Jímání podzemní vody v oblastech těžt ěžby nerostných surovin Arnošt G r m e l a Naďa R a p a n t o v á Konference Podzemní vody ve vodárenské praxi 28. března 2014 Dolní Morava
Důlní a těžebníčinnost člověka je od pradávna nedílnou ranný součástí středověk jeho novověk existence, je podmínkou zlato-stříbro-měď-cín-wolfram jeho vývoje a jako takovou ji všichni XVII. musíme a století jinépřijímat ušlechtilé XX. století rudy a hodnotit. polymetalické rudy uhlí - ropa Hornickáčinnost podmínila vznik současnost velkých a bohatých měst, dala materiál uhlí ropa uran k jejich výstavbě, dala vznik technice (mimo povrchových těžeb : stavební a dekorační kámen-štěrkopísek) úpravy kovů a nerud, je příčinou vzniku velkých kulturních děl, které jsou dnes chloubou na mezinárodní úrovni.
Děkujeme za toto dnes již maximáln lně jednoduché téma za chvíli se totiž kopat nebude!!!
V posledních 25-ti letech se hornictví dostalo před řešení dosud neznámých problémů uzavírání a fyzická likvidace důlních děl, dolů i celých revírů s řešením následné problematiky ochrany životního prostředí (mj. hydrosféry hornicky dotčených oblastí). Před rokem 1989 - sporadicky likvidace uhelných a rudných dolů, - výraznější pouze likvidace uranových dolů (obecně se vyznačují kratší životností). Po roce 1989 - prudký narůst utlumovaných dolů v oblasti uhlí a zejména pak v oblasti rudných ložisek a uranu.
1992 1996 - došlo k masivnímu opouštění a útlumu hlubinných dolů. - pro krátkost času nebyly poznány všechny vlivy navrhovaných metodik likvidace. Nelikvidovaná - pouze opuštěná důlní díla Vyplenění vybraných důlních děl, zasypání jam, zatopení dolu Systematické zaplavování resp. zaplňování důlních děl speciálními základkovými směsi převládalo u malých rudných a uranových dolů převládalo u velkých uhelných dolů a revírů výjimečně (ekonomické důvody)
Jímání podzemní vody v oblastech těžby nerostných surovin uhlí (černé,hnědé) rudy - uran nerudy štěrkopísky ropa hlubinná těžba povrchová těžba těžba z vody čerpáním loužením
Jímání podzemní vody v oblastech těžby nerostných surovin pitná - stolní užitková technologická balneologická minerální souběžně po ukončení využití důlních děl bez využití
dočasný trvalý pomocné důlní provozy, odvaly a odkaliště, úpravny, třídírny, energetická a dopravní zařízen zení vlivy poddolování, novotvary v morfologii krajiny, změny v propustnosti, horninového masívu,
odčerpávání podzemních vod při odvodňování důlních polí infiltrace znečištěných vod k odvodňovaným prostorům vytvoření prioritních komunikačních cest kontaminační zátěž povrchových toků důlními vodami změny mocnosti pásma aerace vytváření antropogenních pseudozvodní v navážkách šíření kontaminace z odvalů hlušiny, z úpraven, odkališť radikální zásahy do režimu podzemních i povrchových vod
Povrchové dobývání (lomové) změny ve zvodněných ných systémech - zjevné a přímo p sledovatelné (změna povrchového odtoku, změny hydraulických spádů mělkých zvodněných ných systémů), snížen ení hladin podzemních vod v okolí lomů, zvýšen ení průto točných rychlostí, či i změny směru proudění, zánik přirozených p pramenišť apod. nedochází k projevům poddolování důlní vliv na vodní zdroje je paušálně ošetřen zákonem č. 254/2001 Sb. - OP
jímání mělkých podzemních vod a jejich využívání je prakticky znemožněno i v případě ukončení těžby
Hlubinné dobývání vytváří nové prioritní cesty podzemním vodám uměle otevírá uzavřené systémy s napjatou hladinou tvorba směsných důlních vod, které jsou čerpány na povrch změna hydraulických spádů vlivem poddolování (změna dosavadních rychlostí proudění podzemních vod) změny mocnosti pásma aerace (změna mocnosti ochranné vrstvy, zvýšení infiltrace povrchových vod do vod podzemních) vznik bezodtokých depresí... navážky... zavěšená zvodeň vlivy poddolování nevyšší šším m rizikem existence jímacích ch území kvalita vydatnost
poklesová kotlina : s = m. a. e. z pokles mocnost souč.dobývání časový souč. účinkový souč.plochy
Jímání podzemní vody v oblastech těžby nerostných surovin je výsledkem posouzení priority ložisko nerostné suroviny - vodní zdroj a to v kontextu potřeb regionu i státu, v kontextu ekonomické náročnosti záměru, ochrany životního prostředí apod.
Jímání podzemní vody v oblastech těžby nerostných surovin je výsledkem posouzení priority ložisko nerostné suroviny - vodní zdroj Například jímací území podzemních vod Doubrava-Špluchov, Karviná-Staré Město aj. jsou v rámci ostravského regionu Obdobné je to např. i se zdrojem jodobromových vod v dnešním areále Lázní Darkov, kdy jako náhrada byl postaven lázeňský komplex v Klímkovicích ****************************************************************************************** Zásoby uhelného ložiska v OKR můžeme z potřeb regionu i státu klasifikovat jako
Slezská Harta Kružberk Ostravsko a vodní nádrže Nová Ves Dubí Koblov OKR HolotovecPodlesí Bartovice-Ještěrka Podolkovice Bělský les Palesek Paseky-Zimnice Pešatek Datyně- Rakovec Sýkorův důlvratimov-důlňák Doubrava-Š Staré Město Lázn Těrlicko Žermanice Morávka Šance
nerostná surovina vodní zdroj
Depresní kotlina v oblasti Doubrava-Špl plůchov 2007 2003 chov 2011
2001 2011 2006 2002 2007 Vývoj depresní kotliny v oblasti Doubrava-Šplůchov
1998 2005
Jímání podzemní vody v oblastech 90-tá 80-tá léta : 2014: těžby nerostných surovin je výsledkem posouzení priority.. soudruzi, panove, přeci zdravi nenechame haviřu je No a tak máme m me na Ostravsku nad naše zlato černe (a zlato k tomu jen ještěčerne) tak v zemi kůli Musime ňakejm jim vodam ty lazně!! To ochranit by nas a kope i Důl D l Darkov!!! soudruzi haviři. hnali. ložisko nerostné lázně dvoje!!!! suroviny - vodní zdroj Například jímací území podzemních vod Doubrava-Špluchov, Karviná-Staré Město aj. jsou v rámci ostravského regionu Obdobné je to např. i se zdrojem jodobromových vod v dnešním areále Lázní Darkov, kdy jako náhrada byl postaven lázeňský komplex v Klímkovicích 80-tá léta :.. haviři se mohou močit ****************************************************************************************** Zásoby uhelného ložiska v OKR můžeme z na potřeb Gottwaldu. regionu i státu klasifikovat jako.. jejich roby ve středu
K D
J DARKOV S písčitéčočky v pelitické facii sp. bádenu ostravský detrit jímání jodobromových vod z písčitých poloh pokryvného spodnobádenského útvaru
Darkov Klimkovice
Jímání podzemní vody v oblastech těžby nerostných surovin PO UKONČENÍ TĚŽEBNÍ ČINNOSTI PROBLÉMY NEKONČÍ!!! Po ukončení dolu nezaniká důlníčinností vyvolaná infiltrace vod z povrchu prioritními cestami V počáteční fázi zatápění dolů dochází k rozpouštění solí akumulovaných v důlních dílech dlouhodobě suchých Dynamický režim vod v celém ložisku se stabilizuje. Laterální proudění vod se děje pouze po průběžných horizontálních dílech s nejmenším odporem a to ve směru k jejich drenážnímu místu.
jímání podzemních vod v oblasti dosahu důlních vlivů a jejich využívání je prakticky znemožněno no i v případp padě ukončen ení těžby
Jímání podzemní vody v oblastech těžby nerostných surovin PO UKONČENÍ TĚŽEBNÍ ČINNOSTI PROBLÉMY NEKONČÍ!!! Kontaminační zatížení neřízených vývěrů může dosahovat i havarijních stavů v ohrožení kvality příslušného mělkého oběhu podzemních vod a vod povrchového toku. Časově se jedná o léta až desetiletí tohoto stavu v závislosti na intenzitě a hloubkovém dosahu infiltrace průsakových vod, promývajících stařiny opuštěných důlních děl a na celkovém objemu zatopených stařin s cirkulujícími vodami. Časem se vytváří v zatopených stařinách dolů výrazná hydrochemická zonálnost
Zákonité změny kvality důlních vod po ukončení těžby a likvidaci dolu Výsledky monitoringu kvality důlních vod za těžby nelze extrapolovat do období po ukončení těžby a následně pak do období jejich čerpání či výtoků na povrch
fenomen first flush
Odlišná metoda dobývání ložiska. Destrukční vlivy dobývání v nadloží ložiska a na povrchu nemají plošný charakter (většinou lokálně vymezené propady) Dobývání rudných ložisek v České republice ukončeno v devadesátých letech (dnes již kvazistabilizovaný stav) V České republice v těžbě je pouze jedno ložisko uranu - Důl Rožná v Dolní Rožínce Těžba uranu ve Stráži pod Ralskem metodou loužením je zcela specifická (vodárenské zdroje turonských zvodní jsou chráněny před kontaminací hydraulickými barierami a udržováním ochranného celíku mezi kyselými roztoky a vodami v turonu) Vidly na Jesenicku šachtice profilu 2,15*1,25 m, hloubka 13 m + překopy 1957 - prospekce molybdenitu - pararuly Foto I. Kočandrle, 1998
Specifické případy využití podzemních vod pro balneologické účely jáma Svornost v Jáchymově Radioaktivní termy jsou jímány vrty z podpatra dolu (nejedná se podle zák. 44/1988 Sb. o důlní vody) vrt C1 vrt HJ-14 Pramen BěhounekB foto J.Loukota
Důl l Svornost PHO z roku 1966 lázeńský dům 5.patro dědičná štola (cca 2 km) využití cca 400 l/min vydatnost čerpání 500 650 l/min čerpadla ochrana zdroje pro jeho možné využívání je výlučně otázkou báňsko-technickou 12.patro prameny
12. patro Dolu Svornost Běhounek mapa
Štola Krásný jez (Št. K2) U-ložisko Horní Slavkov - Bečov Olší
Možnosti jímáníj a využit ití podzemní a důlnd lní vody v době těžby i po jejím m ukončen ení využití jako zdroj pitné nebo užitkové vody - jáma Královec (Žacléř), Horní Slavkov (štola K2) rybí líheň, stolní voda Rosana z býv. grafitového dolu v Bližné a jiné využití pro balneologické účely - Důl Svornost v Jáchymově, Důl František v Suché využití jako energetický zdroj - jáma Jeremenko v OKR, ložisko Příbram (jáma J-19) a další využití jako druhotný zdroj prvků a látek - jáma Olší, ložisko Příbram a další (druhotný zdroj uranu)
Možnosti jímáníj a využit ití podzemní a důlnd lní vody v době těžby i po jejím m ukončen ení Analýza současného stavu navozuje tato doporučení: s dostatečným předstihem před ukončením báňskéčinnosti provést odborné posouzení vod ložiska (včetně EIA) jako potenciálního vodárenského, surovino-energetického zdroje, resp. pro využití důlních vod v balneologii, v rámci plánu likvidace dolu - před jeho opuštěním posoudit možnost zachování (nebo upravení) těch otvírkových děl, která by bylo možné využít pro čerpání vod ze zatopeného dolu, v dole pak zajistit zachování možností volného průtoku vod v potenciálně využitelných jeho částech a zachování vhodných povrchových objektů apod.
Jímání podzemní vody v oblastech těžt ěžby nerostných surovin Arnošt G r m e l a Naďa R a p a n t o v á Děkujeme za toto dnes již maximáln lně jednoduché téma za chvíli se kopat nebude!!!
Konec těžařů v Čechách Lokalita Březinka - 2010