UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie TRENDY ÚMRTNOSTI PODLE VYBRANÝCH PŘÍČIN U DĚTÍ A MLÁDEŽE V ČESKÉ REPUBLICE Bakalářská práce Karel Přibil 2010 Vedoucí bakalářské práce: Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.
Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně, pod vedením školitele Jitky Rychtaříkové, a ţe jsem všechny pouţité prameny řádně ocitoval. Jsem si vědom toho, ţe případné vyuţití výsledků, získaných v této práci, mimo Univerzitu Karlovu v Praze je moţné pouze po písemném souhlasu této univerzity. Svoluji k zapůjčení této práce pro studijní účely a souhlasím s tím, aby byla řádně vedena v evidenci vypůjčovatelů. V Praze dne 16. května 2010 podpis
Tímto bych rád velmi poděkoval své vedoucí bakalářské práce Prof. RNDr. Jitce Rychtaříkové, CSc. za odborné vedení a mnoho cenných rad k bakalářské práci. Na závěr bych rád poděkoval svému blízkému okolí za jejich podporu při mém studiu.
Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice Abstrakt Cílem této práce je popsat vývoj úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeţe v České republice v období 1949-2008. Je sledován vývoj nejzávaţnějších skupin úmrtí za poslední desetiletí pro děti a mládeţ. Vývoj těchto skupin úmrtnosti je popsán pomocí strukturních a intenzitních ukazatelů. Jednotlivé nejčastější příčiny u vybraných skupin úmrtí jsou popisovány dle absolutních počtů. Nejzajímavější vývoj jednotlivých příčin úmrtí je zasazen do širších souvislostí. Obecně lze říct, ţe při intenzitním pohledu úroveň úmrtnosti dětí a mládeţe klesá a ve strukturálním pohledu úroveň úmrtnosti dětí a mládeţe převáţně stagnuje. Klíčová slova: trendy úmrtnosti, dětská úmrtnost, úmrtnost mládeţe, skupiny úmrtí, příčiny úmrtí Mortality Trends by selected causes of death in children and youth in the Czech Republic Abstract The aim of this study is to describe mortality development of children and the youth in the Czech Republic between 1949 and 2008 according to selected causes. The study examines evolution of the most significant groups of death of children and the youth in the last decades. Trends in these mortality groups are analyzed with the use of structural and intensity indicators. Individual, the most frequent causes for the selected groups of death are described with the use of total numbers. The most interesting development of individual causes of death is set into a broader context. Generally, we can say that from the intensity perspective mortality of children and the youth has decreased and from the structural perspective the mortality has stagnated. Keywords: mortality trends, children mortality, youth mortality, mortality groups, death causes
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 4 OBSAH PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK 5 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK 6 1 Úvod 8 1.1 Cíle 8 1.2 Vstupní předpoklady 8 2 Základní charakteristiky úmrtnosti 9 2.1 Struktura obyvatelstva 9 2.2 Úmrtnost v závislosti na věku 9 3 Zdroje dat, metodika 11 3.1 Mezinárodní klasifikace nemocí 11 3.2 Časový a věkový interval 12 3.3 Metodika 13 4 Vývoj úmrtnosti u dětí a mládeže celkem 15 4.1 Zkoumaná věková skupina a její podíl na celkové úmrtnosti 17 4.2 Podíl dané věkové skupiny na celkové velikosti populace 18 4.3 Vybrané příčiny 18 4.4 Vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle příčin 1999-2008 23 5 Trendy úmrtnosti u dětí a mládeže na jednotlivé skupiny příčin smrti 28 5.1 Novotvary 29 5.2 Nemoci nervové soustavy 33 5.3 Vnější příčiny úmrtí 37 5.4 Ostatní skupiny úmrtí 43 6 Závěr a zhodnocení vstupních předpokladů 46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 48 Přílohy 50
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 5 PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK CNS - Centrální nervová soustava ČSÚ - Český statistický úřad HMD - The Human Mortality Database MKN - Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů Ms - Mírou smrtnosti Púps - Podíl úmrtí podle příčin smrti ÚZIS - Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR WHO - The World Health Organisation
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 6 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1 - Průběh úmrtnosti v závislosti na věku pro lidské populace 10 Obr. 2 - Vývoj měr úmrtnosti mužů podle věku (1-29 roků) v ČR 16 Obr. 3 - Vývoj měr úmrtnosti žen podle věku (1-29 roků) v ČR 16 Obr. 4 - Podíl zemřelých mužů 1-29 roků z celkového počtu zemřelých v roce 2008 17 Obr. 5 - Podíl zemřelých žen 1-29 roků z celkového počtu zemřelých v roce 2008 17 Obr. 6 - Vývoj podílu zemřelých mužů a žen 1-29 roků na celkovém počtu zemřelých 17 Obr. 7 - Vývoj podílu dětí a mládeže na celkovém počtu v populaci 18 Obr. 8 -Absolutní počty zemřelých dětí a mládeže v období 1999-2008 19 Obr. 9 - Struktura zemřelých mužů podle příčin ve věku 1-29 dokončených let v období 1999-2008 20 Obr. 10 - Struktura zemřelých žen podle příčin ve věku 1-29 dokončených let v období 1999-2008 20 Obr. 11 - Zemřelí muži (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období 1949-2008 20 Obr. 12 - Zemřelé ženy (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období 1949-2008 21 Obr. 13 - Zemřelí muži (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období 1999-2008 22 Obr. 14 - Zemřelé ženy (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období 1999-2008 22 Tab. 1 - Úmrtnostní tabulka (ČR, muži, 1999-2008) 23 Tab. 2 - Úmrtnostní tabulka (ČR, ženy, 1999-2008) 23 Tab. 3 - Vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, 1999-2008) 24 Tab. 4 - Vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, 1999-2008) 24 Obr. 15 Tabulkové počty zemřelých podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, 1999-2008) 24 Obr. 16 Tabulkové počty zemřelých podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, 1999-2008) 25 Obr. 17 - Tabulkové počty zemřelých v procentech podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, 1999-2008) 25 Obr. 18 - Tabulkové počty zemřelých v procentech podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, 1999-2008) 26 Obr. 19 - Kvocient úmrtnosti podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, 1999-2008) 27 Obr. 20 - Kvocient úmrtnosti podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, 1999-2008) 27 Obr. 21 - Podíl zemřelých mužů na novotvary v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 30 Obr. 22 - Podíl zemřelých žen na novotvary v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 30 Obr. 23 - Míry úmrtnosti mužů na novotvary podle věku v ČR, 1949-2008 31 Obr. 24 - Míry úmrtnosti žen na novotvary podle věku v ČR, 1949-2008 31 Obr. 25 - Vývoj počtu zemřelých mužů na novotvary (vybrané diagnózy) ve věku 1-14 a 15-29 v ČR 32 Obr. 26 - Vývoj počtu zemřelých žen na novotvary (vybrané diagnózy) ve věku 1-14 a 15-29 v ČR 32 Obr. 27 - Podíl zemřelých mužů na nemoci nervové soustavy v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 34
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 7 Obr. 28 - Podíl zemřelých žen na nemoci nervové soustavy v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 34 Obr. 29 - Míry úmrtnosti mužů na nemoci nervové soustavy podle věku v ČR, 1949-2008 35 Obr. 30 - Míry úmrtnosti žen na nemoci nervové soustavy podle věku v ČR, 1949-2008 35 Obr. 31 - Vývoj počtu zemřelých mužů na nemoci nervové soustavy (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 36 Obr. 32 - Vývoj počtu zemřelých žen na nemoci nervové soustavy (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 36 Obr. 33 - Podíl zemřelých mužů na vnější příčiny úmrtní v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 39 Obr. 34 - Podíl zemřelých žen na vnější příčiny úmrtí v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 39 Obr. 35 - Míry úmrtnosti mužů na vnější příčiny úmrtí podle věku v ČR, 1949-2008 40 Obr. 36 - Míry úmrtnosti žen na vnější příčiny úmrtí podle věku v ČR, 1949-2008 40 Obr. 37 - Vývoj počtu zemřelých mužů na vnější příčiny úmrtí (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 41 Obr. 38 - Vývoj počtu zemřelých žen na vnější příčiny úmrtí (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 41 Obr. 39 - Míry úmrtnosti mužů na nehody způsobené dopravními prostředky podle věku v ČR, 1949-2008 42 Obr. 40 - Vývoj celkového počtu registrovaných vozidel, ČR, 1950-2009 42 Obr. 41 - Podíl zemřelých mužů na ostatní příčiny úmrtí v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 43 Obr. 42 - Podíl zemřelých žen na ostatní příčiny úmrtí v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 44 Obr. 43 - Míry úmrtnosti mužů na ostatní příčiny úmrtí podle věku v ČR, 1949-2008 44 Obr. 44 - Míry úmrtnosti žen na ostatní příčiny úmrtí podle věku v ČR, 1949-2008 45
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 8 1 Úvod V této práci jsou analyzovány trendy úmrtnosti u dětí a mládeţe na území České republiky v období 1949-2008. Přestoţe jsou absolutní počty zemřelých dětí a mládeţe velmi nízké, má toto studium vývoje trendů úmrtnosti dětí a mládeţe svůj nepopiratelný význam. Ten pramení z celkového stárnutí obyvatelstva a z nízkých počtů ţivě narozených dětí v České republice. Kaţdé dítě či mladý člověk je eventuálním účastníkem všech základních demografických procesů. Jeho smrt v raném období ţivota mu zabrání se těchto procesů zúčastnit, a ovlivnit tím celý demografický vývoj v České republice. Práce přináší informace o úmrtnosti, komentuje její vývoj a upozorňuje na to, ve kterém věku u dětí a mládeţe je intenzita úmrtnosti nejzávaţnější. Ve sledovaném časovém úseku, jsou patrné velké pozitivní změny. K poklesu počtu zemřelých dětí a mládeţe přispívá pokrok v diagnostice, prevenci a léčení nemocí, i ve výţivě u dětí. Správná výţiva u dětí je spojena s úmrtností na nemoci trávící soustavy, coţ mělo podstatný vliv na dětskou úmrtnost po 2. světové válce. V neposlední řadě v dnešní době dochází i ke zvyšování bezpečnosti v dopravě, v domácnosti, zlepšuje se informovanost lidí apod. 1.1 Cíle Cílem bakalářské práce je zachytit trendy úmrtnosti dětí a mládeţe v České republice v časovém období (1949-2008). V prvé řadě se práce pokusí přesně definovat skupinu dětí a mládeţe a jejich specifika. Dále budou stanoveny nejčastější příčiny úmrtnosti dětí a mládeţe posledních 10 let. V další fázi práce zachytí vývoj nejčastějších předem definovaných příčin úmrtí v časovém období 1949-2008. 1.2 Vstupní předpoklady Hlavní předpoklady pro tuto práci jsou: Úroveň úmrtnosti se po celé období 1949-2008 bude u dětí a mládeţe sniţovat. V průběhu období lze očekávat vzestup podílu degenerativních příčin smrti, který následuje po změně epidemiologické situace a je typický pro vyspělé země. Děti a mládeţ mají největší úroveň úmrtnosti u skupiny vnějších příčin smrti. Chlapci a mladí muţi mají větší úroveň úmrtnost neţ dívky a mladé ţeny.
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 9 2 Základní charakteristiky úmrtnosti Úmrtí je první událost, o kterou se demografie začala zajímat jako o hromadný jev. Počátky studia úmrtnosti jsou spojeny se zakladatelem demografie J. Grauntem, který jako první objevil obecné pravidelnosti řádu vymírání (Kalibová, 1997). Úmrtí představuje pro kaţdého jedince přechod ze stavu ţijící do stavu zemřelý. Jednotlivá úmrtí se evidují a studují jako hromadný jev, který nazýváme úmrtnost. Úmrtnost znamená vymírání určité populace a vedle porodnosti je jednou ze základních sloţek demografické reprodukce. Analyzuje se jako hromadný jev, hledají se pravidelnosti a důleţité charakteristiky jejího vývoje. Úmrtnost můţeme dále specifikovat pro pohlaví či věk. Úmrtnost vypovídá o vyspělosti jednotlivých společností, a odráţí v sobě mnoho vlivů jako je: ţivotní styl jedince, kulturní vlivy, sociální vlivy, kvalita ţivotního prostředí a dostupnost zdravotní páče. (Sociologický ústav AV ČR, 1993) V současné době je v České republice evidováno zhruba 105 tisíc zemřelých ročně. Konkrétněji to bylo v roce 2008 přesně 53 tisíc zemřelých muţů a 51,8 tisíc zemřelých ţen. 2.1 Struktura obyvatelstva Struktura obyvatelstva dle pohlaví a věku patří k základním demografickým strukturám obyvatelstva. Strukturu podle věku vyjadřujeme rozdělením absolutního počtu muţů, či ţen do jednoletých nebo víceletých skupin. Strukturu můţeme dělit například na dětskou, produktivní či poproduktivní (Kalibová, 1997). Při zachovaném počtu obyvatel mohou mít jednotlivé populace odlišnou věkovou strukturu a zastoupení podle pohlaví. Právě proto je třeba věnovat strukturám obyvatelstva pozornost. Tyto odlišné věkové struktury pak do určité míry ovlivňují počet demografických událostí, tedy i počet zemřelých. 2.2 Úmrtnost v závislosti na věku V jednotlivých populacích se liší průměrná délka ţivota kaţdého jedince, to souvisí se skutečností, ţe v některých populacích jedinci umírají v niţším věku, v některých naopak ve vyšším. Ve stejných věkových skupinách se totiţ liší hlavní příčiny úmrtí. Populace a její sloţky se liší různými vlastnostmi, které souvisí se schopností zemřít. (Koschin, 2005). Rozloţení úrovně úmrtnosti podle věku vytváří ve vyspělých zemích charakteristickou křivku ve tvaru písmene J, která se vyskytuje u všech populací. Populace, která zastupuje tuto
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 10 křivku, má vyšší úroveň úmrtnost na počátku ţivota, minimální před pubertou a nízkých hodnot dosahuje přibliţně do 30 let. U muţů je patrná vyšší úmrtnost ve všech věkových skupinách. Tento jev proto obecně označujeme jako muţská nadúmrtnost. (Kalibová, 1997) Na průběhu úmrtnosti se odráţejí jednotlivá období vývoje jedince. Jak je vidět na obrázku 1, jedinec prochází čtyřmi obdobími úmrtnosti. (Ďoubal, 2000) Období dětských nemocí Doba, kdy dochází k adaptaci organismu na postnatální stav. Je proto provázeno vysokou úmrtností. Období nízké úmrtností Z obrázku 1 je patrné, jak toto období dosahuje krátce nízkých hodnot před začátkem puberty, přibliţně před 15. rokem. V dospívání je zaznamenán určitý nárůst úmrtnosti a je následován obdobím konstantní úmrtnosti, které trvá zhruba do 30. roku ţivota. Gompertzovské období Je obdobím, kdy úmrtnost exponenciálně vzrůstá. Trvá přibliţně od 30. do 90. roku ţivota. Období sníženého růstu úmrtnosti Ve velmi vysokém věku (nad 90 let) intenzita úmrtnosti spíše klesá oproti předchozímu věku. Obr. 1 - Průběh úmrtnosti v závislosti na věku pro lidské populace Zdroj: Ďoubal, 2000 Poznámky: I - období vyšší úmrtnosti ("dětských nemocí" - asi do 2 let ) II - období nízké úmrtnosti v mládí (asi 3-30 let) III - "gompertzovské" období (asi 30 aţ 90 let) IV - období sníţeného růstu úmrtnosti (nad 90 let)
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 11 3 Zdroje dat, metodika Údaje pouţívané v této práci o zemřelých ve věku 1-29 dokončených let vycházejí z dat uveřejněných v internetových databázích a to z elektronické databáze ČSÚ a HMD. ČSÚ uveřejňuje údaje o zemřelých podle příčin od roku 1919. ČSÚ o svých zdrojích dat uvádí: Základním zdrojem údajů o počtech zemřelých dle příčiny smrti jsou pramenná díla statistického úřadu "Pohyb obyvatelstva v republice Československé (Československé socialistické republice, České socialistické republice, České a Slovenské Federativní republice, České republice)" za příslušný rok a v období protektorátu "Pohyb obyvatelstva" za příslušný rok. Od roku 2006 vychází pramenné dílo pod názvem Demografická ročenka České republiky. Český statistický úřad zpracoval a v roce 2002 poprvé vydal publikaci s údaji o zemřelých podle podrobného seznamu příčin úmrtí v České republice za období od roku 1919. Publikace byla v následujících letech doplňována a upravována. Publikace je určena pro zájemce o uvedená data, a to nejen pro potřeby oblastních statistických orgánů, ale i pro uživatele z řad odborníků i širší veřejnosti. (ČSÚ, 2007) Pro střední stav obyvatelstva dle věkových skupin ve sledovaném období byla pouţita internetová databáze The Human Mortality Database, kde jsou dostupná data středních stavů obyvatelstva od roku 1947 za Českou republiku. 3.1 Mezinárodní klasifikace nemocí Příčiny smrti jsou obecně klasifikovány a kódovány podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidruţených zdravotních problémů (zkráceně MKN) vydané Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Klasifikace je přibliţně v desetiletých intervalech inovována, v současné době je v ČR v platnosti její 10. revize od roku 1994. Celé období, o kterém práce pojednává, spadá do doby platnosti Mezinárodní statistické klasifikace nemocí ve znění 6., 7., 8., 9. a 10. revize. Data za skupiny úmrtí jsou skládána podle názvu, který byl buď shodný, nebo podobný, do delšího časového úseku tak, aby bylo moţno současnost charakterizovat i z širšího kontextu. Avšak při posuzování konkrétních příčin úmrtí je třeba mít na paměti, ţe se členění jednotlivých revizí v čase měnilo, takţe mnohdy stejně označené nemoci a příčiny smrti můţou mít mírně odlišný obsah.
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 12 3.1.1 Historické změny MKN od 6. do 10. revize a převody mezi revizemi 6. revize MKN - byla schválena 1948 a zavedena v roce 1949, platila do roku 1957. MKN 6. revize byla značně rozšířena. Oproti 200 poloţkám u 5. revize představovala 610 znaků pro nemoci, 153 pro úrazy a otravy a 189 podle druhu poranění (N XVII) a podle vnější příčiny úmrtí (E XVII) značné rozšíření. Převodník nebyl zpracován, neboť nebyl zapotřebí, protoţe klasifikace byla rozšířením původních kapitol a dodatků, které byly zavedeny nově. 7. revize MKN - revize byla schválena v roce 1955, platila v letech 1958-1967. Nedoznala větších změn, spíše upřesnění některých diagnóz eventuelně přidání několika nových. 8. revize MKN - byla schválena v roce 1966, platila v letech 1968-1978 a byla oproti předešlým revizím velice radikální. Změnila celé třídění na 17. tříd. Revize změnila čísla diagnóz, do té doby lékařskou veřejností jiţ zaţitá. Převodník nebyl zpracován. 9. revize MKN - revize schválena v roce 1976, platila v letech 1979-1993. Změny zachovaly základní uspořádání MKN 10. revize MKN - revize schválena v roce 1992 a platila v letech 1994-2009, nová úprava platí od 1.1.2010, zůstává však označení MKN-10. (ÚZIS, 2009) Převod z 9. revize do 10. revize je převod z čistě numerického označování na alfanumerické kódování, a proto bylo třeba převodníku, který zpracovala a uveřejnila WHO na svých internetových stránkách. (ÚZIS, 2009) Jakékoliv ostatní oficiální převodníky mezi dřívějšími revizemi nebyly vytvořeny. A tudíţ si studenti či pracovníci pro své převody jednotlivých příčin musí konstruovat vlastní pomůcky převodu s vyuţitím příruček jednotlivých revizí MKN. Převodník, který jsem zkonstruoval a pouţil pro vytvoření této práce je v příloze 11. 3.2 Časový a věkový interval Časový interval byl zvolen pro období 1949-2008, tedy období od začátku platnosti 6. revize MKN. Od této revize se totiţ začala sledovat úmrtnost na vnější příčiny úmrtí, která ve zkoumané věkové kategorii 1-29 dokončených let jednoznačně dominuje, jak můţeme vidět na obrázku 10 pro muţe a obrázku 11 pro ţeny. V grafech jsou uváděny údaje zaznamenané po roce 1960 podle věku, většinou za pětileté skupiny s výjimkou prvního intervalu, který je čtyřletý. V období před rokem 1960 se údaje zaznamenávaly v desetiletých intervalech, a to takto: první interval je čtyřletý, jako po roce 1960; ostatní intervaly jsou však uţ desetileté. To znamená, ţe poslední sledovaný interval je 25-34 dokončených let. V grafech jsou všechny desetileté intervaly označeny přerušovanou čarou. Pro dobrou porovnatelnost jednotlivých skupin úmrtí mezi muţi a ţenami jak u strukturních, tak i u intenzitních ukazatelů je osa y udávána ve všech případech, kde to bylo moţné, se stejnou škálou.
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 13 3.3 Metodika Intenzita úmrtí na danou příčinu je vyjádřena mírou smrtnosti (ms) neboli měrou letality. (Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová, 1986) Kde D n je počet zemřelých na příčinu smrti n a P vyjadřující střední stav obyvatel. Míra smrtnosti se vyjadřuje z pravidla na 100 000 obyvatel středního stavu. Tento ukazatel vystihuje závaţnost dané nemoci v populaci. Představu o významu jednotlivých příčin smrti můţe také poskytnout prostý podíl úmrtí podle příčin smrti (púps) ze všech zemřelých, který je ukazatelem extenzity. (Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová, 1986) Kde D n je počet zemřelých na příčinu smrti n a D vyjadřuje počet zemřelých celkem. Pro analýzu dat v této práci je vyuţita následující symbolika: - počet zemřelých na danou příčinu n ve věkovém intervalu x D x - počet zemřelých celkem ve věkovém intervalu x P x - střední stav obyvatel ve věkovém intervalu x Za x lze dosadit věkové skupiny 1-4; 5-9; 10-14; 15-19; 20-24; 25-29 (popřípadě 5-14; 15-24; 25-34). Pro názorný příklad výpočtu púps ve věku 1-4 vypadá vzorec takto: Pro názorný příklad výpočtu ms ve věku 1-4 vypadá vzorec takto: V kapitole shrnující vybrané skupiny úmrtí pomocí vícevýchodné úmrtnostní tabulky podle vybraných skupin úmrtí, byla pouţita metodika, uveřejněná na internetových stránkách MEASURE Evaluation pod záštitou Americké agentury pro mezinárodní rozvoj. Při výpočtu podrobné úmrtnostní tabulky za deset let byly pouţity následující vzorce: ú x - míra úmrtnosti za desetileté období Kde D x obyvatel. vyjadřuje počet zemřelých celkem ve věkovém intervalu x a P x je střední stav q 0 - pravděpodobnost úmrtí v dokončeném věku 0 za desetileté období Kde D 0 vyjadřuje počet zemřelých v dokončeném věku 0 a narozených. vyjadřuje počet ţivě
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 14 - pravděpodobnost úmrtí Kde je míra úmrtnosti za desetileté období. tabulkový počet doţívajících se přesného věku x Kde je tabulkový počet doţívajících se přesného věku (tabulkový počet doţívajících se přesného věku 0 je 100 000) a vyjadřuje tabulkový počet zemřelých. tabulkový počet zemřelých Kde tabulkový počet doţívajících a je pravděpodobnost úmrtí. Při výpočtu zkrácené vícevýchodné úmrtnostní tabulky za deset let se vycházelo z hodnot l x a d x vypočtených v podrobné úmrtnostní tabulce. Ostatní výpočty se prováděly za pomoci těchto vzorců: q x - pravděpodobnost úmrtí Kde vyjadřuje tabulkový počet zemřelých a vyjadřuje tabulkový počet doţívajících se přesného věku x. - pravděpodobnost úmrtí na danou příčinu smrti n Kde vyjadřuje tabulkový počet zemřelých na danou příčinu smrti n a vyjadřuje tabulkový počet doţívajících se přesného věku x. tabulkový počet zemřelých na danou příčinu smrti n Kde vyjadřuje tabulkový počet zemřelých a vyjadřuje podíl úmrtí podle příčin smrti na danou příčinu smrti n za desetileté období. - podíl úmrtí podle příčin smrti na danou příčinu smrti n za desetileté období Kde je počet zemřelých na danou příčinu n ve věkovém intervalu x a D x je počet zemřelých celkem ve věkovém intervalu x.
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 15 4 Vývoj úmrtnosti u dětí a mládeže celkem Vývoj úmrtnosti obecně se dá rozdělit do tří období. Období 1949-1960 se vyznačuje markantním sniţováním úrovně úmrtnosti. Období 1960-1989 představuje stagnaci úrovně úmrtnosti. Po roce 1960 se velice zhoršilo pracovní a ţivotní prostředí při neekologickém rozvoji ekonomiky (produkce nadměrných emisí, neohleduplnost vůči ţivotnímu prostředí apod.), coţ mělo za následek sníţení kvality potravin a pitné vody. Také všeobecně tolerovaný nezdravý způsob ţivota hrál ve stagnaci úrovně úmrtnosti roli (nezdravý jídelníček, alkohol, kouření, úrazy apod.) Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let je zde patrný vzestup úrovně úmrtnosti u mladých muţů. Období po roce 1989 je provázeno zlepšením úmrtnostních poměrů. Dopomohlo k tomu zlepšení ţivotního prostředí, změna jídelníčku, ale také pokrok ve zdravotní péči. Jak je patrné na obrázku 2 a 3, vývoj měr pro věkovou kategorii 1-29 dokončených let po celé sledované období klesá. U muţů je patrný odklon chlapců, kteří dosahují niţších měr úmrtnosti, od mladých muţů, kteří dosahují vyšších měr úmrtnosti. U ţen tento odklon dětské a mladé sloţky patrný není a celkové míry dosahují ve všech věkových kategoriích podobných hodnot.
Míry úmrtnosti (na 100 000 obyvatel) Míry úmrtnosti (na 100 000 obyvatel) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 16 Obr. 2 - Vývoj měr úmrtnosti mužů podle věku (1-29 roků) v ČR 350 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 300 250 200 150 100 50 0 Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Rok Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let. Obr. 3 - Vývoj měr úmrtnosti žen podle věku (1-29 roků) v ČR 350 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 300 250 200 150 100 50 0 Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Rok Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let.
1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 Podíl úmrtí (procenta) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 17 4.1 Zkoumaná věková skupina a její podíl na celkové úmrtnosti V různých publikacích jsou děti a mladí lidé vymezováni odlišně. V této práci byla spodní hranice sledované skupiny určena na 1 rok. Právě od 1. roku ţivota aţ do 29. roku se totiţ umírá na podobné příčiny. Oproti tomu kojenecký věk má velmi odlišný profil příčin úmrtí, které spíše souvisejí s předchozím prenatálním vývojem. Vybraná věková skupina 1-29 dokončených let se týká dětí a mládeţe a je charakteristická nízkou úmrtností. Jak můţeme vidět, na obrázku 4 u muţů v roce 2008 dosáhla daná skupina pouze dvou procent z celkové úmrtnosti a na obrázku 5 u ţen v tomtéţ roce pouze jedno procento z celkové úmrtnosti. Obr. 4 - Podíl zemřelých mužů 1-29 roků z celkového počtu zemřelých v roce 2008 2% Obr. 5 - Podíl zemřelých žen 1-29 roků z celkového počtu zemřelých v roce 2008 1% 98% 99% ostatní 1-29 roků ostatní 1-29 roků Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Na vývoji celkové úmrtnosti u dětí a mládeţe (obr. 6) jsou velice zajímavé nízké hodnoty, kterých tato skupina v období 1960-2008 dosahuje. Je zde patrné, ţe celkový pokles je stálý a velice mírný v porovnání s kojeneckým věkem, kde úroveň úmrtnosti prodělala podstatnější změny (ČSÚ, 2008b). Obr. 6 - Vývoj podílu zemřelých mužů a žen 1-29 roků na celkovém počtu zemřelých 6 5 muži 1-29 roků ženy 1-29 roků celkem 1-29 roků 4 3 2 1 0 Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty
1949 1951 1953 1955 1957 1959 1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 procenta Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 18 4.2 Podíl dané věkové skupiny na celkové velikosti populace Z celkového počtu obyvatel, které Česká republika má, dosahují děti a mladí lidé poměrně velkého procenta. U sledované věkové kategorie 1-29 ročních muţů se hodnoty pohybovaly nad 45 procent, po roce 1984 začaly hodnoty klest na dnešních 36 procent (obr. 7). U sledované věkové kategorie ţen se hodnoty pohybovaly nad 40 procent, po roce 1985 hodnoty začaly klesat na dnešních 33 procent. Jak vstupují, různě silné ročníky do jednotlivých věkových kategorií, mění se nejen jejich počet, ale zároveň i podíl dětí a mládeţe na celkové populaci. Tento trend můţeme vidět na příkladu posledních let, kdy zastoupení dětské a mladé věkové sloţky v populaci klesá (obr. 7), coţ je zapříčiněno nejen poklesem porodnosti, ale také stárnutím populace i v souvislosti se sniţováním intenzity úmrtnosti vyššího věku. Obr. 7 - Vývoj podílu dětí a mládeže na celkovém počtu v populaci 50 45 40 35 30 ženy 1-29 roků muži 1-29 roků celkem 1-29 roků 25 Zdroj: HMD a vlastní výpočty 4.3 Vybrané příčiny Pro základní představu o vybraných příčinách úmrtí dětí a mládeţe, nám poslouţí absolutní počty zemřelých za poslední desetiletí. Při pohledu na absolutní počty zemřelých muţů a ţen v posledním desetiletí (obr. 8) je patrná značná nadúmrtnost chlapců a mladých muţů. Viditelné je však i veliké zastoupení úmrtí na skupinu vnějších příčin úmrtí, kde chlapci a mladí muţi převyšují dívky a ţeny aţ čtyřnásobně.
zemřelých (abs.) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 19 Obr. 8 -Absolutní počty zemřelých dětí a mládeže v období 1999-2008 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 Muži Ženy 0 Nemoci nervové soustavy VI. Novotvary II. Ostatní Vnější příčiny poranění a otrav XX. Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty 4.3.1 Podíl úmrtí pro věk 1-29 dokončených let za období 1999-2008 Pro další představu o závaţnosti příčin úmrtí u vybraných skupin pouţijeme procentuelní zastoupení úmrtí na jednotlivé skupiny úmrtí dle pohlaví (obr. 9 a obr. 10). Při společném pohledu na obě pohlaví je patrný značný rozdíl v úmrtí na vnější příčiny úmrtí, kde chlapci a mladí muţi jednoznačně dominují svými 71 procenty z celkového počtu zemřelých, kdeţto dívky a mladé ţeny nepřesahují ani polovinu 48 procent z celkového počtu zemřelých. Dívky a mladé ţeny však dominují v úmrtí na novotvary, kde dívky a mladé ţeny přesahují o 10 procent chlapce a mladé muţe. U úmrtí na nemoci nervové soustavy také dominují dívky a mladé ţeny, a to o 4 procenta.
1949 1951 1953 1955 1957 1959 1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 20 Obr. 9 - Struktura zemřelých mužů podle příčin ve věku 1-29 dokončených let v období 1999-2008 Obr. 10 - Struktura zemřelých žen podle příčin ve věku 1-29 dokončených let v období 1999-2008 5% 9% 9% 15% 48% 19% 71% 24% Nemoci nervové soustavy VI. Novotvary II. Ostatní Vnější příčiny poranění a otrav XX. Nemoci nervové soustavy VI. Novotvary II. Ostatní Vnější příčiny poranění a otrav XX. Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty 4.3.2 Vývoj vybraných příčin v čase Při časovém pohledu na vybrané příčiny (obr. 11 a obr. 12) je patrná největší dominance úmrtí na skupinu vnějších příčin úmrtí. Tato skupina úmrtí má za sledované období dva znatelné vzestupy a to první po roce 1965 a druhý po roce 1989. Druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou novotvary, které dominují u ţen. Třetí nejčastější příčinou úmrtí jsou nemoci nervové soustavy, které po celé sledované období zaznamenávají podobnou úmrtnost u muţů i ţen. Obr. 11 - Zemřelí muži (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období 1949-2008 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vnější příčiny poranění a otravy Nemoci nervové soustavy Novotvary Ostatní Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty
1949 1951 1953 1955 1957 1959 1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 21 Obr. 12 - Zemřelé ženy (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období 1949-2008 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vnější příčiny poranění a otravy Nemoci nervové soustavy Novotvary Ostatní Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty 4.3.3 Podíly hlavních skupin úmrtí dle věkových skupin V pohledu na hlavní příčiny úmrtí dle věkových skupin vidíme na obrázku 13 a obrázku 14 procentuelní zastoupení jednotlivých skupin úmrtí dle věkových skupin. Zde jsou patrné zajímavé rozdíly v úmrtnosti v rozdělení na jednotlivé skupiny úmrtí. Jak je vidět došlo k rozdělení věkových skupin do dvou kategorií a to na děti a mládeţ. Úmrtí na nemoci nervové soustavy postihuje jak muţe, tak ţeny podobně a nebyla zaznamenána ţádná další specifika. U mladých muţů je patrný značný nárůst úmrtí v období puberty 15-19 roků na skupinu vnějších příčin úmrtí, a poté pozvolný pokles v ostatních věkových intervalech (20-24 roků a 25-29 roků). U ţen je patrný podobný nárůst úmrtí na vnější příčiny v období puberty a poté následuje větší pokles neţ u muţů v ostatních věkových intervalech (20-24 roků a 25-29 roků). Průběh úmrtí na novotvary je u dětí a mládeţe u obou pohlaví velice podobný. Aţ na věkový interval mladých ţen 20-24 roků a zvláště pak 25-29 roků, kde dochází k značnému nárůstu.
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 22 Obr. 13 - Zemřelí muži (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období 1999-2008 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků Ostatní Nemoci nervové soustavy VI. Novotvary II. Vnější příčiny poranění a otrav XX. Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Obr. 14 - Zemřelé ženy (1-29 roků) dle hlavních skupin příčin úmrtí za období 1999-2008 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků Ostatní Nemoci nervové soustavy VI. Novotvary II. Vnější příčiny poranění a otrav XX. Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 23 4.4 Vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle příčin 1999-2008 Pro shrnutí poznatků o vybraných skupinách úmrtí podle příčin je pouţita zkrácená vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle vybraných skupin příčin úmrtí. Zkrácená vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle vybraných skupin úmrtí (tab. 3 a tab. 4) vychází z dat vypočtených v podrobné úmrtnostní tabulce (tab. 1 a tab. 2). Pro výpočty bylo pouţito desetileté období (1999-2008) z důvodu malých absolutních počtů zemřelých ve věkové kategorii dětí a mládeţe. Pro výpočet tabulkového počtu zemřelých (dx), dle vybraných skupin příčin úmrtí, jsou pouţity podíly zemřelých podle věku na danou skupinu příčin za období 1999-2008, které jsou násobeny celkovým tabulkovým počtem zemřelých v daném věku. Tab. 1 - Úmrtnostní tabulka (ČR, muži, 1999-2008) Tab. 2 - Úmrtnostní tabulka (ČR, ženy, 1999-2008) Muži Ženy qx lx dx qx lx dx 0 0,004150 100000 415 0 0,003159 100000 316 1 0,000395 99585 39 1 0,000329 99684 33 2 0,000210 99546 21 2 0,000213 99651 21 3 0,000207 99525 21 3 0,000158 99630 16 4 0,000179 99504 18 4 0,000116 99614 12 5 0,000157 99486 16 5 0,000111 99603 11 6 0,000169 99471 17 6 0,000119 99592 12 7 0,000161 99454 16 7 0,000146 99580 15 8 0,000157 99438 16 8 0,000109 99565 11 9 0,000177 99422 18 9 0,000103 99554 10 10 0,000176 99405 18 10 0,000141 99544 14 11 0,000135 99387 13 11 0,000115 99530 11 12 0,000202 99374 20 12 0,000097 99519 10 13 0,000201 99354 20 13 0,000131 99509 13 14 0,000222 99334 22 14 0,000156 99496 16 15 0,000298 99312 30 15 0,000213 99480 21 16 0,000440 99282 44 16 0,000195 99459 19 17 0,000559 99238 55 17 0,000271 99440 27 18 0,000882 99183 88 18 0,000309 99413 31 19 0,000877 99095 87 19 0,000305 99382 30 20 0,000967 99009 96 20 0,000294 99352 29 21 0,000976 98913 97 21 0,000276 99323 27 22 0,000993 98816 98 22 0,000280 99295 28 23 0,000973 98718 96 23 0,000286 99267 28 24 0,001024 98622 101 24 0,000305 99239 30 25 0,000951 98521 94 25 0,000296 99209 29 26 0,000991 98427 98 26 0,000292 99179 29 27 0,000898 98330 88 27 0,000284 99150 28 28 0,000970 98241 95 28 0,000328 99122 33 29 0,001000 98146 98 29 0,000328 99090 32 Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty
Tabulkový počet zemřelých Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 24 Tab. 3 - Vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, 1999-2008) Muži celkem novotvary nemoci nervové soustavy vnější příčiny úmrtí ostatní celkem celkem novotvary nemoci nervové soustavy vnější příčiny úmrtí ostatní věk dx dx dx dx dx lx qx qx qx qx qx 1 99 17 18 31 33 99585 0,000990 0,000168 0,000178 0,000313 0,000331 5 82 16 11 36 19 99486 0,000822 0,000156 0,000113 0,000362 0,000190 10 93 17 14 42 19 99405 0,000935 0,000170 0,000144 0,000427 0,000194 15 303 22 17 229 35 99312 0,003053 0,000220 0,000172 0,002307 0,000353 20 487 33 19 378 57 99009 0,004923 0,000333 0,000197 0,003816 0,000577 25 473 42 14 341 76 98521 0,004801 0,000427 0,000139 0,003463 0,000772 Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Tab. 4 - Vícevýchodná úmrtnostní tabulka podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, 1999-2008) Ženy celkem novotvary nemoci nervové soustavy vnější příčiny úmrtí ostatní celkem celkem novotvary nemoci nervové soustavy vnější příčiny úmrtí ostatní dx dx dx dx dx lx qx qx qx qx qx 1 81 14 14 25 28 99684 0,000816 0,000142 0,000142 0,000250 0,000282 5 59 13 10 19 17 99603 0,000587 0,000127 0,000096 0,000190 0,000174 10 64 13 10 26 14 99544 0,000640 0,000135 0,000104 0,000263 0,000138 15 129 16 10 78 24 99480 0,001292 0,000159 0,000104 0,000787 0,000243 20 143 23 8 80 33 99352 0,001441 0,000229 0,000080 0,000805 0,000327 25 151 35 9 64 43 99209 0,001527 0,000358 0,000092 0,000648 0,000429 Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Při pohledu na tabulkové počty zemřelých podle vybraných skupin úmrtí (obr. 15 a obr. 16) je patrné, ţe počty zemřelých muţů několikanásobně převyšují počty zemřelých ţen. U muţů i u ţen převládá ve všech věkových kategoriích úmrtí na vnější příčiny. Úmrtí na novotvary je u ţen druhá nejdominantnější příčina úmrtí, která nabývá na významu s přibývajícím věkem ţen. Obr. 15 Tabulkové počty zemřelých podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, 1999-2008) 600 ostatní vnější příčiny úmrtí 500 nemoci nervové soustavy novotvary 400 300 200 100 0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 Věk Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Výška sloupců upravena na stejný rozsah věkového intervalu.
Tabulkový počet zemřelých Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 25 Obr. 16 Tabulkové počty zemřelých podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, 1999-2008) 180 ostatní vnější příčiny úmrtí 150 nemoci nervové soustavy novotvary 120 90 60 30 0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 Věk Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Výška sloupců upravena na stejný rozsah věkového intervalu. Při relativním pohledu na tabulkové počty zemřelých (obr. 17 a obr. 18) je patrná výrazná dominance vnějších příčin úmrtí. Tyto vnější příčiny úmrtí zejména nabývají svého významu s nástupem puberty, tedy od patnáctého roku u muţů i u ţen. Obr. 17 - Tabulkové počty zemřelých v procentech podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, 1999-2008) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 Věk novotvary nemoci nervové soustavy vnější příčiny úmrtí ostatní
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 26 Obr. 18 - Tabulkové počty zemřelých v procentech podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, 1999-2008) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 Věk novotvary nemoci nervové soustavy vnější příčiny úmrtí ostatní Z obrázku 19 a obrázku 20, kde je kvocient úmrtnosti podle vybraných skupin úmrtí, je patrné, jak se vyvíjí pravděpodobnost úmrtí podle věku. Pravděpodobnost úmrtí na vnější příčiny dosahuje u muţů nejvyšších hodnot mezi přesným věkem 20 a 25 let a u ţen mezi přesným věkem 15 a 20 a 20 a 25 let. Ve starším věku pak hodnota klesá. Nemoci nervové soustavy mají v kaţdém věku podobnou pravděpodobnost úmrtí, která ale spíše stagnuje. Skupiny úmrtí na novotvary a ostatní příčiny úmrtí dosahují nejmenší pravděpodobnosti úmrtí mezi přesným věkem 10 a 15 let u muţů i ţen. Ve starších věkových kategoriích se pravděpodobnost úmrtí začíná zvyšovat.
qx qx Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 27 Obr. 19 - Kvocient úmrtnosti podle vybraných skupin úmrtí (ČR, muži, 1999-2008) 0,0045 0,0040 novotvary 0,0035 nemoci nervové soustavy 0,0030 vnější příčiny úmrtí 0,0025 ostatní 0,0020 0,0015 0,0010 0,0005 0,0000 1 5 10 15 20 25 Věk Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty Obr. 20 - Kvocient úmrtnosti podle vybraných skupin úmrtí (ČR, ženy, 1999-2008) 0,0009 0,0008 novotvary 0,0007 nemoci nervové soustavy 0,0006 vnější příčiny úmrtí 0,0005 ostatní 0,0004 0,0003 0,0002 0,0001 0,0000 1 5 10 15 20 25 Věk Zdroje: ČSÚ a vlastní výpočty
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 28 5 Trendy úmrtnosti u dětí a mládeže na jednotlivé skupiny příčin smrti Potenciální úmrtí dětí a mládeţe závisí v kaţdém období na řadě individuálních, ale i kolektivních znaků, nejvýznamnější z nich je věk. Ve stejné věkové kategorii můţe být úmrtnost značně odlišná v závislosti na mnoha proměnných. Mezi tyto proměnné patří například genetické výbava kaţdého jedince, která je propojena s ekonomickými, ekologickými či sociálními faktory. (Geizerová, 1995) Hodnocení úmrtnosti na jednotlivé skupiny příčin smrti bylo provedeno za pouţití strukturního ukazatele púps (podíl úmrtí podle příčin smrti), který byl specifikován podle věku. A dle intenzitního ukazatele ms (mírou smrtnosti), který byl rovněţ specifikována podle věku. U novotvarů je pozornost soustředěna na rozdílnou úmrtnost muţů a ţen. U ţen byla pozornost věnována specifickým novotvarům, které jsou typické pro ţenské pohlaví. Nemoci nervové soustavy mají pro obě pohlaví stejný průběh. Při hledání souvislostí při vývoji jednotlivých příčin úmrtí se práce soustředí na dětskou mozkovou obrnu. Dále práce věnuje pozornost skupině vnějších příčin úmrtí, kde blíţe specifikuje nehody způsobené dopravními prostředky, které jsou nejvíce zastoupeny u obou pohlaví, zvláště pak u muţů. Ve sledovaném období 1949-2008 bylo patrné zvyšování či stagnace strukturního ukazatele u všech sledovaných skupin úmrtí. U intenzitního ukazatele jednotlivých skupin úmrtí je patrné znatelné sniţování, které je způsobeno pozitivním vývojem úmrtnosti u dětí a mládeţe.
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 29 5.1 Novotvary Pro děti je typické, ţe prvních pár let po narození u nich převaţují nádory podmíněné vrozenou vývojovou poruchou, v mladém a starším věku je většina nádorů způsobena kombinací vlivů ţivotního prostředí, stravovacích návyků a ţivotního stylu. U dětí převaţuje úmrtí na nádory mozku a jiných částí CNS a leukémie. Kdeţto u mladých ţen začíná vzrůstat váha úmrtí na zhoubný novotvar prsu, vaječníku a hrdla děloţního čípku. U skupiny úmrtí na novotvary (obr. 21 a obr. 22) je zřejmé, ţe v strukturním pohledu dochází ke stagnaci po celé sledované období. Za zmínku stojí mírný vzestup v sedmdesátých a osmdesátých letech. Tento vzestup můţe být připisován neekologickému rozvoji průmyslu, následnému zhoršení ţivotního prostředí či nadměrnými emisemi. Tyto faktory můţou mít zásadní vliv na vznik novotvarů. U muţů je patrný odklon chlapecké a mladé sloţky. Chlapci mají vyšší výskyt úmrtí na novotvary neţ mladí muţi, které mají podíly úmrtnosti po celé období niţší. U ţen tento odklon od dívek a mladých ţen a koncentrace do určitých věkových skupin patrný není. V intenzitním pohledu na skupinu úmrtí na novotvary (obr. 23 a obr. 24) je v celém sledovaném úseku patrný mírný pokles. U ţen ve věkové kategorii 25-29 roků je patrná vyšší míra úmrtnosti neţ u ţen ostatních věkových kategorií. To je zapříčiněno novotvary prsu, vaječníku a hrdla děloţního čípku, které začínají postihovat ţeny mladého a vyššího věku. Z absolutního pohledu (obr. 25 a obr. 26) na nejčastější příčiny úmrtí ze skupiny novotvarů je téměř třetina zastoupena úmrtím na zhoubný novotvar mozku a jiných částí CNS, dále následují úmrtí na leukémii. U dívek a mladých ţen hraje roli úmrtnost na čistě specifické ţenské novotvary (novotvar prsu, vaječníku a hrdla děloţního čípku). Po celé sledované období je tato úmrtnost situována do vyššího věku ţeny (25-29 roků), coţ vysvětluje zvýšení měr úmrtí v této skupině.
Podíl úmrtí (procenta) Podíl úmrtí (procenta) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 30 5.1.1 Podíl úmrtí podle příčin smrti, novotvary Obr. 21 - Podíl zemřelých mužů na novotvary v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 45 40 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 35 30 25 20 15 10 5 0 Rok Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let. Obr. 22 - Podíl zemřelých žen na novotvary v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 45 40 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 35 30 25 20 15 10 5 0 Rok Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let.
Míry úmrtnosti (na 100 000 obyvatel) Míry úmrtnosti (na 100 000 obyvatel) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 31 5.1.2 Míra smrtnosti, novotvary Obr. 23 - Míry úmrtnosti mužů na novotvary podle věku v ČR, 1949-2008 30 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 25 20 15 10 5 0 Rok Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let. Obr. 24 - Míry úmrtnosti žen na novotvary podle věku v ČR, 1949-2008 30 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 25 20 15 10 5 0 Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let. Rok
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 32 5.1.3 Absolutní počty Obr. 25 - Vývoj počtu zemřelých mužů na novotvary (vybrané diagnózy) ve věku 1-14 a 15-29 v ČR 300 250 200 150 100 50 0 Zhoubný novotvar mozku, míchy a jiných částí CNS 1-14 roků Leukémie 1-14 roků Ostatní 1-14 roků Zhoubný novotvar mozku, míchy a jiných částí CNS 15-29 roků Leukémie 15-29 roků Ostatní 15-29 roků Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Obr. 26 - Vývoj počtu zemřelých žen na novotvary (vybrané diagnózy) ve věku 1-14 a 15-29 v ČR 300 250 200 150 100 50 0 Zhoubný novotvar prsu, vaječníku a hrdla děložního čípku 1-14 roků Zhoubný novotvar mozku, míchy a jiných částí CNS 1-14 roků Leukémie 1-14 roků Ostatní 1-14 roků Zhoubný novotvar prsu, vaječníku a hrdla děložního čípku 15-29 roků Zhoubný novotvar mozku, míchy a jiných částí CNS 15-29 roků Leukémie 15-29 roků Ostatní 15-29 roků Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 33 5.2 Nemoci nervové soustavy Z vývoje struktury této skupiny úmrtí (obr. 27 a obr. 28) je patrný odklon dětské a mladé sloţky. Dětská sloţka (1-14 roků) má v první polovině sledovaného období spíše stagnující průběh a v druhé polovině lehký vzestup podílu dané příčiny na celkové úmrtnosti dle věku. Mladá sloţka (15-29 roků) v první polovině sledovaného období dosahuje nízkých hodnot oproti dětské sloţce u obou pohlaví. Jen v druhé polovině období se hodnoty mladé sloţky jen o málo zvýšily, ale přesto nepřesáhly hodnoty dětské sloţky. Při pohledu na intenzitní ukazatele (obr. 29 a obr. 30) má časová řada u muţů i u ţen trend jednoznačně sestupný. Jen v osmdesátých letech je patrný mírný vzestup měr dětské i mladé sloţky u muţů i ţen. Zajímavé je také, ţe nejmladší věková sloţka (1-4 roků) v první polovině sledovaného období dosahovala několikanásobně vyšších měr, neţ všechny ostatní sloţky. V dalším průběhu tohoto období se jednotlivé věkové skupiny přiblíţily a další rozloţení je jiţ vcelku rovnoměrné. Při pohledu na obrázky 31 a 32 je zřejmé, ţe nejčastěji se vyskytující příčinou úmrtí v této skupině je dětská mozková obrna, která svých nejvyšších hodnot dosahovala v období od počátku šedesátých let do první poloviny let osmdesátých. V tomto období na dětskou mozkovou obrnu připadala téměř polovina úmrtí na nemoci nervové soustavy. Další častou příčinou úmrtí je v této věkové skupině epilepsie, která se vyvíjí konstantně po celé období, jen po roce 1989 dochází k mírnému poklesu. Po celé sledované období se muţská i ţenská sloţka vyvíjela podobně, jen muţi dosahují o něco vyšších hodnot. Dětská mozková obrna byla pro věkovou skupinu 1-29 dokončených let významnou příčinou úmrtí. V bývalém Československu propukla první velká epidemie dětské obrny v roce 1939 a další se opakovaly v přibliţném intervalu 5 roků. Avšak poslední velká epidemie přišla do Československa v roce 1957. Tehdy v roce 1960 byla pouţita nová vakcína proti dětské mozkové obrně, která pomohla proti návratu další epidemie. Poté k poklesu úrovně úmrtnosti dochází aţ v polovině osmdesátých let. Současné očkování populace dosahuje téměř 99 procent. (Petráš, 2005)
Podíl úmrtí (procenta) Podíl úmrtí (procenta) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 34 5.2.1 Podíl úmrtí podle příčin smrti, nemoci nervové soustavy Obr. 27 - Podíl zemřelých mužů na nemoci nervové soustavy v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 35 30 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 25 20 15 10 5 0 Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let. Rok Obr. 28 - Podíl zemřelých žen na nemoci nervové soustavy v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 35 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 30 25 20 15 10 5 0 Rok Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let.
Míry úmrtnosti (na 100 000 obyvatel) Míry úmrtnosti (na 100 000 obyvatel) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 35 5.2.2 Míra smrtnosti, nemoci nervové soustavy Obr. 29 - Míry úmrtnosti mužů na nemoci nervové soustavy podle věku v ČR, 1949-2008 20 18 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Rok Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let. Obr. 30 - Míry úmrtnosti žen na nemoci nervové soustavy podle věku v ČR, 1949-2008 20 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let. Rok
1949 1951 1953 1955 1957 1959 1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 1949 1951 1953 1955 1957 1959 1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 36 5.2.3 Absolutní počty Obr. 31 - Vývoj počtu zemřelých mužů na nemoci nervové soustavy (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Ostatní Dětská mozková obrna Epilepsie Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Obr. 32 - Vývoj počtu zemřelých žen na nemoci nervové soustavy (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 180 Ostatní Dětská mozková obrna Epilepsie 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 37 5.3 Vnější příčiny úmrtí Ze strukturního pohledu (obr. 33 a obr. 34) je patrné, ţe celé sledované období je rozdělené do dvou kategorií, a to na děti 1-14 roků a mládeţ 15-29 roků. Vyšší podíly úmrtnosti mládeţe na vnější příčiny úmrtí, nám kompenzují nízké podíly úmrtnosti v předchozích skupinách úmrtí, kde dosahovaly niţších hodnot. Vývoj podílu úmrtnosti na vnější příčiny smrti má ve sledovaném období dvojí průběh, který je provázen dvěma vrcholy. Vývoj křivky u mladých muţů a mladých ţen je totoţný, aţ na to, ţe mladí muţi umírají třikrát aţ čtyřikrát více. Je to zapříčiněno tím, ţe muţi se přirozeně vystavují nadměrnému nebezpečí a také mají několikanásobně větší úmrtnost na nehody způsobené dopravními prostředky. U věkové skupiny dětí je také patrný obdobný vývoj křivky jako u mládeţe, který můţe být zapříčiněn pasivní účastí na dopravních nehodách. První pokles úmrtnosti u dětí a mládeţe zaznamenáváme od počátku sedmdesátých let, aţ do první poloviny let osmdesátých. Druhý pokles následuje po změně politické situace v roce 1989. Otevření do té doby zavřených hranic a rychlostí ekonomické transformace došlo k rozšíření automobilismu a zlepšení dostupnosti automobilů mladým. Coţ mělo za následek zvýšení počtu dopravních nehod. Podíl zemřelých ţen i muţů na vnější příčiny smrti patří z dlouhodobého hlediska k významným příčinám úmrtí a v časovém pohledu je patrné, ţe tento podíl u ţen stále neklesá a u muţů klesá jen velmi málo. Při pohledu na míry úmrtnosti (obr. 35 a obr. 36) je moţno konstatovat, ţe k poklesu došlo ve všech věkových kategoriích, je však viditelné zvýšení měr po roce 1989 u mladých muţů i ţen (15-29 roků). Je také zřejmé znatelné oddělení dětské a mladé sloţky. Při pohledu na absolutní čísla u této skupiny úmrtí vnějších příčin úmrtí obrázek 37 a obrázek 38, je vidět jasná převaha úmrtí u muţů, kteří dosahují o jeden řád vyšších počtů úmrtí neţ ţeny. Muţi zde převyšují aţ čtyřnásobně ţeny ve všech případech. Pro muţe jsou jednoznačně nejzávaţnější úmrtí způsobena dopravními prostředky, u ţen dominují také, ale absolutní počty jsou aţ čtyřikrát menší. Při pohledu na obrázek 39, kde jsou zachycené nehody způsobené dopravními prostředky u muţů, je patrné rozdělení úmrtnosti muţů do dvou věkových kategorii. A to na kategorii chlapců s nízkou úrovní úmrtnosti a kategorie mladých muţů, kteří dosahují vysokých hodnot po celé období. Velký počet zemřelých je zaznamenán i u úmyslného sebepoškození oběšením či uškrcením. U ţen je v posledních letech zaznamenán menší pokles případů úmrtí z těchto příčin, u muţů však trend zůstává po celé období na podobné úrovní. Další nemálo důleţitou příčinou je náhodné utonutí a potopení, které se však po celé sledované období sniţuje. Poslední významnou příčinou je náhodná otrava škodlivými látkami. U muţů dosahuje téměř dvojnásobných počtů neţ u ţen, a v posledním desetiletí je u obou pohlaví zaznamenán pokles.
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 38 V souhrnu za zkoumané období lze říct, ţe ve sledované skupině vnějších příčin úmrtí se v průběhu času počty zemřelých dětí a mládeţe mnohokrát sníţily, avšak stále zde zůstává dominantní příčina úmrtí a to úmrtí v důsledku nehod způsobených dopravními prostředky. Vysoká úroveň úmrtnosti v důsledku nehod způsobených dopravními prostředky můţe být zapříčiněna různými faktory, jako jsou: Rozvoj dopravního parku (auta a motocykly) obrázek 40 Otevíráním prvních dálnic Při pohledu na rozvoj dopravního parku na obrázku 40, je zjevné zvyšování vozového parku v tehdejším Československu. U osobních automobilů to byl začátek vzestupného trendu, který neustal aţ do dnešní doby. U motocyklů to byl velký rozmach, který v absolutních počtech v první polovině sedmdesátých let převýšil dokonce počet aut. Poté následovala stagnace aţ do roku 1989, kde poté zaznamenáváme pokles absolutního počtu motocyklů. V roce 1970 se v Československu otevřela první dálnice mezi Prahou a Mirošovicemi. Novelizační vyhláška č. 42/1971 Sb., s účinností od 1. července 1971 v novém 50 která byla s tímto otevřením spjatá stanovila, ţe na dálnici a na pozemních komunikací vyhrazených pro provoz motorových vozidel neplatí omezení rychlosti motorových vozidel o celkové váze přes 3500 kg a motocyklů do 80 km/h. Tedy na dálnicích neplatilo ţádné omezení rychlosti. Tato vyhláška platila do roku 1976. (Ryba, 2004) Je tedy patrné, ţe první vzestup úmrtí na nehody způsobené dopravními prostředky můţe mít souvislost s nárůstem počtu aut a motocyklů, které byly lépe přístupné mládeţi. Dále pak hrálo určitě roli otevírání nových úseků dálnic a vyhláška, která v té době neomezovala rychlost na dálnicích a pozemních komunikacích. Druhý vzestup pak následoval po změně politické situace v roce 1989. Díky rychlosti ekonomické transformace a otevřením hranic došlo k výraznému rozšíření automobilového parku a zlepšení dostupnosti automobilů mladým. Tyto faktory zřejmě hrály roli ve zvýšení dopravních nehod a následnému vzestupu úmrtí v důsledku nehod způsobených dopravními prostředky.
Podíl úmrtí (procenta) Podíl úmrtí (procenta) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 39 5.3.1 Podíl úmrtí podle příčin smrti, vnější příčiny úmrtí Obr. 33 - Podíl zemřelých mužů na vnější příčiny úmrtní v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 90 80 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 70 60 50 40 30 20 10 0 Rok Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let. Obr. 34 - Podíl zemřelých žen na vnější příčiny úmrtí v procentech na celkovém počtu zemřelých dané věkové skupiny 90 80 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 70 60 50 40 30 20 10 0 Rok Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let.
Míry úmrtnosti (na 100 000 obyvatel) Míry úmrtnosti (na 100 000 obyvatel) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 40 5.3.2 Míra smrtnosti, vnější příčiny úmrtí Obr. 35 - Míry úmrtnosti mužů na vnější příčiny úmrtí podle věku v ČR, 1949-2008 180 160 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 140 120 100 80 60 40 20 0 Rok Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámky: Osa y v tomto případě není stejná se ţenami; do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let. Obr. 36 - Míry úmrtnosti žen na vnější příčiny úmrtí podle věku v ČR, 1949-2008 50 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Rok Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámky: Osa y v tomto případě není stejná s muţi; do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let.
Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 41 5.3.3 Absolutní počty Obr. 37 - Vývoj počtu zemřelých mužů na vnější příčiny úmrtí (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Nehody způsobené dopravními prostředky Náhodná otrava škodlivými látkami Ostatní Náhodné (u)tonutí a potopení Úmyslné sebepoškození oběšením, (u)škrcením a (za)dušením Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Obr. 38 - Vývoj počtu zemřelých žen na vnější příčiny úmrtí (vybrané diagnózy) ve věku 1-29 v ČR 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Nehody způsobené dopravními prostředky Náhodná otrava škodlivými látkami Ostatní Náhodné (u)tonutí a potopení Úmyslné sebepoškození oběšením, (u)škrcením a (za)dušením Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty
Míry úmrtnosti (na 100 000 obyvatel) Karel Přibil: Trendy úmrtnosti podle vybraných příčin u dětí a mládeže v České republice 42 5.3.4 Ostatní obrázky Obr. 39 - Míry úmrtnosti mužů na nehody způsobené dopravními prostředky podle věku v ČR, 1949-2008 90 80 1-4 roků 5-9 roků 10-14 roků 15-19 roků 20-24 roků 25-29 roků 70 60 50 40 30 20 10 0 Zdroj: ČSÚ, HMD a vlastní výpočty Poznámka: Do roku 1959 jsou data uváděna čárkovaně za desetileté období u kategorie 5-14 let, 15-24 let a 25-34 let. Rok Obr. 40 - Vývoj celkového počtu registrovaných vozidel, ČR, 1950-2009 Zdroj: Sdruţení automobilového průmyslu