Zahraniční obchod RF se službami Podmínky vstupu na ruský trh služeb v souvislosti se vstupem do WTO

Všeruský vědeckovýzkumný ústav pro konjunkturu Zahraniční obchod RF se službami Podmínky vstupu na ruský trh služeb v souvislosti se vstupem do WTO (zpracováno na objednávku Velvyslanectví České republiky v Moskvě) Moskva 2007

O B S A H 2 1. Role sféry služeb v ekonomice a v zahraničním obchodu RF. Dynamika a rozsah zahraničního obchodu se službami.. 1.1. Význam a vývojové trendy sféry služeb... 1.2. Rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami.. 2. Geografická struktura ruského zahraničního obchodu se službami, hlavní obchodní partneři.. 3. Odvětvová struktura zahraničního obchodu Ruska se službami.. 3.1. Vývojové trendy odvětvové struktury a mezinárodní specializace Ruska ve sféře služeb. 3.2. Odvětvová struktura exportu a importu služeb v roce 2006, hlavní obchodní partneři podle druhů služeb.. 4. Obchod se službami mezi RF a Českou republikou. 4.1. Základní tendence a struktura 4.2. Charakteristika nejdůležitějších sektorů vzájemného obchodu se službami 4.3. Význam České republiky jako partnera RF v oblasti obchodu se službami 4.4. Perspektivy importu českých služeb do Ruska.. 5. Podmínky připuštění na ruský trh služeb v souvislosti s připojením k WTO.. 5.1. Ruské závazky v rámci Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS).. 5.2. Důsledky připojení k WTO pro ruský trh služeb. Přílohy

1. Úloha služeb v ekonomice a v zahraničním obchodě RF. Dynamika a rozsah zahraničního obchodu se službami 3 1.1. Význam a vývojové trendy sektoru služeb Radikální tržní přeměny v Rusku, doprovázené strukturální přestavbou ekonomiky a vznikem nových segmentů poptávky, vedly k značnému zvýšení podílu sektoru služeb na tvorbě hrubé přidané hodnoty. Příslušný ukazatel stoupl z přibližně 40% v letech 1990-1991 na 60% v polovině 90. let a v současné době činí 65-66% (64,8% v roce 2005 a 66% v roce 2006). Ve struktuře hrubé přidané hodnoty vytvořené v sektoru služeb připadá hlavní podíl na velkoobchod a maloobchod (29-31% v posledních letech), dopravu a spoje (15-16%), obchod s nemovitostmi a pronájem (14-15%), stavebnictví (8-9%) a finanční služby (5-6%). Nejdynamičtěji se v první polovině tohoto desetiletí rozvíjely takové sektory služeb jako stavebnictví (v letech 2003-2006 téměř 1,6x zvýšení), velkoobchod a maloobchod (1,5x zvýšení), poskytování dalších komunálních, sociálních a osobních služeb, finanční služby, doprava a spoje (ve všech uvedených oblastech bylo zaznamenáno přibližně 1,4x zvýšení). Přitom HDP RF doznal v letech 2003-2006 jen 1,3x zvýšení. Rozvoj stavebnictví byl dán zejména růstem výroby a investic, realizací národních projektů a zvýšenou u poptávkou po nových bytech ze strany obyvatelstva v situaci růstu reálných příjmů obyvatel a rychlého rozvoje hypoték. Podle výsledků dotazování vedoucích stavebních organizací, které začátkem roku 2007 provedla ruská Federální služba pro státní statistiku (Rosstat), byla jako hlavní činitel brzdící stavební činnost uvedena vysoká úroveň daní (42% dotázaných), vysoká cena materiálů (40%) a konkurence jiných stavebních firem (35%). Značné zvýšení objemu služeb v oblasti velkoobchodu a maloobchodu souviselo především s růstem reálných příjmů obyvatel (1,55x v letech 2003-2006) a v důsledku toho s rozšířením maloobchodního obratu zboží (1,6x ve sledovaném období) a také s řadou specifických faktorů. K nim patřily: pokračující růst vysoce výnosného dovozu rychloobrátkového spotřebního zboží (v letech 2003-2006 vzrostl objem dovozu zboží téměř 2,5x); změny ve struktuře výdajů na spotřební zboží v domácnostech ve prospěch nepotravinářského zboží (z 32% v roce 1995 na 34% v roce 2000 a 39% v roce 2006); výrazná aktivizace činnosti zahraničních řetězců malých a středních prodejen reagujících na zvýšení poptávky; zdokonalení forem a metod maloobchodu v důsledku rozšíření praxe spotřebního úvěrování, prodeje na objednávku, poštou, prostřednictvím televizních prodejen a počítačových sítí. Podle výsledků dotazování, které začátkem roku 2007 provedl Rosstat, zhodnotili vedoucí obchodních organizací stav konkurenčního prostředí v maloobchodu dosažený v roce

4 2006 velmi kladně. Zdůrazňovali především snížení množství nepatřičných reklam (1/3 dotázaných), zlepšení celkového stavu konkurenčního prostředí (1/4 dotázaných) a omezení nekalé konkurence (1/6 dotázaných). Zvýšení objemů dalších komunálních, sociálních a osobních služeb je spojeno s růstem rozpočtových výdajů na tyto účely a s realizací národních projektů, jakož i se zvýšením solventnosti obyvatel vzhledem k těmto službám. K dynamickému růstu sféry finančních služeb v posledních letech došlo v důsledku značného upevnění finančního systému země na pozadí zvýšení podnikatelské aktivity a reálně disponovaných příjmů obyvatel, což stimulovalo poptávku po rozmanitých bankovních a pojišťovacích službách, z nichž velká část není zatím v Rusku dostatečně rozvinutá (zvláště retailové bankovní služby, operace s kreditními kartami, služby elektronického bankovnictví, životní pojištění, pojištění profesní odpovědnosti a zákonné pojištění odpovědnosti občanů aj.). Významným podnětem pro rychlé rozšíření sféry finančních služeb v letech 2005-2006 bylo posílení komerční přítomnosti dceřiných struktur zahraničních bank a pojišťoven v Rusku, jejichž postavení na domácím trhu se značně upevnilo. Příchod zahraničních finančních institucí do RF vedl ke značnému zvýšení nabídky a sortimentu finančních služeb a v řadě případů také ke snížení jejich ceny. Všeobecně je ruský trh finančních služeb hodnocen zahraničními znalci jako jeden z nejperspektivnějších na celém světě. Důvodem je jednak skutečnost, že se jedná o trh v mnoha ohledech slabě rozvinutý a nenasycený s obrovským potenciálem růstu, jednak je to očekávaná poptávka po různých typech finančních služeb, která se bude v situaci ekonomického vzestupu, diverzifikace a modernizace národního hospodářství neustále zvyšovat. Podrobněji je situace na ruském trhu finančních služeb analyzována v Příloze 1. Rozšíření nabídky služeb v oblasti dopravy a spojů je, kromě celkového růstu obchodní aktivity v zemi, vysvětlováno prudkým rozvojem moderní sdělovací techniky a telekomunikací, především ve spotřebním segmentu trhu. Výnosy ze služeb v oblasti spojů se zvýšily v letech 2005-2006 celkem o 43%, z toho výnosy ze služeb přenosného elektronického spojení o 79%, a počet uživatelů mobilních telefonů stoupl 2,2x. Výnosy z operací s nemovitostmi a pronájmu stoupaly v letech 2003-2006 dost vysokým tempem, avšak v tomto případě působily brzdící činitelé jako dosažený vysoký stupeň nasycení trhu proti solventní poptávce a zřejmě vyhnané ceny nemovitostí, zvláště ve velkoměstech. Poslední činitel vedl mimo jiné ke snížení prostorové mobility podnikatelského sektoru a pracovní síly, což mělo za následek další destimulaci trhu s nemovitostmi a pronájmem. V letech 2005-2006 stoupaly vysokým tempem výnosy z hotelové a restaurační činnosti. Základem tohoto růstu bylo zvýšení obchodní aktivity v zemi, zvýšení příjmů obyvatel a rozvoj cestovního ruchu. Podle údajů Banky Ruska stouply příjmy z cestování v roce 2006 o 28% proti

5 roku 2005. Značných změn doznala v posledních letech struktura výdajů domácností na stravování: označíme-li všechny výdaje na stravování jako 100%, pak se výdaje na nedomácí stravování mimo domov zvýšily z 3,5% v roce 2000 a 5% v letech 2001-2002 na 7-8% v letech 2003-2006. Dynamika a struktura tvorby hrubé přidané hodnoty ve sféře služeb v Rusku Tabulka 1 Sektory sféry služeb Dynamika v reálném vyjádření, v % oproti minulému roku 2003 2004 2005 2006 2006 v % oproti Struktura 2006, v % 2002 Hrubý domácí produkt 107,3 107,2 106,4 106,7 130,6 Hrubá přidaná hodnota ve sféře služeb, z toho: 100,0 Výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody 101,6 102,1 101,3 102,6 107,8 5,0 Stavebnictví 113,0 110,2 110,6 114,1 157,1 8,8 Velkoobchod a maloobchod; oprava autodopravních prostředků, motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby 113,2 109,8 109,9 108,7 148,5 29,2 Hotely a restaurace 101,3 103 108,8 111,2 126,2 1,4 Doprava a spoje 107,2 110,5 106,8 109,4 138,4 14,55 Finanční činnost 109,6 104,5 109,8 110,4 138,8 6,4 Operace s nemovitostmi, pronájem a poskytování služeb 103,0 104,5 111,8 106,1 127,7 14,7 Státní správa a zajištění vojenské bezpečnosti; povinné sociální zabezpečení 99,5 100,6 96,1 104,1 100,1 7,9 Vzdělání 100,9 101,2 100,4 101,8 104,4 4,2 Zdravotnictví a poskytování sociálních služeb 96,1 101,1 103,1 103,8 104,0 4,85 Poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb 100,0 118,4 107,5 112,7 143,4 3,0 Zdroj: Rosstat. Růst investic do základního kapitálu ve sféře služeb předstihoval v tomto desetiletí dynamiku investic v zemědělství, těžebním a zpracovatelském průmyslu. V důsledku toho se podíl sféry služeb na celkovém objemu ruských investic do základního kapitálu zvýšil z 61-62% v letech 2000-2002 na 64-66% v letech 2003-2006. Největší objemy investic do základního kapitálu ve sféře služeb (vzaté za 100%) připadají dnes na dopravu a spoje (okolo 37%, z toho na spoje 7-8%, přičemž investice do odvětví spojů stoupaly v tomto desetiletí rychleji,než ve většině jiných sektorů služeb), na podnikání spojené s operacemi s nemovitostmi a pronájmem (26%, třebaže reálné tempo růstu investic bylo v posledních letech poměrně nízké), na výrobu a rozdělení elektrické energie, plynu a vody (10%), stavebnictví (5,5%), na velkoobchod a maloobchod, opravy aut a domácích potřeb (5-5,5%, přičemž s předstihem stoupaly investice do maloobchodu a obchodu s dopravními prostředky, do jejich technické obsluhy a oprav, zatímco investice do velkoobchodu se značně zpomalily), na podnikání v oblasti poskytování dalších komunálních, sociálních a osobních služeb (4,5%) a na zdravotnictví (4%).

6 Graf 1 Investic e do základního k apitálu podle je dnotlivých obla stí s lužeb v roce 20 06 (v % z celk ovéh o obje m u investic do sek toru služe b) D o prava 29,4% O perace s nem ovitostm i, pronájem 25,7% Jiné 3,2% Finanční činnost 1,9% V V elkoo bchod 2,3% M aloo bchod, obsluha techniky a op ravy 3,0% V zd ělání 3,4% Z dravotnictví 4,2% S tavebnictví 5,5% P o skytování dalších kom unálních, sociálních a oso bních služeb 4,5% S po je 7,4% Zdroj: Rosstat. Podíl sektoru služeb na celkovém objemu běžných zahraničních investic do ekonomiky RF činil v letech 2003-2006 v průměru 54,4% a v roce 2006 55,3%. Tyto ukazatele jsou výrazně nižší, než podíl sféry služeb na celkových ruských investicích do základního kapitálu, což se vysvětluje zvýšeným zájmem zahraničních investorů na investování prostředků do palivoenergetického a hutního komplexu a také do jednotlivých odvětví potravinářského průmyslu s rychlou obchodní návratností. Na rozdíl od rozdělení celkových investic do základního kapitálu (v němž mají vedoucí postavení doprava, obchod s nemovitostmi a pronájem, výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody), ve struktuře běžných zahraničních investic do sféry služeb dominuje obchod, a to velkoobchod, což souvisí mimo jiné s rychlým šířením aktivity zahraničních obchodních řetězců v Rusku. Po něm následuje oblast obchodu s nemovitostmi a pronájmu, která je vzhledem k vysokým cenám velmi přitažlivá pro zahraniční subjekty působící zejména v oblasti spojů a finanční činnosti (kde byly v poslední době realizovány velké transakce koupě ruských aktiv zahraničními bankami a pojišťovnami). Dynamika a struktura běžných zahraničních investic do sektoru služeb v Rusku (mil. USD) Tabulka 2 Sektory sféry služeb 2003 2004 2005 2006 2003-2006 mil. USD % Celkem 17248,1 20175,3 29483,1 30461,0 97367,5 100,0 z toho: Výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody 35 93 328 307 763 0,8 Stavebnictví 101 234 228 713 1276 1,3 Velkoobchod a maloobchod; oprava autodopravních prostředků, motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby 10527 13037 20461 13089 57114 58,7 z toho:

7 Sektory sféry služeb 2003 2004 2005 2006 2003-2006 mil. USD % obchod s autodopravními prostředky a motocykly; jejich technická obsluha a oprava 179 298 219 295 991 1,0 Velkoobchod 10010 12412 19574 11830 53826 55,3 maloobchod; oprava domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby 338 327 668 964 2297 2,4 Hotely a restaurace 23 29 52 32 136 0,1 Doprava a spoje 1114 2033 3840 5297 12284 12,6 z toho: Doprava 426 656 553 596 2231 2,3 Spoje 688 1377 3287 4701 10053 10,3 Finanční činnost 781 1001 1813 4698 8293 8,5 Operace s nemovitostmi, pronájem a poskytování služeb 4583 2572 2602 5998 15755 16,2 z toho: vědecký výzkum a vývoj 47 17 16 29 109 0,1 Státní správa a zajištění vojenské bezpečnosti; povinné sociální zabezpečení 4 1059 0,0 1 1064 1,1 Vzdělání 0,1 0,3 0,1 1 1,5 0,0 Zdravotnictví a poskytování sociálních služeb 7 10 15 52 84 0,1 Poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb 73 107 144 273 597 0,6 Zdroj: Rosstat. Podíl sektoru služeb na zahraničních investicích v ekonomice RF, alokovaných ke konci roku 2006, činil 48,1%, tedy méně než podíl na běžných investicích, protože pro sektor služeb jsou více příznačné přímé dlouhodobé kapitálové investice (zde je podíl sektoru služeb výrazně nižší, a to 36,7%), než takzvané jiné investice zastoupené obchodními a dalšími úvěry (podíl sektoru služeb na této položce je 57,4%). Na velkoobchod připadá 40,3% všech nahromaděných zahraničních investic ve službách, na podnikání s nemovitostmi a pronájmem 19,2%, na finanční činnost 14,0%, na spoje 11,0%, na dopravu 6,2% (z toho na potrubní 3,8%), na maloobchod 3,4%, na stavebnictví 1,8%, na výrobu, přenos a rozdělení elektrické energie, plynu a vody 1,3% (z toho na výrobu, přenos a rozdělení elektrické energie 1,2%), na poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb 1,1% (z toho na činnost v oblasti organizace rekreace a zábavy, kulturních a sportovních akcí 0,7%), na obchod s autodopravními prostředky a motocykly, jejich obsluhu a opravu 0,7% a na hotelovou a restaurační činnost 0,7%. Struktura nahromaděných přímých zahraničních investic v sektoru služeb se značně liší od výše uvedených ukazatelů u všech druhů investic. V rozdělení nahromaděných přímých investic v sektoru služeb mají nejsilnější pozice obchody s nemovitostmi a pronájmem 35,6%, finanční činnost 22,1%, velkoobchod a maloobchod, technická obsluha a opravy 18,0%, doprava 12,6%, spoje 4,0%, stavebnictví 3,0%. Naprostou převahu co do výše nahromaděných portfoliových investic má finanční činnost, na niž připadá 45,6% všech takovýchto investic do ekonomiky RF a 60,9% celkových portfoliových investic do sektoru služeb.

8 Struktura nahromaděných zahraničních investic v sektoru služeb v Rusku podle druhů investic (ke konci 2006) Tabulka 3 Investice Druhy investic, % z úhrnu Sektory sféry služeb celkem (mil. USD) Přímé Portfoliové Jiné Celkem 68796 36,2 5,3 58,5 z toho: Výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody 992 30,9 36,1 33,0 Stavebnictví 1271 59,7 0,0 40,3 Velkoobchod a maloobchod; oprava autodopravních prostředků, motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby 30496 14,7 0,05 85,25 Hotely a restaurace 454 53,5 0,7 45,8 Doprava 4240 74,2 3,1 22,7 Spoje 7600 13,3 6,5 80,2 Finanční činnost 9609 57,2 23,2 19,6 Operace s nemovitostmi, pronájem a poskytování služeb 13229 67,1 3,1 29,8 Státní správa a zajištění vojenské bezpečnosti; povinné sociální zabezpečení 41 2,4 0,0 97,6 Vzdělání 4 95,0 0,0 5,0 Zdravotnictví a poskytování sociálních služeb 75 62,7 0,0 37,3 Poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb 785 66,9 1,1 32,0 Zdroj: Rosstat. Význam zahraničních investic je nejvyšší při zabezpečení úhrnných investičních potřeb velkoobchodu, odvětví spojů a sféry finančních služeb. Největší aktivity při investování do ruské sféry služeb projevily v posledních letech společnosti z Velké Británie, Nizozemska, Německa, Lucemburska, Kypru a z řady území offshore (Panenské ostrovy, Bahamy). Podle odhadu znalců představuje značná část zahraničních investic do sektoru služeb RF kapitál, který byl předtím vyvezen z Ruska. V současné době však zároveň, v souvislosti s definitivním sjednáním podmínek připojení země k WTO a pravidel hry na domácím trhu služeb, vzrostly objemy investic na straně strategických zahraničních investorů, kteří mají zájem na dlouhodobé obchodní přítomnosti v Rusku. V členění na jednotlivé oblasti služeb realizovaly největší investice v letech 2004-2006 tyto země (mil. USD): v sektoru výroby a rozdělení elektrické energie, plynu a vody Velká Británie (235), Kypr (152), Finsko (43); ve stavebnictví Kypr (328), Velká Británie (109), Lucembursko (103); ve velkoobchodu a maloobchodu, opravě autodopravních prostředků, motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby Lucembursko (17995), Velká Británie (10702), Německo (1881), Kypr (1841), Francie (1282); v sektoru dopravy Velká Británie (153), Nizozemsko (119), Lucembursko (92); v sektoru spojů Lucembursko (3117), Velká Británie (2270), Nizozemsko (2027);

9 v sektoru finanční činnosti Kypr (2312), Německo (1743), Indie (446), Švýcarsko (200), Nizozemsko (114), Irsko (104); v sektoru operací s nemovitostmi a poskytování služeb Kypr (3700), Bahamy (1041), Virginské ostrovy (944), Velká Británie (721), Lucembursko (517); v sektoru státní správy a zajištění vojenské bezpečnosti, povinného sociální zabezpečení Nizozemsko (1000); v sektoru poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb Kypr (216), Velká Británie (130).

10 1.2. Rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami 1.2.1. Celkové výsledky Podle platební bilance Ruské federace činil celkový obrat zahraničního obchodu se službami 73,7 mld. USD v roce 2006 a 32,0 mld. USD v roce 2001. Export služeb činil 30,9 mld. USD v roce 2006 a 11,4 mld. USD v roce 2001; import služeb 44,7 mld. USD (2006) a 20,6 mld. USD (2001). Zahraniční obchod Ruské federace se službami v letech 2001-2006 (mil. USD) Rok Export Import Obrat Saldo 2001 11441 20572 32013-9131 2002 13611 23497 37108-9886 2003 16229 27122 43351-10894 2004 20595 33287 53882-12692 2005 24970 38864 63835-13894 2006 30927 44739 75666-13812 Tabulka 4 Dynamika zahraničního obchodu Ruské federace se službami v letech 2001-2006, stejně jako dynamika obchodu se zbožím, se vyznačovala stabilně vysokým tempem růstu. Tendence ke zvýšení se projevovaly jak v exportu, tak i v importu služeb. Rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami v letech 2001-2006. (mil. USD) Graf 2 50000 Развитие внешней торговли России услугами в 2001-2006 гг. (млн.долл. США) 40000 30000 20000 10000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006-10000 -20000 Экспорт Импорт Сальдо Export Import Saldo

11 Obrat zahraničního obchodu se službami se v průběhu let 2002 až 2006 zvýšil 2,4x, přičemž zahraniční obchod se zbožím se zvýšil 3x. Nejdynamičtěji se rozvíjel export služeb. Ten se v sledovaném období zvýšil 2,7x. Import služeb stoupl pouze 2,2x. Tempo růstu zahraničního obchodu RF se službami a zbožím v 2002-2006 (v % oproti minulému roku) Tabulka 5 2002 2003 2004 2005 2006 Tempo růstu, 2001 = 100 Služby Obrat 15,9 16,8 24,3 18,5 18,5 236,4 Export 19,0 19,2 27,0 21,1 23,9 270,0 Import 14,2 15,4 22,7 16,8 15,1 217,5 Zboží Obrat 8,1 26,0 32,3 31,5 27,0 300,9 Export 5,3 26,7 34,8 32,9 24,9 298,5 Import 13,4 24,8 28,0 28,7 31,4 306,1 Dynamika exportně importních operací ve sféře služeb neměla v tomto desetiletí výrazné specifické rysy ve srovnání s rozvojem obchodu se zbožím. Největší nárůst v exportu a importu služeb, stejně jako v obchodu se zbožím, byl zaznamenán v roce 2004. V následujícím období zůstalo tempo růstu exportu služeb přibližně na dosažené úrovni, zatímco dynamika exportu zboží se zpomalila. Naopak v importu došlo u služeb ke snížení tempa růstu (především vzhledem k dosažené vysoké míře uspokojení poptávky v oblasti zahraniční turistiky kvůli částečné změně orientace cestovního ruchu na levnější zájezdy do zemí Asie a Blízkého Východu vlivem zdražení eura), u zboží zase došlo k urychlení tempa růstu v souvislosti s rychlým rozšířením vnitřní poptávky, zvláště spotřebitelské. Bilance obchodu se službami, na rozdíl od obchodu se zbožím, vykazuje stabilně záporné hodnoty, což je možné vysvětlit nízkým exportním potenciálem v této sféře při zachování potřeby dovozu tradičních druhů služeb a růstu poptávky po pokrokových, intelektuálně a technicky náročných službách. V poslední době bylo rovněž patrné snížení koeficientu nevyrovnanosti obchodu se službami: příslušný ukazatel (poměr čistého salda k obratu) se snížil z 28,5% v roce 2001 na 18,3% v roce 2006. Nahromaděný deficit v obchodu se službami přesáhl 70 mld. USD za léta 2001-2006. Stále záporná je bilance Ruska v položkách souvisejících s poskytováním turistických, stavebních, finančních, pojišťovacích a většiny typů podnikatelských a profesionálních služeb. V letech 2002-2006 byly mimo jiné výdaje v položce autorské odměny a licenční poplatky 5,2x

12 větší než příjmy a import pojišťovacích služeb 3,2x převyšoval export. Rozhodující vliv na vytvoření konečného záporného salda měl vznikající deficit v položce cestování (více než 3/4 celkového deficitu v obchodu se službami v letech 2002-2006). V roce 2006 byla poprvé bilance v položce služby výpočetní techniky a informační služby kladná a aktivní saldo činilo 0,02 mld. USD. Stabilně debetní charakter má pro Rusko obchod s dopravními službami, což souvisí s územním faktorem a také se značnými objemy přepravy vlastních zahraničně obchodních a tranzitních nákladů. V soustavě zahraničně obchodních styků Ruska má výměna služeb druhořadý význam. Z důvodu zatím stále nízké konkurenceschopnosti většiny sektorů ruské sféry služeb, a také nedostatečného využití moderních podnikatelských služeb v zájmu modernizace a zvyšování efektivity ekonomiky RF, činí podíl služeb na celkovém zahraničně obchodním obratu zboží a služeb 14-15%, a zvláště malý je v exportu pouze 9%. Tyto ukazatele (především v exportu) se podstatně liší od příslušné průměrné hodnoty ve světě, která dosahuje 19-20%. Zboží Služby Objemy ruského exportu a importu zboží a služeb v letech 2002-2006 (mld. USD) Export Zboží Služby Import Graf 3 Экспорт Импорт 350 300 250 200 150 100 50 0 Товары Услуги 2002 2003 2004 2005 2006 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Товары Услуги 2002 2003 2004 2005 2006 Podíl služeb na celkovém exportu a importu RF (%) Tabulka 6 2002 2003 2004 2005 2006 Export 11,3 10,7 10,1 9,3 9,2 Import 27,8 26,3 25,5 23,7 21,5

13 V průběhu posledních let se podíl služeb na celkovém exportu země pohyboval v rozmezí 9-11% a import v rozmezí 21-27%. Přitom bylo zaznamenáno neustálé a dost značné snižování podílu služeb jak na celkovém exportu, tak na úhrnném importu RF. Ukazatel zahraničně obchodní kvóty - poměr objemu zahraničního obchodu se službami k HDP - není pro Rusko velký a činí okolo 8% dohromady u exportu a importu a 3% u exportu. V poměru k hrubé přidané hodnotě ve sféře služeb činí obrat zahraničního obchodu v službách 15% a cena exportních dodávek 6%. Všechny uvedené hodnoty jsou nižší než příslušné údaje v základních skupinách zemí a ve světě celkem. Lze tedy říci, že míra zapojení ruské sféry služeb do mezinárodní výměnu je zatím poměrně malá. Relativní ukazatele rozvoje zahraničního obchodu se službami v Rusku a v zahraničí (2005, %) Podíl obchodu se službami na objemu celkového obchodu se zbožím a službami Poměr objemu zahraničního obchodu se službami k HDP Tabulka 7 Poměr objemu zahraničního obchodu se službami k hrubé přidané hodnotě v oblasti služeb Rusko 14,8 8,4 14,9 Svět jako celek 18,9 11,0 15,9 Země s nízkou úrovní příjmů 19,3 9,8 19,6 Země se střední úrovní příjmů 14,5 10,5 19,3 Země s vysokou úrovní příjmů 20,2 11,1 15,4 Zdroj: Odhad podle údajů World Development Indicators, The World Bank, 2007. 1.2.2. Rusko na světovém trhu služeb V současné době je úloha Ruska na světovém trhu služeb velmi malá a jeho podíl na celkovém exportu a importu služeb činil v roce 2006 přibližně 1,1% (export) a 1,7% (import). Podle výsledků dosažených v roce 2006 se Rusko nacházelo až na 25. místě mezi největšími exportéry služeb a výrazně zaostávalo za Čínou (2,9x), Indií (2,4x) a novými průmyslovými zeměmi a územími v Asii (Korejskou republikou, Singapurem, Hongkongem a Taiwanem). Místo a podíl Ruska na mezinárodním obchodu se zbožím a službami v roce 2006 Obchod se zbožím Obchod se službami Podíl na exportu, % 2,5 1,1 Místo v exportu 12. 25. Podíl na importu, % 1,3 1,7 Místo v importu 16. 16. Zdroj: WTO International Trade Statistics. Tabulka 8 V exportu služeb má RF nadprůměrný podíl na světovém prodeji dopravních služeb 1,6% v roce 2006 (zde má Rusko přírodní zeměpisné přednosti před konkurencí), ale nižší u výnosů v položce cestování a u výnosů z realizace jiných komerčních služeb v obou

14 případech 1,0%. Přitom v mnoha podpoložkách jiných komerčních služeb je podíl Ruska podstatně menší: například 0,4% světového exportu pojišťovacích a finančních služeb. V importu služeb má Rusko výrazně nadprůměrný podíl na celosvětových výdajích v položce cestování 2,7% v roce 2006, ale nižší u jiných komerčních služeb 1,6% a zvláště dopravních služeb 0,9%. Pevné a nadále se posilující pozice Ruska ve světovém importu služeb v položce cestování (podíl RF na tomto segmentu se zvýšil v roce 2006 proti roku 2000 o 0,6 bodu) jsou dány růstem příjmů obyvatelstva, upevněním rublu oproti hlavním světovým měnám, schválením programů stimulujících mezinárodní mobilitu ruských občanů (zvláště ve sféře vzdělání a zvyšování kvalifikace) a udržující se nízkou úrovní vývoje turistické infrastruktury uvnitř země. Dnes zaujímá Rusko 9. místo mezi největšími importéry turistických služeb a zaostává jen za svými partnery z velké osmičky a za Čínou. Podle údajů Světové turistické organizace připadá na Rusko 5% celkového mezinárodního cestovního ruchu a 3% všech výdajů cestujících mimo území svého státu. Rusko tak má nejintenzivnější import turistických služeb ze všech zemí mimo skupinu turisticky vyspělých zemí a malých evropských států (z hlediska poměru cestujících k celkovému počtu obyvatel a úrovně ročních výdajů při zahraničních cestách na jednoho obyvatele). Ruští občané cestující do zemí vzdáleného zahraničí utratí zpravidla víc než cestující z jiných zemí stejné ekonomické úrovně.

2. Geografická struktura ruského zahraničního obchodu se službami, hlavní obchodní partneři 15 Statistika zahraničního obchodu Ruské federace se službami rozlišuje tyto skupiny zemí: Společenství nezávislých států (SNS) včetně Eurasijského ekonomického společenství (EurAsES); země vzdáleného zahraničí včetně Evropské unie (EU), Asijsko-tichooceánská ekonomická spolupráce (ATES) a jiné země. Obrat zahraničního obchodu Ruska se službami v rozvržení dle skupin zemí (mil. USD) Tabulka 9 2002 2003 2004 2005 2006 Tempo růstu, 2002 = 100 Obrat, celkem 37108 43351 53882 63835 75666 203,9 z toho: Země SNS 6663 7038 8186 9361 11137 167,1 z toho: Země EurAsES 1858 2022 2147 2475 4182 225,1 Jiné země 4741 5087 107,3* Služby bez rozvržení na jednotlivé země 2145 1867 87,0* Země vzdáleného zahraničí 30445 36313 45696 54474 64530 212,0 z toho: Země ЕU 10869 13352 20594 26431 30557 281,1 Země АТES 5824 6570 7463 8058 10286 176,6 Jiné země 10021 8318 11106 13180 16171 161,4 Služby bez rozvržení na jednotlivé země 3731 4432 5193 6804 7515 201,4 Pro informaci: ЕU-15 10869 13352 17307 21128 24275 223,3 10 nových členů ЕU 2864 3640 4627 5303 6282 219,3 ЕU-25 13733 16992 21934 26431 30557 222,5 * 2005 = 100. Poznámka: Počínaje květnem 2004 zahrnuje statistika pro Evropskou unii 25 zemí. Od roku 2006 je mezi země EurAsES zařazena Uzbecká republika. Vzhledem k nesnadné evidenci zahraničně obchodních operací se službami není značná část takovýchto operací rozvržena na jednotlivé země. Proto mohou být skutečné objemy obchodu se službami s konkrétními zeměmi a skupinami států podstatně vyšší, a tudíž uvedená zeměpisná struktura obchodu má jen přibližný charakter. V zeměpisné struktuře ruského exportu a importu služeb dominují země vzdáleného zahraničí, jejichž podíl se ve sledovaných letech pohyboval v rozmezí 82-85%. V této skupině zemí činil obrat služeb 64,5 mld. USD v roce 2006 a zvýšil se tak více než dvakrát, a to hlavně v důsledku rychlého růstu obchodu s dopravními službami v souvislosti s rozšířením obratu zboží a také zvýšení intenzity zahraniční turistiky.

16 Bilance obchodu se službami s touto skupinou zemí se v posledních letech vyznačovala větším deficitem. Záporné saldo v roce 2006 dosáhlo 14,6 mld. USD, což je o 4,7 mld. USD (neboli o 47,7%) víc než v roce 2002. Největší podíl na obchodu se službami se vzdáleným zahraničím připadá na země EU 35,7% v roce 2002 a 47,4% v roce 2006. Ve srovnatelném vyjádření (tj. 25 zemí EU po celé sledované období) se obrat zvýšil 2,2x, a to přibližně stejně pro EU-15 a pro 10 nových členských zemí Evropské unie. Zahraničně obchodní obrat se zeměmi ATES se v sledovaných letech zvýšil téměř o 80%, avšak jeho podíl na obchodu se službami se zeměmi vzdáleného zahraničí se snížil z 19,1% na 15,9%. Významný podíl připadá na obchod se službami s jinými zeměmi a také na služby, které nejsou rozvrženy na jednotlivé země. Dohromady se jejich podíl na celkovém objemu operací se zeměmi vzdáleného zahraničí snížil z 37% v roce 2002 na 31% v roce 2001, přičemž hodnotový ukazatel stoupl o 72,2%. Hlavními partnery Ruska v obchodu se službami se zeměmi vzdáleného zahraničí byly v roce 2006 Německo 8,5% (v roce 2002 8,4%), Spojené království 8,3% (6,8%), Turecko 8,1% (5,6%), Spojené státy 8,0% (9,8%), Kypr 5,1% (3,3%), Finsko 4,8% (6,3%), Švýcarsko 3,8% (3,3%), Francie 3,5% (3,3%), Čína 3,0% (3,7%) a Nizozemsko 2,8% (1,7%). Na deset největších partnerských zemí připadalo v roce 2006 56% celkového obratu služeb se zeměmi vzdáleného zahraničí (v roce 2002 připadalo na uvedené země 52,2%). Zahraničně obchodní obrat služeb se zeměmi SNS stoupl v roce 2006 oproti roku 2002 o 67,1%. Na konci výchozího období činil 11,1 mld. USD a jeho podíl na celkovém ruském obchodu se službami se snížil z 18% na 15%. Tato situace se vysvětluje v značné míře soustředěním cestovního ruchu na země vzdáleného zahraničí. V obchodu se službami se zeměmi SNS se v roce 2006 zvýšil podíl zemí EurAsES na 43,5% oproti 30% v roce 2002, což mimo jiné souviselo se vstupem Uzbecké republiky do Euroasijského ekonomického společenství. Rychlé tempo růstu exportních operací, sledované v posledních letech, vedlo poprvé v roce 2006 k vytvoření kladného salda výměny služeb s touto skupinou zemí, které dosáhlo 0,8 mld. USD. Hlavními partnery v obchodu se službami se SNS byly v roce 2006 Ukrajina 31,5% (v roce 2002 35,0%), Kazachstán 16,5% (15,7%) a Bělorusko 8,1% (8,4%). Dohromady na tyto tři země připadalo v roce 2006 56,1% (59,1%) celkového obratu služeb se zeměmi SNS.

Export služeb v rozvržení dle skupin zemí (mil. USD) 17 Tabulka 10 2002 2003 2004 2005 2006 Tempo růstu, 2002 = 100 Celkem 13611 16229 20595 24970 30927 227,2 z toho: Země SNS 2885 3071 3622 4381 5945 206,1 z toho: Země EurAsES 865 931 1084 1254 2586 299,0 Jiné země 1883 2390 127,0* Služby bez rozvržení na jednotlivé země 1245 970 78,0* Země vzdáleného zahraničí 10726 13158 16972 20589 24982 233,9 z toho: Země ЕU 4165 5071 7930 9944 11833 284,1 Země АТES 2161 2544 3530 4195 5355 247,8 Jiné země 3610 2905 3513 4561 5835 161,6 Služby bez rozvržení na jednotlivé země 790 895 1392 1889 1959 248,0 Pro informaci: ЕU-15 4164 5071 6557 7702 9109 218,8 10 nových členů ЕU 1218 1743 1980 2242 2724 223,6 ЕU-25 5382 6814 8537 9944 11833 219,9 * 2005 = 100. Poznámka: Počínaje květnem 2004 zahrnuje statistika pro Evropskou unii 25 zemí. Od roku 2006 je mezi země EurAsES zařazena Uzbecká republika. Nejdynamičtěji se rozvíjel export služeb do zemí vzdáleného zahraničí. Ten se v sledovaných letech zvýšil o 133,9% a v roce 2006 dosáhl téměř 25 mld. USD oproti 10,7 mld. USD v roce 2002. Rychlým tempem stoupal export služeb do zemí ARES (téměř 2,5x v roce 2006 proti roku 2002) a služeb, které nejsou rozvrženy na jednotlivé země (taktéž 2,5x). Pomalejším tempem, než je průměr pro vzdálené zahraničí, stoupal export do EU (růst 2,2x na srovnatelném základě v přepočtu na EU-25), což bylo dáno již původně vyšší počáteční základnou. Export služeb do zemí SNS v roce 2006 oproti roku 2002 stoupl 2,1x a dosáhl 5,9 mld. USD, což je o 3,1 mld. USD více než v roce 2002. Rychlý růst byl zaznamenán v exportu služeb do zemí EurAsES téměř 3x ve sledovaném období (což v značné míře souvisí se vstupem Uzbekistánu do EurAsES a se zařazením údajů o něm do celkových výsledků roku 2006 pro tuto skupinu; odhlédneme-li od tohoto činitele, bylo zvýšení pro EurAsES 2,44x). Struktura exportu služeb se vyznačuje převahou zemí vzdáleného zahraničí, jejichž podíl přesahoval v průběhu sledovaného období 80%. Téměř polovina dodávek služeb do vzdáleného zahraničí připadá na země Evropské unie, dalších 20-21% na země ATES a 22-23% na jiné země.

18 Na země SNS připadalo v posledních letech 17-21% všech příjmů Ruska z exportu služeb. Dodávky do EurAsES zabezpečily 3,5% exportu služeb pro SNS v roce 2006. Graf 4 Zem ěpisná struktura exportu služeb v roce 2006 (% z úh rnu) S N S 1 9,2% Vzdálené zahraničí 80,8 % Zeměpisná struktura exportu zboží v roce 2006 (% z úhrnu) SNS 14,7% Vzdálené zahraničí 85,3% Podíl SNS v exportu služeb je vyšší než podíl v dodávkách zboží, což je dáno objektivně velkými objemy realizace ruských dopravních služeb (včetně tranzitních) a značným přílivem občanů zemí Společenství do Ruska. Podobná je situace se zeměmi ATES, jejichž podíl na ruském exportu služeb byl v roce 2006 o 5,4 bodu vyšší než na prodeji zboží. Naopak podíl EU na exportu zboží z RF o 18,3 bodu převyšoval příslušný ukazatel pro export služeb (příčinou

19 toho bylo nadměrné soustředění ruského palivo-energetického exportu na EU a podceňování obchodu se službami s Evropskou unií). V zemích vzdáleného zahraničí byli hlavními spotřebiteli ruských služeb v roce 2006 rezidenti ze Spojených států 10,7% veškerého prodeje služeb do vzdáleného zahraničí (v roce 2002 9,1%), z Německa 9,3% (9,6%), Velké Británie 8,5% (8,2%), Kypru 5,6% (4,2%), Švýcarska 5,1% (4,8%), Turecka 5,1% (2,4%), Francie 3,8% (4,0%), Číny 3,3% (3,3%) a Finska 3,1% (4,9%). Podíl deseti uvedených partnerských zemí činil v roce 2006 54,5%, zatímco v roce 2002 byl 50,5%. Hlavními partnery v exportu služeb do zemí SNS byly v roce 2006 Ukrajina 25% všech dodávek služeb do tohoto regionu (v roce 2002 23%), Kazachstán 18,2% (16,0%), Uzbekistán 8,0%, Tádžikistán 7,6% (3,6%) a Bělorusko 6,9% (8,1%). Na tyto země připadalo v roce 2006 65,7% celkového exportu služeb do zemí SNS. Import služeb v rozvržení dle skupin zemí (mil USD) Tabulka 11 2002 2003 2004 2005 2006 Tempo růstu, 2002 = 100 Obrat, celkem 23497 27122 33287 38864 44739 190,4 z toho: Země SNS 3779 3967 4563 4979 5191 137,4 z toho: Země EurAsES 993 1092 1063 1221 1596 160,7 Jiné země 2858 2698 94,4* Služby bez rozvržení na jednotlivé země 900 897 99,7* Země vzdáleného zahraničí 19718 23155 28724 33885 39548 200,6 z toho: Země ЕU 6704 8281 12664 16488 18724 279,3 Země АТES 3663 4027 3933 3864 4931 134,6 Jiné země 6410 5413 7593 8619 10336 161,2 Služby bez rozvržení na jednotlivé země 2941 3537 3801 4915 5556 188,9 Pro informaci: ЕU-15 6704 8281 10750 13426 15166 226,2 10 nových členů ЕU 1646 1896 2647 3062 3558 216,2 ЕU-25 8350 10177 13397 16488 18724 224,2 * 2005 = 100. Poznámka: Počínaje květnem 2004 zahrnuje statistika pro Evropskou unii 25 zemí. Od roku 2006 je mezi země EurAsES zařazena Uzbecká republika. Vysokým tempem stoupal import služeb ze zemí vzdáleného zahraničí. V letech 2003-2006 se příslušný ukazatel zvýšil více než 2x a ke konci období činil 39,5 mld. USD. Rychlým tempem se v teto skupině zemí rozšiřoval import služeb z EU (především ve sféře turistických, stavebních, finančních a jiných podnikatelských služeb). Ten se v sledovaném období zvýšil na srovnatelném základě (v přepočtu na EU-25) o 10,4 mld. USD, neboli 2,2x. Značně pomaleji stoupal import služeb z jiných zemí (zvýšil se 1,6x) a států ATES (1,3x).

20 Import služeb ze SNS převyšoval v roce 2006 1,4x úroveň roku 2002. Pro EurAsES byl zaznamenám růst 1,6x s přihlédnutím k údajům o Uzbekistánu z roku 2006 a 1,4x bez údajů o Uzbekistánu. Zeměpisné rozložení importu služeb se vyznačuje stabilní a stoupající převahou zemí vzdáleného zahraničí: 83,9% úhrnného nákupu služeb v roce 2002 a 88,4% v roce 2006. Hlavním důvodem je zejména vysoká konkurenceschopnost z hlediska poměru cena kvalita poskytovaných služeb a také velká nabídka intelektuálně a technicky náročných služeb, které Rusko potřebuje k modernizaci ekonomiky. Uvnitř této skupiny zemí se upevnily pozice EU v letech 2003-2006 o 6 bodů (v přepočtu na srovnatelném základě EU-25) a podíl seskupení dosáhl 47,3% v roce 2006. Podíl zemí na úhrnu pro vzdálené zahraničí se zase snížil v sledovaném období o 6 bodů a klesl na 12,5%. Na SNS dnes připadá pouze 11,6% celkového ruského importu služeb oproti 16,1% v roce 2002 a 19,2% v roce 2000. Uvnitř Společenství země EurAsES zabezpečily v roce 2006 30,7% všech dodávek služeb do RF z regionu, tedy téměř o 13 bodů méně než v exportu. Dynamika podílu SNS na ruském obchodu se službami (% z úhrnu) Export Import Graf 5 Динамика удельного веса СНГ в российской торговле услугами (в % к итогу) 30 25 25 24 Экспорт Импорт 21,2 20 15 19,2 15,3 16,1 18,9 14,6 17,6 17,5 13,7 12,8 19,2 11,6 10 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Na rozdíl od exportu má SNS pevnější pozice v importu zboží než v nákupu služeb. Národní sféry služeb jsou v zemích Společenství slabě rozvinuty a většinou nejsou schopny konkurence s dodavateli služeb ze vzdáleného zahraničí. Z jiných skupin zemí také pro země ATES je třeba konstatovat mnohem pevnější pozice v importu zboží RF 28,6% v roce 2006, než jako dodavatele služeb na ruský trh 11,0%. V tomto případě hraje významnou roli čínský činitel. Čína totiž vykazuje rostoucí konkurenceschopnost ve stále většim počtu sektorů zboží a rychle zvyšuje export do RF, zatímco v obchodu se službami nemá ČLR výrazné přednosti.

21 Graf 6 Z e m ě p is n á s tru k tu ra im p o rtu s lu ž e b v ro c e 2 0 0 6 (% z ъh rn u ) S N S 1 1,6 % V zdálené zahraničí 8 8,4 % Географическая структура импорта товаров в 2006 г. (в % к итогу) СНГ 16,2 Дальнее зарубежье 83,8% Mezi dodavateli služeb ze vzdáleného zahraničí měly v roce 2006 vedoucí postavení Turecko 10,0% (v roce 2002 7,3%), Velká Británie 8,2% (6,1%), Německo 7,9% (7,7%), Spojené státy 6,3% (10,2%), Finsko 5,9% (7,0%), Kypr 4,8% (2,9%), Egypt 3,3% (1,7%), Francie 3,2% (2,9%), Švýcarsko 2,9% (2,5%). Hlavními dodavateli služeb ze zemí SNS byly Ukrajina 38,5% (v roce 2002 35%), Kazachstán 14,5% (15,6%), Bělorusko 9,5% (8,7%).

40 klíčových zemí dovozců a poskytovatelů služeb RF v roce 2006 Dovozci služeb RF čp. Země Mil. USD Tempo růstu, 2002 = 100 Poskytovatelé služeb do RF čp. Země Mil. USD 22 Tabulka 12 Tempo růstu, 2002 = 100 1. USA 2669 274 1. Turecko 3954 275 2. Německo 2328 226 2. Velká Británie 3224 270 3. Velká Británie 2126 241 3. Německo 3131 205 4. Ukrajina 1533 4. USA 2475 123 5. Kypr 1405 311 5. Finsko 2317 167 6. Švýcarsko 1282 246 6. Ukrajina 1996 7. Turecko 1266 500 7. Kypr 1915 341 8. Kazachstán 1080 234 8. Egypt 1304 393 9. Francie 946 220 9. Francie 1285 227 10. Čína 831 232 10. Švýcarsko 1149 232 11. Finsko 776 149 11. Čína 1102 143 12. Nizozemsko 764 371 12. Nizozemsko 1046 351 13. Japonsko 616 219 13. Itálie 821 191 14. Itálie 514 172 14. Kazachstán 754 128 15. Uzbekistán 476 15. Španělsko 750 208 16. Rakousko 463 272 16. Rakousko 737 300 17. Tádžikistán 454 441 17. Panama 664 261 18. Korejská republika 450 216 18. SAE 535 158 19. Bělorusko 411 176 19. Polsko 503 164 20. Kanada 381 448 20. Bělorusko 494 150 21. Ázerbajdžán 325 21. Česko 464 289 22. Polsko 316 154 22. Švédsko 440 244 23. Švédsko 250 198 23. Řecko 406 198 24. Irsko 246 444 24. Izrael 363 79 25. Moldávie 229 25. Korejská republika 359 165 26. Indie 219 337 26. Belgie 322 319 27. Dánsko 218 105 27. Srbsko a Černá Hora 319 280 28. Panama 217 387 28. Irsko 314 571 29. Litva 210 29. Thajsko 291 267 30. Lotyšsko 207 30. Bulharsko 282 180 31. Arménie 195 31. Japonsko 257 102 32. Norsko 171 144 32. Norsko 241 131 33. Estonsko 168 118 33. Gruzie 239 34. Belgie 167 209 34. Ázerbajdžán 209 35. Kirgize 165 35. Dánsko 196 156 36. Česko 164 342 36. Chorvatsko 183 189 37. Izrael 153 204 37. Uzbekistán 173 38. Srbsko a Černá Hora 149 177 38. Kanada 157 201 39. Španělsko 140 194 39. Estonsko 148 110 40. Vietnam 110 239 40. Indie 134 406

3. Odvětvová struktura zahraničního obchodu Ruska se službami 3.1. Vývojové trendy odvětvové struktury a mezinárodní specializace Ruska ve sféře služeb V situaci ekonomického vzestupu na začátku tohoto desetiletí bylo zaznamenáno trvalé a dalekosáhlé šíření zahraničního obchodu Ruska se službami. Export služeb stoupl 2,3x v roce 2006 oproti roku 2002. Absolutní výše nárůstu za celé sledované období činila 17,3 mld. USD, z toho 29% celkového nárůstu bylo dosaženo v důsledku rozšíření exportu jiných podnikatelských služeb, 26,5% - v důsledku poskytování dopravních služeb, 20% - turistických služeb, 14% - stavebních služeb, 4% - pojišťovacích a finančních služeb, 3% - služeb výpočetní techniky a informačních služeb. 23 Graf 7 Struktura absolutního nárůstu exportu služeb v letech 2003-2006 (celkem na на 17,3 mld. USD = 100%) Pojišťovací a funanční 4,0% Služby výpočetní techniky a informační služby 3,0% Jiné 3,5% Jiné podnikatelské služby 29,0% Stavební 14,0% Cestování 20,0% Dopravní 26,5% Hlavní nárůst exportu služeb byl tedy dosažen díky rozšíření prodeje tzv. business related services služeb (podnikatelských, profesionálních, technických, služeb výpočetní techniky a informačních služeb) a také řady tradičních druhů služeb dopravních, turistických a stavebních. Nejvyšší tempo růstu bylo v letech 2003-2006 zaznamenáno v exportu služeb výpočetní techniky a informačních služeb 4,6x, stavebních služeb 4,4x, finančních služeb 4,1x, kulturních a rekreačních služeb (byť od velice nízkého základu) 3,7x, jiných podnikatelských služeb 3,5x, pojišťovacích služeb 3,4x. Rychlý růst exportu různých intelektuálních služeb je

24 dán konkurenčními přednostmi Ruska v této sféře, zvýšením poptávky po službách ruských poradenských a inovačních společností, které částečně vytlačily zahraniční konkurenci z řady segmentů trhu, a také rozšířením účasti RF na mezinárodní investiční, výrobní a vědeckotechnické spolupráci. Ke zvýšení prodeje stavebních služeb došlo v důsledku růstu objemu prací, které ruské stavební společnosti prováděly na základě smluv se zahraničními objednateli, hlavně ze zemí vzdáleného zahraničí. Rozšíření exportu pojišťovacích a finančních služeb souvisí zejména s upevněním národní finanční soustavy, s dynamickým vývojem zahraničního obchodu se zbožím (což vedlo ke zvýšení prodeje příslušných bankovních služeb a služeb pojištění zahraničně obchodních nákladů), s růstem připojišťovacích operací (zvláště v postsovětském prostoru ), se zvýšením atraktivity ruských finančních institucí jako dodavatelů služeb při operacích s cennými papíry národních společností, které byly emitovány v rublech (podle odhadů na 30% rublových korporativních dluhopisů koupili cizinci). Pomalejší, ale v absolutním vyjádření velice významný růst dodávek dopravních služeb byl dán účastí dopravních společností RF na obsluze ruského rychle rostoucího zahraničního obratu zboží a také zvýšením intenzity tranzitní přepravy po území Ruska (přispěla k tomu zahraničně politická situace, a to vysoká rizika při přepravě eurasijských nákladů přes Blízký Východ). Současně je zvýšení příjmů z realizace dopravních služeb zadržováno stárnutím materiálně technické základny námořního obchodního loďstva a fyzickým vyřazením lodí. Začátkem roku 2006 se počet námořních nákladních dopravních lodí společného užívání plujících pod vlajkou RF snížil o 15% oproti roku 2001 a o 66% oproti roku 1996. Provozně nejzpůsobilejší lodě přešly pod vlajky zemí s preferenčními daňovými režimy. Podle toho se objem mezinárodní námořní přepravy nákladů v roce 2005 snížil o 55% oproti roku 2000 a o 86% oproti roku 1995 (přitom přeprava mezi zahraničními přístavy klesla v roce 2005 oproti 2000 o 79%). Výrazné absolutní zvýšení prodeje turistických služeb ovlivnil především cenový faktor související se značným upevněním rublu v poměru k hlavním světovým měnám, zvláště k USD. V důsledku toho za podobnou nabídku služeb platí zahraniční turisté v RF v devizovém ekvivalentu podstatně více než před několika lety. Počet vjezdů zahraničních občanů ze zemí vzdáleného zahraničí do Ruska se zvýšil v roce 2006 oproti roku 2002 jen o 12%, zatímco průměrné výdaje jednoho návštěvníka RF stouply o 45% (z 336 USD v roce 2002 na 488 USD v roce 2006).

25 Export služeb Ruska v letech 2002-2006, podle druhů služeb (mil. USD) Tabulka 13 2002 2003 2004 2005 2006 Tempo růstu, 2002 = 100 Export služeb, celkem 13611 16229 20595 24970 30927 227,2 Doprava 5487 6119 7792 9113 10082 183,7 Cestování 4167 4502 5530 5870 7628 183,1 Služby spojů 483 443 471 658 803 166,3 Stavební služby 699 1050 1577 2209 3050 436,3 Pojišťovací služby 111 148 242 323 377 339,6 Finanční služby 143 176 270 390 589 411,9 Služby výpočetní techniky a informační služby 137 175 256 422 632 461,3 Autorské odměny a licenční poplatky 147 174 227 260 299 203 Jiné podnikatelské služby 2012 3177 3940 5309 6999 347,9 Kulturní a rekreační služby 63 125 164 187 232 368,3 Státní služby 160 140 126 230 237 148,1 Hlavní změnou ve struktuře exportu služeb bylo snížení podílu příjmů z turistiky z 30,6% v roce 2002 na 24,7% v roce 2006 a dále snížení exportu dopravních služeb z 40,3% na 32,6%. Současně se značně zvýšil podíl jiných podnikatelských služeb z 14,8% na 22,6% a stavebních služeb z 5,1% na 9,8%. Odvětvová struktura ruského exportu služeb v letech 2002-2006 (% z úhrnu) Tabulka 14 2002 2003 2004 2005 2006 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Doprava 40,3 37,7 37,8 36,5 32,6 Cestování 30,6 27,7 26,9 23,5 24,7 Služby spojů 3,6 2,7 2,3 2,6 2,6 Stavební služby 5,1 6,5 7,7 8,8 9,8 Pojišťovací služby 0,8 0,9 1,2 1,3 1,2 Finanční služby 1,0 1,1 1,3 1,6 1,9 Služby výpočetní techniky a informační služby 1,0 1,1 1,2 1,7 2,0 Autorské odměny a licenční poplatky 1,1 1,1 1,1 1,0 1,0 Jiné podnikatelské služby 14,8 19,6 19,1 21,3 22,6 Kulturní a rekreační služby 0,5 0,8 0,8 0,8 0,8 Státní služby 1,2 0,8 0,6 0,9 0,8 Zajímavá je trvalá tendence růstu objemů a zvyšování podílu exportu různých vědecky náročných druhů služeb. Mezi takové služby patří: služby kosmické dopravy, telekomunikační služby, služby výpočetní techniky a informační služby, autorské odměny a licenční poplatky,

26 služby v oblasti výzkumu a vývoje, služby v oblasti stavitelství, inženýrské služby, služby v technických oblastech. Úhrnný přírůstek exportu v uvedených položkách činil v letech 2003-2006 2,3 mld. USD (neboli více než 13% celkového zvýšení příjmů ze služeb v příslušném období). V roce 2006 bylo dosaženo zvýšení 2,6x oproti roku 2002 a 3,3x oproti roku 2001. Podíl na celkovém exportu služeb stoupl z 9,9% v roce 2001 a 10,8% v roce 2002 na 12,1% v roce 2006. Nejdynamičtější byly ve skupině vědecky náročných služeb služby výpočetní techniky (v roce 2006 oproti 2002 růst 6,1x) a také služby v oblasti stavitelství, inženýrské služby, služby v technických oblastech (růst 3,8x). Export technologicky a znalostně náročných služeb z Ruska (mil.usd) Tabulka 15 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Celkem 1135 1468 1996 2229 3016 3750 Kosmická doprava 31 62 85 94 Telekomunikační služby 419 461 414 439 620 737 Služby výpočetní techniky 96 94 135 209 375 576 Informační služby 32 43 40 47 47 56 Autorské odměny a licenční poplatky 60 147 174 227 260 299 Služby v oblasti výzkumu a vývoje 207 308 298 339 481 416 Služby v oblasti stavebnictví, inženýrské služby, služby v technických oblastech 321 415 904 906 1148 1572 Nejvyšší indexy mezinárodní specializace Ruska v obchodu se službami se dnes nacházejí v oblasti exportu služeb, které tak či onak souvisejí s územním faktorem (existence velkého a zeměpisně výhodně situovaného území, možnosti rozvoje různých druhů turistiky aj.), a také služeb, založených na využití tradičních konkurenčních předností. 1 Mezi služby související s územním faktorem patří služby v oblasti dopravy (o celkovém indexu 1,42 v roce 2006 a 1,56 v roce 2005), spojů (1,38 v roce 2005) a mezinárodního cestovního ruchu (0,91 v roce 2006 a 0,84 v roce 2005). Ve většině uvedených kategorií a podkategorií služeb došlo v první polovině tohoto desetiletí ke snížení indexu mezinárodní specializace RF, který však i nadále převyšoval příslušné ukazatele v jiných sektorech služeb. Výjimku tvořil stabilně vysoký index mezinárodní specializace u služeb jiných druhů dopravy (což souvisí se vzrůstajícími objemy tranzitní přepravy prostřednictvím železniční a potrubní dopravy) a vcelku stabilní a rovněž dost vysoký index u služeb letecké dopravy (z důvodu zvýšení mezinárodního cestovního ruchu a udržujícího se monopolu ruských přepravců na řadě tras a také vzhledem k tradičně pevnému postavení RF na trzích přepravy neskladných a nadměrně těžkých nákladů). Nejvyšší 1 Index mezinárodní specializace znamená poměr podílu daného druhu služeb na národním exportu služeb k podílu téhož druhu služeb na světovém exportu služeb.

27 index mezinárodní specializace má Rusko v exportu stavebních služeb (přibližuje se ke 4), přičemž v posledních letech se tento index díky rozšíření účasti domácích společností na energetických a jiných stavbách v zahraničí podstatně zvýšil. Graf 8 Index mezinárodní specializace Ruska v obchodu se službami v letech 2002 a 2005 (poměr podílu daného druhu služeb na ruském exportu služeb k podílu téhož druhu služeb na světovém exportu služeb; v běžných cenách; -krát) Stavební služby Jinй druhy dopravy Строительные услуги Прочие виды транспорта Leteckб doprava Воздушный транспорт Vodnнdoprava Služby spojů Водный транспорт Услуги связи Cestovбnн Поездки Jiné podnikatelské služby Прочие деловые услуги Pojišťovací služby Страховые услуги Компьютерные и информационные услуги Služby výpoč. techn. a informační Услуги в сфере культуры и отдыха Kulturní a rekreační služby Финансовые услуги Finanční služby Роялти и лицензионные платежи Royalty a licenční poplatky 3.79 2.34 2.53 1.74 2.54 1.84 1.48 2.19 1.38 2.01 0.93 1.11 0.82 0.57 0.67 0.21 0.61 0.39 0.52 0.27 0.22 0.19 0.12 0.12 0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 4 2002 2005 Poznámka: světovým exportem služeb se v tomto případě rozumí úhrnný export služeb USA, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Velké Británie, Itálie, Číny, Taiwanu a Korejské republiky. Zdroj: WTO International Trade Statistics, CB RF. Příznačným trendem tohoto desetiletí je zvyšování specializace téměř u všech druhů podnikatelských služeb, i když samotné indexové ukazatele jsou stále nižší než 1. Nejvýrazněji se tento ukazatel zvýšil u jiných podnikatelských služeb, u pojišťovacích služeb, služeb výpočetní techniky a informačních služeb. Úhrnný index Ruska v celé kategorii jiných komerčních služeb (komerční služby vyjma dopravy a turistického ruchu ) stoupl z 0,60 v roce 2000 na 0,85 v roce 2006. Je třeba poukázat na to, že vysoká dynamika ruského exportu většiny druhů podnikatelských služeb, převyšující průměrné světové ukazatele, je dána nízkou počáteční základnou a zatím nezrcadlí vždy reálné konkurenční přednosti národních dodavatelů služeb. Import služeb stoupl v roce 2006 oproti roku 2002 1,9x. Absolutní výše nárůstu za celé sledované období činila 21,2 mld. USD, z toho 33% celkového nárůstu bylo dosaženo v důsledku rozšíření importu turistických služeb, 18% v důsledku importu dopravních a jiných