Turismus v regionu Friuli Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Cestovní ruch Turismus v regionu Friuli Venezia Giulia se zaměřením na letovisko Lignano Bakalářská práce autor: Iva Vítková vedoucí bakalářské práce: PhDr. Dana Zažímalová Jihlava 2009

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu. V Jihlavě dne 12. května 2009.

Anotace Tématem práce je turismus ve známém italském letovisku Lignano. První část shrnuje současnou turistickou nabídku z oblasti základních i doplňkových služeb cestovního ruchu. Prostor je věnován i historii tohoto rezortu. Následuje SWOT analýza letoviska z pohledu technické a dopravní infrastruktury, podnikání a podnikatelského prostředí a cestovního ruchu. Na základně těchto analýz je v závěrečné třetí části zhodnocena současná situace z několika pohledů s připojením návrhů na zkvalitnění a rozšíření poskytovaných služeb. Práce je zaměřena na zhodnocení letoviska, jeho předností a nedostatků. Tato práce je inspirována zkušenostmi z tříměsíční stáže v hotelech Marco Polo a Al Ponte se sídlem v Lignanu. Annotation The topic of the work is tourism in well-known Italian resort Lignano. The first part summerizes contemporary offer connecting basic and supplementary services of tourism. The following chapter is SWOT analyse of technical and transport infrastructure, enterprise and its settings and tourism. In the final, third part the contamporary situation is rated on the basis of this analyse. At the end of the work there are proposed some inovation and improvements for extention and qualification of services for summer tourists. The text of this work is inspired by own experiences of three-month-stage in these resort hotels.

OBSAH Úvod... 1 1. Profil Lignana 2008... 2 1.1 Friuli - Venezia Giulia... 2 1.1.1 Základní informace... 2 1.1.2 Základní ekonomické údaje... 5 1.1.3 Administrativní postavení... 6 1.2 Lignano... 7 1.2.1 Základní informace... 7 1.2.2 Geografické podmínky... 8 1.3 Turismus... 10 1.3.1 Počátky (1900 1935)... 10 1.3.2 Rozvoj... 13 1.3.2.1 1935 1959... 13 1.3.2.2 1959 1973... 14 1.4 Současná nabídka produktů a služeb cestovního ruchu... 18 1.4.1 Turistická infrastruktura... 18 1.4.1.1 Ubytování... 18 1.4.1.2 Stravování... 22 1.4.1.3 Technická infrastruktura... 23 1.4.1.4 Dopravní infrastruktura... 24 1.4.2 Turistické atraktivity... 26 1.4.2.1 Přírodní... 26 1.4.2.2 Kulturní... 27 1.4.3 Analýza návštěvnosti... 32 1.4.4 Konkurenční prostředí... 35 1.4.5 Propagace... 38 2. SWOT analýza... 43 2.1 SWOT analýza technické a dopravní infrastruktury... 43 2.2 SWOT analýza podnikání a podnikatelského prostředí... 44 2.3 SWOT analýza cestovního ruchu... 45 3. Hodnocení a návrhy na vylepšení... 47 3.1 Zhodnocení současné situace... 47

3.1.1 Ubytování... 47 3.1.2 Stravování... 47 3.1.3 Doprava... 48 3.1.4 Pláž... 48 3.2 Návrhy na zlepšení... 51 3.2.1 Gastronomie... 51 3.2.2 Kongresová turistika... 52 3.2.3 Nordic walking... 53 3.3 Nové možnosti financování... 55 3.3.1 Operační program Friuli Venezia Giulia... 56 3.3.2 Přeshraniční operační programy (POIN)... 57 Závěr... 63 Seznam použité literatury a zdrojů... 65 Seznam tabulek a grafů... 68 Přílohy... 69

Úvod V letovisku Lignano jsem strávila tři měsíce. Díky programu Erasmus jsem se pohybovala v hotelech Al Ponte a Marco Polo, v úsecích restaurace, recepce a pizzerie. Lignano jsem měla možnost poznat důkladně. Navštívila jsem několik hotelů, mluvila s jejich řediteli, seznámila jsem se s prostředím knihovny i informačního centra. Byla jsem také v pravidelném kontaktu s vedoucí sekretariátu consorzia CAL (Consorzio Alberghieri Lignano) Brunellou Poli. Tato zkušenost mě ovlivnila při výběru tématu mé bakalářské práce. Chci zmapovat minulost i přítomnost města, a cílem mé práce je pak zhodnocení současné situace a návrh na možné změny v oblasti cestovního ruchu tohoto specifického letoviska. Specifickým letoviskem nazývám Lignano právě pro jeho vznik a rozvoj, které jsou úzce, dá se říci existenčně, spojeny s turismem. Právě tato skutečnost činí Lignano velmi zajímavým objektem pro studii právě v oblasti cestovního ruchu. Nahlédnu tedy do historie města a pokusím se zjistit, zda daná orientace na turismus byla pro toto letovisko tou správnou cestou a zda je jeho potenciál plně využit. S předchozími cíly souvisí otázky, na které se tato práce pokusí odpovědět. Je možné najít mezery na tomto trhu? Je způsob propagace vhodný pro co nejširší skupinu potenciálních zákazníků? Jak se vůbec toto město a region prezentují na trhu cestovního ruchu? Ve své práci se nejprve budu věnovat zpracování profilu města Lignano, při čemž se zaměřím převážně na produkty a služby, které město nabízí svým návštěvníkům. Na základě shrnutí nabídky na poli cestovního ruchu vypracuji v následující části práce SWOT analýzu, díky níž se pokusím odpovědět na otázky, které jsem si v předchozích řádcích položila. Potenciál a budoucí podoba Lignana jsou tedy hlavními aspekty, na které se ve své práci zaměřím. Budu vycházet z údajů, které jsem nashromáždila v průběhu své praxe v Lignanu, převážně z knih místní knihovny. Dále ze svých zkušeností a z rozhovorů, které jsem na toto téma vedla s Maribellou Masso a Isabel Carrer, ředitelkami hotelů Al Ponte a Marco Polo. Cenné informace a zkušenosti mi předala i vedoucí sekretariátu CAL Brunella Poli. Pro člověka jako já, který má vztah ke kultuře a historii, nebylo snadné sžít se s městem, jehož historie se začala psát až během 20. století. Lignano mě neuchvátilo na první pohled, o to více snad bude moje práce objektivní. 1

1. Profil Lignana 2008 1.1 Friuli - Venezia Giulia Město Lignano se nachází v italském regionu Friuli Venezia Giulia (dále jen FVG) na severovýchodním pobřeží Jaderského moře. Tato poloha je přitažlivá hlavně pro turisty ze střední Evropy, konkrétně Rakouska, Německa, Maďarska, České a Slovenské republiky. FGV sousedí na západě s konkurenčně velmi silným regionem Veneto. Na východě hraničí se Slovinskem a na severu s Rakouskem. 1.1.1 Základní informace Letovisko Lignano je součástí regionu Udine, které se nachází v provincii FVG Obr.1: Poloha regionu FVG na mapě Itálie Zdroj: http://www.italyslowtravel.com/img/piantine/friuli-venezia%20giulia.gif FVG zabírá území o rozloze 785 492 km². Úředním jazykem je italština, ale uslyšíte zde mnoho místních dialektů, jako je furlanština (friulano), nářeči benátské, retské nebo saurské. Především friulano už nemá se spisovnou italštinou mnoho společného. V provincii žije více než milion obyvatel, konkrétně 1 185 172, vyznáním převážně katolíci (90%). 2

Hlavním městem byl ustanoven Terst v provincii Terst, největší provincí je však Udine. Další velká města jsou Udine, Pordenone nebo Gorizia. Nejvyšší horou je Monte Coglians (2 780 m) nacházející se na hranicích s Rakouskem. Nejdelší řekou je Tagliamento (170 m) a největším jezerem Lago di Cavazzo (1,75 km²). V severní části provincie se táhnou Karské Alpy, zatímco na východě leží rušný jadranský přístav Trieste (česky Terst). Mezi zajímavá místa patří Udine a kdysi nádherné římské město Aquileia, zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Obr.2: Vlajka regionu FVG Zdroj: http://www.cisv.it/rosso/fvg.gif Region se skládá z několika částí Friuli, k němu přiléhající nepatrnou část Korutan; a Julského Benátska (italsky Venezia Giulia), v současnosti zahrnujícího bývalou Zónu A Svobodného území Terstu (dnešní provincie Terst) a jihozápadní část Gorizie a Gradišky. Friaul náležel do roku 1797 k Benátské republice. Tato část od roku 1815 tvořila součást rakouské korunní země Lombardsko-Benátské království, od roku 1866 součást italské oblasti Venezia. Julské Benátsko náleželo do roku 1918 Rakousku-Uhersku, v jehož rámci bylo spravováno jako tzv. Přímoří. Od konce roku 1918 do roku 1920 byla Dalmácie a většina Přímoří okupována Itálií. Podle Saint-Germainské mírové smlouvy pak Itálie 16. července 1920 získala celou Gorici a Gradišku, většinu poloostrova Istrie, Město a území Terst a západní část Kraňska. Gorice a Gradiška, Terst a část západního Kraňska se staly součástí provincie Udine; zatímco Istrie a zbytek západní části Kraňska součástí nově vytvořené provincie Pola (česky a chorvatsky Pula). Obě provincie náležely k oblasti Venezia. 12. listopadu 1920 pak Rapallskou smlouvou získala Itálie také ostrovy Cres, Lošinj, jakož i malé ostrovy Ilovik, Male Srakane, Susak, Unije, Vele Srakane a Zeča, naopak musela předat většinu Dalmácie (z níž jí zůstal pouze Zadar s okolím a ostrovy Pelagruža, Sušac a Lastovo s přilehlými ostrůvky) Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Tato území včetně italské části Dalmácie byla začleněna do provincie Pola. Roku 1923 byla provincie Udine rozdělena na provincie Friuli (česky Friaul) a Trieste (česky Terst), italská část Dalmácie byla vyčleněna jako nová provincie Zara (česky a chorvatsky Zadar). 16. března 1924 získala Itálie většinu území Svobodného státu Fiume-Rijeka včetně samotné Rijeky, která se spolu s východní částí provincie Pola stala novou provincií Fiume. Roku 1927 dochází ke vzniku provincie Gorizia. Roku 1935 dochází k rozdělení oblasti Venezia na oblasti Venezia Euganea a Venezia Giulia e Zara (česky Julské Benátsko a Zadar), z nichž poslední (jejíž centrem byl Terst) zahrnovala 3

provincie Fiume, Gorizia, Pola, Trieste a Zara. Od roku 1937 se provincie Pola nazývala Istria. Po 2. světové válce podepsala 10. února 1947 Itálie mírovou smlouvu, podle níž byla většina území oblasti Julské Benátsko a Zadar začleněna do Jugoslávie, v jejímž rámci byla rozdělena mezi Chorvatsko (Rijeka, provincie Zadar, a jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie a Slovinsko (severní část markrabství Istrie, většina území Gorice a Gradišky, a celá italská část Kraňska). Zbytek Julského Benátska (bez Terstu) byl začleněn do oblasti Venezia Euganea. Území celého moderního regionu Friuli-Venezia Giulia, Istrie a jihozápadní část Kraňska byly od 10. září 1943 do 1. května 1945 okupovány nacistickým Německem, které je v rámci celku Adriatisches Küstenland administrativně spojilo s Korutanskem. Terst s okolím pak byl od 1. května 1945 okupován vojsky Velké Británie, USA a Jugoslávie. Od 15. září 1947 do roku 1954 byl pak vyčleněn jako stát Svobodné území Terst existující pod mandátem OSN. Jeho území bylo rozděleno na dvě části: Zónu A, obsazenou jednotkami VB a USA, a Zónu B, obsazenou jednotkami Jugoslávie. 11. května 1952 byla Zóna A navrácena do správy Itálie. Od 26. října 1954 je Svobodné území Terst rozděleno mezi Itálii (celá Zóna A) a Jugoslávii (dnes Chorvatsko - jižní část Zóny B, a Slovinsko - severní část Zóny B). 31. ledna 1963 byla oblast Venezia Euganea rozdělena na Benátsko (italsky Veneto) a dnešní autonomní oblast Friuli-Venezia Giulia, zahrnující v té době provincie Gorizia, Trieste a Udine (včetně území moderní provincie Pordenone, která se osamostatnila roku 1969). (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/friuli- Venezia_Giulia#Historick.C3.BD_p.C5.99ehled) 4

1.1.2 Základní ekonomické údaje V nížině je rozvinuté zemědělství i průmysl. Hlavními průmyslovými centry jsou velká města (Terst, Udine, Gorizia, Pordenone). Dopravní síť je zde velmi rozvinutá a všechna větší města jsou spojena dálnicemi i železnicí. Na počátku třetího tisíciletí už není základním kamenem ekonomiky zemědělství, které bylo po staletí prvotním zdrojem bohatství. Průmysl těsně po druhé světové válce téměř neexistoval, ale od té doby se situace radikálně změnila, takže dnes toto odvětví zaměstnává 33 % pracovní síly v regionu a je jedním z nejdynamičtějších v Itálii. V současnosti je nejdůležitější takzvaná bílá technika (pračky, lednice, varné desky), lodní stavitelství (loděnice v Monfalcone), hutnictví (Terst a Muggia) a projektování a výstavby průmyslových podniků, jakož i některé nepříliš rozšířené výroby (nožů, židlí, nábytku). Trh práce je významně ovlivněn dojížděním pracovníků z příhraničních oblastí Slovinska, a to zejména do největších měst, jako je Terst. Z pohledu historie je tento region bohatý na přepravu jak suchozemskou, tak i námořní. Území, jež dnes nazýváme Furlansko-Julské Benátsko, žilo vždy čilým obchodním ruchem, a to nejen v Terstu, ale i ve městech jako Udine, Gorizia či Tarvisio. Oblast služeb (63,6 % zaměstnaných) v regionu je různorodá a rozmanitá: Terst (a v menší míře Gorizie) se stal obchodním centrem, jež je vyhledáváno hlavně obyvateli ze zemí na východní straně hranice. Dobře rozvinutá je také oblast turistického ruchu: v zimě turisté navštěvují Tarvisiano a Karnii a v létě přímořská letoviska Grado a Lignano Sabbiadoro. Vedle dvou nejvýznamnějších měst Udine a Terstu jsou turistickými cíli také Grado, Aquileia, Cividale del Friuli a Venzone. Nelze zapomenout, že Terst je jedním z nejdůležitějších středisek vědeckého výzkumu celé Itálie a sídlí zde několik velkých italských pojišťovacích společností. Zemědělství je stále důležitým odvětvím. Pro extenzivní pěstování plodin poskytuje nejlepší podmínky nížina, zatímco v horách převládá chov hovězího dobytka. Ačkoliv bylo toto odvětví značně omezeno, zaměstnává i dnes 3,2 % aktivního obyvatelstva a využívá rozlohu větší než 4 000 km². Zvláštní zmínku si zaslouží pěstování vinné révy. Jeho původní vlastí je Collio u Gorizie, ale vynikajících výsledků bylo dosaženo i v oblasti okolo Pordenone dále směrem k Benátsku. Další z typických produktů Friuli je spjat s chovem dobytka: syrové 5

šunce San Daniele, pocházející ze San Daniele ve Friuli. (Zdroj: http://www.krvysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=1365093&p1=26644) 1.1.3 Administrativní postavení Samotný region FGV je rozdělen na čtyři provincie Gorizia, Pordenone, Udine a Trieste. Provincie, na kterou jsem se rozhodla zaměřit, je Udine, která se dále dělí na tzv. comuni (obce), kterých je 136. (viz obr.1) Řadí se mezi ně i Lignano Sabbiadoro. V Itálii existuje systém samosprávných celků, který je velmi odlišný od českého modelu. Federální parlament nemá takovou moc nad regiony jako v České republice. Regiony jsou de facto státem ve státě s širokými pravomocemi. FVG má nadto udělen speciální statut autonomie, který jí přiznává zákonodárné pravomoci v důležitých správních oblastech. FVG je ve vyhlašování vlastních zákonů pro své území Obr.3: Správní členění regionu FVG omezena pouze italskou ústavou a státním právem. Zákony se mohou dotýkat oblastí životního prostředí, zdraví, průmyslu, vědeckého výzkum, kultury a pohostinství. Volenými regionálními správními orgány jsou rada (Giunta), prezident (Presidente) a výbor (Consiglio). Rada má legislativní pravomoci podle kompetencí regionu schvaluje rozpočet a formuluje návrhy zákonů, které příslušejí národnímu parlamentu, ale týkají se regionálních zájmů. Prezident vydává regionální zákony a předsedá regionálním správním orgánům, zatímco výbor rozhoduje o předpisech, jež které se týkají provádění regionálních zákonů, vykonává správní činnost, spravuje majetek regionu a připravuje rozpočet. Regionu je přiznána část příjmu z daní státu a dále právo zavádět vlastní daně, užívání vlastního majetku, kontroly místních úřadů, ustanovování nových obcí a právo decentralizovat část svých pravomocí ve prospěch provinčních či obecních úřadů. (Zdroj:http://www.krvysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=1365093&p1 =26644) Zdroj Obr.3.: http://autonomielocali.regione.fvg.it/aall/fvg/comuni_regione.jsp?context=fvg_province_f&w=300& h=300&model=fvg_svg2 6

1.2 Lignano 1.2.1 Základní informace Rozloha: 15,63 km² Počet obyvatel: 6 329 Lůžková kapacita: 75 000 Místa k parkování: 1 800 Nadmořská výška: 2 m.n.m. Obr.4: Znak Lignana Zdroj: www.comune.lignano-sabbiadoro.ud.it Slavné lázeňské letovisko se nachází na poloostrově, který je ze západu uzavřen řekou Tagliamento a na východě odděluje Maránskou lagunu od Středozemního moře. Řeka Tagliamento vytváří hranice mezi provinciemi Veneto a FVG. Lignano i jeho osm kilometrů dlouhá písečná pláž je směrem od západu k východu rozděleno na tři části Sabbiadoro, Pinetu a Rivieru. Obr.5: Mapa Lignana s vyznačením oblastí Zdroj: http://www.lignano-tourism.com/lignano.html Název Sabbiadoro vznikl spojením slov sabbia (písek) a oro, znamená tedy zlatý písek. Právě tato oblast je nejnavštěvovanější, nejznámější a také nejstarší. Zde se nachází obchodní centrum poloostrova s dlouho pěší zónou, kterou lemují obchody vyhlášených značek světové módy. Na této části pláže se nachází slavná Terrazza Mare (viz 1.3.2.2 1959-1973), která je symbolem celého Lignana. Dalším symbolem města je tzv. šnek, který se nachází v Pinetě. Jedná se o originální schéma města s točitými silničním systémem navrženým Marcellem d Ollivou (viz 1.3.2.2 1959-1973). Lignano Pineta vděčí za svůj vznik skupině podnikatelů kolem hraběte Carla Alberta Kechlera, který byl i iniciátorem projektu spirály. Původní piniové lesy potom daly vznik 7

názvu oblasti. Právě do Pinety jezdil i Ernest Hemingway, který Lignano nazval Floridou Itálie. Lignano Riviera je nejmladší částí města. Jsou pro ni charakteristické nízké vilky, diskotéky, lázeňská a jiná zařízení sloužící k relaxaci a zábavě. Největším lákadlem pro turisty je pak rozlehlý a špičkově vybavený kemp Pino Mare, golfové hřiště, Zoo Punta Verde a lázně Terme Lignano. 1.2.2 Geografické podmínky Obr.6: Maránská laguna Zdroj: http://www.maranolagunare.org/laguna.htm Lignano se nachází na samém konci lignanského poloostrova. Je obklopeno Jaderským mořem z jihu a Maránskou lagunou (Laguna di Marano) ze severu. Maránská laguna je přírodní rezervací, která je tvořena dvěma částmi Foci dello Stella (ústí řeky Stelly) a Valle Canal Novo (údolí nového průplavu). Celkově rezervace zaujímá plochu o rozloze 1377 ha. Obr.7: Rybářské domky v Maránské laguně Přírodní rezervace Foci dello Stella zahrnuje deltu řeky Stelly a přilehlou lagunu. Laguna má podobu rákosní houštiny, ve které se ukrývá jedinečná flora a Zdroj:http://www.riservenaturali.maranolagunare.com/eng/default.asp?lg=EN fauna. 8

V protikladu k této rezervaci, založené na přírodní rozmanitosti, stojí Valle Canal Novo, který vznikl lidskou činností. Na zhruba 35 ha tak bylo tradičním způsobem vybudováno rybářské údolí. 9

1.3 Turismus 1.3.1 Počátky (1900 1935) Jak jsem již naznačila v úvodu této práce, dnešní Lignano je na cestovním ruchu existenčně závislé. Využití tohoto místo pro turismus bylo také jednou z hlavních příčin jeho vzniku ve 20. století. Poprvé se ale pojem Lignano objevuje v dobových pramenech už v 5. století, kdy se o této půdě psalo jako o pobřeží jménem Lignano, vlastněné jistým Luniusem. Do 16. století bylo zdejší území tzv. zemí nikoho obývanou několika rybáři, voraři a rolníky. To se změnilo až na počátku 20. století. Lignano se velmi rychle stalo moderním letoviskem, a za pouhé jedno století zde vyrostlo moderní turistické centrum vítající v sezóně statisíce návštěvníků. V průběhu 20. století, které bylo plné válek a dějinných zvratů, lze na pozadí tohoto letoviska pozorovat vznik masového turismu, který se musel této době přizpůsobit. Po vytvoření provincie Venezia a po jejím připojení roku 1818 společně s Udine k Venetu, se poloostrov vyčnívající nad Maránskou lagunou stal z geografického turistického hlediska velmi zajímavou lokalitou. Poloostrov je most mezi Jaderským mořem a friulskou pevninou, s výborným přístupem k moři. Poprvé se o využití této lokality začalo uvažovat spíše z vojenského, než obchodního a turistického hlediska. Obchodní zájmy ale nakonec zvítězily. V polovině 19. století se začala i v Itálii rozšiřovat móda lázeňských zařízení a s nimi i nová forma cestovního ruchu lázeňství. Tento turistický směr byl navíc podporován novými vědeckými objevy o léčebných účincích mořské vody a pláží. Uznávaný florentský lékař Giuseppe Barellai založil roku 1873 léčebné zařízení v Gradu a jeho osvětová činnost měla za následek průzkum pobřeží také na lignanském poloostrově. I zde tak byly zjištěny léčebné účinky. Na konci 19. století žila na dnešním území Lignana méně jak stovka obyvatel, převážně zemědělci a rybáři, kteří přebývali ve skromných obydlích. Lidé raději bydleli v blízkém Maranu, kde se nacházela pošta, a dokonce i lékařské zařízení. Prvním pionýrem turismu v Lignanu byl pravděpodobně Rinaldo Olivotto, který působil v Maranu jako lékárník, a od roku 1880 i jako jeho starosta. Marano se v této době potýkalo se sociálními problémy způsobenými vzrůstajícím počtem obyvatelstva, izolovaností lokality a ekonomice založené na rybářství. Olivotto se rozhodl vytvořit z lignanského písečného pobřeží lázeňskou destinaci. Založil Výbor za lignanské lázně (Comitato per Lignano Bagni) a pověřil benátského architekta Vendrasca vytvořením projektu koupaliště, na jehož realizaci zajistil financování od podnikatele Francesca Foffana. 10

Výběr přesného místa projektu se stal pro okolí velkou událostí. Po živé diskuzi mezi občany měst Latisana a Marano byla vybrána čtyřicetičlenná komise skládající se ze starostů, lékařů, novinářů a jejich žen. Dne 15. dubna 1903 nastoupila komise do loďek a vybrala místo s ideální půdou, kde se mísí sladká voda z laguny se slanou mořskou vodou. Ženy místo označily třemi větvemi z jalovce, což symbolizuje obřad k uctění bohyně Venuše zrozené z mořské pěny. Dne 19. června 1904 je první koupaliště (stabilimento balneare) hotovo a první sezóna je konečně zahájena. Tehdejší doprava turistů nebyla zajištěna právě ideálně. Turisté sem přijížděli na parníčcích z Marana (parníky Nogaro, Giuseppina, Mazzorbo). Tuto dopravu poskytovala společnost Società Veneto Lagunare. Problémem ale zůstávalo, jak se dostat do Marana, kam nevedlo žádné vlakové spojení. Od roku 1913 tento problém začala řešit firma Clocciotti z Udine, která poskytovala automobilovou přepravu z Udine. Později i sami hoteliéři nabízeli svým klientům hotelové vozy. Od 24. července 1906 začal turisty do Lignana dopravovat i parník Mestre, a to přes řeku Stellu. Centrum celé oblasti, obec Latisana, se po počátečních úspěších nového letoviska, rozhodlo podpořit turismus vysušováním bažinaté oblasti, bránící výstavbě silniční komunikace. Roku 1907 byla založena společnost Società Popolare Bagni di Lignano se sídlem v Latisaně. Za účelem organizace a propagace turistiky prosadila koupi téměř stovky přilehlých pozemků a kopání artézských studní. Velké investice ovšem nenaplnily očekávání a společnost byla dána roku 1913 do likvidace. Roku 1905 byl otevřen také hotel Lignano, obecně nazývaný Marin podle rodiny vlastníků původem z Marana. Obr.8: Koupaliště před první světovou válkou Zdroj: http://www.agenzia-lignano.it/vacanze_al_mare/la_storia_di_lignano.aspx?aid=7 Před vypuknutím první světové války se Lignano pyšnilo kapacitou přes sto lůžek. Stálo zde již osm hotelů Marin, Piani, Bagni, Vittoria, Pineta, Stella, Centrale a Rizzani, dále čtyři 11

bary, kiosky s občerstvením, pekárna Grandi a Mazzaroli s cukrárnou a obchody se smíšeným zbožím. Ve městě byl otevřen i hospic El Baracón pro děti s lymfatickým onemocněním. Během první světové války byla zastavena veškerá turistická činnost a letovisko bylo obsazeno rotou Bersaglierů 1. Byl vykopán kanál u Bevazzy mezi lagunou Marano a Caorle, což zničilo předešlé snahy o pozemní spojení Lignana s Latisanou. Během rakouské invaze byly hotely i vily drancovány a koupaliště (stabilimento balneare) zničeno. Na konci dvacátých let působil v Lignanu architekt Provino Valle, který vytvořil urbanistické plány a také do 60. let hlavní symbol města původní Terrazzu a mare. Po skončení války nastupující ekonomická krize i propuknutí malárie nepřálo obnovení předválečné prosperity a návrat k turistů byl velmi pomalý. Další vývoj událostí v období obnovy po první světové válce uvádím pouze chronologickým výčtem: 1922 Byl otevřen otáčivý most do města Bevazzana, který otevřel Lignano celé Itálii. 1923 Byla založena společnost Società Spiaggia di Lignano pro obnovu turismu v oblasti (po neplnění vytyčených cílů byla Società Spiaggia di Lignano začleněna pod Associazione Civile Pro Lignano, která si dala za úkol co nejrychleji vyřešit problémy v oblasti silnic, veřejného osvětlení, spojení s vnitrozemím, kanalizace). 1924 Bylo otevřeno nové koupaliště (stabilimento balneare), jako náhrada za předcházející, které bylo zničeno Rakušany. 1924 znovuotevřeny hotely Marin a Bagni 1926 obnoveno silniční spojení s Latisanou 1928 zpevňování a zalesňování poloostrova (zadáno firmě Milizia Forestale Nazionale) 1930 otevřen luxusní Grand Hotel Italia v Lignanu se začali scházet boháči a šlechta, pořádali se zde hony na lišky a zajíce 1930 otevřena základní škola 1931 vybudován vnitřní přístav (darsena), sloužící také jako vodní letiště 1931 poprvé použito označení Sabbiadoro 1935 založena Azienda autonoma di soggiorno (viz 1.3.2.1 1935 1959) 21. březen 1935 Lignano získalo klasifikaci pobytové letovisko ( stazione di soggiorno ). 1 specializovaný pěší oddíl italského vojska 12

1.3.2 Rozvoj 1.3.2.1 1935 1959 Tuto etapu můžeme v dějinách města označit za rozhodující. 24. srpna 1935 byl vytvořen výbor Azienda Autonoma di Soggiorno pod vedením Camilla Gaspariho. Tato agentura pověřila inženýra Domenica Pievatola vytvořením urbanistického plánu města s cílem navrhnout a vyřešit systém kanalizace, veřejného osvětlení, zelených ploch ve městě, zásobování města vodou a také měl za úkol zkontrolovat hygienické podmínky v hotelích. Roku 1936 byla Società Spiaggia di Lignano dána do likvidace a Associazione Pro Lignano rozpuštěna. Veškeré pravomoci včetně správy koupaliště převzala Azienda Autonoma di Soggiorno. Téhož roku byla zorganizována první velká kampaň s cílem dostat Lignano do povědomí široké veřejnosti. Byl zapojen jak tuzemský, tak i zahraniční tisk. S nástupem nového režimu se začala měnit i tvář letoviska. Nová vojenská správa rozhodla o vyrovnání části pláže za účelem prodloužení dráhy pro přistávání letadel, kromě toho bylo státu dáno k dispozici i vodní letiště. Roku 1938 byl podle projektu architekta Cesara Mianiho na náměstí Giardini postaven kostel zasvěcený světci jménem Giovanni Bosco a náměstí bylo posléze přejmenováno podle tohoto kostela. Na západní straně poloostrova byla mezitím vybudována ozdravovna Costanzo Ciano (architekt Pietro Zanini) využívající k léčbě sluneční světlo. Nárůst návštěvnosti letoviska byl do roku 1938 enormní a Lignano na prahu druhé světové války již zaujímalo významné postavení mezi jadranskými letovisky. Válka ale slibný vývoj zastavila. Naštěstí nebylo město během války příliš poničeno ani vtaženo do bojů. Pouze v závěru války bylo vybráno jako místo úkrytu pro rodiny evakuované z velkých měst. Jejich počet převýšil počty návštěvníků v předválečném období. Po válce došlo velmi rychle k ekonomickému vzepětí. Už roku 1946 se do Lignana začali vracet turisté, a to také proto, že město bylo ušetřeno, na rozdíl od ostatních jadranských letovisek, válečných škod. Padesátá léta byla ve znamení převyšující poptávky turistů nad možností nabídky letoviska. Město se tak směrem na východ rozrůstalo velmi rychle a chaoticky. Lignano bylo stále součástí obce Latisana, jejíž centrum se náhle zdálo příliš vzdálené, a to nejen distančně, ale také kulturní a ekonomickou odlišností. Správa Latisany se náhle stala brzdou vývoje. Už roku 1948 se pod vedením Angela Marina, ustanovil Výbor pro oddělení (Comitato per il distacco), ve smyslu oddělení Lignana od obce Latisana. Po desetiletí stížností a petic 13

nakonec vyústila nespokojenost jak obyvatel, tak podnikatelů ve vzbouření. Dne 5. listopadu 1958 Lignanané zatarasili přístup na oba mosty u Bevazzy a zabránili tak jakémukoli spojení s vnitrozemím. Tato vzpoura byla až překvapivě účinná. Dne 21. července 1959 podepsal italský prezident Giovanni Gronchi dekret, jímž ustanovil novou obec Lignano Sabbiadoro v rozsahu od kanálu Bevazza, řeky Tagliamento až k Maránské laguně. Roku 1957 byly otevřeny kempy Internazionale, Sabbiadoro a Holiday. V roce 1959 je následoval kemp Pino Mare a v roce 1960 byl otevřen kemp Sabbiadoro 2. 1.3.2.2 1959 1973 S další etapou přichází boom ve stavebnictví. Rozšiřuje a modernizuje se Sabbiadoro, ale hlavně se buduje Pineta a Riviera, které právě v tomto období získávají svoji tvář. Pineta se začala utvářet již od roku 1953 dle projektu architekta Marcella d Olliva. Ten předložil velmi odvážný návrh dle hesla město prázdnin. Pineta má spirálovitý půdorys, nazývaný šnek. Symbol šneka se dostal dokonce i do znaku nové obce. Vyřešit výstavbu Pinety nebyl lehký úkol. D Ollivův projekt byl vybrán, protože přesně zapadal do již vystavěných částí, korespondoval s potřebami turismu a zároveň splňoval požadavek na uchování zeleně v oblasti. Spirála se roztáčí z náměstí Rosa dei Venti, které projektoval architekt Aldo Bernadis. Toto náměstí je centrem celé Pinety, nachází se zde jak centrum obchodu a služeb, tak i informační centrum organizace Azienda Soggiorno. Projekt Pinety upoutal pozornost celého světa. Společně s otevřením kempu Internazionale a vybudováním velkých hotelů se Pineta stala hnacím motorem rozvoje Lignana Obr.9: Půdorys Pinety z leteckého pohledu Zdroj: http://www.lignanopineta.com/ita/lignano_pineta/photogallery_storia_lignano.php Současně architekt Luigi Piccinato projektoval poslední část Lignana Rivieru. Riviera se rozkládá od Pinety směrem na západ až k ústí řeky Tagliamento. Za účelem výstavby Riviery byla dokonce založena organizace Società Imprese Lignano. Piccinatův projekt je také velmi 14

zajímavý a odvážný, přesto je na něj, kvůli d Ollivově úspěchu se spirálou, zapomínáno. Prostor roztáhlý horizontálně v podobě prodlouženého obdélníku se architekt rozhodl rozkouskovat ve stylu šachovnice s úzkými a krátkými uličkami, nazývanými calli. Tyto uličky byly pojmenovány po velikánech světové literatury, sochařství, malířství nebo hudby. Můžeme se tedy procházet po ulici Molière, Goethe, Bach, Renoir nebo Cassanova. Další událostí let šedesátých byla výstavba lázní Terme Lignano roku 1963 (architekt Calabi a Valle) a lázní Circolo die Forestierei (Kursaal) v roce 1968. Roku 1963 byl otevřen přístav Marina Uno při ústí řeky Tagliamento, a zároveň byl starý přístav na východní straně Sabbiadora zrekonstruován. Dále byly stavěny hotely, vily a pro neúnosnost dopravy v centru přibyly i nové silniční komunikace, a to Viale Europa, Viale dei Platani a Viale Centrale. Za zmínku stojí tyto stavby: - Lignano City, nacházející se v západní částí Sabbiadoro (1965) - Guido Tegrhil, nový stadion, pojmenovaný po prvním starostovi Lignana. (1969) - Rotunda v Pinetě (1969) - Municipio, tzn. úřad a administrativní centrum pro obec Lignano Sabbiadoro. Také tato stavba byla navržena architektem Aldo Bernardisem. - Terrazza a Mare byla zdemolována roku 1969, na stejném místě byla postavena roku 1972 nová Terrazza a Mare dle projektu architekta Alda Bernardine. Obr.10: Terrazza v r.1923 Obr.11: Terrazza dnes Zdroj: Obr.10 http://www.paesionline.it/foto_italia/dd2519_lignano_sabbiadoro_terrazza.jpg Obr.11 http://www.agenzia-lignano.it/images/terrazza_mare_lignano_1955.jpg Za úspěchem letoviska v této době stálo také otevření dálnice Trieste-Udine-Venezia (A4) v letech 1966 1970. 15

Popularita letoviska kulminuje v sezóně 1973, kdy se Lignano s kapacitou 75 000 lehátek a prezencí přes 6 milionů, stalo po Rimini, nejnavštěvovanějším letoviskem Itálie. Tento rekord dosud nebyl překonán. 1.3.2.3 1973 2008 Roku 1973 se Itálie dostala do ekonomické krize. Pro turismus, spadající do zbytného odvětví, znamenala krize období těžkých let. Město se potýkalo s odlivem klientů, přesto se snažilo zkvalitňovat svá zařízení a zaměřilo se na rozvoj oblasti jižní Riviery. Po zdlouhavém jednání byl roku 1972 vydán nový Obecný plán rozvoje (Piano Regolatore Generale), který obsahoval převážně stavební úkoly do dalších let. Lignano se rozhodlo vydat se cestou diverzifikace od ostatních středisek jihovýchodního Jadranu, snažilo se o zpestření nabídky a přilákání nové klientely. Roku 1980 byla slavnostně otevřena zoologická zahrada Parco Zoo Punta Verde na západní straně ostrova za Rivierou. Zoo zaujímá plochu o rozloze 18 ha, a je v něm možné zahlédnout přes 2 000 druhů zvířat. Snaha o zachování co největšího množství zeleně dala vzniknout několik parků. Za zmínku stojí Park S.Giovanni Bosco a hlavně Park Ernesta Hemingwaye na Pinetě. Park Hemingway byl slavnostně otevřen 28. června 1984. V zalesněném parku o rozloze 4 ha se nachází dětská hřiště, pamětní busta Ernesta Hemingwaye od americké sochařky Joan Fitzgerald. Je zde dokonce i malý amfiteátr, kde se často konají kulturní akce. Hemingway poctu pojmenovat po sobě park přijal, ale do Lignana se pak už nevrátil. Pro velké kulturní akce, převážně koncerty a divadelní představení, byla vybudována Arena Alpe Adria v blízkém parku u Municipia. Stavbu, s kapacitou dva a půl tisíce návštěvníků, navrhlo Studio Nizzoli z Milana. Dále byla zahájena rozsáhlá přestavba přístavu Marina Uno a postaven můstek Terremare, který vede k majáku na Punta Faro. Největším projektem sedmdesátých let byla přestavba nejzazšího koutu poloostrova u Punta Faro, v části Sabbiadoro. Tato část nebyla dosud zastavěna a mořské proudy ohrožovaly pobřeží erozí. Podle projektu inženýra Gianfranca Torossiho z Udine, zde byly, za pomoci těžké techniky, zbudovány umělé kanály, darsena (vnitřní přístav) a nové přístaviště s kapacitou 850 lodí, které je chráněno před mořem dvěma vnějšími hrázemi. V blízké darseně bylo k dispozici dalších 650 míst. Přístav je vybaven řídící věží, dvěma majáky, rádiovou, meteorologickou, protipožární stanicí, strojovnou a jeho součástí je i Yacht Club. V době svého vzniku se jednalo o výjimečný projekt. 16

Přestože v období recese byl velký zájem o levné ubytování hlavně v kempech, roku 1979 byly dva z nich uzavřeny Holiday a Internazionale. První pro odlehlost od pláže a druhý byl rozparcelován na pozemky. Roku 1980 byly jako vyústění poklesu návštěvníků představeny dvě propagační kampaně pod hesly Lignano for you a Week-end di primavera (v překladu Jarní víkend). Lignano for you byla celoroční propagace, organizována agenturou Azienda di Soggiorno, která poukazovala na stálost cen a příjemné chování k zákazníkům v letovisku. Druhá kampaň se zaměřila na cizince, které chtěla přilákat i na mimo sezónu, na začátek jara, kdy je v Lignanu již příjemné počasí Shrnutí dalších událostí až do současnosti (více viz kapitola Současná nabídka CR): 1991 Na 60 ha byl v části Riviera otevřen Golf Club Lignano. 1997 Ulice Udine byla přestavěna v moderním městském stylu. 2000 Tematický park Gulliverlandia byl slavnostně otevřen. 2003 Pod heslem Století slunce (v překladu Cent anni di Sole ) slaví Lignano stoleté výročí města (potažmo i turismu). 18.03.2003 Lignanu je slavnostně dekretem přiznán status města ( città ) 17

1.4 Současná nabídka produktů a služeb cestovního ruchu 1.4.1 Turistická infrastruktura 1.4.1.1 Ubytování V počátcích rozvoje turismu nabízelo Lignano turistům ubytování pouze v hotelech. Na konci padesátých let však nastal boom v ubytování v soukromí, a to buď v apartmánech, nebo ve vilách. Šedesátá léta byla ve znamení nástupu kempů (viz 1.3.2.1 1935-1959) a s tím spojeného levnějšího ubytování. V době krize v sedmdesátých letech hodně Italů investovalo své úspory do druhého bydlení právě v letoviscích a přes léto tyto objekty pronajímali. Nelze zapomenout ani na tzv. Villagi turistici, můžeme je charakterizovat jako luxusní kempy. Jsou to areály, které žijí vlastním životem. V Lignanu existují dokonce dva Los Nidos a Green Village. Ubytování v nich zajišťují apartmány, bungalovy, nebo dokonce pokoje hotelového typu. Návštěvníci mají v ceně doplňkové služby a produkty v areálu Villagia jsou to např. bazény, sportovní zařízení, fitness centrum, animační služby aj. V dnešní době drtivě převažuje ubytování v soukromí nad ubytováním v hotelech. Vilky a apartmány se nacházejí více v centrálních částech, zatímco hotely nacházíme, a to hlavně v Sabbiadoru, podél pobřeží. 18

Pro porovnání současných trendů v ubytovacích zařízeních uvádím vývoj jejich počtu v posledních letech (kompletní tabulka viz Příloha A): Tab.1: Přehled počtu ubytovacích zařízení v letech 2005 2007 2005 2006 2007 Kategorie Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Hotel * 24 189 518 22 445 854 21 433 830 Hotel ** 34 842 1612 32 832 1633 29 771 1524 Hotel *** 79 2958 6014 81 2920 5902 84 3066 6464 Hotel **** 22 1308 2906 24 1392 3121 27 1531 3425 Hotel ***** 1 92 205 1 92 205 1 92 205 R.T.A. 2 5 189 518 5 189 518 4 135 434 2005 2006 2007 Jiná Počet Počet Počet Počet Počet Počet Počet Počet Počet zařízení zařízení pokojů lůžek zařízení pokojů lůžek zařízení pokojů lůžek Soukromé pronájmy 5514 8840 23265 5404 8736 22960 5647 9142 24043 Imp. Turistici 3 110 9315 25881 106 9181 25661 102 9491 26939 Ozdravovny 6 434 1806 6 434 1806 6 434 1806 Case per ferie 4 5 333 997 5 333 997 5 343 1039 Villagi 1 164 656 1 164 656 1 164 656 Zdroj: Statistický úřad Comune di Lignano Sabbiadoro 2 R.T.A. = Residenze Turistico Alberghiere ubytování v rezidencích hotelového typu 3 Imp. Turistici = Impianti Turistici turistické ubytovny 4 Case per ferie prázdninové domky 19

Ubytovací zařízení v Lignanu se sdružují v těchto organizacích (konsorciích): LTL (Locazioni turistiche Lignano) Sídlo: Via Latisana, 35/C 33054 Lignano Sabbiadoro Předmět činnosti: sdružuje kempy, villages, apartmány a několik hotelů CAL (Consorzio Alberghi Lignano) Sidlo: Via dei Pini 51 33054 Lignano Sabbiadro (UD) Vedoucí sekretariátu CAL je Brunella Poli, se kterou jsem 6. září 2008, na konci sezóny, vedla zajímavý rozhovor na téma činnost konsorcia a jeho budoucí působení v Lignanu. Zde uvádím celý náš rozhovor, který nejlépe charakterizuje fungování této organizace a celého letoviska: 1. Kdo je odpovědný za marketing Lignana? Před rokem 2002 byla vedena propagace celé provincie přes Tour-office, sídlící v hlavním městě provincie Friuli-Venezia Giulia, Udine. Měl mnoho poboček po celém regionu. Od roku 2002 existuje nejen Tour-office, ale část jeho pravomocí převzala konsorcia. V Lignanu jsou dvě: LTL, která sdružuje apartmány, několik hotelů, kempinky a villages, a CAL, která sdružuje převážně hotely. 2. Z jakých zdrojů je financováno konsorcium? Z poloviny jej dotuje region, zbytek jsou členské poplatky. CAL má šedesát šest členů a každý odvádí stejnou částku na společnou propagaci. V budoucnu, výhledově během dvou let, bychom rádi připravili projekty, které bude dotovat EU. 3. Spolupracuje CAL s dalšími organizacemi zabývajícími se turismem? Ano, s mnoha. V Lignanu se nachází mnoho konsorcií, jak konsorcium obchodníků, tak vinařů atd. Dále spolupracujeme s LTL, v denním kontaktu jsem i s Informačním střediskem v Udine. Projekty, které vytváříme ve spolupráci s Informačním střediskem, jsou označeny zkratkou ENIT. 4. O jaké projekty se zhruba jedná? Projektů připravujeme velké množství. Např. Regional tourist bureau, která má ještě zintensivnit propagaci regionu. Dále Family hotels ve spolupráci s dalšími složkami cestovního ruchu, s animátory, s hoteliéry, s vinaři a dalšími podnikateli v oblasti cestovního 20

ruchu v regionu, připravujeme pro rodiny s malými dětmi dovolenou na míru tak, aby poznali region Friuli z více pohledů. 5. Rodiny s dětmi jsou hlavní cílovou skupinou letoviska? Ano, rodiny s malými dětmi, ale zaměřujeme se také na seniory a sportovně aktivní turisty. Pro seniory je vytvořen projekt 3 rd age, pro sportovce se snažíme každým rokem rozšiřovat nabídku aktivit. Je zde množství tenisových kurtů, volejbalová, fotbalová a minigolfová hřiště. Animátoři nabízejí účast na skupinových tancích, společné gymnastice, aqua aerobicu. Dále je možné navštěvovat kurzy karate, kickboxu, aerobicku, tanců Je zde také několik kilometrů stezek pro cyklisty. 6. Jakým způsobem zasahuje CAL do marketingu destinace Lignano? CAL vydává a distribuuje množství propagačních materiálů. Dále v našem informačním centru vyhledáváme ubytování na míru dle přání zákazníka. Mimo sezónu se staráme o propagaci Lignana na veletrzích v zahraničí 7. Který zahraniční trh je momentálně v popředí zájmu? V posledních třech letech jsme se zaměřili na získávání zákazníků v tzv. Nové Evropě, tedy v České a Slovenské republika, Maďarsku a také v Rusku. Ruský trh se vyvíjí velmi rychle a v budoucnu se Rusové mohou stát velmi důležitou skupinou turistů, protože bohatnou a mají více volného času na cestování. Díky intenzivnímu marketingu se nám podařilo získat množství zákazníků i kontaktů právě v Nové Evropě. Jen v České republice jsme v kontaktu se zhruba stovkou cestovních kanceláří a agentur a dalšími osobami pracujícími v cestovním ruchu. V tomto roce jsme se zaměřili hlavně na německý trh, Němci jsou také v popředí našeho zájmu. 8. Turisté přijíždí do Lignana většinou zprostředkovaně, přes tour operátora, nebo si zajišťují ubytování sami? V souhrnu je to zhruba půl na půl. Ale v zásadě platí, že cizinci si zájezdy kupují u cestovních kanceláří popř. cestovních agentur a Italové si ubytování zajišťují sami. Je to dáno také tím, že italská část turistů přijíždí většinou z blízkých provincií. 9. Chystá CAL pro sezónu 2009 nějaké novinky? Ano, začleníme se do sdružení Euro Familien Hotels se sídlem v Německu. Tato organizace sdružuje hotely po celém Evropě, stará se o společnou propagaci hotelů na veletrzích. Doufáme, že tímto posílíme naši pozici na německém trhu. 10. Sleduje CAL současné trendy cestovního ruchu a snaží se jim přizpůsobit? 21

Samozřejmě víme o současných trendech a pro Lignano jsou spíše problémem. Lignano nabízí klidnou dovolenou pro odpočinek, nabízíme bezpečí, příjemnou atmosféru. Začínáme zaznamenávat zájem o větší projekty, na které není Lignano připraveno, a které by změnily jeho image. Jedná se o více turistických atrakcí, více dynamiky, akce. 11. Potýká se Lignano i s jinými problémy? Ne přímo problémem je rakouská část turistů. Lignano se nachází blízko rakouských hranic, a Rakušané jsou pro letovisko nepostradatelní, jsou nejsilnější zahraniční skupinou. Začíná však převládat trend prodloužených víkendů, kdy navštíví Lignano pouze na tři nebo čtyři dny. Průměrná délka pobytu Rakušanů se snižuje, proto se snažíme získat pozici na německém trhu, protože Němci mají statisticky delší průměrnou dobu pobytu. A největším nebezpečím je pro Lignano samozřejmě počasí, pokud přes sezónu hodně prší, hoteliéři zaznamenávají velké ztráty. Hlavně září je, co se týče tržeb, velmi nevyzpytatelné. 12. Lignano se nachází v blízkosti Bibione. Pro Čechy je Bibione častějším letoviskem a Lignano velmi často ani neznají. V čem je marketing Bibione odlišný? Rozdíl je hlavně v tom, že Bibione objevilo český trh mnohem dříve než Lignano. Přestože se tato letoviska nachází nedaleko od sebe, jedná se o region Veneto, který má již svoji marketingovou základnu, do níž spadají i Benátky. V minulosti zde existoval projekt spolupráce Bibione s Lignanem, jako dvou silných letovisek severu Itálie, ale nezdařil se. Jedná se zde spíše o konkurenci, a budoucí spolupráci již nepřipravujeme. Propagaci Bibione však sledujeme, je na vysoké úrovni, a samozřejmě se z ní učíme. 13. Je CAL spokojený se současnou pozicí Lignana? Ano, v posledních letech návštěvnost příliš nekolísá, a jsme s ní spokojeni. Budoucnost Lignana nevidím ve velkých změnách, ale ve snaze udržet si nynější standart a množství turistů. 1.4.1.2 Stravování Každé letovisko v Itálii může těžit z vyhlášené italské kuchyně. Turisté rádi ochutnávají místní speciality, a pokud jde o Itálii, málokdy vynechají pizzu. V Lignanu se nachází mnoho vynikajících pizzerií, část z nich je soustředěna na hlavní pěší zóně od Via Venezia po Via Udine, kde se každý večer prochází stovky turistů. 22

Dále je zde možné navštívit gelaterie (zmrzlinárny), pasticerie (pekařství), typické ristorante (restaurace), pescaterie (prodej mořských produktů) aj. V naší moderní době se samozřejmě i v Lignanu objevují jak typické fast foody, tak i fast foody nabízející mořské speciality. Tab.2: Přehled počtu stravovacích zařízení dle typu TYP PODNIKU POČET ZAŘÍZENÍ Pizzerie a restaurace 130 Bary 124 Rybárny 3 Specializované vinárny 6 Zmrzlinárny 120 Zdroj:http://www.agenzia-lignano.it/vacanze_al_mare/i_numeri_di_lignano.aspx?Aid=7 1.4.1.3 Technická infrastruktura Technická infrastruktura vytváří základní podmínky pro život místních obyvatel i uspokojování potřeb návštěvníků. Její stav v jednotlivých lokalitách podmiňuje další možnosti rozvoje cestovního ruchu v kraji, když význam má zejména infrastruktura vodohospodářská, energetická, telekomunikační a dopravní. (Projekt Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, České Budějovice, 2005) Pitná voda distribuce: CAFC S.p.A. Pineda 61 330 54 Lignano Voda z vodovodní sítě je zdravotně nezávadná bez nutnosti převaření. Elektrická síť Na území celé Itálie je elektrické napětí 220V, 50Hz. Zásuvky jsou většinou ploché, trojkolíkové. Jednoduché adaptéry je možné koupit již od 3,00. Komunikační síť Letovisko pokrývají signály všech italských operátorů, kteří mají roamingové smlouvy se zahraničními operátory. Internet Bezplatná síť wi-fi funguje podél pláže u vybraných stanic (ufficio), konkrétně na ufficio 4, 5, 9, 10 a na Terrazza a Mare. K připojení je potřeba uživatelské jméno a heslo, které po předložení občanské průkazu poskytuje Informační středisko (Via Latisana 42). 23

Také místní knihovna poskytuje pro své klienty bezplatný internet. Další možností jsou internetové kavárny (např. Netcafé Lignano Pineta, Corso Alisei 11), cena se pohybuje okolo 3,00 za hodinu. Informační středisko Agenzia di Informazione e Accoglienza Turistica (AIAT) di Lignano Sabbiadoro e della Laguna di Marano V italštině, angličtině, němčině a francouzštině poskytují informace o dopravě, kulturních akcích, internetu, a mnohém dalším. Neposkytují služby rezervování hotelů. 1.4.1.4 Dopravní infrastruktura Limitujícím faktorem rozvoje cestovního ruchu je stav dopravní infrastruktury, zejména hustota a kvalita silniční a železniční sítě, možnosti rozvoje lodní a letecké dopravy, hustota, kvalita a vybavenost cyklotras a cyklostezek, tras pro pěší a jízdu na koních. (Projekt Strategie rozvoje v Jihočeském kraji, České Budějovice, 2005) Železniční doprava Přímé železniční napojení na letovisko neexistuje. Lokalita poloostrova, pro turismus výborná, je pro prodloužení železniční sítě až do tohoto koncového bodu nepřitažlivá. Nejbližší vlaková stanice je v 18 km vzdálené Latisaně. Cestování vlakem je na území Itálie rychlé a cenově přijatelné. Návaznost mezi sousedními státy je výborná, přesto, pro dosažení cílové destinace je nutné železnici kombinovat s dalším druhem dopravy. Silniční doprava Moderní dálnice A4, která prochází Latisanou, je zárukou jednoduchého spojení. Na dálnici A4 lze najet již v Palmanově z dálnice A23 vedoucí z Rakouska. Z Latisany se potom za zhruba 45 minut pohodlně dopravíte do Lignana. Silnice jsou v dobrém technickém stavu, plynulost dopravy bezproblémová. Problém může nastat až v samotném letovisku s parkováním, přestože Lignano nabízí 1 800 parkovacích míst, parkoviště jsou většinou plná. Pro hotelové hosty jsou parkovací prostory zajištěny, apartmány a vily mají většinou také vyhrazené místo k parkování, přesto je vhodné se o možnosti parkování předem informovat. Autobusovou dopravu ve městě zajišťuje společnost SAF (Autoservizi F.V.G. S.p.A.) se sídlem v Udine. Nejpoužívanější jízdenka je jednohodinová za cenu 0,98. Autobusy jezdí jak 24

na Rivieru, tak na Pinetu. Jízdní řád se mění podle sezóny, od června do srpna jsou linky posíleny, od 1. září jezdí velmi omezeně. Letecká Nejbližší letiště se nachází v městě Trieste (Terst), další blízká letiště fungují v Benátkách (90 km) a Trevisu (95 km). Lodní doprava Letoviska Lignano, Grado a rybářské městečko Marano Lagunare jsou propojeny pravidelnou lodní dopravou, kterou zajišťuje společnost SAF (Autoservizi F.V.G. S.p.A.). Cyklotrasy Kola na přijatelné úrovni jsou k zapůjčení na Terrazza a Mare každý den dopoledne a odpoledne kromě víkendu. Tuto službu zajišťuje LTL a je bezplatná. Jediný problém je velký zájem, takže je třeba přijít s pořádným předstihem a kola půjčená dopoledne vrátit do 12:30, odpolední pak do 18:00. Existují zde samozřejmě také placené půjčovny kol jako je Del Fabbro noleggio cicli (Viale Italia, 14/A) nebo Lignano Sabbiadoro Noleggio luna (Via Lilienfeld, 34). Cyklotrasy jsou přehledně vyznačené a nacházejí se ve všech částech Lignana, asi nejhezčí projížďka je podél Sabbiadora po Lungolagunare Trento s výhledem na moře a přístav. Obr.12: Mapa značených stezek v Lignanu Zdroj: http://web.uniud.it/lpct/mare_miniere_di_mare.html 25

Pěší zóny Nejdelší a nejfrekventovanější pěší zóna se nachází v centru Sabbiadora od Via Venezia přes Via Tolmezzo po Via Udine. De facto se jedná o obchodní galerii pod širým nebem, je zde množství pizzerii, gelaterií, obchodů se značkovou módou, heren, barů i diskoték. Přes sezónu je zóna od rána do večera plná turistů a hlavně večer se stává centrem celého Sabbiadora. 1.4.2 Turistické atraktivity 1.4.2.1 Přírodní Pláž Písčitá pláž v délce osm km je bezesporu největším lákadlem pro turisty. Moře je velmi mělké, a tudíž vhodné pro rodiny s malými dětmi. Pláž je po celé své délce rozparcelovaná lehátky se slunečníky, která jsou z velké části pronajata hotely. Pláž je dále rozdělena také na tzv. ufficia, která jsou zřízena společností Società d Area. Ufficia jsou sektory pláží, které jsou spravovány jakousi budkou na silniční straně pláže. Ufficia pronajímají lehátka, poskytují pomoc při nehodách a dohlíží na pořádek na pláži, mimo to jsou užitečná jako orientační body. Na Sabbiadoru jsou očíslována od Punta faro od 1 do 19, na Pinetě je pak celkem 15 sektorů. Centrum animace na pláži je Beach Village mezi Ufficio 4 a Terrazza a Mare na Sabbiadoru (Lungomare Trieste 5). Toto centrum poskytuje bezplatné aktivity pro celou rodinu. K dispozici je zde volejbalové, basketbalové a fotbalové hřiště. Skupina animátorů nabízí účast na společném cvičení nebo tanci na pláži dle denního programu. V sezóně 2008 vypadal program takto: 9:30 Relaxační cvičení 10:30 Body Tonic Gym 11:00 Acqua Gym 11:45 Skupinové tance 16:00 Acquagym 17:00 Skupinové tance 17:30 Taneční kurzy 18:00 Body Tonic Gym 18:30 Stretching 21:30 Tanec s dětmi od 22:00 kabaret, mini a junior show, taneční aj. vystoupení Obr.13: Vystoupení animátorů na Beach Village Zdroj: oficiální prezentace LiSaGest_spazi_sponsor_2008_2 26