otázkách vnějších vztahů - povinnost adresovat EP zprávu o výsledcích svých jednání (pokud se týkají otázek v kompetenci ES stávají se součástí E normotvorby) - v ostatním zůstává mezivládní charakter 1986 Jednotný evropský akt (čl. 2)... ER se skládá z hlav států a vlád a předsedy EK jsou jim nápomocni ministři zahraničí a člen EK Schází se nejméně 2x ročně! ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1992 Smlouva o EU - předkládá EP zprávu po každém zasedání - každoročně (písemně) zprávu o pokroku dosaženém v unii zastřešuje všechny tři pilíře EU! NENÍ oficiálně institucí Společenství

Poslanci EU ČR (členství ve výborech) Výbor pro zahraniční věci Výbor pro rozvoj Rozpočtový výbor Výbor pro rozpočtovou kontrolu Hospodářský a měnový výbor Výbor pro zaměstnanost a sociální věci ZIELENIEC Josef (EPP-ED) ROUČEK Libor (PES) ZAHRADIL Jan (EPP-ED) HYBÁŠKOVÁ Jana (EPP-ED) FAJMON Hynek (EPP-ED) DUCHOŇ Petr (EPP-ED) STREJČEK Ivo (EPP-ED) CABRNOCH Milan (EPP-ED) FALBR Richard (PES) MAŠTÁLKA Jiří (EUL/NGL) Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin OUZKÝ Miroslav (EPP-ED) Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Výbor pro dopravu a cestovní ruch Výbor pro regionální rozvoj Výbor pro kulturu a vzdělávání Výbor pro právní záležitosti Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví BŘEZINA Jan (EPP-ED) RANSDORF Miloslav (EUL/NGL) REMEK Vladimír (EUL/NGL) ROITHOVÁ Zuzana (EPP-ED) DUCHOŇ Petr (EPP-ED) KOHLÍČEK Jaromír (EUL/NGL) VLASÁK Oldřich (EPP-ED) ŽELEZNÝ Vladimír (IND/DEM) BOBOŠÍKOVÁ Jana (Nezařazení) ZATLOUKAL Tomáš (EPP-ED) FLASAROVÁ Věra (EUL/NGL) ZVĚŘINA Jaroslav (EPP-ED) STROŽ Daniel (EUL/NGL) FLASAROVÁ Věra (EUL/NGL)

Poslanci EU ČR (členství v politických frakcí) EPP ED Evropské lidové strany a strany Evropských demokratů Březina Jan KDU-ČSL Cabrnoch Milan ODS Duchoň Petr ODS Fajmon Hynek ODS Hybášková Jan Sdružení nezávislých kandidátů Evropští demokraté Ouzký Miroslav ODS Roithová Zuzana KDU-ČSL Strejček Ivo ODS Škottová Nina ODS Vlasák Oldřich ODS Zahradil Jan ODS Zatloukal Tomáš Sdružení nezávislých kandidátů Evropští demokraté Zieleniec Josef Sdružení nezávislých kandidátů Evropští demokraté Zvěřina Jaroslav ODS Falbr Richard ČSSD Rouček Libor ČSSD PES Strany Evropských socialistů EUL/NGL skupina Konfederace evropské sjednocené levice a Severské zelené levice Flasarová Věra Kohlíček Jaromír Maštálka Jiří Ransdorf Miloslav Remek Vladimír Strož Daniel KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM IND/DEM Skupina nezávislosti a demokracie Železný Vladimír Nezávislí

Název země Hlavní město Rozloha v km 2 Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km 2 Počet hlasů v EK Mandáty v EP Nice (reál.stav) /počet obyv. na 1 poslance Zastoupení ve výboru regionů/ Hosp. a soc.výb. ANGLIE (království V.B. a Severního Irska BELGIE (království) LONDON 242.900 58,200.000/240 29 72 (78) 746.154 BRUSEL 30.528 10,188.000/334 12 22 (24) 424.500 24/24 12/12 Dánsko (království) KODAŇ 43.094 5,284.000/123 7 13 (14) 377.428 9/9 FRANCIE PARIS 543.965 58,607.000/107 29 72 (78) 751.371 24/24 ITÁLIE ROMA 301.308 57,523.000/191 29 72 (78) 737.474 24/24

Název země Hlavní město Rozloha v km 2 Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km 2 Počet hlasů v EK Mandáty v EP Nice (reál.stav) /počet obyv. na 1 poslance Zastoupení ve výboru regionů/ Hosp. a soc.výb. LUCEMBURSKO (velkovévodství) LUXEMBOURG 2.586 420.000/162 4 6/70.000 6/6 NĚMECKO (Spolková rep. Německo) BERLIN 357.021 82,071.000/230 29 99/829.000 24/24 PORTUGALSKO LISABON 92.235 9,943.000/108 12 22 (24) 414.292 12/12 ŠPANĚLSKO (království) MADRID 504.782 39,323.000/78 27 50 (54) 728.204 21/21 NIZOZEMSKO (království) AMSTERDAM 41.865 15,604.000/372 13 25 (27) 577.926 12/12

Název země Hlavní město Rozloha v km 2 Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km 2 Počet hlasů v EK Mandáty v EP Nice (reál.stav) /počet obyv. na 1 poslance Zastoupení ve výboru regionů/ Hosp. a soc.výb. ESTONSKO TALLIN 45.227 1,455.000/32 4 6/242.500 7/7 LITVA VILNIUS 65.300 3,706.000/57 7 12 (13) 285.077 9/9 LOTYŠSKO RIGA 64.589 2,474.000/38 4 8 (9) 274.889 7/7 POLSKO WARSZAVA 312.685 38,650.000/124 27 50 (54) 715.741 21/21 SLOVINSKO LJUBLJANA 20.258 1,987.000/98 4 7/283.857 7/7

Název země Hlavní město Rozloha v km 2 Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km 2 Počet hlasů v EK Mandáty v EP Nice (reál.stav) /počet obyv. na 1 poslance Zastoupení ve výboru regionů/ Hosp. a soc.výb. ŘECKO ATHENY 131.957 10,522.000/80 12 22 (24) 438.417 12/12 IRSKO DUBLIN 70.285 3,644.000/51 7 12 (13) 280.308 9/9 ŠVÉDSKO (království) STOCKHOLM 449.964 8,846.000/20 10 18 (19) 465.579 12/12 FINSKO HELSINKI 338.145 5,140.000/15 7 13 (14) 367.143 9/9 RAKOUSKO WIEN 83.858 8,072.000/96 10 17 (18) 367.143 12/12

Název země Hlavní město Rozloha v km 2 Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km 2 Počet hlasů v EK Mandáty v EP Nice (reál.stav) /počet obyv. na 1 poslance Zastoupení ve výboru regionů/ Hosp. a soc.výb. MAĎARSKO BUDAPEŠŤ 93.030 10,153.000/109 12 20 (24) 423.042 12/12 SLOVENSKO BRATISLAVA 49.035 5,383.000/110 7 13 (14) 384.500 9/9 KYPR NIKOSIE 9.251 840.000/91 4 6/140.000 6/6 MALTA VALLETTA 316 375.000/1.187 3 5/75.000 5/5 ČESKO PRAHA 78.866 10,304.000/131 12 20 (24) 429.333 12/12