ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM



Podobné dokumenty
Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj:

TŘÍDA: SEDO-SCLERANTHETEA - PIONÝRSKÁ BYLINNÁ SPOLEČENSTVA PRIMITIVNÍCH PŮD

Tab. I: Fytocenologická tabulka.

Mapa aktuální vegetace

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)

Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch

PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HORA ŘÍP. Pro roky Zpracoval: Ing. et Ing. Pavel Jaroš a Krajský úřad Ústeckého kraje

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, , 1)

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY

Plán péče o NPP Klonk. na období

BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI

Jarní aspekt suchomilných trávníků na Plumlovsku (po zavátých stopách Václava Spitznera)

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit ( ) Ing. Vít Joza, červen 2012

Sieding, jihozápadní svahy hory Gösing nad osadou, m n. m.

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY

Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES

Bučiny a doubravy. Třída: Querco-Fagetea. Řád: Fagetalia sylvaticae. Řád: Quercetalia pubescenti-petraeae

Travobylinné směsi RSM Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%:

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty

CALLUNA Časopis západočeských botaniků

Cardamine amara. Dryopteris filix-mas brusnice borůvka. Vaccinium myrtillus. Senecio ovatus kuklík potoční. Geum rivale.

Příloha č.1: Regionální geologické členění (Weissmannová H. a kol., 2004)

I/14 Česká Třebová Opatov (I/43)

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %

Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám

Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí

D.3 Dendrologický průzkum

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Floristický průzkum přírodní památky Divoká rokle u Mojžíře

Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov)

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09

ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU

Plán péče o přírodní památku Razovské tufity. na období

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin

STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh

Lesní vegetace České republiky. Jan Douda

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH

Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce 2015

Kopec Doutnáč v NPR Karlštejn, modelové území geobotanických studií

Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce 2016

Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)

Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny

Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA

Subkontinentální doubravy asociace Carici fritschii-quercetum roboris na Záhoří

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Sortiment bylinných směsí

PRO PŘÍRODNÍ REZERVACI

LCB02 Carici fritschii-quercetum roboris Chytrý et Horák 1997 Doubravy západopanonských písčin s ostřicí doubravní

Příspěvek k poznání flóry a vegetace Kladenska stráně u osad Theodor a Čabárna

republiky DE08P04OMG001, 4-DE/1 Muzeum Novojičínska, p. o.

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy

THG02 Avenulo pratensis-festucetum valesiacae Vicherek et al. in Chytrý et al Acidofilní suché trávníky s kostřavou walliskou

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, Praha 4 matejka@infodatasys.cz

Sortiment bylinných směsí

HOMOLKA U VIMPERKA Botanický inventarizační průzkum. RNDr. Kamila Vítovcová Křesanov 37, Vimperk

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska

vápencových oblasti majoris Tx. et PREISING in Tx. 1950, i když se v některých starších Emil Hadač a Hana Rambousková

PEXESO PLANĚ ROSTOUCÍ BYLINY NA HRÁDECKU

FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM

Šlapanické slepence ŠLAPANICKÉ SLEPENCE. Ostrůvky teplomilné květeny 3. Text a foto Josef a Karla M A R T I Š K O V I

CALLUNA Časopis západočeských botaniků

1. Základní identifikační a popisné údaje

Inventarizační floristický a vegetační průzkum NPR Hádecká planinka. Lubomír Tichý

Sortiment bylinných směsí

Svaz THF Bromion erecti Koch 1926* Subatlantské širokolisté suché trávníky. Bromion erecti

Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA

oddělení: krytosemenné třída: dvouděložné čeleď: leknínovité leknín bílý (Nymphaea alba)

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří

Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem

Květena Těšovských pastvin

Quercion pubescenti-petraeae. Tabulka 7, sloupec 1 (str. 338)

Generel zeleně pro město Jevíčko, k.ú. Zadní Arnoštov

Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. -

Přírodní památka Podolský profil Strana 1 PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PODOLSKÝ PROFIL NA OBDOBÍ Plán péče

Terénní příručka z fytocenologie a botaniky: Exkurzní průvodce MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Michal Friedl

CALLUNA Časopis západočeských botaniků

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně

Flóra Přírodní rezervace Suché skály

CALLUNA Časopis západočeských botaniků

Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky

Botanický inventarizační průzkum. přírodní památky Přesyp u Malolánského. RNDr. Romana Prausová, Ph.D.

VEGETAČNÍ STUDIE NELESNÍCH EKOSYSTÉMŮ V ÚZEMÍ PODKRKONOŠÍ: 2 MEZOFILNÍ LOUKY A BYLINNÉ LEMY

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Lounín CZ

Transkript:

ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM PR Dětaňský Chlum Zpracoval: Radek Fišer - vyšší cévnaté rostliny Pavel Krásenský entomologie vybrané skupiny Prosinec 2007

ÚVOD V období říjen 2006 až listopad 2007 byl v přírodní rezervaci Dětaňský chlum proveden základní botanický a entomologický průzkum. Zadavatelem projektu byl Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. Dětaňský Chlum je botanickým fenoménem JV okrajů Doupovské pahorkatiny. Místo je široké botanické veřejnosti dostatečně známo z četných exkurzí, avšak nálezových dat a publikací je o tomto území zoufale málo. Lokalita je významná především výskytem teplomilných společenstev a zvláště pak bohatou populací Dianthus sylvatica. Prvně byl odtud popsán mezidruhový kříženec Dianthus x lorberii. Na lokalitě se vyskytuje i řada dalších vzácných, chráněných nebo ohrožených druhů rostlin. Poloha přírodní rezervace je patrná z přiloženého výřezu z mapy 1:10 000. Je dobré podotknout, že sledováno nebylo samotné ZCHÚ, ale i navazující plochy severně od stávající rezervace, kde by mohlo dojít k rozšíření chráněného území. Jedná se o mezernaté porosty s teplomilnou vegetací, vymezené zhruba lesními cestami od rozcestí u odpočívadla až po současnou severní hranici PR. Celkovou sledovanou plochu ukazuje následující výřez ze základní mapy 1:10000. Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 2

OBECNÁ ČÁST Popis zájmového území Přírodní rezervace Dětaňský Chlum se nachází asi 250 m severně od obce Dětaň a 500 JZ od obce Dvérce. Katastrálně spadá pod obce Nepomyšl a částečně Dětaň. Zájmové území má charakter náhorní plošiny, lehce ukloněné k severu. Na jižním a západním okraji, bezprostředně za hranicemi CHÚ terén prudce spadá do údolí potoka Podhora. Náhorní plošina je v centrální části téměř bezlesá. Stromové patro je omezeno na jen několik málo soliterních dubů. Nejvyšším bodem je triangulační bod na jižním okraji rezervace je v nadmořské výšce 539,3 m, nejnižší bod je jen o několik desítek metrů níže na vrstevnici 500 m n. m. Lokalita se kompletně rozkládá na lesním půdním fondu, tvořena je však zhruba z 65% lesními porosty. Zbytek tvoří travnaté porosty nebo travnaté porosty v mozaice s keřovým patrem. Představu o zalesněnosti lze získat z následujícího výřezu z ortofotomapy. Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 3

Zájmové území se řadí ke klimatické oblasti MT 4 (mírně teplá oblast s průměrně dlouhým, mírně teplým a průměrně vlhkým létem, delším přechodovým obdobím mírně teplým jarem a podzimem, a delší, mírně studenou a mírně vlhkou zimou). Průměrná roční teplota činí cca 8 C a průměrný roční úhrn srážek dosahuje cca 350 mm. Počet zamračených dnů (150 160) převládá nad jasnými (40 50). Zájmové území je součástí geologického útvaru Doupovské hory. Doupovské hory jako geomorfologický celek zaujímají plochu 607 km 2. Pohoří se šíří v rovnoběžníkovém i poledníkovém směru a jeho přibližně kruhovitý půdorys má průměr asi 30 km. Doupovské hory vznikly třetihorní vulkanickou činností jako jedna mohutná složená sopka, tzv. stratovulkán, tvořená střídajícími se polohami nesouvislých sopečných vyvřelin a lávy uložených periklinálně. Na vnějších svazích horského prstence se radiálně rozbíhá více než desítka potoků. Tyto vodní toky hluboce prořezávají povrch a vytvářejí příkrá údolí. Vzhledem k vulkanickému původu substrátu, jsou zde půdy minerálně bohaté (např. fosforem), živnější a zásaditější, avšak sušší a záhřevnější, což umožňuje pronikání teplomilnějších a náročnějších rostlinných společenstev do relativně vysokých poloh. Doupovské hory jsou podobně jako České středohoří mohutným centrem neovulkanitů. Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 4

Hlavními typy neovulkanitů je doupovský essexit, bazanity, olivínské leucity, olivínské nefelinity a melanokratní olivínické leucity. V Doupovských horách se vyskytují všechny projevy sopečné aktivity: sopouchy, pravé a ložní žíly, příkrovy a lávové proudy. Tyto prvky se vzájemně prostupují a výsledkem je neobyčejně složitý obraz, v němž lze bezpečně lokalizovat jen některé struktury, jako jsou lávou vyplněné sopečné komíny a lineární struktury zastoupené lávovými efúzemi a mocnými žilními systémy. Geomorfologické zařazení sledovaného území dle Czudka (CZUDEK, T. et al. 1972) III Krušnohorská subprovincie III B Podkrušnohorská oblast III B-4 Doupovské hory III B-4-3 Rohozecká vrchovina Fytogeografické zařazení a potenciální přirozená vegetace Podle rekonstrukčního uspořádání přirozené vegetace (Mikyška et al. 1969) pokrývaly zájmové území subxerofilní doubravy (Potentillo-Quercetum) a dubo-habrové háje (Carpinion betuli), na které v podél vodních toků a v terénních depresích navazovaly luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosae). Západně od posuzovaného území )hlouběji v Doupovských horách) se rozkládaly květnaté bučiny (Eu-Fagion). Širší okolí zájmového území spadá podle fytogeografického členění vypracovaného v roce 1976 (Skalický et al. 1977) pro účely Flóry ČR do fytochorionu 1. termofytikum, do fytogeografického okresu 1. Doupovská pahorkatina. Charakter květeny a vegetace je v tomto fytogeografickém okrese extrazonální. Metodika Speciální část Území bylo v průběhu výzkumu v sezonách 2006 a 2007 navštíveno celkem desetkrát. Návštěvy byly realizovány formou terénních exkurzí, pochůzkou na lokalitě. Byly pořizovány zápisky o zjištěných druzích, jejich početnosti, stavu a perspektivitě celé populace druhů, poznámky o biotopech, ohrožení, možnostech managementu. Zapisovány byly i další zjištěné skutečnosti, zejména o vlivech lidské činnosti. Nejasné druhy rostlin byly určovány přímo na místě za pomoci terénního klíče (KUBÁT K. et al., 2002). Průběžně byla pořizována fotodokumentace. Nomenklatura latinských názvů rostlin je převážně podle Kubáta (KUBÁT K. et al., 2002) proto nejsou v seznamu taxonů u jmen rostlin uváděny autorské zkratky. V abecedně uspořádaném přehledu taxonů vyšších rostlin jsou uvedeny druhy a poddruhy zjištěné v průběhu výzkumu. Druhy zvláště chráněné (podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.) a druhy ohrožené (podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR - Procházka F. [ed.] 2001) jsou v seznamu uvedeny tučně. Symbol za taxonem značí: - druh zvláště chráněný vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 1 - druh kriticky ohrožený Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 5

2 - druh silně ohrožený 3 - druh ohrožený C - index ohrožení dle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR /stav v roce 2000/ (Procházka F. [ed.] 2001) C1 - druh kriticky ohrožený C2 - druh silně ohrožený C3 - druh ohrožený C4 - druh vyžadující pozornost K získání přehledu o početnosti významných druhů na lokalitě, je u takových druhů udán stupeň pokryvnosti a početnosti dle Braun-Blanquetovi stupnice (BRAUN-BLANQUET in MORAVEC J. et al. 1994). Symbol početnosti je uveden bezprostředně za názvem taxonu. Fytocenologický nástin Fytocenologie byla dopracována do stupně formací a biotopů tak, jak je uvádí Katalog biotopů České republiky (CHYTRÝ, KUČERA, KOČÍ 2001). Rozložení zjištěných formací zanesené v mapě je také součástí přílohy této studie. Zjištěné formace a biotopy: Teplomilné trávníky Jsou rozšířeny v centrální části, kde horninový substrát vystupuje nejblíže k povrchu země a kde se stromové patro vlivem extrémních podmínek nemá šanci rozvinout. Travinná společenstva se velmi výrazně prolínají se společenstvy keřových lemů, nízkých xerofilních křovin a bazifilních teplomilných doubrav. Prakticky je nelze vylišit do mapového podkladu jsou roztroušeny ostrůvkovitě po náhorní plošině a jsou velmi málo reprezentativní. Lze konstatovat, že torza stepních trávníků je možné zařadit do Acidofilních suchých trávníků (T3.5), s elementy širokolistých i úzkolistých suchých trávníků (T3.3 a T3.4). Výskyt acidofilních trávníků lze vysvětlit vymýváním půdního horizontu, opadem z jehličnatých dřevin a spadem kyselých srážek v minulosti. Soudě podle bohatosti rostlinného patra však není acidifikace prostředí zásadním problémem. Suché bylinné lemy Tyto rostlinné formace jsou v zájmovém území velmi hojně rozšířeny. Jsou ochuzeny o některé diagnostické druhy, bohatě je ale zastupují jiní zástupci formace a to ve zvýšené pokryvnosti (Anthericum ramosum, Peucedanum cervaria ad.) Nízké xerofilní křoviny Zastupují stromové patro na exponovaných místech, kde se stromová vegetace nerozvíjí. Porosty skalníku (Cotoneaster integerrimus) místy vytvářejí neprostupné, rozsáhlé houštiny. Bylinná vegetace koresponduje s předcházejícím formačním typem. Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy Jsou nejhojněji rozšířenou formací v zájmovém území. Vegetace tohoto formačního typu proniká i do otevřených ploch a zastupuje tak stepní formace, které se příliš neuplatňují, resp. se uplatňují, ale pouze velmi omezeně. V této formaci se vyskytují i druhy chladnějších poloh (např. Phyteuma spicatum), což je dáno vyšší nadmořskou výškou a mírně teplým klimatem. Klimatický fenomén Doupovských hor a vysoká záhřevnost horninového podloží se zde však Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 6

naplno rozvíjí a dává tak extrazonálně vyniknout teplomilné vegetaci, která by se zde zřejmě jinak vůbec nevyskytovala. Významnými elementy této formace jsou především Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Anthericum ramosum, Potentilla alba ad. FLORISTICKÝ SEZNAM ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ Acer campestre Acer platanoides Acinos arvensis subsp. arvensis Adoxa moschatelina Agrimonia eupatoria Agrostis capillaris Achillea milefolium Achillea pannonica (+) Vzácnější druh rodu Achillea ve zpracovaném území. Diagnostický druh suchých travinných společenstev podsvazu Festucenion valesiacae. Řazen mezi ohrožené druhy rostlin C3 (PROCHÁZKA ed. 2001). V území se vyskytuje vzácně v centrálním bezlesí. Achillea pratensis Ajuga geneviensis Rostlina druhově pestrých mírných skalnatých svahů se vyskytovala vzácně u zarůstajících kamenných snosů. Diagnostický druh společenstev podsvazu Potentillo arenariae- Festucenion pallentis. Ajuga reptans Alchemilla pratensis Alchemilla monticolla Alliaria petiolata Allium vineale Alopecurus pratensis Anagallis arvensis Androsace elongata (+) Jarní efemer. Na sledovaném území se vyskytuje velmi vzácně v lučních kazech nebo stržených okrajích travních porostů v zářezech cest. Diagnostický druh společenstev svazů Arabidopsion thalianae a Geranion sanguinei. Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) tento druh řadí mezi rostliny silně ohrožené (C2). Anemone nemorosa Anthericum ramosum (1) V území častý druh skalních stepí a výchozů. Roste porůznu na otevřených, světlých a výslunných místech. Je chráněn vyhláškou č. 395/1992 Sb. a zařazen mezi druhy ohrožené, Červeným seznamem (PROCHÁZKA ed. 2001) je zařazen do kategorie C3. Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Anthyllis vulneraria subsp. pseudovulneraria Arabidopsis thaliana Arctium tomentosum Arenaria serpyllifolia Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 7

Arrhenatherum elatius Artemisia campestris Druh výslunných svahů a pastvin stepního charakteru. Diagnostický druh svazu Alysso-Festucion pallentis. Ve sledovaném území se vyskytuje na příhodných místech. Artemisia vulgaris Asarum europaeum Asparagus officinalis Druh křovin a lesních plášťů. Diagnostický druh společenstev svazu Berberidion. V současné době nachází optimální podmínky na plochách zasažených sukcesí křovin a ve sledovaném území se vyskytuje roztroušeně v celé oblasti. Asperula tinctoria (1) Vzácnější z obou zjištěných druhů rodu Asperula. Podle Michálka (1995) i Holuba (HOLUB et al. 1995) je ohroženou rostlinou. Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) druh řadí do kategorie C3 ohrožené druhy. Diagnostický druh společenstev svazu Quercion pubescenti-petraeae. Roztroušeně nalezena na několika místech zájmového území v severní části (mimo území ZCHÚ) se vyskytuje na volných, nezarostlých plochách, v ZCHÚ na lesních světlinách. Astragalus glycyphyllos Athyrium felix - femina Atriplex patula Avenella flexuosa Avenula pratensis (1) Vzácnější druh stepních trávníků. Diagnostický druh společenstev svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Ve sledovaném území se vyskytuje roztroušeně a méně častěji než následující druh. Avenula pubescens Ballota nigra Barbarea vulgaris Betula pendula Betonica officinalis Brachypodium pinnatum Brachypodium sylvaticum Briza media Bromus benekenii (+) Druh světlých lesů. Roztroušeně až hojně ve stíněnějších polohách, především v severní části. Bromus erectus subsp. erectus Calamagrostis arundinacea Calamagrostis epigejos Caltha palustris subsp. palustris Camelina microcarpa (r) Teplomilný druh polí a lučních kazů. Jeden z diagnostických druhů vzácných společenstev svazu Caucalidion lappulae. Ve sledovaném území se vyskytuje vzácně. Campanula patula Campanula persicifolia Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 8

Campanula rotundifolia subsp. rotundifolia Campanula trachelium Capsella bursa pastoris Carduus personam Carex caryophyllea Carex flacca Carex hirta Carex humilis (1) Teplomilná ostřice stepních pahorků. Diagnostický druh společenstev svazu Festucion valesiacae. Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) druh řadí mezi druhy vyžadující pozornost (C4). V území se vyskytuje pouze vzácně na exponovaných hranách svahů v jižní části území. Carex montana Carex muricata Carex praecox Carlina vulgaris Carpinus betulus Carum carvi Centaurea jacea subsp. angustifolia Centaurea jacea subsp. jacea Centaurea scabiosa Centaurea stoebe Cerastium arvense subsp. arvense Cerastium brachypetalum (+) Druh travnato-kamenitých svahů. Holubem (HOLUB et al. 1995) byla zařazen mezi druhy ohrožené. Do stejné kategorie (C3) druh řadí i Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001). Některou literaturou (HEJNÝ et SLAVÍK 1990) není z fytogeografického okresu 1. Doupovská pahorkatina doposud udáván. V celém sledovaném území se vyskytuje roztroušeně až vzácně na vhodných místech. Cerastium holosteoides subsp. triviale Cerastium semidecandrum Chaerophyllum hirsutum Chelidonium majus Chondrilla juncea (r) Vzácnější druh kamenitých a výslunných strání. Ve sledovaném území se ale vyskytuje poměrně vzácně na hraně plošiny v J části. Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) druh řadí mezi rostliny vyžadující pozornost (C4). Cirsium acaule (1) Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) druh řadí do kategorie rostlin vyžadujících pozornost (C4). Ve sledovaném území se vyskytuje roztroušeně na několika místech na okraji keřových lemů v severní části. Diagnostický druh svazu Bromion erecti. Cirsium eriophorum (2) Diagnostický druh společenstev svazů Festucion valesiacae, Bromion erecti a Onopordion acanthii. V těchto svazech je zařazován mezi vzácné a ohrožené taxony (C3). Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 9

Ve sledovaném území patří mezi velmi hojné pcháče. Holub (HOLUB et al. 1995) řadí tento druh mezi rostliny ohrožené v rámci celé republiky. Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) rostlinu zařazuje shodně do kategorie ohrožených druhů. Clinopodium vulgare Colchicum autumnalis Convallaria majalis Convolvulus arvensis Cornus sanguinea Corylus avellana Cotoneaster integerrimus (2) Nízký keř teplých oblastí. V území je hojným druhem příhodných míst. Na těchto místech vytváří rozsáhlejší, místy monodruhové porosty (v E 2 patře). Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) rostlinu řadí mezi druhy vyžadující pozornost (C4). Crataegus laevigata Crataegus monogyna Crepis biennis Dactylis glomerata Daucus carota Deschampsia cespitosa Descurainia sophia Dianthus armeria Dianthus carthusianorum Dianthus sylvaticus (1) Vzácnější druh lesních okrajů a křovin. Červeným seznamem (PROCHÁZKA ed. 2001) je řazen mezi druhy silně ohrožené (C2). Jedná se o druh zvláště chráněný, zařazený mezi druhy silně ohrožené ( 2). V území se vyskytuje roztroušeně až mírně hojně na lesních světlinách. Dále se vyskytuje roztroušeně mimo současné chráněné území, severně od něj, západně od odpočívadla na rozcestí cest. Existence tohoto druhu je podmíněna dostatkem osluněných, nezarostlých stanovišť, proto je nezbytné udržovat plochy s výskytem tohoto druhu nezarostlé, travní porost kosit. Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum x D. sylvaticus = Dianthus x lorberii (+) Vzácný kříženec dvou předchozích druhů, popsaný poprvé právě z této lokality. Vyskytuje se mírně roztroušeně poblíž míst, kde se populace obou předchozích druhů prolínají. Pro zachování rostliny je nezbytné udržovat plochy nezarostlé dřevinami. Digitalis grandiflora Diagnostický druh společenstev svazů Calamagrostion arundinaceae a Atropion bellaedonnae. Roste roztroušeně až hojně na několika místech sledovaného území. Echium vulgare Elytrigia repens Epilobium hirsutum Erophila verna Eryngium campestre Erysimum durum Euonymus europaea Euphorbia cyparissias Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 10

Euphorbia esula Fagus sylvaticus Falcaria vulgaris Festuca gigantea Festuca ovina Festuca pallens subsp. pallens Festuca pratensis subsp. pratensis Festuca rubra agg. Festuca valesiaca (2) Nominální druh společenstev řádu Festucetalia valesiacae. V území je druhem roztroušeně až hojně rostoucím na příhodných stanovištích. Červeným seznamem (PROCHÁZKA ed. 2001) je druh řazen mezi rostliny vyžadující pozornost (C4). Ficaria verna Filipendula vulgaris Fragaria moschata Fragaria vesca Fraxinus excelsior Gagea lutea Galeopsis pubescens Galium album subsp. album Galium aparine Galium glaucum Galium mollugo Galium odoratum Galium pumilum Genista germanica Genista tinctoria Geranium pratense Geranium robertianum Geranium sanguineum (+) Nepříliš častý zástupce křovitých lemů a výslunných strání. Diagnostický druh společenstev svazů Geranion sanguinei, Prunion spinosae a Quercion pubescenti-petraeae. Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) rostlinu řadí mezi druhy vyžadující pozornost (C4). Ve sledované oblasti roste roztroušeně na vhodných stanovištích, především na okraji doubrav a na světlinách. Gnaphalium uliginosum Hedera helix Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum Hepatica nobilis Heracleum sphondylium Hieracium bauhinii Hieracium caespitosum Hieracium laevigatum Hieracium murorum Hieracium pilosella Hieracium sabaudum Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 11

Hieracium schmidtii (r) Poněkud vzácnější druh rodu Hieracium. Do kategorie rostlin vyžadujících pozornost (C4) druh řadí Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001). Nalezen v několika exemplářích v doubravě, v jižní části území. Hieracium umbellatum Hordelymus europaeus Hypericum perforatum Hypochoeris radicata Impatiens parviflora Juncus effusus Knautia arvensis Koeleria macrantha Koeleria pyramidata Lamium amplexicaule Lamium album Lamium purpureum Lapsana communis Larix decidua Lathyrus niger Lathyrus pratensis Lathyrus tuberosus Lathyrus vernus Lemna minor Leontodon autumnalis Leontodon hispidus Leucanthemum vulgare subsp. vulgare Lilium mahagon (1) Zdobný druh teplomilných lesů (doubrav a bučin), křovinatých strání a keřových plášťů. Na lokalitě roztroušeně roste po celém území. Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) rostlinu řadí mezi druhy vyžadujících pozornost (C4a), je také chráněna zákonem ( 3). Linum catharticum Lithospermum arvense Lolium perenne Lonicera xylostium Lupinus polyphyllos Luzula campestris Luzula multiflora Luzula luzuloides Lysimachia nummularia Malva moschata Medicago falcata Medicago lupulina Medicago minima (+) Nepříliš hojně se vyskytující druh tolice, který roste na teplých svazích, často jen se skeletovitým půdním substrátem. Nalezena několikrát v kazech po rytí prasat, v nehojném počtu. Holub (HOLUB et al. 1995) druh zařazuje mezi ohrožené rostliny ČR (C3) a stejně tak i Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001). Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 12

Melampyrum arvensis (+) Druh výslunných strání a teplomilných hájů. Do kategorie ohrožených druhů (C3) jej řadí Holub (HOLUB et al. 1995) pro celé území ČR. Také Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) rostlinu řadí mezi ohrožené druhy rostlin (C3). Nehojně roste na několika otevřených místech v centrální části. Melampyrum pratense Melica nutans Melilotus officinalis Moehringia trinervia Myosotis arvensis Myosotis nemorosa Myosotis ramosissima Odontites verna Ononis spinosa Origanum vulgare Oxalis acetosella Papaver argemone (r) Vzácnější druh polí teplejších oblastí. Červeným seznamem (PROCHÁZKA ed. 2001) je rostlina řazena mezi druhy vyžadující pozornost (C4a). Ve sledovaném území nalezen pouze jednou ve větším kazu po rytí prasat na centrálním palouku. Papaver dubium Peucedanum cervaria Phleum phleoides Phyteuma spicatum Picea abies Pinus sylvestris Plantago lanceolata Platanthera bifolia (1) Orchidej světlých lesů a křovinatých luk. Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) druh řadí mezi rostliny ohrožené. Je chráněn zákonem, vyhláškou č. 395/1992 Sb. druh je zařazen mezi ohrožené druhy rostlin ( 3) Ve sledovaném území se vyskytuje roztroušeně až hojně v severní části ZCHÚ (řídká, svěžejší doubrava při hranici rezervace). Naprosto běžně roste i několik desítek cm od dalšího druhu. Vyskytuje se také mimo současné chráněné území, severně od hraniční cesty. Platanthera chlorantha (1) Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) druh řadí mezi rostliny ohrožené (C3). Je chráněn zákonem, vyhláškou č. 395/1992 Sb. druh je zařazen mezi ohrožené druhy rostlin ( 3). Stejně jako předešlý druh se ve sledovaném území vyskytuje roztroušeně až hojně v severní části území. Populace obou druhů se prolínají. Poa angustifolia Poa compressa Poa nemoralis subsp. nemoralis Poa pratensis Polygala vulgaris Polygonatum odoratum Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 13

Populus tremula Potentilla alba (2) V zájmovém území se vyskytuje hojně roztroušeně na několika místech. Indikuje druhově bohatší plochy. Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) rostlinu řadí mezi druhy vyžadující pozornost (C4). Potentilla arenaria Druh skalních výchozů a kamenitých strání silikátových substrátů. Je diagnostickým druhem společenstev podsvazu Potentillo arenariae-festucenion pallentis. Ve sledovaném území se vyskytuje běžně na příhodných lokalitách. Potentilla argentea Potentilla heptaphylla Potentilla tabernaemontani Potentilla reptans Primula veris (2) Rostlina travnatých a křovinatých strání. Do kategorie rostlin vyžadujících pozornost (C4) druh řadí Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001). Je diagnostickým druhem společenstev svazů Stipion calamagrostis, Bromion erecti, Geranion sanguinei, Trifolion medii, Carpinion a podsvazu Cynancho vincetoxici-seslerienion calcariae. Ve sledovaném území roste hojně především na křovinatých stráních S orientace a místy vytváří jarní aspekt spolu s Viola hirta. Prunella grandiflora (+) Nepříliš hojná rostlina na výslunných svazích minerálně bohatých půd. Holub (HOLUB et al. 1995) druh zařazuje mezi ohrožené druhy rostlin, stejně tak i Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) (C3). Prunella vulgaris Prunus avium Prunus domestica Prunus spinosa Pyrethrum corymbosum Pulmonaria obscura Pulmonaria officinalis Pulmonaria angustifolia (2) Vzácnější druh teplomilných doubrav, svazu Qeurcion pubescenti-petraeae. Červeným seznamem (PROCHÁZKA ed. 2001) je řazen mezi druhy silně ohrožené (C2). Druh je citlivý k změnám stanoviště, především, co se týká zástinu a změny minerálního složení. Ve sledovaném území se vyskytuje hojně roztroušeně, především v severní části. Z těchto důvodů je potřeba udržovat plochy s výskytem druhu prosvětlené, bez keřového zápoje. Pulsatilla pratensis subsp. bohemica (+) Ozdobná rostlina skalnatých výchozů a kamenitých strání stepního charakteru. V Doupovských horách je poměrně hojnou rostlinou odpovídajících stanovišť. Vyhláška č. 395/1992 Sb. řadí tuto rostlinu mezi silně ohrožené druhy, stejně jako Holub (HOLUB et al. 1995). Do kategorie silně ohrožených druhů rostlinu řadí Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001). Je diagnostickým druhem rostliny pro společenstva svazů Alysso-Festucion pallentis a Koelerio-Phleion phleoidis. Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 14

Ve zkoumaném území se vyskytuje roztroušeně až vzácně v centrální bezlesé oblasti. Pro posílení populace tohoto druhu by bylo dobré narušovat travní drn v okolí rostlinek a zajistit pravidelné kosení porostů či pastvu. Pyrus communis Quercus petraea Quercus robur Ranunculus auricomus Ranunculus bulbosus Ranunculus repens Rhamnus catharticus Rhinanthus minor Ribes uva-crispa Rosa canina Rosa gallica (1) Drobný keřík kamenitých a stepních strání. Druh je řazen Červeným seznamem (PROCHÁZKA ed. 2001) mezi druhy ohrožené (C3). Ve sledovaném území se vyskytuje na několika místech na lesních světlinách v zápdaní části a při SV hranici stávajícího území. Rosa subcanina Rubus caesius Rubus idaeus Rumex acetosa Rumex acetosella subsp. acetosella Salix caprea Salvia pratensis Sambucus nigra Sanguisorba minor Sanguisorba officinalis Saxifraga granulata Scabiosa ochroleuca Scleranthus annuus Scleranthus perennis Scrophularia nodosa Securigera varia Sedum acre Sedum reflexum Selinum carvifolia Seneci ovatus Senecio vulgaris Serratula tinctoria (2) Druh střídavě vlhkých luk se silně kolísající hladinou podzemní vody (svaz Molinion a teplomilných doubrav. Ve sledovaném území se vyskytuje hojně roztroušeně na vhodných místech. Podle Červeného seznamu (PROCHÁZKA ed. 2001) se jedná o druh vyžadující pozornost (C4). Silene nutans Silene otites Sonchus oleraceus Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 15

Sorbus torminalis (1) V zájmovém území vzácnější dřevina teplomilných lesů. Vyskytuje se zde jednotlivě, především v západní části území. Je zařazen mezi druhy vyžadující pozornost (PROCHÁZKA ed. 2001). Stellaria graminea Stellaria holostea Symphoricarpos albus Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Erythrosperma Thesium alpinum (+) Druh diagnostikující kyselejší substráty těžiště výskytu je na subalpínských stanovištích, proniká ale do níže položených odlesněných ploch podhorského stupně. Byl nalezen v kolejích lesní cesty při současných severních hranicích rezervace. Červený seznam rostlinu řadí mezi druhy ohrožené (C4) (PROCHÁZKA ed. 2001). Thlaspi arvense Thlaspi perfoliatum Thymus pannonicus (+) Druh druhově bohatých trávníků svazu Festucion valesiacae. V zájmovém území se vyskytuje na příhodných místech, avšak méně často, než následující druh. Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) rostlinu řadí do kategorie druhů vyžadujících pozornost (C4). Thymus praecox (1) Druh výslunných svahů a druhově bohatých trávníků bazických substrátů. Na lokalitě byl nejčastěji zaznamenaným druhem rodu. Červeným seznamem je rostlina řazena mezi druhy vyžadující pozornost (C4) (PROCHÁZKA ed. 2001). Thymus pulegioides Tilia cordata Tilia platyphyllos Tragopogon dubius Tragopogon orientalis Trifolium alpestre (C2) Zdobný druh teplomilných stanovišť, zvláště druhově bohatých lemů mělkých substrátů a teplomilných doubrav. Vyskytuje se roztroušeně v celém zkoumaném území. Červený seznam (PROCHÁZKA ed. 2001) rostlinu řadí mezi taxony vyžadující pozornost (C4). Trifolium arvense Trifolium campestre Trifolium montanum Trisetum flavescens Valeriana officinalis Valerianella olitoria Verbascum lychnitis subsp. Moenchii (r) Diagnostický druh společenstev svazu Coronillo variae-festucenion rupicolae. Holub (HOLUB et al. 1995) rostlinu zařazuje do kategorie silně ohrožených druhů. Červeným Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 16

seznamem (PROCHÁZKA ed. 2001) je rostlina řazena mezi druhy silně ohrožené (C2). Nalezena pouze ve dvou exemplářích na hraně plošiny, v jižní části zkoumaného území. Veronica arvensis Veronica becca-bunga Veronica dillenii (1) Diagnostický druh společenstev svazů Corynephorion canescentis a Arabidopsion thalianae. Druh suchých, často skeletovitých půd a stepních trávníků. Červeným seznamem (PROCHÁZKA ed. 2001) je rostlina řazena mezi druhy vyžadující pozornost (C4) Ve sledované oblasti roste roztroušeně až hojně na příhodných místech. Veronica officinalis Veronica praecox (+) Drobná rostlina travnatých a kamenitých strání. Holubem (HOLUB et al. 1995) je řazena mezi ohrožené rostliny České republiky. Diagnostický druh svazu Alysso alyssoidis-sedion albi. Červeným seznamem (PROCHÁZKA ed. 2001) je rostlina řazena mezi druhy ohrožené (C3). V popisovaném území se vyskytuje nehojně na vhodných místech. Veronica prostrata (2) Rostlina teplých trávníků, kterou Holub (HOLUB et al. 1995) zařazuje do kategorie ohrožených druhů. Červeným seznamem (PROCHÁZKA ed. 2001) je rostlina řazena mezi druhy silně ohrožené (C2). V zájmové oblasti roste často ve větších populacích na příhodných místech a vytváří pozdně jarní aspekt lokalit. Veronica teucrium (2) Druh teplomilných, druhově bohatých lemů, který je Červeným seznamem (PROCHÁZKA ed. 2001) řazen mezi druhy vyžadující pozornost (C4). Roste roztroušeně na vhodných místech celého zkoumaného území. Vicia cracca Vicia hirsuta Vicia lathyroides (+) Mizející druh nižších teplých trávníků, který v poslední době ustupuje především vlivem zanikající pastvy. Ve sledované oblasti roste jen na místech, jež charakter pastviny ztrácejí pomaleji, než okolní pozemky. Červeným seznamem (PROCHÁZKA ed. 2001) je rostlina řazena mezi druhy ohrožené (C3). Holub (HOLUB et al. 1995) druh také řadí mezi ohrožené druhy České republiky. Vicia sepium Vicia tetrasperma Vinca minor Viola arvensis Viola hirta Viola odorata Viola riviniana Viscum album Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 17

SOUHRN Floristickým průzkumem v letech 2006 a 2007 bylo v přírodní rezervaci nebo jejím blízkém okolí zjištěno 306 druhů vyšších rostlin. Z těchto druhů je 6 rostlin chráněno zákonem Dianhus sylvaticus a Pulsatilla pratensis subsp. bohemica v kategorii silně ohrožených, Platanthera chlorantha, Platanthera bifolia, Anthericum ramosum a Lilium martagon jsou chránci druhy rostlin v kategorii ohrožených. Z celkové počtu zjištěných rostlin jich je 36 druhů zařazeno v Červeném seznamu (PROCHÁZKA ed. 2001). 5 druhů je zařazeno v kategorii silně ohrožených, 13 druhů v kategorii ohrožených a 18 druhů zjištěných rostlin je zařazeno do kategorie druhů vyžadujících pozornost. Na území o rozloze necelých 36 ha je to poměrně vysoký počet zjištěných druhů rostlin i vysoký podíl druhů chráněných, ohrožených a vzácných. Zjištěné počty svědčí o opodstatněnosti zvláštní ochrany území a dokládá, že rozšíření území o pozemky severně od stávající přírodní rezervace má smysl. Nepodařilo se ověřit výskyt několika udávaných druhů rostlin a to i z nedávné minulosti, především Polygala chamaebuxus, Stipa sp., Orchis mascula, Cornus mas. Dřín lze v porostu snadno přehlédnout a tak nelze jeho výskyt v území zcela vyloučit, stejným případem je i výskyt zimostrázku. Kavyly a vstavače jsou však natolik výrazné rostliny, že jejich přehlédnutí je prakticky nemožné a jejich výskyt v přírodní rezervaci je zřejmě minulostí. V dalším textu je navrhováno několik zásad při stanovování nového plánu péče. Plán péče by se měl v některých ohledech podřídit jednomu z hlavních předmětů ochrany, kterým je zachování a podpora populace hvozdíku lesního a jeho křížence s hvozdíkem kartouzkem, Dianthus x lorberii. rozšířit plochu PR o navazující území severně od stávajícího chráněného území neprovádět vápnění v lesních porostech - hvozdíky jsou mírné acidofyty, vázané na mírně vlhké půdy současnou dřevinnou skladbu měnit v těch částech chráněného území, kde v minulosti došlo k výsadbě skladby dřevin úplně odlišné od cílové (porosty s převahou smrku, modřínu a borovice); další výsadby jehličnatých dřevin, zejména nepůvodních druhů (Larix decidua) nemůže být plánován a to ani v ochranném pásmu udržovat zakmenění lesních porostu na současné úrovni padlé duby ponechávat na místě provádět pomístní odstraňování náletu dřevin (Prunus spinosa, Rosa sp., Crataegus sp.) kosení travního porostu v centrální části travnatou plochu rozčlenit na více částí a ty střídavě kosit tak, aby v jednom roce zůstaly nepokosené pásy, pokosenou hmotu z ploch odstraňovat, cíleně potlačit expanzi Calamagrostis epigeios narušování drnu v okolí rostlin Pulsatilla pratensis subsp. bohemica nepovolovat výstavbu posedů a dalších mysliveckých zařízení Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 18

Výřezy map s lokalizací nálezových dat vybranných druhů rostlin: Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 19

Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 20

Použitá literatura Balatka B. et Loučková J. (1993): Podrobné členění reliéfu Doupovských hor a přilehlého území. - Sborník ČGS, Praha, svazek 98/2: 123 127. Culek M. et al. (1995): Biogeografické členění České republiky. - Enigma Praha Deyl M. et Hísek K. (1973): Naše květiny I, II. - Albatros Praha Dostál J. (1958): Klíč k úplné květeně ČSR. - ČSAV Praha Dostál J. (1982): Seznam cévnatých rostlin květeny československé. Praha, Pražská botanická zahrada Praha Trója. Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR I, II. - ČSAV Praha. Hejný S. et Slavík B. /ed./ (1988): Květena ČSR I. - Academia Praha Hejný S. et Slavík B. /ed./ (1990): Květena ČR II. - Academia Praha Hejný S. et Slavík B. /ed./ (1992): Květena ČR III. - Academia Praha Holub J. /ed./ (1995): Červený seznam ohrožené květeny ČR návrh 2. verze. - Praha, Materiál pracovní konference ČBS. 1-14 Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. /ed./ (2001): Katalog biotopů České republiky. Praha, AOPaK Kopecký L. (1987): Mladý vulkanismus Českého masívu. Praha, VÚG MSŹ 190 s. Kubát K. (1986): Červená kniha vyšších rostlin Severočeského kraje. - TEPS Praha. Kubát K. /ed./ (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia Praha Lomoz M. et al. (1973): Vysvětlující text k základní geologické mapě 1 : 25 000 M - 33-63 - B - a Radonice. Praha, VÚG, MS 35 s. Lorber J. (1995): Seznam vzácných, chráněných a ohrožených rostlin květeny ČR Komentář k vybraným druhům z hlediska Doupovských hor. - /depon. in Okresní muzeum Sokolov/. Michálek J. (1995): Červený seznam květeny Doupovských hor (základní verze) /depon. in Okresní muzeum Sokolov, dupl. Okresní muzeum Chomutov/. Moravec J. et al. (1994): Fytocenologie. - Academia Praha. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení, - Litoměřice, 2. vydání, Severočes. přír., Příloha 1995. Neuhäuslová Z. et Kolbek J. /red./ (1982): Seznam vyšších rostlin, mechorostů a lišejníků Střední Evropy užitých v bance geobotanických dat BÚ ČSAV. - BÚ ČSAV Průhonice. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia Praha. Rothmaler W. (1959): Exkursionflora. Volk und Wissen Volkseigener Verlag. - Berlin. Řeháková Z. (1952): Fytogeografický nástin květeny Doupovských hor /disert. práce depon. in: Knihovna Kat. Bot. Př. Fak. UK Praha/. Slavík B. /ed./ (1995): Květena ČR IV. - Academia. Praha. Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 21

Fotografické přílohy 1. Časně jarní aspekt dobravy v J části CHÚ 2. Padlý kmen v doubravě v J části CHÚ 3. Platanthera bifolia na lesních světlinách 4. Mozaika centrální louky, soliterních dubů a skalníkových keřů Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 22

5. Doposud nekosené travní porosty centrální louky 6. Časně jarní aspekt doubravy v J části CHÚ Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 23

7. J okraj PR Dětaňský Chlum Základní inventarizační průzkum PR Dětaňský Chlum Stránka 24