BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY BEZDOTYKOVÉ MĚŘENÍ POVRCHOVÝCH TEPLOT VE STROJÍRENSTVÍ. CONTACTLESS MEASUREMENT OF SURFACE TEMPERATURES IN MECHANICAL ENGINEERING. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR PETR MERENDA Ing. ALEŠ POLZER, Ph.D. BRNO 2008

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 4 ABSTRAKT Tématika zpracovaná v rámci bakaláské práce se zamuje na zalenní bezdotykového mení povrchových teplot mezi ostatní zpsoby mení teploty. Analýza zmn teplotních polí v prbhu tískového obrábní je vztažena k prakticky realizovaným experimentm. Klíová slova bezdotykové mení povrchových teplot, IR, termogram, emisivita ABSTRACT The topic worked out in this bachelor work focuses on implementation of the contactless measurement of surface temperatures among other ways of measuring temperature. It also focuses on analysis of temperature field changes during cutting operations in experimental measurement. Key words contactless measuring of surface temperatures, IR, thermogram, emissivity BIBLIOGRAFICKÁ CITACE MERENDA, Petr. Bezdotykové mení povrchových teplot ve strojírenství: Bakaláská práce. Brno: Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, 2008. s.37, píloh.1, Ing. Aleš Polzer, Ph.D.

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci na téma Bezdotykové mení povrchových teplot ve strojírenství vypracoval samostatn s použitím odborné literatury a pramen, uvedených na seznamu, který tvoí pílohu této práce. 14. kvtna 2008. Petr Merenda

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 6 Podkování Dkuji tímto Ing. Aleši Polzerovi, Ph.D. za cenné pipomínky a rady pi vypracování bakaláské práce.

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 7 OBSAH Abstrakt...4 Prohlášení...5 Podkování...6 Obsah...7 Úvod...8 1 Teorie bezdotykového mení...9 1.1 Historie...11 1.2 Mezi výhody mžeme zaadit...12 1.3 Mezi nevýhody mžeme zaadit...13 2 Zalenní bezdotykového mení povrchové teploty...16 2.1 Druhy teplomr...16 2.1.1 Speciální teplomry...17 2.1.2 Pyrometry...17 2.1.3 Termovize...20 3 Experimentální mení...25 3.1 Technická specifikace kamery...25 3.2 Prbh mení - soustružení...25 3.2.1 elní soustružení pi konstantních otákách...29 3.2.2 elní soustružení pi konstantní ezné rychlosti...30 3.3 Prbh mení broušení...31 Závr...33 Seznam použitých zdroj...35 Seznam použitých zkratek a symbol...36 Seznam píloh...37

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 8 ÚVOD Teplota je nejdležitjší veliinou užívanou v technice prostedí. Patí mezi základní stavové veliiny a hned po mení asu je druhou nejastji menou fyzikální veliinou. Hraje dležitou roli pi indikaci stavu výrobk nebo ástí stroj a zaízení, a už ve výrob nebo pi kontrole jakosti. V mnoha provozech pispívá pesné monitorování teploty k dodržení, i dokonce ke zvýšení kvality výrobk a proces výroby tak mže být dále optimalizován. Je možné dosáhnout lepších ekonomických výsledk, a tím i vtší konkurenceschopnosti. Snímací zaízení pracující v oblasti infraerveného záení nacházejí své uplatnní mimo jiné i ve strojírenském prmyslu, a to jak pi statických, tak i dynamických djích. Ve stavebnictví tepelný monitoring odhaluje tepelné mosty, které jsou nežádoucí, a zpsobují zbytené ztráty tepla. V energetice je možno se s teplotou a jejím mením a ízením setkávat neustále. Jedná se o penos energií, a tím i rozdílných teplotních potenciál. Vyrobená energie, a už elektrická nebo tepelná, je stále žádanjší, a proto je teba vyvíjet úinnjší generaní a spalovací zaízení. Zejména u spalovacích proces je ízení hoení velmi dležité a je možné jen díky teplotnímu monitoringu. Zámrem této práce je zalenní metodiky bezdotykového mení mezi ostatní zpsoby mení teploty. Realizace praktických mení statických objekt i proces obrábní. Pozornost bude zamena i na analýzu zmn povrchových teplot v prbhu obrábní soustružením a broušením.

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 9 1 TEORIE BEZDOTYKOVÉHO MENÍ Dle VAVIKA, R. (1) je bezdotykové mení teploty relativn jednoduchý, velmi rychlý a pesný zpsob mení teploty. Avšak pro správné a pesné stanovení mené veliiny je zapotebí znalosti základních fyzikálních zákon a zásad mení. Každé tleso o povrchové teplot vyšší než absolutní nula (0 K= -273,15 C) vysílá elektromagnetické záení (sálání), odpovídající jeho teplot. Vyzaované spektrum je spojité, jako následek dj v atomech a molekulách látek s vyzaovaným árovým spektrem. Vyzaující tleso se skládá z molekul a ty z atom, které kmitají v silovém poli ostatních molekul a atom, tzn. konají tepelný pohyb. Energie tohoto kmitavého pohybu se jednak penáší na sousední ástice, jednak pechází do okolního prostoru formou elektromagnetických vln. (1) Bezkontaktní mapování teploty využívá ást elektromagnetického spektra v rozmezí vlnových délek 0,4 mm až 1 mm. Tento rozsah zahrnuje oblast viditelného spektra (0,4 µm až 0,78 µm) a oblast infraerveného spektra (0,78 µm až 1 mm), piemž elektromagnetické záení s vlnovou délkou od 0,78 µm až 1 mm nazýváme též tepelné záení. Základním vztahem pro bezdotykové meni teploty je Stefan-Boltzmannv zákon. Ten íká, že hustota záivého toku E [W.m -2 ] generovaná z jednotky plochy zdroje je na všech vlnových délkách úmrná tvrté mocnin absolutní teploty tlesa. Pro výpoet penosu tepla záením je však teba znát jak se tato energie rozdlí vzhledem k prostorovému úhlu. Proto se zavádí tzv. intenzita vyzaování I [W.sr -1.m -2. µm -1 ]. Intenzita vyzaováni vyjaduje ást hustoty záivého toku E [W. m -2 ] vyzáenou jednotkovým prostorovým úhlem ve smru kolmém k povrchu záie. Zjednodušen eeno to znamená, že maximum sálavého toku leží vždy ve smru normály k ploše zdroje (Lambertv smrový zákon). Dalším dležitým zákonem je tzv. Wienv posouvací zákon, který vyjaduje posun maxima hustoty záivého toku s rostoucí teplotou tlesa do pásma kratších vlnových délek. V praxi to znamená, že napíklad pro tleso o teplot 600 K by ml bezdotykový teplomr pracovat v rozmezí vlnových délek od 2 µm do 10 µm. Pokud by se výrazn zvýšila nebo naopak snížila

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 10 teplota snímaného tlesa, takto nastavený teplomr by zvýšení teploty nezaznamenal, protože by se spektrum vyzaování posunulo smrem ke kratším respektive k delším vlnovým délkám. (1) Všechny tyto výše uvedené zákony byly odvozeny pro tzv. absolutn erné tleso. Absolutn erné tleso je definováno jako ideální tleso, které pohlcuje veškerou radiaci na nj dopadající, bez ohledu na vlnovou délku a úhel, pod kterým je povrch tlesa ozáen. A zárove absolutn erné tleso vyzauje na všech vlnových délkách pi dané teplot maximální dosažitelnou energii záivého toku (pokud je zdrojem radiace). Bohužel neexistuje žádný materiál, který by ml vlastnosti absolutn erného tlesa. Vyzaovací schopnosti obecn známých materiál se totiž mní s vlnovou délkou záení resp. v uritém rozsahu vlnových délek. Pomr celkového záivého toku q vyzáený daným tlesem k záivému toku q 0, které by vyzáilo absolutn erné tleso se nazývá emisivita [-]. Emisivita tak íseln vyjaduje zhoršení vyzaovacích vlastností zdroje ve srovnání s absolutn erným tlesem a závisí na vlnové délce vyzaování a teplot tlesa. Emisivita mže nabývat hodnot od 0 do 1, piemž jen absolutné erné tleso má hodnotu emisivity rovnu 1. Pro zjednodušení se v technické praxi zavedl pojem tzv. šedé tleso. Šedá tlesa jsou taková tlesa, která vykazují nezávislost emisivity na vlnové délce vyzaování. V pírod bychom opt taková tlesa nenalezli, nicmén ada technicky významných materiál se vyznauje v uritém rozsahu vlnových délek nezávislostí emisivity na vlnové délce, a proto je za šedá tlesa mžeme pro zjednodušení pokládat. (1)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 11 Obr. 1.1 Signál použitý k penosu informace pi IR zobrazení (2) 1.1 Historie Jak tvrdí LYSENKO, V. (3) teplotu lze mit bodov, tak jak mí pyrometry, s rznou velikostí snímané plochy, nebo plošn. Požadavek plošného (2D) mení pvodn zavedla armáda. Zaátek využívání termografické techniky mimo vojenské aplikace pedstavila v r. 1965 švédská firma AGA Infrared Systems, která ve svém systému AGA Termovision 665 využívala elektromechanického rozkladu. K chlazení detektoru používala tekutý dusík. Díky vývoji nových mikroelektronických prvk se tato technika rychle rozvíjela. Pro vojenské úely se stále ješt používají pístroje pro noní vidní (noktovizory), které jako detektory používají fotonásobie. Ty zesilují velmi malý (zbytkový) odražený záivý tok na mitelnou úrove. Noktovizory se postupn zdokonalovaly a z pvodn první, druhé, se dnes používají již noktovize tetí generace. (3) Termovize, je vývojov mladší než noktovize, pracuje na principu transformace tepelného záení na viditelný obraz. Zobrazení je ale v tzv. falešných barvách, neodpovídajících skutenosti. Teprve použití elektronicky chlazených detektor umožnilo podstatn zlepšit citlivost a tak zpracovat signály z oblasti infraerveného spektra záení cca 10 a více µm. (3) Dosahované rozlišení cca 0,1 C dává termokamerám obrovské možnosti. Pvodní pomalý elektromechanický rozklad obrazu byl nahrazen použitím maticových detektor rychlým rozkladem elektronickým. Termovize umožnila nejen noní vidní, ale též vidní, kdy sledovaný objekt je sám zdrojem IR

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 12 záení. Mení termokamerami mže být tedy realizováno i v tzv. úplné tm, tj. bez zbytkového svtla ve viditelném spektru. (3) Jako každá metoda má i bezdotykové mení teploty svá úskalí. Tento zpsob mení má celou adu výhod oproti jiným metodám mení teplot, ale také nevýhod, které vyplývají práv z výše uvedené teorie. (2) 1.2 Mezi výhody mžeme zaadit Vliv micí techniky na mený objekt Z meného objektu není odebírána žádná tepelná energie (nap. dotykový zpsob mení), což je výhodné zejména u materiál, které špatn vedou teplo jako nap. devo nebo plasty. (2) Nedochází k žádnému mechanickému opotebení snímaného objektu Není poteba na mený povrch umisovat rzná idla mechanicky, chemicky apod. Možnost mení velmi rychlých zmn teploty, lze mit i velmi vysoké teploty (cca do 3000 C) Pyrometry reagují na zmnu teploty ádov v milisekundách, což umož uje uskute ovat více mení v relativn krátké dob. Možnost mení teploty na rotujících nebo pohybujících se objektech z bezpené vzdálenosti Nedochází k pímému kontaktu mezi idlem a povrchem tlesa. Možnost mit a dále digitáln zpracovávat teploty celých povrch (termovize) (2)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 13 1.3 Mezi nevýhody mžeme zaadit Pokud bychom hledali nevýhody bezdotykového systému snímání teplot, jsou to nevýhody vtšinou spojené s neznalostí teorie sálání nebo chybného nastavení okrajových podmínek mení. (2) Nevýhody bezdotykových teplomr (pyrometr) a zpsobu jak tyto nevýhody co nejvíce eliminovat. (2) Nejistota mení zpsobená neznalostí správné hodnoty emisivity povrchu tlesa Nejistota mení zpsobená chybným definováním emisivity povrchu tlesa patí k nejastjším nepesnostem pi mení bezdotykovým teplomrem. Pro nastavení emisivity meného pedmtu mžeme použít celou adu metod. (2) 1. Vyhledání emisivity v tabulkách vlastností materiál V nkterých tabulkách mžeme dokonce nalézt i pro jaké pásmo vlnových délek je takto urená emisivita konstantní a to nám mže pomoci pi správném výbru pyrometru. Ale bohužel je teba brát takto urenou emisivitu hodn s rezervou, protože skutenou emisivitu povrchu mže ovlivnit celá ada dalších skuteností (nap. jakým zpsobem byl kov obrábn broušením, frézováním, leštním apod., jak je odolný vi povrchové korozi atd.) Proto by hodnoty emisivit stanovené na základ tabulek mli být brány jako orientaní, zvlášt pak u kov. (2) 2. Ohátím meného vzorku na známou teplotu Pokud ohejeme mené tleso nebo jeho vzorek na pedem známou teplotu, mžeme poté na pyrometru mnit hodnotu emisivity dokud namená teplota neodpovídá teplot, na kterou jsme pedmt ohívali. Pokud je ale mené tleso vyrobeno z njakého velmi dobe vodivého materiálu (nap. m, hliník, mosaz, atd.), mže dojít k ochlazení povrchu bhem doby, kdy je pyrometr nastavován a ohátí a nastavení je tak nutno znovu opakovat. (2)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 14 3. Použitím dodateného materiálu nebo speciálního nátru ásti meného objektu. Pi relativn nízkých teplotách (do 250 C), lze nalepit na mený objekt speciální plastovou samolepku o známé emisivit. Pyrometrem se poté zmí teplota samolepky s touto emisivitou a poté se nastaví emisivita povrchu meného objektu tak, aby zmená teplota odpovídala teplot samolepky. Takto nastavenou emisivitu lze poté použít na všech mených objektech z tohoto materiálu. Tento postup mžeme aplikovat také pokud máme možnost natít ást povrchu tlesa matnou ernou barvou, která má emisivitu kolem 0,95. (2) 4. Kombinací dalších metod mení povrchové teploty V souasné dob jsou na trh dodávány pyrometry, které jsou navíc vybaveny dotykovou sondou. Takový pyrometr dokáže podle indikované povrchové teploty dotykového idla automaticky pednastavit hodnotu emisivity snímaného tlesa. (2) Nejistota mení zpsobená neznalostí správné hodnoty propustnosti prostedí mezi idlem a meným objektem Transparence prostedí je významná zejména pi dálkovém snímání zobrazovaného objektu (nap. snímání povrchové teploty fasády ped a po zateplení objektu, apod.). Zeslabení záivého toku pi prchodu atmosférou mže být zpsobeno jednak pímou absorpcí a jednak rozptylem infraerveného záení na molekulách plynu, aerosolech, kapkách vody, ásticích koue atd. Na snižování transparence atmosféry se podílí zejména molekuly H 2 O, CO 2, O 3, CH 4, a CO, které vymezují ve spektrální závislosti souinitele propustnosti. (2)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 15 Nejistota mení zpsobená nepesnou korekcí odraženého záení z okolního prostedí na mený objekt Teplota vnjšího prostedí ovliv uje velikost detekovaného infra signálu a zárove i jeho kolísání. Vnjší zdroje infraerveného záení ovliv ují v závislosti na povrchových vlastnostech objektu (souinitel absorpce a reflexe) bu jeho skutenou povrchovou teplotu (souinitel absorpce), nebo jeho zdánlivou povrchovou teplotu (souinitel reflexe). Významné mže být také proudní vzduchu, které ovliv uje ztrátu tepla z povrchu tlesa, tedy i výsledný povrchový teplotní reliéf. (2) Nejistota mení zpsobená špatným oznaením (zamením) meného objektu Optický systém pyrometr ve vtšin pípad snímá energii vyzaovanou z povrchu tlesa z kruhové mené plochy a sousteuje ji na detektor. Mený objekt proto musí úpln vypl ovat tuto menou plochu, jinak je namená hodnota ovlivnna i záením pozadí (okolních ploch). Optické rozlišení je definováno pomrem D:S, což je prmr mené plochy D k vzdálenosti mícího pístroje od meného objektu S. ím menší bude tato hodnota, tím lepší je optické rozlišení mícího pístroje a tím mže být mená plocha pi dané vzdálenosti. (2)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 16 2 ZALENNÍ BEZDOTYKOVÉHO MENÍ POVRCHOVÉ TEPLOTY Dnes jsou teplomry snad nejznámjším fyzikálním pístrojem. Ale ješt ped nkolika staletími byly úpln neznámé. Teplota se urovala podle tlesných pocit, pi výrob kov a keramiky se lidé ídili barvou rozžhavených pedmt nebo roztavením kov. Obor zabývající se mením teploty se nazývá termometrie.(4) 2.1 Druhy teplomr Vtšinou je princip teplomru založen na tepelné roztažnosti jednotlivých látek, kdy je objem mrné látky závislý na její teplot. Tyto teplomry se pak nazývají dilataní. V souasnosti však existují i další metody zjišování teploty.(4) V souasnosti se setkáváme s tmito druhy teplomr (4): Kapalinový teplomr - Teplomr, ve kterém se k mení teploty využívá teplotní roztažnosti teplomrné kapaliny (rtu, líh apod.). Bimetalový teplomr - Teplomr, ve kterém se k mení teploty využívá bimetalový (dvojkový) pásek složený ze dvou kov s rznými teplotními souiniteli délkové roztažnosti. Pi zmn teploty se pásek ohýbá a tento pohyb se penáší na ruku pístroje. Plynový teplomr - Teplomr, ve kterém se k mení teploty využívá závislost tlaku plynu na teplot pi stálém objemu plynu, pop. závislost objemu plynu na teplot pi stálém tlaku. Odporový teplomr - Teplomr, ve kterém se k mení teploty využívá závislost elektrického odporu vodie nebo polovodie na teplot. Termoelektrický teplomr (také termolánek) - Teplomr, ve kterém se k mení teploty využívá termoelektrický jev (elektrony, které jsou nositeli

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 17 elektrického proudu se významn podílejí na vedení tepla). Zmnou teploty spoje dvou rzných kov se mní vzniklé termoelektrické naptí. Radianí teplomr (Infrateplomr) - Teplomr urený k mení vysokých teplot založený na zákonech tepelného záení (Planckv vyzaovací zákon, Wienv zákon, Stefanv-Bolcmanv zákon). Mí záení vysílané tlesy do okolí (na stejném principu pracují i svtelná infraidla i navádné stely). (4) 2.1.1 Speciální teplomry Kontaktní teplomr - Sepne kontakt pi dosažení nastavené teploty. Používá se v regulaci a automatizaci, nap. termostat pro klimatizaci nebo akvárium. Maximo-minimální teplomr - Teplomr ve tvaru U, který si pamatuje maximální a minimální dosaženou teplotu za sledované období (od posledního nulování). Používá se nap. v meteorologii. (4) 2.1.2 Pyrometry Obr. 2.1 Pistolový pyrometr (5) Dle NOVÁ, I. (6) Pyrometry (radianí teplomry) pi mení teploty povrchu meného objektu využívají tepelné záení v rzných oblastech spektra elektromagnetického záení. Název pyrometr je odvozen z eckého termínu "pyro" = ohe. V souasné dob rozlišujeme rzné druhy pyrometr, nap. spektrální, pásmové, barvové, radianí. (6) Radianí pyrometry - se oznaují jako pyrometry úhrnné, celkové, integraní nebo ardometry. Využívají tepelného záení ve velké oblasti vlnových délek (teoreticky v celém rozsahu), který je omezen pouze absorpní schopností

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 18 detektoru a propustností optiky pyrometru. Emisivita neerných zái je siln závislá na jakosti povrchu tlesa, materiálu a teplot. Protože korekce údaj pyrometru je velmi obtížná, používají radianí pyrometry k mení teploty pouze erné záie, pop. záie jim blízké. (6) Tepelné záení, vysílané meným objektem, se sousteuje optickým systémem na sníma radianího pyrometru. Optický systém bývá sestaven z oek nebo zrcadel. Snímaem bývá nejastji baterie termolánk (až 30 micích spoj na ploše 4 mm 2 ), dále bolometr (fóliový odporový teplomr) nebo termistor. Povrch snímae bývá zaernn. Pijíma záení i optika musejí být pokud možno nezávislé na vlnové délce. Tato podmínka je splnna jak pro termolánek, tak i pro bolometr. Volba optiky se ídí micím rozsahem, který bývá standardn 600 C až 2000 C a 0 až 1000 C. V rozmezí nižších teplot je lepší pracovat jen se zrcadlovou optikou s kovovým povrchem zrcadel. Vstupní okénko takového pyrometru bývá chránno ped prachem tenkou fólií z umlé hmoty, která propouští infraervené záení. (6) Užitím vhodných polovodiových sníma záení lze dosáhnout vysoké citlivosti, ovšem pouze v uritém pásmu vlnových délek. Tyto pístroje se vyznaují nízkou asovou konstantou (ádov 10-2 s) na rozdíl od pístroj s tepelnými snímai. Vzhledem k vysoké citlivosti mohou být použity i pro mení teploty tles malých rozmr ( tlesa 1,5 mm ze vzdálenosti 150 mm). Pi mení se asto používají uzavené keramické trubice, které jsou vloženy uzaveným koncem do meného prostedí (nap. pece). Na dno trubky se pak zamí pyrometr. Aby pyrometr mil teplotu záie správn, musí být zarueno, že na pijíma záení dopadají jen tepelné paprsky záie. Zdrojem astých chyb je rušiv psobící denní svtlo; nap. tleso ozáené sluncem nelze mit. Mení je nezávislé na vzdálenosti pístroje od meného tlesa, pokud obraz tlesa kryje obrys pijímae záení. Kontrola se provádí vizuáln okulárem. Obsahuje-li atmosféra mezi objektem a radianím pyrometrem složky absorbující infraervené záení, dochází k ovlivnní výstupního údaje. Radianí pyrometry jsou vyrábny v provedení pro runí mení, jako pístroje penosné nebo pro stacionární použití. Pi stacionárním použití je nutné v hutních provozech tyto pyrometry chladit vodou nebo vzduchem. (6)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 19 Pásmové pyrometry (fotoelektrické) - využívají uritou ást spektra tepelného záení, které je v podstat širší než u spektrálních pyrometr, avšak užší než u pyrometr, které využívají celkového záení. Mezi pásmové pyrometry se adí vtšina dnes vyrábných pyrometr, které využívají fotoelektrický detektor. (6) Provedení pásmového pyrometru je závislé na mnoha okolnostech (na rozmezí mené teploty, na vlastnostech meného objektu, na atmosfée, která je mezi objektem a pyrometrem). Pásma vhodných vlnových délek, se kterými pyrometr pracuje, závisí na citlivosti detektoru, záení a optice použitých filtr. Detektory se volí takové, aby jejich citlivost ležela mimo absorpní pásmo vyskytujícího se plynu. Jako detektor se používá fotonka, fotolánek, fotodioda, fototranzistor a fotoodpor. Selenové fotolánky jsou citlivé v oblasti viditelného záení, kemíkové fotolánky v rozsahu 0,6 m až 1,1 m, germaninové diody mezi 0,4 m a 1,8 m, fotoodpory mezi 0,5 m a 3,6 m apod. K jejich výhodám patí rychlá reakce a malé rozmry snímané plochy meného objektu (mení teploty malých objekt). (6) Penosné pyrometry jsou kompaktní pístroje s jednoduchým ovládáním. Stabilní pyrometry se skládají ze dvou propojených ástí - snímací a vyhodnocovací. Snímací je u meného objektu, vyhodnocovací mže být v jiném prostoru než mený objekt. (6) Energie vyzaovaná povrchem meného objektu prochází optickým systémem a dopadá na detektor, který má požadovanou spektrální charakteristiku. Optický systém mívá pevnou ohniskovou vzdálenost (fixfokus). Ohnisková vzdálenost objektivu uruje velikost snímané plochy, kterou detektor na meném objektu vidí (lze zamit pomocí hledáku), a tím se definuje zorné pole pístroje. Nkteré pásmové pyrometry mají vestavné zdroje laserového záení, které usnad ují zamení tím, že na meném objektu vizuáln vyznaí snímanou plochu. Fotoelektrický detektor pevádí tepelné záení na elektrické naptí, proud nebo odpor. Výstupní signál je zpracován v elektronické jednotce pyrometru. (6) Signál se v A/D pevodníku digitalizuje a zpracovává mikroprocesorem, který podle vloženého programu zajišuje rzné korekce a matematické úpravy mených dat a jejich ukládání do pamti. Vtšina pásmových pyrometr

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 20 má displej, na kterém je možno íst namené hodnoty v požadovaných jednotkách (stupn Celsia atd.) nebo min. a max. hodnoty teploty v jistém asovém intervalu, jejich rozdíl a prmrné hodnoty. Souasn je nutno upozornit, že pásmové pyrometry jsou kalibrovány na teploty absolutn erného tlesa, proto je poteba brát v úvahu skutenou hodnotu emisivity meného tlesa, která je pi mení zjišována. To se provádí pomocí korekce emisivity pi mení pyrometrem. (6) Pásmová emisivita u skutených objekt velmi siln kolísá, a proto je odhad chyby pouze pibližný. Hlavní pole použití pásmových pyrometr je tam, kde se mezi meným objektem a pyrometrem náhodn vyskytuje plyn nebo vodní pára v oblasti infraerveného záení, jako nap. CO 2, vodní pára apod. (6) Ke zpracování signálu se u souasn vyrábných pístroj využívá moderních elektronických obvod ízených mikroprocesorem. Do pamti se ukládají údaje o maximální a minimální mené teplot, stední hodnota teploty a údaj o rychlosti zmny teploty. Na displeji je k dispozici mený údaj i hlášení o poruchových stavech. Velikost emisivity se zadává prostednictvím obslužné klávesnice. (6) 2.1.3 Termovize Obr. 2.2 Termokamera Flir (7) Termovize je infraervený systém penosu záznamu pomocí televizního signálu, umož ující zobrazení rozdlení teplot povrchu pozorovaného objektu. Termovizní systém pracuje velmi rychle, teplotní pole je snímáno speciální termovizní kamerou a zobrazuje se na obrazovce speciálního monitoru ve velikosti celého sledovaného objektu, což umož uje lépe sledovat

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 21 souvislosti pozorovaných jev, pípadn zkoumat dynamický vývoj teplotního pole na celém objektu. Monitory termovizních systém zobrazí teplotní pole meného povrchu na obrazovce pomocí termogramu, tj. plochou s rzným stupnm šedi - od erné do bílé, pop. barevn. Jednotlivým rozmezím teplot jsou piazovány rzné barvy. Po stranách obrazu jsou pak stupnice umož ující identifikaci konkrétních teplot v obraze. Pi urování teplot je nutné znát a respektovat emisivitu objektu v daném míst, podobn jako u pyrometr. U ernobílých termovizních systém je režim barevného zobrazení teplotního pole nahrazen možností zobrazení jedné nebo dvou vybraných izoterem. Termogram lze pozorovat, filmovat, pop. zaznamenat na magnetofon. (6) Základním funkním prvkem termovize je detektor infraerveného záení. V souasné dob se používají detektory kvantové a pyroelektrické. Kvantové detektory pi dopadu infraerveného záení zvyšují svoji elektrickou vodivost. Jsou selektivní a vyžadují chlazení na nízkou teplotu. Nejastji se používá antimonit india (InSb) chlazený kapalným dusíkem, a to u kamer s rozkladem obrazu. Pyroelektrické detektory se pi dopadu infraerveného záení ohívají a vzniká v nich elektrický náboj. Jsou neselektivní a nevyžadují chlazení, ovšem pracují pi bžné teplot. (6) Dalším dležitým prvkem je snímací systém, který mže být dvojího druhu - s postupným rozkladem obrazu a pímo zobrazující. Snímací systémy s postupným rozkladem obrazu jsou používány více. Pracují s optickomechanickým nebo elektrickým rozkladem obrazu a kvantovým detektorem. Mezi jejich výhody patí zejména: možnost pozorování termogramu i pi denním svtle; volba kontrastu termogramu ve velkých mezích, stejn jako teplotní rozsah, barevná reprodukce obrazu a možnost záznamu termogramu. Pímo zobrazující systémy používají velkoplošné pyroelektrické detektory. Na povrchu detektoru se vytváí nábojový obraz úmrný dopadajícímu záení. Termovize patí mezi nákladná, ale velmi užitená zaízení pro mení teploty v rzných oborech lidské innosti. (6)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 22 Jak lze vidt na obr. 2.3, nejsvtlejší barva zobrazuje zahátí vinutí motoru, což oheje pláš motoru až na detekovanou teplotu 58,5 C dle termogramu. Také mžeme pozorovat vliv žebrování na chlazení motoru. Otázkou je, zda tento zpsob žebrování je vzhledem k zahívání motoru vhodný. Z hlediska odvodu tepla by mlo být žebrování v nejteplejším míst hustjší, v opaném pípad nemusí být žádné, což by mlo pozitivní vliv na snížení hmotnosti celého motoru. Obr. 2.3 Pehátý motor(8) Na dalším obr. 2.4 stupnice zobrazuje vysokou teplotu 87,7 C, což znaí, že je erpadlo petížené. Obr. 2.4 Petížené erpadlo (8)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 23 Termovizní zobrazování se také úspšn používá v papírenském prmyslu, obr. 2.5 pi kontrole a zjišování tmavých neboli vlhkých skvrn. V pípad namotání vlhkého papíru mže dojít ke zhoršení kvality. Obr. 2.5 Kontrola v papírenském prmyslu (8) Pro zjišování hladiny v silech se taktéž, mimo jiné využívá termovizního zobrazení jak lze pozorovat na obr. 2.6. Obr. 2.6 Detekce hladiny v silech (8)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 24 K inspekci leteckých materiál nelze díky vysokým rychlostem využít bžných mících zaízení jako nap. termolánek, proto se podvozek letadla snímá termovizní kamerou obr. 2.7. Obr. 2.7 Inspekce leteckých materiál (8)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 25 3 EXPERIMENTÁLNÍ MENÍ Teplotní pole bylo meno infraervenou kamerou Flir ThermaCAMTM SC2000 s 24 objektivem za teploty 23,7 C, vlhkosti 25 %, ze vzdálenosti 0,2 m. Infrakamera používá 320x240 nechlazených mikrobolometrických detektor v ohniskové rovin pracujících na vlnových délkách 7,5 m 13 m. Citlivost mení je menší než 0,1 C. Termovizní kameru je možné pipojit k poítai. To umož uje kompletní ovládání kamery a dynamické ukládání termogram s frekvencí až 50 Hz. (7) 3.1 Technická specifikace kamery Rozsah mených teplot objektu: - 40 C až +2000 C Pesnost mení: ± 2 % Teplotní citlivost: < 0.1 C Zorné pole (H x V): 24 x 18 Typ detektoru: FPA, nechlazený mikrobolometr 320 x 240 pixel Spektrální rozsah: 7,5 m - 13 m (7) 3.2 Prbh mení - soustružení Ped soustruh E3N-01 byla postavena termokamera na stativu a propojena s ídícím poítaem. Bylo provedeno osm mení na tyech válekových polotovarech o prmru 60 mm, materiál ocel SN 11 600 (DIN St 60-2), mený povrch obrobku byl opaten speciálním nástikem (ThermaSpray 800), jež zaruuje konstantní emisivitu 0,96. Obr. 3.1 ThermaSpray 800

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 26 Cílem experimentu bylo zjištní závislosti ezných podmínek na povrchové teplot obrobku. S ohledem na metodiku bezdotykového mení povrchových teplot termovizními systémy probíhalo soustružení bez použití ezné kapaliny. Jako ezný materiál byl použit slinutý karbid ve form destiky pájené k základnímu tlesu nástroje. (10) Pi první fázi mení byly nastaveny otáky obrobku na hodnotu 450 min -1 a pi tchto otákách byla hloubka zábru zvyšována v krocích po 0,25 mm až do hodnoty 1 mm pi posuvu 0,14 mm. Pi otákách 630 min -1, hloubky zábru 0,25 mm a posuvu 0,14 mm je z grafu 3.5 patrný lineární nárst teploty smrem ke stedu obrobku. U dalších mení pi ezných podmínkách 630 min -1, hloubka zábru 0,5 mm až 1 mm a posuvu 0,14 mm je viditelný trend vysokého nárstu teploty od poátku soustružení, poté pokles a poté opt lineární nárst smrem ke stedu obrobku. Obr. 3.2 elní soustružení

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 27 Obr. 3.3 Snímání elního soustružení Tab. 3.1 elní soustružení mení n [min -1 ] a. p [mm] f ot [mm] [-] 1 0,25 2 0,5 450 3 0,75 4 1 0,14 0,96 5 0,25 6 0,5 630 7 0,75 8 1

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 28 Vyhodnocování termogram bylo provedeno v softwaru ThermaCAM Researcher. Obr. 3.4 Zobrazení a vyhodnocení soustružení v ThermaCam Researcher

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 29 Závislost ezných podmínek na teplot teplota [ C] 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 0 10 20 30 40 50 as [s] Obr. 3.5 Závislost ezných podmínek na teplot 1 2 3 4 5 6 7 8 3.2.1 elní soustružení pi konstantních otákách Obr. 3.6 elní soustružení (9)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 30 Pi elním soustružení, pokud se vychází z ezné rychlosti na maximálním prmru D, platí: (9): t AS 2 D D π D π D = = 3 2 n s 2s 10 v 2 10 s v = 3 (3.1) V pípad soustružení mezikruží o maximálním prmru D a minimálním d bude mít rovnice tvar: (9): t AS 2 ( D d D) π 2 10 = 3 s v 3.2.2 elní soustružení pi konstantní ezné rychlosti (3.2) Obr. 3.7 elní soustružení pi v=konst (9) as automatického chodu pi soustružení délky dd/2 pi konstantní ezné rychlosti dt AS je dán (9): dt AS dd 1 π D dd = 2 n s 2 10 v s = 3 (3.3) Celkový as je dán (9): π = D dd 2 10 v s t AS 3 D d (3.4) a po úprav (9): t AS 2 2 ( D d ) π 4 10 = 3 s v (3.5)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 31 3.3 Prbh mení broušení Dalším experimentem bylo urení vlivu broušení na konený rozmr obrobku. K mení byl použit hranol z oceli 11 600 a strojní kotouová bruska. S ohledem na metodiku bezdotykového mení povrchových teplot termovizními systémy probíhalo broušení bez použití ezné kapaliny. V první fázi byl nastaven úbr materiálu 0,01 mm. V prbhu broušení kotouem docházelo k postupnému lokálnímu zahívání obrobku. Úbr byl znatelný zejména ve stední ásti obrobku viz obr. 3.9. Vlivem zahívání a tepelné roztažnosti došlo ke zvýšení hodnoty úbru, která vedla k odebrání vtšího množství materiálu, než bylo požadováno. Konený rozdíl mezi požadovaným a skuteným rozmrem inil 0,04 mm. Skutený rozmr byl tedy lokáln menší než pedpis na výkrese. Dále vlivem nerovnomrného zahívání nebylo dosaženo potebné rovinnosti broušené plochy a bylo nutné provést korekní broušení s postupným úbrem po 0,001 mm, což již nemlo podstatný vliv na vtší odchylku koneného rozmru. Obr. 3.8 Broušení rovinných ploch obvodem kotoue (9)

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 32 Obr. 3.9 Zobrazení a vyhodnocení broušení v ThermaCam Researcher

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 33 ZÁVR Pi snímání statických objekt pomocí termovizního systému a následné analýzy bylo kvantifikováno rozložení povrchové teploty generované jednotlivými vinutími motoru. Konstrukní zmny s ohledem na analýzu teplotních polí mohou vést ke zvýšení úinnosti chlazení v místech vykazujících vyšší tepelné zatížení nebo k vylehení konstrukce (zmny v žebrování) v místech s detekovanou nejnižší povrchovou teplotou. Bezdotykové mení povrchových teplot je nedestruktivní metodou, kterou je možno aplikovat i v prbhu tískového obrábní. Zde je velkou výhodou možnost sledování ezného procesu bez nutnosti jeho perušování, které je nezbytné nap. pi sledování rozvoje hbetního opotebení VB v závislosti na ase. Z kvantifikace rozdíl teplot pi nastavených konstantních otákách 450 min -1 je patrný lineární nárst teploty v prbhu obrábní elní plochy. Pi konstantních otákách 630 min -1 a hloubky zábru 0,5 mm až 1 mm je patrný nelineární nárst. Aproximaní kivky popisující závislosti teploty na ase (aktuálním obrábném prmru), které nezahrnují náhodné vlivy je možno popsat polynomem tvrtého stupn. Pi nastavených podmínkách, konstantní otáky 630 min -1 a hloubka zábru 0,75 mm, byla na prmru 47 mm namena povrchová teplota 64 C (100 %). Vlivem nastavených konstantních otáek a principu elního soustružení se se zmenšujícím prmrem snižuje ezná rychlost a dochází i k lokálnímu poklesu povrchové teploty obrobku na 65 %. Pokraující elní soustružení dále vede k dalšímu snižování ezné rychlosti (konst. otáky), avšak povrchová teplota obrobku narstá až na hodnotu 114 %. U dalšího prakticky realizovaného experimentu byl prokázán vliv lokálního nárstu teploty obrobku na jeho konené rozmry. Pi daných podmínkách obrábní nebyla nastavená hodnota úbru materiálu 0,01 mm dodržena na celé rovinné ploše, ale vlivem tepelné dilatace obrobku byla lokáln odebrána hodnota až 0,04 mm. Výsledky této práce jsou základní studií, kterou je možno nap. v rámci navazujícího studia a zpracovávání diplomové práce dále podrobnji rozvinout.

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 34 Nap. vývoj monolitních frézovacích nástroj s PVD povlaky, které zpravidla obrábjí bez použití ezné kapaliny, je v praxi zamen na provádní dlouhodobých test rozvoje silového zatížení po dobu celé životnosti ezných nástroj. Tyto testy jsou zpravidla provádny pi konstantní ezné rychlosti. Analýzou teplotního zatížení a zmnou ezné rychlosti v prbhu obrábní, s cílem dosáhnout konstantní teploty, by mohla být prodloužena trvanlivost ezného nástroje.

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 35 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ 1. VAVIKA, R. Bezdotykového mení teploty. [online]. [cit. 2008-03-12]. Dostupné na www: < http://utp.fs.cvut.cz/vz/clanky/104.pdf >. 2. DRASTICH, A. Metodika sbru obrazových dat v infraervené (IR) ásti spektra. Brno: ÚBMI FEKT, 2000. 30 s. 3. LYSENKO, V. Detektory pro bezdotykové mení teplot. 1. vyd. Praha: BEN, 2005. 160 s. ISBN 80-7300-180-2. 4. WIKIPEDIE. Teplomr. [online]. [cit. 2008-03-12]. Dostupné na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/termometrie>. 5. I & CS. Bezdotykové teplomry. [online]. [cit. 2008-03-12]. Dostupné na www: <http://www.e-pristroje.cz/teplomery-infra.html>. 6. NOVÁ, I., KRÝSLOVÁ, S., KRÝSLOVÁ, Z. Metody bezdotykového mení teploty. [online]. [cit. 2008-03-12]. Dostupné na www: <http://www.mmspektrum.com/clanek/metody-bezdotykoveho-mereniteploty>. 7. FLIR SYSTEMS. Therma CAM PM 695: Návod k obsluze. Velká Británie: Kent, 2001. 118 s. 8. FLIR SYSTEMS. See it before it becomes a problem : Infrared Thermography for predictive maintenance. 12 s. 9. KOCMAN, K. Speciální technologie obrábní. 2. pepracované. Brno: PC- DIR Real, 1998. ISBN 80-214-1187-2. 10. AB SANDVIK COROMANT SANDVIK CZ s.r.o. Píruka obrábní Kniha pro praktiky. (Pel. z: Modern Metal Sutting A Practical Handbook. Peklad M. Kudela.), 1. vyd. Praha: Scientia, 1997. 857 p. ed. J. Macha, J. asa, ISBN 91-97 22 99-4-6.

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 36 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOL Zkratka/Symbol Jednotka Popis T [K] absolutní teplota tlesa I / IR [-] infraervený / infrared (angl.) [-] emitované záení, nebo-li emisivita E [W.m -2 ] hustota záivého toku [W.sr -1.m -2. µm -1 ] intenzita vyzaování I t [ C] teplota tlesa n [min -1 ] otáky obrobku a p [mm] hloubka zábru f ot [mm] posuv nástroje t AS [min] as automatického chodu v [m.min -1 ] ezná rychlost s [mm.ot -1 ] posuv nástroje D [mm] maximální prmr d [mm] minimální prmr

FSI VUT BAKALÁSKÁ PRÁCE List 37 SEZNAM PÍLOH Píloha 1 Tabulka emisivit kovových materiál. Dostupné na www: <http://www.newport.cz/techinfo/emiskovy.html>.

Píloha 1! Teplota C Emisivita "# 25 0,04 "# 100 0,05 $ 24 0,05 $ 100 0,08 %# 316-1093,90-,96 %# 316-1093,86-,89 %# 316-1093,85-,88 "# 25 0,02 "# 100 0,03 "# 500 0,06 %# 199 0,11 %# 599 0,19 %# &''() 199 0,11 %# &''() 599 0,19 * # 93 0,2 * # 504 0,31 + 100 0,09,- 100 0,18./ 100 0,09 +- 227 0,04 +- 577 0,06 0 170 0,04 0 500 0,05 * 12332# 316 0,4 * 12332# 482 0,4 * 443353 93-427 0,05 * 67*8 24 0,09 * 67*8-24 0,09 * 9&*8 24 0,11 * 9&*8-24 0,08 38-260,07-,13 :#; 1027-1727,16-,20 38 0,08 ) 538 0,26 )- 150 0,06!" 500 0,13 < # 1000 0,23 #$ $ 538 0,28 $ 649 0,42 $ 760 0,58 =- 24 0,19 >- 24 0,21!% 25 0,02 &! %% 1027 0,79 '(

:#? 38 0,87 :#? 260 0,83 :#? 538 0,77 @ # 38 0,78 0 38 0,09 0AB 38 0,22,- 38 0,07 0-38 0,03 +- 38 0,02 + 38 0,64 * 38 0,74 C 538 0,15 C 1077 0,16 C 1221 0,13 $ 38-260 0,37! 38 0,06 D 260 0,08 D 538 0,11 D 1093 0,18 %# &2E() 316 0,8 %# &2E() 371 0,84 %# &2E() 427 0,84 %# &2E() 482 0,83 %# &2E() 538 0,82 D "5) 200 0,41 D "5) 400 0,44 D "5) 600 0,46 %# 20 0,43 %# &''() 599 0,46 92F)69F% - 247 0,03 92F)69F% - 357 0,03 G6F)29F% - 257 0,03 G6F)29F% - 377 0,04 E2F)49F% - 277 0,03 0AB 20 0,07 0-20 0,4 )5% # 200 0,61 )5% # 400 0,6 )5% # 600 0,61 "# 25 0,04 "# 100 0,04 ) 0-38 0,05 %# 38-260,31-,46 "# 25 0,05 "# 100 0,06 "# 500 0,12 "# 1000 0,19 H 38 0,04 H 260 0,06 H 538 0,1 H 1093 0,16 :# 538-1093,59-,86 ) "# 816 0,19 "# 1093 0,24

&$ + 93,75-,85 $ 938-1099,55-,61 $- 38 0,07 $- 260 0,1 $- 538 0,14 D - 24 0,1 D 24 0,12 D 1599-1793 0,28 : # 100 0,08 :# 25 0,8 &$* 8234-24 0,27 8234-232 0,57 8234-949 0,55 8232# 316-1093,74-,87 8243 816-1149,56-,81 824G- 24 0,28 824G- 232 0,57 824G- 949 0,66 8264 93-427,27-,32 8264-149-815,18-,49 8264# 93-427,66-,76 8279# 316-1093,87-,91 82&3 93-427,18-,27 82&3-149-982,11-,35 877G- 149-815,15-,37 84959$, 93-316,44-,51 84959$,- 149-815,09-,16 8)4363# 316-1093,87-,91 8$,54&59D: 149-649,07-,19 *- 20 0,18!" + 93-399,16-,17 38 0,05 $ 260 0,05 $ 538 0,1, 38 0,93 $ ;I 260 0,96 $ ;I 1093 0,97 %# &'2() 260 0,07 %# &'2() 538 0,11 -!% 93-371,10-,18 -%. 0 0,09 CJ 25 0,1 CJ 38 0,1 CJ 100 0,12 / 635"675)C&&5.H# 200 0,9 635"675)C&&5.H# 500 0,97 G35"465)C6E5.H# 270 0,89 G35"465)C6E5.H# 560 0,82 E35"635)C# 100 0,87 E35"635)C# 600 0,87 E35"635)C# 1300 0,89 / $ " 93-371,06-,07 0-38 0,01 0-260 0,02

0-538 0,03 0-1093 0,03 0 "# 727 0,14 "# 1093 0,19 "# 1982 0,26 "# 2930 0,3 0 * )443D- 149-649,08-,19 / 112! &2E() 93-427,51-,61 / 0*34! &2E() 93-427,35-,48 H# 93-316,96-,82 5 0;I 25 0,95 "# 25 0,81 "# 100 0,81 "# 500 0,79 *; 121 0,95 + 260 0,95 KL 100 0,76 KL 300 0,75 KL 500 0,71 6% 0 80 0,34 "# 25 0,05 "# 100 0,06 78 "# 25 0,02 "# 100 0,03 "# 500 0,07 "# 1000 0,15 "# 1500 0,23 "# 2000 0,28 + 38 0,08 + 538 0,11 + 2760 0,35 9 0 M 38 0,23 <;''4F 260 0,05 K 38 0,28 %# 260-538 0,11 0-38 0,02 0-260 0,03 0-538 0,04 0-1093 0,06 9 $ 100 0,37 $ 93-399,11-,14 $ 93-399,07-,09 0-38-260 0,02 0-538-1093 0,03 : %# 100 0,74 %# 499 0,84 %# 1199 0,89 "# 100 0,05

@ 25 0,7 % 25 0,65 8 1516-1771,42-,45 :!;; %# 199 0,64 %# 599 0,78 "# 100 0,21 * # 104 0,95 * # 250 0,95 8 1535 0,29 : $ D 25 0,94 D 349 0,94, 38 0,35 0-38 0,28 0-38-260,06-,08 " 38 0,43 %# 38 0,43 %# &'3() 38 0,63