Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty (dotazníkový pr zkum) Zuzana Pustinová Dne ní doba nabízí mnohé mo nosti, jak komunikovat, ani by se ú astníci hovoru nacházeli na jednom míst, p ípadn ve stejném ase. Toto p ekonávání asoprostorových okolností je umo n no díky elektronickým telekomunika ním prost edk m, z nich neju ívan j í jsou práv ty, které zprost edkovává Internet a mobilní komunikace. Obecn se soudí, e hlavními u ivateli moderních komunika ních prost edk jsou mladí lidé. Z toho d vodu byl následující výzkum zam en práv na n. Cílem bylo zjistit, jak áci a studenti jednotlivých stup vzd lávání (základní, st ední, vysoké) vyu ívají Internet (s p ihlédnutím ke komunika ní funkci), jaké jsou jejich preference v rámci volby prost edku a jaké jsou jejich postoje v i vý e postaveným adresát m. Dotazníkového et ení se zú astnilo celkem 280 student z bývalého Východo eského kraje (dne ní Pardubický a ást Královéhradeckého), a ji zde studujících i s trvalým bydli t m. Konkrétn to pak bylo 98 ák klasické základní koly, 21 ák ni ího gymnázia, 110 ák vy ího gymnázia, 7 ák st edních odborných kol a st edních odborných u ili, 17 student vysokých a vy ích odborných kol s technickým zam ením a 29 student vysokých a vy ích odborných kol se zam ením humanitním, z toho celkem 128 mu a 152 en. Internet a jeho vyu ívání Otázky první ásti dotazníku se týkaly z velké ásti internetu jako jednoho z nejvíce u ívaných médií. Cílem bylo zjistit, kolik asu áci a studenti na internetu b hem dne stráví a k jakému ú elu ho vyu ívají. 1

Na uvedených grafech m eme jasn vid t, e ím vy í je stupe vzd lání, tím del í as na internetu dotazovaný stráví. Je v ak otázka, zda je tento jev zp soben pot ebou dospívajících absorbovat nové informace z více zdroj a dále se sebevzd lávat, i socioekonomickými faktory a autonomií na jedné stran a regula ními zásahy rodi, které jsou v dob vysokých studií ji prakticky nemo né, na stran druhé. Zam me se nyní na tuto problematiku z hlediska nikoli kvantitativního, ili kolik asu mláde na internetu stráví, ale z hlediska kvalitativního, jak daný as vyu ívá. Respondenti m li na výb r z n kolika mo ností, kterým op t p i azovali body, tentokrát na kále 1 a 5. Byly to komunikace s p áteli, vyhledávání informací pot ebných ke studiu, vyhledávání zajímavostí pro vlastní pot ebu, hraní her a sledování film, seriál a jiných video soubor on-line, p i em komunikaci s p áteli byla v nována specifická pozornost. K porovnání preferencí byl pou it aritmetický pr m r. áci základního vzd lávání Nejh e hodnocenou inností u ák základního vzd lávání bylo vyhledávání informací pot ebných ke studiu. Hodnota 3,63 v ak pr m ruje dva rozdílné údaje. Zatímco 2

chlapci studijní zam ení odsouvají na poslední místo, jako nejmén vyhledávanou innost (3,71), dívky tak striktní nejsou (3,53), naopak mu dávají p ednost p ed hraním her (3,69), které se v celkovém pr m ru díky lep ímu hodnocení chlapc (3,18) dostalo na místo tvrté. Sebevzd lávání pomocí internetu u t chto ák v eobecn nezaujímá výsadn j ího postavení. Vyhledávání informací pro vlastní pot ebu získalo hodnocení 3,17, co tém odpovídá hodnot, kterou p id lili chlapci hraní her. Na druhou stranu jsou to práv chlapci, kte í tuto aktivitu provozují ast ji (3,14 oproti 3,22 u dívek). Sledování film, seriál a jiných videí je s celkovým pr m rem 2,83 druhou nejoblíben j í inností, a to u obou pohlaví, p i em v ak u dívek je hodnocení o n co ni í (2,92) ne u chlapc (2,76). Komunikace s p áteli se s pr m rem 1,97 jednozna n stává nejfavorizovan j ím zp sobem trávení asu na internetu. Srovnáme-li v ak hodnocení získané od chlapc a od dívek, zjistíme, e zatímco u mu je rozdíl mezi komunikací s p áteli a sledováním videí pouhých 0,56, u en tento rozdíl iní ji 1,29, z eho vyplývá, e dívky jsou p i pou ívání internetu mnohem více zam eny na komunikaci, na rozdíl od chlapc, a koli i u nich je interakce s p áteli oblíbena, kte í rozkládají as zde strávený mezi jednotlivé innosti mnohem rovnom rn ji. Podíváme-li se na problematiku komunikace z pohledu otázky, v ní m li respondenti rozhodnout, jakou dobu z celkového asu stráveného na internetu v nují komunikaci s p áteli, získáme následující data: 3

Tyto výstupní hodnoty potvrzují výsledky p edchozího rozboru, zárove je v ak i roz i ují a dopl ují. Jak je patrné, asi polovinu z celkového asu tráví komunikací zhruba stejné procento jak mu, tak en. Významné rozdíly v ak nastávají u ostatních kategorií, a to p edev ím u mo nosti a), tedy t i tvrtiny asu, kde tvo í 13 %. Se teme-li navíc u mu hodnoty odpovídající asi tvrtin asu z celkové doby (mo nost c) a mén ne tvrtin asu (d), získáme 36 %, co tém odpovídá práv t em tvrtinám asu (mo nost a) stráveného komunikací u en. Studenti st edních kol Zatímco u ák základního vzd lávání bylo hodnocení daných inností rozlo eno v zásad rovnom rn, u student st edních kol se v celkovém pr m ru mezi jednotlivými kategoriemi objevují jasné rozdíly. Vyu ívání internetu ke studijním ú el m se jeví jako ast j í, naopak se sni uje obliba her, které v pr m ru klesly na hodnocení 4,28, a to p edev ím díky bodování en, u nich hraní her obdr elo hodnotu 4,59. Naopak mu i se stále dr í p edchozího trendu a hry hodnotí na 3,71, co je stejná hodnota, jakou p i adili vyhledávání informací pro pot eby studia. Díky hodnocení dívek (2,99) se pr m r této innosti zvý il na 3,24, p esto z stává z hlediska preferencí na míst tvrtém. Sledování film, seriál a videí v celkovém hodnocení rovn kleslo, a to na t etí místo s celkovým pr m rem 3,02, p i em se op t objevuje rozdíl v hodnocení mu (2,83) a en (3,12). Na druhou stranu vyhledávání informací pro vlastní pot ebu dosáhlo u obou pohlaví tém toto né známky a v pr m ru iní 2,88, co tuto innost adí v celkovém hodnocení na druhé místo. Nejvíce asu podle odpov dí tráví st edo koláci na internetu rovn komunikací s p áteli. Op t m eme vid t rozdíly v hodnotách uvád ných mu i (1,90) a enami (1,41), p esto tato aktivita dosáhla nejlep ího celkového pr m ru (1,58), a to dokonce i ve srovnání s ostatními studijními kategoriemi. Tyto výsledky potvrzují i výstupní hodnoty u otázky zabývající se mno stvím asu stráveného komunikací z celkové doby na internetu, jak je mo no vid t na následujících grafech. 4

Studenti vysokých kol Nadále pokra uje klesající trend v oblib hraní her. A koli i u student vysokých kol m eme vid t rozdíly v hodnocení obou pohlaví (4,29 u mu oproti 4,93 u en), hry se s pr m rem 4,65 jednozna n adí na poslední místo a zárove získávají nejhor í hodnocení ze v ech t í studijních kategorií. Rovn sledování film, seriál a jiných video soubor se propadá na stupnici preferencí a s celkovým pr m rem 3,08 se dostává na p edposlední p í ku. Naopak sebevzd lávací funkce internetu nabývá na významu, o em sv d í hodnoty, kterých dosáhlo vyhledávání informací pro vlastní pot ebu (2,58) a vyhledávání informací za ú elem studia (2,1). Rozebereme-li tuto problematiku hloub ji, zjistíme, e u mu tyto dv innosti zaujímají lep ího postavení ne u en. Zatímco u informací pro vlastní pot ebu jsou rozdíly v hodnocení pom rn výrazné (2,33 u mu oproti 2,78 u en), z hlediska studijních zále itostí je bodová hodnota tém toto ná (2,06 u mu a 2,11 u en). Celkovým pr m rem na eb í ku preferencí op t vít zí komunikace s p áteli s hodnocením 1,96. Ve srovnání s ostatními studijními kategoriemi m eme vid t, e výsledek je prakticky stejný jako u ák základního vzd lávání, tedy oproti p edchozí v kové skupin obliba o n co poklesla. Navíc je t eba si pov imnout, e mu i tuto innost adí a na druhé místo, za ú ely studijní, a koli rozdíl v hodnocení iní pouhých osm setin. Celkový pr m r této aktivity op t vylep ují dívky (1,81), a to navzdory faktu, e i u nich se jedná o hodnocení nejni í ve srovnání s ostatními kategoriemi. Z hlediska otázky 1b je v ak patrné, e jsou to práv eny, které na internetu stráví komunikací mnohem více asu (viz následující 5

graf). Komunikace s ohledem na charakter adresáta Z vý e popsaného vyplývá, e práv komunikace je pro mladé neodd litelnou, ne-li nejd le it j í, funkcí internetu. Dal ím cílem dotazníkového et ení bylo zjistit, jaké postoje mláde zaujímá ke komunikaci s vý e postavenými lidmi a s p áteli, zda je pro n charakter adresáta impulzem ke zm n komunika ní strategie. V jedné z otázek m li respondenti rozhodnout, zda dbají na formu svého sd lení práv v p ípad, e komunikují s n jakou star í i vý e postavenou osobou, zda si více hlídají pravopis, volí vhodn j í slova a podobn. Z hlediska procentuálního pom ru v echny studijní kategorie shodn potvrzují, e charakter adresáta je pro n sm rodatný, p i em ím vy í je stupe vzd lání, tím v t í rozdíl se objevuje mezi ob ma mo nostmi. Zatímco u ák základního vzd lávání pom r iní t i ku jedné, u st edo kolák je to ji 84 % ku 16 % a u student vysokých kol dokonce 96 % pro regulaci pravopisu ku pouhým 4 % proti. Jak bude zmín no pozd ji, nejedná se pouze o rozdílnost ve form vyjád ení, ale rovn ve volb prost edku. Zatímco v komunikaci s p áteli je dávána p ednost okam ité interakci (tedy program m typu ICQ a mobilní komunikaci), pro zále itosti spojené s ú ady i vý e postavenými lidmi je vyu íváno prost edk, které umo ují del í interval mezi odpov mi (p edev ím klasický e-mail), a poskytují tedy více asu na p ípravu dané zprávy a její p esnou formulaci. 6

Dal ím zkoumaným jevem byl postoj mladých k vyu ívání komunika ních technologií ve srovnání s osobním kontaktem. Cílem bylo zjistit, zda respondenti p i e ení oficiálních zále itostí (spojených se studiem, ú ady a podobn ) dávají p ednost elektronické komunikaci, i nikoli, a zda je pro n komunikace p es internet celkov snaz í ne rozhovor tvá í v tvá. Zatímco u jiných otázek byly výsledky pom rn jednozna né, zde nará íme na vcelku vyrovnané hodnocení, a to u v ech t í studijních kategorií. Nejsoum rn j í rozvrstvení odpov dí se objevuje u ák základního vzd lávání, kde tvo í pom r tém jedna ku jedné. St edo kol tí studenti jsou v tomto ohledu o n co nejednotn j í. Jak mu i tak eny se shodují, e komunikaci prost ednictvím sms i internetu nepova ují za snaz í, celkov si to myslí 63 % dotazovaných, p idáme-li v ak oficiální aspekt, klesá toto hodnocení na 56 %. Stejn tak studenti vysokých kol svými 61 % potvrzují, e komunikace v osobním kontaktu jim ne iní v t í obtí e ne komunikace elektronická, a koli hodnocení mu bylo v tomto ohledu rovn zna n vyrovnané. Opa ný trend ne u st edo kolák m eme vid t v p ípad e ení oficiálních zále itostí, p i nich vysoko koláci up ednost ují elektronickou komunikaci p ed osobní, a to z 67 %. Preference v u ívání elektronických prost edk Respondenti m li na výb r ze ty hlavních kategorií elektronických prost edk, a to mobilní komunikace, instant messaging, sociální sít a klasický e-mail. Postupn m li p i adit body 1 a 4, 1 pro nejvíce pou ívaný, 4 pro nejmén. Z výsledk vyplývá, e klasický e-mail je nejmén oblíben u v ech u ivatel bez rozdílu v ku i pohlaví, a to navzdory faktu, e práv e-mail byl uveden jako nej ast j í forma komunikace s vý e postavenými lidmi (u iteli, vedením koly apod.), a to tém z 60 %. Na druhou stranu v komunikaci osobního charakteru toto íslo klesá na hodnotu necelých 17 %. Pou ijeme-li aritmetického pr m ru, pak e-mail získal hodnocení 3,11 u ák základních kol, 3,61 u ák kol st edních a 3,31 u student kol vysokých. Obliba sociálních sítí neustále roste, co se ukázalo i v tomto et ení. A koli v celkovém pr m ru získaly hodnocení 2,83 u student základních, 2,75 st edních a 2,98 vysokých kol, jako komunika ní prost edek v p ípad pozvánek pro p átele je zvolilo celých 35 % respondent. Dále m eme vid t, e jsou sociální sít nejvíce u ívány mezi st edo koláky, zárove se v ak mezi nimi objevují i tzv. anti-facebookers, kte í sociální sít striktn odmítají (vyplývá to z poznámek, které n kte í dotazovaní p ipisovali do dotazníku, nap íklad: nevyu ívám v bec. Facebook je Sux! nebo jsem Anti-Facebuka ). 7

Podle pr zkumu mláde komunikuje nej ast ji prost ednictvím sms/mms a instant messagingu. Zatímco eny dávají p ednost mobilní komunikaci, mu i preferují spí e prost edky typu ICQ. Rozdíly jsou v ak celkov pom rn malé a v pr m ru získává nejlep í hodnocení práv instant messaging, a to 1,93 oproti sms komunikaci 2,13 u ák základních kol a 1,68 oproti sms komunikaci 1,96 u student st edních kol. U vysoko kolák vít zí mobilní komunikace, av ak o pouhé ty i setiny procenta. Stejn tak v p ípad pozvánek adresovaných p íteli zvolilo sms i chat jako prost edek komunikace 47,5 % celkového po tu respondent. Nej ast j í u ití lze p i íst faktu, e tyto prost edky umo ují okam itou interakci mezi komunikujícími, co m eme demonstrovat na otázce, v ní m li dotazovaní rozhodnout, zda v osobní komunikaci dávají p ednost okam ité interakci, která se nejvíce blí í b nému rozhovoru, nebo si rad ji nechávají více asu, aby si mohli svou odpov ádn promyslet. Preference v elektronické komunikaci p i e ení osobních zále itostí 70 60 50 40 30 20 10 0 60 37 35 35 29 27 14 16 16 6 3 0 mu i eny mu i eny mu i eny základní kola st ední kola vysoká kola okam itá interakce del í interval mezi odpov mi 8