1.1.11 Dohoda o pracovní činnosti zaměstnání malého rozsahu

MZDOVÉ VÝPOČTY V PŘÍKLADECH 1 Příklady výpočtu mzdy zaměstnance v roce 2011 1.1 1.1.11 Dohoda o pracovní činnosti zaměstnání malého rozsahu Příklad Zaměstnanec má sjednanou výši odměny 140 Kč za hodinu, dohoda o pracovní činnosti je uzavřena na dobu neurčitou, rozsah výkonu práce je stanoven v rozsahu průměrně 12 hodin týdně, tedy výkon práce podle potřeb zaměstnavatele. Zaměstnanec nepodepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů a doložil potvrzení, že jiný zaměstnavatel odvádí zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy. Jeho příjmy byly v lednu 2 000 Kč, v únoru 500 Kč a v březnu 10 000 Kč. Výpočet krok za krokem Měsíc leden únor březen Výše odměny 2 000 Kč 500 Kč 10 000 Kč Nemocenské pojištění 2 000 x 6,5 % = 130 Kč není účasten NP 10 000 x 6,5 % = 650 Kč zaměstnanec Nemocenské pojištění 2 000 x 25 % = 500 Kč není účasten NP 10 000 x 25 % = 2 500 Kč zaměstnavatel Zdravotní pojištění zaměstnanec 90 Kč neodvádí se ZP jedná se o DPČ viz 5 písm. a) bod 6 zákona č. 48/1997 Sb. 450 Kč Zdravotní pojištění zaměstnavatel 2 000 x 13,5 % = 270 Kč, 270 : 3 = 90 Kč, 270 90 = 180 Kč neodvádí se ZP jedná se o DPČ viz 5 písm. a) bod 6 zákona č. 48/1997 Sb. 10 000 x 13,5 % = 1 350 Kč, 1 350 : 3 = 450 Kč, 1 350 450 = 900 Kč Daňový základ 2 000 + 500 + 180 = = 2 680 Kč 500 Kč 10 000 + 2 500 + 900 = = 13 400 Kč Daňový základ zaokr. 0 0 13 400 Kč Záloha daně 15 % 0 0 2 010 Kč Srážková daň 15 % 402 Kč 75 Kč 0 Čistá mzda 2 000 130 90 402 = 1 378 Kč 500 75 = 425 Kč 10 000 650 450 2 010 = 6 890 Kč Odvod ZP celkem 90 + 180 = 270 Kč 0 450 + 900 = 1 350 Kč Odvod NP celkem 130 + 500 = 630 Kč 0 650 + 2 500 = 3 150 Kč Zaměstnavatel je povinen zaměstnance odhlásit ze zdravotního pojištění k 31. 1. a pak přihlásit k 1. 3. Pokud bude mít v dubnu zúčtovaný příjem nižší než 2 000 Kč, musí ho zaměstnavatel ze zdravotního pojištění k 31. 3. znovu odhlásit. KOC UKÁZKY Z KAPITOLY 1.1

2 MZDOVÉ VÝPOČTY V PŘÍKLADECH 1.3 Praktické příklady na výpočet hrubé mzdy 1.3.6 Výkon práce přesčas ve svátek Příklad Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby. V kalendářním měsíci má stanoven fond pracovní doby 176 hodin, z toho 8 hodin činí svátek ve všední den. Měsíční mzda činí 15 800 Kč, průměrný hodinový výdělek je 92,50 Kč. Zaměstnavatel poskytuje příplatkové mzdy pouze ve výši stanovené zákonem. Jednotlivé varianty postupu výpočtu Varianta I zaměstnanec nečerpá náhradní volno za práci přesčas, ani za práci ve svátek Zaměstnanec jde do práce ve svátek a v tento den odpracuje 16 hodin, z nichž 8 hodin je práce přesčas. Nečerpá náhradní volno za svátek, ani za práci přesčas. Se zaměstnancem je uzavřena dohoda, že za svátek mu bude poskytnuto finanční plnění ve formě příplatku za svátek namísto náhradního volna. Výpočet mzdy: Mzda za výkon práce Příplatek za práci ve svátek Příplatek za práci přesčas Celková výše mzdy 15 800 : 176 x (176 + 8) = 16 518,18 Kč 16 x 92,50 x 100 % = 1 480 Kč 8 x 92,50 x 25 % = 185 Kč 16 518,18 + 1 480 + 185 = 18 183,18 Kč, zaokr. 18 184 Kč Varianta II zaměstnanec čerpá náhradní volno za práci přesčas i za práci ve svátek Zaměstnanec jde do práce ve svátek a odpracuje 8 hodin. Den svátku není jeho obvyklým pracovním dnem. Protože má již fond týdenní pracovní doby naplněn, jedná se též o práci přesčas (má uzavřenou dohodu, že za práci přesčas bude čerpat náhradní volno). Zaměstnanec čerpá náhradní volno za svátek i za práci přesčas. Znamená to, že za jeden den výkonu práce dostane dva dny náhradního volna. Za práci přesčas v rozsahu 8 hodin bude čerpat náhradní volno v témž rozsahu (dojde ke kompenzaci). Za práci ve svátek bude čerpat náhradní volno v rozsahu 8 hodin a obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Výpočet mzdy Náhrada mzdy v době čerpání náhradního volna za svátek Celková výše mzdy 15 800 : 176 x 168 = 15 081,82, zaokr. 15 082 Kč 8 x 92,50 x 100 % = 740 Kč 15 082 + 740 = 15 822 Kč

MZDOVÉ VÝPOČTY V PŘÍKLADECH 3 Praktické příklady na výpočet hrubé mzdy 1.3 Varianta III zaměstnanec čerpá pouze náhradní volno za práci přesčas Zaměstnanec jde do práce ve svátek a odpracuje 8 hodin. Protože má již fond týdenní pracovní doby naplněn, jedná se též o práci přesčas. Za práci přesčas čerpá náhradní volno (má uzavřenou dohodu o poskytnutí náhradního volna za práci přesčas a dohodu o poskytnutí příplatku za práci ve svátek namísto náhradního volna za výkon práce ve svátek). Za práci přesčas v rozsahu 8 hodin bude čerpat náhradní volno v témž rozsahu (dojde ke kompenzaci). Za práci ve svátek bude poskytnut příplatek ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku. Výpočet mzdy Příplatek za práci ve svátek Celková výše mzdy 15 800 : 176 x 176 = 15 800 Kč 8 x 92,50 x 100 % = 740 Kč 15 800 + 740 = 16 540 Kč Varianta IV zaměstnanec čerpá pouze náhradní volno za svátek Zaměstnanec jde do práce ve svátek a odpracuje 8 hodin. Protože má již fond týdenní pracovní doby naplněn, jedná se též o práci přesčas. Zaměstnanec čerpá náhradní volno za práci ve svátek. Za práci přesčas mu náleží mzda a příplatek. U této varianty není třeba se zaměstnancem uzavírat jakoukoliv dohodu, protože se jedná o postup dle zákoníku práce. Za práci přesčas v rozsahu 8 hodin obdrží mzdu s příplatkem ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, za práci ve svátek bude čerpat náhradní volno a bude mu poskytnuta náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku. Výpočet mzdy bez práce přesčas (čerpá náhradní volno za svátek) Náhrada mzdy v době náhradního volna za svátek Mzda za práci přesčas Příplatek za práci přesčas Celková výše mzdy 15 800 : 176 x 168 = 15 081,Kč, zaokr. 15 082 Kč 8 x 92,50 x 100 % = 740 Kč 15 800 : 176 x 8 = 718,18 Kč, zaokr. 718 Kč 8 x 92,50 x 25 % = 185 Kč 15 082 + 740 + 718 + 185 = 16 725 Kč KOC UKÁZKY Z KAPITOLY 1.3

4 MZDOVÉ VÝPOČTY V PŘÍKLADECH 1.5 Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti 1.5 Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti 1.5.1 Podmínky pro poskytování náhrady mzdy Podmínky pro poskytování náhrady mzdy: a) zaměstnání trvá, b) zaměstnání založilo účast na nemocenské pojištění, c) není překročena podpůrčí doba pro nárok na nemocenské ( 26 ZNP). Upozornění, na co nesmíte při výpočtu zapomenout Příklad 1 Zaměstnanec ukončí pracovní poměr k 30. 6. kalendářního roku. V rámci ochranné lhůty bude uznán práce neschopným od 5. 7. kalendářního roku. Nárok na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nevzniká, protože zaměstnání skončilo. Pokud bude DPN trvat déle než 21 kalendářních dnů, pak od 22. kalendářního dne mu vznikne nárok na nemocenské. Příklad 2 Zaměstnanec má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou se sjednanou výší odměny 1 990 Kč měsíčně. V jednotlivých měsících zúčtované odměny dosáhnou částky jen 1 990 Kč nebo nižší. Takový zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění a nebude mít v případě pracovní neschopnosti nárok na náhradu odměny při DPN. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu podle 7 ZNP. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, které trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů, avšak sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. Pro rok 2011 činí rozhodný příjem 2 000 Kč měsíčně. Pokud však v některém měsíci zúčtovaný příjem dosáhne částky alespoň ve výši rozhodného příjmu, bude zaměstnanec v tomto měsíci účasten nemocenského pojištění a bude mít v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na náhradu mzdy při DPN. Příklad 3 Zaměstnankyně má pracovní poměr na zkrácený úvazek a sjednaná mzda činí 1 800 Kč. Od počátku roku měla vždy jen zúčtovaný příjem 1 800 Kč, avšak v dubnu jí zaměstnavatel zúčtoval též odměnu a celková výše mzdy dosáhla částku 3 500 Kč. Současně však zaměstnankyně byla uznána práce neschopnou od 28. 4. do 31. 5. kalendářního roku. Dne 28. 4. neodpracovala nic ze své směny. Počátek 21denního období začíná dnem 28. 4. a trvá do 18. 5. Pro účely poskytování náhrady mzdy je nutné znát její harmonogram směn na příslušné období. Předpokládejme, že zaměstnankyně pracuje pravidelně 2 dny v týdnu v rozsahu 3 hodiny denně. Na celé období 21 dnů jí připadne pouze 6 směn, přičemž za první tři dny náhradu mzdy neobdrží. Za čtvrtý a další pracovní den jí náleží náhrada mzdy za 3 hodiny. Celkem obdrží náhradu mzdy za 3 směny po 3 hodinách. Tím bude celý její nárok z hlediska náhrady mzdy při DPN vyčerpán. Od 19.5. jí bude náležet nemocenské.

MZDOVÉ VÝPOČTY V PŘÍKLADECH 5 Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti 1.5 Příklad 4 Pracující důchodce má uzavřen pracovní poměr od 1. 3. do 30. 11. kalendářního roku se stanovenou mzdou ve výši 15 000 Kč měsíčně. Směny má rozvrženy rovnoměrně vždy po 8 hodinách. Ode dne vzniku pracovního poměru do konce září bude několikrát nemocen tak, že vyčerpá 63 kalendářních dnů z podpůrčí doby. V říjnu bude nemocen od 1. 10. do 29. 10. kalendářního roku. Nárok na náhradu mzdy při DPN mu vznikne, protože i pro poživatele starobních důchodů platí obecná podpůrčí doba 380 kalendářních dnů (viz 26 ZNP). Náhrada mzdy bude poskytnuta za pracovní dny, které spadnou do prvních 21 kalendářních dnů DPN s výjimkou prvních tří pracovních dnů, tedy až do 21. 10. kalendářního roku. Od 22. 10. do 29. 10. kalendářního roku již náležet nemocenské nebude. Pak znovu onemocní od 6. 11. do 26. 11. kalendářního roku a opět mu vznikne nárok na náhradu mzdy po dobu 21 kalendářních dnů DPN. Několik variant příkladů Příklad 5 Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu od pondělí do pátku a jeho směna má délku 7,5 hodiny. Ke dni vzniku pracovní neschopnosti, která začala od 2. 5. kalendářního roku, má vyčerpáno již 375 kalendářních dnů z podpůrčí doby. Tato pracovní neschopnost bude trvat až do 15. 8. kalendářního roku. Do vyčerpání podpůrčí doby zbývá pouze 5 kalendářních dnů. Podpůrčí doba bude trvat nejdéle do 6. 5. kalendářního roku. Náhrada mzdy při DPN se poskytuje od čtvrtého pracovního dne. Předpokládejme, že zaměstnanec měl plánováné směny v daném období na tyto dny: 4. 5. (pondělí), 5. 5. (úterý), 6. 5. (středa) kalendářního roku. Za tyto dny nedostane nic (tzv. karenční doba). Tím však bude vyčerpána celá podpůrčí doba a zaměstnanci nevznikne nárok na náhradu mzdy (do 21. kalendářního dne trvání DPN), ani nárok na nemocenské. Příklad 6 Zaměstnanec má uzavřen dlouhodobý pracovní poměr a požádá zaměstnavatele o neplacené volno v době od 1. 5. do 30. 6. kalendářního roku. Od 2. 5. je však uznán práce neschopným a nemoc trvá do 31. 7. kalendářního roku. Nárok na náhradu mzdy mu nevznikne, protože mu v době neplaceného volna nevzniká nárok na nemocenské. Důvodem je to, že pracovní neschopnost vznikla po dni nástupu na neplacené volno. V případě, že by DPN vznikla v den nástupu na neplacené volno, tedy dne 1. 5., vznikl by nárok na nemocenské a tím by vznikl i nárok na náhradu mzdy. Protože nemoc pokračuje po ukončení neplaceného volna, bude zaměstnanci od 1. 7. náležet nemocenské až do ukončení pracovní neschopnosti. Příklad 7 Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu od pondělí do pátku a jeho směna má délku 7,5 hodiny. Od pondělí (2. 2. kalendářního roku) má plánovanou dovolenou. V neděli dne 1. 2. onemocní. Vzhledem k tomu, že v době nemoci nelze čerpat dovolenou, musí se dovolená zrušit a den 1. 2. kalendářního roku je počátek vzniku dočasné pracovní neschopnosti. KOC UKÁZKY Z KAPITOLY 1.5

6 MZDOVÉ VÝPOČTY V PŘÍKLADECH 1.7 Srážky ze mzdy 1.7.4 Srážky k oddlužení při tzv. osobním bankrotu Fyzická osoba, která není podnikatelem, může podat návrh na povolení oddlužení podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Jakmile je zahájeno řízení o oddlužení, nesmí zaměstnavatel ze mzdy dlužníka nic srážet. Insolvenční soud je povinen do 3 hodin po zahájení řízení o oddlužení uvést dlužníka do insolvenčního rejstříku (tímto okamžikem nesmí plátce mzdy z příjmu dlužníka nic srážet). Insolvenční rejstřík je veřejně přístupná databáze, kde se plátce mzdy dozví, bylo-li zahájeno řízení o oddlužení. Dnem doručení rozhodnutí o schválení oddlužení formou splátkového kalendáře musí zaměstnavatel provádět srážku ze mzdy ve stejném rozsahu, v jakém se provádějí srážky přednostního charakteru při výkonu rozhodnutí (exekuci). Sražené částky zasílá plátce insolvenčnímu správci, i když rozhodnutí o oddlužení nenabylo právní moci. Ostatní srážky zaměstnavatel nesmí provádět s výjimkou těch, u nichž lze na žádost zaměstnance provádět srážky nad rámec občanského soudního řádu (OSŘ). Jedná se o srážky na základě dohody, kdy není ohroženo provádění exekučních srážek a kde věřitelem není zaměstnavatel. Takovou srážkou je například srážení příspěvků odborové organizaci, která působí u zaměstnavatele. Zaměstnanec však musí podat žádost, v níž uvede, aby plátce mzdy prováděl příslušnou srážku nad rámec občanského soudního řádu. Zaměstnavatel pak takovou srážku uspokojuje ze třetí třetiny nebo z nezabavitelné částky. Příklad V insolvenčním rejstříku se objeví zaměstnanec, u něhož bylo zahájeno řízení o oddlužení dne 15. 6. 2011. Zaměstnavatel dosud prováděl dvě srážky, z toho jednu přednostní a druhou nepřednostní. Současně evidoval ještě další srážky, které byly v pořadí. Dne 20. 7. 2011 je doručeno rozhodnutí o schválení oddlužení s tím, že je uvedeno provádění srážky v rozsahu dle občanského soudního řádu (přednostní exekuce). Zaměstnanec má v červenci čistou mzdu 15 290 Kč. Je ženatý, bezdětný. Červen: Dnem 15. 6. 2011 musí přestat srážky provádět. Za červen 2011 musí zaměstnanci vyplatit celou čistou mzdu, protože do doby zpracování závěrky za červen neobdržel od insolvenčního soudu rozhodnutí o schválení oddlužení formou splátkového kalendáře. Červenec (výplatní termín v srpnu): Nezabavitelná částka činí 5 326 + 1 331,50 = 6 657,50, zaokr. 6 658 Kč Mzda snížená o nezabavitelnou částku 15 290 6 658 = 8 632 Kč Plně zabavitelná část mzdy 8 632 7 989 = 643 Kč Výše třetin 7 989 : 3 = 2 663 Kč Ze mzdy bude sraženo 2 663 (druhá třetina) + 2 663 (první třetina) + 643 (plně zabavitelná část mzdy) = 5 969 Kč Do doby, než bude insolvenčním správcem sděleno číslo účtu pro zasílání sražené částky, musí zaměstnavatel sraženou částku deponovat. Jakmile se číslo účtu dozví, odešle deponované částky insolvenčnímu správci. V daném případě se odešle 5 969 Kč.

MZDOVÉ VÝPOČTY V PŘÍKLADECH 7 Srážky ze mzdy 1.7 Zaměstnanec může požádat zaměstnavatele, aby nad rámec OSŘ prováděl srážku týkající se příspěvku odborové organizaci, která působí u zaměstnavatele, a to ve výši 0,5% z čisté mzdy. Zaměstnavatel z nezabavitelné částky srazí Zaměstnanci vyplatí Kontrola 15 290 x 0,5 % = 76 Kč 2 663 (třetí třetina) + 6 582 (6 658 76, tj. nezabavitelná částka snížená o příspěvek odborové organizaci) = 9 245 Kč 9 245 + 76 + 5 969 = 15 290 Kč Zaměstnanci nelze provádět jiné srážky týkající se například závodního stravování, případně jiné srážky na základě dohody ve prospěch zaměstnavatele. Jiné srážky lze provádět jen za předpokladu splnění všech podmínek stanovených v zákoníku práce v 148 odst. 2, druhá věta: Ve větším rozsahu, (rozumějme nad rámec OSŘ), lze provádět srážky jen na základě dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance, pokud nejde o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny. KOC UKÁZKY Z KAPITOLY 1.7

8 MZDOVÉ VÝPOČTY V PŘÍKLADECH 1.10 Zdravotní pojištění 1.10.3 Maximální vyměřovací základ Upozornění na legislativní změny od 1. 1. 2011 Pro rok 2011 platí maximální vyměřovací základ ve výši 1 781 280 Kč. Dosáhne-li zaměstnanec maximálního vyměřovacího základu, pojistné se neplatí. Příklad 1 Zaměstnanec má měsíční příjem 150 000 Kč a v měsíci červnu mu bude ještě zúčtována odměna ve výši 800 000 Kč, takže v měsíci červenci dosáhne maximálního vyměřovacího základu. Od ledna do června bude činit součet měsíčních vyměřovacích základů V červenci bude příjem činit 150 000 Kč a bude dosaženo maximálního vyměřovacího základu. Pojistné bude odvedeno pouze z rozdílu zaměstnanec zaplatí pojistné ve výši zaměstnavatel zaplatí pojistné ve výši 150 000 x 6 + 800 000 = 1 700 000 Kč 1 781 280 1 700 000 = 81 280 Kč, 81 280 x 13,5 % = 10 972,80 Kč, zaokr. 10 973 Kč 10 973 : 3 = 3 657,67 Kč, zaokr. 3 658 Kč 10 973 3 658 = 7 315 Kč Komplexní příklad na výpočet čisté mzdy při dosažení maximálního vyměřovacího základu najdete v kapitole 1.1.3. Příklad 2 příjem od dvou zaměstnavatelů Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, platí maximální vyměřovací základ pro každého zaměstnavatele. Za kalendářní rok dosáhne zaměstnanec příjmů: u zaměstnavatele A 950 000 Kč, u zaměstnavatele B 840 000 Kč. Každý zaměstnavatel odvede pojistné z dosaženého příjmu ve výši 13,5 %. Po skončení kalendářního roku vystaví na žádost zaměstnance potvrzení o výši vyměřovacích základů, z nichž bylo pojistné odvedeno. Zaměstnanec požádá zdravotní pojišťovnu o část pojistného, které zaplatil ze součtu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ. Postup: 950 000 + 840 000 1 781 280 = 8 720 Kč, 8 720 x 4,5 % = 392,40 Kč, po zaokrouhlení 393 Kč. Zdravotní pojišťovna vrátí pojistné ve výši 393 Kč. Zaměstnavatelům se žádné pojistné nevrací, protože maximální vyměřovací základ je stanoven pro zaměstnance.

MZDOVÉ VÝPOČTY V PŘÍKLADECH 9 Zdravotní pojištění 1.10 Příklad 3 příjem ze zaměstnání a z podnikání Zaměstnanec dosáhne za rok 2011 příjmy ze zaměstnání ve výši 1 440 000 Kč a v rámci podnikání bude jeho čistý příjem činit 820 000 Kč. V rámci podnikatelské činnosti je vyměřovacím základem pro odvod pojistného 50 % čistých příjmů, tedy 410 000 Kč. Zálohy na pojistné z podnikání neplatil, protože podnikání nebylo hlavním zdrojem jeho příjmů. Zaměstnavatel odvede pojistné z vyměřovacího základu 1 440 000 Kč a na žádost zaměstnance vystaví potvrzení o výši vyměřovacího základu za kalendářní rok. V přehledu o zaplacených zálohách, příjmech a výdajích OSVČ bude zúčtováno pojistné takto: 1 440 000 + (820 000 : 2) = 1 850 000 Kč 1 850 000 1 781 280 = 68 720 Kč 410 000 68 720 = 341 280 Kč Pokud pojištěnec neplatil zálohy na pojistné jako OSVČ vedlejší, doplatí zdravotní pojišťovně pojistné ve výši: 341 280 x 13,5 % = 46 072,80 Kč, po zaokrouhlení 46 073 Kč. Pojistné bylo za kalendářní rok odvedeno z maximálního vyměřovacího základu: 1 440 000 + 341 280 = 1 781 280 Kč. Příklad 4 dva zaměstnavatelé a OSVČ Zaměstnanec dosáhne příjmů v kalendářním roce 2011: u zaměstnavatele A 880 000 Kč, u zaměstnavatele B 930 000 Kč, V rámci OSVČ má čisté příjmy ve výši 450 000 Kč. Polovina činí 225 000 Kč. Částka převyšující maximální vyměřovací základ 880 000 + 930 000 = 1 810 000 Kč, 1 810 000 1 781 280 = 28 720 Kč Pojištěnec z podnikatelské činnosti již žádné pojistné neodvede a ještě požádá zdravotní pojišťovnu o vratku pojistného ve výši Kontrola 28 720 x 4,5 % = 1 292,40 Kč, zaokr. 1 293 Kč 880 000 + 930 000 28 720 = 1 781 280 Kč

10 MZDOVÉ VÝPOČTY V PŘÍKLADECH 1.10 Zdravotní pojištění 1.10.6 Příjmy zúčtované po skončení zaměstnání Příklad Zaměstnanec ukončí pracovní poměr dne 30. 6. 2011. Protože měl sjednanou dohodu, kterou se zavázal, že po určitou dobu po skončení zaměstnání se zdrží výkonu výdělečné činnosti, která byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele (nejdéle po dobu jednoho roku), je zaměstnavatel povinen poskytovat peněžité vyrovnání, které je splatné pozadu za měsíční období, pokud se účastníci nedohodli na jiné době splatnosti. Pro poskytování peněžitého vyrovnání bude v daném případě použit průměrný výdělek platný k 1. 7. 2011, protože peněžité vyrovnání je splatné pozadu poprvé vzniká nárok dne 1. 8. 2011. Vzhledem k tomu, že se jedná o příjem podle 6 ZDP, bude se odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Peněžité vyrovnání odvozené z průměrného hodinového výdělku k 1. 7. 2011 činí 55 478 Kč. Zaměstnavatel bude příjem vyplácet v pravidelných výplatních termínech, tedy poprvé dne 10. 8. 2011. Pojistné na ZP bude odvedeno ve výši Bývalému zaměstnanci se srazí Bývalý zaměstnavatel odvede 55 478 x 13,5 % = 7 489,53 Kč, zaokr. 7 490 Kč 7 490 : 3 = 2 496,67 Kč, zaokr. 2 497 Kč 7 490 2 497 = 4 993 Kč Zaměstnavatel musí oznámit ukončení zaměstnání k datu 30. 6. 2011 pomocí kódu O. V Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele nebude tato osoba nikdy započtena v údaji Počet zaměstnanců pojištěných u zdravotní pojišťovny. V úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u zdravotní pojišťovny však peněžité vyrovnání zahrnuto bude. Bývalý zaměstnanec, pokud nenastoupí do jiného zaměstnání nekolidujícího s konkurenční doložkou, se stává osobou bez zdanitelných příjmů a je povinen platit pojistné ve výši 1 080 Kč za kalendářní měsíc. Pojistné je splatné do 8. kalendářního dne následujícího měsíce. Poprvé zaplatí pojistné ve výši 1 080 Kč do 8. 8. 2011. Doplňujeme, že z těchto příjmů se odvede i nemocenské pojištění, protože se jedná o příjem plynoucí z ukončeného pojištěného zaměstnání. Zdanění provede plátce v závislosti na tom, zdali bude nově podepsáno Prohlášení poplatníka nebo nikoliv, neboť dnem ukončení zaměstnání končí platnost dokladu Prohlášení poplatníka. V případě, že bývalý zaměstnanec nemá jiného plátce, může na dobu, kdy bude pobírat peněžité vyrovnání, podepsat Prohlášení poplatníka pro bývalého zaměstnavatele a uplatnit nárok na daňové slevy, případně i daňové zvýhodnění na nezaopatřené děti. KOC UKÁZKY Z KAPITOLY 1.10

MZDOVÉ VÝPOČTY V PŘÍKLADECH 11 Část Praktické přehledy Vám usnadní Daně z příjmů 2.2 postup při mzdových výpočtech Daňový režim vybraných zaměstnaneckých benefitů Plnění zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance Náhrada mzdy po dobu prvních dnů nemoci (nad zákonné plnění) jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy Peněžité plnění poskytované v době pracovní neschopnosti, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy Výrobky a služby poskytované zaměstnancům za nižší než obvyklou cenu, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy Dovolená nad rámec zákoníku práce, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy Poskytnutí služebního vozidla zaměstnanci i pro soukromé účely Poskytované cestovní náhrady do výše limitu určeného pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v 109 odst. 3 zákoníku práce (tzv. rozpočtová sféra) Poskytované cestovní náhrady nad limit stanovený pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v 109 odst. 3 zákoníku práce (tzv. rozpočtová sféra) Nepeněžní plnění ve formě možnosti použití zdravotnických zařízení z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů Prohlubování kvalifikace a rekvalifikace zaměstnanců spojené s potřebou zaměstnavatele nepeněžní plnění Daňově účinný náklad zaměstnavatele prostřednictvím daňových odpisů podle 26 33 24 odst. 2 písm. zh) 24 odst. 2 písm. zh) 24 odst. 2 písm. j) bod 3 Zdanění na straně zaměstnance neboť nelze zahrnout pod 6 odst. 9 písm. s) neboť nelze zahrnout pod 6 odst. 9 písm. s) příjem podle 6 odst. 3 příjem podle 6 odst. 3 příjem podle 6 odst. 6 (1 % vstupní ceny motorového vozidla, minimálně 1 000 Kč) není předmětem daně podle 6 odst. 7 písm. a) neboť nelze zahrnout pod 6 odst. 7 písm. a) osvobozeno od daně podle 6 odst. 9 písm. d) osvobozeno od daně podle 6 odst. 9 písm. a) PŘEHLEDY

12 MZDOVÉ VÝPOČTY V PŘÍKLADECH 2.2 Daně z příjmů PŘEHLEDY Plnění zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance Zvyšování kvalifikace zaměstnanců spojené s potřebou zaměstnavatele nepeněžní plnění (již pro zdaňovací období 2009 viz zákon č. 216/2009 Sb.) Zvyšování kvalifikace zaměstnanců peněžní plnění jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy Příspěvek na penzijní připojištění, soukromé životní pojištění a penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění (v zemi EU, Norsku nebo Islandu) do 24 000 Kč za rok na všechna pojištění, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy Příspěvek na penzijní připojištění, soukromé životní pojištění a penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění (v zemi EU, Norsku nebo Islandu) nad 24 000 Kč ročně, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy Hodnota přechodného ubytování poskytnutého v nepeněžní formě do 3 500 Kč měsíčně, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy Hodnota přechodného ubytování poskytnutého v nepeněžní formě nad 3 500 Kč měsíčně, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy Hodnota nepeněžních darů z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů do výše 2 000 Kč ročně za podmínek stanovených v 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Daňově účinný náklad zaměstnavatele 24 odst. 2 písm. j) bod 3 Vše důležité stručně a přehledně v jedné tabulce. Zdanění na straně zaměstnance osvobozeno od daně podle 6 odst. 9 písm. a) příjem podle 6 osvobozeno od daně podle 6 odst. 9 písm. p) příjem podle 6 osvobozeno od daně podle 6 odst. 9 písm. i) příjem podle 6 osvobozeno od daně podle 6 odst. 9 písm. g) KOC UKÁZKY Z KAPITOLY 2.2