Ú Z E M N Í P L Á N L H O T S K O

Ú Z E M N Í P L Á N L H O T S K O O D Ů V O D Ě N Í K O N C E P T U A/II. T E X T O V Á Č Á S T Zlín, září 2009 telier Ing. arch. T. Bergmannová Slovenská 2868, 760 01 Zlín, tel.: 577 431 321 e - mail: bergmannova.tatjana @ tiscali.cz č.z. 17-09

Ú Z E M N Í P L Á N L H O T S K O O D Ů V O D N Ě N Í K O N C E P T U P O Ř I Z O V A T E L : MĚSTSKÝ ÚŘAD VIZOVICE odbor stavebního úřadu Masarykovo nám. 1007 763 12 Vizovice O B J E D N A T E L : OBEC LHOTSKO Lhotsko 57 763 12 Vizovice Z P R A C O V A T E L : u r b a n i s m u s d o p r a v a t e c h. i n f r a s t r u k t u ra k r a j i n a o c h r a n a p ů d n í h o f o n d u d i g i t á l n í z p r a c o v á n í ATELIER.B. ing. arch. T. Bergmannová Kamenná 3845, 760 01 Zlín kancelář Slovenská 2868, 760 01 Zlín telefon: 577431321, 602 548 648 e-mail: bergmannova.tatjana @ tiscali.cz ing.arch.tatjana Bergmannová ing.rudolf Nečas ing. Dagmar Zákravská, ing. J.Osvald ing. Hedvika Psotová Arvita s.r.o, T. Bergmannová ing.arch.tatjana Bergmannová Vojtěch Eichler O B S A H O D Ů V O D N Ě N Í A.II. - TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU B.II. - GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU Varianta "A" ( koncepce zásobovaní vodou a),b) odkanalizování a) B.II.1.A Koordinační výkres 1 : 5 000 B.II.2.A Doprava, energetika,spoje 1 : 5 000 B.II.3.A Vodní hospodářství 1 : 5 000 B.II.4 A. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000 B.II.5. Výkres širších vztahů 1 : 50 000 Varianta "B" ( koncepce zásobovaní vodou c) odkanalizování b) B.II.1.B Koordinační výkres 1 : 5 000 B.II.2.B Doprava,energetika, spoje 1 : 5 000 B.II.3.B Vodní hospodářství 1 : 5 000 B.II.4.B Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000 2

O B S A H T E X T O V É Č Á S T I A B C D Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.4 Údaje o splnění zadání 5 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje 6 Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, spolu s informací zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí.. 25 3

A. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem A1. Soulad s politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem Politika územního rozvoje České republiky schválená usnesením vlády ČR č.561 ze dne 17.5.2006. Z této dokumentace pro obec Lhotsko vyplývá, že se nachází v rozvojové oblasti OB9 republikového významu, pro kterou je stanoveno: prověřit rozsah zastavitelných ploch v území obce a stanovit pravidla pro jejich využití dbát na minimalizaci negativních vlivů rozvoje na kulturní a civilizační hodnoty území OB9, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, na jeho přírodní a krajinné hodnoty a na dostatečné zastoupení veřejné zeleně v jeho urbanizovaných částech Zásady územního rozvoje Zlínského kraje vydány opatřením obecné povahy usnesením 0761/Z23/08 ze dne 10.9.2008, které nabylo účinnosti dne 23.10.2008. Z této dokumentace pro území obce Lhotsko vyplývá : respektovat dopravní koridor pro rychlostní silnici R49 s kódem VPS PKD1 respektovat nadregionální biocentrum "Spálený"s kódem veřejně prospěšného opatření PU06 respektovat nadregionální biokoridor s kódem veřejně prospěšného opatření PU20 Tyto výše uvedené požadavky jsou zapracovány v územním plánu Lhotsko A2. Širší vztahy A2.1. Postavení obce Lhotsko v systému osídlení Obec Lhotsko je součástí Zlínského kraje. Leží 15 km východně od krajského města Zlín a 3 km od města Vizovice. Od roku 1990 je Lhotsko samostatnou obcí a patří pod správní obvod města Vizovice. Poštovním obvodem jsou rovněž Vizovice. Většina ekonomicko aktivního obyvatelstva vyjíždí za prací mimo obec do větších okolních sídel ( Zlín, Vizovice, Vsetín). Zde převládá vyjížďka obyvatel i za občanským vybavením. V základním vybavení je obec závislá především na městu Vizovice. V současné době žije v obci Lhotsko 260 obyvatel. Jako optimální cílová velikost je uvažováno sídlo s počtem obyvatel cca 310. Nadále se předpokládá vyjížďka obyvatel za prací a občanskou vybaveností. Funkce obce se ve struktuře osídlení výhledově nezmění. A2.2. Širší dopravní vztahy Obec Lhotsko je z hlediska širších dopravních vztahů napojena na základní silniční síť prostřednictvím silnice I/49 Otrokovice - Zlín - Horní Lideč - státní hranice se Slovenskou republikou. Hromadná přeprava osob je zajišťována linkovými autobusy dopravní společnosti Housa car a ČSAD Vsetín. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Vizovice ležící na trati č. 335 Otrokovice - Zlín - Vizovice ve vzdálenosti 3 km. Jižně od obce je vymezen koridor pro rychlostní silnici R 49 Hulín hranice ČR/SR (Střelná), Na katastru obce doprava dálniční, železniční, letecká ani vodní své zájmy nemají. 4

A2.3. Širší vztahy technické infrastruktury Lhotsko je zásobováno zemním plynem STL plynovodem 90, který je napojen na stávající STL plynovod 160 v okrajové části města Vizovice. Území obce ani její bezprostřední okolí není dotčeno trasami VVN. Nejbližší rozvodna 110/22kV je ve Slušovicích. Obec je zásobována el. energií z VN 22 kv č. 726 prostřednictvím odbočky nazvané Lhotsko. Z této odbočky je kromě trafostanic v Lhotsku připojena ještě jedna trafostanice na území obce Bratřejov Chrámečné". A2.4. Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů Podle dokumentace Krajinný ráz Zlínského kraje je území obce Lhotsko situováno v krajinném celku 7. Vizovice a 8. Zlínsko. Leží v členitém terénu severního úpatí Klášťovského hřbetu, tvořícího součást Vizovické vrchoviny, v povodí levostranných přítoků říčky Bratřejůvky v nadmořské výšce 363 m n.m. Území obce je součástí Přírodního parku Vizovické vrchy. Nejhodnotnější část lesních v porostů v jižní části katastru jsou součástí nadregionálního systému ekologické stability - NRBC SPÁLENÝ a NRBK 26. B. Údaje o splnění zadání B1. Průběh zpracování územně plánovací dokumentace V říjnu roku 2006 byly zpracovány Průzkumy a rozbory pro nový územní plán Lhotsko. Pořízení územního plánu bylo schváleno Zastupitelstvem obce Lhotsko dne 5.9.2008 usnesením č.89/zz12/08. Následně byl pořizovatelem Městským úřadem Vizovice - odborem stavebního úřadu zpracován návrh zadání územního plánu Lhotsko.Návrh zadání byl vystaven po dobu 30-ti dnů ( 28.11.2008-29.12.2008) k veřejnému nahlédnutí. Dotčené orgány, krajský úřad a obec mohly uplatnit své požadavky na obsah zadání územního plánu do 30-ti dnů od doručení. Do 30ti dnů ( do 29.12.2008) ode dne vyvěšení mohl každý uplatnit své připomínky. Upravené zadání bylo schváleno Zastupitelstvem obce Lhotsko dne 6.3.2009 usnesením č. 18/ZZ3/09. Vzhledem k požadavku vyplývajícího ze zadání -řešit variantně zásobování vodou a odkanalizování obce Lhotsko je v této fázi zpracován koncept územního plánu Lhotsko. Koncept územního plánu je zpracován na základě Smlouvy o dílo č.02-09 uzavřené dne 23.3.2009 mezi objednatelem - obcí Lhotsko a zhotovitelem ing.arch.t. Bergmannovou č. autorizace ČKA 00744. B2. Vyhodnocení splnění zadání Při zpracování konceptu územního plánu byly respektovány podmínky a požadavky zadání. V průběhu zpracování konceptu bylo řešení konsultováno se zástupci obce Lhotsko i pořizovatelem Městským úřadem Vizovice i zpracovatelem pozemkových úprav na části k.ú. Lhotsko. 5

C. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje Koncept územní plán Lhotsko je zpracován v souladu s požadavky obce a dotčených orgánů a organizací, které vyplývají ze schváleného zadání pro zpracování územního plánu. Řešení bylo v průběhu prací konzultováno s obcí i pořizovatelem ÚP. Důvodem navrhovaného řešení jsou požadavky na celkový rozvoj obce při respektování všech hodnot území obce. Územní plán řeší zejména komplexní rozvoj základních funkcí t.j. bydlení a výroba, vyřešení a uspořádání technické infrastruktury, tak aby byla zajištěna obsluha všemi druhy médií. Vzhledem k tomu, že v době zpracování zadání nebyly ujasněny koncepce zásobování vodou a odkanalizování obce je tato jak ukládá zadání řešena variantně. Územní plán respektuje požadavky na rozvoj dopravní infrastruktury vyššího významu silnice I/49 a zejména rychlostní silnice R49, která nemá přímou vazbu na infrastrukturu obce. C1. Vymezení řešeného území Předmětem řešení územního plánu je správní území obce Lhotsko, které je totožné s katastrálním územím Lhotsko C e l k o v á v ý m ě r a ř e š e n é h o ú z e m í...295,4962 ha C2. Urbanistická koncepce C2.1. Řešení zastavěného území a zastavitelných ploch Základem urbanistické koncepce je stanovení hranic rozvoje obce tak, aby nedošlo k postupné ztrátě charakteru a identity obce, včetně začlenění stávajícího zastavěného území obce a nově navržených zastavitelných ploch do přírodního okolí obce a jejich vzájemného propojení. Bydlení je možno rozvíjet v rámci zastavěného území v nadměrných zahradách a prolukách, ale pouze za předpokladu respektování stávající struktury a charakteru zástavby, a možnosti přímého napojení na stávající komunikace a infrastrukturu. Převážná část zastavitelných ploch určených pro bydlení byla vymezena původním územním plánem a jeho změnami. Většina těchto ploch nebyla dosud zastavěna a tudíž byla převzata do nového územního plánu. Stávající vyhovující základní občanské vybavení obce je pro příští období stabilizované. Objekt obecního úřadu s knihovnou a hasičskou zbrojnicí je však v současné době prostorově nevyhovující. I jeho stavebně technický stav a umístění je problematický. Územní plán proto navrhuje novou plochu veřejného vybavení, kde bude možno nevyhovující zařízení umisťovat. Po přeložení silnice I/49 mimo zastavěné území s vyloučením průjezdné dopravy obcí vznikne klidnější prostor, v němž bude soustředěna základní vybavenost obce, se zastávkou hromadné autobusové dopravy i s prostranstvím pro setkávání obyvatel obce. 6

Rozšíření sportovně rekreačního areálu na jiíhozápadním okraji obce je v souladu s původním územním plánem. Nová plocha pro aktivní sbor dobrovolných hasičů je navržena dle požadavku obce v západní části obce na zaužívané pěší trase ve směru do Bratřejova. Pro umisťování nových ekonomických aktivit v rámci výroby a výrobních služeb a rozšíření výroby Cheportu s.r.o. je navržena plocha navazující na stávající výrobní areál ( plocha byla vymezena původním územním plánem. Navrženou zelení budou stávající i navržené výrobní plochy odděleny od obytného území a začleněny do krajiny. V dopravním systému obce dojde k zásadním změnám. Velmi problematický úsek silnice I/49 je navržen k přeložení mimo zastavěné území obce na její severní okraj. Stávající silnice probíhající zastavěným územím bude mít po realizace přeložky charakter silnice III. třídy, na kterou bude napojen místní komunikační systém. V jižní části katastru je vymezena plocha pro nadřazenou dopravní infrastrukturu, v rámci které bude řešena rychlostní silnice R49. Plocha bude upřesněna na základě výběru varianty řešení a upřesnění trasy silnice podrobnější projektovou dokumentací. Navržené řešení respektuje rostlou urbanistickou strukturu obce včetně památek místního významu dokreslující historii obce. Mezi památky místního významu náleží dva kříže. Jeden se nachází v zastavěném území při silnici I/49, druhý ve volné krajině v jižní části k.ú. Obec Lhotsko, má středověký původ. I když geomorfologický reliéf ani půdní a klimatické podmínky této oblasti nebyly vhodné pro intenzivnější pravěké či raně středověké osídlení, přesto jsou zde registrovány archeologické nálezy - jde tedy o území s archeologickými nálezy a tudíž při stavební činnosti musí být splněny povinnosti stanovené zákonem č.20/1987sb o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů ( 22 a následující). doložené archeologické lokality ( trať Na Hrachovci, intravilán obce středověké osídlení) předpokládané archeologické lokality ( zbývající část katastru) C2.2. Odůvodnění ploch s jiným způsobem využití než je stanoveno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území v rámci řešení zastavěných a zastavitelných ploch Jsou vymezeny tyto plochy s rozdílným způsobem využitím s kódem označení: B PLOCHY BYDLENÍ BI individuální bydlení R PLOCHY REKREACE RI plochy rodinné rekreace PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ O OV- plochy pro občanské vybavení OS - plochy občanského vybavení pro tělovýchovu a sport D PLOCHY PRO DOPRAVU DS plochy silniční dopravy D - plochy ostatní dopravy P* PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV plochy veřejně přístupné s převahou zpevněných ploch PZ plochy veřejně přístupné s převahou nezpevněných ploch T PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TV - plochy tech. infrastruktury -vodní hospodářství TE - plochy tech. infrastruktury - energetika V PLOCHY VÝROBY Plochy pod příslušným kódem označení jsou dále děleny podle převládajícího způsobu využití a rozdílnými navrhovanými podmínkami ve využití ploch. Toto vymezení připouští Sjednocená metodika HKH pro zpracování územně plánovací dokumentace vydaná Zlínským krajem. 7

C3. Řešení krajiny C3.1. Krajina Kulturní krajina na k.ú. Lhotsko je charakteristická polyfunkčním využitím. Reliéfové a půdní podmínky neumožňují velkoplošné zemědělské využití. Dříve rozptýlená orná půda byla nevhodnými zásahy sdružena do bloků. Tyto bloky orné půdy tvoří severní polovinu katastru obce, jsou umístěny převážně na plochých temenech nebo mírných svazích a jsou místy ohroženy vodní erozí. Bloky orné půdy jsou ojediněle přerušeny remízky křovin nebo ovocných stromů. Hranice katastru jsou tvořeny vodními toky s břehovými porosty. Jižní část katastru tvoří souvislý lesní masiv s výrazným podílem bukových porostů. V celkovém pohledu je krajina v relativně dobrém stavu. Největší zátěží je eroze půdy v některých polních tratí a nežádoucí změny druhové skladby lesních porostů. V severní části k.ú. je v řešení krajiny respektována pozemková úprava, která je řešena v souvislosti s přeložkou silnice I/49. V rámci pozemkové úpravy je navržena i krajinná zeleň a nové účelové cesty pro zpřístupnění pozemků, které jsou převzaty do řešení územního plánu. Krajina a krajinný ráz bude narušen rychlostní silnicí R49. Vzhledem ke skutečnosti, že dosud není stabilizováno technické řešení stavby, nelze v současné době prognózovat míru dotčení a ovlivnění. V rámci dalších projektových prací ( zejména upřesnění trasy) bude vyhodnocen i dopad na životní prostředí - čili i dopad na krajinný ráz včetně návrhu kompenzačních opatření. V rámci obnovy krajiny je žádoucí diverzifikovanější využití půdního fondu - zvýšení podílu luk, pastvin a zejména sadů. Realizovat liniovou zeleň podél komunikací, zeleň podél zastavěného území obce, remízky i ostrůvky lesní a krajinné zeleně, která bude mít funkci nejen estetickou ale i ochrannou a ekologickou. Pro zvýšení obytnosti krajiny je navržena vycházková trasa s pásy zeleně, které propojí obytné území přes agrární část s přírodním územím (lesy, vodní plochy a pod). Obnově krajiny by napomohla i realizace protierozních opatření. Soustava protierozních opatření by měla být řešena v rámci komplexní pozemkové úpravy. C3.2. Územní systémy ekologické stability Katastrální území obce Lhotsko lze charakterizovat jako ekologicky i esteticky hodnotnou krajinu. Značný podíl lesů, travnatých porostů a vodní toky s doprovodnou dřevinnou zelení poskytuje bohaté zázemí pro kostru ekologické stability.lesy ( 147ha) zaujímají z celkové výměry katastru 295 ha - 49,8% území, louky a pastviny ( 35ha) 12% území. Nejhodnotnější část lesních v porostů v jižní části katastru jsou součástí nadregionálního systému ekologické stability - NRBC 1100 SPÁLENÝ a NRBK 2148. Katastrální území bylo zahrnuto do oblasti PŘÍRODNÍ PARK VIZOVICKÉ VRCHY ( vyhláška Okresního úřadu ve Zlíně ze dne 1.9. 1991) s cílem uchovat biologické, krajinné i estetické hodnoty území s charakteristickými rostlinnými i živočišnými společenstvy. Návrh místního územního systému ekologické stability byl řešen v generelové formě firmou Low a spol. Brno 1997 a následně upřesněn v roce 2000 v rámci Oblastního generelu ÚSES okresu Zlín. Územní nároky na realizaci dopravní sítě však vyvolaly střety s vymezenými prvky ÚSES a proto zadal Krajský úřad Zlínského kraje zpracování Změny č. 1 OG ÚSES okresu Zlín. Okresní pozemkový úřad pak zadal zpracování dílčí studie pozemkových úprav, která se rovněž zabývá problematikou ÚSES. V aktualizovaném návrhu ÚSES jsou lokální biokoridory v maximální míře navrženy tak, aby docházelo ke kolmému křížení s trasou rychlostní komunikace R49, což 8

umožňuje technické řešení střetů v rámci stavby komunikace a předpoklad zajištění spojitosti ÚSES. Lokální biocentrum 100207, které bylo bezprostředně v trase rychlostní komunikace bylo přesunuto tento s střet byl řešen Změnou Oblastního generelu ÚSES okresu Zlín, vyvolaným změnou č.4 ÚPN VÚC ZA, zpracovatel Arvita P spol. s r.o., 2005. V souvislosti s navrhovanou plochou dopravy - pro silnici I/49 na základě pozemkové úpravy je upraveno vymezení lokálního biocentra 100 204 Pod Hrbatým. Dílčí úpravy lokálního ÚSES byly možné zejména s ohledem na možnost výběru z bohaté kostry ekologické stability. Aktualizovaný lokální (místní) ÚSES respektuje v plném rozsahu metodické parametry. Průchod biokoridorů plochami pro dopravu je umožněn stanovenými podmínkami pro využití ploch dopravy. C3.3. Vodní toky a plochy Hlavním recipientem katastrálního území Lhotsko je vodní tok Bratřejovka významný vodní tok č. 708. Vodní tok Bratřejovka, který je ve správě Povodí Moravy, s.p. Brno, závod Střední Morava, provoz Zlín, protéká mimo katastrální území Lhotsko, severně části severní katastrální hranice. Správce vodního toku Bratřejovka může při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. Do katastrálního území Lhotsko zasahuje však jen část levobřežního manipulačního pruhu podél vodního toku Bratřejovka. Vodní tok Bratřejovka má v úseku 0,000 10,000 v k.ú. Vizovice, Bratřejov Okresním úřadem Zlín, referát životního prostředí, pod č.j. ŽP/02/ZK/11477c, ze dne 11.12.2002, stanoveno záplavové území při Q 100. Část stanoveného záplavového území ovlivňuje i severní okraj katastrálního území Lhotsko. Středem katastrálního území obce Lhotsko ve směru jih - sever protéká bezejmenný pravostranný přítok Dubovského potoka (Lhotský potok). Zastavěná část obce, situovaná v blízkosti Lhotského potoka, je v pravidelných intervalech, ale s odlišnou vydatností ohrožována povodní. Příčinami rozlivů jsou jarní tání a větší množství srážek spojené s klimatickými změnami. V posledních letech došlo k větším rozlivům v roce 1987 a 1997. V roce 1999 byla, po narušení stavu koryta při povodni v roce 1997, provedena úprava koryta Lhotského potoka dle projektové dokumentace HB Lhotský potok KM 0,543-0,974 - projekt (Ing. J. Gric - 09/1996). Úprava byla provedena v úseku průtoku dolní části zastavěného území obce a to na kapacitu koryta Q 20 = 5,00 m 3 /s. V roce 2000 byla provedena další část úpravy Lhotského potoka a to dle projektové dokumentace HB Lhotský potok KM 0,964-1,157 - projekt (Ing. J. Gric - 04/2000). Úprava tohoto úseku byla provedena na Q 50 = 5,50 m 3 /s. V rámci této úpravy Lhotského potoka byl odstraněn původní nekapacitní propustek v řkm 0,998 a nahrazen želbetonovým monolitickým mostem. Správce vodního toku Lhotský potok má připravenou projektovou dokumentaci HB Lhotský potok III, KM 1,200-1,650 - projekt (Ing. J. Gric -02/2002). Navržená technická opatření zajistí bezpečné odvedení přívalových srážek, snížení podélného sklonu a ochranu břehů před vznikem nátrží. Vybudováním drátokamenných přehrážek se vytvoří retenční prostor na zachycení splavenin. Část východní hranice katastrálního území Lhotsko tvoří bezejmenný levostranný přítok vodního toku Bratřejovka. Část západní katastrální hranice tvoří bezejmenný levostranný přítok Lhotského potoka. Západním okrajem severní části katastrálního území protéká Dubovský potok, levostranný přítok vodního toku Bratřejovka. Všechny vodní toky, které protékají katastrálním územím obce Lhotsko, jsou ve správě Lesů ČR s.p., správa toků oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně. Správce vodních toků může při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. 9

V rámci realizace dopravních staveb silnice I/49 a rychlostní silnice R49 plochy dopravní infrastruktury 19 a 20, prováděných v katastrálním území Lhotsko, budou provedeny úpravy dotčených vodních toků - Dubovský potok, bezejmenný pravostranný přítok Dubovského potoka (Lhotský potok), bezejmenný levostranný přítok Lhotského potoka a bezejmenný levostranný přítok vodního toku Bratřejovka. C3.4. Na řešeném území se nenachází výhradní ložiska nerostných surovin ve vlastnictví ČR, na něž by se z příslušných ustanovení (Horní zákon) vztahovala územní ochrana. C3.5. Území se zvláštními poměry geologické stavby- geodynamické jevy Na k.ú. Lhotsko nejsou evidována nestabilní území. C3.6. Odůvodnění ploch s jiným způsobem využití než je stanoveno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území v rámci řešení krajiny Územní plán vymezuje v krajině plochy s rozdílným způsobem využití: W Z L P K PLOCHY VODNÍ PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY LESNÍ PLOCHY PŘÍRODNÍ PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ Oproti vyhlášce jsou v návrhu vymezeny : Plochy krajinné zeleně jsou v územním plánu vymezeny samostatně vzhledem k tomu, že mají podíl na utváření krajinného rázu. Toto vymezení připouští Sjednocená metodika HKH zpracování územně plánovací dokumentace vydaná Zlínským krajem. C4. Řešení dopravní infrastruktury C4.1. Základní údaje Řešená obec Lhotsko je z hlediska dopravních vztahů napojena na základní silniční síť prostřednictvím silnice I/49. Hromadná přeprava osob je zajišťována linkovými autobusy dopravní společnosti Housa car a ČSAD Vsetín. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Vizovice ležící na trati č. 335 Otrokovice - Zlín - Vizovice ve vzdálenosti 3 km. Jižně od obce je navržena územní rezerva pro rychlostní silnici R 49. Na katastru obce doprava dálniční, železniční, letecká ani vodní své zájmy nemají. C4.2. Silniční doprava Katastrálním územím obce Lhotsko prochází pouze silnice I/49 Otrokovice - Zlín - H.Lideč - st. hranice, která je zařazena do vybrané silniční sítě. Dále se zde navrhuje nová trasa rychlostní silnice R 49. 10

C4.2.1. Rychlostní silnice R 49 Navržená trasa rychlostní silnice R 49, vedená jižně od obce, vychází ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje (2008). Její trasa je upřesněna technickou studií Rychlostní silnice R 49, Fryšták státní hranice ČR/SR (Mott MacDonald, 2008). Trasa rychlostní silnice navazuje dvěma variantami na trasy vedoucí ze západu. Jedná se o levý směrový oblouk navazující na úsek na vizovickém katastru (mostní objekt přes údolí Slatínského potoka) a následnou přímou. Tímto obloukem pokračuje na východ na katastr Bratřejova. Zájmy této rychlostní silnice budou hájeny pomocí dopravního koridoru. Ten bude tvořen pásem v šířce max. 150 m na obě strany od předpokládané osy R 49. Pouze v místech, kde by okraj koridoru zasáhl do stávající zástavby nebo do masívu lesa se tato nová plocha koridoru zúží na pás šířky 100 m na obě strany od předpokládané osy silnice. Nový koridor nepřekročí hranice koridoru ze ZUR ZK. C4.2.2. Silnice I/49 přichází do obce ze západu od Vizovice v klesání do 4 %, po překonání vodoteče začíná stoupat do 5 % se dvěma směrovými oblouky o velmi malém poloměru. U smíšeného zboží trasa začíná mírně klesat, za mostkem se prudce stáčí k severu (velmi malý poloměr) do přímého úzkého úseku (šíře do 5 m), na který navazuje ostrý oblouk o malém poloměru a úsek ve stoupání do 5 %. Trasa opouští obec dvěma protisměrnými oblouky, na něž navazuje nově upravená trasa v klesání do 5 % (šíře 9 m). V souladu se ZUR ZK se vybuduje severní obchvat Lhotska. Jeho řešení vychází z dokumentace pro územní řízení akce Silnice I/49 Vizovice Lhotsko (Silniční projekt Brno, 11/2006). Trasa obchvatu propojí jihovýchodní okraj města Vizovice s již upravenou trasou severně od Lhotska vedoucí do Bratřejova. Jedná se o úsek vedoucí v přímé se dvěma směrovými oblouky o velkém poloměru. Podélný sklon bude odpovídat silnici I. třídy. Lhotsko bude na nový úsek silnice I/49 napojen pomocí nových křižovatek se stávající silnicí I/49 (původní trasa v obci bude převedena do silnic III. třídy), a to v lokalitě Za Hájem a západně od zástavby. C4.2.3. Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část města v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ( 30 Silniční ochranná pásma). Hranice pásma od osy vozovky silnice: silnice R 49.100 m silnice I.třídy... 50 m C4.2.4. Dopravní zátěž Podkladem pro určení dopravní zátěže jsou výsledky "Celostátního sčítání dopravy na silniční síti v roce 2005", zpracované Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky. V řešeném území bylo sčítání provedeno na silnici I/49 na sčítacím stanovišti 6-2940. Pro sledovaný rok 2020 se použijí přepočtové koeficienty T = 1,15, O = 1,43, M = 1,0. Do výpočtu není zahrnutý vliv případné realizace silnice R 49. Na původní trasu silnice I/49 (průtah obcí) se předpokládá zátěž v rozsahu 10 % T, 20 % O a 50 % O. Tab. 1 Roční průměrná denní intenzita za 24 hod (RPDI) v roce 2020 Silnice stanoviště Rok T O M S n d n n Původní trasa 6-2940 2005 604 1 558 6 2 168 126 19 I/49 2020 70 446 3 519 30 5 Tab. 2 Použité symboly v tab. 1 T Těžká motorová vozidla a přívěsy S Součet všech motor. vozidel a přívěsů za 24 hod. O Osobní a dodávkové automobily N d Průměrná denní hodinová intenzita (06-22 hod.) M Jednostopá motorová vozidla n a Průměrná noční hodinová intenzita (22-06 hod.) 11

C4.3. Místní komunikace Obec Lhotsko má zpracován pasport místních komunikací (Ing. Mruzek, Ostrava, 12/2004). Tento pasport zahrnuje 14 komunikací III. třídy a 16 komunikací IV. třídy. Místní komunikace navazují na silnici I/49 a tvoří tak dopravní kostru území. Jedná se o cesty v severozápadní části obce šířky 4 až 5 m u nové zástavby, cestu vedoucí od smíšeného zboží kolem hřiště do polí (4 m), cestu od mostku na I/49 k jihu podél vodoteče (4 m), záhumení cestu při východním okraji obce (4,5 m) a cestu k areálu Cheporty (5,5 m). Jejich vozovky jsou živičné. Kromě toho je zde několik úzkých cest (do 3 m) pouze částečně zpevněných. V rámci zajištění dostatečného příjezdu k nové zástavbě se vybudují komunikace min. šířky 5,0 m. C4.4. Hromadná autobusová doprava bude i nadále zajišťována pravidelnými linkovými autobusy s tímto počtem spojů: Housa car 820 006 Zlín-Vizovice-Val.Polanka-Vsetín 6/6 spojů ČSAD Vsetín 940 005 Vsetín-V.Polanka-Zlín 16 940 006 Vsetín-V.Polanka-Zlín 5 V obci je jedna autobusová zastávka: Lhotsko...zast. pruh, přístřešek ve směru Vizovice. Docházková vzdálenost pokrývá větší část zastavěného území obce. C4.5. Pěší provoz se bude odehrávat především na vozovce původní silnice I/49 a dále na místních komunikacích a účelových cestách. Kromě tohoto jsou zde nezpevněné pěšiny. Tam, kde to umožní uliční prostor se vybuduje jednostranný chodník. C4.6. Cyklistická doprava Na katastru obce není žádná značená cykloturistická trasa. S ohledem na větší výškové rozdíly terénu je zde provoz cyklistů minimální. C4.7. Doprava v klidu se dělí na dvě základní skupiny - odstavování a parkování osobních vozidel. a)odstavování - umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště. Zde se jedná s ohledem na charakter zástavby především o garážování v rámci rodinných domů. Územní plán navrhuje dle požadavku obce plochu v jihovýchodní části pro odstavování vozidel v zimním období při nesjízdnosti výše položených místních komunikací v jižní čáasti zastavěného území. b)parkování - umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání nebo bydlení. V obci se parkuje u smíšeného zboží (2 stání), hospody U Božky (4), před obecním úřadem (2) a na zpevněné ploše před vjezdem do areálu Cheporty (5). Kromě toho se parkuje na vozovkách místních komunikací tam, kde to šířkové podmínky umožňují. 12

V rámci nové výstavby se vybuduje dostatečný počet stání v souladu s ČSN 73 6110 pro stupeň automobilizace 1:3. C4.8. Účelové komunikace ;navazují na silnici a místní komunikace. Jedná s o část původní silnice I/49 na Bratřejov a živičnou polní cestu v JV části obce. Dále jsou to nezpevněné polní cesty šířky cca 2,0 m. Jejich systém je stabilizovaný. V návaznosti na realizaci nové trasy silnice I/49 a pozemkových úprav se několik polních cest na západním a severním okraji katastru zpevní. Zároveň se vybuduje nový příjezd k ČOV a zpevní cesta do hasičského výcvikového areálu. C4.9. Hluk ze silniční dopravy Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. s platností od 1. dubna 2004, jež upravuje Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací jsou stanoveny tímto předpisem. Hodnota hluku ve venkovním prostoru se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 db a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k předpisu. Denní doba - pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru +5 db - v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah +10 db - "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací +20 db Noční doba - noční doba -10 db - noční doba pro hluk ze železnice -5 db - pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru +5 db - v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah +10 db - "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací +20 db Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění z roku 1991 bylo novelizováno v rámci Programu péče o životní prostředí MŽP v listopadu 1995. Pro potřeby ÚPN jsou použity jako podklad pro výpočet hluku z dopravy "Metodické pokyny", zpracované VÚVA Praha - urbanistické pracoviště Brno v roce 1991. Pro Lhotsko se podél původní trasy silnice I/49 použijí limity: denní doba (06-22 hod)...50 db(a) noční doba (22-06 hod)...40 db(a) Hlukové hladiny jsou počítány v zastavěném území pro pohltivý terén v roce 2020. Tab. 3 Výpočet hluku ze silniční dopravy Úsek doba sklon n F 1 F 2 F 3 X Y 40 50 I/49 den < 2 30 1,8 1,06 1 57 57,6-12,5 noc < 2 5 1,8 1,06 1 10 49,8 16 - původní trasa den < 5 30 1,8 1,30 1 70 58,5-14 noc < 5 5 1,8 1,30 1 12 50,7 23 - d 1 13

Tab. 4 Použité symboly k tabulce č. 3 Faktor vlivu rychlosti dopravního proudu a % Hladina hluku ve vzdálenosti 7,5 m od F 1 Y podílu nákladních vozů osy vozovky Faktor vlivu podélného sklonu nivelety F 2 komunikace n Průměrná hodinová intenzita (den, noc) F 3 Faktor vlivu povrchu vozovky d 50 Hranice území, v němž L Aeg > 50 db (A) X Výpočtová veličina L Aeg Ekvivalentní hladina hluku Část obytné zástavby podél stávající silnice I/49 bude zasažena nadlimitní hlukovou hladinou. Pro její snížení bude třeba osadit vhodný typ oken, který může snížit hladinu hluku až o 30 db (A). 1 Číselné vyjádření minimálních odstupových vzdáleností ů objektů pro bydlení (stavební čára) od zdroje hluku (osa vozovky) bez protihlukových opatření. C5. Řešení technické infrastruktury C5.1. Zásobování vodou C5.1.1. Současný stav Objekty obytné zástavby i objekty občanské vybavenosti obce Lhotsko jsou v současné době zásobovány pitnou a užitkovou vodou z vlastních zdrojů - studní. Kapacita těchto zdrojů je v převážné většině dostačující, pouze v jižní části obce, která je situována pod meliorovaným územím, je zejména v letních měsících nepostačující. Vzhledem k umístění studní není možno zajistit kvalitu pitné vody a její hygienické zabezpečení. Urbanistický rozvoj obce je závislý na vybudování veřejné vodovodní sítě. Požární zabezpečení obce je v současné době zajišťováno z požární nádrže, která je situována v blízkosti obecního úřadu. Areál firmy CHEPORT spol. s r.o., je zásobován vodou z vlastního systému, který sestává ze tří zdrojů - studní, situovaných na levém břehu vodního toku Bratřejovka a ze studny, situované v areálu firmy. Výtlačným potrubím je voda dopravována do vodojemu 200 m 3, upravována a pomocí AT stanice rozváděna v areálu. Voda je využívána pro technologické účely, pro užitné účely, a jako voda požární. Pitná voda pro zaměstnance firmy je dodávána jako voda balená. Firma CHEPORT uvažuje ve výhledu se zásobováním vodou z veřejné vodovodní sítě. Obec Lhotsko má vypracovanou projektovou dokumentaci Vodovod Lhotsko PS Spojprojekt Praha a.s., středisko Otrokovice (11/2000), která řeší zásobování pitnou vodou obce Lhotsko napojením na skupinový vodovod Zlín, z rozvodné vodovodní sítě města Vizovice, pomocí navrhované čerpací stanice, situované v k. ú. Vizovice. Výtlačným řadem D 90 z ČS s akumulací 50 m 3 je pitná voda dopravována do VDJ Lhotsko 100 m 3 (405,00/402,80), rozvodná vodovodní síť, která bude využívána i pro požární účely, je navrhována D90. Projektová dokumentace Lhotsko napojení vodovodu na systém SV Syrákov TES Voding Hranice, s.r.o (10/2001) řeší napojení rozvodné vodovodní sítě obce Lhotsko na SV Syrákov. Přívodním řadem D90, napojeným na přívodní řad pro místní část Bratřejov Chrámečné před redukcí tlaku, který je pod tlakem přerušovací komory Bratřejov 2 x 15 m 3 (429,50/427,00), bude pitná voda dopravována do VDJ Lhotsko (max. hl. 400,00 m n.m.). Obec Lhotsko má v současné době již realizovány dva hydrogeologické průzkumné vrty vrt HVL1 (PVC D160, hloubky 46 m) a vrt HVL2 (PVC D160, hloubky 45 m). Celková potencionální dlouhodobě využitelná vydatnost obou zdrojů byla odhadnuta na 0,70 0,75 l/s (vrt HLV1 0,45 l/s, VRT HVL2 0,30 l/s), což je denně maximálně 65 m 3 vody. Vzorky podzemní vody z obou vrtů byly analyzovány dle zákona č. 252/2004 Sb. v rozsahu zkrácený 14

rozbor. Z provedených rozborů vyplývá, že podzemní voda v obou vrtech je velmi kvalitní a lze ji použít jako vodu pitnou. Zvýšené koncentrace Mn (do 0,20 mg/l) jsou přirozeným projevem horninového prostředí a nedochází k nežádoucímu ovlivnění organoleptických vlastností vody. Jímací území Lhotsko má kolem jednotlivých zdrojů podzemní vody navržena ochranná pásma 1. stupně. Vzhledem k situování vodních zdrojů a zajištění ochrany vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů vody přírodními poměry není ochranné pásmo 2. stupně navrhováno. Dle dokumentace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Voding Hranice, s.r.o. 2004 je ve výhledovém období uvažováno s vybudováním veřejné vodovodní sítě. Do navrhovaného VDJ 2 x 50 m 3 (405,00/402,50), situovaného jižně zastavěného území obce Lhotsko, bude pitná voda dopravována ze skupinového vodovodu Zlín, z rozvodné vodovodní sítě města Vizovice, pomocí navrhované čerpací stanice, situované v katastrálním území Vizovice. Obec bude zásobována pitnou vodou v jednom tlakovém pásmu. Rozvodná vodovodní síť bude sloužit i k požárním účelům. Alternativně lze uvažovat s napojením obce Lhotsko i ze skupinového vodovodu Syrákov z rozvodné vodovodní sítě obce Bratřejov. V současné době je zpracovávána změna dokumentace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje - INEX Kroměříž (2009), která navrhuje variantně zásobování obce Lhotsko pitnou vodou i z vlastního vodního zdroje. Do části jižního okraje katastrálního území Lhotsko zasahuje pásmo hygienické ochrany 3. stupně vodního zdroje v Újezdě u Valašských Klobouk, které bylo stanoveno rozhodnutím ONV Gottwaldov, odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství, ze dne 15.3.1982, pod č.j. VLHZ-871/82-Boš. Pásma hygienické ochrany vodního zdroje Vizovice - Manství byla již v minulosti vodoprávně zrušena. C5.1.2. Výpočet potřeby pitné vody Výpočet potřeby pitné vody je proveden dle Směrnice č. 9/1973. Stávající počet obyvatel - k roku 2009-260 obyv., navrhovaný počet obyvatel k r. 2025 350 vč. urbanistické rezervy. I. Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo : A. Potřeba vody pro bytový fond : Specifická potřeba pitné vody - byty s koupelnou, s lokálním ohřevem TUV - 230 l/obyv/den, je snížena dle čl. IV, odstavec 4 o 40 % (byty v RD, samostatné měření odběru vody pro každý byt) na 138 l/obyv/den. Q d byt. fondu = 350 obyv x 138 l/obyv/den = 48,30 m 3 /den q d byt. fondu = 0,56 l/s B : Potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost Specifická potřeba pitné vody (obec do 1000 obyv.) - 20 l/obyv/den, Q d vybav = 350 obyv x 20 l/obyv/den = 7,00 m 3 /den q d vybav = 0,08 l/s Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo obce Lhotsko : Q d obyv = Q d byt. fondu + Q d vybav = 48,30 m 3 /den + 7,00 m 3 /den = 55,30 m 3 /den q d obyv = 0,64 l/s Q m obyv = Q d obyv x k d = 55,30 m 3 /den x 1,50 = 82,95 m 3 /den q m obyv = 0,96 l/s q h obyv = q m obyv x k h = 0,96 l/s x 1,80 = 1,73 l/s II. Potřeba pitné vody pro zemědělství a průmysl : areál CHEPORT spol. s r.o : 15

a) zaměstnanci Q d = 60 zam x 120 l/zam/den = 7,20 m 3 /den q d = 0,08 l/s q h = 7,20 m 3 /hod x 0,50 = 1,00 l/s b) technologie Q d = 42,80 m 3 /den q d = 1,31 l/s q h = 1,31 l/s navrhovaná plocha 18 : Potřeba pitné vody bude určena v dalších stupních projektové dokumentace až na základě požadavků a potřeb investora. Q d m 3 /den q d l/s Q m m 3 /den q m l/s Q h l/s zaměstnanci 7,20 0,08 7,20 0,08 1,00 technologie 42,80 0,50 76,00 0,88 0,88 c e l k e m 50,00 0,58 83,20 0,96 1,88 Potřeba pitné vody pro obec Lhotsko : Q d m 3 /den q d l/s Q m m 3 /den q m l/s q h l/s obyvatelstvo 55,30 0,64 82,95 0,96 1,73 zemědělství a průmysl 50,00 0,64 83,20 0,96 1,7388 c e l k e m 105,30 1,28 166,15 1,92 3,4688 Posouzení kapacit vodovodního systému obce Lhotsko : varianta c) q m - požadavek na odběr ze zdroje 1,92 l/s > využitelná vydatnost vrtů HLV1 a HLV2 0,70-0,75 l/s Obec má proveden hydrogeologický průzkum jímacího území (Vodní zdroje Holešov a.s. 04/2006) pro možnost rozšíření vodního zdroje. varianta a), b), c) potřebná akumulace Q m x 60 % + Q pož = 166,15 m 3 /den x 0,60 + 14 m 3 *)= 114,00 m 3 114,00 m 3 < návrh VDJ 2 x 60 m 3 *) požární zabezpečení areálu firmy CHEPORT spol. s r.o. a navrhované plochy 18 bude zabezpečováno z vlastních zdrojů C5.1.3. Návrh Územní plán navrhuje v souladu s dokumentací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Voding Hranice, s.r.o. 2004 a v souladu s navrhovanou změnou dokumentace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje INEX Kroměříž (2009) zásobování pitnou vodou obce Lhotsko ve 3 variantách : a) připojením na skupinový vodovod Zlín b) připojením na skupinový vodovod Syrákov c) z vlastního vodního zdroje Varianta a) - do navrhovaného VDJ 2 x 60 m 3 (max. hl. 405,00), situovaného jižně zastavěného území obce Lhotsko, bude pitná voda dopravována ze skupinového vodovodu Zlín, z rozvodné vodovodní sítě města Vizovice, pomocí navrhované čerpací stanice, situované v katastrálním území Vizovice. Varianta b) - do navrhovaného VDJ 2 x 60 m 3 (max. hl. 405,00), situovaného jižně zastavěného území obce Lhotsko, bude pitná voda dopravována ze skupinového vodovodu Syrákov přívodním řadem D90, napojeným na přívodní řad pro místní část Bratřejov 16

Chrámečné před redukcí tlaku, který je pod tlakem přerušovací komory Bratřejov 2 x 15 m 3 (429,50/427,00). Varianta c) - do navrhovaného VDJ 2 x 60 m 3 (max. hl. 405,00), situovaného jižně zastavěného území obce Lhotsko, bude pitná voda dodávána z vlastního vodního zdroje. Obec Lhotsko má v současné době již realizovány dva hydrogeologické průzkumné vrty vrt HVL1 (PVC D160, hloubky 46 m) a vrt HVL2 (PVC D160, hloubky 45 m). Celková potencionální dlouhodobě využitelná vydatnost obou zdrojů byla odhadnuta na 0,70 0,75 l/s (vrt HLV1 0,45 l/s, VRT HVL2 0,30 l/s), což je denně maximálně 65 m 3 vody. Vzorky podzemní vody z obou vrtů byly analyzovány dle zákona č. 252/2004 Sb. v rozsahu zkrácený rozbor. Z provedených rozborů vyplývá, že podzemní voda v obou vrtech je velmi kvalitní a lze ji použít jako vodu pitnou. Zvýšené koncentrace Mn (do 0,20 mg/l) jsou přirozeným projevem horninového prostředí a nedochází k nežádoucímu ovlivnění organoleptických vlastností vody. Jímací území Lhotsko má kolem jednotlivých zdrojů podzemní vody navržena ochranná pásma 1. stupně. Vzhledem k situování vodních zdrojů a zajištění ochrany vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů vody přírodními poměry není ochranné pásmo 2. stupně navrhováno. Dle hydrogeologického průzkumu jímacího území (Vodní zdroje Holešov a.s. 04/2006) je možnost rozšíření vodního zdroje. Objekty stávající zástavby i navrhované plochy bydlení, které se nacházejí ve výškách 340,0 385,0 m n.m. budou zásobovány pitnou vodou navrhovanou rozvodnou vodovodní sítí v jednom tlakovém pásmu. Tlakové poměry budou vyhovující, max. hydrostatický tlak bude dosahovat hodnot do 0,65 MPa. K požárním účelům bude sloužit navrhovaná rozvodná vodovodní síť i stávající požární nádrž, která je situována v blízkosti obecního úřadu. Areál firmy CHEPORT spol. s r.o., bude zásobován vodou z navrhované veřejné vodovodní sítě. Stávající vlastní vodovodní zdroj - studny, zůstanou zachovány a budou sloužit jako rezerva. Požární zabezpečení areálu bude i nadále zabezpečováno vlastním systémem. Zásobování pitnou vodou navrhované plochy drobné průmyslové výroby a služeb plochy 18 bude řešeno až na základě požadavků a potřeb investora. C5.2. Odkanalizování C5.2.1. Současný stav V obci Lhotsko je vybudována kanalizační síť, která pokrývá 70 % zastavěné části obce. Dešťové vody i splaškové odpadní vody, které jsou do kanalizace zaúsťovány po předčištění, ale i bez předchozího čistění, jsou odváděny stokami DN 300 a DN 400. Tyto jsou vyústěny do recipientu, kterým je bezejmenný vodní tok, pravostranný přítok Dubovského potoka (zvaný Lhotský potok), protékající zastavěnou částí obce a bezejmenný vodní tok, levostranný přítok Lhotského potoka, protékající západním okrajem katastrálního území obce. Část nemovitostí má vybudovány domovní ČOV. Zbývající nemovitosti jsou odkanalizovány přímo do Lhotského potoka a to po předčištění v septicích, ale i bez předchozího čištění. Vyústění nečištěných splaškových odpadních vod způsobuje v tomto vodním toku značné hygienické a estetické závady. Kanalizace je ve správě obce. Areál firmy CHEPORT spol. s r.o., je odkanalizován vlastním kanalizačním systémem oddílné kanalizace. Splaškové odpadní vody jsou čištěny v ČOV DČB 6,3. Recipientem vyčištěných splaškových odpadních vod a vod dešťových je bezejmenný pravostranný přítok Dubovského potoka (zvaný Lhotský potok). Dle dokumentace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Centroprojekt Zlín a.s. 2004 je ve výhledovém období uvažováno s odkanalizováním obce Lhotsko oddílným kanalizačním systémem. Splaškové odpadní vody budou sváděny do čerpací stanice, situované pod zastavěným územím obce a výtlačným potrubím budou přečerpávány do jednotného kanalizačního systému města Vizovice, ke společnému čištění 17

na ČOV ve Vizovicích. Odkanalizování areálu firmy CHEPORT spol. s r.o. vlastním kanalizačním systémem oddílné kanalizace zůstane zachováno i ve výhledu. Obec má vypracovanou projektovou dokumentaci Splašková kanalizace Lhotsko PS Spojprojekt Praha a.s., středisko Otrokovice (11/2000), která řeší splaškovou kanalizaci navrhovaného oddílného kanalizačního systému obce. Splaškové odpadní vody budou zneškodňovány v navrhované ČOV, která je situována pod zastavěným územím obce. Projektová dokumentace Odvádění a čištění odpadních vod obcí Bratřejov, Jasenná, Lhotsko, Lutonina, Ublo a části města Vizovice studie Voding Hranice, s.r.o (12/2000) řeší odkanalizování všech obcí Mikroregionu systémem oddílné kanalizace. Řešení var. 1. navrhuje v souladu s dokumentací Splašková kanalizace Lhotsko PS Spojprojekt Praha a.s., středisko Otrokovice (11/2000) umístění ČOV III (Lhotsko) pod zastavěným územím obce Lhotsko. Varianta 2. řeší společné čištění splaškových odpadních vod na ČOV Vizovice z obcí Jasenná, Lutonina, Ublo, Bratřejov, Lhotsko a části města Vizovice. C5.2.2. Hydrotechnické výpočty a) dešťové vody Q = ψ. S. q s kde ψ - odtokový součinitel pro různé kategorie zastavění ψ = 0,10-0,35 pro kanalizované plochy dle spádu S - plocha v ha q s - intenzita směrodatného 15 min. deště s periodicitou n = 1 q s = 130 l/s/ha b) splaškové odpadní vody Množství splaškových odpadních vod koresponduje s potřebou pitné vody, uvedenou v kapitole - Zásobování vodou. Areál firmy CHEPORT spol. s r.o.,bude i nadále odkanalizován vlastním kanalizačním systémem oddílné kanalizace, se zneškodňováním splaškových odpadních vod ve vlastní ČOV DČB 6,3. Odkanalizování navrhované plochy 18 budou řešeno vlastním kanalizačním systémem oddílné kanalizace. Průměrný denní přítok městských splaškových odpadních vod : Q 24,m = 55,30 m 3 /den = 0,64 l/s = 2,30 m 3 /hod Průměrný bezdeštný denní přítok : Q 24 = Q 24,m + Q B = 55,30 m 3 /den + 55,30 m 3 /den x 0,05 = = 58,07 m 3 /den = 0,67 l/s = 2,42 m 3 /hod Maximální bezdeštný denní přítok : Q d = Q 24,m x k d + Q B = = 55,30 m 3 /den x 1,50 + 2,77 m 3 /den = 85,72 m 3 /den = 0,99 l/s = 3,57 m 3 /hod znečistění splaškových odpadních vod : počet EO = 350 obyv Q 24 = 58,07 m 3 /den 350 EO x 60 g BSK 5 /obyv/den = 21,00 kg BSK 5 /den 350 EO x 55 g NL/obyv/den = 19,25 kg NL/den 350 EO x 120 g CHSK cr /obyv/den = 42,00 kg CHSK cr /den koncentrace znečistění splaškových odpadních vod 18

362 mg BSK 5 /l 331 mg NL/l 723 mg CHSK cr /l C5.2.3. Návrh Územní plán navrhuje odkanalizování obce Lhotsko v souladu s dokumentací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Centroprojekt Zlín a.s. (2004) kombinovaným kanalizačním systémem. Stávající stoky jednotné kanalizace budou využívány pro odvádění dešťových vod, vyjma funkční stoku jednotné kanalizace v západním okraji zastavěného území obce, která bude i nadále sloužit jako stoka kanalizace jednotné. Pro část navrhovaných ploch bydlení je navrženo doplnění sítě dešťové kanalizace. Dešťové vody budou v maximální míře jímány u jednotlivých nemovitostí a využívány k užitným účelům, např. k zalévání zeleně a zahrad. Splaškové odpadní vody budou navrhovanými stokami splaškové kanalizace a stávající stokou jednotné kanalizace v západním okraji zastavěného území obce po odlehčení v navrhovaném dešťovém oddělovači sváděny do čerpací stanice ČS1, situované pod zastavěným územím obce. Z čerpací stanice ČS1 budou splaškové odpadní vody výtlačným potrubím dopravovány do jednotného kanalizačního systému města Vizovice, a) ke společnému čištění na ČOV ve Vizovicích. Splaškové odpadní vody ze stávajících nemovitostí, které jsou situovány pod niveletou splaškové kanalizace, budou do splaškové kanalizace zaústěny pomocí čerpacích stanic, situovaných u jednotlivých nemovitostí, nebo budou zaústěny do nepropustných bezodtokových jímek a vyváženy na ČOV Vizovice. b) Variantně je navrhováno zneškodňování splaškových odpadních vod v ČOV, situované severně pod zastavěným územím obce.lhotsko Dešťové vody z navrhovaných ploch bydlení 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8 a 9 budou odváděny navrhovanými stokami dešťové kanalizace. Navrhovaná stoka dešťové kanalizace, kterou budou odváděny dešťové vody z navrhované plochy bydlení 1 bude zaústěna do stávající stoky firmy CHEPORT a tím do.lhotského potoka. Stávající záchytný příkop bude zrušen. Dešťové vody z navrhovaných ploch bydlení 2, 3, 4 a 5 budou odváděny navrhovanými stokami dešťové kanalizace, zaústěnými do stávající dešťové kanalizace a vyústěny do Lhotského potoka. Dešťové vody z navrhované plochy bydlení 6 budou zaústěny do stávající dešťové kanalizace. Dešťové vody z navrhovaných ploch bydlení 7, 8 a 9 budou odváděny navrhovanou stokou dešťové kanalizace, vyústěnou do Lhotského potoka. Splaškové odpadní vody ze stávající zástavby i z navrhovaných ploch bydlení 1 9 budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace, zaústěnými do navrhované čerpací stanice ČS1, která je situována severozápadně pod zastavěným územím obce. Variantně budou zaústěny do navrhované ČOV, situované severozápadně pod zastavěným územím obce. Splaškové odpadní vody z navrhované plochy bydlení 1 budou odváděny navrhovanou stokou splaškové kanalizace a pomocí navrhované ČS2 výtlačným řadem dopravovány do splaškové kanalizace obce. Splaškové odpadní vody z části navrhované plochy bydlení 9 budou odváděny navrhovanou stokou splaškové kanalizace a pomocí navrhované ČS3 výtlačným řadem dopravovány do splaškové kanalizace obce. Navrhované plochy bydlení 10 a 11 a část stávající zástavby západního okraje zastavěného území budou odkanalizovány jednotným kanalizačním systémem. Dešťové i splaškové odpadní vody z navrhovaných ploch bydlení 10 a 11 budou odváděny navrhovanými stokami jednotné kanalizace, která bude zaústěna do stávající stoky jednotné kanalizace, která bude po odlehčení dešťových vod v navrhované dešťovém oddělovači DO1 zaústěna do navrhované čerpací stanice ČS1 (variantně bude zaústěna do navrhované stoky splaškové kanalizace, která přivádí splaškové odpadní vody do navrhované ČOV, 19

situované severozápadně pod zastavěným územím obce). Recipientem dešťového oddělovače DO1 bude Lhotský potok. Navrhovaná plocha bydlení 12 bude odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Splaškové odpadní vody budou zneškodňovány v domovních ČOV, případně budou jímány v nepropustných jímkách na vyvážení. Areál firmy CHEPORT spol. s r.o., bude i ve výhledu odkanalizován vlastním kanalizačním systémem oddílné kanalizace. Splaškové odpadní vody jsou čištěny v ČOV DČB 6,3. Recipientem vyčištěných splaškových odpadních vod a vod dešťových je bezejmenný potok (Lhotský potok). Plocha drobné průmyslové výroby a služeb 18 bude odkanalizována vlastním kanalizačním systémem oddílné kanalizace. C5.3. Zásobování plynem C5.3.1.Současný stav Zastavěné území obce Lhotsko je v současné době již zemním plynem zásobováno. Zásobování zemním plynem je řešeno STL plynovodem D90, který je napojen na stávající STL plynovod D160 v okrajové části města Vizovice. Rozvodná plynovodní síť je vybudována D90 a D63. STL rozvodná plynovodní síť, která je ve správě Jihomoravské plynárenské, a.s., je provozována pod tlakem 0,10 MPa. Jednotliví odběratelé jsou zásobováni zemním plynem pomocí domovních regulátorů AL.z. Areál firmy CHEPORT spol. s r.o. není v současné době zemním plynem zásobován. C5.3.2. Výpočet potřeby plynu Počet bytů z r. 2009 90 bytů. Navrhovaný počet bytů - 125 bytů. kategorie C vaření + ohřev TUV + otop - 2,60 m 3 /hod, 3000 m 3 /rok potřeba plynu pro bytový fond : 125 bytů. x 2,60 m 3 /hod = 325 m 3 /hod 125 bytů x 3 000 m 3 /rok = 375 000 m 3 /rok C5.3.3. Návrh Územní plán navrhuje zachování současného systému zásobování obce Lhotsko zemním plynem a respektuje veškerá stávající plynárenská zařízení včetně ochranných pásem. STL rozvodná plynovodní síť bude i nadále provozována pod tlakem 0,10 MPa. Jednotliví odběratelé budou i nadále zásobováni zemním plynem přes domovní regulátory Al.z. Navrhované plochy bydlení individuální plochy 1, 3, 4, 5, 10 a plocha 11 budou zásobovány zemním plynem z navrhovaných STL plynovodů. Navrhované plochy bydlení individuální plocha 7 a plocha 8 budou zásobovány zemním plynem ze stávajících STL plynovodů. Navrhované plochy bydlení individuální plochy 2, 6 a plocha 9 budou zásobovány zemním plynem částečně ze stávajících STL plynovodů a částečně ze STL plynovodů navrhovaných. Navrhovaná plocha bydlení individuální plocha 12 nebude zemním plynem zásobována. Areál firmy CHEPORT spol. s r.o. bude ve výhledu zásobován zemním plynem. Zásobování zemním plynem navrhované plochy drobné průmyslové výroby a služeb plochy 18 bude řešeno až na základě požadavků a potřeb investora. 20