Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení společnosti Ecocoal, s.r.o. V Praze, 08.06.2006
Zadavatel: Krajský úřad - Moravskoslezský kraj Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava IČ: 70 89 06 92 Kontakt: posta@kr-moravskoslezsky.cz, 595 622 222 Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek pro agenturní činnost Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 IČ: 45 24 91 30 Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232 Č.j.: 6413/CEN/06 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnosti Kontrolovala Ing. Milena Drašťáková Vypracoval: Bc. Jiří Valta Archivní výtisk č. 1
Obsah 1 PŘEDMĚT VYJÁDŘENÍ... 2 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 2 1.2 POPIS ZAŘÍZENÍ A PŘÍMO SPOJENÝCH ČINNOSTÍ... 2 2 STANOVISKO K ŽÁDOSTI... 3 3 NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU... 3 3.1 EMISNÍ LIMITY... 3 3.2 OPATŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK MOŽNÉHO ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A OHROŽOVÁNÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZAŘÍZENÍ PO UKONČENÍ JEHO ČINNOSTI... 4 3.3 PODMÍNKY PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY... 4 3.4 PODMÍNKY ZAJIŠŤUJÍCÍ OCHRANU ZDRAVÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 5 3.5 PODMÍNKY PRO HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ SUROVIN A ENERGIE... 5 3.6 OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM A OMEZOVÁNÍ JEJICH PŘÍPADNÝCH NÁSLEDKŮ... 5 3.7 OPATŘENÍ PRO PROVOZ TÝKAJÍCÍ SE SITUACÍ ODLIŠNÝCH OD PODMÍNEK BĚŽNÉHO PROVOZU... 6 3.8 ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ EMISÍ A PŘENOSŮ, PŘÍPADNĚ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ (METODIKA MĚŘENÍ, FREKVENCE, VEDENÍ ZÁZNAMŮ)... 6 3.9 OPATŘENÍ K MINIMALIZACI DÁLKOVÉHO PŘEMISŤOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ ČI ZNEČIŠTĚNÍ PŘEKRAČUJÍCÍHO HRANICE STÁTŮ... 8 3.10 POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ... 8 3.11 PODMÍNKY PROVOZU VYCHÁZEJÍCÍ Z POSOUZENÍ VLIVU ZAŘÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 8 4 VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ... 10 5 POROVNÁNÍ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT)... 12 5.1 DOKUMENTY POUŽITÉ K POROVNÁNÍ ZAŘÍZENÍ S BAT... 12 5.2 SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ S BAT... 12 6 ZÁVĚR... 15 7 POUŽITÁ LITERATURA... 16 8 SEZNAM ZKRATEK... 16 strana 1 (celkem 16)
1 Předmět vyjádření 1.1 Identifikační údaje Majitel zařízení Adresa sídla IČ 61 94 67 70 Provozovatel zařízení Adresa sídla IČ 26 17 91 13 Název provozovny Adresa Kategorie dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Umístění zařízení Zařízení ve smyslu Vršovců 1048/29, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory Dekontaminační plocha odval Jan Šverma Vršovců 1048/29, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory Zařízení pro úpravu odpadů - dekontaminační plocha Buštěhrad Bývalý odval Dolu Jan Šverma, ul. Slovenská, Ostrava - Přívoz 5.1 Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně kraj Moravskoslezský obec Ostrava katastrální území Přívoz parcelní čísla 495/3 43 a) zákona č. 76/2002 Sb. 1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností Dekontaminační plocha je umístěna na bývalém odvalu Dolu Jan Šverma v Ostravě v prostoru bývalých nádrží čistírenských kalů. Jeediný přístup do zařízení je branou z ulice Slovenské v JZ části odvalu. 1.2.1 Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.. Dekontaminační plocha odval Jan Šverma vodohodspodářsky zabezpečená plocha o rozměrech 95 x 50 m sloužící k úpravě nebezpečných odpadů vhodných pro biologickou dekontaminaci. kategorie 5.1 dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně. kód způsobu odstraňování odpadů D8, biologická úprava, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených v příloze č. 4 zákona č. 185/2001 Sb. zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší dle vyhlášky č. 356/2002 Sb. celková projektovaná kapacita zařízení je 35 000 t.rok -1. strana 2 (celkem 16)
1.2.2 Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., Jímka průsakových vod s objemem min. 90 m 3, slouží k jímání znečištěných průsakových a povrvhových vod z prostoru plochy. Průsakové vody jsou zpětně recirkulovány na těleso plochy. 1.2.3 Přímo spojené činnosti příjem, evidence, kontrola a úprava odpadů; řízení procesu biodegradace; shromažďování odpadu, který není možné odstranit v zařízení uložením; doprava odpadu v areálu zařízení; zabezpečení a údržba zařízení; nakládání s vodami; monitoring. 2 Stanovisko k žádosti Na základě Vašeho požadavku, č.j. MSK 39246/2006, ze dne 28.02.2006, jsme posoudili žádost o vydání IP (dále jen žádost) společnosti ECOCOAL, s. r.o. a doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. 3 Návrh závazných podmínek provozu 3.1 Emisní limity 3.1.1 Ovzduší Tabulka č. 1 Návrh emisních limitů Emisní zdroj Dekontaminační plocha - zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší Látka nebo ukazatel Pachové látky Jednotka Zákonný emisní limit OUER.m -3 5 Navrhovaný emisní limit emisní limit platný v době měření Zdroj příloha č. 2 vyhlášky č. 356/2002 Sb. Související monitoring je uveden v kapitole 3.8 Poznámka: Nedoporučujeme stanovení emisního limitu a měření pro znečišťující látku VOC, které byly navrženy v žádosti o vydání IP, z důvodu, že dostupné metody měření fugitivních emisí VOC s ohledem na použitou technologii v zařízení nezaručí získání relevantních výsledků. strana 3 (celkem 16)
3.1.2 Voda Ze zařízení nedochází k vypouštění odpadních vod. Emisní limity se proto nenavrhují. 3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření 1) Dodržovat hodnoty venkovních hygienických limitů v chráněném prostoru nejbližší obytné zástavby stanovených v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění, tj. LAeq,T = 50 db ve dne a LAeq, r = 40 db v noci. Poznámka: Emise vibrací a neionizujícího záření nejsou relevantní. 3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti 1) Nejpozději 6 měsíců před ukončením provozu vypracovat a předložit KÚ MSK ke schválení projekt odstranění zařízení po ukončení jeho provozu. 2) Při odstraňování technologie postupovat tak, aby: a. u jednotlivých částí technologického celku bylo zajištěno jejich využití před odstraněním; b. části zařízení, mající charakter NO, byly shromažďovány odděleně a bylo zajištěno předání oprávněné osobě; c. nespotřebované provozní hmoty a pomocné látky byly řízeně spotřebovány nebo předány k využití, případně k odstranění; d. dotčené území bylo uvedeno do stavu, který umožní jeho využití k jinému účelu. 3.3 Podmínky při nakládání s odpady 1) Provoz vést v souladu se schváleným provozním řádem Zařízení na úpravu odpadů, Dekontaminační plocha odval Jan Šverma (dále jen PŘ). V zařízení je možno dekontaminovat pouze schválené druhy odpadů (viz. provozní řád, kap. 2.2), a pouze schválenými biodegradačními technologiemi. 2) Pokud i po vstupní kontrole je do zařízení přijat odpad, který nelze v zařízení upravit, bude vytříděn a shromažďován mimo dekontaminační plochu ve vhodném shromažďovacím prostředku tak, aby nedošlo k úniku závadných látek, a to do doby převzetí oprávněnou osobou. 3) Jednotlivé dodávky kontaminovaných odpadů oddělit tak, aby nemohlo dojít k jejich vzájemnému míšení a řádně označit základními identifikačními údaji. K míšení jednotlivých dodávek může docházet pouze za současného splnění těchto podmínek: - dodávky jsou stejného katalogového čísla odpadu; - dodávky jsou kontaminovány stejnými polutanty; - koncentrace znečištění je na stejné úrovni. 4) S odpady po skončení procesu biodegradace nakládat v souladu s vyhláškou č. 294/2005 Sb. strana 4 (celkem 16)
5) Zařízení označit informační tabulí, která bude zpracována dle 4 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí A) Voda 1) Sběrný systém průsakových vod jako celek i jeho jednotlivé části musí být chráněny proti poškození při výstavbě, v průběhu provozu i po uzavření dekontaminační plochy. 2) Průsakové vody zneškodňovat rozléváním na povrch dekontaminační plochy, přebytky pak předáním do smluvní ČOV. 3) Veškeré manipulační plochy, kde bude nakládáno s látkami závadnými vodám, zabezpečit tak, aby nedošlo k úniku těchto látek do vod povrchových nebo podzemních. 4) Vnější odvodňovací příkopy a šachty udržovat v provozuschopném stavu, tj. čisté a nezanesené tak, aby mohly plnit svoji funkci. Pravidelné čištění záchytných příkopů a šachet provádět minimálně 1 x 6 měsíců. B) Ovzduší 1) Průběžně činit opatření vedoucí ke snížení prašnosti, zpětným rozlivem průsakových vod na dekontaminační plochu. D) Další 1) V zařízení je zakázáno zejména kouřit a manipulovat s otevřeným ohněm, volný pohyb zvířat, ukládání odpadů mimo vymezený prostor, vynášet uložené odpady mimo areál zařízení. 3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie 1) Průběžně činit opatření vedoucí k hospodárnému využívání energie ve všech prostorách zařízení. 2) Pro zvlhčování dekontaminační plochy musí být přednostně využito průsakových vod čerpaných z kontrolní jímky. Teprve při jejich nedostatku a technologické potřebě je možno použít přiváženou užitkovou vodu. 3) Opatření vedoucí k hospodárnému využití energie zaznamenávat do provozního deníku zařízení. 3.6 Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků 1) Hladinu v kontrolní jímce udržovat nejvýše na vyznačené maximální úrovni. 2) Pohonné hmoty, oleje a další látky pro provoz a údržbu mechanismů v zařízení zabezpečit proti nežádoucím únikům, které by mohly ohrozit kvalitu podzemních, povrchových vod nebo geologického prostředí. strana 5 (celkem 16)
3.7 Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu 1) V případě neočekávaného výpadku elektrické energie zajistit kontrolu zaplnění kontrolní jímky a případně včas zajistit odvoz těchto vod do ČOV. 2) V případě havarijní situace bude postupováno dle schváleného PŘ a havarijního plánu. 3) Všechny vzniklé havarijní situace musí být zaznamenány v provozním deníku zařízení s uvedením: - místa havárie; - časových údajů o vzniku a době trvání havárie; - informované instituce a osoby; - data a způsobu provedeného řešení dané havárie; - přijatých konkrétních opatření k zamezení vzniku dalších případů havárií. 4) Každá havárie bude nejpozději do 24 hodin ohlášena místnímu úřadu, KÚ MSK a ČIŽP OI Ostrava. 3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) Během provozování skládky a ve stádiu následné péče po jejím uzavření probíhá sledování podle programu kontroly a monitorování v následujících oblastech: - sledování jakosti a množství průsakových vod, - sledování jakosti podzemních a povrchových vod v okolí zařízení, - kontrolu souladu přijímání odpadů s kritérii stanovenými pro zařízení, - kontrolu biodegradačního procesu - kontrolu funkčnosti všech opatření určených k ochraně životního prostředí, - kontrolu plnění podmínek stanovených v integrovaném povolení. 1) Jakost a množství průsakových vod - monitoring průsakové vody bude realizován odběrem bodového vzorku z kontrolní jímky průsakových vod. Tabulka č. 3 Parametry a četnost měření průsakových vod Parametr výška hladiny průsakové vody v kontrolní jímce množství předaných průsakových vod [m 3 ] EL, NEL, fenoly, CHSK cr, PAU, NH 4 +, CN, Na, K, Mg, Cl - Četnost měření během provozu denně - vizuálně při předání na ČOV 1 x ročně - podmínky a způsob odběru vzorků průsakové vody - vzorky budou odebírány oprávněnou osobou. strana 6 (celkem 16)
- metoda a podmínky měření, autorizace - analýza vzorků bude prováděna akreditovanou laboratoří. 2) Jakost podzemních a povrchových vod - monitoring podzemních vod bude realizován pomocí dynamického odběru vzorku z monitorovacích vrtů HP 116, HP 116/1, HP 802, HP 117/1, HP 801, HP 801/1, ODP 302, PRM 12 a odběrem statického vzorku z Černého příkopu v monitorovacím místě před odvalem a z Černého příkopu v monitorovacím místě za odvalem. Tabulka č. 4 Parametry sledování jakosti podzemních a povrchových vod Parametr EL, NEL, fenoly, CHSK cr, PAU, NH 4 +, CN, Na, K, Mg, Cl - úroveň hladiny podzemní vody v monitorovacích vrtech - analýza vzorků bude prováděna akreditovanou laboratoří. 3) Další monitoring Četnost měření během provozu 2 x ročně (jaro, podzim) 1 x měsíčně Níže popsaný monitoring zařízení bude realizován provozovatelem, případně smluvně zajištěnou odbornou firmou. a) Denně sledované ukazatele: sledování meteorologických ukazatelů (teplota vzduchu, počasí); úroveň hladiny průsakové vody v kontrolní jímce (vizuálně); množství recirkulované průsakové vody na dekontaminační plochu (např. záznam doby čerpání, apod.); množství předané průsakové vody na ČOV (je-li předávána); funkčnost technického vybavení skládky vizuálně. b) Průběžně sledované ukazatele: (četnost je stanovena odpovědným technologem) sledování vývoje dekontaminačního procesu: i) koncentrace minerálních živin (N, P); ii) mikrobiální osídlení (celkový počet aerobních heterotrofních bakterií, počet heterotrofních bakterií schopných degradovat ropné uhlovodíky za aerobních podmínek); iii) sušina, hodnota ph. c) Ročně sledované ukazatele: - množství upravovaných odpadů v zařízení. c) Ukazatele sledované 1x za dva roky: kontrola konstrukce kontrolní jímky. strana 7 (celkem 16)
d) Jednorázově sledovaný ukazatel: Pachové látky i) Zajistit jednorázové měření emisí pachových látek na hranici pozemku zařízení v souladu s platnou legislativou. 4) Vyhodnocení monitoringu Výsledky provedených měření zaznamenávat do provozního deníku, s výjimkou monitoringu zajišťovaného externími dodavateli, jejichž výsledky budou uloženy v sídle provozovatele zařízení k případné kontrole. Zaznamenány budou časové údaje o provedených pozorováních a měřeních, výsledky pozorování a měření, okolnosti, které mohou výsledky ovlivnit (např. údaje o teplotě, srážkách), a také mimořádné okolnosti, které nastaly v průběhu pozorování nebo měření nebo v období od posledního předchozího pozorování nebo měření. Po provedené analýze budou porovnány výsledky rozborů podzemních, průsakových, s hodnotami získanými předchozím sledováním, metodickým pokynem č. 3/1996 MŽP. Bude-li zjištěna anomálie, bude neprodleně posouzena a vyhodnocena. Bude-li příčinou anomálie havarijní stav, budou neprodleně provedena nápravná opatření. Pokud bude na základě získaných výsledků monitoringu potřeba upravit jeho rozsah a četnost, provozovatel tak učiní po oznámení a odsouhlasení změny KÚ SK. 3.9 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států Podmínky nejsou navrženy. 3.10 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení 1) Krajskému úřadu předávat v termínu určeném na ústním jednání výsledky monitoringu včetně komentáře a vyhodnocení, vždy za kalendářní rok. 2) Každou nezbytnou změnu provozního řádu, zejména změnu plynoucí z plnění závazných podmínek rozhodnutí o vydání IP, předem projednat s KÚ MSK a poté zohlednit v příslušném provozním řádu. 3) V případě zjištění překročení emisního limitu bude do 1 měsíce od obdržení protokolu z měření tento protokol zaslat na krajský úřad včetně návrhu nápravného opatření. 3.11 Podmínky provozu vycházející z posouzení vlivu zařízení na životní prostředí Relevantní podmínky k provozu zařízení vycházející ze stanoviska Ministerstva životního prostředí, č.j. 580/381-A/09/A-20/2004/05/5209/OPVI/05, ze dne 20. července 2005, o hodnocení vlivů na ŽP. 1) Pro fázi přípravy: a. Doložit zařazení stacionárního zdroje znečišťování ovzduší do příslušné kategorie v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. strana 8 (celkem 16)
b. Přepracovat projektovou dokumentaci stavby tak, aby záchytná jímka měla kapacitu minimálně 90 m 3 a aby byly použity při těsnění plochy 2 bariéry geologická a technická (fóliové těsnění). Specifikovat v projektové dokumentaci umístění bioreaktorů tak, aby v případě havárie nedošlo k úniku závadných látek do horninového prostředí (pokud bude do bioreaktorů přečerpávána odpadní voda ze záchytné jímky). c. Specifikovat v projektové dokumentaci způsob zneškodnění nadbytečné technologické vody, které musí být prováděno odbornou firmou. d. Navrhnout konkrétní rozsah monitoringu podzemní vody s ohledem na přímé vlivy z provozu dekontaminační plochy pro fáze výstavby, provozu a ukončení provozu. e. Specifikovat způsob kontroly stavu hladiny vody v záchytné jímce. f. Specifikovat způsob zajištění technologické vody při zahájení provozu dekontaminační plochy. g. Specifikovat způsob čištění dopravních prostředků pro zamezení znečištění veřejných komunikací. h. V prováděcím projektu stavby upřesnit jednotlivé druhy produkovaných odpadů a stanovit jejich množství a předpokládaný způsob zneškodnění pro jednotlivé fáze činností. i. Stanovit přesný způsob ukončení provozu dekontaminační plochy a jeho harmonogram. 2) Pro fázi výstavby: a. Provést těsnící zkoušku záchytné jímky. b. Používat při výstavbě mechanismy v dobrém technickém stavu. c. K zabránění prašnosti v případě nepříznivých klimatických podmínek v období realizace zemních prací provádět skrápění příslušných stavebních ploch a dopravních cest. d. Dodržovat všechny požadavky vyplývající z 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, tj. např. zajistit, aby nedocházelo k úniku ropných látek z mechanismů, používaných při výstavbě dekontaminační plochy, v případě skladování závadných látek tyto umístit v záchytných vanách. 3) Pro fázi provozu: a. V rámci II. etapy stavby Rekultivace území bývalého odvalu Dolu Jan Šverma dekontaminovaný materiál rovnoměrně ukládat tak, aby jeho směs po hutnění vytvořila únosné a zejména nebořivé podloží za nepříznivých klimatických podmínek. b. Důsledně kontrolovat stav a provádět řádnou údržbu všech strojních mechanismů. c. S odpadem, který bude navážen na dekontaminační plochu, manipulovat tak, aby nedocházelo k nežádoucímu mísení odpadů z jednotlivých navážek. d. V době mimořádně zvýšené prašnosti zkrápět komunikace. strana 9 (celkem 16)
e. Záchytnou jímku není nutné zakrýt pouze v případě, že to bude akceptovat orgán hygienické služby z hlediska pracovního prostředí a nebude to vyžadováno v rámci integrovaného povolení. Jímku je třeba oplotit. 4) Pro fázi ukončení provozu: a. Provést likvidaci technologického zařízení, odstranění těsnící vrstvy (fólie) z dekontaminační plochy a zajistit uvedení prostoru do stavu vhodného pro následnou rekultivaci. Při této činnosti postupovat podle platné legislativy. 3.12 Ostatní ujednání 1) Nejpozději před zahájením kolaudačního řízení vyznačit maximální hladinu průsakových vod v jímce, např. vodoměrnou latí. 2) V termínu určeném na ústním jednání zapracovat do návrhu PŘ připomínky Krajského úřadu Moravskoslezský kraj, bod 1) a České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ostrava, bod 2). 4 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení KÚ Moravskoslezský kraj, odborem životního prostředí a zemědělství byla doručena vyjádření k žádosti o integrované povolení od: Krajského úřadu Moravskoslezský kraj, bez č.j., ze dne 03.04.2006 1) Odpady: a. Upřesnit názvosloví (odpad x materiál) - v celém provozním řádu. b. Kap, Charakter zařízení - str. 5 - upřesnit, že na daném zařízení se upravují nebezpečné odpady znečištěné ropnými uhlovodíky a fenoly. c. Kap. 4.3 Navezení materiálu" na dekontaminační plochu a způsob dopravy - str. 7, uvést velikosti (max. kusovitosti) stavebních odpadů přijímaných k biodegradaci do zařízení. d. Kap. 4.10 Způsob dokladování kvality odpadů apřejímka odpadů - str. 10. Doplnit administrativní postup přejímky odpadů v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, včetně upřesnění limitů škodlivin v odpadu na vstupu do zařízení u kontaminantů označených jako ostatní". e. Kap. 4.4 Způsob ukládání dekontaminovaného materiálu" - str. 8 - upřesnit, že jednotlivé druhy odpadů nebudou na dekontaminační ploše míšeny, odpad jednoho katalogového čísla z různých lokalit bude upravován samostatně. f. Kap. 4.8 Výstupní limity a následné uložení dekontaminovaného odpadu - str. 9 Doplnění, že výstupem ze zařízení je upravený nebezpečný odpad. Pouze v případě vydání osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu pověřenou osobou bude dále s odpadem nakládáno jako s odpadem kategorie ostatní. g. Kap. 10 Podrobná kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení - str. 15 Upřesnění, že popsaná kvalitativní charakteristika se týká všech přijímaných odpadů (např. 1 stavebních). strana 10 (celkem 16)
h. Kap. 14 - Odpady, odpadní vody a emise do ovzduší vystupující ze zařízení - str. 16, doplnění, že kvalita odpadu po úpravě bude laboratorně ověřována z každé samostatně zpracovávané dodávky odpadu jednoho katalogového čísla ve všech ukazatelích dle vyhlášky č. 294/2005 Sb., a to v návaznosti na následný způsob naložení s odpadem. i. Kapitola 14 doplnit bod b) o limity na výstupu ze zařízení v případě, že odpad bude předáván k využití při uzavírání skládek k vytváření uzavírací ochranné vrstvy kryjící těsnící vrstvu a pro vytváření svrchní rekultivační vrstvy. Připomínky zapracovány v bodu 2) kapitoly 3.12 vyjádření. 2) Ochrana ovzduší: a. Krajský úřad navrhuje stanovit následující závaznou podmínku provozu zařízení spočívající ve stanovení emisního limitu látky znečišťující ovzduší a s tím souvisejícího monitoringu: Emisní zdroj Znečišťující látka Emisní limit (mg/m 3 ) Vztažné podmínky Četnost měření Dekontaminační plocha voc 50 C l x rok C - koncentrace příslušných látek v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek Nedoporučujeme stanovení emisního limitu a měření pro znečišťující látku VOC, které byly navrženy v žádosti o vydání IP, z důvodu, že dostupné metody měření fugitivních emisí VOC s ohledem na použitou technologii v zařízení nezaručí získání relevantních výsledků.. České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ostrava, č.j. 49/ŘI/0610161.03/06/VDP, ze dne 04.04.2006 1) Z hlediska ochrany ovzduší je v kapitole 8.9. i 13.1. uvedeno, že emisní limit VOC je sledován na hranici areálu zařízení", avšak VOC lze měřit pouze v definovaném výduchu, což hranice areálu nejsou. Tento nedostatek uvést do souladu se zákonem a prováděcími vyhláškami ještě před ústním projednávání. Nedoporučujeme stanovení emisního limitu a měření pro znečišťující látku VOC, které byly navrženy v žádosti o vydání IP, z důvodu, že dostupné metody měření fugitivních emisí VOC s ohledem na použitou technologii v zařízení nezaručí získání relevantních výsledků.. 2) Z hlediska ochrany vod upozorňujeme, že od 1.5.2006 je v platnosti vyhláška č. 450/2005 Sb. ze dne 4. listopadu 2005 o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Na základě této vyhlášky je nutno pro provoz zařízení zpracovat a předložit ke schválení vodoprávnímu úřadu havarijní plán dle 39 zákona o vodách. Tento havarijní plán by měl obsahovat i činnost následující po zjištění znečištění podzemních vod. Parametr PAU je v navrženém provozním řádu, části monitoring podzemních vod míněn patrně jako suma koncentrací jednotlivých sloučenin, nutno specifikovat (nejlépe výčtem jednotlivých PAU), ze kterých bude vypočítána parametr PAU. Zohledněno v bodu 2) kapitoly 3.12 vyjádření. strana 11 (celkem 16)
Magistrátu města Ostravy, odboru životního prostředí, č.j. ŽPZ/7363/2006/Vol, ze dne 31.03.2006 bez připomínek Magistrátu města Ostravy, odboru ochrany vod a půd, č.j. ŽPZ/7363/2006/Vol, ze dne 31.03.2006 bez připomínek Povodí Moravy, s.p., č.j. 2922/923/3/567/2006, ze dne 07.03.2006 bez připomínek 5 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) 5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT zákon č. 185/2001, o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí právní předpisy zákon č. 86/2002, o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí právní předpisy Reference dokument on Best Available Techniques for the Waste Treatment Industries, 08/2005 5.2 Souhrnné porovnání s BAT Pro porovnání zařízení s BAT jsme uplatnili hlediska pro určování nejlepších dostupných technik podle přílohy č. 3 k zákonu č. 76/2002 Sb. 5.2.1 Použití nízkoodpadové technologie. Dekontaminační plocha jako zařízení pro odstraňování odpadů je určena především k úpravě odpadů jiných původců před jejich využitím, resp. odstraněním. V zařízení dochází ke vzniku pouze malého množství odpadů, které jsou tříděny a předávány oprávněným osobám k zneškodnění. Hledisko je plněno. 5.2.2 Použití látek méně nebezpečných K biologickému odbourávání ropných uhlovodíků a jejich derivátů je použit bakteriální preparát, který není toxický a jinak nebezpečný. Mezi látky závadné vodám, které se v zařízení používají lze zařadit vlastní sanované odpady, motorovou naftu, motorové a hydraulické oleje potřebné pro provoz manipulační techniky a používaná zemědělská hnojiva. Všechny tyto látky jsou skladovány a aplikovány na vodohospodářsky zabezpečené ploše. Při jejich skladování a manipulaci s nimi jsou dodržována ustanovení provozního řádu pro předcházení haváriím. Hledisko je plněno. strana 12 (celkem 16)
5.2.3 Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu Dekontaminační plocha je určena k biologické dekontaminaci zemin metodou biodegradace znečišťujících látek. Odpady po splnění výstupních limitů jsou dále využity, např. k rekultivaci sanovaných ploch. Voda z jímky průsakových vod je využívána pro zpětné zkrápění a zvlhčování uloženého materiálu. Optimalizace dávkování aplikovaného biopreparátu a hnojiva se provádí na základě analýz kontaminovaného materiálu. Hledisko je plněno. 5.2.4 Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly vyzkoušeny ve světovém měřítku. Metoda biodegradace je založena na schopnosti určitých bakteriálních kmenů využívat nežádoucí organické sloučeniny jako zdroj uhlíku a energie pro svůj růst. Tyto mikroorganismy musí být schopné degradovat jak různé frakce ropy, BTEX nebo PAU, tak meziprodukty jejich metabolismu. Součinností celé škály mikroorganismů může teprve dojít k celkovému rozkladu kontaminantu na neškodné oxidační produkty CO 2 a H 2 O. Metoda spočívá v maximálním zvýšení koncentrace mikroorganismů v sanovaném materiálu a tím znásobení metabolické aktivity a schopnosti produkovat surfaktanty. Surfaktanty jsou povrchově aktivní látky bakteriálního původu, které umožňují převést málo rozpustné nepolární látky do vodního roztoku a usnadnit tak jejich následnou degradaci mikroorganismy. Technologie, používaná při provozování dekontaminační plochy, je v souladu s používanými technikami v moderních zařízeních tohoto typu v ČR i v zahraničí. Hledisko je plněno. 5.2.5 Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace. Zařízení svým provozem a technickým zabezpečením splňuje nejnovější požadavky dané zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcími předpisy a normami. Hledisko je plněno. 5.2.6 Charakter, účinky a množství příslušných emisí Dekontaminační plocha je potenciálním zdrojem emisí do ovzduší, vody i geologického prostředí. Proto musí být organizací provozu a technickým zabezpečením tato rizika omezována. Pachové látky Omezení emisí pachových látek se dosahuje zejména dodržováním technologického postupu dekontaminace. TZL Zejména v suchých obdobích a při silném větru hrozí zvýšené emise TZL z dekontaminační plochy. Omezení a vyloučení těchto negativních vlivů je částečně docilováno rozléváním strana 13 (celkem 16)
průsakové vody na povrch dekontaminovaných odpadů a jejich udržování při optimální vlhkosti. Znečištění vody a půdy Pro omezení emisí do vody a půdy je dekontaminační plocha konstruována s kombinovaným těsnícím systémem (minerální těsnící vrstva tl. 3 x 20 cm z nepropustné jílové zeminy o koeficientu filtrace k = 1.10-9 m.s -1 a fólie HDPE tl. 1,5 mm). Emise hluku Hluk z provozu zařízení je omezen provozní dobou zařízení a množstvím provozních hodin mechanizace. Hladina hluku zařízení nepřekračuje platné limity 5.2.7 Datum uvedení nových a existujících zařízení do provozu Předpokládáné uvedení dekontaminační plochy do provozu: 2006 5.2.8 Doba potřebná k zavedení BAT Provoz uvedeného zařízení splňuje podmínky nejlepších dostupných technik. 5.2.9 Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost Nejedná se o výrobní zařízení. Spotřeba vody pro snížení prašnosti a zajištění optimálního průběhu biodegradace organických látek je zajištěna recirkulací průsakové vody. Optimalizace dávkování aplikovaného biopreparátu a hnojiva se provádí na základě analýz průběhu dekontaminačního procesu. Spotřeba energií je zanedbatelná. Hledisko je plněno 5.2.10 Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojenými na minimum Emise pachových látek, TZL, VOC jsou omezovány zpětným rozlivem průsakových vod, udržováním předepsané vlhkosti v sanovaném materiálu, vhodným dávkováním biopreparátu a minerálního hnojiva a provzdušňováním. Z hlediska prevence dopadů emisí na životní prostředí je třeba dodržovat stanovené podmínky a postupy zacházení se sanovanými odpady na dekontaminační ploše. Hledisko je plněno 5.2.11 Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí Předcházení haváriím je docilováno odborným školením pracovníků zařízení, kvalifikovanou údržbou vybavení zařízení a jeho pravidelnou kontrolou. V rámci provozního řádu jsou popsány možnosti vzniku havárií a opatření pro jejich likvidaci. Monitoring zařízení splňuje kritéria na ochranu životního prostředí. Hledisko je plněno strana 14 (celkem 16)
6 Závěr Stanovisko k žádosti uvedené v kapitole 2. Vyjádření vychází z celkového zhodnocení žádosti, z porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami a z připomínek účastníků řízení a příslušných správních úřadů. Předložená žádost o vydání integrovaného povolení je zpracována dle vyhlášky č. 554/2002 Sb. a obsahuje relevantní informace, potřebné pro vypracování vyjádření. Dne 05.06.2006 bylo provedeno terénní šetření za účelem získání jistoty, že situace v zařízení, popsaná v žádosti, odpovídá skutečnosti a projednán návrh vyjádření s provozovatelem. Doporučení k vydání integrovaného povolení je podmíněno splněním závazných podmínek provozu uvedených v části 3 tohoto vyjádření. strana 15 (celkem 16)
7 Použitá literatura vyhláška č. 284/2005 Sb. vyhláška č. 383/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady vyhláška č. 554/2002 Sb. vyhláška č. 356/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování zákon Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v aktuálním znění č. 185/2001 Sb. zákon Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném č. 76/2002 Sb. registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci zákon Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší) nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství ČR č. 197/2003 Reference dokument on Best Available Techniques for the Waste Treatment Industries, 08/2005 8 Seznam zkratek BAT ČIŽP OI IČ IO IP KHS MSK KÚ MSK MŽP OO PŘ ŽP Nejlepší dostupná technika Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Identifikační číslo Inertní odpady Integrované povolení Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje Krajský úřad Moravskoslezský kraj, odbor životního prostředí a zemědělství Ministerstvo životního prostředí Ostatní odpad Provozní řád Životní prostředí strana 16 (celkem 16)