185 S Y R E N A. Zima 2010 2011. 38 let KLUBU 1972 2010. 29 let SYRENY 1981 2010

- 1-185 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů 07-14 KARVINÁ 38 let KLUBU 1972 2010 29 let SYRENY 1981 2010 Zima 2010 2011 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ

- 2 - Sbíráte označení nákladů známek a tiskových válců po r. 1945 až do měnové reformy v r. 1950? V poslední době se i o toto zajímají filatelisté v Polsku. Sále více jich sbírá známky specializovaně a méně námětově. V minulosti náměty převládaly! Zajímavým sběratelstvím je hledání označení nákladů známek a jejich tiskových válců. Po více jak 60 letech je to sice obtíņné, ale dá se stále něco najít v nabídkách a na aukcích. Situaci komplikuje to, ņe v minulosti si prodejci známek usnadňovali práci tím, ņe předem otrhávali vńechny okraje přepáņkových archů, coņ se děje v mnoha případech jeńtě dnes. Proto zachraňme, co se jeńtě zachránit dá! V polské monografii Díl II je tato oblast do měnové reformy poměrně dobře zdokumentována. Zveřejnit zde vńe je nad nańe moņnosti (rozsahem i kompletací materiálu). Přesto bychom chtěli alespoň na něco upozornit! II. výročí vyhláńení Červencového manifestu: Známka, katologové číslo Fi 407. Vydání z 22.7.1946. Rotační hlubotisk Národní tiskárny v Krakově. Papír dřevitý, bílý, tenký. Perforace Zř. 10¾. Tisková forma byla jednosektorová, přepáņkový arch obsahuje 50 kusů známek (5x10). Počítadlo je na horním okraji PA (zł.) a na dolním okraji PA (kusy). Pod 46. známkovým polem PA je označení OK. (viz ukázka vlevo). Monografie chybně uvádí označení OK. pod 16 známkovým polem. Ná klad známek byl vytińtěn v jednom dni, a to 261.000 kusů. Z toho bylo 101.750 kusů pouņito pro přetisk +7 zł./sejm/usta- WODAWCZY/19.I.1947 (3+7). Vznikla tak nová známka Fi 416. Z původního tisku známky bylo z 280 kusů PA makulatury a tiskových zkouńek zničeno 254 a zbytek byl předán pro dokumentaci v Pońtovním muzeu. Známky bez přetisku byly v pońtovním provozu do 22.8.1946, známky s přetiskem byly v platnosti do 28.2.1947. Známka bez přetisku nominální hodnota 3 zł, s přetiskem 3+7=10 zł. Náhrobní kámen z hrobu Henryka IV. Probusa: Známka katal.číslo Fi 409, nominální hodnota 6 zł. Rotační hlubotisk Národní tiskárny v Krakově. Vydání z 1.9.1946. Papír dřevitý, ńedý, střední. Počítadlo je na horním okraji PA (zł.) a na dolním okraji PA (kusy). Označení nákladu a tiskového válce je pod 91.-92.známkovým polem PA.Tisková forma byla jednosektorová, přepáņkový arch obsahoval 100 kusů známek (10x10). Perforace Zř. 10 ¾ (tiskový válec I.,II. a III.) a Zř. 11 (tiskový válec IV.). Známky z tiskového válce IV. a větńí část známek tińtěných válcem I., II. a III. byly pouņity pro přetisk *5/ZŁ*. Tím vznikla nová známka nominální hodnoty 5 zł. Fi:418. Bez přetisku tak zůstalo jen 2,8 mil.kusů známek. Známka 6 zł. bez přetisku byla tińtěna: - N.1.W.I tisk 4.9.1946, vytińtěno 11.571 kusů PA, - N.1.W.II. tisk 5.-12.9.1946, vytińtěno 49.441 kusů PA, - N.1.W.III. tisk 16.-23.9.1946, vytińtěno 37.516 kusů PA, - N.1.W.IV. tisk 21.-28.1.1947, vytińtěno 30.231 kusů PA. Platnost známky bez přetisku byla do 14.X.1948. Známka s přetiskem 5/6 zł. byla v platnosti od 25.2.1947 a její platnost skončila 15.X.1948. Přetińtěno bylo 9,779.500 kusů. Perforace známek s přetiskem je Zř. 10¾, jen známky s přetiskem z válce IV. mají perforaci Zř. 11. Existují známky s přetiskem se zdvojenou vodorovnou perforací. Existují známky s posunem přetisku, se zalitými přetisky, přetisky znetvořené a nedotisky přetisků.

- 3 - Existují i přetisky na lepu známek z důvodu přehnutí archu před přetiskem při vloņení do stroje. Přetisky jsou v barvě červené, pomerančové nebo karmínové. Přetisky v barvě černé nebo převrácené přetisky jsou soukromého charakteru. Dole vlevo je ńestice známek ze známkového pole 81,82,83 a 91,92,93 s označením nákladu a tiskového válce N.1.W.II. pod známkovým polem 91.-92. Polská kultura II, bratr Albert (1846-1916). Druhá, barevná verze (pomerančová), nominál 2 zł. Vydání z 18.5.1947, platnost známky skončila 15.1.1949. Tisk síťovým hlubotiskem. Tisk na papíru x) dřevitý, nańedlý, tenký nebo y) papír bezdřevý, bílý. Známky bez perforace nebo s perforací buď Zř. 10¾ nebo Zř. 11. U tisku síťovým hlubotiskem (70 řádků) je tisková forma jednosektorová a obsahuje 100 kusů známek (10x10). Počítadlo je na horním okraji PA (zł.) nebo na dolním okraji PA (kusy). Označení nákladu a válce je u nákladů č.2 před 91. a za 100. známkovým polem PA (na levém a pravém okraji PA). U nákladu č.3 je označení nákladu a válce pod 91. a pod 100.známkovým polem PA (na dolním okraji PA). Náklad 2 je tińtěn na papíru x, náklad 3 na papíru y. Katal.č. Náklad a válec Doba tisku Vytińtěno: neperforovaných PA, perforovaných PA: 430x N.2.W.I 7.-14.5.1947 10.100 38.220 N.2.W.II. 20.-21.5.1947 2.520 8.676 N.2.W.III. 23.-24.5.1947 2.848 2.855 N.2.W.IV. 29.5.-2.6.1947 20.020 24.249 N.2.W.V. 4.-9.6.1947 10.020 7.665 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 430y N.3.W.I. 6.-12.8.1948 43.795 - síťka 80 řádků Celkem N.2.W.I.-V. 12,717.300 ks. známek, N.3.W.I. 4,379.500 ks. známek.

- 4 - Polská kultura II, Marie Curie-Skłodowska 1867-1934: Druhá barevná verze (modrá), nominál 10 zł. Vydání z 25.6.1947. Hlubotisk Národní tiskárny v Krakově. Tisková forma byla jednosektorová. PA obsahoval 100 kusů známek (10x10). Počítadlo na horním okraji PA (zł.) a na dolním okraji PA (kusy). Označení nákladu a válce po 10. známkovém poli a po 100. známkovém poli náklad 2 válec I. a náklad 2. válec III.(na pravém okraji PA). U nákladu 2 válec V. pod 91. a pod 100. známkovým polem PA (na dolním okraji PA). Náklad 2. válec II. a náklad 2.válec IV. nebyl přijat! Perforace Zř. 10¾ nebo Zř. 11. Část známek je bez perforace. -N.2.W.I. tisk 29.4.-5.5.1947 9.100 neperforovaných PA a 17.745 perforovaných PA. -N.2.W.III. tisk 10.-12.6.1947 9.520 neperforovaných PA a 22.014 perforovaných PA. -N.2.W.V. tisk 20.-24.9.1947,13.020 neperforovaných PA a 14.395 perforovaných PA. -N.2.W.II. byl tińtěn 2.6.1947 a nebyl přijat, -N.2.W.IV. byl tińtěn 24.7.1947 a nebyl rovněņ přijat! Celkem bylo vytińtěno 8,579.400 kusů známek (objednáno bylo 8 mil.kusů známek). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Polská kultura II, Wyspiański, Słowacki a Kasprowicz: Druhá barevná verze (hnědá), nominál 15 zł., Fi: 435. Vydání z 20.7.1947. Papír x) (N.2. válec I.a II.), papír y) N.3.W.I. aņ XVIII. a N.4.W.I.-V.), papír ay) (světlé pozadí, N.4.W.VI.-X.). Označení nákladu a válce je pod 91. a 100. známkovým polem PA (dolní okraj, náklad 2.) nebo před 91. a za 100. známkovým polem PA (levý a pravý okraj PA, náklad 3. a 4.). Fi:435 x): - N.2.W.I., tisk 14.-17.6.1947, vytińtěno 4.100 kusů neperforovaných PA a 5.151 kusů perforovaných PA, - N.2.W.II., tisk 3.-9.7.1947, vytińtěno 14.020 neperforovaných PA a 19.151 perforovaných PA. Celkem skutečný náklad Fi:435x činil 4,422.200 kusů známek. Fi:435 y): - N.3.W.I.aņ XVIII. (náklady I.,V. VI., VII., X., XII., XIII., XIV. a XV. nebyly přijaty). Celkem vytińtěno 28,406.000 kusů známek. Tisk ve dnech 19.4. aņ 14.8.1948. - N.4.W.I.-V., PA jen po 90. kusů známek (80 řádků). Tisk od 21.8. do 25.10.1948. Fi:435 ay (světlé pozadí): -N.4.W.VI-X. Tisk 14.12.1948. aņ 9.2.1949. PA jen 90 kusů známek (80 řádků). Podle nákladu a válce určíme bezpečně papíry x, y nebo ay!

- 5 - Polská kultura II, Adam Mickiewicz, 1798-1855. Druhá barevná verze (fialová). Katal. č. Fi: 436x. Datum vydání 31.10.1947. Tisková forma byla jednosektorová, přepáņkový arch obsahuje 100 kusů známek (10x10). Počítadlo nominálních hodnot je na horním okraji PA, počítadlo kusů známek je na dolním okraji PA. Označení nákladu a tiskového válce je pod 91.-92. známkovým polem PA a pod 99.-100. známkovým polem PA (na dolním okraji PA). - Náklady N.2.W.I.-VII. nebyly přijaty (tisk v období od 30.6.1947 do 12.9.1947). - První přijatý náklad byl N.2.W.VIII. (reprodukce vlevo). Tisk v období 25.9.-1.10. 1947. Bylo vytińtěno 20.025 PA neperforovaných a 22.465 PA perforovaných, - N.2.W.IX. Tisk 4.-7.10.1947, bylo vytińtěno 5.020 PA neperforovaných a 9.542 PA perforovaných, - N.2.W.X. Tisk 16.-17.10.1947, bylo vytińtěno 4.020 PA neperforovaných a 2.951 PA perforovaných, - N.2.W.XI. Tisk 24.-27.10.1947, bylo vytińtěno 3.020 PA neperforovaných a 5.320 PA perforovaných, - N.2.W.XII. Tisk 14.-15.11.1947, bylo vytińtěno 4.020 PA neperforovaných a 4.570 PA perforovaných. Celkem bylo vytińtěno 8,095.300 kusů známek. Vńechny papír x). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Známky vydání Kultura měly byt v pouņití do měnové reformy do 6. listopadu 1950, kdy známky v původní hodnotě zlotého měly ztratit svou platnost a mělo se přejít na nový zlotý. Původní známky měly být přetińtěny razítky groszy. Ne na vńech pońtách se to z různých příčin podařilo realizovat, zvláńtě větńí pońty nebyly schopné označit přetisky groszy vńechny své zásoby známek. Proto byly nadále tolerovány původní známky bez přetisku groszy, ale v patřičném přepočtu 1 nový zł.=100 starých zł. Toto bylo ale tolerováno jen u vnitrostátních zásilek! Známky s přetisky groszy byly tolerovány (vč. známek bez přetisku jen ve vnitrostátní pońtovní přepravě) do 30.4.1952. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vydání pro letecké zásilky, Centaur, nominální hodnota 30 zł. Tisk rotačním, síťovým hlubotiskem (80 linek) v Národní tiskárně v Krakově. Papír bezdřevý, bílý, střední nebo tenký, hladký. Perforace Zř. 10¾, 11 nebo 11¼. Známka 30 zł. byla zavedena do pońtovního provozu 15.4.1948, platnost známky stejně jako u známek vydání Kultura v poznámce výńe. Mimo účelu pro letecké zásilky, slouņily známky této série i pro vyplácení jiných pońtovních sluņeb. Tisková forma byla jednosektorová, přepáņkový arch obsahuje 100 kusů známek (10x10). Na horním okraji PA je počítadlo nominálních hodnot, na dolním okraji počítadlo kusů známek. Označení nákladu a válce je pod 91. známkovým polem PA a pod 100. známkovým polem PA. Nominál náklad a válec: doba tisku: vytińtěno dobrých PA: expedováno kusů známek: 30 zł. N.1.W.I. 12.- 14.2.1948 19.886 1,982.400 Fi:446 N.1.W.II. 1.- 4.3.1948 25.945 2,590.400 N.2.W.I. 5.- 8.7.1948 21.896 4,592.500 N.3.W.I. 12.- 14.7.1950 21.766 Schází údaje

- 6 - Revoluční rok 1848, 100. výročí, nominál 15 zł., Fi : 450. Známka byla zavedena do pońtovního provozu 15.3,1948, platnost známky byla stejná jak u známek vydání Polská kultura (viz poznámka výńe). Rotační hlubotisk Národní tiskárny v Krakově. Papír bezdřevý, bílý, střední, hladký. Perforace Zř. 10¾ nebo Zř. 11. Tisková forma byla jednosektorová. Přepáņkový arch obsahoval 100 kusů známek (10x10). Počítadlo nominální hodnoty známek je na horním okraji PA, počítadlo kusů známek je na dolním okraji PA. Obraz známky 23x29,8 mm. Označení nákladu a válce je pod 91. známkovým polem PA a pod 100. známkovým polem PA (viz reprodukce vpravo nahoře je N.1.W.VII., poslední náklad, závěr tisku známky). Náklad známky je 28,096.200 kusů. Nominál: Náklad a válec: Datum tisku: počet dobrých PA počet expedovaných zn. 15 zł. N.1.W.1. 19.-24.2.1948 43.661 4,347.600 Fi:450 N.1.W.II. 23.-26.2.1948 36.821 3,628.600 N.1.W.III. 5.-10.3.1948 35.356 3,525.400 N.1.W.IV. 5,-11.3.1948 41.909 4,181.900 N.1.W.V. 15.-23.3.1948 49.751 4,949.300 N.1.W.VI. 10.-16.3.1948 31.183 3,103.200 N.1.W.VII. 22.5.-2.6.1948 43.824 4,360.200 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Znovuvybudování Varńavy, nominál známky 15 zł. + 5 zł. doplatek na budování Varńavy. Rotační hlubotisk Národní tiskárny v Krakově. Známka byla zavedena do pońtovního provozu 1.9. 1948. Platnost známky stejná, jak u známek emise Polská kultura. Papír bílý, střední, hladký, bezdřevý.

- 7 - Perforace Zř. 10¾ nebo Zř. 11. Tisková forma byla jednosektorová. PA obsahoval 100 kusů známek (10x10). Na horním okraji PA bylo počítadlo nominální hodnoty ve zł., na dolním okraji PA bylo počítadlo kusů známek. Označení nákladu a válce bylo pod 91. a 100. známkovým polem PA (na dolním okraji PA, viz nańe ukázka vlevo N.1.W.IV. ze 100.známkového pole PA). - N.1.W.I. aņ W.III. nebyly přijaty, tisk z 20.-24.8.1948. - N.1.W.IV., tisk 24.-26.8.1948, bylo vytińtěno 44.761 dobrých přepáņkových archů známek a vyexpedováno bylo 4,476.100 kusů známek. Obraz známky 29,5x22,5 mm. Návrh známky Z. Skibiński. Katalogové číslo Fi : 467. Bolesław Bierut, nominál 2 zł. Známka byla vydána 15.2. 1949 v rámci 9-známkové série. Rotační hlubotisk Národní tiskárny v Krakově. Počítadlo nominální hodnoty ve zł. na horním okraji PA. Počítadlo kusů známek na dolním okraji PA. Tisková forma byla jednosektorová. Přepáņkový arch obsahoval 100 kusů známek (10x10). Označení nákladu a válce pod 91. známkovým polem PA (viz reprodukce vpravo dole) a pod 100. známkovým polem PA (viz reprodukce 100. zn. pole nahoře uprostřed). Na reprodukci vpravo je rozdvojená svislá perforace před prvním sloupcem známek na PA. Nahoře dole vlevo je zajímavá DV Fi:470B1 ze zn.pole č.8 - bílá skvrna vlevo od číslice 2 na klopě saka. Pro orientaci je DV označena ńipkou. Známka 2 zł. je tińtěna celkem ve 4. nákladech: - N.1.W.I., tisk 3.-9.2.1949, vytińtěno 44.526 dobrých PA, expedováno 4,152.600 kusů známek,

- 8 - - N.2.W.I., tisk 12.-18.5.19149, vytińtěno 42.556 dobrých PA, expedováno 4,255.600 kusů známek, - N.3.W.I.-V., tisk ve dnech 19.12.1949-3.1.1950, vytińtěno 83.559 dobrých PA, expedováno 8,355.900 kusů známek. Z nákladu 3 nebyly přijaty N.3.W.I., N.3.W.III. a N.3.W.IV. Ty byly tińtěny ve dnech 19.12.1949 a 23.-28.12.1949. - N.4.W.I.-VI. Zde nebyly přijaty N.4.W.I. aņ N.4.W.V. Tisk ve dnech 24.2.1950-31.7.1950. Jedině z nákladu č. 4 byl přijat N.4.W.VI., tisk 10.-18.8.1950, bylo vytińtěno 48.905 dobrých PA a expedováno 4,890.500 kusů známek. Známky jsou perforovány řádkově. Známé rozměry perforace známky 2 zł. jsou : Zř. 10¾, Zř. 11, Zř. 11¼ a Zř. 10¾ : 11¼. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Bolesław Bierut, nominál 18 zł. Známka ze stejné série, jak ta předeńlá, ale nominální hodnota je 18 zł. (olivově zelená), katal. č. Fi : 476. Tisková forma je opět jednosektorová, přepáņkový arch obsahuje 100 kusů známek (10x10). Počítadlo nominální hodnoty známek je na horním okraji PA a počítadlo počtu kusů známek je na dolním okraji PA. Označení nákladu a válce je pod 91. (viz reprodukce vlevo) a pod 100. známkovým polem PA (na dolním okraji PA známek). Známka 18 zł. byla tińtěna jen N.1.W.1. tisk proběhl ve dnech 22.-28.10.1948. Vytińtěno bylo 45.653 dobrých PA a expedováno bylo 4,565.300 kusů známek. U známek série B. Bierut nacházíme různé rozměry řádkové perforace. Katalog Fischer Díl I./2010 uvádí ocenění známek série podle rozměru řádkové perforace: (v násobku katalogové ceny). Zř. 10¾ x 1, Zř. 10 ¾ : 11 x 10, Zř. 10¾ : 11¼ x 100, Zř. 11 : 10¾ x 50, Zř.11 x 2, Zř.11 : 11¼ x 200, Zř. 11¼ x 2, Zř. 11¼ : 11½ x 50,Zř. 11½ : 11 ¼ x 100 a perforace Zř. 11½ x 1. Známka 18 zł. byla zavedena do pońtovního oběhu 1.12.1948. Její pońtovní platnost byla stejná, jako u známek série Polská kultura. Kdo má zájem, tak se touto sérií známek dobře pobaví. Chce to jen skart z té doby a o zábavu je postaráno. Protoņe se jednalo o vysoké náklady známek, najdeme zde různé rozměry perforace, různé papíry a celou řadu různých chybotisků a odstínů barev. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kongres jednoty dělnické třídy XII-1948, čtyři králové: Marx.Engels, Lenin a Stalin, nominál 15 zł., Fi:483, druhé vydání (bez dne u data na známce - jen měsíc a rok a pozměněné původní barvy z prvního vydání.). Rotační hlubotisk (síťový) Národní tiskárny v Krakově. Papír bílý, střední, hladký. Perforace řádková, u známky 15 zł. jen Zř. 11 ¼. Známka byla zavedena do pońtovního oběhu 15.12.1948. Její platnost skončila stejně jako platnost známek Polská kultura. Na horním okraji PA je nad známkami počítadlo jejich nominální hodnoty, na dolním okraji PA je pod známkami počítadlo počtu kusů známek ve sloupci. Tisková forma byla jednosektorová, Přepáņkový arch obsahuje 100 kusů známek (10x10). Označení válce a nákladu je odlińné od předeńlých označemí. Místo nákladu jsou písmena OK, označení válce je běņné, jak u minulých ukázek. Známka 15 zł je s označením OK.W.I pod 91.známkovým polem PA (viz ukázka na následující straně) a pod 100.známkovým polem PA. Známka byla tińtěna 4.12.1948, bylo vytińtěno 2.431 dobrých PA. Celý náklad známky je perforován perforací Zř. 11 ¼. Papír známky je různé tlouńťky, lep je bílý. Obraz kresby známky je 32,3x24,6 mm.

- 9 - U známky 15 zł. se můņeme setkat se zdvojenou vodorovnou nebo svislou perforací (viz ukázka zdvojené svislé perforace nahoře). --------------------------------------------------------------------------------- Boj za mír, nominál 10 zł., zelená, Katal.č.Fi: 517. Rotační hlubotisk (síťový), Národní tiskárny v Krakově. Papír bílý.tisková forma byla jednosektorová, přepáņkový arch obsahoval 100 kusů známek (10x10). Na horním okraji nad známkami je počítadlo nominálních hodnot ve zł., na dolním okraji PA pod známkami je počítadlo počtu kusů známek. Označení válce a nákladu je pod 91. (viz reprodukce vpravo nahoře, náklad OK.W.I.) a pod 100. známkovým pole PA (na dolním okraji PA). Známka byla v pońtovním provozu od 15.5.1950. Platnost známky stejná, jak u známek vydání Polská kultura. Formát kresby známky 10 zł. 20x26,8 mm. Perforace Zř. 10¾ nebo Zř. 11¼. Lep známek je bílý nebo hnědě naņloutlý, světlý. Známka 10 zł byla vytińtěna ve dvou nákladech: - OK.W.I., tisk 10.-20.5.1950, vytińtěno 64.225 kusů PA, - OK.W.II., tisk 22.-30.5.1950, vytińtěno 63.772 kusů PA. Expedováno 12,777.700 kusů známek. Literatura: Polská monografie Díl 2. Pro Syrenu připravili: Teodor WILCZEK, Dr. Ryszard Asznowicz, mgr. ing. Karol MICZA a ing. Jiří Jan KRÁL.

- 10 - Zásilka z Frýdku s kolaborantským razítkem Wir sind frei! / Friedek. Pro zásilku v místní přepravě ve Frýdku byla pouņita československá dopisnice CDV 72/206 s reprodukcí BRNA (cenový záznam ** 280 Kč, pońtovně pouņitá 200 Kč). Kolaborantské razítko Wir sind frei! /Friedeck jsme jiņ publikovali, ale samostatné, ne na zásilce, a to v Syreně č.33 na str.9. Tam jsme se ptali, zda má někdo toto razítko na zásilce. Zásilka s tímto razítkem se objevila v aukci firmy LISZTWAN v květnu 2009. Byla nabízena jako los č.349, vyvolávací cena 550 Kč. Dopisnice má formát 148x105 mm, papír naņloutlý, hlubotisk, pońtovní platnost dopisnice skončila 20.5.1940. Dopisnice je ze série obrazových dopisnic propagujících krásy Československa. Natińtěná známka prezident E.Beneń 50 hal. Expediční razítko je od pońty FRÝDEK 2 *Č.S.P.*/e s datem na můstku razítka 14.III.39. Datum je den před obsazením zbytku tehdy jiņ ČESKO-SLOVENSKA Německem. Razítko má katalogové číslo 536/1, (Monografie Díl 17/I), je Typu M 41. Razítko bylo s rozlińením a, b, c, d, e, f. S rozlińením e bylo v pouņití 1919-1939. Jaroslav TEREŃKO, Andrej LISZTWAN ********************************************************************************** Korespondence rodiny s válečným zajatcem přes Červený kříž, s jednoročním dobrovolníkem z Těńína, ruským zajatcem, četařem Zielinou, původně vojákem 31. těńínského pluku. Rok 1916 a 1917. Korespondence je vedena pomocí tehdy předepsaných korespondenčních lístků vydaných červeným kříņem. Lístky byly určeny pro korespondenci s rakouskými zajatci v Rusku, proto text korespondenčního lístku je německo-ruský. Levá polovina je určena pro adresu zajatce psanou německy, pravá rusky. 1) zásilka,reprodukce na následující straně nahoře.expediční razítko na zásilce je od pońty TESCHEN 1 / CIESZYN 1 s datem 20.XI.16-6. Zásilka je adresována na Gustava Zielinu, kadeta, jednoročního dobrovolníka. Místo Soročinskoe, Buzuluk, gubernie Samara, Rusko. Vpravo je rusky selo, Soročinskoe / Rossija. Je to tentýņ Buzuluk, kde se za II.světové války formovaly československé vojenské jednotky v SSSR. Tehdejńí Samara se později za sovětské vlády jmenovala Kujbyńev. Samara leņí asi 1000 km jihovýchodně od Moskvy na řece Volze.Vedle ve směru od Samary na západ asi 60 km je dnes známá automobilka Toľijati. Buzuluk je naopak za Samarou jeńtě asi dalńích 150 km na východ. Tedy na nańe poměry úctyhodná dálka! Zajatec jiņ ale na adrese nebyl, o čem svědčí nápis nahoře ve dvou řádcích (zeleně): Berezovka, Zabajkalskaja oblasť/ vostočna Sibirja, lagier?? (nečitelné). Novou adresou je východní Sibiř, aņ Zabajkalská oblast. Je to za jezerem Bajkal, jeńtě mnohem ve

- 11 - větńí vzdálenosti několik dalńích stovek kilometrů na východ, kousek od východomongolských hranic s Rus-kem. Na přední straně zásilky jsou otisky dvou cenzurních razítek. V pravé části je razítko rakouské, oddělení cenzury Vídeň. Otisk červeně fialový. V levé části je dosti nečitelné, několikařádkové razítko cenzury ruské. Lze z něj rozluńtit: Prosmotreno /vojennoj cenzuroj/ vojennyj cenzor No 117. Zbylé tři zásilky jsou na kadeta Zelinu adresovány jiņ do Berezovky, do Zabajkalské oblasti. Zásilka s expedičním razítkem KARWINNA /KARWINA/e s dosti nečitelným datem. Lze z něj vyluńtit jen rok 17 a časový údaj XII-. Zásilka je adresována na E.F. (jednoroční dobrovolník), Zugsf. (četař), pluk 31, učitel z Karviné. Místem je Berezovka, Zabajkalskaja, východní Sibiř, Rusko. Zásilka má opět dva otisky razítek cenzury: vpravo trojúhelníkové, cenzurního oddělení ve Vídni, vlevo kulaté, jednořádkové, text Moskovskij vojennyj cenzor * prosmotreno/no 172. V pravém horním

- 12 - rohu dopisnice pod expedičním razítkem pońty Karviná je parafa, stejně jako na první zásilce, je to asi parafa rakouského cenzora. Dalńí dvě zásilky do Berezovky jsou obě z roku 1917. Horní zásilka má expediční razítko pońty TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /b s datem na můstku razítka 2.II.17 XII-. Uprostřed zásilky je cenzurní razítko cenzurního oddělení ve Vídni (červeně fialový otisk), pod expedičním razítkem Těńína je opět parafa cenzora (modře. Stejně modře je podtrņeno místo určení zásilky-rusko). V levé polovině je otisk fialového razítka ruské cenzury Moskovskij vojennyj cenzor * prosmotreno, No 189. Dolní, čtvrtá zásilka má expediční razítko pońty TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /b s datem, z něhoņ je čitelný jen rok a časový údaj..17 XII-. Na zásilce je 2x otińtěno trojúhelníkové razítko oddělení

- 13 - cenzury ve Vídni. Text razítka je následující: GEMEINSAMES ZENTR. NACHW. BŰRO /ZENSUR-ABTEILUNG *WIEN* (censura spojeného, ústředního úřadu dokumentace Rakousko- Uherského Červeného kříņe, oddělení cenzury ve Vídni). Vzhledem k diplomatickým problémům spojeným s cenzurou bylo rozhodnuto uvést do ņivota dceřiný úřad cenzury Červeného kříņe (Geselschaften vom Roten Kreuze Österreich und Ungarn se sídlem ve Vídni a v Budapeńti). Úřad zahájil svoji činnost ihned po vypuknutí I.světové války. (H.Thielke Ziwilpost-Zensur in Österreich-Ungarn 1914-1918 ). Jeden lidský osud mladého člověka, který se v důsledku vypuknutí války dostal z Těńínska tisíce kilometrů na východ do Ruska aņ za jezero Bajkal. Je to daleko dnes. Co potom v té době?! Jak tam byli zajatci asi přesunuti a k čemu tam byli uņíváni? Snad tam zajatec přeņil (svědčí o tom navrácené zásilky mu do zajetí příbuznými posílané). Jak a kdy se dostal zpět domů. Jak na to reagovalo jeho zdraví?? Na to vńe se dnes při pohledu na tyto zásilky, svědky dané doby, ptáme. Kazimierz WENGLORZ Okresní razítko XI/105 LOBNITZ! Toto okresní razítko je v práci mgr.manteryse s otazníkem (u jeho čísla), autor neuvádí ani jeho typ. Asi mu bylo v době, kdy svoje dílo tvořil, neznámé. Dnes můņeme s čistým svědomím sdělit, ņe pońta LOBNITZ má skutečně okresní razítko s číslem 105 a toto razítko je I. typu. Nahoře je poukázka na 200 K poslaných z Lobnitz do ENDERSDORFU. LOBNITZ, to je polská WAPIENICA. Wapienica se nachází asi 5 km před Bielskem na trase Skoczów-Bielsko. Expediční rakouské razítko pońty je jen s německým textem, jednokruhové, průměr 24 mm, typ podle Čs. Monografie E 76. Mgr.Manterys uvádí u razítka mu známou dobu pouņití od 17.1.1894 do 30.11. 1918. Nańe ukázka má na razítku datum 9/12/18 (9.12.1918), posouvá to známou dobu pouņití o dalńích 9 dnů! Pońta Wapienica byla v provozu od 17.1.1894. Kolega mgr. ing. Karol MICZA (jehoņ je dneńní ukázka) se asi chybně domníval, ņe místo, kde byly peníze z Wapienicy poslány, je ERNSDORF in Schlesien, tedy Jaworze. Jaworze leņí kousek od Bielska. Zde se ale jedná určitě o omyl, protoņe na příchozích razítkách na zadní straně je název jasně

- 14 - ENDERSDORF IN SCHLESIEN. To je Jędrzejów, gmina (obec) Grodków, powiat (okres) Opole. Za zásilku bylo v místě adresáta vybráno doplatné 20 hal. o čemņ svědčí nalepená, doplatní známka. Peníze byly adresátovi vyplaceny, jak stvrzuje svým podpisem 12.12.1918. Rakouská známka za PORTO 40 hal. na přední straně a doplatní známka 20 hal. na zadní straně stvrzenky jsou souběņnými polskými známkami, jejich pońtovní pouņití je v době, kdy byly jiņ vydány polské známky, sice s přetiskem, ale jiņ polské (17.11. a 5.12.1918). Zadní strana peněņní poukázky poslané z LOBNITZ do ENDERSDORFU IN SCHLESIEN. Příchozí razítko je Typu G 103 podle Čs. Monografie. Typ G 103 má ale navíc vlevo před IN jeńtě rozlińovací písmeno! ********************************************************************************** Pońtovna HORNÍ TĚRLICKO (OBER TIERLITZKO / CIERLICKO GÓRNE). Před 113 lety, 16.10.1897 byla v Horním Těrlicku zřízena pońtovna s názvem OBER TIERLITZKO / CIERLICKO GÓRNE. Na počátku se jednalo jen o soukromou listovní sběrnu. Její vedoucí se stala Frantińka Palarczykowá. Kde tato pońtovna sídlila, se dosud nepodařilo zjistit. Pońtovna byla v provozu aņ do roku 1925 (?). Doručovacím pońtovním úřadem (Vpú) pro pońtovnu byla pońta v Dolních Bludovicích a později i pońta v Těńíně. Pońtovních dokladů (dopisů, dopisnic, pohlednic) z časů fungování pońtovny se zachovalo velice málo, proto tyto dnes patří k hledaným těmi z filatelistů, kteří se problematikou zabývají. V době německé okupace byla okupanty znovu obnovena činnost pońtovny pod názvem Ober Tierlitzko / űber Teschen (Oberschles). Teprve v roce 1946 (16. srpna) se obec Horní Těrlicko dočkala zřízení vlastního pońtovního úřadu. V publikaci České a slovenské pońtovny (P. Gebauer a J. Tekeľ) má pońtovna katalogové číslo 0351 (str. 127). Pońtovna byla zřízena 16.10.1897, její činnost byla ukončena v letech 1921-1927. Činnost pońtovny byla znovu obnovena za okupace v r. 1939 a ukončena německou správou asi v r. 1942. Za dobu provozu pońtovny byla Vpú pro pońtovnu pońta Dolní Bludovice (Nieder Bludowitz). Od 1. 8. 1904 pońta Těńín 1, od r. 1919 znovu pońta Dolní Bludovice a v době okupace to byla pońta Těńín 2.

- 15 - Pońtovna za dobu své činnosti pouņívala celkem 4 razítka (autoři zmíněné publikace je ale číslují od 2. do 5! (Bůh ví proč?). 2) *OBER TIERLITZKO / CIERLICKO GÓRNE*, rozměr 58x15 mm, známé otisky fialové, známá doba pouņití 12/1902 aņ 12/1918, ocenění 30 euro, 3) Čs.pońtovna / Hoř.Trličko-Gór.Cierlicko, rozměr 68x13mm, známé otisky fialové, známá doba pouņití 8/1919-12/1919, ocenění 50 euro, 4) Ober Tierlitzko / űber Teschen (Oberschles), rozměr 44x15 mm, známá doba pouņití 6/1941-4/1942, oceněno 15 euro, 5) Ober Tierlitzk / űber Teschen (Oberschles), rozměr 45x14 mm, známá doba pouņití 1/1942 Pan Tovačovský uvádí ve své práci jemu známá pouņití razítek: č.2. na dopise z 18.12.1910 a 24.10.1916. Oba otisky jsou fialové. Razítko č.4. uvádí pouņití ze 17.11.1940 a z 23.6.1941. V Syreně jsme dosud publikovali: - Syrena 76 str.19, razítko č.5 (Tierlick), zásilka poslaná do Doubravy z 12.1.1942, expediční razítko Teschen 2 (Oberschles)/a. - Syrena č.77 str.23, razítko č. 2, zásilka poslaná do Lazů, exped.razítko Nieder Bludowitz 31.12.1917 - Syrena 127 str.14, razítko č. 4, zásilka poslaná do Moravské Ostravy 17.11.1940. Publikovali jsme tedy na zásilkách obě razítka z období okupace. Razítka se od sebe lińí různým druhem pouņitého písma i výrazem Tierlitzk u razítka č. 5. Zatím, co ve výńe uvedené publikaci o českých a slovenských pońtovnách je nejstarńí známá doba pouņití razítka č. 4 z června 1941, nańe ukázka je dokonce z listopadu 1940!, tedy o 7 měsíců dříve. Zatím bezvýsledně pátráme po výskytu razítka č. 3. Dneńní, následující ukázky jsou vńechny s razítkem č. 2. 1) Vícejazyčný (7 jazykových verzí), korespondenční lístek poslaný z Těrlicka do Těńína. Razítko Vpú Nieder Bludowitz, datum 22.2.03, příchozí razítko pońty Teschen 1/Cieszyn 1/c s datem 22/2/VIII-XII/03. Razítko pońtovny je na zásilce jako expediční, rozměr 58x15 mm, barva otisku razítka je fialová. 2) Zajímavá pohlednice. Píńe sestra bratrovi. Sestra pracuje asi někde v tiskárně (podle vńeho v Praze). Posílá pohled s portrétem Jana Husa a táņe se bratra, jak se mu portrét líbí. Datum v tisku na zadní straně dopisnice je 9.11.03. Asi je to tiskárna UNIE, Ņitná ulice v Praze. Zásilka je poslána do Těrlicka. Je vyplacena známkou císař F.J. 5 hal. Otisk expedičního razítka je nečitelný, je pravděpodobně z některé praņské pońty. Na zásilce jsou otisky dvou průchozích razítek: jednookruhové Nieder Bludowitz. Z data na razítku lze přečíst jen rok 03. Druhé průchozí razítko je

- 16 - pońty TESCHEN 1 / CIESZYN 1 s datem 14/11/VI-VIII/03. Razítko pońtovny je jako příchozí, barva otisku je fialová. Reprodukce zásilky je na této straně nahoře. 3) Rakouská dopisnice s natińtěnou známkou 5 hal. císař F. J. Expediční razítko Vpú TESCHEN 1 / CIESZYN 1/5d s datem na můstku razítka 23.II.17-10. Zásilku odesílá katolický farní úřad v Těrlicku. Na zásilce jsou dva otisky razítek farního úřadu, oba fialové. Jeden jednořádkový, pod ním kulaté razítko s latinským textem. Razítko pońtovny v Těrlicku je otińtěno na zásilku ve fialové barvě a je zde jako expediční. Zásilka je psána dosti nečitelným rukopisem a je poslána do Moravské Ostravy. Zásilka je dofrankovaná známkou Koruna 3 hal.

- 17 - Balíková průvodka na strojní součástky váhy 1 kg a 200g. Součástky jsou poslány na ekonomické oddělení hraběte Larische Mönicha v Těrlicku. Zásilka je vyplacena rakouskou známkou 90 hal. Znak (fialově červená) a rakouskou známkou 10 hal. Koruna (červená). Balíček je poslán z Vídně, balíková nálepka 61 /Wien 141. Tisk černý, papír naņloutlý. Na známkách jsou dva otisky expedičních razítek Vídně: 2 1/1 WIEN 141/*5a* s datem na můstku razítek 15.X.18-. Nahoře přes balíkovou nálepku je fialový otisk razítka pońtovny v Těrlicku. Razítko je na průvodku otińtěno jako příchozí. Jiņ otisk razítka pońtovny na balíkovou průvodku je určitě zajímavý. U razítek pońtovny Ober Tierlitzko /Cierlicko Górne je zajímavé to, ņe veńkeré nálezy zásilek s tímto razítkem jsou z období prosinec 1902 aņ prosinec 1918. Při tom byla pońtovna otevřena jiņ 16.X.1897! Autoři publikace o pońtovnách asi proto začínají s razítky u této pońtovny číslem 2 a číslo 1 si ponechávají jako rezervu pro případný starńí nález skutečného, prvního razítka pońtovny!!?? Můņe to být spekulace, ale můņe to být také pravda??! Co je u této pońtovny zaráņející je to, ņe razítko č. 3 pońtovny Čs.pońtovna /Hoř.Trličko-Górn. Cierlicko se nám nepodařilo dosud najít. Samo o sobě hovoří jiņ zde to, ņe v publikaci o pońtovnách je razítko oceněno 50 euro (ze vńech razítek pońtovny nejvýńe) a jeho známá doba pouņití je uváděna jen od srpna 1919 do prosince 1919. Je otázka, zda autoři publikace o pońtovnách toto razítko skutečně na zásilce viděli? To by nám snad mohl sdělit autor publikace Dr. Petr Gebauer. Moņná zásilku s tímto razítkem i sám vlastní. Snad se nám k tomu ozve!!? Na poslední chvíli jsme dostali do rukou jeńtě jednu zásilku s razítkem pońtovny č. 2. Je z doby o něco dřívějńí, neņ je u razítka dosud uvedeno (prosinec 1902 a nańe ukázka je ze září 1902). Jo to tedy o tři měsíce dříve. Expediční razítko Vídně na zásilce je zřetelně otińtěno WIEN C/1/a / 16.9.02 / 3-4 N. Dopisnice je poslána na soukromou osobu do Těrlicka. Razítko otińtěné přes Postkarte je nečitelné.

- 18 - Nevíme proto, zda to je razítko průchozí nebo příchozí!!? Vlevo dole je ale hezký a zřetelný otisk razítka pońtovny. Reprodukce zásilky je dole. Do Syreny připravili ing. Petr Mazoch, mgr. ing. Karol MICZA Jaroslav TEREŃKO a ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Provizorní zásilka z Orlové po okupaci Německem z 25. září 1939??! Zásilka je poslána do Petřvaldu. Provizorní razítko Orlau (Oberschles) 43x8 mm, otisk fialový. Co na zásilce udivuje je nalepená polská známka 25 gr. (katal. č. Fi:335, vydání 1.8.1939). Vypadá to spíńe na to, ņe zásilka byla vyrobena uměle jako suvenýr. Přes známku je otińtěna datumovka s datem 25. sep. 1939. Kdyby bylo na zásilce jen provizorní razítko Orlové a datumovka, bylo by to v pořádku. Vylepená polská známka ale nasouvá pochybnosti, protoņe aņ 3 týdny po okupaci?? Teodor WILCZEK.

- 19 - Katalogovaný přítisk na dopisnici Cp 785 z roku 1981. Nahoře je dopisnice bez přítisku (Cp 785). Vydání u příleņitosti 1.300 let Bulharska (vydání z 9.6. 1981). U příleņitosti filatelistické výstavy Kraków-Wielkie Tyrnowo 13.-21.Vi.1981 byl na dopisnici pořízen přítisk: MIĘDZYNARODOWA WYSTAWA / FILATELISTYCZNA / KRAKÓW- WIELKIE TYRNOWO / 13-21 VI 1981 R. (přítisk v červené barvě). Náklad Cp 785 bez přítisku je 197.000 kusů, náklad dopisnice s přítiskem je 3.000 kusů. Dopisnice bez přítisku je katalogem ohodnocena ** na 2 zł., pońtovně pouņitá na 1 zł. Dopisnice s přítiskem je katalogem hodnocena ** na 50 zł. a pońtovně pouņitá na 40 zł. (asi 350 a 280 Kč). Katalog Fi. II/2006/str. 316 Ing. Jiří Jan KRÁL

- 20 - Zajímavé pońtovní formuláře a razítka pońty DOUBRAVA z období polského záboru 1938-1939. Jedná se o registraci na provozování radiopřijímače. V levém dolním rohu je signatura nákladu formuláře M.P.i.T. 1314/a (IV 38) 15.000 (dokument Ministerstva pońt a telegrafů, náklad 15.000 kusů). Pońta DĄBROWA ŚLĄSKA, expediční razítko s rozlińením a s datem 25 XI 38-0 stanovila měsíční poplatek za radiopřijímač ve výńi 3 zł. a registrační poplatek 1 zł. Koncesionářem je Josef

- 21 - Sembol, ředitel ńkoly. Zajímavé a jistě asi neregistrované je úřední razítko doubravské pońty, které je pod horním okrajem dokumentu: Urząd Pocztowo Komunikcyjny / Dąbrowa Śląska. Razítko je dvouřádkové, otisk je červený. Dosud jsme se s ním nesetkali! Neméně zajímavá je i podací sloņenka pro Finanční úřad ve Fryńtátě na 3 zł.45gr., kterou hradí výńe jmenovaný J. Sembol finančnímu úřadu ne poplatek za radiopřijímač, ale daň za rok 1937!! Proč za rok 1937, kdyņ Doubravu obsadilo Polsko aņ 10.10.1938?? Poplatek se hradil pońtou, úhradu stvrzuje pońta otiskem expedičního razítka DĄ- BROWA ŚLĄSKA/*a* s datem na můstku razítka 30 VI 39-8. Poplatek za sluņbu vybírala pońta ve výńi 10gr. (viz označení v levém dolním rohu sloņenky). Pońta Doubrava v období polského záboru 1938-1939 pouņívala expediční razítka s rozlińením a, b, c. S expedičními razítky pońty jsme v Syreně publikovali : - Syrena 10 str. 21: výstřiņek s razítkem s rozlińením a a s datem záboru 10 X 38 19, - Syrena 90 str. 17 pět ra-zítek na čs. a polských známkách s datem záboru 10 X 38-0, razítko je s rozlińením a (suvenýrový charakter celistvosti), - Syrena 102 str.14, zpětné potvrzení odběru zásilky s datem 23 VI 39 18, razítko je s rozlińením c, - Syrena 102 str.15, ústřiņek podacího lístku na peníze s datem 19 VII 39 16, razítko s rozlińením a, - Syrena 105 str.7, jen otisk R-razítka pońty, - Syrena 84 str.5, R-zásilka s R-razítkem pońty, zásilka je poslána do Suńice, datum expedičního razítka pońty -8 V 39-8 s rozlińením a. Z této pońty jsme dosud nenarazili na expediční razítko s rozlińením b!! Má je někdo?? Teodor WILCZEK, Karviná ********************************************************************************** Bylo okresní razítko pońty GRODZIETZ / GRODZIEC s číslem XI/56 nebo XI/57?? Otázkou rakouských okresních razítek na Těńínském Slezsku se zatím nejpodrobněji zabývá publikace Mgr.Manteryse Pońta na Těńínském Slezsku do r.1918, pońtovní razítka a cenzury. Autor se problematikou zabývá na str.105-109. Uvádí tam jednotlivá čísla okresních razítek a jim přísluńející pońtu. U pońty GRODZIETZ / GRODZIEC uvádí číslo XI/57, a to s otazníkem a bez udání typu okresního razítka. Grodziec je malá osada mezi Skoczowem a Jaworzem, západně od Bielska. O tom, ņe se mgr. Manterys ve své publikaci mýlí s okresním razítkem GRODZIETZ / GRODZIEC přináńíme důkaz na následující straně. Jedná se o peněņní průvodku na 352,72 Korun poslaných z Grodźce na Opavskou spořitelnu. Průvodka je vyplacena rakouskými známkami 50 hal. Znak (zelená) a 10 hal. Koruna (červená). Na průvodce jsou dva otisky expedičního razítka pońty GRODZIETZ / GRODZIEC /a s datem ńpatně nastaveným a přepsaným na 27.XI.18. Datum dne na razítku je opraveno na 27 a navíc vedle je tuņkou dopsáno datum 27/XI. V kolonce pro okresní razítko je otińtěno XI/56, coņ je správné číslo okresního razítka pońty GRODZIEC. Zajímavé je to, ņe oba otisky expedičních razítek pońty i okresní razítko pońty jsou otińtěny v zelené barvě.

- 22 -

- 23 - Na předcházející straně je přední a zadní strana pońtovní průvodky. Převzetí částky je potvrzeno razítkem Opauer Sparrkasse, datem 28-Nov.1918 a podpisem toho, kdo částku za spořitelnu v Opavě převzal.jsou tam i dva otisky jen německého razítka TROPAU 1 /*4b* s datem na můstku razítek 28.XI.18- -. Razítko je podle Monografie Díl 14 typu G 141, v pouņívání pońtou bylo od r.1904. Po vzniku ČSR bylo pouņíváno jako typ M 17 i čs.pońtou v období 1918-1919 (Monografie díl 16 I). U okresního razítka XI/56 si můņeme doplnit i jeho typ, je typu 1. Rakouské známky na průvodce jsou souběņnými známkami Polska. Jsou pouņity pońtou po vzniku Polska (11.11.1918) a po vydání prvních polských známek 17.11.1918. Jeńtě k Portu peněņních poukázek. Na zadní straně poukázky na předcházející straně je napsáno, ņe základní poplatek činí za poslání peněz 15 hal. a za kaņdých započatých 50 K jeńtě 5 hal. Porto by mělo tedy být: 8 x 5 = 40 hal. + 15 hal. = 55 hal. Je ale 60 hal. I na jiných poukázkách je to vņdy o 5 hal. více!! Ņe by těch 5 hal. navíc byl poplatek za formulář poukázky?? Jinak si to vysvětlit nelze! Mgr. ing. Karol Micza, ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Originální,jen německý formulář používaný Polskou pońtou v Těńíně jeńtě 24. 3. 1922. Německá, náhradní, pońtovní průvodka pouņívaná pońtou v Polském Těńíně jeńtě 24.3.1922. Formulář slouņil pro vyúčtování, pro případ pońtovní kontroly, v souvislosti s vydáváním balíků a vyplácením peněņních poukázek. Dokument je na balík váhy 15 kg poslaný na dobírku (4433 K). Formuláře byly ve formě bloku, ze kterého se podle potřeby vytrhávaly. Proč v té době jiņ Polská pońta neměla i tyto formuláře v polńtině?? Pouņito tři a půl roku po vzniku Polského státu! Razítko těńínské pońty má podle Monografie Díl 13 katal. č. 2417/16. Je typu G 115, v pouņívání bylo od r. 1897. Bylo s rozlińením b, c, d, g, h. i. Pońta Cieszyn 1 je v současné polské části Těńína na náměstí. Jaroslav TEREŃKO ********************************************************************************** Jeńtě jednou provizorní, gumové razítko pońty Hnojník z období Ńnejdárkova tažení, na zásilce z 5. března 1919. Zásilku s tímto razítkem jsme publikovali v Syreně č. 181 na str. 2. Monografie Díl 5 na str. 116-117

- 24 - píńe o tom, ņe taková razítka byla celkem čtyři (z toho od tří publikuje reprodukce: Vendryně, Ustroň a Třinec a o čtvrtém, z Hnojníku se pouze zmiňuje, ņe existuje). Právě to čtvrté jsme publikovali na zásilce v Syreně 181 na str. 2. Razítka byla česko-polská, provizorní, gumová. Na razítku Ustroně a Třince byl nápis Pońtovní a telegrafní úřad * Urząd pocztowy i telegraficzny + uprostřed razítka proti sobě název pońty psaný česky a polsky. Razítka Vendryně a Hnojníku měla nápis jen Pońtovní úřad * Urząd pocztowy a uprostřed stejně jak u prvního razítka názvy pońt v čeńtině a polńtině umístěné proti sobě. Nańe ukázka ze Syreny č. 181 str. 2 byla z 22.2.1919, tedy z doby, kdy čs.vojska jeńtě okupovala část obsazeného polského území ve dnech 23.-27.1.1919. Zásilka měla nápis polní pońta Těńín a byl na ní otisk dvouřádkového útvarového razítka Kombinovaný prapor pěńích ńvadron / čs. hulánského pluku čís. 11. Jako expediční razítko bylo na zásilku otińtěno provizorní razítko Hnojníku. Dneńní nańe ukázka, kterou nám poslal ing. Jan KYPAST, jako reakci na publikovanou ukázku v č. 181 Syreny, je zásilka poslaná do Prostějova. Datum je jen v textu 5.III.19. Útvarové razítko je stejné jako na zásilce ze Syreny č. 181: Kombinovaný prapor pěńích ńvadron / čs. hulánského pluku č. 11. I otisk razítka je stejné barvy-fialový. Na zásilce vpravo nahoře vzhůru nohama je nápis: polní pońta Hnojník. Pisatel píńe mimo jiné:.. Z Těńína jsme odeńli a jsme asi 3h od tohoto města.. Čs.vojenské jednotky v souladu s dohodou vyklidily část obsazeného polského území (v tom i Těńín) 25.2.1919. Podle dohody ale Československu připadlo jiņ po 25.2.1919 několik pońt, mezi nimi i pońta v Hnojníku! Tato pońta tedy 5.3.1919 pouņívala původní, provizorní, česko-polské razítko. Odesílatelem zásilky z č.181 Syreny je V.Jos. komb. prapor hulánského pluku č. 11, 3 ńvadrona, dragounský pluk č. 10 polní pońta Těńín. Jméno odesilatele dneńní zásilky nejde rozluńtit, zbytek dresy je: kombinovaný prapor pěńích eskadron hul. pluku č. 11, 3 esk., polní pońta Hnojník. Ńkoda, ņe stejně jako zásilka v Syreně č. 181 je i dneńní zásilka méně kvalitní, zvláńtě pokud jde o provizorní razítko pońty v Hnojníku. Obě zásilky jsou ale bez pochyb vzácné. Děkujeme za pohotovou reakci ing.kypastovi, který se ozval okamņitě po obdrņení Syreny č.181. Zásilkou s tímto razítkem se můņe pochválit opravdu málo kdo!! Snad časem se někdo ozve a pońle nám i lepńí otisk tohoto razítka. Uvítáme ukázky i s podobnými razítky Vendryně, Ustroně a Třince. Jsou sice v Monografii Díl 5, ale co je v Syreně, to je v Syreně!! Ing. Kypastovi jeńtě jednou za pohotovost děkujeme a srdečně jej touto cestou pozdravujeme!

- 25 - Razítko podle čs. Monografie typ E 80, pońta BIELITZ / BAHNHOF, upřesnění doby jeho použití. Pońta Bielitz / Bahnhof je dneńní pońta Bielsko 2. V provozu je od r. 1869. První dvě razítka pouņívaná touto pońtou (náprstková o průměru 20 mm) jsme nedávno publikovali v článku o náprstkových razítkách pońt v Bielsku (Syrena 182 str. 11-12). Třetím razítkem pońty, které nás dnes zajímá, je razítko typu E 80 (podle čs. Monografie) a typu 3.F8 podle práce mgr. Manteryse ( O razítkách a cenzurách na Těńínském Slezsku do r. 1918 ). Razítko má průměr 26 mm a mgr. Manterysovi je známo z pouņití od 24.9.1881 do 4.7.1889. Zásilku s tímto datem (4.7.1889) nám mgr. Manterys poslal i jako ukázku. Jedná se o jednokruhové razítko průměru 26 mm jen s německým textem a datem uprostřed (den/měsíc / dvojčíslí roku). Zásilka je poslána do Lipska, jedná se o korespondenční lístek, vlevo je na zásilce příchozí razítko pońty v Lipsku. Viz ukázka dole. Nańla se zásilka, také korespondenční lístek, pro změnu poslaný do Vídně. Datum expedice zásilky z Bielska je 5.6.1879. Datum je potvrzeno příchozím razítkem pońty ve Vídni v levém horním rohu

- 26 - zásilky. Toto je ale daleko lépe čitelné. Je to více jak o dva roky dřívějńí nález, neņ uvádí mgr. Manterys (24.9.1881). Kdyņ jsme jej na to upozornili a poslali mu sken této zásilky, nejprve podráņděně reagoval, ņe za dobu, co sbíral podklady pro svoji publikaci.. přece nemohl objevit vńechno... Práce o problematice razítek a cenzur na Těńínském Slezsku do r. 1918 si od tohoto autora velice ceníme a nehodláme se mu nějak vysmívat a ńkodolibě jej upozorňovat na chyby nebo mezery v jeho práci. Nańí povinností je ale upozornit na to, co lze v práci poopravit nebo doplnit. Mgr. Manterys to nakonec pochopil a dokonce nám sám poslal sken své zásilky s jemu nejpozději známým datem pouņití tohoto razítka (4.7.1889). Díky za ochotu, příteli! Podle materiálu mgr. ing. Karola Micze pro Syrenu připravil a mgr. Manteryse tímto rozzlobil, ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** I v Polsku se náklady za doručení služebních zásilek přenáńely na adresáta zásilky. Sluņební zásilka z období záboru české části Těńínského Slezska Polskem (1938-1939). Posílá ji Vojenský historický ústav ve Varńavě panu Firlovi z Karviné 22.8.1939 (expediční razítko Varńavy je z 23 VIII 1939-15). Píńí mu: v souvislosti se žádostí o potvrzení služby v P.O.W uvědomujeme adresáta, že doklady budou poslány na Okresní kvalifikační komisi P.O.W v Těšíně za účelem jejich použití v záležitosti žadatele. Za Voj. hist. ústav Mjr. Jerzy Wadołkowski, vedoucí samostatného referátu pro potvrzení (volný překlad). Zásilku ve Varńavě označili dvouřádkovým, obdélníkovým, červeným razítkem: Sprawa służbowa opłatę / pocztową uiści adresat (věc sluņební, poplatek uhradí adresát). Pońta v Karviné na zásilku nalepila doplatní známku 25 gr. (Fi: D96, vydání z 25.11.1938). Byl to v té době platný tarif za dopis váhy do 20g ve vnitrostátní pońtovní přepravě. Razítko pońty KARWINA 1 *c* s datem 24 VIII 39-8. Polská razítka pońty Karviná 1 jsou známa s rozlińením: a. b. c. d. V Karviné (dnes část velké Karviné-Karviná- Doly) byla v té době jeńtě jedna pońta, a sice KARWINA 2. Co to byla za sluņba v P.O.W, to nevíme. Zásilka byla ņadateli doručena jen týden před vypuknutí války. Zaslané doklady na zmíněnou instituci asi ani nedońly a kdyņ ano, byly stejně k ničemu!! Teodor WILCZEK ********************************************************************************** 1200 let Těńína a sběratelé. 20.6.2010 zavedli v Těńíně pro místní oběh sběratelské městské bony o symbolické nominální hodnotě 20 Těńínských Piastů. Tyto mají připomenout, ņe uplynulo 1200 let od zaloņení města. Je to na památku toho, ņe se právě zde setkali 3 synové kníņete Leszka III (Bolek, Leszek a Cieszek), kteří radostí ze setkání na místě zaloņili Těńín. Na místě setkání existuje více jak 600 let studna nazvaná Studní třech bratří. Dodnes je jednou z turisty navńtěvovaných atrakcí města. Studna patřila kdysi bratrům řádu Dominikánů. Aņ do minulého století z této studny bral vodu na pivo městský pivovar. Těńín existuje jiņ od X.století jako obranná bańta na obranu jiņní hranice státu v době panování historického zakladatele Piastů, kníņete Mieszka I. Ranné období panování Piastů připomíná dodnes Rotunda sv.mikuláńe a sv.václava na zámkovém vzhůří. Je to nejstarńí zděná budova ve Slezsku. Najdeme ji i na bankovce Polské národní banky nominální hodnoty 20 zł.

- 27 - Kolem r. 1290 se stal Těńín hlavním městem Těńínského kníņectví. V jeho čele stál Mieszko I- Těńínský z linie opolsko-ratibořských Piastů. Sídlem kníņete se stal Těńínský zámek. Po ničivé, třicetileté válce z něj zbyla jen Piastovská věņ s okolními fragmenty poslední obranné věņe, věņe U brány a části obranných zdí. Vydané bony navazují na kdysi populární, z počátku XX. století vydané městské náhradní bankovky, které tehdy vydávala mnohá jiná města. V roce 1920 vydalo Těńínské kníņectví do oběhu papírové haléře a koruny s nápisy v polńtině. Dodnes jsou tyto předmětem sběratelského zájmu. Přední a zadní strana bonů vyměnitelných a ve vybraných institucích města pouņitelných do 31. července 2010. Náklad bonů nominální hodnoty 20 Těńínských Piastů je 2.000 kusů. Při jejich tisku byly pouņity vńechny profesní tiskové ochranné prvky (papír s vodním znakem, gilońový tisk, hologram PWPW (Państwowa Wytwórnia Papierów Wartościowych státní tiskárna cenin), LISC kasztanowca a číslo na hologramu. Emise místních, těńínských dukátů. Jedná se o vydání tří místních, městských mincí (Bolki, Leszki a Czeszki). Vydavatelem je Městský úřad, vydání organizuje Těńínské numizmatické centrum. Raņbu mincí provedla Kremnická mincovna na Slovensku. Mince navrhli místní, těńínńtí návrháři, Urszula Górnicza Herma a Tomasz Herma. Nominál kaņdé mince je 7 zł. Mince mají průměr 27 mm. Na její zadní straně je erb města a logo jubilea. Na přední straně mincí jsou tři bratři a vņdy nejdůleņitějńí kulturní památky města. Mince budou vydány: - 9.5.2010-7 Bolků, vydání v době mezihraniční městské hry, - 12.6.2010-7 Leszků, vydání v době Kulinárního festivalu Těńínské chuti, - 6.7.2010 7 Czeszků v rámci Kruhů umění.

- 28 - Od 9.5.2010 si kaņdý můņe koupit mince v místech prodeje a výměny. Do konce roku 2010 lze za mince kupovat zboņí a platit sluņby v obchodních a kulturních střediscích, které budou souhlasit s jejich platbou (v hodnotě 7 zł.). Počátkem roku 2011 se mince stanou předmětem sběratelského zájmu. Jejich zápis bude uveden ve vnitrostátních a mezinárodních katalozích numismatiky. Mince tak budou reprezentovat město jeńtě po mnoho dalńích let. Po uplynutí data 31.12.2010 je bude moņno vyměnit zpět za polské złoté. Podrobnosti lze zjistit na : - www.numizmatykaccn.pl - www.1200cieszyn.pl - www.cieszyn.pl tel. 338581420 Platnost mincí bude tedy od 9.5.2010 do 31.12.2010. Náklad mincí je po 5.000 kusů kaņdé. Místa výměny: - Cieszyńskie Centrum Informacji, - restaurace MERKURY na náměstí, - restaurace HERBOWA na náměstí, - restaurace MASKA na ul. Śniegowej, - kavárna Caffe Muzeum v Parku Pokoju (Park míru), - pasmanterie JOLANTA na ul. Głęboka 40, - Cieszyńskie Centrum Numizmatyczne ul. Szersznika 5, - Śląski Zamek Sztuki i Przedsiębiorczośći, ul. Zamkowa 3a,3b,3c, - Kiosk M&B ul. Głęboka 8. Kolegové z Těńína, kteří organizovali oslavy 1.200 výročí, měli zájem i o vydání známek nebo alespoň jedné známky. Chtěli, aby tyto byly společným vydáním Polska a České republiky. Z polské strany k tomu byl dán souhlas a vyjádřena ochota se v tomto i angaņovat. Česká pońta k tomu byla ale absolutně netečná a chovala se tak, jako kdyby po ní nikdo ani nic neņádal. Prostě hráli roli mrtvého brouka. Přitom pokus o projednání byl učiněn organizátory s patřičným časovým předstihem více jak 2 let. Na Českou pońtu byly poslány k výběru a nahlédnutí dokonce i připravené návrhy. Jen to vybrat a realizovat! Bylo to ale zbytečné!! Vydání bonů a mincí bylo činem, který situaci alespoň částečně zachránil. Ochota slovenské mincovny v Kremnici mince vyrazit byla rovněņ vstřícná. Ochota České pońty pak naopak nepochopitelná. Zpracováno podle podkladů dodaných Jaroslavem TEREŃKEM ********************************************************************************** Jeńtě k rakouské, vojenské cenzuře z Bohumína z I. světové války. Touto problematikou jsme se zabývali v Syreně č. 103 na str. 2-7. Cenzurou se zabývá i mgr. Manterys ve své publikaci o Pońtě na Těńínském Slezsku do r. 1918, pońtovní razítka a cenzury (str. 163-167). Proti nańemu rozlińení se trochu lińíme. Proto uvedeme u přísluńné cenzury vņdy nańe číslo a číslo mgr. Manteryse. Při ověřování berte toto prosím v úvahu! První nańe dneńní ukázka má stejné číslo v nańí práci i v práci mag.manteryse, a to W1. Je to jediná cenzura Bohumína, která má v textu slovo Bahnhof: Militärzensur Oderberg / Bahnhof. Cenzurní razítko má rozměr 75x14 mm. Razítko je známo s otisky v černé, modré, fialové a červené barvě. Jeho pouņití je známo z období leden 1915 aņ duben 1915. Jeho výskyt je hodnocen 25 body. Je na zásilce na následující straně nahoře. Zásilka je poslána do Krmelína.Expediční razítko je od pońty ODERBERG 1 / BOGUMIN 1/6b, datum na můstku razítka je 19.1.15-8. Zásilka je vyplacena známkou 5 hal císař. Na nańí zásilce je razítko typu G 134 (bez hvězdičky v pravé části mezikruņí). Jak uvidíme na dalńí ukázce s razítkem typu G 135, je hvězdička v pravé části mezikruņí. Obě razítka mají rozlińení 6b, ale jsou jiná. Razítko 6b typu G 134 Monografie u pońty Bohumín nevede. Nańe ukázka má obě jedničky s patkou! To u razítka s rozlińením 6b typ G 135 není, jedničky jsou rovné!! Na zásilce je otisk razítka MISTEK *