Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2009

Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2009

Základní pozitivní výstupy (1) Emise okyselujících látek aprekurzorů sekundárních částic (SO 2,NO x,nh 3 )klesly vroce 2009 vporovnání srokem 2008 o3%, emise prekurzorů ozonu (NO x,voc, CO, CH 4 )o4%. Emise skleníkových plynů meziročně vroce 2008 poklesly o4,1 %, od roku 1990 o27,5 %. Klesá množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů v základních ukazatelích BSK 5, CHSK Cr, NL a N anorg. Postupně se tak zlepšuje ijakost vody ve vodních tocích.

Základní pozitivní výstupy (2) Zavádění nových technologií podpořilo vývoj vnakládání s odpady vletech 2003 až 2009 směrem kneustálému zvyšování podílu využívání odpadů oproti odstraňování odpadů. Využití obalových odpadů od roku 2003 neustále stoupá. Z celkového množství vzniklých obalových odpadů bylo vroce 2009 recyklací využito 70 %aenergeticky 8%. Spotřeba materiálů v ČR meziročně poklesla o 1,6 %(rok 2008)po období nárůstu vletech 2003 2007.

Základní negativní zjištění Zvětšila se plocha území se zhoršenou kvalitou ovzduší a s tím počet obyvatel vystavených nadlimitním koncentracímznečišťujícíchlátek. 37 %druhů živočichů a37 %druhů rostlin významných pro Evropské společenství je z hlediska ochrany hodnoceno ve stavu nedostatečném; 35 %druhů živočichů a36 %druhů rostlinvestavu nepříznivém. Zvětšuje se fragmentace krajiny. Dochází k nárůstu zastavěných aostatních ploch, které představují podstatné destabilizující prvky vkrajině. Zastavěné plochy většinou vznikajína zemědělsképůdě. Nejčastějším způsobem odstraňování odpadu vroce 2009 je nadále skládkování, které zaujímalo 96 %zcelkového odstraňováníodpadů.

200 Vývoj emisí skleníkových plynů (bez LULUCF), 1990 2008, scénáře emisí pro období 2008-2020 Meziroční pokles celkových emisí skleníkových plynů o4,1 %vroce 2008 byl největší od roku 1998, největší snížení emisí zaznamenala veřejná energetika aprůmysl. Poklesemisí byl ovlivněn počátkemekonomické recese. 180 Mt CO2 ekv. 160 140 120 Výroba elektřiny brutto (GWh) 60 000 50 000 40 000 100 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2020 agregované emise bez LULUCF redukční cíl 30 % redukční cíl 20 % scénář s již přijatými opatřeními scénář s dodatečnými opatřeními Zdroj: ČHMÚ 30 000 20 000 10 000 0 Černé uhlí Hnědé uhlí 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: ERÚ

Mapa oblastí ČR spřekročenými imisními limity pro ochranu zdraví, 2009 Vzrostly OZKO, které byly vymezeny na 4,4 % území ČR (v roce 2008 na 3 %). Emise NO x, SO 2 a TZL v ČR, 2000 2009 350 300 250 NOX SO2 TZL Zdroj: ČHMÚ kt.rok -1 200 150 100 50 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009* Zdroj: ČHMÚ

Vývoj ukazatelů znečištění ve vodních tocích ČR, 1993 2009 Uvšech vybraných ukazatelů znečištění došlo vobdobí 1993 2009 ke snížení průměrných ročníchkoncentrací ve vodních tocích. Vývoj vprvnímdesetiletí 21.století ve většině uvedených ukazatelů zaznamenal jižpouzemírný pokles čistagnaci. Koncentrace ukazatelů znečištění ve vodních tocích, ČR [mg/l] 120 100 Rok Autor dat BSK5 CHSKCR N-NO3- Pcelk. 1993 ČHMÚ 6,08 33,08 3,69 0,32 Index (1993 = 100) 80 60 40 20 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 BSK5 CHSKCr N-NO3- Pcelk. Zdroj: ČHMÚ, VÚV T.G.M., v.v.i., MZe ČR

Eutrofizace -zatížení fosfáty je nejviditelnějším dopadem znečištění vod, ale v posledních letech dochází ke snižování fosforu ve vodních tocích Jakost vody v tocích v ČR Kvalita vod se dlouhodobě zvyšuje 2008-2009 1991-1992

Stav přírodních stanovišť v ČR, 2000 2006 Téměř tři čtvrtiny přírodních stanovišť v ČR jsou z hlediska ochrany hodnoceny ve stavu nepříznivém, 14 %ve stavu méně příznivém apouze 12 % přírodníchstanovišť jehodnoceno ve stavu příznivém. 12 % 14 % Příznivý stav 74 % Méně příznivý stav Nepříznivý stav Zdroj: AOPK ČR

Stav v území Roste míra zastavěnosti území a fragmentace krajiny Stav ŽP je stále více ovlivňován individuální a dopravní výstavbou a spotřebním chováním občanů,méně výrobou.

Vývoj využití území v ČR 2000 2009 Skupiny druhů pozemků podle dopadu na životní prostředí [ha] rok 2000 orná půda, chmelnice, vinice 3 109 189 trvalé travní porosty, ovocné sady, 1 zahrady 170 687 lesní pozemky 2 637 289 vodní plochy 159 349 zastavěné a ostatní plochy 810 011

Energetická náročnost HDP ČR, 2000 2009 Přestože se od roku 2004 trvale snižuje energetická náročnost tvorby HDP v ČR, zůstává nad průměrem zemí EU. 150 128.3 136.2 139.6 133.8 index (2000=100) 125 100 75 120.1 113.0 108.2 102.5 104.4 109.6 111.6 112.0 113.4 113.7 102.2 102.8 99.8 98.5 101.3 98.8 93.2 88.4 83.4 110.2 102.6 78.1 76.7 50 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009* HDP Spotřeba PEZ Energetická náročnost HDP Zdroj: ČSÚ

Jednotlivézpůsobynakládání s odpady v ČR [tis. t], 2003 2009 Vývoj nakládání sodpady vletech 2003 až 2009 směřuje kneustálému zvyšování podíluvyužívání odpadů oprotiodstraňováníodpadů. [tis.t] 35 000 Odstraňování odpadu (D1, D5, D12, D3, D4, D10 ) Využívání odpadu ( R1, R2, R3, R4, R5, R6, R7, R8, R9, R10, R11, R12, N1, N2, N8, N10, N11, N12, N13, N15) 30 000 25 000 8 000 7 400 5 700 5 300 5 200 5 300 4 900 20 000 15 000 10 000 22 400 25 700 21 000 22 600 24 900 25 900 24 200 5 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rok Zdroj: CENIA (ISOH)

Struktura odstraňování odpadů v ČR, 2003 2009 Podílodstraněného odpadudlouhodobě klesá. Nejčastějšímzpůsobemodstraňování odpadů vroce 2009je nadále skládkování, které zaujímalo96 %zcelkového odstraňování odpadů. Vroce2009bylo 91%veškerého množství komunálního odpaduuloženo na skládky. 9 000 8 000 7 000 8 025 7 406 D12 Konečné či trvalé uložení D10 Spalování na pevnině D5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek D4 Ukládání do povrchových nádrží D3 Hlubinná injektáž [tis. t] 6 000 5 000 4 000 5 737 D1 Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (skládkování) 5 318 5 223 5 293 4 902 3 000 2 000 1 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: CENIA (ISOH)

Mezinárodní srovnání materiálové náročnosti, 2007 Materiálová náročnost ekonomiky ČR od roku 1997 klesá, nejvýrazněji vobdobí poroce2004. Nepříznivé postavení nových zemí EU je dáno tím, že zatímco jejich DMC na osobu je často srovnatelná se zeměmi EU15, jejich HDP na osobu bývá výrazně nižší. 2.5 2.0 t.1000 E UR -1 1.5 1.0 0.5 0.0 Spojené království Nizozemsko Německo EU15* EU27* Š védsko Rakousko Maďarsko Dánsko Č eská republika Litva Portugalsko Polsko Slovinsko Estonsko Bulharsko Zdroj: Eurostat

Zdraví obyvatel 50 Počet předčasných úmrtí na 10 000 obyvatel v důsledku působení suspendovaných částic PM2,5, 2005 PM 2,5 15000 předčasných úmrtí ročně PM 10 1500 předčasných úmrtí ročně Autonehody 749 předčasných úmrtí ročně (rok 2010) Zdroj: EEA, ETC Air and Climate Change 45 40 35 Alergická onemocnění celkem Astma 32 % Alergie a astma (1996, 2001, 2006) Zásadně ovlivňovány PM, ale i životním stylem, hlukem, stresem a kvalitou prostředí obecně Podíl dětí [%] 30 25 20 15 10 5 0 17 % 4 % 25 % 5 % 1996 2001 2006 8 % Zdroj: SZÚ

Hlavní závěry Stav životního prostředí byl ovlivněn vroce 2009 ekonomickou krizí (omezení výroby ve stěžejních odvětvích), kvýraznějšímu zlepšování kvality životního prostředínedochází. Komplexnější přístup k minimalizaci a prevenci znečišťování životního prostředí,realizovat opatřenínaúrovnispotřebyachováníspotřebitelů. Zátěže životního prostředí v ČR se vyvíjejí v úzké vazbě na výkonnost ekonomiky (měrná zátěž životního prostředí na jednotku ekonomického výkonu klesá), postupně se svým charakterem astrukturou přibližují stavu vzemích EU15. Od roku 2000 je trend stavu životního prostředí stagnující s poměrně výraznými meziročními výkyvy. StavživotníhoprostředívČRstálenenízhlediskakvality ovzduší vyhovující. Zhlediska jakosti vody má již jen několik úseků vodních toků nejhorší, tj. V. třídu jakosti vod podle základní klasifikace ukazatelů, avětšina hodnocených úseků vodníchtoků patří doi. ažiii. třídyjakosti vod. Významná plocha zemědělské půdy je ohrožena vodní erozí, nezanedbatelné neníaniohroženívětrnouerozí.

Děkuji vám za pozornost!