Mělník, kostel sv. Petra a Pavla obnova kostela a varhan

Mělník, kostel sv. Petra a Pavla obnova kostela a varhan

Osový svorník po vyjmutí pokleslého žebra - detail originálního lože s dřevěnými klínky Část klenby u románské věže - stav před restaurováním (na klenbě jsou patrné trhliny a zdegradovaná hlinková výmalba, ve středu pole větrací otvor) - stav po finální retuši maleb Západní osový svorník - stav před restaurováním (pokleslá žebra byla v minulosti opravována nevhodnými cementovými vysprávkami) - stav po odstranění nefunkčních vysprávek a tmelů (vzniklé spáry byly vyklínovány dřevěnými klínky a uvolněná žebra podepřena podpůrnou výdřevou) - stav po přespárování ložných ploch a injektáži dutin a trhlin v klenbě - stav po finální retuši maleb

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST - PROBOŠTSTVÍ MĚLNÍK INVESTOR: NA VYHLÍDCE 18, 276 01 MĚLNÍK VYPRACOVAL: MGR. JAROMÍR KÁNSKÝ VARHANÁŘSKÁ DÍLNA KÁNSKÝ-BRACHTL, sdružení AKCE: K R Á S N É L O U Č K Y 1 9 4, 7 9 4 0 1 K R N O V tel.: +420 554 614 326 MĚLNÍK- KOSTEL SV. PETRA A PAVLA email: info@kansky-brachtl.cz web: www.kansky-brachtl.cz OBNOVA VARHAN J.A.KRÁSNÉHO Z ROKU 1712 IČO:46139982 VÝKRES: DATUM: 1.11. 2012 ČÍSLO: V roce 2005 byl zahájen projekt obnovy varhan chrámu sv. Petra a Pavla v Mělníce, jehož cílem je změna provizorního stavu trvajícího od roku 1898. Tehdy byly na kůr dočasně osazeny varhany firmy J. Rejna J. Černý a jsou na něm doposud. V souvislosti s pokračováním projektu se stále více ukazovala potřeba provést restaurátorské a stavební práce a dále též statické posouzení kruchty v souvislosti s plánovaným osazením nových varhan. Aby bylo možné shánět finanční prostředky, bylo nutné zpracovat kvalitní projektovou dokumentaci k obnově kostela a varhan. Tento krok inicioval MOOS, který též přispěl rozhodující částkou na jeho realizaci. Dále se podílely Římskokatolická farnost Proboštství Mělník a Město Mělník. Úkol byl svěřen firmě MURUS, Monumenta Renovamus, spol. s r. o. pro obnovu památek (autoři: Ing. Jan Vinař, Ing. Zuzana Vybíhalová, Mgr. Ing. Daniela Štěrbová; 2010). Zpracovaný projekt se stal podkladem pro žádost o příspěvek na obnovu kostela z Programu záchrany architektonického dědictví na rok 2012 (MK ČR), do něhož byla stavba zařazena. Realizováno bylo restaurování maleb a kamenných prvků klenby v západní části kostela (především nad kruchtou) a též její statické zajištění. Celkově bylo v roce 2012 proinvestováno 920.400 Kč. Obnos 720.000 Kč představují státní finanční prostředky, 100.000 Kč přispělo Město Mělník z Fondu regenerace MPZ Mělník, podíl vlastníka činil 100.400 Kč. Žádost o pokračování v započaté akci byla podána na MK ČR i pro rok následující. Předpokládá se dokončení prací na západním průčelí (včetně restaurování kamenných prvků velkého okna) a též opravy kruchty samotné. Tehdy by již také měly být z kůru odstraněny stávající varhany s 10 rejstříky, jež by měly nahradit v roce 2014 varhany s 25 rejstříky z Varhanářské dílny Kánský Brachtl z Krnova. Rozsah prací a rychlost jejich realizace bude záviset na množství shromážděných finančních prostředků. Jako více než naléhavá se totiž jeví též obnova zastaralé elektroinstalace kostela. Budeme si vážit Vašeho případného rozhodnutí přispět na projekt obnovy varhan. účet č. 35-701 261 0297/0100 Sbírka byla oznámena Krajskému úřadu Středočeského kraje dne 11. 6. 2012. účet č. 221 910 6001/5500 Účet je určen pouze pro finanční dary od 1.000 Kč na projekt obnovy varhan, přičemž s dárcem vždy uzavře MOOS, o. s. darovací smlouvu. VARHANNÍ SKŘÍŇ UMÍSTĚNÍ V KOSTELE M 1/16 Mě.

Restaurování klenby hlavní lodě proboštského kostela sv. Petra a Pavla v Mělníce Slovo projektanta Mgr. Ing. Daniela Štěrbová, Ing. Jan Vinař Proboštský kostel sv. Petra a Pavla v Mělníce patří k významným skvostům pozdně gotické architektury v Čechách, díky své majestátní poloze nad soutokem Vltavy a Labe nadto k nejpůsobivějším památkám Středočeského kraje. V roce 2009 byla zahájena příprava celkové obnovy kostela, jejíž první etapa (restaurování západního pole klenby hlavní lodi - dokončena v říjnu 2012) přinesla řadu pozoruhodných poznatků nejen o konstrukčních principech a kamenickém zpracování žebrové klenby, nýbrž i o samotném průběhu jejího provádění. Hlavním úkolem provedených prací bylo statické zajištění klenby, silně narušené trhlinami a poklesem pískovcových žeber. Oprava spočívala ve zvýšení tuhosti klenby, které bylo docíleno obnovou původní polohy žeber a dokonalým vyplněním uvolněných spar. 1 Při opravě, zejména pak při vyjímání pokleslých žeber, jsme zároveň měli výjimečnou příležitost studovat zblízka kamenické provedení včetně originálního uložení žeber a svorníků. Současná podoba pseudobazilikálního trojlodí je výsledkem dvou fází pozdně gotické přestavby probíhající od osmdesátých let 15. století. Stávající zaklenutí střední lodě bylo provedeno současně s jejím zvýšením, zjevně v návaznosti na zaklenutí presbytáře v první třetině 16. století. 2 Jedná se o síťovou žebrovou klenbu, vycházející v presbytáři z parléřovských vzorů a v lodi pokračující hvězdicovitými útvary. Klenba má rozpětí 8,7 metrů a je vyzděna z lomového kamene, její tloušťka je cca 30 cm. Klenební žebra mají typický pozdně gotický klínovitý profil s dvojitým vyžlabením. V horní části mají oblý tvar, který je cca 5 cm zapuštěn do hloubky klenby. Nad rub klenby vystupují pouze osové svorníky, klenební žebra z líce klenby většinou vystupují o 27 až 28 cm. Délky žeber jsou rozdílné, mezi dvojicí svorníků zpravidla probíhají 2 kusy žeber délky od 60 do 130 cm. Detaily kamenických prvků v části zkoumané klenby jsou pečlivě provedené. Pouze u některých kusů byly zjištěny nepřesnosti v napojení jednotlivých dílů žeber, které vznikly již při osazování. U čtyř žeber byl ověřen poloměr křivosti, který se pohybuje mezi 3,9 a 5,6 m. 3 Různé křivosti vykazuje ostatně i samotná plocha klenby, která je ve střední třetině výrazně plošší. Na styčných plochách byly zjištěny dobře dochované stopy kamenického opracování i stopy rytých čar, většinou os profilů. Ve středu styčných ploch byly u některých žeber nalezeny ryté křížky. U velmi jemně opracovaných ploch se zřejmě jedná o zdrsnění plochy kvůli přenosu smykových sil ve spáře. U všech vyjímaných žeber byly ve styčných sparách zjištěny dřevěné klínky tloušťky cca 1 cm, které sloužily k vyrovnání žeber na ramenátech. Na horní ploše osového svorníku je patrná rytá geometrická konstrukce svorníku. Paprsčitý svorník - detail průniku žeber Na horní ploše osového svorníku je patrná rytá geometrická konstrukce svorníku.

Průzkum kamenických značek doložil 6 různých tvarů, z nichž zejména jeden se opakuje nezvykle často. Byl tak částečně doplněn průzkum, který téměř před sto lety provedl během poslední velké rekonstrukce kostela architekt Kamil Hilbert. 4 Ten své poznatky z velkolepé rekonstrukce skromně uvedl s odkazem na příští generace. Doufáme, že budeme moci naše poznatky z této, rozsahem nesrovnatelně menší, akce rozšířit během následujících etap. Nesmírně zajímavá stavba a především její stavební stav si je rozhodně zaslouží. Slovo restaurátorů MgA. Magdaléna Rafl Bursová, akademická malířka a restaurátorka Mgr. Jakub Rafl, akademický sochař a restaurátor V letních měsících tohoto roku 2012 započaly na základě v minulosti zpracovaného projektu fy Murus s. r. o. restaurátorské práce v prostoru klenby kostela sv. Petra a Pavla. Volba místa a rozsahu restaurátorského zásahu souvisela s plánovaným osazením varhan, tedy v prostoru nad kůrem. Restaurovaná část byla vymezena od západní stěny po třetí klenák klenby. Již při vizuální prohlídce bez lešení, bylo patrné, že nástěnné malby s vegetabilním motivem v klenbě kostela se nacházejí ve značně dezolátním stavu. Malby byly pokryty prachovými depozity a jejich povrch se sprašoval vlivem degradovaného pojidla barev. Ztráta maleb byla patrná obzvláště v místech statických prasklin a v místech zateklin. Štuková vrstva, na které je malba provedena, se jevila, vyjma statických prasklin, být v dobrém stavu. Oproti tomu žebrový systém bylo třeba prověřit z lešení, zda se již neuvolňují některé jeho části. Klenební žebro - detail nejčastěji se opakující kamenické značky 1 Neporušené spáry nebyly otvírány, starší neporušené opravy byly ponechány. 2 Macek, Petr; Zahradník, Pavel: Mělník, Proboštský kostel sv. Petra a Pavla - Stavebně historický průzkum. Praha, 1996. 3 Toto zjištění ruší tradiční představu o konstrukci žebrové klenby pomocí tzv. principálu, geometrické metody konstrukce jednotlivých žeber o stejné křivosti. Nussbaum, Norbert; Lepsky, Sabine: Das gotische Gewölbe. Eine Geschichte seiner Form und Konstruktion. Darmstadt 1999, s. 177 181. 4 Hilbert, Kamil: Proboštský chrám sv. Petra a Pavla na Mělníce. In: Památky archeologické, 1916, s. 190 201. Kamenické značky bývají vítaným pomocníkem při dataci stavby, shoda kamenických značek na odlišných stavbách většinou dokládá i účast stejného kameníka, případně celé hutě. Předběžné srovnání s kamenickými značkami zaznamenanými na vnějším plášti chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře prozatím doložilo výskyt jedné značky (v mírně modifikované podobě) na obou téměř současných stavbách. V Kutné Hoře se jedná o opěrák severní boční lodě prokazatelně pocházející z doby výstavby pod vedením Benedikta Rieda kolem roku 1518. Definitivní závěry ohledně datace i podílu jednotlivých kameníků bude však možné uvést v rámci soustavného průzkumu až na konci plánované celkové rekonstrukce chrámu. Klenební žebro - kamenická značka

Výstavbou celoplošného lešení pod restaurovanou plochou byl odhalen současný závažný stav poškození maleb i klenebních žeber. Byl zjištěn větší rozsah poškození žeberního systému. Ten spočíval ve značném počtu uvolněných a sesedlých kusů jednotlivých částí žeber. Tato skutečnost byla v předchozích opravách překryta novým spárováním a barevnou retuší. Vizuálně se tak projevovala jen velmi sporadicky. Po sejmutí překryvných uvolněných částí tak byla stanovena nutnost rozsáhlejší injektáže a zajištění hmoty klenby, včetně nového usazování uvolněných žeber. Klenba byla staticky posouzena a restaurátorsky prozkoumána. Byly zdokumentovány hodnotné kamenické značky a pod dohledem pracovníků památkové péče byl realizován dohodnutý technologický postup prací. Restaurátorský průzkum potvrdil již uskutečněný průzkum z roku 1996 provedený ak. mal. Janem Knorem a Michalem Kňourkem, na jehož základě bylo rozhodnuto ponechat a restaurovat současnou viditelnou barevnou úpravu. V plochách pod současnou malbou se, podle provedené sondáže, nachází pouze několik vrstev monochromních světlých nátěrů. Povrchové úpravy žeber byly ve starších vrstvách více rozbarveny. Ve fragmentech se objevuje barevné mramorování povrchu. Bohužel před posledními opravami došlo k plošnému a razantnímu očištění barevných vrstev. Po podrobné dokumentaci stavu před restaurováním byla klenba jemně bezdotykově očištěna a poté mohla být zafixována barevná vrstva maleb. Následovala hloubková injektáž i zajištění prasklin povrchovou injektáží. Po fixáži bylo provedeno náročné a rozsáhlé ukotvování poškozených žeber klenby. Rehabilitace osazení žeber byla prováděna postupně. Nejprve proběhlo zesílení podlahy lešení a zhotovení podpůrné výdřevy, která vynášela nejen usazované kamenné kusy, ale také navazující žeberní pole. Po tomto prostorovém zajištění byly uvolněny styčné spáry, uvolněny originální i druhotně osazené dřevěné klíny a kamenný blok žebra byl následně snesen a očištěn. Takto se odhalilo originální lože, do něhož se po sejmutí druhotných tmelů a dalších nečistot zpětně osadil originální kus. Tímto způsobem byla rehabilitována i původní pozice, protože kámen byl osazen do původního otisku, který vznikl při samotné stavbě klenby. Následovalo přespárování ložných ploch v celé ploše a po patřičné technologické pauze potřebné pro vyzrání ložného materiálu byly případné dutiny vyplněny injektážní směsí. Nové povrchové spárování a doplnění plastických defektů bylo provedeno ve štukovém vápenném materiálu. Povrchová barevná úprava byla realizována současně s retušemi maleb v klenebních polích obdobnou technologií. V další části restaurování byly defekty klenebních polí zatmeleny vápenným tmelem a malba byla citlivě retušována a sjednocována. Při retušování byl brán na zřetel stav a provedení okolních ploch v klenbě chrámu. Doufáme, že restaurování tohoto úseku klenby bude pokračovat v dalších letech i díky zájmu veřejnosti. Restaurátorské práce za ART ARCUS s.r.o. vedli MgA. Magdalena Rafl Bursová a Mgr. Jakub Rafl. Západní pole klenby hlavní lodi stav před restaurováním Západní pole klenby hlavní lodi stav po restaurování (restaurovaná část byla vymezena od západní stěny po třetí klenák klenby)

Část klenby u osového svorníku stav před restaurováním stav po fixáži barevných vrstev malby a zajištění trhlin v klenbě stav po restaurování Osový svorník stav před restaurováním (pokleslá žebra byla v minulosti opravována nevhodnými cementovými vysprávkami) stav po odstranění nefunkčních vysprávek a tmelů (vzniklé spáry byly vyklínovány dřevěnými klínky a uvolněná žebra podepřena podpůrnou výdřevou) stav po opětovném osazení žeber a přespárování ložných ploch a injektáži dutin stav po finální retuši maleb

Osový svorník stav před restaurováním (uvolněné spáry a pokleslá žebra, klenba silně narušená trhlinami, hlinková výmalba zpráškovatělá a pokrytá prachovými depozity) stav po statickém zajištění konstrukcí, restaurování a finální retuši výmalby Úvodní text a uspořádání: Mgr. Renata Špačková Foto: Mgr. Jakub Rafl, akademický sochař a restaurátor; Mgr. Ing. Daniela Štěrbová; Ing. Jiří Čermák Kresby: Mgr. Aida Líhová - Legnerová Grafické zpracování: Jarka Drechslerová, D works, s.r.o. Tisk: Wendy s.r.o. Vydal Mělnický osvětový a okrašlovací spolek, občanské sdružení, v prosinci roku 2012 IČ: 266 68 823, Na Vyhlídce 18, 276 01 Mělník moosmelnik@seznam.cz; 731 473 588 www.moosmelnik.cz