ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - ŘÍJEN 2014 MĚSTO CHEB

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - ŘÍJEN 2014 MĚSTO CHEB ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA CHEB AKTUALIZACE 2014

FORMULÁŘ KVALITY Název publikace Referenční číslo Územní energetická koncepce města Cheb aktualizace ECZ14045 Číslo svazku Svazek 1 z 4 Datum říjen 2014 Odkaz na soubor G:\ Projekty \ ECZ14045_-_REP_Cheb_UEK \ Zprávy \ MÚ_Cheb_final \ Word \ UEK_Cheb_zpráva_final_vfin Vypracovali: Ing. Vladimíra Henelová, ENVIROS, s.r.o. Ing. Helena Bellingová, ENVIROS, s.r.o. Ing. Robert Máček, ENVIROS, s.r.o. Ing. Otakar Hrubý, HO Base Schváleno: Ing. Jaroslav Vích výkonný ředitel a jednatel Objednatel: Městský úřad Cheb nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1/14 350 20 Cheb Kontaktní osoby: Ing. Pavel Šturc, odbor investiční vedoucí odboru sturc@cheb.cz Tel.: +420 354 440 527 Zhotovitel: ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1 130 00 Praha 3 www.enviros.cz Kontaktní osoba: Ing. Vladimíra Henelová Tel.: +420 284 007 484 +420 606 687 800 E-mail: vladimira.henelova@enviros.cz

OBSAH OBSAH 1. ÚVOD 1 2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII 3 2.1 Analýza území města Cheb 3 2.1.1 Základní informace o městě Cheb 3 2.1.2 Klimatické podmínky 4 2.1.3 Ekonomika 6 2.1.4 Domovní a bytový fond 6 2.1.5 Kvalita ovzduší na území města 7 2.2 Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech 9 2.2.1 Bytová sféra 9 2.2.2 Služby a občanská vybavenost (terciární sektor) 15 2.2.3 Sektor průmyslu a podnikání 17 3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 21 3.1 Analýza dostupnosti paliv a energie 21 3.1.1 Zásobování města Chebu elektrickou energií 21 3.1.2 Zásobování města Chebu zemním plynem 25 3.1.3 Soustava CZT na území města Cheb 28 3.1.4 Stávající využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na území města 32 3.2 Spalovací zdroje na území města Cheb 33 3.2.1 Zdroje dat a členění zdrojů 33 3.2.2 Vyjmenované (bodové) stacionární zdroje (REZZO 1 a REZZO 2) 34 3.2.3 Plošné stacionární zdroje (REZZO 3) 37 3.3 Bilance spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEK 39 3.3.1 Způsob sestavení energetických a emisních bilancí 39 3.3.2 Primární spotřeba paliv a energie 39 3.3.3 Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku 41 3.4 Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza) 47 4. SOUSTAVA CZT ANALÝZY A DOPORUČENÍ 52 4.1 Analýza stávajícího stavu soustavy CZT 52 4.1.1 Kotelna Zlatý Vrch (stav v závěru roku 2013) 52 4.1.2 Kotelna Riegrova (stav v závěru roku 2013) 55 4.1.3 Kotelna Skalka (stav k závěru roku 2013) 58 4.1.4 Kotelna Nemocnice (stav v závěru roku 2013) 61 4.1.5 Blokové a domovní kotelny 64 4.2 Roční bilance kotelen Terea Cheb s.r.o. 66 4.2.1 Roční bilance kotelny Riegrova 66 4.2.2 Roční bilance kotelny Zlatý Vrch 70 4.2.3 Roční bilance kotelny Skalka 73 4.2.4 Roční bilance kotelny Nemocnice 76 4.2.5 Roční bilance ostatních blokových a domovních kotelen 78 4.3 Výhled v poptávce po dodávkovém teple 83 4.3.1 Potenciál úspor v domech pro bydlení soustavy CZT 83 4.3.2 Potenciál úspor - domy zásobované z menších blokových a domovních kotelen 85 4.3.3 Potenciál úspor v odběru tepla celkem 91 4.3.4 Výhled poptávky po teple na rozvojových plochách 94 MĚSTO CHEB 3

OBSAH 4.4 Varianty technického řešení rozvoje místního systému centrálního zásobování teplem 103 4.4.1 Odběr tepla soustavy CZT ze zařízení pro energetické využití odpadu 103 4.4.2 Biomasový zdroj tepla v lokalitě Zlatý Vrch 106 4.4.3 Přechod ze čtyřtrubkového uspořádání dodávek tepla na dvoutrubkové 108 4.4.4 Propojení kotelen Kasární náměstí 11 a Školní 4 110 4.4.5 Rozšíření dodávek tepla z kotelny Sládkova 12 111 4.5 Možnosti financování rozvoje soustavy CZT z dotačních programů 111 4.6 Problematika ceny tepla a odpojování odběratelů od CZT 112 4.7 Závěrečná doporučení 115 5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR 116 5.1 Definice potenciálu úspor 116 5.2 Potenciál úspor v sektoru bydlení 116 5.2.1 Ocenění potenciálu úspor energie v domech vytápěných z CZT 116 5.2.2 Potenciál úspor v ostatních domech pro bydlení 117 5.2.3 Technický potenciál úspor v bytovém sektoru města Cheb celkem 118 5.2.4 Ekonomický potenciál úspor v bytovém fondu 120 5.3 Potenciál úspor v objektech v majetku města 123 6. HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE 130 6.1 Potenciál OZE pro výrobu tepla 131 6.1.1 Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie 131 6.1.2 Potenciál sluneční energie pro výrobu tepla 132 6.1.3 Potenciál ve využití biomasy 136 6.2 Potenciál OZE pro výrobu elektrické energie 139 6.2.1 Potenciál sluneční energie pro výrobu elektrické energie 139 6.2.2 Vodní energie 141 6.2.3 Větrná energie 141 6.3 Potenciál využití komunálních odpadů jako zdroje energie 142 6.4 Využití bioplynu na ČOV 143 6.5 Souhrn energetického potenciálu v obnovitelných zdrojích energie 143 7. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ 145 7.1 Východiska pro návrh řešení EH 145 7.1.1 Aktualizovaná státní energetická koncepce a její cíle 146 7.1.2 Územní energetická koncepce Karlovarského kraje 148 7.1.3 Územní plán města Cheb 148 7.1.4 Související právní předpisy 149 7.1.5 Soulad aktualizované ÚEK města Cheb s dalšími strategickými dokumenty 153 7.1.6 Výhledová dostupnost paliv a energie 153 7.2 Výhledová poptávka po energii na území města Cheb 154 7.2.1 Formulace variant rozvoje energetického hospodářství 154 7.2.2 Vývoj spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě 157 7.2.3 Spotřeba paliv a energie v nové výstavbě na rozvojových plochách 158 7.2.4 Návrh zabezpečení energetických potřeb nové zástavby 161 7.3 Vyčíslení nároků a účinků výhledových variant 164 7.3.1 Energetické bilance výhledových variant 164 MĚSTO CHEB 4

OBSAH 7.3.2 Emisní bilance výhledových variant 167 7.4 Vícekriteriální vyhodnocení variant 171 7.5 Rizika rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant rozvoje 175 7.5.1 Rizika na straně rozvoje soustavy CZT 175 7.5.2 Rizika na straně rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant rozvoje 175 8. NÁVRH OPATŘENÍ K REALIZACI ÚEK A ENERGETICKÝ MANAGEMENT 176 8.1 Závěry ÚEK 176 8.2 Závaznost závěrů a opatření k realizaci ÚEK 176 8.3 Způsob realizace aktualizované ÚEK 177 8.4 Opatření pro realizaci ÚEK v soustavě CZT 177 8.5 Opatření v zástavbě na rozvojových plochách 179 8.6 Opatření ve využití potenciálu výroby elektřiny z OZE 180 8.7 Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE v domácnostech 180 8.8 Opatření k úsporám energie v objektech v majetku města 181 8.9 Vyhodnocení územní energetické koncepce 182 9. ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE 183 10. SEZNAM ZKRATEK 184 11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 186 12. PŘÍLOHY 187 MĚSTO CHEB 5

1. ÚVOD Město Cheb zadalo v roce 2014 aktualizaci energetické koncepce města Cheb (původní koncepce byla zpracována za účelem zefektivnění výroby a distribuce tepla a snížení ceny tepla pro odběratele v souladu s moderními technologiemi šetrnými k životnímu prostředí. Původní Územní energetická koncepce města Cheb byla zpracována společností RAEN spol. s.r.o. v roce 2002 1 ). Obsah aktualizované energetické koncepce je stanoven v souladu se zákonem č. 406/2006 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů následovně: a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii, b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, c) hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, d) hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů, e) hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, f) řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce. Podrobnosti k jednotlivým bodům obsahu jsou stanoveny Nařízením vlády č. 195/2001 Sb. k zákonu 406/2000 Sb. Prioritami při aktualizaci ÚEK byly: Možnosti snížení spotřeby paliv a energie, tím i emisí CO 2 a znečišťujících látek do ovzduší. Využití energetického potenciálu odpadů v soustavě CZT. Možnosti využití obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny a decentralizovanou výrobu tepla. Návrh konkrétních činností k využití potenciálu úspor energie ve vlastních objektech města; Návrh způsobu zásobování jednotlivých lokalit města (vč. rozvojových) palivy a energií; Doporučení možností financování energeticky úsporných projektů a projektů v oblasti energetických úspor a využití OZE (OPŽP, Nová Zelená úsporám, IROP, další.) Územní energetická koncepce je strategickým dokumentem města a stanovuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni města na období 20 let. Způsob, jakým je aktualizováno energetické hospodářství na území města Cheb, vychází z rolí jaké město ve vztahu k výrobě, rozvodu, distribuci a užití energie zastává je výrobcem, spotřebitelem (a správcem svého majetku), regulátorem a mělo by být i iniciátorem (hrát aktivační a motivační úlohu). Úkoly města ve vztahu k výrobě a užití energie, k zabezpečení kvalitních, bezpečných a spolehlivých dodávek paliv a energie, jsou promítnuty do návrhu opatření uskutečnitelných městem v samostatné i přenesené působnosti. Současně je předmětem analýz v ÚEK hledání takového rozvoje energetického systému města, který je k životnímu prostředí šetrný a odpovídá potřebám udržitelného rozvoje území města v souladu s jeho strategickými a rozvojovými dokumenty. 1 Strategický plán rozvoje města Chebu, 2008 MĚSTO CHEB 1

Obrázek 1: Postavení města ve vztahu k výrobě, distribuci a spotřebě energie Obecné cíle v jednotlivých rolích města v oblasti spotřeby a výroby energie jsou: zabezpečit zásobování města palivy a energií (a zejména dodávky tepla ze soustavy CZT) při co nejmenších nákladech; podpořit snižování nákladů na energii realizací energeticky úsporných opatření a využíváním obnovitelných a druhotných zdrojů energie; snižovat vliv spotřeby a výroby energie na životní prostředí. Specifické cíle města v jednotlivých jeho rolích jsou uvedeny v následující souhrnné tabulce: Tabulka 1: Obecné cíle města v jednotlivých rolích ve vztahu k výrobě a spotřebě energie Úloha města/ Stanovený cíl při výkonu činností obce Výrobce/ distributor energeticky účinná výroba a rozvod energie úspora neobnovitelných zdrojů energie podpora využívání lokálně dostupných paliv a výroby energie v území podpora užití obnovitelných zdrojů energie a k životnímu prostředí šetrnému způsobu energetického využití odpadů snižování dopadů výroby a rozvodu energie na životní prostředí kvalitní služba obyvatelům za přijatelné náklady energetické využití odpadů podpora místní zaměstnanosti Spotřebitel kontrola a snižování vlastních nákladů finanční úspory veřejných prostředků zvýšení energetické účinnosti ve spotřebě prevence znečištění ovzduší využívání dotací dostupných finančních zdrojů - na realizaci energeticky úsporných opatření Správce obecního majetku zlepšování tepelně-technických parametrů budov výstavba nízkoenergetických a pasivních domů využívání dotací dostupných finančních zdrojů - na realizaci energeticky úsporných opatření Regulátor řádný výkon regulačních funkcí, vyplývajících z existující legislativy (např. stavebního řádu, územního plánování, legislativy energetické a environmentální) Iniciátor příklad pro ostatní spotřebitele podpora informovanosti MĚSTO CHEB 2

2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII 2.1 Analýza území města Cheb 2.1.1 Základní informace o městě Cheb Do poloviny 17. století patřilo město Cheb mezi největší a nejbohatší města zemí Koruny české. V důsledku třicetileté války město skončilo na pokraji hospodářského zániku a v roce 1652 bylo přebudováno na vojenskou pevnost. Na přelomu 18.a 19. století Cheb přišel výstavbou Františkových Lázní o léčivé prameny, které do té doby patřily městu, a již nikdy nedosáhl svého dřívějšího postavení. Postavení města ovlivnila dramaticky také druhá světová válka a události po ní, počet obyvatel klesl na polovinu. Nárůst obyvatel byl opět zaznamenán v 60. a 70. letech 20. století - v období 1991-2001 se počet obyvatel města zvýšil o více než 1 000 obyvatel, v roce 2011 byl počet obyvatel podle údajů ČSÚ 32 401. Město Cheb je tak svým počtem obyvatel druhým největším městem Karlovarského kraje. Území města je na základě zákona součástí okresu Cheb a vyššího územního samosprávného celku Karlovarský kraj, který je součástí regionu NUTS II Severozápad. Cheb je obcí s rozšířenou působností, díky své poloze využívá spolupráce se sousedním Německem. Na jihu hraničí ORP Cheb s Bavorskem a jeho regiony Oberfranken a Oberpfalz, na severu pak se Saskem a jeho regionem Chemnitz. Město se nachází v rovině Chebské pánve, která hraničí na jihozápadě s hornatinou Českého lesa, na severovýchodě s pásmem Smrčin (včetně Chebské pahorkatiny) a jihovýchodě se Slavkovským lesem. Hlavní hydrologickou osu oblasti zahrnující přibližně území ORP Cheb je řeka Ohře s přítoky Odrava, Plesná a Libocký potok. Podíl lesních pozemků (v majetku města) je ve městě pod průměrem Česka (cca 30 %), naopak podíl orné půdy je oproti okolním obcím s rozšířenou působností vyšší. Na území správního obvodu ORP Cheb zasahuje okrajově CHKO Slavkovský les, která byla zřízena v roce 1974, a přírodní parky Český les, Kamenné vrchy, Leopoldovy Hamry a Smrčiny. Mimo to se zde nachází celkem 12 maloplošných chráněných území. Tabulka 2: Základní údaje o katastrálním území města Cheb Druh pozemku Výměra (m2) Zastavěná plocha 1 255 423 Orná půda 3 883 269 Lesní pozemky 238167 Travní plochy 2 403 414 Vodní plochy celkem 4 357 684 Obec Cheb má celkem 19 katastrálních území (částí obce), které se rozkládají na ploše 96,37 ha. MĚSTO CHEB 3

Tabulka 3: Soupis částí obce Cheb Kód obce Název obce Kód části obce Název části obce Počet obyvatel 554481 Cheb 050822 Bříza 35 554481 Cheb 050831 Cetnov 52 554481 Cheb 051055 Dolní Dvory 63 554481 Cheb 051071 Dřenice 33 554481 Cheb 036579 Háje 1 151 554481 Cheb 051063 Horní Dvory 45 554481 Cheb 405485 Hradiště 204 554481 Cheb 155021 Hrozňatov 183 554481 Cheb 405493 Cheb 29 359 554481 Cheb 126420 Chvoječná 23 554481 Cheb 168891 Jindřichov 64 554481 Cheb 050857 Klest 51 554481 Cheb 126438 Loužek 26 554481 Cheb 036561 Pelhřimov 78 554481 Cheb 050849 Podhoří 72 554481 Cheb 123722 Podhrad 503 554481 Cheb 050865 Skalka 144 554481 Cheb 050873 Střížov 190 554481 Cheb 168904 Tršnice 125 Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel - vývoj K roku 2011 žilo v Chebu 32 401 obyvatel (z toho mužů 15 757 a žen 16 644), Z tohoto počtu je dle údajů ČSÚ 42,5 % národnost česká, 36 % obyvatel svou národnost neuvedlo, 12 % tvoří vietnamská národnost, 6,5 % obyvatel je národnosti slovenské, necelé procento národnosti německé. Tabulka 4: Vývoj počtu obyvatel, Cheb Rok 1971 1980 1990 2000 2005 2010 2011 2012 2013 Celkem 25 775 31 101 32 319 31 511 33 681 34 530 33 067 32 823 32 617 http://www.czso.cz/cz/obce_d 2.1.2 Klimatické podmínky Území ORP Cheb zasahuje do tří klimatických regionů, klasifikace dle Quitta, 1971. Jedná se o klimatické regiony MT 3, MT 4 a CH 7. MĚSTO CHEB 4

Obrázek 2: Průměrná roční teplota vzduchu, město Cheb Tabulka 5: Klimatické podmínky města Cheb Klimatické místo lokalita Cheb Nadmořská výška 448 m Venkovní výpočtová teplota -15 C Otopné období pro t em = 13 C d = 262 Průměrná teplota v topném období t es = 3,6 C Klimatické poměry jsou důležité pro výpočet spotřeby tepla na vytápění. Jsou vyjádřeny délkou (počtem dní) topného období a průměrnou teplotou ve dnech topného období a z toho vypočtených tzv. denostupňů. Počet denostupňů v posledních 16 letech uvádí následující tabulka, průměr za 16 let je roven 3982,6 denostupňů.. Obrázek 3: Denostupně, lokalita Cheb, 1998-2013 Zdroj: TEREA, s.r.o. MĚSTO CHEB 5

2.1.3 Ekonomika Přestože koncentrace zpracovatelského průmyslu do Chebu je poměrně malá, jeho význam a postavení v ekonomice města dokládá jeho podíl na zaměstnanosti, který činí téměř 30 %. Druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti (cca 12 %) představuje vzdělávání, téměř 10 % připadá na obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu. V průměru se v Chebu nachází pouze 1/3 zaměstnaných (využitých pracovních příležitostí), přičemž nejvíce (37,3 %) je to u firem do pěti zaměstnanců, nejméně naopak v sektoru podniků nad 200 zaměstnanců (27,8 %) 2. Velké podniky (nad 200 zaměstnanců) se nachází sice na území správního obvodu, nicméně ne na území města Chebu ale v dalších menších městech (Františkovy Lázně, Skalná, Plesná, Luby). Největšími zaměstnavateli v okrese jsou lázeňská zařízení ve Františkových a Mariánských Lázních a průmyslové podniky na výrobu automobilových komponent v Hranicích a Krásné. V roce 1999 město schválilo plán rozvoje města, jehož hlavní součástí byl projekt na vybudování průmyslového parku v severovýchodní části obce Dolní Dvory. První etapa výstavby průmyslového parku proběhla na rozloze 32 ha. V roce 2003 získal Průmyslový park Cheb ocenění v kategorii průmyslová zónu roku s nejvhodnějším urbanistickým řešením. Krátce po dokončení technické infrastruktury na přelomu let 2004 a 2005 nejprve umístily v zóně své investice menší místní firmy TUP Bohemia a Pracant, s.r.o. (pracovní pomůcky a oděvy), poté je také za podpory agentury CzechInvest následovaly velké zahraniční investice japonské JSP International (6. největší investice v ČR roku 2004), producenta plastových výrobků převážně pro automobilový průmysl, německého výrobce hraček Playmobil, logistické společnosti Dachser a kamenické společnosti Granit Union. V roce 2005 se rozhodla postavit v parku svůj závod na výrobu obráběcích strojů a přesného strojírenství švýcarská firma Schneeberger a v srpnu 2006 začala realizace investice německé strojírenské firmy Hammerwerk, resp. její dceřiné společnosti HFCzechforge. Dalšími nově příchozími investory jsou firmy Raiffeisen Service (prodejna stavebnin), Knihy a Video (dodávky dle katalogu z Ruska do SRN), pneuservis, ESTO (školící středisko na hasící techniku a protipožární ochranu) a DPL Offset Cheb, s.r.o. (tiskařský závod). 2.1.4 Domovní a bytový fond V Chebu bylo v roce 2011 evidováno 2 995 domů, z toho 2 815 trvale obydlených. Z nich se jednalo o 1 481 trvale obydlených rodinných domů a 1 209 bytových. V trvale obydlených domech bylo k roku 2011 evidováno 13 064 trvale obydlených bytů v tom 1 876 bytů v rodinných domech a 11 023 bytů v bytových domech. Po roce 2011 bylo dle údajů ČSÚ do roku 2012 dokončeno 48 bytů z toho 31 v rodinných domech, zbytek v bytových domech. (V této bilanci nejsou zařazeny rekreační objekty, ale pouze trvale obydlené domy a byty.) Domovní fond ve městě je poměrně zastaralý, průměrné stáří domu je téměř 50 let a více jak 70 % domů bylo v Chebu postaveno do roku 1980. Z historického hlediska hlavní nárůst bytové výstavby ve městě proběhl v 60. a 70. letech minulého století. Ve městě se nachází celkem dvě velká sídliště - Zlatý vrch a Skalka, dále pak 5 menších lokalit. Sídliště Skalka patří k velmi žádané lokalitě pro klidné a "zelené" prostředí. Domy na sídlišti jsou udržovány, řada z nich byla již zateplena včetně oprav střech a výměny oken, lodžií, balkonů a vchodových dveří. Horší je situace na sídlišti Zlatý Vrch. Analýza domovního a bytového fondu, která je nezbytná pro stanovení spotřeby paliv a energie v tomto sektoru, je uvedena 2 Integrovaný plán rozvoje města Cheb, Lokalita Zlatý Vrch, MĚSTO CHEB 6

v následující kapitole, která se zabývá analýzou spotřebitelských sektorů a jejich energetickou náročností. 2.1.5 Kvalita ovzduší na území města Posouzení kvality ovzduší v Chebu je prováděno s využitím údajů imisního monitoringu. V následujícím textu byly využity podklady ze Střednědobé strategie zlepšení kvality ovzduší ČR (zpracovávané v roce 2013 až 2014). Tabulka 6: Přehled lokalit imisního monitoringu, město Cheb Název lokality Klasifikace Vlastník Zem. délka Zem. šířka Cheb-ESKA I/S/I HEL Cheb 12,378611 50,080556 460 Cheb B/S/R ČHMÚ 12,363442 50,065862 493 Zdroj dat: ČHMÚ Nadm. výška Klasifikace lokalit: Typ stanice: I Průmyslová, Pozaďová B; Typ oblasti: S Předměstská; Charakteristika oblasti: R Obytná, I Průmyslová Tabulka 7: Měřící programy a měřené škodliviny v lokalitách zóna Severozápad, 2003-2012 Název lokality Měřící 3 Měřené škodliviny (2003-2012) program Fr. Lázně-Chebská M SO 2 NO x Cheb-ESKA M PM 10 SO 2 NO 2 NO x Cheb A PM 10 SO 2 NO x NO 2 NO V roce 2012 byl přijat nový zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který také vymezuje nové zóny a aglomerace pro hodnocení kvality ovzduší. Podle tohoto vymezení je Cheb součástí zóny CZ04 Severozápad, která zahrnuje kraje Karlovarský a Ústecký. Hodnocení kvality ovzduší je součástí Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ04. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky. Pro rok 2012 jsou Českým hydrometeorologickým ústavem poprvé vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví - pro roční průměrné koncentrace PM 10 a PM 2,5, NO 2, olova, benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM 10 a SO 2 a překračování hodinových imisních limitů pro SO 2 a NO 2 (imisní limity stanoveny bodem 1 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve imisní limity). Dále bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší max. denní 8hod. koncentraci přízemního ozonu (imisní limity stanoveny bodem 3 a 4 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve cílové imisní limity). Plocha území zóny Severozápad, na které dochází k překročení imisního limitu, je znázorněna na následující mapě ČHMÚ: 3 A automatizovaný měřicí program; D měření pasivními dosimetry; K kombinované měření; M manuální měřicí program; P měření polycyklických aromatických uhlovodíků; 0 měření těžkých kovů (TK) v PM 10; 5 měření těžkých kovů v PM 2,5 MĚSTO CHEB 7

Obrázek 4: Území s překročením LV (OZKO), zóna Severozápad, 2011 V případě ročních koncentrací znečišťující látky PM 10 nedošlo letech 2007 2012 k překročení imisního limitu ani na jedné měřící stanici. V případě imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM 10 je již situace horší. Imisní limit činí 50 µg.m -3 a může být za kalendářní rok 35x překročen. Ve vyhodnocení se tedy uvažuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace, která pokud je vyšší než 50 µg.m -3, je překročen imisní limit. Tato charakteristika závisí mnohem více na meteorologických podmínkách, a to především v chladné části roku. Tabulka 8: Průměrné roční koncentrace PM 10, lokalita Cheb, 2003 2012 Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Cheb-ESKA 25,46 28,79 29,84 32,62 28,43 Cheb 21,95 24,79 20,47 19,07 20,64 21,89 21,75 18,04 Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 9: 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM 10, lokalita Cheb, 2003 2012 Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Cheb-ESKA 38,00 44,00 45,00 52,00 44,00 Cheb 41,33 45,29 36,83 31,96 34,79 39,75 39,71 34,83 Pro překračování imisního limitu je charakteristické, že k němu dochází pouze v chladné části roku, tedy během topné sezóny. K překračování imisního limitu je v zóně Severozápad (kam patří také Cheb) charakteristické, že k němu dochází pouze v chladné části roku, tedy během topné sezóny. Na území města Cheb byl počet ročních překročení identifikován pouze jedenkrát, v roce 2011. V dalších letech nebyl imisní limit překročen. Dle nového zákona o ochraně ovzduší má platný imisní limit stanoven benzo(a)pyren, který se spolu se suspendovanými částicemi stává největším MĚSTO CHEB 8

problémem z hlediska kvality ovzduší v zóně Severozápad. Je však třeba mít na zřeteli, že odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu je zatížen, ve srovnání s ostatními mapovanými látkami, největšími nejistotami, plynoucími z nedostatečné hustoty měření. Na území Chebu nejsou jeho koncentrace měřeny, ale dle prostorové interpretace dat ČHMÚ nedochází na území města Cheb k překročení imisního limitu, stejné hodnocení platí pro všechny další znečišťující látky. 2.2 Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech 2.2.1 Bytová sféra Z údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD) z roku 2011 uvádí ČSÚ nejen celkové údaje o bytovém fondu, ale také členění bytů a domů podle stáří výstavby, podle materiálu nosných stěn, podle vybavení bytů, apod. Výstavba byla analyzována podle stáří domů a materiálu zdí, způsobu vytápění a také podle její lokalizace. Tabulka 10: Počty domů a bytů v jednotlivých KÚ města Cheb Kód části obce (dílu) Část obce (díl) Domy celkem Obydlené domy celkem Obydlené Obydlené rodinné domy bytové domy Obydlené byty v rodinných domech Obydlené byty v bytových domech 050822 Bříza 6 6 5-5 - 050831 Cetnov 9 9 6-6 - Dolní 14 12 6 6 6 20 051055 Dvory 051071 Dřenice 9 6 2-2 - 036579 Háje 305 288 280 8 327 31 Horní 16 13 12 1 13 3 051063 Dvory 405485 Hradiště 67 60 53 3 65 14 155021 Hrozňatov 82 68 64 2 67 3 405493 Cheb 2 164 2 067 804 1 166 1 081 10 853 126420 Chvoječná 3 3 3-6 - 168891 Jindřichov 29 22 22-24 - 050857 Klest 16 14 11 3 12 6 126438 Loužek 12 9 9-12 - 036561 Pelhřimov 21 18 16 2 20 9 050849 Podhoří 7 6 - - - - 123722 Podhrad 149 133 129 1 164 1 050865 Skalka 37 35 28 3 29 7 050873 Střížov 26 25 16 9 20 48 168904 Tršnice 23 21 15 5 17 28 CELKEM 2995 2815 1481 1209 1876 11023 V celkovém počtu domů převládají rodinné domy (52,6 %), ale v počtu bytů jednoznačně převládají byty v bytových domech, kterých je přes 85 %. MĚSTO CHEB 9

Obrázek 5: Počet obydlených domů dle druhu domu, Cheb, členěno dle KÚ, SLDB 2011 Zdroj: SLBD 2011, ČSÚ Obrázek 6: Průměrné stáří trvale obydlených domů, Cheb, SLDB 2011 Zdroj: SLBD 2011, ČSÚ MĚSTO CHEB 10

Obrázek 7: Počet trvale obydlených domů dle materiálu nosných stěn, Cheb, SLDB 2011 V celkovém počtu trvale obydlených bytů je v Chebu 6 172 bytů s materiálem nosných stěn panel, 6 544 bytů zděných. Panelová zástavba je výhradně v bytových domech ze 70tých a 80tých let. Analýza spotřeby paliv a energie v bytovém sektoru ve výchozím roce Při posouzení energetických nároků bytové sféry ve výchozím roce zpracování energetických bilancí města vycházel zpracovatel ÚEK zejména z údajů dodavatelské společnosti zemního plynu (RWE GasNet, s.r.o.), elektrické energie (ČEZ Distribuce, a.s.) a dodavatele tepla v soustavě CZT (TEREA Cheb, s.r.o.). Spotřeba tuhých paliv a dřeva byla dopočtena s využitím z údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD - Český statistický úřad Karlovy Vary) a z vlastního šetření, Údaje ČSÚ z roku 2011 byly pro tyto výpočty aktualizovány na stav roku 2012. Spotřeba paliv a energie v domácnostech byla propočtena podle jednotlivých katastrálních území města a v přepočtu na průměrné klimatické podmínky činila v roce 2012 celkem 636 232 GJ/rok. Pro výpočet bylo rozdělení bytů podle média na vytápění použito v členění dle obrázku č. 8: MĚSTO CHEB 11

Obrázek 8: Počet obydlených bytů podle způsobu vytápění, Cheb, SLDB 2011 Zdroj: SLBD 2011, ČSÚ Tabulka 11: Konečná spotřeba paliv a energie v sektoru bydlení v členění dle účelu užití Palivo Spotřeba po přeměnách celkem otop ohřev TV ostatní [GJ/r] koks 303 268 35 0 černé uhlí tříděné 531 470 61 0 hnědé uhlí tříděné 57 766 51 120 6 646 0 dřevo 461 407 54 0 extralehký topný olej 247 076 177 109 43 688 26 279 zemní plyn 3 197 2 801 396 0 propan-butan 21 641 19 629 2 011 0 nízkopotenciální teplo 5 150 5 150 0 0 solární energie 180 0 180 0 CZT 197 011 132 299 64 711 0 elektřina 102 917 28 294 26 198 48 425 Celkový součet 636 232 417 548 143 980 74 704 MĚSTO CHEB 12

Obrázek 9: Primární spotřeba paliv a energie v sektoru bydlení, město Cheb, 2012/13 Obrázek 10: Struktura konečné spotřeby paliv a energie (spotřeby po přeměnách) v sektoru bydlení města Cheb dle druhu paliv a energie, 2012/13 Zdroj: Enviros, s.r.o. MĚSTO CHEB 13

Tabulka 12: Spotřeba v sektoru bydlení po katastrálních územích města Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky let 1998-2013 Kód KÚ Název KÚ Bydlení GJ/rok 636576 Háje u Chebu 32 019 650862 Skalka u Chebu 2 770 650871 Střížov u Chebu 4 824 650919 Cheb 549 245 651028 Hradiště u Chebu 7 101 651052 Dolní Dvory 2 538 651079 Dřenice u Chebu 1 047 723720 Podhrad 15 103 726435 Loužek 772 636568 Dolní Pelhřimov 2 214 650846 Podhoří u Chebu 174 726427 Chvoječná 587 768898 Jindřichov u Tršnic 1 718 768901 Tršnice 3 950 650820 Bříza nad Ohří 587 755028 Starý Hrozňatov 7 641 651061 Horní Dvory 1 650 650838 Cetnov 275 650854 Klest 1 557 nečleněno 459 Celkem [GJ/r] 636 232 Výhled v poptávce po energii v domácnostech Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od potřeb domácností na otop, ohřev teplé vody, nezáměnnou energii, vaření apod., od počtu bytů a jejich podlahové plochy. Způsob, jakým bude potřeba paliv pro výrobu tepla a teplé vody uspokojována, bude velice záviset na dostupnosti paliv (technické a cenové) paliv a energie. Spotřeba ve výhledu závisí na provedených energeticky úsporných opatřeních (využití stávajícího potenciálu úspor v domech pro bydlení) a také na rozsahu a nárocích nové zástavby na rozvojových a přestavbových plochách. V Chebu není předpokládána zásadní změna struktury bydlení v průběhu návrhového období do roku 2035. Meziroční přírůstek bytů činil mezi roky 2000 a 2010 do 45 bytových jednotek ročně. Pro odhad potřebné bytové výstavby a poptávky po energii v domácnostech vychází územní energetická koncepce z Konceptu územního plánu a Územního plánu města Chebu a předpokládána je výstavba 532 bytových jednotek do roku 2025 a 457 bytových jednotek do roku 2035. Z toho je v bytových domech předpokládána výstavba 174 bytových jednotek do roku 2025 a 108 bytových jednotek do roku 2035. Na těchto předpokladech stojí výpočet výhledových nároků na dodávku paliv a energie v nové zástavbě. Kromě bytových jednotek pro trvalé bydlení je předpokládána výstavba cca 40 rekreačních objektů do roku 2025. Do výpočtu spotřeby paliv a energie v rodinných a bytových domech ve výhledu byly promítnuty předpokládané změny v požadavcích na energetickou náročnost budov jejich progresivní snížení. V květnu roku 2010 byla přijata komplexní novela evropské Směrnice o energetické náročnosti budov (dále EPBD II). V ní se členské státy zavázaly stavět nové budovy pokud možno jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie nejpozději od roku 2020. V návaznosti na tuto směrnici MĚSTO CHEB 14

proběhla novelizace normy ČSN 73 0540-2:2011, Tepelná ochrana budov a také změna vyhlášky č. 148/2007 Sb. Z hlediska spotřeby energie se ve výhledu zásadně změní požadavky na strukturu spotřeby paliv a energie - dodávka tepla na otop bude v bydlení výrazně klesat vlivem realizace energeticky úsporných opatření a výrazně nižších požadavků na spotřebu tepla na vytápění v nově postavených rodinných i bytových domech, méně bude klesat spotřeba tepla na přípravu teplé (užitkové) vody. Mírně narůstat budou ostatní spotřeby zejména elektrické energie (kvůli růstu vybavenosti domácností), klesat bude využití elektrické energie pro vytápění tam, kde je možná alternativa např. využitím zemního plynu, nebo v rodinných domech instalací tepelných čerpadel nebo topení biomasou, instalací solárních termických nebo fotovoltaických systémů pro ohřev teplé vody, příhřev vody pro otop, apod. Kvantifikované nároky sektoru domácností na paliva a energii jsou předloženy v návrhu zabezpečení energetického hospodářství města Chebu ve výhledu. Potenciál úspor v domácnostech, který je ve výhledu promítnut do spotřeby paliv a energie, je propočten v kapitole 5.1. 2.2.2 Služby a občanská vybavenost (terciární sektor) Do této kategorie jsou začleněny veřejné instituce, školy a sportovní areály, ústavy zdravotnické a sociální péče, bankovní a peněžní domy, kanceláře, provozovny soukromých podnikatelů, hotely, stravovací zařízení apod. Do této kategorie patří na území města zejména následující organizace: Tabulka 13: Seznam hlavních odběratelů paliv a energie v nevýrobní sféře města Chebu Organizace města, sídlo Základní škola Cheb, Kostelní náměstí 14 1. základní škola, Americká 36 2. základní škola, Májová 14 3. základní škola, Malé náměstí 3 4. základní škola, Hradební 14 5. základní škola Cheb, Matěje Kopeckého 1 6. základní škola Cheb, Obětí nacismu 16 Mateřská škola Cheb, Malé náměstí 2 Mateřská škola Cheb, 26. dubna 39 Mateřská škola Cheb, Komenského 27 Mateřská škola Cheb, Osvobození 67 Mateřská škola Cheb, Bezručova 1 Mateřská škola Cheb, Do Zátiší 3 Městská knihovna, Obrněné brigády 18 Západočeské divadlo, Divadelní nám. 10 Základní umělecká škola Jindřicha Jindřicha, Židovská 8 Dům dětí a mládeže Sova, Goethova 26 Správa zdravotních a sociálních služeb, Pastýřská 4 Jesle a stacionář pro děti s očními vadami Domov pro osoby se zdravotním postižením, týdenní a denní stacionář Mája Pečovatelská služba, Jateční 2 Ostatní organizace Západočeské divadlo v Chebu, příspěvková organizace Město Cheb Integrovaná střední škola Cheb Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. MAVEX Cheb, spol. s r.o. MĚSTO CHEB 15

Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky Katastrální úřad pro Karlovarský kraj ELEKTRO EURON spol. s r.o. CHETES s.r.o. České dráhy, a.s. MRAVENEC spol. s r.o. STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ČR Retail invest, a.s. Česká pošta, s.p. Domov pro seniory "SKALKA" v Chebu, příspěvková organizace BARISTA s.r.o. Karlovarská krajská nemocnice a.s. Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje, příspěvková org Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb České dráhy, a.s. - Depo kolejových vozidel Plzeň SAP TRADING s.r.o. - ECO-CLEAN - rychločistírna oděvů Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje - Cheb Okresní soud v Chebu Česká správa sociálního zabezpečení - Cheb Galerie výtvarného umění v Chebu, p.o. Karlovarského kraje Kaufland Česká republika v.o.s. - Cheb Česká pošta, s.p. - pošta Cheb 2 Gymnázium - Cheb České dráhy, a.s. - Cheb Západočeská univerzita v Plzni - Cheb Telefónica Czech Republic, a.s. - CH7041_kotelna Cheb Projekční společnost obchodních center, v.o.s. - Cheb AHOLD Czech Republic, a.s. - Cheb - hypermarket Hypernova PRIOR ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o. - Cheb Komerční banka, a.s. - plynová kotelna Cheb Domov pro seniory "SPÁLENIŠTĚ" v Chebu, p.o. Tesco Stores ČR a.s. - HM Cheb Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje - Cheb Muzeum Cheb, příspěvková organizace Karlovarského kraje Generální ředitelství cel - Cheb SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. - INTERSPAR Cheb Spotřeba paliv a energie v terciární sféře ve výchozím roce Spotřeba paliv a energie po přeměnách (konečná spotřeba paliv a energie) v terciární sféře činila v Chebu v roce 2012 (po přepočtu na průměrné klimatické podmínky) 330 208 GJ/rok. V této spotřebě jednoznačně převládá zemní plyn, významná je rovněž spotřeba dodávkového tepla. Spotřeba v terciární sféře činí téměř 24% konečné spotřeby paliv a energie na území města Cheb celkem. V této spotřebě není započtena elektřina, jejíž spotřebu ve velkoodběru a maloodběru podnikatelském (údaje od dodavatele elektřiny) nebylo možné rozčlenit mezi subjekty v terciární sféře a v průmyslu. MĚSTO CHEB 16

Tabulka 14: Konečná spotřeba paliv a energie v terciární sféře, GJ/rok, město Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky (1998-2013), v členění dle sekce NACE Sekce NACE tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva obnovitelné a druhotné zdroje CZT elektřina Celkem [GJ/r] Administrativní a podpůrné činnosti 8 026 8 026 Činnosti v oblasti nemovitostí 1 503 0 1 503 Informační a komunikační činnosti 3 950 953 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 2 253 9 341 11 595 Peněžnictví a pojišťovnictví 978 978 Ubytování, stravování a pohostinství 772 772 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 2 102 18 10 507 8 192 20 818 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 5 454 9 848 15 302 Vzdělávání 12 669 26 128 1 38 797 Zdravotní a sociální péče 3 130 18 960 22 090 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 190 190 Profesní, vědecké a technické činnosti 292 292 Ostatní činnosti 164 872 2 136 167 008 Doprava a skladování 31 527 8 891 1 468 41 885 CELKEM 33 629 21 219 231 2 136 75 190 1 330 208 Elektřina MOP+VO celkem 230 801 230 801 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, TEREA, s.r.o., ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Výhled v poptávce po energii Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od potřeb výstavby objektů terciární sféry ve výhledu a je odvozena od podlahové plochy nové zástavby na rozvojových plochách. Současně byl analyzován potenciál úspor ve stávajících objektech. Návrh nové zástavby vycházel z vymezení zastavitelných a přestavbových ploch dle ÚPn, Využití ploch předpokládá využití potenciálu volných ploch centra (proluky) a také významných rozvojových ploch vlastního města, případně obcí. Návrh energeticky vztažné plochy je uveden v kapitole 7.2.3, kde je proveden také propočet energetických nároků nové zástavby v sektoru služeb. Do výpočtu spotřeby paliv a energie v terciárním sektoru ve výhledu do roku 2025 a 2035 byly (stejně jako v bytovém sektoru) promítnuty očekávané změny v požadavcích na energetickou náročnost budov - nové budovy bude nezbytné stavět pokud možno jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie nejpozději od roku 2020. 2.2.3 Sektor průmyslu a podnikání Popis sektoru Na území města Cheb působily v roce 2012 zejména následující firmy zařazené v kategorii průmysl: Tabulka 15: Firmy působící na území města Cheb IČO Název firmy 26315246 KOVO Engineering s. r. o. 63507871 TEREA Cheb s.r.o. MĚSTO CHEB 17

IČO Název firmy 28051025 Strojírny Cheb, a.s. 27992853 SAP TRADING s.r.o. - ECO-CLEAN - rychločistírna oděvů 28053648 Ofsetový Tisk Cheb s.r.o. 25228439 EURON STEEL s.r.o. - Cheb 26372398 Chebská obalovna, spol. s r.o. - Cheb 27365450 SCHNEEBERGER Mineralgusstechnik s.r.o. 25249991 Kovo Cheb Real s.r.o. 26334364 NEKOTEX s.r.o. 884383 TERMO & CO, s.r.o. 15890554 Shell Czech Republic a.s. 18233864 TRITIA spol. s r.o. 25208934 NBHX Trim CZ s.r.o. 45359237 Agrona a.s. - Dolní Dvory 49196111 Holz Schiller s.r.o. 63077345 HB PRINT, s.r.o. 25244205 FORK s.r.o. 49787977 CHEVAK Cheb, a.s. 63504464 MAVEX DIESEL, spol. s r.o. 48038687 OMV Česká republika, s.r.o. 26392011 Stanislav Musil, s.r.o. 49551272 Českomoravský beton, a.s. 26379708 VS LIFID s.r.o. - Cheb 26326400 TEGO OIL a.s. - Cheb 26380102 JSP International, s.r.o. - Cheb 25203282 Playmobil CZ spol. s r.o. - Cheb 27365361 HF-Czechforge s.r.o. - Cheb 60199741 apt Products s.r.o. 29099561 th-beton s.r.o. betonárna Cheb 13894901 Pavel Dragoun - Kamenolom Slapany 26496178 PETRA s.r.o. PN Keraplastik s.r.o. 49823574 RoBiN OIL 45359237 Agrona, a.s. - Agroslužby Cheb 14707748 Bohemia Lignum - Stavební výplně a.s.: ZP kotelna 26403226 TOP TANK s.r.o. -ČS PHM F1 Svatý Kříž Zdroj: REZZO, ČHMÚ, vlastní zjištění Spotřeba paliv a energie v průmyslu Primární spotřeba paliv a energie v průmyslu na území města Cheb, do které byla započtena spotřeba ve zdrojích REZZO 1, průmyslových zdrojích REZZO 2 a spotřeba v dalších drobných podnicích na území města včetně kotelen a zdrojů TEREA Cheb s.r.o., dosáhla po přepočtu na průměrné klimatické podmínky 826 616 GJ/rok. Tato spotřeba zahrnuje i spotřebu paliv na výrobu elektřiny a tepla. Následující tabulka uvádí primární spotřebu paliv a energie v průmyslu města Cheb v roce 2012. MĚSTO CHEB 18

Tabulka 16: Primární spotřeba paliv a energie v průmyslu celkem, Cheb, Stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky (1998-2013), GJ/rok Sekce NACE Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; odpady a sanace hnědé uhlí tříděné Extralehký topný olej zemní plyn dřevo bioplyn nízkopoten ciální teplo vodní en. solární en. dovoz elektřiny Celkem 2 755 5 590 355 156 7 286 10 814 3 542 282 811 667 955 5 569 5 833 11 402 Zpracovatelský průmysl 41 870 101 85 326 42 140 169 437 CELKEM 44 626 5 691 446 051 5 833 42 140 7 286 10 814 3 542 282 811 848 795 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Z tabulky 15 je zřejmé, že rozhodujícím průmyslovým odvětvím na území města Cheb je průmysl výroby tepla (a elektřiny). Z primární spotřeby v průmyslu je v konečné spotřebě (spotřebě po přeměnách) odečtena spotřeba zemního plynu pro výrobu tepla v soustavě CZT, provozované společností TEREA Cheb, s.r.o. Místo ní je v konečné spotřebě paliv a energie zařazena do bilancí spotřeba dodávkového tepla v sektoru průmysl. Tabulka 17: Konečná spotřeba paliv a energie v průmyslu celkem, Cheb, Stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky (1998-2013), GJ/rok Sekce NACE tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva obnovitelné a druhotné zdroje CZT elektřina Celkem [GJ/r] Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 2 755 9 2 765 5 569 5 569 Zpracovatelský průmysl 41 870 101 85 326 42 140 169 437 CELKEM 44 626 101 90 896 42 140 9 0 177 771 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, TEREA Cheb, s.r.o., ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Jak v primární, tak v konečné spotřebě převládá v průmyslu na území města zemní plyn a dále dřevo a hnědé uhlí. Konečná spotřeba v průmyslu činí v roce 2012 téměř 12,8 % konečné spotřeby na území města Cheb celkem. Výhled v poptávce po energii Do výpočtu spotřeby paliv a energie v sektoru průmyslu ve výhledu do roku 2025 a 2035 byly promítnuty očekávané změny v požadavcích na energetickou náročnost ceny energie a legislativní požadavky v oblasti ochrany ovzduší a klimatu nutí výrobce v průmyslu investovat do snížení emisí, optimalizovat a zefektivňovat jejich výrobní náklady (vč. nákladů na energii). V již existujících průmyslových podnicích nebyl však (s výjimkou průmyslu výroby elektřiny a tepla) zjišťován podrobně potenciál úspor. Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od předpokládané výstavby objektů v průmyslu ve výhledu a je odvozena od plochy nové průmyslové zástavby na rozvojových plochách. Stanovení vhodných ploch bylo provedeno v souladu MĚSTO CHEB 19

s územním plánem plochy výroby jsou vymezeny s důrazem na umožnění dalšího rozvoje průmyslového parku, plochy (VD) převážně pro zajištění ploch výroby a služeb výrobního sektoru. Návrh vytápěného objemu v průmyslové zástavbě předpoklad zpracovatele - je uveden v kapitole 7.2.3 spolu s propočtem energetických nároků nové zástavby a včetně návrhu jejich krytí. MĚSTO CHEB 20

3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 3.1 Analýza dostupnosti paliv a energie Cílem této analýzy je určit strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních a obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu, roční bilanci spotřeby primárních paliv a energie, analýzu výrobních a distribučních systémů (velké zdroje, střední a malé zdroje). Soustava centralizovaného zásobování teplem je analyzována v samostatné kapitole. 3.1.1 Zásobování města Chebu elektrickou energií Distribuční soustava elektrické energie Zásobování města Cheb elektrickou energií zajišťuje společnost ČEZ Distribuce, a.s. Elektrická energie je přiváděna do města linkou venkovního vedení VVN 110kV Vítkov Jindřichov, která je ukončena v rozvodně Jindřichov a která dále pokračuje směrem na Aš (Jindřichov Mokřiny). V RO Jindřichov je elektrická energie transformována z napěťové hladiny VVN 110kV na hladinu VN 22kV a ta je pak rozvedena sítí VN 22kV do jednotlivých obcí a do města příp. do průmyslových podniků, kde je pak v transformačních stanicích transformována z napěťové hladiny VN 22kV na hladinu NN 0,4kV. Plochy umístěné v oblastech stávající zástavby budou často napojitelné ze stávající existující infrastruktury. Pro plochy umístěné v okrajových částech města bude třeba vybudovat primární napojení na stávající páteřní síť. Body výchozího napojení přitom bude nutné řešit individuálně na základě požadované kapacity příslušné nově budované větve sítě. V případech větších obytných lokalit je třeba počítat i s nutností vybudování potřebných technologických objektů (spojovací technologie, kabelové televize, zařízení pro vysokorychlostní internet, vykrývače mobilních sítí apod. ). U všech ploch, kde se nejedná o napojení jediného objektu (komplexu), je třeba počítat s vybudováním sekundární infrastruktury účastnické přístupové sítě - koridory podél jednotlivých komunikací v souběhu s rozvody sítí elektro NN, VO atd. Pro nové podzemní vedení není nutno v ÚP vymezovat samostatné koridory mimo výše uvedené v rámci komunikací. Případné objekty je možno realizovat na všech plochách s rozdílným způsobem využití. MĚSTO CHEB 21

Obrázek 11: Trasování rozvodných sítí elektrické energie Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. Dodávky elektrické energie v roce 2013 Společností ČEZ Distribuce, a.s. byly poskytnuty údaje o dodávce elektrické energie na území města Chebu údaje byly poskytnuty po jednotlivých tarifech jako souhrn za město celkem. Celkem bylo v roce 2013 na území města Cheb spotřebováno 93 162 MWh elektřiny v následujícím členění: 31 % v kategorii maloodběr domácnosti, 39,7 % v kategorii velkoodběru a zbytek (29,3 %) maloodběr podnikatelé. Tento údaj byl použit do celkových bilancí. MĚSTO CHEB 22

Obrázek 12: Struktura dodávky elektřiny dle tarifních sazeb, Maloodběr domácnosti, Cheb, 2013 Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. Nejvyšší spotřebu v domácnostech vykazují zákazníci se sazbou D02D (Standard - 53 %) což je sazba, vhodná pro odběrná místa s běžnými elektrickými spotřebiči, např. byty nebo rodinné domy, které nemají elektrické vytápění ani elektrický ohřev vody. Další významnou skupinu odběratelů tvoří odběratelé se sazbou D25D (Aku8 22 %), která je vhodná pro odběrná místa s akumulačním vytápěním a ohřevem vody. Provoz akumulačních spotřebičů je operativně řízen a musí být v době platnosti vysokého tarifu blokován. Nízký tarif trvá 8 hodin denně. Třetí významnou skupinu domácností pak tvoří zákazníci v sazbě D45D (Přímotop 19 %), která je vhodná pro odběrná místa s elektrickým přímotopným vytápěním. Provoz přímotopných spotřebičů je operativně řízen a musí být blokován v době platnosti vysokého tarifu. Nízký tarif trvá 20 hodin denně. Z hlediska struktury sestavení výsledné energetické bilance jsou pak u domácností významné ještě sazby D55D a D56D (TČ 2,8 %), což jsou sazby pro odběrná místa s vytápěním pomocí tepelného čerpadla. MĚSTO CHEB 23

Obrázek 13: Struktura dodávky elektřiny dle tarifních sazeb, Maloodběr podnikatelé, Cheb, 2013 Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. Sazby u podnikatelského maloodběru (MOP) mají obdobný charakter využití, jako v případě domácností. Sazby C01D, C02D a C03D (standard) jsou jednotarifové sazby, využívané pro krytí spotřeby bez akumulace, odstupňované dle celkové výše odběru (malý, střední, vyšší). U dvoutarifové sazby C26D trvá nízký tarif 8 hodin, sazby C35D 16 hodin a C45D 20 hodin denně. Sazby C55D a C56D jsou využívány pro provoz tepelných čerpadel. Navíc se v kategorii podnikatelského maloodběru vyskytuje spotřeba elektřiny v sazbě C62D (7 %), která určena pro účely osvětlování veřejných prostranství. MĚSTO CHEB 24

3.1.2 Zásobování města Chebu zemním plynem Městský zásobovací systém Vnitrostátní soustava-vtl plynovody: Město Cheb je zásobováno zemním plynem z distribučních sítí RWE GasNet, s.r.o.. Na severu řešeného území prochází VTL plynovod, ze kterého jsou severozápadně a východně od Chebu vedeny dvě větve pro VTL regulační stanice Břehnická, Dolní Dvory a Podhrad. Tyto plynovody náleží do I.VTL centrální soustavy plynovodů 2,5 MPa s provozním tlakem 1,7-2,5 MPa. Nové VTL plynovody nejsou navrhovány, byla realizována pouze přeložka: 535 plynovod vysokotlaký (VTL) přeložka levý břeh Ohře Místní soustava - středotlaké plynovody (STL): V řešeném území existuje místní soustava STL plynovodů napojená přes VTL regulační stanice plynu (RSP). Podle příslušnosti k RSP jsou provozní přetlaky STL plynovodů 90, 100 a 300 kpa. Centrální soustava z RSP Zlatý vrch je provozována s přetlakem 90 kpa, soustava z RSP Břehnická s přetlakem 100 kpa (výhled 400 kpa) a zbylé soustavy Tršnická, Dolní Dvory a Podhrad jsou provozovány s přetlakem 300kPa. Nové STL plynovody jsou navrhovány pro plochy změn na okraji města a venkově: 530 plynovod středotlaký (STL) Cheb ul. Pelhřimovská -Želva 531 plynovod středotlaký (STL) Cheb ul. K Hájům - Svatý Kříž 532 plynovod středotlaký (STL) Cheb ul. Na Nivách Nad Klášterní cestou 533 plynovod středotlaký (STL) PPCH 2 Obrázek 14: Trasování distribučních sítí zemního plynu MĚSTO CHEB 25

Místní soustava - nízkotlaké plynovody (NTL): Existuje na území města Cheb. Napojena je přes regulační stanice plynu z místní středotlaké sítě. Provozována je s přetlakem 2,1 kpa. V současné době VTL síť dosahuje délky 17 176 m, STL 38 255 m (964 ks přípojek) a NTL 47 652 m (1 929 ks přípojek). Stupeň plynofikace se v plynárenské praxi vyjadřuje tzv. procentem plynofikace, které vyplývá ze vztahu: Počet odběratelů kategorie domácnosti lomeno / Počet trvale obydlených bytů krát sto = procento plynofikace. V daném případě tento ukazatel dosahuje 84,2%. Dodávky zemního plynu v roce 2013 Společností RWE GasNet, s.r.o. byly poskytnuty údaje o dodávce zemního plynu na území města Chebu údaje byly poskytnuty po jednotlivých odběratelských kategoriích (včetně pásmové charakteristiky) v členění dle katastrálních území města. Celkem bylo v roce 2013 na území města Cheb spotřebováno 273 058 MWh (tj. 26 440 tis. m 3 ) zemního plynu v následujícím členění: 26,5 % v kategorii domácnosti, 55,9 % v kategorii velkoodběru a středního odběru a zbytek (17,6%) v kategorii podnikatelského maloodběru. Tento údaj byl použit do celkových bilancí. Tabulka 18: Dělení dodávek zemního plynu podle odvětví ekonomických činností, rok 2013 Dělení podle ekonomické činnosti - počty k 31.12.2013 Odvětví \ kategorie Domácnosti Maloodběr Velkoodběr a střední odběr Celkový součet bydlení 10 948 8 10 956 doprava 14 1 15 průmysl 1 115 23 168 terciální sféra 50 623 16 689 zemědělství 6 6 Celkový součet 10 999 766 40 11 834 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. Tabulka 19: Členění dodávek zemního plynu podle kategorie odběru, rok 2013 Kategorie velkoodběr a střední odběr Katastrální území města Cheb Počty k 31.12.2013 Spotřeba ZP za rok 2013 [MWh] Spotřeba ZP za rok 2013 [tis.m 3 ] Dolní Dvory 3 2 871 271 Hradiště 6 14 303 1 348 Cheb 31 135 490 12 776 Celkový součet za VO a SO 40 152 663 14 395 Kategorie maloodběr Katastrální území města Cheb Počty k 31.12.2013 Spotřeba ZP za rok 2013 [MWh] Spotřeba ZP za rok 2013 [tis.m 3 ] nepřiřazeno 3 321 34 Dolní Dvory 6 333 31 Háje 6 767 73 Hradiště 15 1 329 127 Cheb 727 44 513 4 392 Skalka 3 517 49 Střížov 6 269 29 MĚSTO CHEB 26

Celkový součet za MO 766 48 049 4 735 Kategorie domácnosti Katastrální území města Cheb DOM domácnosti Spotřeba ZP za rok 2013 [MWh] Spotřeba ZP za rok 2013 [tis.m 3 ] nepřiřazeno 9 135 14 Dolní Dvory 10 102 10 Dřenice 4 38 4 Háje 123 2 276 217 Hradiště 39 567 54 Cheb 10 634 66 397 6 727 Podhrad 103 1 885 179 Skalka 23 392 42 Střížov 54 554 63 Celkový součet za DOM 10 999 72 346 7 310 Celkový součet 11 805 273 058 26 440 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. Zemním plynem jsou zásobována katastrální území města Cheb, která jsou zařazena v následujících grafech pásmových charakteristik odběru. Z těchto grafů také vyplývá, že většina spotřeby zemního plynu byla v prezentovaných kategoriích realizována v katastrálním území Cheb. Obrázek 15: Členění dodávky zemního plynu dle pásem spotřeby, DOMÁCNOSTI (DOM), Cheb, 2013 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. Obrázek 16: Členění dodávky zemního plynu dle pásem spotřeby, MALOODBĚR (MO), Cheb, 2013 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. MĚSTO CHEB 27

Obrázek 17: Členění dodávky zemního plynu dle odběratelských kategorií, Cheb, 2013 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. 3.1.3 Soustava CZT na území města Cheb Za samostatný energetický systém v rámci města Cheb lze považovat centrální zásobování teplem provozované společností TEREA Cheb, s.r.o. CZT sestává ze čtyř nezávislých systémů označovaných podle toho, z jaké z hlavních kotelen jsou zásobovány teplem: Kotelna Riegrova, Kotelna Zlatý Vrch, Kotelna Skalka a Kotelna Nemocnice. Tyto čtyři kotelny dodávají 77% tepla a teplé vody pro CZT Cheb. Zbylých 23% je dodáváno blokovými a domovními kotelnami provozovanými společností TEREA Cheb s.r.o.: kotelna Boženy Němcové, kotelna Brandlova- Divadelní nám., kotelna Brandlova-13.MŠ, 14 kotelna Evropská - Jass,Baťa, kotelna Evropská 12-TYPOS, kotelna Hradební 14, kotelna Hrnčířská, kotelna Karlova 17, kotelna Kasární, kotelna Komenského-9.MŠ, kotelna Májová 31-Čedok, kotelna Májová 68-Česká škola, kotelna Mánesova 23, kotelna Mánesova 34, kotelna Nám. Krále Jiřího 34, kotelna Obrněné brigád-policie, kotelna Přemysla Otakara-3.MŠ, kotelna Sadová, kotelna Sládkova, kotelna Školní, kotelna Šlikova 11, kotelna Valdštejnova 19, kotelna Valdštejnova 49, kotelna Valdštejnova 50, kotelna Zemědělská-15.MŠ, kotelna 17.Listopadu 6. Všechny uvedené blokové a domovní kotelny spalují zemní plyn. Celkově dodávají teplo a teplou vodu pro 139 odběrných míst. Odběratelé jsou bytové domy, veřejná správa, vzdělávací instituce, kulturní a zábavní zařízení a obchody. Následující obrázek zobrazuje celý systém centralizovaného zásobování teplem města Cheb. MĚSTO CHEB 28

Obrázek 18: Soustava CZT na území města Cheb Zdroj: ÚAP Karlovarského kraje, TEREA Cheb V následují tabulce je uvedena souhrnná dodávka tepla pro otop a v teplé vodě za poslední 3 roky z kotelen provozovaných TEREA, s.r.o. Tabulka 20: Dodávky tepla v uplynulých 3 letech, podle jednotlivých kotelen Kotelna Teplo 2011 Teplo 2012 Teplo 2013 TV 2011 (GJ) TV 2012 (GJ) TV 2013 (GJ) Kotelna Zlatý Vrch 51 077 50 985 54 602 19 849 19 448 19 813 Kotelna Riegrova 22 025 23 142 24 314 12 693 12 904 13 292 Kotelna Skalka 38 229 39 213 41 951 21 850 21 472 19 778 Kotelna Nemocnice 32 219 32 473 35 027 5 918 5 749 5 771 blokové a domovní kotelny 54 315 54 076 56 411 10 197 9 457 9 540 Celkem 197 865 199 888 212 306 70 506 69 029 68 194 Zdroj: TEREA Cheb, s.r.o. Paliva na vstupu do výroby tepla a jejich spotřebu v přepočtu na průměrné klimatické podmínky udává tabulka 17. Roční bilance kotelen vycházejí z dat poskytnutých provozovatelem. Tabulka 21: Primární spotřeba paliv ve zdrojích CZT (včetně kogenerace), stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky (1998-2013) Subkategori e Kotelna zemní plyn extralehký topný olej Celkem [GJ/r] REZZO 1 01 kotelna Riegrova 94 436 2 811 97 247 02 kotelna Zlatý Vrch 42 671 42 671 03 kotelna Skalka 78 696 1 230 79 927 MĚSTO CHEB 29

Subkategori e Kotelna zemní plyn extralehký topný olej Celkem [GJ/r] REZZO 2 REZZO 3 04 kotelna Nemocnice 49 680 1 304 50 984 11 kotelna Boženy Němcové 953 953 12 kotelna Brandlova-Divad.nám. 3 058 3 058 14 kotelna Evropská-Jass,Baťa 891 891 15 kotelna Evroská 12-TYPOS 658 658 17 kotelna Hradební 14 4 313 4 313 18 kotelna Hrnčířská 8 863 8 863 19 kotelna Karlova 17 1 091 1 091 22 kotelna Kasární 16 615 16 615 25 kotelna Májová 31-Čedok 3 284 3 284 26 kotelna Májová 68-Česká škola 1 734 1 734 27 kotelna Mánesova 23 882 882 28 kotelna Mánesova 34 3 234 3 234 30 kotelna Obrněné brigád-policie 2 547 2 547 32 kotelna Sadová 2 710 2 710 33 kotelna Sládkova 8 433 8 433 34 kotelna Školní 4 934 4 934 35 kotelna Šlikova 11 938 938 36 kotelna Valdštejnova 19 954 954 37 kotelna Valdštejnova 49 2 646 2 646 38 kotelna Valdštejnova 50 1 795 1 795 40 kotelna 17.Listopadu 6 1 421 1 421 13 kotelna Brandlova-13.MŠ 360 360 20 kotelna - Karlova 32 200 200 21 kotelna - Karlova 35 27 27 23 kotelna Komenského-9.MŠ 605 605 29 kotelna Nám.krále Jiřího 34 237 237 31 kotelna Přemysla Otakara-3.MŠ 403 403 39 kotelna Zemědělská-15.MŠ 350 350 Celkem 339 620 5 346 344 966 Zdroj: TEREA Cheb, s.r.o. Spotřeba zemního plynu dosahuje ročně téměř 340 000 GJ/rok a sektor výroby tepla je rozhodujícím spotřebitelem zemního plynu na území města Cheb. Následující tabulka ukazuje souhrnnou účinnost na kotlích a v rozvodech soustav CZT a také objem tepla vyrobeného tepelnými čerpadly a ze solárních kolektorů (v některých výměníkových stanicích, které přísluší ke kotelnám Zlatý Vrch, Riegrova, Skalka i Nemocnice, jsou instalována tepelná čerpadla vzduch-voda, která jsou využívána pro ohřev teplé vody zejména v letním období). Z tabulky je zřejmá vysoká účinnost výroby tepla. U tepelných ztrát v distribuci se jedná o průměrnou hodnotu za všechny kotelny. MĚSTO CHEB 30

Tabulka 22: Výroba a dodávky tepla celkem, účinnost výroby a distribuce tepla, rok 2013 Ukazatel GJ/rok Celková výroba tepelné energie na zdrojích 295 099 z toho pro přípravu TV 7 355 TE 287 744 Tepelná energie z domovních kotelen 7 952 Výroba elektrické energie Spotřeba LTO 326 ZP 387 217 Solární kolektory 147 TČ 4 510 SUMA 392 200 Tepelná energie z provozovaných zdrojů 287 744 Ztráty při rozvodu TE 18 493 Tepelná energie na výstupu z rozvodů 269 251 z toho z primárního rozvody CZT 21 787 pro centrální přípravu TV 62 253 ze sekundárních rozvodů 145 263 z rozvodů z blokových kotelen 39 362 pro vlastní spotřebu 586 Počet odběratelů 209 Počet odběrných míst 411 Celková energetická účinnost zdrojů 0,885285 Ztráty v rozvodech TE 0,064269 Zdroj: TEREA Cheb, s.r.o. Teplo je dodáváno především do sektoru domácností a do objektů veřejné sféry strukturu dodávaného tepla ukazuje obrázek 18. Obrázek 19: Spotřeba tepla na otop a TV v členění podle sektoru spotřeby, rok 2013 Zdroj: TEREA Cheb, s.r.o. MĚSTO CHEB 31

3.1.4 Stávající využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na území města Biomasa v podobě dřeva a dřevního odpadu je z obnovitelných zdrojů energie nejrozšířenějším zdrojem a to zejména v průmyslu a ve spotřebě domácností pro výrobu tepla na otop (ÚT) i na ohřev teplé vody. Kusové dřevo a dřevní odpad si jednotliví odběratelé ze sektoru domácností zajišťují přímo od lesních závodů a vlastníků lesa nebo z dřevařské výroby. Na území města se také nachází a je částečně využit energetický potenciál vodních toků a to MVE Pomezná u Chebu, MVE Jindřichov, MVE Skalka, MVE Cheb a MVE Podhrad u Chebu. Tyto elektrárny mají celkový instalovaný výkon 1 113 kw. Tabulka 23: Přehled malých vodních elektráren na území města Chebu Vodní elektrárna Instalovaný výkon (kw) Roční výroba 2012 (GWh) Počet turbin Vodní tok Říční kilometr MVE Jindřichov 144 0,380 1 Ohře 237,05 MVE Cheb 115 0,397 2 Ohře 241,32 MVE Skalka 719 1,583 3 Ohře 242,41 MVE Pomezná u Chebu 55 0,308 1 Ohře neuveden MVE Podhrad 80 0,336 2 Odrava 16,63 Z informací o sazbách v dodávce elektrické energie pro město Cheb, jsou na území města objekty, využívající nízkopotenciální teplo prostřednictvím tepelných čerpadel. Celkem by se mělo jednat o 80 odběrných míst se sazbou pro tepelná čerpadla, 64 odběrných míst v domácnostech a 16 odběrných míst pro podnikání. Tepelná čerpadla používá ve výměníkových stanicích také provozovatel soustavy CZT, TEREA, s.r.o. Na území města je instalováno 36 fotovoltaických elektráren umístěných převážně na střechách. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na území města Chebu je 1 036 kwp. Celková roční výroba těchto elektráren je cca 0,984 GWh. Uvažovaná průměrná roční výroba je 950 kwh/kwp. V přidružené obci Klest instalována zemědělská bioplynová stanice o výkonu 1 200 kw. K této elektrárně se nepodařilo získat data o výrobě elektřiny. Ale na základě zkušeností je možné uvažovat minimální využití instalovaného výkonu 8 000 hodin za rok a vlastní spotřebou elektřiny 8%. Jako průměrnou roční výrobu této bioplynové stanice budeme uvažovat 8,832 GWh. Ještě zde zmíníme využití solárního tepla v na dvou místech v Chebu. Solární kolektory slouží pro ohřev teplé vody panelového domu v ul. B. Němcové 11 v severní části Chebu, cca 90 m 2 panelů s průměrným ročním energetickým ziskem 0,03 GWh a solární kolektory, které slouží pro předehřev teplé vody pro panelový dům v ul. Palackého 16. Jsou umístěny na střeše výměníkové stanice (kotelna Riegrova), cca 60 m 2 s průměrným ročním energetickým ziskem 0,02 GWh Na území města Chebu nejsou instalovány žádné zdroje energie využívající energii větru a geotermální energii. Z pohledu energetické územní soběstačnosti města není podíl výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů ve výchozím roce aktualizace ÚEK města Chebu významný, s výjimkou využití dřeva pro vytápění pro integrované obce města Cheb je využití dřeva zásadní. MĚSTO CHEB 32

Tabulka 24: Výroba elektřiny a tepla z OZE Zdroj Teplo Elektřina Tepelná čerpadla 6 857 Malé vodní elektrárny 10 814 Solární fotovoltaické panely 3 542 Solární termické kolektory 180 Bioplyn 5 578 Biomasa (dřevo) 61 937 Celkem 74 372 14 537 Tabulka 25: Cheb Využití OZE ve spotřebě po přeměnách na území města Cheb, 2013, po KÚ města Kód KÚ Název KÚ dřevo nízko-potenciální teplo solární energie Celkem [GJ/r] 636576 Háje u Chebu 4 851 486 5 337 650862 Skalka u Chebu 886 29 915 650871 Střížov u Chebu 754 57 811 650919 Cheb 46 653 5 743 180 52 576 651028 Hradiště u Chebu 1 459 1 459 651052 Dolní Dvory 365 365 651079 Dřenice u Chebu 676 676 723720 Podhrad 2 552 143 2 695 726435 Loužek 448 448 636568 Dolní Pelhřimov 748 748 726427 Chvoječná 119 29 148 768901 Tršnice 571 257 828 650820 Bříza nad Ohří 134 134 755028 Starý Hrozňatov 1 385 86 1 470 651061 Horní Dvory 248 29 276 650854 Klest 87 87 Celkem [GJ/r] 61 937 6 857 180 68 974 Zdroj: vlastní šetření 3.2 Spalovací zdroje na území města Cheb 3.2.1 Zdroje dat a členění zdrojů Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (dále jen zákona), jehož správou je za celou Českou republiku pověřen Český hydrometeorologický ústav. Podle zákona se zdroje člení na stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle technologického určení na spalovací zdroje, spalovny odpadů a jiné 4 zdroje. Podle tepelného příkonu spalovacích zdrojů, rozsahu znečišťování a způsobu sledování se zdroje dělí na jednotlivě evidované (vyjmenované zdroje dle Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb.) a hromadně sledované. Mezi hromadně sledované zdroje patří především vytápění domácností, doprava, provoz nesilničních vozidel, chovy zvířat a použití organických rozpouštědel. 4 zdroje používající organická rozpouštědla, zdroje, v nichž dochází k nakládání s benzínem a ostatní zdroje MĚSTO CHEB 33

Jednotlivé dílčí databáze, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. Výchozím podkladem pro prezentovanou energetickou a emisní bilanci bodově evidovaných zdrojů 5 jsou údaje souhrnné provozní evidence za rok 2012, ohlašované prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) podle zákona č. 25/2008 Sb. 3.2.2 Vyjmenované (bodové) stacionární zdroje (REZZO 1 a REZZO 2) Databáze REZZO 1 a REZZO 2, obsahující údaje stacionárních zdrojů vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., spravuje ČHMÚ Praha - úsek ochrany čistoty ovzduší, oddělení emisí a zdrojů. Výchozím podkladem pro stanovení množství znečišťujících látek, které jsou vnášeny do ovzduší z jednotlivě evidovaných stacionárních zdrojů, jsou údaje souhrnné provozní evidence (SPE), získané prostřednictvím webových služeb s využitím speciální SW aplikace z informačního systému ISPOP, provozovaného CENIA - českou informační agenturou životního prostředí. Výsledná databáze vyjmenovaných (zpravidla emisně významných) stacionárních zdrojů je v ČHMÚ k dispozici ve formě relační databáze ve struktuře typizované sestavy SPE (kompletní sestava souhrnné provozní evidence), KLIENT (pouze vybrané položky) a SYMOS (sestava emisí a parametrů jejich vypouštění jednotlivými komíny/výduchy pro účely modelování). Vyjmenované zdroje, definované přílohou č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., slučují původně odděleně evidované kategorie zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů REZZO 1 a středních zdrojů REZZO 2 do jedné, společné kategorie, která se dále člení dle skupin. Zároveň je dikcí zákona o ovzduší č 201/2012 Sb. omezen počet takto jednotlivě evidovaných stacionárních zdrojů oproti původní evidenci, protože spodní výkonová hranice, od které se provozovatelů zdrojů týkala ohlašovací povinnost, se z původního instalovaného tepelného výkonu 6 většího než 200 kw t (zákon č. 86/2002 Sb.) omezila na zdroje s jmenovitým tepelným příkonem 7 větším než 300 kw t. 8 Na území města Cheb bylo v roce 2012 evidováno: 12 zdrojů kategorie REZZO 1 9 spalovacích (z toho 4 využívané jako zdroje, pracující do soustavy CZT) a 3 technologické 83 zdrojů kategorie REZZO 2 64 spalovacích (z toho 21 využívaných jako zdroje, pracující do soustavy CZT) a 19 technologických 5 zvláště velké, velké a střední zdroje podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, účinného v období ohlašování údajů za rok 2011, odpovídající do značné míry zdrojům vyjmenovaným v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší 6 Výkon (tepelný výkon) zdroje je množství tepla, které zdroj za jednotku času předá teplonosné látce, vsázce nebo vytápěnému prostoru. Tepelný výkon zdroje je nižší než příkon zdroje o ztráty výkonu. Poměr tepelného výkonu kotle k tepelnému příkonu kotle pak vyjadřuje účinnost kotle v % 7 Příkon zdroje je množství tepla, které je za jednotku času dodáno zdrojem spalováním paliva. 8 4, odst. (7) zákona o ochraně ovzduší: Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů. MĚSTO CHEB 34

Obrázek 20: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, podle přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., na území města Cheb, 2012 Zdroj: ČHMÚ - ISPOP Trend vývoje emisí základních škodlivin a CO 2 z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 je v posledních letech vzestupný: Obrázek 21: Vývoj emisí základních škodlivin (t/r) z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 na území města Cheb, 2010-2012 Zdroj: ČHMÚ ISPOP MĚSTO CHEB 35

Tabulka 26: Emise základních škodlivin z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 na území města Cheb, 2010-2012 Znečišťující látka rok 2010 t/rok rok 2011 t/tok rok 2012 t/rok TZL 6,6739 7,253 7,5634 SO₂ 64,154 63,07 78,554 NOₓ 45,121 40,18 45,309 CO 16,797 24,51 33,044 VOC 34,486 42,58 46,926 V emisích tuhých znečišťujících látek došlo za poslední 3 roky k mírnému nárůstu o 0,9 t/r (tj. na cca 113 % stavu roku 2010). Nejvyšší nárůst zaznamenaly emise SO 2 o 14,4 t/r (122 %). Na tomto navýšení má majoritní podíl zdroj Strojírny Cheb, a.s., kde emise SO 2 za roky 2010 až 2012 vzrostly o 14,338 t/r (v roce 2013 však opět výrazně poklesly na hodnotu 16,445 t/r, což je cca 41% hodnoty z roku 2012). Emise NO x zaznamenaly ve stejném období nejprve mírný pokles a poté se v roce 2012 vrátily na stejnou výši roku 2010. Emise CO vzrostly na téměř dvojnásobek a to především díky zdrojům Holz Schiller s.r.o. - Areál Cheb Podhradská, Chebská obalovna, spol. s r.o. a Strojírny Cheb, a.s. K více jak třetinovému nárůstu došlo i u emisí VOC (o + 12,4 t/r). Na tomto nárůstu se nejvíce podílely zdroje Ofsetový Tisk Cheb s.r.o. a Milan Dolejš - dopravní značení. Tabulka 27: Emise základních škodlivin z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 na území města Cheb, členěno dle kategorií odvozených z přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb.,2010-2012 ID Kategorie ROK TZL SO₂ NOₓ CO VOC 101 Energetika výroba tepla a el. energie: vyjmenované zdroje 40 Výroba a zpracování kovů a plastů 50 Zpracování nerostných surovin 70 Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl 2010 3,006 64,152 44,876 16,755 10,030 2011 3,387 63,060 38,724 19,250 8,147 2012 4,276 78,550 45,075 26,874 7,630 2010 0,000 0,000 2011 0,019 0,000 2012 0,048 0,000 2010 2,630 0,147 2011 2,803 0,006 0,307 5,200 0,162 2012 2,068 0,004 0,069 6,137 0,000 2010 0,886 0,002 0,229 0,026 0,013 2011 0,836 0,000 1,148 0,062 0,011 2012 0,902 0,000 0,165 0,033 0,020 80 Chovy hospodářských zvířat 2010 0,000 90 Použití organických rozpouštědel 100 Nakládání s benzinem 2010 0,149 0,000 0,000 0,000 22,858 2011 0,208 32,643 2012 0,269 0,000 0,000 0,000 37,616 2010 1,413 2011 1,415 2012 1,660 MĚSTO CHEB 36

ID Kategorie ROK TZL SO₂ NOₓ CO VOC 110 Ostatní zdroje Zdroj: ČHMÚ ISPOP 2010 0,003 0,000 0,017 0,016 0,026 2011 0,206 Nejvyšší podíl na emisích sledovaných škodlivin mají spalovací procesy v kategorii Energetika výroba tepla a el. energie, která u TZL obsahuje 56,5 %, u SO 2 téměř 100 % u NO x 99,5 % a v případě CO je to 81,3 %. Jedinou výjimku tvoří kategorie Použití organických rozpouštědel, která dominuje u emisí VOC (80,2 %). Vývoj emisí v dominantní kategorii Energetika výroba tepla a el. energie determinují klimatické podmínky daného roku, skladba spalovaných paliv, rozšiřující se nová zástavba a pokračující úsporná opatření na straně odběratelů. Obrázek 22: Vývoj spotřeby paliv (GJ/r) ve vyjmenovaných stacionárních zdrojích REZZO 1 a REZZO 2 na území města Cheb, 2010-2012 Zdroj: ČHMÚ ISPOP V roce 2012 bylo ve zdrojích REZZO 1 instalováno 69,651 MWt (z toho 50 MWt ve zdrojích CZT) a ve zdrojích REZZO 2 55,75 MW t výkonu (z toho 17,431 MWt ve zdrojích CZT). 3.2.3 Plošné stacionární zdroje (REZZO 3) Do plošně sledovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak zdroje provozované organizacemi (podnikatelský sektor), jednak lokální (domácí) topeniště provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů a ohřevu teplé vody. Aktualizaci údajů o malých zdrojích znečišťování REZZO 3 provádějí orgány obce. Celkové procento sledovaných zdrojů je však velmi malé, obzvláště pak v plynofikovaných lokalitách. Pro spotřebu zemního plynu v neevidovaných, malých podnikatelských stacionárních zdrojích jsme využili měřené dodávky zemního plynu od RWE GasNet, s.r.o. v členění na kategorii odběratele (maloodběr, střední odběr a velkoodběr). Do bilance emisí z malých zdrojů REZZO 3 byly zahrnuty emise ze spotřeby zemního plynu, jejichž spotřeba není uvedena v souhrnné provozní evidenci jednotlivě sledovaných stacionárních zdrojů (vyjmenované zdroje REZZO 1+REZZO 2). MĚSTO CHEB 37

Spotřebu paliv v domácích (lokálních) topeništích jsme provedli částečně modelově (pevná a kapalná paliva), částečně jsme ji převzali ve skutečné, měřené výši (zemní plyn v kategorii DOM). Jako podklad pro modelový výpočet spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích posloužily údaje ze sčítání lidu, bytů a domů (SLDB) z roku 2011, aktualizovaný nově postavenými objekty od termínu sčítání na stávající stav. Ve spotřebě paliva a emisích byly zohledněny kvalitativní znaky spalovaných pevných paliv na řešeném území (podklady TEKO Praha). K modelově vypočtené spotřebě pevných a kapalných paliv pak byla ve výsledné bilanci přiřazena skutečná (měřená) spotřeba zemního plynu z údajů RWE GasNet, s.r.o. Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých katastrálních území města Chebu. Pro stanovení spotřeby byly využity následující údaje: Počet obydlených bytů v rodinných domech, bytových domech a ostatních budovách. Počet bytů obydlených přechodně, počet bytů sloužících k rekreačním účelům a počet bytů v rekonstrukci. Průměrná výměra obydlených bytů v členění na byty v rodinných domcích a byty v bytových domech a ostatních budovách Počet bytů v členění dle způsobu vytápění (ústřední, etážové, kamna) Počet bytů v členění dle energie použité k vytápění (uhlí, dřevo, propan-butan, LTO, elektřina, plyn) Počet bytů v členění dle roku výstavby (do roku 1919, 1920 až 1945, 1946 až 1970, 1971 až 1980, 1981 až 1990, 1991 až 2001 a 2002 až 2011) Skladba spotřeby pevných paliv v lokalitě (% zastoupení jednotlivých druhů pevných paliv) Průměrné kvalitativní znaky pevných paliv (výhřevnost, popelnatost, sirnatost, podíl jednotlivých druhů pevných paliv na celkové dodávce) Uvažovaná potřeba tepla na vytápění na 1 m 2 vytápěné plochy v členění na rodinné domky a bytové domy a diferencovaná dle roku výstavby Celková účinnost pro daný způsob spalování paliv (přepočet potřeby tepla na spotřebu paliva) Měřená dodávka zemního plynu v členění na otop, ohřev TV a ostatní (technologie, vaření) Výpočet emisí sledovaných znečišťujících látek (TZL, SO 2, NO x, CO, VOC) ze spotřeby zemního plynu (neevidované v REZZO 1 a 2) a z ostatních malých zdrojů znečišťování ovzduší na pevná a kapalná paliva (lokální topeniště a kotelny REZZO 3) byl proveden ze spotřeby paliva, druhu paliva, příslušných emisních faktorů, jakostních parametrů paliv, typu roštu, účinnosti odlučovacího zařízení a výkonu kotle popř. druhu technologické výroby. Emisní faktory sledovaných škodlivin byly převzaty z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. Emisní faktory. Výpočet množství vypuštěné znečišťující látky: E = ef M l kde ef - emisní faktor, M - mn. jednotek, na které je ef vztažen Je-li zavedeno trvalé opatření omezující únik znečišťující látky (odlučovače) η E = c E 1 l 100 kde η je účinnost odlučovacího zařízení MĚSTO CHEB 38

Pro výpočet emisí u lokálních topenišť s pevnými palivy byly použity průměrné kvalitativní znaky pevných paliv, spalovaných v Karlovarském kraji v roce 2013, které byly stanoveny na základě údajů z materiálů ČHMÚ, zpracovaných pro účely emisních bilancí v TEKO Praha. Tabulka 28: Kvalitativní znaky tuhých paliv pro modelový výpočet spotřeby v lokálních topeništích, Cheb, 2013 Druh paliva výhřevnost paliva Q r i obsah popelovin v původním palivu v % hm. A p obsah síry v původním palivu v % hm. S p [MJ/kg] [%] [%] [%] % z celkové spotřeby v GJ Hnědé uhlí 18,426 6,545 0,846 98,46% Černé uhlí 20,849 3,200 0,253 0,98% Koks 26,080 8,294 0,533 0,56% Zdroj: Zdroj dat: TEKO Praha, ČHMÚ, stav 2013 Průměrné tuhé palivo vykazuje následující kvalitativní znaky Q i = 18,530 MJ/kg, A P = 6,547, S p = 0,844 Emise z lokálních zdrojů spalujících kapalná (propan-butan, LTO) a plynná paliva (zemní plyn) byly vypočteny emisními faktory z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. Emisní faktory. Výška komína u lokálních topenišť byla stanovena z údaje o podlažnosti trvale obydlených, lokálně vytápěných objektů v jednotlivých urbanistických obvodech (údaj ze sčítání LBD). Spotřeba paliv byla vypočtena modelově na průměrné klimatické podmínky. Emisní faktory pro výpočty emisí CO 2 ze spalovacích procesů byly převzaty z emisní databáze Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší, vedeného pro potřeby emisních bilancí Českým hydrometeorologickým ústavem (emisní faktory v souladu se zásadami IPCC). 3.3 Bilance spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEK 3.3.1 Způsob sestavení energetických a emisních bilancí Spotřeba paliv a energie v domovním a bytovém fondu města Cheb byla propočtena na základě údajů dodavatelů paliv a energie do území (stav 2013) a na základě údajů Sčítání domů, lidu a bytů v roce 2011, doplněných o údaje o výstavbě na území města od roku 2011 do roku současnosti. Pro REZZO 1 a REZZO 2 byly použity jako výchozí údaje data ze souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2013. 3.3.2 Primární spotřeba paliv a energie Primární spotřeba paliv a energie (tj. spotřeba na vstupu do energetických spotřebičů včetně výroben elektřiny a tepla) byla vypočtena z údajů v REZZO 1 a 2, údajů od dodavatelů paliv a energie a z údajů o spotřebě v jednotlivých sektorech dopočtených či zjištěných z poskytnutých podkladů a informací. Primární spotřeba paliv a energie činila na území města Cheb ve výchozím roce po přepočtu na průměrné klimatické podmínky 1 434 388 GJ/rok. V bilanci primární spotřeby celkem převládá zemní plyn s 63,7 % podílem na celkových dodávkách paliv a energie. MĚSTO CHEB 39

Obrázek 23: Primární spotřeba paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby, GJ/rok, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb Obrázek 24: Skladba primární spotřeby paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby v %, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb Největší podíl na primární spotřebě má spotřeba ve zdrojích pro výrobu elektřiny a tepla, následovaná spotřebou v sektoru bydlení a terciární sféře. MĚSTO CHEB 40

3.3.3 Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku Bilance konečné spotřeby paliv a energie je vypočtena z bilance primární spotřeby paliv a energie v území, po odečtení paliv na vstupu do výroby dodávkového tepla a elektřiny a započtení vyrobeného tepla. Bilance byla vypracována po katastrálních územích, v členění dle sektoru spotřeby a v členění dle jednotlivých druhů paliv a energie. Také v bilanci konečné spotřeby převládá zemní plyn (40,2 %), zejména v terciéru a bydlení. Konečná spotřeba paliv a energie činila na území města Cheb ve výchozím roce po přepočtu na průměrné klimatické podmínky 1 376 571 GJ/rok. Obrázek 25: Konečná spotřeba paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby, GJ/rok, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb Obrázek 26: Skladba konečné spotřeby paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby v %, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb MĚSTO CHEB 41

Tabulka 29: Konečná spotřeba paliv a energie ve výchozím roce, Cheb, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Název KÚ Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělst ví (budovy) Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Elektřina MOP+VO Celkem [GJ/r] Háje u Chebu 0 2 569 32 019 34 588 Skalka u Chebu 1 654 2 770 4 424 Střížov u Chebu 1 559 18 4 824 6 400 Cheb 2 765 105 312 283 588 41 885 549 245 982 796 Hradiště u Chebu 59 489 7 101 66 591 Dolní Dvory 10 205 325 2 538 13 067 Dřenice u Chebu 1 047 1 047 Podhrad 44 15 103 15 147 Loužek 772 772 Dolní Pelhřimov 2 214 2 214 Podhoří u Chebu 174 174 Chvoječná 9 587 596 Jindřichov u Tršnic 1 718 1 718 Tršnice 80 3 950 4 030 Bříza nad Ohří 587 587 Starý Hrozňatov 27 7 641 7 667 Horní Dvory 9 1 650 1 659 Cetnov 275 275 Klest 1 557 1 557 nečleněno 459 230 801 231 260 Celkem [GJ/r] 2 765 175 007 1 559 288 322 41 885 636 232 230 801 1 376 571 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, TEREA Cheb s.r.o., ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Bilance konečné spotřeby paliv energie odráží skutečné energetické nároky jednotlivých spotřebitelských sektorů. Na území města Cheb převládá spotřeba paliv a energie v domácnostech s podílem cca 46 %, následovaná spotřebou v průmyslu a terciéru, které jsou soustředěny především do KÚ Cheb. MĚSTO CHEB 42

Obrázek 27: Konečná spotřeby paliv a energie v členění dle druhu paliva a energie v GJ/r, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb Následující tabulky v různém členění uvádějí primární spotřebu paliv a energie a konečnou spotřebu paliv a energie na území města Cheb. tuhá paliva: koks, černé uhlí tříděné, hnědé uhlí tříděné kapalná paliva: extralehký topný olej, nafta, jiná kapalná paliva plynná paliva: zemní plyn, propan-butan obnovitelné a druhotné zdroje: bioplyn, dřevo, nízkopotenciální teplo, vodní energie, solární energie dovoz elektřiny: dodávka elektřiny, vyrobené mimo území města (rozdíl mezi spotřebou elektřiny a výrobou elektřiny v území) MĚSTO CHEB 43

Tabulka 30: Primární spotřeba paliv a el.energie v území ve výchozím roce, členěno dle kategorie zdroje a druhu paliv, Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky Kategorie zdroje Subkategorie tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva obnovitelné a druhotné zdroje dovoz elektřiny Celkem [GJ/r] Vyjmenované stacionární zdroje REZZO 1 73 397 5 590 298 490 377 477 REZZO 2 4 857 122 201 199 47 973 254 151 Celkem z Vyjmenované stacionární zdroje 78 255 5 712 499 689 47 973 631 629 Hromadně sledované stacionární zdroje Lokální topeniště 58 599 461 250 273 21 641 330 975 Podnikatelské zdroje REZZO 3 167 151 167 151 Celkem z Hromadně sledované stacionární zdroje 58 599 461 417 425 21 641 498 126 Dovoz elektřiny 282 811 282 811 Tepelná čerpadla 7 286 7 286 Využití OZE pro výrobu elektřiny a tepla Malé vodní elektrárny 10 814 10 814 Solární fotovoltaické panely 3 542 3 542 Solární termické kolektory 180 180 Celkem z Využití OZE pro výrobu elektřiny a tepla 21 822 21 822 Celkem [GJ/r] 136 854 6 173 917 114 91 436 282 811 1 434 388 MĚSTO CHEB 44

Tabulka 31: Primární spotřeba paliv a el.energie v území ve výchozím roce, členěno dle sektoru spotřeby a druhu paliv, Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky Sektor spotřeby Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy) Terciární sféra Sekce NACE tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva obnovitelné a druhotné zdroje dovoz elektřiny Celkem [GJ/r] Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 2 755 5 590 355 156 21 642 282 811 667 955 Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 5 569 5 833 11 402 Zpracovatelský průmysl 41 870 101 85 326 42 140 169 437 Zemědělství, lesnictví a rybářství 1 559 1 559 Administrativní a podpůrné činnosti 8 026 8 026 Činnosti v oblasti nemovitostí 1 503 1 503 Informační a komunikační činnosti 3 950 953 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 2 253 2 253 Peněžnictví a pojišťovnictví 978 978 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 2 102 18 10 507 12 626 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 5 454 5 454 Vzdělávání 12 669 12 669 Zdravotní a sociální péče 3 130 3 130 Ostatní činnosti 164 872 164 872 Doprava (budovy) Doprava a skladování 31 527 8 891 40 417 Bydlení Bydlení 58 599 461 250 273 21 821 331 155 Celkem [GJ/r] 136 854 6 173 917 114 91 436 282 811 1 434 388 MĚSTO CHEB 45

Tabulka 32: Spotřeba paliv a energie po přeměnách ve výchozím roce, členěno dle kategorie zdroje a druhu paliv, Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky Sektor spotřeby Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Sekce NACE tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva obnovitelné a druhotné zdroje CZT elektřina Celkem [GJ/r] Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 2 755 9 2 765 Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 5 569 5 569 Zpracovatelský průmysl 41 870 101 85 326 42 140 169 437 Zemědělství Zemědělství, lesnictví a rybářství (budovy) 1 559 1 559 Administrativní a podpůrné činnosti 8 026 8 026 Činnosti v oblasti nemovitostí 1 503 0 1 503 Informační a komunikační činnosti 3 950 953 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 2 253 9 341 11 595 Peněžnictví a pojišťovnictví 978 978 Ubytování, stravování a pohostinství 772 772 Velkoobchod a maloobchod; opravy Terciární sféra a údržba motorových vozidel 2 102 18 10 507 8 192 20 818 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 5 454 9 848 15 302 Vzdělávání 12 669 26 128 1 38 797 Zdravotní a sociální péče 3 130 18 960 22 090 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0 Profesní, vědecké a technické činnosti 190 190 Ostatní činnosti 164 872 2 136 167 008 Doprava (budovy) Doprava a skladování 31 527 8 891 1 468 41 885 Bydlení Bydlení 58 599 461 250 273 26 970 197 011 102 917 636 232 Elektřina MOP+VO nečleněno 230 801 230 801 Celkem [GJ/r] 136 854 583 561 958 71 246 272 210 333 719 1 376 571 MĚSTO CHEB 46

3.4 Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza) Ze spotřeby paliv a energie ve stacionárních zdrojích na území města byla vypočtena produkce emisí znečišťujících látek do ovzduší (základních) a emise skleníkového plynu CO 2. Emise ze zdrojů REZZO 1 (zdroje o instalovaném tepelném výkonu nad 5 MW) a REZZO 2 (0,2 až 5 MW) byly získány od Českého hydrometeorologického ústavu. Emise z malých zdrojů REZZO 3 byly vypočteny s pomocí emisních faktorů 9. Tabulka 33: Emise základních škodlivin a CO 2 - členěno dle druhu paliva a kategorie zdroje, rok 2012/13, město Cheb (včetně emisí CO 2 ze spotřeby elektrické energie) Kategorie zdroje Látka tuhá kapalná plynná technologie elektřiny [t/r] dovoz Celkem OZE paliva paliva paliva Vyjmenované TZL 3,096 0,116 0,463 1,675 2,290 7,640 stacionární SO₂ 79,367 0,028 0,154 0,143 79,693 zdroje NOₓ 19,642 9,402 14,742 2,180 45,966 (REZZO 1, REZZO 2) CO 11,857 4,026 10,027 7,613 33,523 VOC 3,779 0,923 7,141 2,718 32,573 47,134 CO₂ 7 393 419 27 893 0 35 704 Hromadně TZL 20,696 0,023 0,272 8,656 29,647 sledované SO₂ 50,657 0,020 0,116 1,665 52,457 stacionární NOₓ 6,344 0,022 15,788 1,165 23,319 zdroje (REZZO 3) CO 142,744 0,006 3,887 1,665 148,303 VOC 28,232 0,004 0,777 1,482 30,494 CO₂ 5 520 34 23 323 0 28 877 Dovoz elektřiny TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ 18 264 18 264 Celkem TZL 23,792 0,139 0,735 10,331 2,290 37,287 Celkem SO₂ 130,024 0,048 0,270 1,808 132,149 Celkem NOₓ 25,986 9,424 30,530 3,345 69,285 Celkem CO 154,601 4,032 13,915 9,277 181,826 Celkem VOC 32,011 0,927 7,918 4,199 32,573 77,628 Celkem CO₂ 12 913 453 51 215 0 18 264 82 845 Tabulka 34: Emise základních škodlivin a CO 2 - členěno dle KÚ a sektoru spotřeby, rok 2012/13, město Cheb (včetně emisí CO 2 ze spotřeby elektrické energie) Název KÚ Látka Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy) Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Celkem [t/r] Dolní Dvory TZL 0,109 0,000 0,747 0,856 SO₂ 0,003 0,000 1,498 1,502 9 Emise ze zvláště velkých, velkých a středních zdrojů se dle zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovují především měřením. Měřením se zjišťuje emise těch látek, pro které má zdroj stanoveny emisní limity. Podrobnosti o zjišťování znečišťujících látek uvádí nařízení vlády č. 146/2007 Sb. a vyhláška MŽP č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2002 Sb. Emisní faktor je střední měrná výrobní emise dané znečišťující látky typická pro určitou skupinu zdrojů. Emisní faktory se stanovují buď měřením na zdrojích daného typu nebo výpočtem v případech, kde lze aplikovat tzv. bilanční metodu. Typickým případem aplikace bilanční metody je stanovení emisních faktorů TZL a SO 2 při spalování tuhých paliv, kde výchozí veličinou je obsah popela, resp. obsah síry v původním palivu. MĚSTO CHEB 47

Název KÚ Látka Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy) Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Celkem [t/r] Dřenice u Chebu Háje u Chebu Hradiště u Chebu NOₓ 0,201 0,012 0,216 0,429 CO 0,032 0,003 4,174 4,210 VOC 4,584 0,001 0,845 5,430 CO₂ 570 18 178 766 TZL 0,331 0,331 SO₂ 0,201 0,201 NOₓ 0,060 0,060 CO 0,472 0,472 VOC 0,129 0,129 CO₂ 23 23 TZL 2,026 0,001 7,196 9,224 SO₂ 0,001 13,227 13,228 NOₓ 0,091 2,149 2,240 CO 0,023 36,656 36,679 VOC 0,000 1,090 7,508 8,598 CO₂ 135 1 811 1 946 TZL 0,125 1,755 1,879 SO₂ 0,031 2,969 3,000 NOₓ 1,932 0,509 2,440 CO 6,624 8,167 14,791 VOC 16,632 1,694 18,325 CO₂ 3 322 419 3 741 Cheb TZL 0,458 3,183 0,135 1,697 9,731 15,204 SO₂ 3,566 40,891 0,890 34,356 17,743 97,446 NOₓ 21,190 14,902 7,422 6,401 11,207 61,122 CO 8,389 14,800 3,430 1,749 51,043 79,411 VOC 10,704 12,434 1,263 0,731 10,440 35,573 CO₂ 20 494 5 131 11 721 3 465 14 748 55 559 Podhrad TZL 2,634 2,634 SO₂ 4,134 4,134 NOₓ 0,860 0,860 CO 11,345 11,345 VOC 2,380 2,380 CO₂ 769 769 Skalka u Chebu Střížov u Chebu TZL 0,001 0,355 0,356 SO₂ 0,000 0,069 0,069 NOₓ 0,062 0,101 0,163 CO 0,015 0,081 0,097 VOC 0,003 0,063 0,066 CO₂ 92 78 170 TZL 0,001 0,698 0,699 SO₂ 0,000 1,024 1,024 NOₓ 0,073 0,246 0,319 CO 0,014 2,800 2,814 VOC 0,003 0,594 0,597 CO₂ 87 230 317 Klest TZL 0,500 0,500 SO₂ 1,145 1,145 NOₓ 0,147 0,147 MĚSTO CHEB 48

Název KÚ Látka Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy) Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Celkem [t/r] CO 3,214 3,214 VOC 0,640 0,640 CO₂ 124 124 Cetnov TZL 0,053 0,053 SO₂ 0,129 0,129 NOₓ 0,016 0,016 CO 0,363 0,363 VOC 0,072 0,072 CO₂ 14 14 Horní Dvory Starý Hrozňatov Bříza nad Ohří Jindřichov u Tršnic TZL 0,507 0,507 SO₂ 1,017 1,017 NOₓ 0,138 0,138 CO 2,830 2,830 VOC 0,573 0,573 CO₂ 109 109 TZL 2,365 2,365 SO₂ 4,528 4,528 NOₓ 0,640 0,640 CO 12,556 12,556 VOC 2,557 2,557 CO₂ 500 500 TZL 0,111 0,111 SO₂ 0,146 0,146 NOₓ 0,033 0,033 CO 0,394 0,394 VOC 0,085 0,085 CO₂ 28 28 TZL 0,552 0,552 SO₂ 1,352 1,352 NOₓ 0,169 0,169 CO 3,809 3,809 VOC 0,753 0,753 CO₂ 147 147 Loužek TZL 0,271 0,271 SO₂ 0,260 0,260 NOₓ 0,052 0,052 CO 0,670 0,670 VOC 0,156 0,156 CO₂ 25 25 Dolní Pelhřimov TZL 0,723 0,723 SO₂ 1,094 1,094 NOₓ 0,173 0,173 CO 2,978 2,978 VOC 0,629 0,629 CO₂ 118 118 Tršnice TZL 0,875 0,875 SO₂ 1,626 1,626 NOₓ 0,229 0,229 CO 4,502 4,502 MĚSTO CHEB 49

Název KÚ Látka Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy) Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Celkem [t/r] VOC 0,921 0,921 CO₂ 172 172 Chvoječná TZL 0,146 0,146 SO₂ 0,249 0,249 NOₓ 0,037 0,037 CO 0,686 0,686 VOC 0,142 0,142 CO₂ 26 26 nečleněno TZL 0,000 0,000 SO₂ 0,000 0,000 NOₓ 0,017 0,017 CO 0,004 0,004 VOC 0,001 0,001 CO₂ 18 264 26 18 290 Celkem TZL 0,458 5,443 0,001 0,138 1,697 29,550 37,287 Celkem SO₂ 3,566 40,926 0,000 0,891 34,356 52,410 132,149 Celkem NOₓ 21,190 17,034 0,073 7,588 6,401 16,999 69,285 Celkem CO 8,389 21,457 0,014 3,470 1,749 146,747 181,826 Celkem VOC 10,704 33,650 0,003 2,356 0,731 30,183 77,628 Celkem CO₂ 38 758 9 023 87 11 966 3 465 19 546 82 845 Emise základních škodlivin (jsou myšleny následující znečišťující látky: tuhé látky, SO 2, NO x, CO, VOC) nemají přímou vazbu na spalované palivo, a to ani u spalovacích zdrojů - nejsou jenom funkcí spotřeby paliv, ale jsou dány zejména úrovní použitých technologií jak technologií vlastního spalovacího procesu, tak koncových technologií čištění spalin. Emise CO 2 ze spalování paliv jsou naopak vypočteny z obsahu uhlíku ve spalovaném palivu a z jeho spotřeby. Dále se vychází z předpokladu, že téměř veškerý uhlík obsažený v palivu přejde na oxid uhličitý, pouze malá část zůstává nespálena (tzv. nedopal). Část paliva se spálí jen na CO (obsah CO ve spalinách je ovšem mnohem menší než obsah CO 2 ), ale i tento plyn poměrně brzo v atmosféře zoxiduje na CO 2. Rozhodující pro výsledný emisní faktor CO 2 je tedy obsah uhlíku v palivu a nikoliv typ spalovacího zařízeni, na kterém závisí pouze nedopal, a ten je nezanedbatelný pouze u tuhých paliv. MĚSTO CHEB 50

Obrázek 28: Emise základních škodlivin - členěno dle kategorie zdroje REZZO, město Cheb, 2012/13 Zdroj: ČHMÚ, vlastní výpočty Obrázek 29: Emise základních škodlivin podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích dané látky, město Cheb, 2012/13 Zdroj: ČHMÚ, vlastní výpočty MĚSTO CHEB 51

4. SOUSTAVA CZT ANALÝZY A DOPORUČENÍ 4.1 Analýza stávajícího stavu soustavy CZT Za samostatný energetický systém v rámci města Cheb lze považovat centrální zásobování teplem provozované společností TEREA Cheb, s.r.o.. CZT sestává ze čtyř nezávislých systémů označovaných podle toho z jaké z hlavních kotelen jsou zásobovány teplem: Kotelna Riegrova, Kotelna Zlatý Vrch, Kotelna Skalka a Kotelna Nemocnice. Tyto čtyři kotelny dodávají 77% tepla a teplé vody pro CZT Cheb. Zbylých 23% je dodáváno blokovými a domovními kotelnami provozovanými společností TEREA Cheb s.r.o.: kotelna Boženy Němcové, kotelna Brandlova- Divad.nám., kotelna Brandlova-13.MŠ, 14 kotelna Evropská-Jass,Baťa, kotelna Evroská 12-TYPOS, kotelna Hradební 14, kotelna Hrnčířská, kotelna Karlova 17, kotelna Kasární, kotelna Komenského-9.MŠ, kotelna Májová 31-Čedok, kotelna Májová 68-Česká škola, kotelna Mánesova 23, kotelna Mánesova 34, kotelna Nám.krále Jiřího 34, kotelna Obrněné brigád-policie, kotelna Přemysla Otakara- 3.MŠ, kotelna Sadová, kotelna Sládkova, kotelna Školní, kotelna Šlikova 11, kotelna Valdštejnova 19, kotelna Valdštejnova 49, kotelna Valdštejnova 50, kotelna Zemědělská-15.MŠ, kotelna 17.Listopadu 6. 4.1.1 Kotelna Zlatý Vrch (stav v závěru roku 2013) Kotelna se nachází na adrese: Slavice 2106/3, Cheb. Vyrobené teplo je využíváno k vytápění a pro přípravu teplé vody pro přilehlou městkou část Zlatý Vrch. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě. Kotelna je osazena dvěma plynovými teplovodními kotli a dvěma kogeneračními jednotkami (KGJ). Jde o kotelnu I. Kategorie. Spaliny jsou vypouštěny betonovým komínem vysokým 60m do atmosféry. Vzhledem k použitému palivu, kterým je zemní plyn nejsou kotle opatřeny dodatečnými zařízeními k omezení emisí. Kogenerační jednotky jsou na straně spalin vybaveny neřízeným katalyzátorem, který zajišťuje snížení emisí CO a NOX. Každý spalovací zdroj má v komínovém tělese svou vlastní komínovou vložku, vyústěnou nad korunu komína. Nízká úroveň vznikajících znečišťujících látek je zajištěna pravidelným seřizováním hořáků kotlů a spalovacích motorů. Vzhledem k instalovanému příkonu a druhu spalovaného paliva není zákonem předepsáno kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. V kotelně probíhá diskontinuální měření spalin v souladu s planou legislativou. Ve výměníkových stanicích Dřevařská a Dvořákova, které přísluší ke kotelně Zlatý Vrch, jsou instalovány tepelná čerpadla vzduch-voda o celkovém výkonu 0,064 MW, která jsou využívána pro ohřev teplé vody zejména v letním období. Parametry kotelny Zlatý Vrch jsou uvedeny v Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.: Tabulka 35: Parametry kotelny Zlatý Vrch Položka hodnota Celkový instalovaný tepelný výkon (MW) 6,276 Celkový instalovaný elektrický výkon (MW) 0,522 Celkový instalovaný příkon na straně paliva (MW) 7,314 Spotřeba zemního plynu (Nm 3 /h) 770 Pracovní médium Topná voda Teplota topné vody v zimním období ( C) 110/65 Teplota topné vody v letním období ( C) 80/55 Jmenovitý provozní tlak (MPa) 0,35 Parametry instalovaných zdrojů jsou uvedeny v následující tabulce: MĚSTO CHEB 52

Tabulka 36: Přehled parametrů kotlů v kotelně Zlatý vrch Položka Kotel 001 Kotel 002 Výrobce kotle Loos int., Bischofshofen Typ kotle Unimat UT IA, 2500 Unimat UT, 3700 Výrobní číslo kotle 62014 62015 Rok výroby kotle 1998 1998 Jmenovitý výkon (MW) 2,0 3,5 Jmenovitá účinnost 0,95 0,94 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) 210 370 Údaje o hořácích Výrobce hořáku Max Weishaupt, Schwendi Max Weishaupt, Schwendi Typ hořáku Weishoupt G-40/2-A Weishoupt G-50/2-A Výrobní číslo 4617599 4617595 Rok výroby 1998 1998 Minimální výkon (kw) 500 600 Maximální výkon (kw) 2700 5400 Parametry instalovaných kogeneračních jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 37: Přehled parametrů kogeneračních jednotek v kotelně Zlatý Vrch Položka KGJ 003 KGJ 004 Výrobce KGJ Deutz MWM; Tedom Typ KGJ TBG 616 V 8 TBG 616 V 8 Výrobní číslo KGJ 61886150106 61886150107 Rok výroby KGJ 1998 1998 Topeniště Pístový motor zážehový Pístový motor zážehový Palivo Zemní plyn Zemní plyn Jmenovitý tepelný výkon (kw) 388 388 Jmenovitý elektrický výkon (kw) 261 261 Jmenovitý příkon (kw) 757 757 Jmenovitá účinnost 0,86 0,86 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) 80 80 Z kotelny je přes 11 výměníkových stanic zásobováno celkem 54 odběrných míst. Mezi odběrná místa patří zejména bytové domy a dále vzdělávací instituce, kulturní zařízení a podnikatelské subjekty. Dálka rozvodu tepla činí 1,420 km s přenosovou kapacitou 6,8 MWt. Zařízení kotelny je udržované a v dobrém stavu. Probíhají pravidelné revize a předepsané kontroly. Údržba je prováděná řádně a v rozsahu, který zaručuje kontinuální provoz bez poruch. Rozvody tepla jsou v dobrém stavu a udržované. Celkově dobrý stav kotelny a rozvodů dokazují i bilanční údaje v kapitole 4.2.2 MĚSTO CHEB 53

Obrázek 30: Soustava CZT na území města Cheb kotelna Zlatý Vrch MĚSTO CHEB 54

4.1.2 Kotelna Riegrova (stav v závěru roku 2013) Kotelna se nachází na adrese: Riegrova 6064, Cheb. Vyrobené teplo je využíváno k vytápění a pro přípravu teplé vody pro systém CZT. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě. Kotelna je osazena dvěma teplovodními kotli a dvěma kogeneračními jednotkami (KGJ). Hlavním palivem je zemní plyn. Alternativním palivem pro kotle je extra lehký nízkosirý topný olej. Jde o kotelnu I. Kategorie. Spaliny jsou vypouštěny dvěma ocelovými komíny výšky 30 a 23 m do atmosféry. Vzhledem k použitému palivu, kterým je zemní plyn nejsou kotle opatřeny dodatečnými zařízeními k omezení emisí. Kogenerační jednotky jsou na straně spalin vybaveny neřízeným katalyzátorem, který zajišťuje snížení emisí CO a NO X. Každý spalovací zdroj má v komínovém tělese svou vlastní komínovou vložku, vyústěnou nad korunu komína. Nízká úroveň vznikajících znečišťujících látek je zajištěna pravidelným seřizováním hořáků kotlů a spalovacích motorů. Vzhledem k instalovanému příkonu a druhu spalovaného paliva není zákonem předepsáno kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. V kotelně probíhá diskontinuální měření spalin v souladu s planou legislativou. Ve výměníkových stanicích Palackého a VALZA, které přísluší ke kotelně Riegrova, jsou instalovány tepelná čerpadla vzduch-voda o celkovém výkonu 0,076 MW, která jsou využívána pro ohřev teplé vody zejména v letním období Parametry kotelny jsou uvedeny v tabulce 38: Tabulka 38: Přehled parametrů kotelny Riegrova Položka hodnota Celkový instalovaný tepelný výkon (MW) 13,877 Celkový instalovaný elektrický výkon (MW) 1,769 Celkový instalovaný příkon na straně paliva (MW) 16,976 Spotřeba zemního plynu (Nm 3 /h) 1777 Spotřeba alternativního paliva extra lehký nízkosirný topný olej (kg/h) 1,086 Pracovní médium Topná voda Teplota topné vody v zimním období ( C) 110/65 Teplota topné vody v letním období ( C) 80/55 Jmenovitý provozní tlak (MPa) 0,35 Parametry instalovaných kotlů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 39: Přehled parametrů kotlů na kotelně Riegrova Položka Kotel 001 Kotel 002 Výrobce kotle Loos int., Bischofshofen Typ kotle Unimat UT IA, 6500 Unimat UT, 6500 Výrobní číslo kotle 59165 59166 Rok výroby kotle 1996 1996 Jmenovitý výkon (MW) 5,9 5,9 Jmenovitá účinost 0,93 0,93 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) 660 660 Jmenovitá spotřeba oleje (kg/h) 543 543 Údaje o hořácích Výrobce hořáku Max Weishaupt, Schwendi Max Weishaupt, Schwendi Typ hořáku Weishoupt RGL-70/2-A Weishoupt RGL-70/2-A Výrobní číslo 4345750 4345751 Parametry instalovaných kogeneračních jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. MĚSTO CHEB 55

Tabulka 40: Přehled parametrů kogeneračních jednotek v kotelně Riegrova Položka KGJ 003 KGJ 004 Výrobce KGJ Deutz MWM Typ KGJ TBG 620 V 12K TBG 2016 V 16C Výrobní číslo KGJ G 808296 1225100 Rok výroby KGJ 1998 1998 Topeniště Pístový motor zážehový Pístový motor zážehový Palivo Zemní plyn Zemní plyn Jmenovitý tepelný výkon (kw) 1185 852 Jmenovitý elektrický výkon (kw) 995 774 Jmenovitý příkon (kw) 2493 1882 Jmenovitá účinnost 0,86 0,86 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) 258 199 Z kotelny je přes 17 výměníkových stanic zásobováno 96 odběrných míst. Odběrateli tepla a teplé vody jsou zejména bytové domy a dále pak vzdělávací instituce, kulturní zařízení a velkoobchody. Celková délka rozvodů tepla činí 3,68 km s přenosovou kapacitou 14,2 MWt. Zařízení kotelny je udržované a v dobrém stavu. Probíhají pravidelné revize a předepsané kontroly. Údržba je prováděná řádně a v rozsahu, který zaručuje kontinuální provoz bez poruch. Rozvody tepla jsou v dobrém stavu a udržované. MĚSTO CHEB 56

Obrázek 31: Soustava CZT na území města Cheb kotelna Riegrova MĚSTO CHEB 57

4.1.3 Kotelna Skalka (stav k závěru roku 2013) Výtopna Skalka se nachází na adrese: Americká 1489/24, Cheb. Vyrobené teplo je využíváno k vytápění a pro přípravu teplé vody pro městkou část Skalka. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě. Kotelna je osazena třemi teplovodními kotli a dvěma kogeneračními jednotkami (KGJ). Hlavním palivem je zemní plyn. Alternativním palivem pro kotle je extra lehký nízkosirný topný olej. Jde o kotelnu I. Kategorie. Spaliny z kotlů jsou vypouštěny kouřovodem ze zděného komínového tělesa s výškou 46 m do atmosféry. Spaliny z kogeneračních jednotek jsou vedeny samostatnými výduchy ocelovým komínem výšky 35 m do atmosféry. Vzhledem k použitému palivu, kterým je zemní plyn nejsou kotle opatřeny dodatečnými zařízeními k omezení emisí. Kogenerační jednotky jsou na straně spalin vybaveny neřízeným katalyzátorem, který zajišťuje snížení emisí CO a NOX. Každý spalovací zdroj má v komínovém tělese svou vlastní komínovou vložku, vyústěnou nad korunu komína. Nízká úroveň vznikajících znečišťujících látek je zajištěna pravidelným seřizováním hořáků kotlů a spalovacích motorů. Vzhledem k instalovanému příkonu a druhu spalovaného paliva není zákonem předepsáno kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. V kotelně probíhá diskontinuální měření spalin v souladu s planou legislativou. Ve výměníkových stanicích Skalka 3 a Skalka 5, které přísluší ke kotelně Skalka, jsou instalovány tepelná čerpadla vzduch-voda o celkovém výkonu 0,064 MW, která jsou využívána pro ohřev teplé vody zejména v letním období Parametry kotelny jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 41: Přehled parametrů kotelny Skalka Položka hodnota Celkový instalovaný tepelný výkon (MW) 16,803 Celkový instalovaný elektrický výkon (MW) 1,795 Celkový instalovaný příkon na straně paliva (MW) 20,128 Spotřeba zemního plynu (Nm 3 /h) 2017 Spotřeba alternativního paliva extra lehký nízkosirný topný olej (kg/h) 1274 Pracovní médium Topná voda Teplota topné vody v zimním období ( C) 110/65 Teplota topné vody v letním období ( C) 80/55 Jmenovitý provozní tlak (MPa) 0,35 Parametry instalovaných kotlů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 42: Přehled parametrů kotlů v kotelně Skalka Položka Kotel 001 Kotel 002 Kotel 003 Výrobce kotle Theodor Loos GmbH Typ kotle Unimat UT 7700- IA Unimat UT 3050 Unimat UT 7700 Výrobní číslo kotle 59432 59433 59431 Rok výroby kotle 1996 1996 1996 Jmenovitý výkon (MW) 5,9 2,9 5,9 Jmenovitá účinnost 0,94 0,91 0,94 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) Jmenovitá spotřeba oleje (kg/h) 620 315 620 508 258 508 MĚSTO CHEB 58

Údaje o hořácích Výrobce hořáku Max Weishaupt, Schwendi Max Weishaupt, Schwendi Max Weishaupt, Schwendi Typ hořáku Weishoupt RGL- 70/2-A Weishoupt RGL- 70/2-A Weishoupt RGL- 70/2-A Výrobní číslo 4362024 4362023 4362025 Rok výroby 1998 1998 1996 Minimální výkon (kw) 1000 600 1000 Maximální výkon (kw) 10050 5400 10050 Parametry instalovaných kogeneračních jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 43: Přehled parametrů instalovaných kogeneračních jednotek v kotelně Skalka Položka KGJ 004 KGJ 005 Výrobce KGJ Deutz MWM Typ KGJ TBG 2016 V 16 TBG 620 V 12K Výrobní číslo KGJ 1343199 G 808297 Rok výroby KGJ 1998 1998 Topeniště Pístový motor zážehový Pístový motor zážehový Palivo Zemní plyn Zemní plyn Jmenovitý tepelný výkon (kw) 918 1185 Jmenovitý elektrický výkon (kw) 800 995 Jmenovitý příkon (kw) 1895 2493 Jmenovitá účinnost 0,90 0,87 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) 200 262 Z kotelny je přes 7 výměníkových stanic zásobováno 85 odběrných míst. Odběrnými místy jsou zejména bytové domy, vzdělávací instituce, obchody a zdravotnická zařízení. Celková délka rozvodů činí 2,9 km s přenosovou kapacitou 20,8 MW t. U kotelny byla povedena kontrola revizních zpráv a provozních předpisů kotelny. Zařízení kotelny je udržované a v dobrém stavu. Probíhají pravidelné revize a předepsané kontroly. Údržba je prováděná řádně a v rozsahu, který zaručuje kontinuální provoz bez poruch. Rozvody tepla jsou v dobrém stavu a udržované. Celkově dobrý stav kotelny a rozvodů dokazují i bilanční údaje v kapitole 4.2.3. MĚSTO CHEB 59

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA CHEB AKTUALIZACE 2014 Obrázek 32: Soustava CZT města Cheb kotelna Skalka MĚSTO CHEB 60

4.1.4 Kotelna Nemocnice (stav v závěru roku 2013) Výtopna Nemocnice se nachází na adrese K nemocnici 112/17, Cheb. Vyrobené teplo je využíváno k vytápění a pro přípravu teplé vody pro Nemocnici Cheb a přilehlou městskou část Spáleniště. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě. Kotelna je osazena dvěma teplovodními kotli a dvěma kogeneračními jednotkami (KGJ). V kotelně se nacházejí také parní kotle pro přípravu technologické páry pro nemocnici - v roce aktualizace ÚEK již nejsou provozovány a nahradily je místní vyvíječe páry. Hlavním palivem je zemní plyn. Alternativním palivem pro kotle je extra lehký nízkosirný topný olej. Spaliny z kotlů jsou vypouštěny betonovým komínem vysokým 65 m do atmosféry. Spaliny z kogeneračních jednotek jsou vyvedeny samostatnými ocelovými výduchy o výšce 18 m do atmosféry. Vzhledem k použitému palivu, kterým je zemní plyn, nejsou kotle opatřeny dodatečnými zařízeními k omezení emisí. Kogenerační jednotky jsou na straně spalin vybaveny neřízeným katalyzátorem, který zajišťuje snížení emisí CO a NO X. Každý kotel má v komínovém tělese svou vlastní komínovou vložku, vyústěnou nad korunu komína. Nízká úroveň vznikajících znečišťujících látek je zajištěna pravidelným seřizováním hořáků kotlů a spalovacích motorů. Vzhledem k instalovanému příkonu a druhu spalovaného paliva není zákonem předepsáno kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. V kotelně probíhá měření spalin v souladu s planou legislativou. Ve výměníkové stanici Spáleniště (příslušející ke kotelně Nemocnice) jsou instalována tepelná čerpadla vzduch-voda a malá kogenerační jednotka o celkovém tepelném výkonu 0,045 MW t a elektrickém výkonu 0,022 MW e, která jsou využívána pro ohřev teplé vody. Parametry kotelny jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 44: Přehled parametrů kotelny Nemocnice Položka hodnota Celkový instalovaný tepelný výkon (MW) 18,342 Celkový instalovaný elektrický výkon (MW) 0,538 Celkový instalovaný příkon na straně paliva (MW) 20,344 Pracovní médium Topná voda Teplota topné vody v zimním období ( C) 110/65 Teplota topné vody v letním období ( C) 80/55 Jmenovitý provozní tlak (MPa) 0,35 Parametry instalovaných teplovodních kotlů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 45: Přehled parametrů teplovodních kotlů v kotelně Nemocnice Položka Kotel 001 Kotel 002 Výrobce kotle Theodor Loos GmbH Theodor Loos GmbH Typ kotle Unimat UT 7700- IA Unimat UT 7700- I Výrobní číslo kotle 60840 60841 Rok výroby kotle 1997 1997 Palivo Zemní plyn/lto Zemní plyn/lto Jmenovitý výkon (MW) 7,70 7,73 Jmenovitá účinnost 0,955 0,924 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) 792 792 Jmenovitá spotřeba oleje (kg/h) 550 550 MĚSTO CHEB 61

Parametry instalovaných parních kotlů jsou uvedeny v následující tabulce (v roce 2014 již nebyly provozovány). Tabulka 46: Přehled parametrů parních kotlů v kotelně Nemocnice Položka Kotel 003 Kotel 004 Výrobce kotle Theodor Loos GmbH Theodor Loos GmbH Typ kotle U-HD 2000 U-HD 2000 Výrobní číslo kotle 60812 60913 Rok výroby kotle 1997 1997 Jmenovitý výkon (MW) 1,068 1,068 Jmenovitá účinnost 0,889 0,889 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) 142 142 Jmenovitá spotřeba oleje (kg/h) 98,5 98,5 Parametry instalovaných kogeneračních jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 47: Přehled parametrů instalovaných kogeneračních jednotek v kotelně Nemocnice Položka KGJ 005 KGJ 006 Výrobce KGJ Deutz MWM Typ KGJ TBG 616 V8 TBG 616 V8 Výrobní číslo KGJ 61886150104 61886150105 Rok výroby KGJ 1998 1998 Topeniště Pístový motor zážehový Pístový motor zážehový Palivo Zemní plyn Zemní plyn Jmenovitý tepelný výkon (kw) 388 388 Jmenovitý elektrický výkon (kw) 269 269 Jmenovitý příkon (kw) 757 757 Jmenovitá účinnost 0,86 0,86 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm3/h) 200 80 Z kotelny je přes 14 výměníkových stanic zásobováno 37 odběrných míst. Mimo zdravotnické zařízení Nemocnice - jsou odběrateli tepla bytové domy v lokalitě a několik obchodů. Délka rozvodů činí 3,266 km s přenosovou kapacitou 15,4 MW t. U kotelny byla povedena kontrola revizních zpráv a provozních předpisů kotelny. Zařízení kotelny je udržované a v dobrém stavu. Probíhají pravidelné revize a předepsané kontroly. Údržba je prováděná řádně a v rozsahu, který zaručuje kontinuální provoz bez poruch. Rozvody tepla jsou v dobrém stavu a udržované. MĚSTO CHEB 62

Obrázek 33: Soustava CZT na území města Cheb kotelna Nemocnice MĚSTO CHEB 63

4.1.5 Blokové a domovní kotelny Poměrně významnou část dodávek tepla a teplé vody zprostředkovávají domovní a blokové kotelny provozované nebo vlastněné společností TEREA Cheb s.r.o. Takto provozovaných kotelen dodávajících teplo a teplou vodu je celkem 26: Tabulka 48: Seznam blokových a domovních kotelen Číslo kotelny Název kotelny Instalovaný výkon tepelný (MW) Instalovaný výkon elektrický (MW) Kategorie kotelny 11 Kotelna Boženy Němcové 9 0,416 2 12 Kotelna Divadelní náměstí 6 1,470 2 13 Kotelna Brandlova 15-13.MŠ 0,090 3 14 Kotelna Evropská 41 0,300 2 17 Kotelna Hradební 14 0,900 2 18 Kotelna Hrnčířská 2 2,200 2 19 Kotelna Karlova 17 0,480 2 20 Kotelna Karlova 32 0,104 3 22 Kotelna Kasární náměstí 11 3,116 0,044 2 23 Kotelna Komenského 27-9.MŠ 0,150 3 25 Kotelna Májová 31 0,985 2 26 Kotelna Májová 68 - Česká škola 0,360 2 27 Kotelna Mánesova 23 0,420 2 28 Kotelna Mánesova 34 0,690 2 29 Kotelna Nám.krále Jiřího 34 0,053 3 30 Kotelna Obrněné brigád-policie 0,683 2 31 Kotelna Přemysla Otakara-3.MŠ 0,075 3 32 Kotelna Sadová 7 1,565 2 33 Kotelna Sládkova 12 2,310 2 34 Kotelna Školní 4 2,300 2 35 Kotelna Šlikova 8 0,600 2 36 Kotelna Valdštejnova 19 0,210 2 37 Kotelna Valdštejnova 49 0,700 2 38 Kotelna Valdštejnova 50 0,480 2 39 Kotelna Zemědělská-15.MŠ 0,048 3 Celkem 20,705 0,044 Všechny uvedené blokové a domovní kotelny spalují zemní plyn. Celkově dodávají teplo a teplou vodu pro 139 odběrných míst. Odběrateli jsou bytové domy, veřejná zpráva, vzdělávací instituce, kulturní a zábavní zařízení a obchody. Následující obrázek zobrazuje celý systém centralizovaného zásobování teplem města Cheb. Kotelny jsou označené fialově. Mimo čtyřech hlavních kotelen označený čísly 1-4 jsou zbývající kotelny blokové nebo domovní. MĚSTO CHEB 64

Obrázek 34: Systém CZT Město Cheb MĚSTO CHEB 65

4.2 Roční bilance kotelen Terea Cheb s.r.o. Roční bilance kotelen vycházejí z dat poskytnutých provozovatelem. Roční data o spotřebě tepla na vytápění za roky 2011, 2012 a 2013 byla přepočtena na průměrný klimatický rok. Roční data o spotřebě tepla na přípravu teplé vody a o výrobě elektrické energie byla za roky 2011-2013 průměrována, protože venkovní teplota nemá na tato data vliv. Denostupně za roky 2011, 2012 a 2013 jsou vypočteny z dat poskytnutých provozovatelem CZT. Denostupně jsou počítány pro vnitřní teplotu vytápění 20 C. V roce 2011 bylo počítáno s 3833 denostupni, v roce 2012 jich bylo 3906 a v roce 2013 pak 4139. V prvních dvou posuzovaných letech se jednalo o podprůměrné topné sezóny, neboť klimaticky normální rok (počítán průměr posledních 15 let z dostupných dat) v Chebu má 3982 denostupňů.. Dále jsou uvedeny bilance všech kotelen, přičemž se vycházelo z bilančních údajů spotřeby zemního plynu, dodávky tepla na otop a teplou vodu a výroby elektrické energie. Dále jsou zde uvedeny tabulky dodávek tepla na otop a teplé vody (TV) pro jednotlivé odběratele tepla (průměr za roky 2011 až 2013) včetně přepočtu na klimaticky normální rok (3982 denostupňů). 4.2.1 Roční bilance kotelny Riegrova V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje kotelny Riegrova zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let 2011-2013. Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě objektů. Měření spotřeby tepla na přípravu teplé vody je realizováno v jednotlivých výměníkových stanicích. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 49: Roční bilance kotelny Riegrova Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) I. 9 835 4 948 8 763 1 768 1 699 2 379 8 152 0,829 0,431 II. 8 422 4 648 8 140 1 798 1 576 2 253 7 685 0,912 0,446 III. 9 236 4 497 7 448 1 887 1 536 2 169 7 165 0,776 0,431 IV. 7 046 1 361 4 790 1 751 483 638 5 903 0,838 0,425 V. 4 825 1 085 2 800 1 643 368 525 3 918 0,812 0,415 VI. 2 039 1 037 448 1 524 358 496 1 475 0,723 0,418 VII. 1 405 1 126 140 1 429 394 534 1 035 0,737 0,431 VIII. 1 451 1 120 208 1 385 395 529 1 065 0,734 0,399 IX. 3 724 1 175 2 256 1 526 403 565 3 218 0,864 0,425 X. 4 170 5 119 3 891 1 644 1 812 2 406 3 129 0,750 0,435 XI. 6 492 5 005 6 042 1 652 1 722 2 402 5 293 0,815 0,433 XII. 8 761 4 674 7 937 1 892 1 637 2 215 7 614 0,869 0,446 Rok 67 405 35 794 52 863 19 900 12 383 17 112 55 651 0,428 TV Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: MĚSTO CHEB 66

Obrázek 35: Teplo pro vytápění kotelna Riegrova V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelny Riegrova. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity pro určení míry potenciálu úspor tepla jednotlivých objektů. Tabulka 50: ulice Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích kotelna Riegrova číslo orientační číslo popisné Otop průměr 2011-2013 (GJ) Otop - klim. norm. rok (GJ) TV průměr 2011-2013 (GJ) TV průměr 2011-2013 (m 3 ) Bezručova 6 2200 550,17 564,47 290,03 772,05 Bezručova 1 1274 866,73 793,97 112,67 349,41 Bezručova 16 1273 326,67 348,73 176,64 460,80 Husova 1 2230 219,50 226,24 206,30 567,66 Husova 3 2231 254,07 254,82 148,53 356,96 Palackého 12 1275 728,02 727,77 477,64 1 280,24 Palackého 14 1276 627,83 626,54 396,42 984,24 Palackého 20 1279 641,37 657,81 408,85 1 028,36 Palackého 22 1280,1281 657,30 663,78 413,01 1 045,84 Palackého 28 1282 588,50 596,03 398,99 989,50 Palackého 30 1283 710,30 705,93 357,70 845,96 Příkopní 9 1215 176,62 177,50 70,05 155,44 Příkopní 11 1272 157,45 158,23 76,91 191,47 Třebízského 2 2247 332,85 338,76 171,62 433,16 MĚSTO CHEB 67

ulice číslo orientační číslo popisné Otop průměr 2011-2013 (GJ) Otop - klim. norm. rok (GJ) TV průměr 2011-2013 (GJ) TV průměr 2011-2013 (m 3 ) Třebízského 4 2248 336,07 347,57 198,66 533,93 Obětí nacismu 1 1307 1 425,81 1 490,42 774,07 1 687,69 Palackého (obchod) 31 34,99 54,08 0,00 0,00 Palackého 34 1309 1 292,07 1 322,75 858,35 1 956,02 Riegrova 15 1311 1 230,50 1 120,86 821,68 1 840,65 Svobody 56 1313 639,07 642,90 398,14 854,77 Svobody 60 1315 4,79 5,15 0,00 0,00 Svobody 58 1314 377,32 405,96 248,47 583,40 Svobody 60 1315 367,12 394,99 256,84 613,01 Krátká 3 1345 549,75 598,73 265,99 708,45 VALZA 307,06 334,42 103,55 231,58 Krátká 9 1348 244,10 265,85 113,35 297,30 Nová 2 1452 19,39 16,41 0,00 0,00 Nová 2 1452 144,13 121,99 33,30 67,47 Nová 4 1303 201,38 209,04 156,41 354,25 Nová 6 1304 250,94 260,14 101,16 186,69 Palackého 17 1129 174,45 190,86 182,38 429,68 Palackého 19 1130 235,95 241,40 184,29 443,13 Palackého 15 878 54,40 49,08 50,99 126,78 Palackého 7 1559 16,66 17,83 1,85 0,00 Nová 5 1156 231,29 222,19 74,34 146,69 Nová 11 1147 363,70 376,35 204,34 496,33 Obětí nacismu 31 1143 36,50 104,89 0,00 0,00 Obětí nacismu 31 1143 253,73 130,29 163,09 366,78 Obětí nacismu 33 1154 463,17 457,56 157,57 329,63 Palackého 1 1167 482,87 487,10 259,73 557,73 Palackého 3 1547 141,75 134,18 92,98 211,97 Palackého 5 1553 139,52 154,25 105,74 239,10 Palackého 7 1559 452,74 484,48 145,49 297,66 Valdštejnova 81 764 114,89 121,21 47,36 94,04 Valdštejnova 85 1166 431,58 437,76 166,50 356,93 Valdštejnova 83 1165 213,15 216,20 82,45 175,15 Obětí nacismu 16 1127 2 308,35 2 046,96 0,00 0,00 Obětí nacismu 16 1127 3 193,77 2 983,25 0,00 0,00 Šeříková 12 1330 496,57 528,77 318,96 629,98 Matěje Kopeckého 16 1342 875,93 940,63 520,36 1 115,89 Matěje Kopeckého 12 134 826,84 817,08 548,34 1 194,21 Šeříková 1 1332 85,55 88,30 36,69 100,34 Šeříková 5 1322 393,60 395,57 204,36 551,33 Šeříková 4 1326 411,69 413,12 229,87 546,89 Šeříková 10 1329 797,63 823,23 503,78 1 284,76 Šeříková 7 1323 463,00 466,04 235,64 707,00 Matěje Kopeckého 6 1337 477,60 511,93 234,10 451,30 MĚSTO CHEB 68

ulice číslo orientační číslo popisné Otop průměr 2011-2013 (GJ) Otop - klim. norm. rok (GJ) TV průměr 2011-2013 (GJ) TV průměr 2011-2013 (m 3 ) Matěje Kopeckého 14 1341 473,13 493,17 258,41 533,49 Matěje Kopeckého 4 1214 310,22 403,77 0,00 0,00 U stadionu 12 1333 275,32 295,81 168,44 397,95 U stadionu 14 1334 0,00 0,00 0,00 U stadionu 14 1334 132,38 0,00 0,00 0,00 Dyleňská 24 1205 1 162,47 1 055,91 513,40 1 301,00 Na Hradčanech 37 1195 1 515,27 1 643,95 685,69 1 469,60 Písečná 1 1192 211,87 214,49 173,82 424,45 U stadionu 1 1295 1 452,95 1 596,48 0,00 0,00 U stadionu 2 1199 413,55 425,52 243,46 538,68 U stadionu 4 1267 343,80 368,74 201,54 404,59 U stadionu 6 1268 391,73 392,22 256,99 578,96 U stadionu 1269 397,26 428,02 206,34 418,33 Riegrova 54 3402 1 113,27 1 230,94 0,00 0,00 Osvobození 39 2038 369,23 340,26 199,91 489,44 Na Hradčanech 25 1196 546,43 571,88 398,80 1 021,81 Osvobození 60 1263 760,90 760,49 304,37 638,50 Osvobození 63 1257 849,40 846,03 435,08 977,72 Osvobození 66 1189 743,43 743,84 381,36 895,80 Osvobození 67 1218 959,73 953,23 53,44 113,42 Osvobození 70 1194 784,70 806,92 424,60 1 039,16 Osvobození 74 1197 788,70 796,00 376,36 879,22 Písečná 39 1297 548,00 549,56 415,25 935,34 Písečná 49 1190 249,83 240,76 99,23 234,03 Vrchlického 2 1193 233,53 247,75 160,63 391,91 Osvobození 69 966 327,09 229,95 54,68 101,32 Matěje Kopeckého 3 1220 32,68 35,26 0,00 0,00 Matěje Kopeckého 1 1160 2 528,66 2 728,40 0,00 0,00 Dyleňská 50 2505 237,72 236,14 187,78 407,71 Dyleňská 52 1391 236,57 235,38 164,04 339,61 Dyleňská 54 232 300,43 309,51 89,55 167,55 Dyleňská 56 1090 401,54 391,42 160,06 324,49 Dyleňská 60 1534 537,34 550,89 211,25 407,52 Dyleňská 64 902 213,87 235,50 92,20 209,79 Dyleňská 45 903 588,40 576,60 0,00 0,00 Riegrova 2386 516,30 521,46 0,00 0,00 Valdštejnova 1513 1 574,80 1 484,12 0,00 0,00 Matěje Kopeckého 5 1203 1 114,10 1 097,77 0,00 0,00 Riegrova 44 2644 198,15 232,21 0,00 0,00 MĚSTO CHEB 69

4.2.2 Roční bilance kotelny Zlatý Vrch V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje kotelny Zlatý vrch zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let 2011-2013. Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě objektů. Měření spotřeby tepla na přípravu teplé vody je realizováno v jednotlivých výměníkových stanicích. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 51: Roční bilance kotelny Zlatý Vrch Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) I. 4 904 1 508 4 077 1 140 450 793 4 425 0,902 0,343 II. 4 438 1 520 3 753 1 160 455 798 4 116 0,927 0,363 III. 4 088 1 793 3 347 1 191 536 941 3 597 0,880 0,353 IV. 3 164 523 2 095 1 134 154 277 2 952 0,933 0,363 V. 2 108 490 1 120 1 068 145 259 1 929 0,915 0,336 VI. 1 008 378 50 992 116 196 846 0,840 0,346 VII. 967 236 52 930 75 120 862 0,891 0,380 VIII. 896 299 42 939 92 155 827 0,922 0,356 IX. 1 888 240 905 1 032 70 128 1 809 0,958 0,365 X. 2 387 1 254 1 686 1 051 389 644 2 093 0,877 0,356 XI. 3 168 1 622 2 631 1 105 506 830 2 907 0,917 0,373 XII. 4 341 1 585 3 638 1 221 494 813 4 046 0,932 0,382 Rok 33 358 11 448 23 396 12 963 3 481 5 952 30 408 0,359 Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: MĚSTO CHEB 70

Obrázek 36: Průběh spotřeby tepla pro vytápění kotelna Zlatý Vrch V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelny Zlatý Vrch. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity pro určení potenciálu úspor tepla v jednotlivých objektech připojených ke kotelně Zlatý Vrch. Tabulka 52: ulice Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích kotelna Zlatý Vrch číslo orientační číslo popisné Otop průměr 2011-2013 (GJ) Otop klim. norm. rok (GJ) TV průměr 2011-2013 (GJ) TV průměr 2011-2013 (m 3 ) B.Němcové 63 2109 297,00 326,21 314,60 795,91 B.Němcové 65 2110 347,67 369,51 341,07 900,82 B.Němcové 67 2111 305,65 311,10 301,60 743,51 B.Němcové 69 2112 477,67 482,10 328,57 882,92 B.Němcové 71 2114 464,74 456,32 340,61 919,82 B.Němcové 73 2117 485,00 487,87 333,13 886,35 B.Němcové 75 2118 436,67 455,16 303,42 780,25 B.Němcové 59 2251 207,89 233,35 7,86 15,18 Dřevařská 1 2120 348,00 352,19 255,48 626,32 Dřevařská 3 2122 437,67 452,27 312,61 782,91 Dřevařská 5 2123 295,19 301,55 235,38 554,81 Dřevařská 7 2124 346,33 363,74 346,38 917,28 Dřevařská 9 2126 273,13 240,09 232,72 537,84 MĚSTO CHEB 71

ulice číslo orientační číslo popisné Otop průměr 2011-2013 (GJ) Otop klim. norm. rok (GJ) TV průměr 2011-2013 (GJ) TV průměr 2011-2013 (m 3 ) Dřevařská 11 2127 362,33 394,53 279,09 664,39 Dřevařská 13 2137 386,67 401,27 206,07 435,22 Dřevařská 15 2144 514,00 527,33 299,41 752,49 Malé náměstí 4 2241 165,40 152,04 13,91 0,00 Malé náměstí 5 2197 459,33 492,69 530,52 1 104,82 Malé náměstí 7 2199 295,67 325,25 290,59 624,02 Malé náměstí 2 2196 540,05 524,31 126,80 342,50 Malé náměstí 3 2287 2 352,00 2 388,37 351,29 1 028,66 Dvořákova 5 2118 283,00 304,08 246,92 671,75 Dvořákova 7 2217 548,27 589,01 473,81 1 245,37 Dvořákova 11 2215 550,33 546,57 230,55 594,01 Dvořákova 13 2212 321,86 323,20 228,55 592,41 Dvořákova 15 2211 319,04 320,37 228,05 592,23 Dvořákova 17 2210 374,67 390,68 209,12 540,48 Dvořákova 18 2184 333,00 325,25 241,33 634,86 Dvořákova 19 2245 307,33 333,91 236,46 633,13 Dvořákova 22 2182 660,00 689,95 375,80 993,86 Dvořákova 21 2249 628,87 662,34 513,29 1 399,12 Dvořákova 24 2179 690,00 726,52 501,29 1 474,00 Dvořákova 25 2226 442,76 444,38 262,97 718,01 Dvořákova 27 2227 859,13 932,54 497,61 1 316,77 Dvořákova 28 2175 479,67 506,16 246,57 606,37 Dvořákova 30 2161 513,00 561,01 261,92 715,18 Dvořákova 31 2237 441,00 450,35 203,23 537,20 Dvořákova 34 2164 652,15 675,52 377,56 1 003,33 Dvořákova 36 2166 602,33 581,22 395,48 1 070,18 Dvořákova 40 2170 674,20 683,79 398,29 1 079,12 Dvořákova 44 2173 460,94 449,38 249,36 668,29 K Viaduktu 1 2326 534,01 487,55 0,00 602,67 K Viaduktu 3,5,7 575,63 0,00 0,00 922,67 K Viaduktu 3 2329 113,18 157,04 100,42 345,34 K Viaduktu 5 2330 72,79 98,53 55,18 172,79 K Viaduktu 7 2331 137,15 184,15 82,04 259,54 K Viaduktu 9 2334 448,67 439,95 0,00 595,67 K Viaduktu 2 2366 170,93 176,22 160,88 500,94 K Viaduktu 4 2365 223,87 226,29 95,60 270,44 K Viaduktu 6 2368 330,81 331,80 196,68 611,94 K Viaduktu 11 2342 162,34 169,97 142,84 417,34 Slavice 1 2119 556,00 582,35 0,00 0,00 Slavice 3 2106 9,48 9,12 0,00 0,00 MĚSTO CHEB 72

4.2.3 Roční bilance kotelny Skalka V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje kotelny Skalka zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let 2011-2013. Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě objektů. Měření spotřeby tepla na přípravu teplé vody je realizováno v jednotlivých výměníkových stanicích. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 53: Roční bilance kotelny Skalka Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) I. 6 824 5 989 6 964 1 868 1 957 2 978 5 854 0,858 0,383 II. 6 155 5 328 6 420 1 961 1 759 2 632 5 749 0,934 0,427 III. 5 661 5 607 5 639 1 971 1 853 2 767 4 843 0,855 0,414 IV. 5 381 1 228 3 949 1 855 402 610 5 195 0,965 0,403 V. 2 886 1 245 1 982 1 794 408 618 3 158 1,094 0,394 VI. 846 1 127 5 1 613 381 548 1 070 1,264 0,378 VII. 667 1 077 1 1 502 364 523 980 1,470 0,367 VIII. 625 1 186 0 1 521 401 576 946 1,514 0,376 IX. 2 616 827 1 546 1 583 276 405 2 724 1,041 0,360 X. 2 980 4 603 2 963 1 742 1 612 2 180 2 524 0,847 0,384 XI. 4 564 5 226 4 705 1 751 1 817 2 489 3 966 0,869 0,386 XII. 5 956 5 076 6 193 1 872 1 728 2 455 5 610 0,942 0,481 Rok 45 162 38 518 40 368 21 033 12 958 18 781 42 621 0,396 Účinnost kotlů a dodávky tepla dosahuje podle bilance dat, poskytnutých dodavatelem, v letním období více než 100%. Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: MĚSTO CHEB 73

Obrázek 37: Průběh spotřeby tepla pro vytápění kotelna Skalka V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelny Skalka. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity pro určení míry potenciálu úspor tepla jednotlivých objektů připojených ke kotelně Skalka. Tabulka 54: Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích kotelna Skalka ulice číslo orientační číslo popisné Otop průměr 2011-2013 (GJ) Otop klim. norm. rok (GJ) TV průměr 2011-2013 (GJ) TV průměr 2011-2013 (m 3 ) Stavbařů 13 1388 505,12 514,20 256,61 800,19 Americká 30 1373 488,72 498,13 243,55 749,40 Americká 28 1372 457,31 466,36 215,86 633,52 Lesní 4 1392 423,18 459,81 200,59 532,09 Lesní 6 1393 529,53 549,56 279,88 857,39 Lesní 8 1394 494,27 487,39 244,05 721,65 Stavbařů 2 1370 577,83 581,89 350,85 1 035,70 Stavbařů 3 1366 586,14 616,94 290,61 807,57 Stavbařů 6 1376 418,19 424,46 227,74 661,94 Stavbařů 7 1377 386,27 404,27 208,48 602,95 Stavbařů 10 1384 289,73 285,70 175,94 449,43 Stavbařů 11 1385 374,01 384,65 196,33 527,64 Lesní 11 1414 394,40 385,68 246,43 584,85 Lesní 16 1401 372,73 391,45 294,98 731,00 Lesní 15 1417 253,97 246,92 160,71 390,60 Lesní 17 1418 290,50 295,03 192,97 436,21 Lesní 20 1403 387,00 398,00 211,92 460,64 Lesní 23 1994 414,77 417,63 237,95 561,55 MĚSTO CHEB 74

ulice číslo orientační číslo popisné Otop průměr 2011-2013 (GJ) Otop klim. norm. rok (GJ) TV průměr 2011-2013 (GJ) TV průměr 2011-2013 (m 3 ) Lesní 22 1397 198,61 200,44 117,67 247,19 Lesní 26 1399 351,23 359,03 205,35 433,89 Lesní 25 1995 429,63 429,75 262,92 621,94 Lesní 28 1404 370,11 388,79 219,63 485,02 Lesní 31 1999 498,20 498,36 233,29 529,76 Lesní 34 1475 399,60 394,53 197,42 453,40 Lesní 33 2004 622,40 636,55 337,82 679,20 Lesní 36 1476 206,13 203,62 112,36 262,27 Lesní 42 1410 336,10 325,15 296,27 708,65 Lesní 44 1411 488,03 430,72 214,87 465,16 Lesní 9 1413 435,60 434,76 211,68 457,95 Lomená 2 1987 772,63 765,20 471,92 1 096,36 Lomená 4 1985 784,83 791,86 505,59 1 211,21 Lomená 6 1490 757,33 771,75 451,19 1 045,81 Lesní 5 1491 118,90 110,61 0,00 0,00 Přátelství 16 1478 434,63 426,48 226,89 569,03 Družstevní 3 1486 395,50 407,52 198,54 481,33 Americká 18 6158 41,20 25,31 0,00 0,00 Americká 52 2176 1 725,13 1 832,66 838,21 2 386,21 Družstevní 4 1481 429,47 354,41 252,77 686,03 Družstevní 6 1482 411,75 420,20 277,66 806,05 Družstevní 7 1484 385,20 376,15 158,58 304,96 Družstevní 2 2458 30,31 30,67 14,71 23,70 Družstevní 11 1493 382,17 385,10 249,22 618,38 Družstevní 15 1512 393,10 396,55 263,34 667,87 Družstevní 17 1506 358,80 349,79 249,89 620,03 Družstevní 19 1507 422,10 428,79 276,59 719,41 Lesní 48 1502 401,47 414,84 218,30 505,36 Lesní 50 1503 215,21 235,79 144,59 377,90 Lesní 54 1500 460,87 472,96 209,18 504,57 Lesní 56 1496 202,90 208,90 168,49 462,99 Lesní 60 1498 378,53 394,53 225,88 532,80 Lesní 62 1492 244,37 246,07 91,82 209,28 Přátelství 12 1480 440,20 448,23 255,99 698,67 Přátelství 14 1477 249,90 259,62 121,57 298,44 Přátelství 3 1431 627,13 658,58 374,34 972,12 Do Zátiší 14 1449 408,07 407,91 237,73 618,53 Do Zátiší 16 1450 357,56 371,63 234,65 597,01 Přátelství 17 1441 457,62 475,70 194,39 450,45 Přátelství 25 1455 394,40 403,87 309,78 813,33 Přátelství 27 1456 417,63 434,08 262,43 634,84 Přátelství 33 1461 502,63 526,65 368,73 970,33 Přátelství 35 1462 539,60 581,02 340,83 861,64 Přátelství 41 1465 238,27 0,00 162,07 348,74 Přátelství 7 1433 499,05 516,49 309,14 824,81 Přátelství 9 1435 311,06 324,86 245,71 636,11 MĚSTO CHEB 75

ulice číslo orientační číslo popisné Otop průměr 2011-2013 (GJ) Otop klim. norm. rok (GJ) TV průměr 2011-2013 (GJ) TV průměr 2011-2013 (m 3 ) Do Zátiší 4 1445 429,40 436,30 245,63 646,36 Do Zátiší 5 1504 355,03 356,33 211,53 562,89 Do Zátiší 6 1446 352,37 365,28 259,44 697,55 Do Zátiší 7 1505 361,10 362,10 200,49 522,16 Do Zátiší 22 1469 383,80 384,53 232,81 573,18 Do Zátiší 26 1471 353,93 316,97 227,56 564,65 Do Zátiší 28 1472 425,47 423,21 231,30 587,57 Do Zátiší 3 1483 857,17 816,78 80,76 235,15 Přátelství 13 1437 431,29 449,58 251,31 717,06 Přátelství 21 1443 337,60 342,76 186,28 506,00 Přátelství 43 1466 434,57 444,28 436,00 1 195,21 Americká 40 1991 399,87 394,05 233,72 532,96 Americká 36 1453 636,65 610,37 224,90 648,89 Americká 36 1453 1 608,97 1 736,81 0,00 0,00 Americká 36 1453 827,53 883,95 0,00 0,00 Přátelství 10 2050 1 457,63 1 455,54 729,27 1 611,09 Přátelství 6 2048 1 344,87 1 377,79 887,05 2 139,43 Přátelství 8 2049 1 482,63 1 497,69 821,90 1 918,63 Americká 24 1489 62,70 61,36 0,00 0,00 Americká 22 132 298,22 288,11 0,00 0,00 4.2.4 Roční bilance kotelny Nemocnice V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje kotelny Nemocnice zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let 2011-2013. Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě objektů. Měření spotřeby tepla na přípravu teplé vody je realizováno v jednotlivých výměníkových stanicích. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 55: Roční bilance kotelny Nemocnice Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) I. 6 026 1 857 5 356 671 506 1 024 5 003 0,830 0,404 II. 4 969 1 709 4 881 613 464 945 4 548 0,915 0,401 III. 5 383 1 847 4 595 653 513 1 009 4 238 0,787 0,392 IV. 4 339 461 3 381 623 108 273 3 732 0,860 0,393 V. 2 913 504 1 988 584 123 293 2 280 0,783 0,378 VI. 1 295 428 437 528 120 233 731 0,565 0,372 VII. 959 473 232 523 112 277 478 0,498 0,398 MĚSTO CHEB 76

Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) VIII. 821 509 183 526 136 283 425 0,518 0,392 IX. 2 377 504 1 491 530 132 283 1 738 0,731 0,376 X. 3 161 1 826 3 051 564 516 988 2 627 0,831 0,367 XI. 4 111 1 810 3 719 595 513 978 3 335 0,811 0,387 XII. 5 504 1 673 5 018 651 477 902 4 766 0,866 0,386 Rok 41 855 13 603 34 331 7 059 3 720 7 489 33 902 0,387 Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: Obrázek 38: Průběh spotřeby tepla pro vytápění kotelna Nemocnice V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelny Nemocnice. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity pro určení míry potenciálu úspor tepla jednotlivých objektů připojených ke kotelně Nemocnice. Tabulka 56: Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích, kotelna Nemocnice ulice číslo orientační číslo popisn é Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. (GJ) TV(GJ) průměr TV(m 3 ) průměr K Nemocnici 17 1204 1 667,67 1 728,25 0,00 0,00 K Nemocnici 17 1204 4 621,92 5 260,45 0,00 0,00 MĚSTO CHEB 77

číslo popisn é Otop průměr (GJ) číslo Otop klim. TV(GJ) TV(m 3 ) ulice orientační norm. (GJ) průměr průměr K Nemocnici 17A 1110 2 626,67 2 680,90 0,00 0,00 K Nemocnici 17E 1216 422,00 498,46 0,00 0,00 K Nemocnici 17B 1111 1 473,67 1 593,53 0,00 0,00 K Nemocnici 17B 1111 399,60 383,95 0,00 0,00 K Nemocnici 17B 1111 735,33 836,22 0,00 0,00 Dragounská 12 2272 1 403,83 1 371,71 0,00 0,00 Kosmonautů 5 1238 849,57 794,07 349,86 961,03 Jungmannova 19 1246 697,90 688,32 341,90 937,64 V Zahradách 25 1163 567,33 563,70 361,38 930,43 Jungmannova 29 1249 763,40 782,91 356,70 823,68 V Zahradách 29 1229 741,57 746,26 336,90 838,79 17.listopadu 47 1173 512,40 517,90 272,55 593,69 17.listopadu 53 1175 473,23 474,11 334,99 798,30 17.listopadu 59 1176 539,80 517,42 282,43 636,00 Kosmonautů 7 1239 776,83 710,86 333,36 803,98 Jungmannova 17 1245 738,70 745,19 322,85 767,12 Kosmonautů 6 1235 851,50 773,57 319,40 786,44 Kosmonautů 10 1170 756,78 723,76 334,66 816,71 Kosmonautů 14 1232 642,60 616,72 338,62 1 134,35 Pastýřská 7 1242 719,30 591,70 253,79 633,49 Pastýřská 9 1179 355,83 376,73 182,73 438,16 V Zahradách 21 1226 782,53 788,68 367,00 948,36 V Zahradách 22 1222 573,90 559,37 332,51 835,10 V Zahradách 24 1223 741,50 731,62 390,24 1 020,71 Pastýřská 10 1256 5,50 0,00 0,00 0,00 K Nemocnici 32 2491 1 076,83 1 066,40 0,00 0,00 Mírová 13 2018 286,99 282,90 138,25 438,42 Mírová 2 2026 368,62 399,27 165,52 557,34 Mírová 4 2025 352,75 373,66 203,10 722,31 Mírová 5 2021 387,53 398,96 202,18 550,47 Mírová 9 2019 389,24 413,30 216,02 610,21 Mírová 1 2023 361,96 359,78 223,31 642,93 Dragounská 6 2529 4 144,00 3 968,43 0,00 0,00 Dragounská 9A 2545 430,90 386,84 99,10 0,00 4.2.5 Roční bilance ostatních blokových a domovních kotelen V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje ostatních domovních a blokových kotelen, kterých celková dodávka tvoří cca 23 % z dodávek tepla a teplé vody v CZT Cheb. Seznam kotelen je uveden v kapitole 4.1.5. Bilance jsou zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let 2011-2013. Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě kotlů v případě blokových kotelen. U domovních kotelen je kotel umístěn v domě, do kterého dodává teplo a tak ztráty v rozvodech nejsou žádné nebo jen minimální. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do MĚSTO CHEB 78

účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 57: Roční bilance ostatních blokových a domovních kotelen. Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) I. 12 254 246 9 259 906 65 133 10 032 0,819 0,381 II. 11 108 227 8 367 872 60 123 9 116 0,821 0,393 III. 10 954 224 8 055 931 59 121 8 865 0,809 0,380 IV. 7 277 189 5 328 813 50 102 6 039 0,830 0,358 V. 4 373 150 2 999 819 40 81 3 738 0,855 0,362 VI. 951 9 179 709 2 5 883 0,929 0,346 VII. 645 0 43 703 0 0 746 1,157 0,368 VIII. 649 23 41 742 6 12 770 1,188 0,368 IX. 3 337 63 2 385 746 17 34 3 098 0,928 0,344 X. 5 943 168 4 051 781 44 91 4 741 0,798 0,367 XI. 8 385 190 6 160 797 50 103 6 854 0,817 0,372 XII. 10 802 205 8 310 911 54 111 9 110 0,843 0,372 Rok 76 678 1 694 55 177 9 731 448 915 63 993 0,368 Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: Obrázek 39: Průběh spotřeby tepla pro vytápění domovní a malé blokové kotelny V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelen. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity MĚSTO CHEB 79

pro určení míry potenciálu úspor tepla jednotlivých objektů připojených ke kotelnám. Tabulka 58: Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích malých kotelen ulice číslo orientační číslo popisn é Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. (GJ) TV(GJ) průměr TV(m3) průměr Boženy Němcové 9 1981 225,0 232,9 102,2 295,6 Boženy Němcové 11 1982 179,8 160,6 103,8 301,3 Boženy Němcové 13 1983 310,1 313,2 144,7 479,9 Brandlova 5 2246 521,9 559,0 0,0 0,0 Divadelní náměstí 10 556 1361,9 1391,9 18,6 0,0 Divadelní náměstí 2 571 474,1 473,9 32,8 0,0 Brandlova 15 948 360,4 346,8 0,0 0,0 Evropská 41 1556 150,0 144,0 0,0 0,0 Evropská 41 1556 167,7 161,0 0,0 0,0 Evropská 41 1556 469,0 427,3 0,0 0,0 Hradební 14 52 2406,9 2246,0 0,0 0,0 Hradební 16 516 767,7 816,5 0,0 0,0 Hradební 11 51 306,0 289,6 0,0 0,0 Dlouhá 12 41 0,0 0,0 0,0 0,0 Hrnčířská 1 2132 304,1 307,4 143,9 419,5 Hrnčířská 3 2140 194,2 197,7 126,2 349,8 Hrnčířská 4 2130 376,6 395,8 153,9 421,9 Hrnčířská 5 2148 344,5 331,7 151,5 410,1 Hrnčířská 6 2131 414,3 401,6 167,2 476,8 Hrnčířská 7 2149 321,8 330,1 213,0 625,3 Hrnčířská 8 2143 374,7 368,7 172,4 494,4 Hrnčířská 9 2150 396,6 415,1 161,2 449,8 Hrnčířská 10 2142 412,1 404,1 230,7 691,7 Hrnčířská 13 2152 902,8 898,9 530,2 1606,5 Hrnčířská 12 2141 339,9 318,1 130,7 324,9 Karlova 17 392 928,5 965,2 0,0 0,0 Karlova 19 289 39,4 37,0 0,0 0,0 Karlova 19 289 115,2 108,3 0,0 0,0 Židovská 12 404 204,8 207,7 0,0 0,0 Židovská 12a 404 27,2 27,6 0,0 0,0 B.Neumanna 12 522 31,1 31,7 0,0 0,0 B.Neumanna 12 522 782,1 796,4 0,0 0,0 Cechovní 10 240 175,3 181,9 0,0 0,0 Jakubská 3 381 261,7 274,6 0,0 0,0 Jakubská 11 387 211,6 218,3 0,0 0,0 Jakubská 4 380 89,6 0,0 0,0 0,0 Jakubská 6 379 353,4 348,2 0,0 0,0 Jakubská 9 386 201,6 194,5 0,0 0,0 Jánské náměstí 10 269 245,4 236,4 0,0 0,0 Jánské náměstí 15 256 546,9 451,8 0,0 0,0 Jánské náměstí 16 258 215,9 234,0 0,0 0,0 Dominikánská 1 218 383,8 378,0 0,0 0,0 Kamenná 5 219 23,0 20,7 0,0 0,0 MĚSTO CHEB 80

ulice číslo orientační číslo popisn é Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. (GJ) TV(GJ) průměr TV(m3) průměr Dominikánská 1 218 62,7 100,1 0,0 0,0 Kamenná 40 656 335,2 329,0 0,0 0,0 Kamenná 40 656 193,1 189,5 0,0 0,0 Kamenná 5 219 819,0 735,7 0,0 0,0 Kamenná 5 219 278,2 165,1 0,0 0,0 3,4 218,6 227,9 0,0 0,0 Kasární náměstí 9 128 610,2 610,3 0,0 0,0 Kasární náměstí 11 130,131 549,8 555,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Komenského 29 617 1073,9 0,0 0,0 0,0 Kostelní náměstí 2 505 209,5 177,9 0,0 0,0 Kostelní náměstí 14 185 10,5 10,7 0,0 0,0 Kostelní náměstí 14 185 681,6 682,8 0,0 0,0 Kostelní náměstí 15 188 0,0 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 49 498 0,0 0,0 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 10 511 8,9 6,9 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 5 506 225,7 225,4 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 6 507 477,0 416,6 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 8 509 160,2 141,0 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 7 508 170,9 161,5 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 11 512 149,8 140,4 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 5 506 56,8 56,7 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 49 499 210,5 197,2 0,0 0,0 Růžová 5 389 342,0 338,2 0,0 0,0 Růžová 11 393,394 251,0 243,0 0,0 0,0 Růžová 4 366 183,2 185,8 0,0 0,0 Růžová 6 365 184,7 161,5 0,0 0,0 Růžová 7 390,391 293,7 289,2 0,0 0,0 Smetanova 1 655 228,4 202,6 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 50 499 70,8 70,6 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 43 494 490,4 459,5 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 11 512 191,1 186,6 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 12 513 125,2 122,2 0,0 0,0 Komenského 27 642 621,0 609,2 0,0 0,0 Májová 29 105 238,1 218,8 15,6 18,5 Májová 29 105 469,7 482,6 135,2 331,7 Májová 29 105 23,6 24,2 0,0 0,0 Májová 31 104 415,5 448,9 124,4 245,8 Májová 31 104 26,6 28,7 0,0 0,0 Májová 31 104 155,6 150,6 0,0 0,0 Májová 33 588 178,3 137,9 0,0 0,0 Májová 33 588 269,7 284,1 0,0 0,0 Májová 35 606 265,2 260,5 0,0 0,0 Májová 33 588 134,2 133,2 0,0 0,0 Májová 68 1718 1680,2 1828,3 0,0 0,0 Mánesová 23 157 698,0 675,5 0,0 0,0 Mánesová 32 1206 315,7 305,0 153,1 337,9 MĚSTO CHEB 81

ulice číslo orientační číslo popisn é Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. (GJ) TV(GJ) průměr TV(m3) průměr Mánesová 34 1207 505,1 506,7 273,2 645,6 nám.kr.jiřího 34 479 207,6 171,3 0,0 0,0 Obrněné brigády 28 610 2015,1 1996,6 0,0 0,0 Přemysla Otakara 1 1817 368,5 370,7 0,0 0,0 Evropská 56 1133 704,3 718,4 344,9 1004,8 Evropská 58 1134 714,9 702,3 445,9 1433,5 Sadová 3 1137 702,8 712,8 338,9 1004,9 Sadová 7 1139 615,9 618,4 338,8 990,4 Komenského 40 2473 447,1 404,1 302,2 896,3 Májová 37 530 366,6 371,1 170,5 431,2 Májová 39 658 827,8 890,9 380,9 933,3 Májová 45 659 422,5 443,6 220,0 564,9 Májová 47 660 546,5 586,5 257,1 655,1 Májová 49 661 474,5 508,7 228,6 590,2 Májová 51 662 499,1 533,9 236,9 623,1 Májová 53 663 555,3 584,8 240,2 592,0 Májová 55 664 484,3 508,2 197,3 478,4 Komenského 32 665 39,2 32,7 0,0 0,0 Sv.Čecha 7 619 596,8 543,9 103,3 211,0 Školní 3 645 362,4 371,6 0,0 0,0 Školní 15 652 545,1 562,3 0,0 0,0 Školní 4 646 236,9 234,6 0,0 0,0 Školní 5 647 372,6 355,6 0,0 0,0 Školní 11 650 626,4 661,5 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 18 3 550,4 576,3 0,0 0,0 nám.kr.jiřího 14 1 1457,1 1473,8 0,0 0,0 Šlikova 11 8 455,0 514,8 159,6 467,0 Šlikova 11 8 106,9 81,8 58,4 394,6 Valdštejnova 19 1293 361,4 398,4 148,5 318,3 Valdštejnova 19a 1294 330,0 363,7 113,1 223,3 Valdštejnova 49a 1320 589,0 599,5 248,2 666,7 Valdštejnova 49a 1320 810,3 795,8 391,1 1050,6 Valdštejnova 40 1291 208,0 216,8 140,8 331,2 Valdštejnova 42 1292 206,2 199,7 105,6 231,3 Valdštejnova 50 1287 416,5 457,1 226,0 522,7 Valdštejnova 50 1287 456,9 503,3 248,1 591,8 Zemědělská 21 97 346,3 338,8 0,0 0,0 17.listopadu 6 1379 423,1 416,9 147,7 468,0 17.listopadu 10 1381 465,0 449,4 201,4 800,7 MĚSTO CHEB 82

4.3 Výhled v poptávce po dodávkovém teple 4.3.1 Potenciál úspor v domech pro bydlení soustavy CZT U všech bytových domů zásobovaných teplem ze soustav CZT byly k dispozici od TEREA Cheb, s.r.o. obchodní údaje o prodeji tepla, údaje o podlahových plochách jednotlivých domů, rozdělení spotřeby tepla na vytápění a teplo v teplé vodě a o provedených modernizačních a úsporných opatřeních. Další údaje byly poskytnuty Městem Cheb a Stavebním bytovým družstvem Cheb, a to rok kolaudace, počet bytů, údaje o provedených opatřeních apod. Vlastním šetřením byla vytvořena fotodokumentace a byly zjištěny další doplňující údaje, jako např. stáří domů, počet podlaží, apod., rozsah, stáří a kvalita dodatečných opatření a byly vypočteny porovnávací ukazatele tj. spotřeba tepla na jednotku podlahové plochy pro skupiny objektů stejného stáří a o stejné geometrické charakteristice. Pro stanovení potenciálu úspor jsme vycházeli z údajů o dosažených hodnotách měrného ukazatele po provedených energeticky úsporných opatřeních. Domy zásobované teplem z kotelny Riegrova Z kotelny Riegrova jsou zásobovány teplem panelové domy z 60. let 20 století, převážně o 4 až 13 nadzemních podlažích. Tyto domy byly z větší části zatepleny kolem roku 2005, a to obvodový plášť 5-6 cm dodatečné tepelné izolace, okna jsou vyměněna nájemníky individuálně, střechy většinou nezatepleny. Zděné objekty o 4 nadzemních podlažích jsou většinou nezatepleny, okna jsou vyměněna individuálně nájemníky, střechy většinou nezatepleny. Provedené zateplení již nevyhovuje požadavkům na tepelně technické vlastnosti budov. U domů zateplených před rokem 2005 se zateplením obvodového pláště a výměnou oken dosáhlo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 90 kwh/m 2. U nedávno zateplených domů 12 cm dodatečné tepelné izolace se dosáhlo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 70 kwh/m 2. U domů nezateplených se pohybuje měrná spotřeba tepla na vytápění kolem 150 kwh/m 2. Předpokládáme, že domy zateplené před rokem 2005 budou v časovém horizontu 20 let znovu zatepleny. U těchto domů i domů dosud nezateplených předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2, v případě domů 8 a více podlažních ve výši 40 kwh/m 2. Dále jsou z kotelny zásobovány teplem panelové domy z 60 a 80. let 20. století. Tabulka 59: Potenciál úspor v domech zásobených z kotelny Riegrova, v GJ/rok Sektor 2025 2035 Bydlení 5 301 15 226 Vzdělávání 2 756 3 544 Zdravotní a sociální péče 8 8 Ostatní 3 321 3 344 Celkem 11 385 22 122 Domy zásobovány teplem z kotelny Zlatý vrch Z kotelny Zlatý vrch jsou zásobovány teplem panelové objekty z 80. let a 90. let 20. století. Jedná se o tři typy domů, a to 4NP+1PP, počet bytů 12 pro jeden vchod nebo 24 pro dva vchody 6NP+1PP, počet bytů 18 pro jeden vhod a 36 pro dva vchody 8NP+1PP, počet bytů 24 pro jeden vchod a 48 pro dva vchody MĚSTO CHEB 83

U většiny domů byla provedena výměna oken. U většiny domů byl v letech 2007-2013 dodatečně zateplený i obvodový plášť, u některých i střecha. U objektů nově zateplených ponecháváme v roce 2035 stávající měrný ukazatel na vytápění. U dříve zateplených a nezateplených předpokládáme v cílovém roce dosažení měrné spotřeby tepla na vytápění u domů 4-6 podlažních 60 kwh/m 2 a v případě domů 8 a více podlažních ve výši 40 kwh/m 2. Tabulka 60: Potenciál úspor započtený do bilancí v kotelně Zlatý vrch v GJ/rok Sektor 2025 2035 Bydlení 5 599 8 198 Vzdělávání 1 038 1 038 Zdravotní a sociální péče 0 0 Ostatní 238 295 Celkem 6 876 9 531 Domy zásobované teplem z kotelny Skalka Z kotelny Skalka jsou zásobovány teplem panelové objekty ze 70. a z 80. let 20. století. Jedná se převážně o domy o 4 až 8 nadzemních podlažích. Většina domů byla v letech 2005 až 2008 zateplena. Okna jsou vyměňována individuálně. U domů, zateplených před rokem 2005, se zateplením obvodového pláště a výměnou oken dosáhlo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80-100 kwh/m 2. Předpokládáme, že domy zateplené v letech 2005-2007 budou v časovém horizontu 20 let znovu zatepleny. U těchto domů i domů dosud nezateplených předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2, v případě domů 8 a více podlažních ve výši 40 kwh/m 2. Kromě bytových domů je zásobována teplem z kotelny Skalka mateřská škola, domov pro seniory a základní škola. Mateřská škola byla v nedávné domě zateplena, domov pro seniory se zateploval v době prohlídky objektu. Předpokládáme, že zateplením objektu se ukazatel měrné spotřeby sníží na 60 kwh/m 2. Areál základní školy zahrnuje panelové objekty o 2NP a 4NP. Budovy nejsou dodatečně zatepleny, okna jsou původní dřevěná zdvojená. Předpokládáme, že zateplením objektu se ukazatel měrné spotřeby sníží na 80 kwh/m 2. Tabulka 61: Potenciál úspor započtený do bilancí v kotelně Skalka v GJ/rok Sektor 2025 2035 Bydlení 1 155 11 294 Vzdělávání 112 914 Zdravotní a sociální péče 0 0 Ostatní 0 39 Celkem 1 267 13 212 Domy zásobovány teplem z kotelny Nemocnice Z kotelny Nemocnice jsou zásobovány teplem objekty nemocnice, Domov pro seniory Dragounská. Zděné objekty nemocnice jsou nezatepleny s výjimkou poloviny hlavní budovy, okna jsou původní, střechy rovněž nezatepleny. Objekty nemocnice jsou ve velmi špatném stavu a tomu odpovídá i jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění, který se pohybuje kolem 300-350 kwh/m 2. MĚSTO CHEB 84

Předpokládáme, že objekty nemocnice budou v nejbližší době rekonstruovány včetně zateplení obvodového pláště, střechy a výměny oken a že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 110-150 kwh/m 2. Z kotelny Nemocnice jsou zásobovány teplem dále panelové domy sídliště Spáleniště z 60. let 20 století, převážně o 5 nadzemních podlažích. Tyto domy byly z větší části zatepleny kolem roku 2007, a to obvodový plášť 5-6 cm dodatečné tepelné izolace, okna jsou vyměněna nájemníky individuálně, střechy většinou nezatepleny. Provedené zateplení již nevyhovuje požadavkům na tepelně technické vlastnosti budov. Předpokládáme, že domy zateplené kolem roku 2007 budou do roku 2035 znovu zatepleny. U těchto domů i domů předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2. Z kotelny Nemocnice jsou zásobovány teplem dále panelové domy sídliště Mírová, převážně o 4 až 8 nadzemních podlažích. Tyto domy byly z větší části zatepleny v letech 2008-2010, a to obvodový plášť 10-12 cm dodatečné tepelné izolace, okna jsou vyměněna. Předpokládáme, že domy zateplené kolem roku 2008 budou do roku 2035 znovu zatepleny. U těchto domů předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 40 kwh/m 2. Objekty, u kterých je již nyní dosaženo měrného ukazatele ve výši 50 kwh/m 2, ponecháváme bez dalšího zateplení. Tabulka 62: Potenciál úspor v objektech zásobených teplem z kotelny Nemocnic, v GJ/rok Sektor 2025 2035 Bydlení 215 5 622 Vzdělávání Zdravotní a sociální péče 6 467 7 120 Ostatní Celkem 6 682 12 742 Zdroj: ENVIROS, s. r. o. 4.3.2 Potenciál úspor - domy zásobované z menších blokových a domovních kotelen Domy zásobované teplem z kotelny B. Němcové Z kotelny B. Němcové jsou zásobovány teplem 3 bytové objekty, a to B.Němcové 9, 11 a 13. Objekty mají 4 nadzemní podlaží a jsou zatepleny. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje od 66 do 130 kwh/m 2. Předpokládáme, že domy budou do roku 2035 znovu zatepleny. U těchto domů předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2. Tabulka 63: Potenciál úspor v kotelně B. Němcové v GJ/rok Sektor 2025 2035 Bydlení 0 283 Celkem 0 283 MĚSTO CHEB 85

Domy zásobované teplem z 12. a 13. kotelny Brandlova Z 12. kotelny Brandlova jsou zásobovány teplem 3 nebytové objekty, a to Školní jídelna 4. ZŠ Brandlova 5, Západočeské divadlo Divadelní náměstí 10, a 4.MŠ Divadelní náměstí 2. MŠ Brandlova 15 má samostatnou kotelnu. Zateplena je pouze 13.MŠ Brandlova 15. Ostatní objekty jsou předmětem památkové ochrany a jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 200 kwh/m 2. U objektů MŠ předpokládáme, že v nich bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 110 kwh/m 2. Ostatní objekty ponecháváme bez dalšího zateplení. Tabulka 64: Potenciál úspor v 12.a 13. kotelně Brandlova v GJ/rok Sektor 2025 2035 Vzdělávání 0 98 Vzdělávání 0 163 Celkem 0 261 Domy zásobovány teplem z kotelny Evropská 41 Z kotelny Evropská 41 je zásobován teplem 1 objekt, ve kterém jsou 4 odběrná místa. Jedná se o historický objekt s členitou fasádou, ve kterém jsou nově vyměněna okna. Měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je kolem 200 kwh/m 2. Objekt ponecháváme ve výhledu bez dalšího zateplení. Domy zásobovány teplem z kotelny Hradební 14 Z kotelny Hradební 14 je zásobován teplem samotný objekt školy Hradební 14 a sousední objekt Hradební 16. Jedná se o historický objekt s členitou fasádou, na kterém je opravena fasáda. V půdním prostoru je provedena střešní vestavba, ve které jsou plastová okna. Měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je kolem 150 kwh/m 2. Hradební 14 Hradební 16 Objekty ponecháváme ve výhledu bez dalšího zateplení. MĚSTO CHEB 86

Domy zásobovány teplem z kotelny Hrnčířská Z kotelny Hrnčířská jsou zásobovány teplem panelové objekty z konce 80. let 20. století. Jedná se o domy o 4 až 8 nadzemních podlažích. Většina domů (s výjimkou dvou) je nezateplena. Okna jsou vyměňována individuálně. Měrná spotřeba tepla na vytápění je ve výši 80-110 kwh/m 2. Předpokládáme, že u těchto domů dosud nezateplených, zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2, v případě domu 8 podlažního ve výši 40 kwh/m 2. Tabulka 65: Potenciál úspor v kotelně Hrnčířská v GJ/rok Sektor 2025 2035 Bydlení 1 663 1 824 Celkem 1 663 1 824 Domy zásobovány teplem z kotelny Karlova 17 Z kotelny Karlova 17 je zásobován teplem 1 objekt, ve kterém jsou 3 odběrná místa. Jedná se o historický objekt s členitou fasádou, Měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je kolem 100 kwh/m 2. Karlova 17 Karlova 17 Objekt ponecháváme ve výhledu bez dalšího zateplení. Domy zásobovány teplem z kotelny Kasární Z kotelny Kasární jsou zásobovány teplem bytové i nebytové objekty, ležící ve staré části města. Jedná se o velmi různorodé objekty, z velké části o objekty historické. U některých z nich byla provedena rekonstrukce spočívající v opravě fasády a výměně oken. Zateplení u nich provedeno nebylo. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 150 kwh/m 2. MĚSTO CHEB 87

Jánské náměstí 3,4 Jánské náměstí 10 Tabulka 66: Potenciál úspor v kotelně Kasární v GJ/rok Sektory 2025 2035 Bydlení 718 1 591 Vzdělávání 0 13 Ostatní 97 97 Celkem 815 1 700 U objektů, které nejsou předmětem památkové péče, předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 kwh/m 2. Ostatní objekty ponecháváme bez dalšího zateplení. Domy zásobované teplem z 25. a 26. kotelny Májová Z kotelny Májová jsou zásobovány teplem nebytové objekty, ležící ve staré části města. Jedná se o administrativní objekty, z velké části o objekty historické. Škola v ulici Májová má svoji vlastní kotelnu. U některých z objektů byla provedena rekonstrukce spočívající v opravě fasády a výměně oken. Zateplení u nich provedeno nebylo. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 100-150 kwh/m 2. U objektů, které nejsou předmětem památkové péče, předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 kwh/m 2. Ostatní objekty ponecháváme bez dalšího zateplení. Domy zásobovány teplem z 27. a 28. kotelny Mánesova Z 34. kotelny Mánesova jsou zásobovány teplem bytové objekty a jedna mateřská škola. Všechny objekty byly v minulosti zatepleny. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 90 kwh/m 2. Bytový dům Mánesova 23 má vlastní kotelnu, je dosud nezateplený. U bytových objektů předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2, v mateřské škole ve výši 110 kwh/m 2. MĚSTO CHEB 88

Tabulka 67: Potenciál úspor v 27. a 28. kotelně Mánesova v GJ/rok Sektory 2025 2035 Bydlení 0 480 Bydlení 0 460 Vzdělávání 0 199 Celkem 0 1 139 Domy zásobovány teplem z kotelny Sadová Z kotelny Sadová jsou zásobovány teplem bytové objekty v ulici Sadová a Evropská. Všechny objekty s výjimkou jednoho byly v minulosti zatepleny. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 80 kwh/m 2. U bytových objektů předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2. Tabulka 68: Potenciál úspor v kotelně Sadová v GJ/rok Sektor 2025 2035 Bydlení 0 792 Celkem 0 792 Domy zásobovány teplem z kotelny Sládkova Z kotelny Sládkova jsou zásobovány teplem převážně panelové objekty z 60. let 20. století. Jedná se o domy v ulici Májová o 6 až 10 nadzemních podlažích. Většina domů (s výjimkou dvou) je zateplena. Okna jsou vyměňována individuálně, v současné době jsou z větší části vyměněna. Měrná spotřeba tepla na vytápění je kolem 110 kwh/m 2. Předpokládáme, že u těchto domů dojde v průběhu 20 let k provedení nového zateplení obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2, v případě domu 10 podlažního ve výši 40 kwh/m 2. Tabulka 69: Potenciál úspor v kotelně Sládkova v GJ/rok Sektor 2025 2035 Bydlení 0 2 069 Ostatní 0 21 Celkem 0 2 090 Domy zásobovány teplem z kotelny Školní Z kotelny Školní jsou zásobovány teplem bytové i nebytové objekty, ležící v centru města. Jedná se částečně o objekty historické. U některých z nich byla provedena rekonstrukce spočívající v opravě fasády a výměně oken. Zateplení u nich provedeno nebylo. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 200 kwh/m 2.U bytových objektů v ulici Školní bylo provedeno zateplení. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 100 kwh/m 2. U objektů, které nejsou předmětem památkové péče, předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 kwh/m 2. Historické objekty ponecháváme bez dalšího zateplení. MĚSTO CHEB 89

Tabulka 70: Potenciál úspor v kotelně Školní v GJ/rok Sektor 2025 2035 Bydlení 0 965 Celkem 0 965 Domy zásobovány teplem z kotelny Šlikova Jedná se o domovní kotelnu, ze které je zásobován teplem pouze objekt Šlikova 11 se dvěma odběry. Objekt Šlikova je nezateplený, měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je 167 kwh/m 2. V roce 2004 byla provedena rekonstrukce objektu, opravena fasáda, půdní vestavba, nová střešní krytina a výměna oken. Předpokládáme, že v průběhu 20 let dojde k provedení zateplení obvodového pláště a střechy bytového objektu a že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 kwh/m 2. Tabulka 71: Potenciál úspor v kotelně Šlikova v GJ/rok Sektor 2025 2035 Bydlení 0 278 Celkem 0 278 Domy zásobovány teplem z kotelen Valdštejnova17, Valdštejnova 49 a Valdštejnova 50 Kotelna Valdštejnova 19 - jedná se o domovní kotelnu, ze které jsou zásobovány teplem pouze 2 objekty. Bytové objekty v ulici Valdštejnova 19 byly zatepleny v roce 2004, měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je 137 kwh/m 2. Kotelna Valdštejnova 49 - jedná se o domovní kotelnu, ze které jsou zásobovány teplem pouze 2 objekty. Bytové objekty v ulici Valdštejnova 49 byly zatepleny v roce 2005, měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je 90 kwh/m 2. Kotelna Valdštejnova 50 - jedná se o domovní kotelnu, ze které jsou zásobovány teplem propojené bytové objekty v ulici Valdštejnova 50. V roce 2007 byly zatepleny, měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je 80 kwh/m 2. Předpokládáme, že v průběhu 20 let dojde k provedení nového zateplení obvodového pláště a střechy a že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2 resp. 40 kwh/m 2. Tabulka 72: Potenciál úspor v kotelnách Valdštejnova v GJ/rok Sektor 2025 2035 Bydlení 0 445 Bydlení 0 764 Bydlení 0 786 Celkem 0 1 995 Mateřské školy zásobovány teplem z kotelen Komenského 27, Přemysla Otakara a Zemědělská Kotelna Komenského 27 - jedná se o domovní kotelnu, ze které je zásobována teplem pouze 9. mateřská škola, v které se kotelna nachází. MŠ byla v nedávné době zateplena, a dosahuje ukazatel měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 186 kwh/m 2. MĚSTO CHEB 90

Kotelna Přemysla Otakara - jedná se o domovní kotelnu, ze které je zásobována teplem pouze 3. mateřská škola, v které se kotelna nachází. MŠ byla v nedávné době zateplena. Ukazatel měrné spotřeby tepla na vytápění před zateplením činil 310 kwh/m 2. Kotelna Zemědělská - jedná se o domovní kotelnu, ze které je zásobována teplem pouze 15. mateřská škola, v které se kotelna nachází. MŠ je nezateplena, a dosahuje ukazatel měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 200 kwh/m 2. U objektů MŠ předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 110 kwh/m 2. Je to hodnota, která je běžně dosahovaná u nově zateplených objektů mateřských škol. 4.3.3 Potenciál úspor v odběru tepla celkem Spotřeba tepla z CZT v budovách je členěna na spotřebu tepla pro vytápění a spotřebu tepla v teplé vodě. Sektorově je členěna na bydlení, vzdělávání, zdravotní a sociální péči a ostatní. Největší podíl na spotřebě tepla pro vytápění a v teplé vodě celkem má bydlení (72%), pak ostatní v součtu (11%) a vzdělávání (10%). Stanovení potenciálu úspor energie vychází z předpokladu, že budovy budou rekonstruovány tak, aby splňovaly požadavky normy ČSN 730540-2:2011 a legislativní požadavky na energetickou náročnost budov. Měrný ukazatel spotřeby energie na vytápění v bytových domech, s výjimkou těch, které jsou předmětem památkové ochrany, se bude pohybovat v rozmezí 40-80 kwh/m2 vytápěné plochy. Pro stanovení potenciálu u ostatních objektů, především pro vzdělávání, zdravotní a sociální péče jsme vycházeli z údajů o objektech, které byly rekonstruovány zejména s využitím dotačních programů. Měrný ukazatel spotřeby energie na vytápění v objektech pro vzdělávání, opět s výjimkou těch, které jsou předmětem památkové ochrany, se bude pohybovat v rozmezí 60-120 kwh/m2 vytápěné plochy (podle typu objektu), v objektech zdravotní a sociální péče 60-150 kwh/m2 vytápěné plochy (podle typu objektu). Celkový takto stanovený potenciál úspor energie pro rok 2035 činí 70 877 GJ za rok, tj. 33 % z celkové spotřeby energie ve stávajícím stavu. Tabulka 73: Potenciál úspor v domech zásobovaných CZT v GJ/rok Sektor spotřeby 2025 2035 Bydlení 14 651 51 144 Vzděláváni 4 315 6 636 Zdravotní a sociální služby 6 475 8 093 Ostatní 3 656 5 005 Celkem 29 096 70 877 MĚSTO CHEB 91

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA CHEB AKTUALIZACE 2014 Obrázek 40: Úspory energie v objektech zásobených ze soustav a kotelen TEREA Cheb, s.r.o. Úspora energie Objekty zásobované CZT členěno dle kategorie objektu - souhrnná tabulka [GJ] 60 000 Úspora energie [GJ] 50 000 40 000 30 000 2045 20 000 10 000 2035 0 2025 Zdroj dat: ENVIROS, s.r.o. Obrázek 41: Úspory energie v objektech zásobených ze soustav a kotelen TEREA Cheb, s.r.o. MĚSTO CHEB 92

Tabulka 74: Potenciál úspor v domech zásobovaných CZT podle kotelen v GJ/rok Kotelna / zdroj 2025 2035 01 Riegrova 11 385 22 122 02 Zlatý vrch 6 876 9 531 03 Skalka 1 267 13 212 04 Nemocnice 6 682 12 742 11 B.Němcové 0 283 12 Brandlova 0 98 13 Brandlova 0 163 14 Evropská 15 Evropská 17 Hradební 18 Hrnčířská 1 663 1 824 19 Karlova 17 22 Kasární 815 1 700 23 Komenského 0 259 25 Májová 26 Májová 27 Mánesova 0 480 28 Mánesova 0 659 29 Nám.krále Jiřího 30 Obrněné brigády 0 1 210 31 Přemysla Otakara 249 249 32 Sadová 0 792 33 Sládkova 0 2 090 34 Školní 0 965 35 Šlikova 36 Valdštejnova 19 0 445 37.Valdštejnova 49 0 764 38.Valdštejnova 50 0 786 39 Zemědělská 160 160 40 17.listopadu 0 344 Celkem 29 096 70 877 Zdroj: vlastní výpočty ENVIROS MĚSTO CHEB 93

4.3.4 Výhled poptávky po teple na rozvojových plochách V rámci řešení výhledového zásobování teplem byly zkoumány rozvojové a přestavbové plochy vymezené územním plánem, jejich pravděpodobné zastavění a také možné připojení k zásobování teplem a teplou vodou na některou ze soustav CZT. V následující tabulce jsou ze všech rozvojových ploch v centru města vybrány jen ty, které se jeví jako vhodné pro zásobování z centrálního zdroje tepla. Tabulka 75: Rozvojové plochy v centru města Cheb u nichž je doporučeno zásobování ze soustavy / kotelny CZT číslo plochy Popis plochy Potřeba tepla celkem (GJ/rok) Poznámka 70 plochy smíšené obytné - v centrech měst 113,93 Přestavba části ulice Školní 1b plochy smíšené obytné - v centrech měst 201,36 proluka - zástavba 1d plochy smíšené obytné - v centrech měst 390,87 proluka - zástavba 1a plochy smíšené obytné - v centrech měst 117,1 proluka - zástavba polyfunkční zástavba a 1c plochy smíšené obytné - v centrech měst 212,31 parking 89 plochy smíšené obytné - v centrech měst 186,05 proluka - zástavba 2 plochy smíšené obytné - v centrech měst 95,44 proluka - zástavba 5 plochy smíšené obytné - v centrech měst 217,15 bytové domy+obchody 66 plochy smíšené obytné - v centrech měst 612,86 Areál Rudolfina Obrázek 42: Centrum města Cheb CZT a rozvojové plochy MĚSTO CHEB 94

Výstavba v plochách 70, 1d, a 2 se předpokládá do roku 2025. Ostatní plochy do roku 2035. Tento potenciál v poptávce po teple a teplé vodě je zahrnut do bilancí v kapitole 5, v případě malých blokových a domovních kotelen se jedná o společnou bilanci několika kotelen. Kotelna Riegrova Obrázek 43: Kotelna Riegrova a rozvojové plochy MĚSTO CHEB 95

Tabulka 76: Rozvojové plochy v okolí kotelny Riegrova číslo plochy Popis plochy Rozloha plochy (m2) Potřeba tepla celkem (GJ/rok) Poznámka 48 bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské 11 767 1 185,41 9b bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské 24 629 1 566,43 68a plochy smíšené obytné - v centrech měst 17 843 133,66 přestavba nároží 4 plochy smíšené obytné - v centrech měst 5 507 přestavba bloku - 212,00 byty a obchody 7 občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení 6 060 4 320 68b plochy smíšené obytné - v centrech měst 1465 113,60 přestavba nároží Rodinné domy na plochách 48 a 9b nebudou vhodné pro připojení k CZT vzhledem k tomu, že v budoucnu bude požadováno pro nové stavby nízkoenergetické provedení. Nízkoenergetické provedení rodinných domů není obecně vhodné pro zásobování teplem z CZT. Potenciál poptávky po teple pro rozvojové plochy 68a, 68b, 7 a 4 je zahrnutý to výhledu poptávky po teple kotelny Riegrova. Kotelna Zlatý Vrch Tabulka 77: Rozvojové plochy v okolí kotelny Zlatý Vrch číslo plochy Popis plochy Rozloha plochy (m 2 ) Potřeba tepla celkem (GJ/rok) 232 plochy smíšené obytné - městské 8566 0,00 231 plochy smíšené obytné - městské 10756 0,00 49 bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské 3305 0,00 230 plochy smíšené obytné - městské 9303 0,00 228 plochy smíšené obytné - městské 6809 0,00 Poznámka 11 plochy smíšené obytné - městské 24139 881,97 staré kasárny U rozvojových ploch 228, 230, 231, 232 a 49 se na základě provedených konzultací s městem Cheb zatím nepředpokládá do roku 2035 nová výstavba. Rozvojová plocha č. 11 staré kasárny je ve studiích, které má k dispozici město Cheb, zastavěná nízkoenergetickými rodinnými domy. Vzdálenost plochy od nejbližšího možného napojovacího bodu kotelny Zlatý Vrch je vzdušnou čarou 360 m, po komunikacích, kudy by mohlo vést teplovodní potrubí, to činí 450 m. Na této vzdálenosti by ztráty tepla z předizolovaného potrubí při pouze zimním provozu činily 435 GJ/rok což je 49,3% z předpokládané poptávky po teple v dané lokalitě. Z tohoto důvodu není plocha doporučena k připojení k CZT. Kotelna Skalka Tabulka 78: Rozvojové plochy v okolí kotelny Skalka číslo plochy Popis plochy Rozloha plochy (m 2 ) Potřeba tepla celkem (GJ/rok) Poznámka 19 bydlení - v bytových domech 28 450 2 442,59 Dostavba sídliště MĚSTO CHEB 96

číslo plochy Popis plochy Rozloha plochy (m 2 ) Potřeba tepla celkem (GJ/rok) Poznámka 18b bydlení - v bytových domech 11 297 129,03 Dostavba sídliště 18a 20 bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské 9 513 296,35 8 791 783,21 290 76 plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady 3 120 0 občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení 2 439 147,46 Tenisový areál Rozvojové plochy 19 a 18b jsou určeny k dostavbě sídliště Skalka. Plocha 19 by měla být zčásti využita do roku 2025 a plocha 18b do roku 2035. S tím počítá také bilance výhledu poptávky po teple z kotelny Skalka. Do bilance je také zahrnuta plocha 76, kde se předpokládá zástavba do roku 2025. Kotelna Nemocnice Tabulka 79: Rozvojové plochy v okolí kotelny Nemocnice číslo plochy Popis plochy Rozloha plochy (m 2 ) Potřeba tepla celkem (GJ/rok) 67 plochy smíšené obytné - městské 79352 1 002,24 Poznámka 17 bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské 74341 5 012,59 bydlení - v rodinných domech - 1 481,76 9a městské a příměstské 27331 8 plochy smíšené obytné - městské 5335 100,22 222 dopravní infrastruktura - železniční 19402 0 47 plochy smíšené obytné - městské 1966 0 V okolí kotelny Nemocnice se nachází pouze rozvojová plocha č. 67, kterou lze považovat za vhodnou k připojení na CZT. Zástavba plochy se předpokládá do roku 2025. Rozvojové plochy 17 a 9a jsou vyhrazené pro rodinné domy a nelze je považovat za vhodné k připojení k CZT. U rozvojových ploch 222 a 47 se nepředpokládá zástavba do roku 2035. Rozvojová plocha 8 by byla teoreticky vhodná k připojení ke kotelně Nemocnice, ale vzhledem k malému odběru a vzdálenosti odběrného místa od kotelny to nedoporučujeme. Shrnutí trendů v dodávkách tepla a bilance jednotlivých kotelen ve výhledu Na základě prognóz uvedených v kapitole 4.3 byly vypočteny bilance jednotlivých kotelen ve výhledu. Tyto bilance zohledňují dopady možných variant v rozvoji soustavy CZT, ale zahrnují jak vypočtený pokles poptávky v důsledku energetických úspor - postupného snižování energetické náročnosti objektů připojených na CZT - tak i očekávaný nárůst poptávky vlivem nové zástavby.. MĚSTO CHEB 97

Tabulka 80: Předpokládaný vývoj ve spotřebě tepla po uplatnění potenciálu úspor a nových odběrů na rozvojových plochách (průměrné klimatické podmínky) Výhled poptávky Kotelna Riegrova V kotelně Riegrova dojde vlivem zlepšování tepelně technických vlastností objektů připojených na kotelnu k poklesu poptávky po teple tak jak je uvedeno v kapitole 0 Naproti tomu je zde potenciál v poptávce tepla v nové výstavbě v rozvojových plochách jak to popisuje kapitola 4.3.4. V součtu těchto dvou faktorů předpokládáme v poptávce po teple (otop + teplá voda) pokles o 6,93% do roku 2025 a 20,05% do roku 2035. Tabulka 81: Bilance kotelny Riegrova výhled 2025 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV r.2025 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I. 8 899 4 948 7 602 1 942 1 760 2 317 7 227 0,812 0,431 II. 7 655 4 648 7 062 1 975 1 638 2 192 6 845 0,894 0,446 III. 8 423 4 497 6 461 2 073 1 596 2 110 6 425 0,763 0,431 IV. 6 621 1 361 4 156 1 924 504 617 5 462 0,825 0,425 V. 4 632 1 085 2 429 1 806 385 509 3 725 0,804 0,415 VI. 2 172 1 037 388 1 674 374 481 1 582 0,728 0,418 VII. 1 574 1 126 121 1 570 410 518 1 174 0,746 0,431 VIII. 1 604 1 120 181 1 522 412 512 1 191 0,742 0,399 IX. 3 601 1 175 1 958 1 677 420 548 3 086 0,857 0,425 X. 3 835 5 119 3 376 1 807 1 878 2 339 2 843 0,741 0,435 XI. 5 897 5 005 5 242 1 815 1 788 2 336 4 721 0,801 0,433 XII. 7 989 4 674 6 886 2 079 1 700 2 151 6 813 0,853 0,446 Rok 62 901 35 794 45 860 21 864 12 865 16 629 51 095 0,797 0,428 MĚSTO CHEB 98

Tabulka 82: Bilance kotelny Riegrova výhled 2035 (změna v tabulce) Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV r.2035 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I. 6 912 4 948 5 953 1 978 1 760 2 317 5 613 0,812 0,431 II. 5 982 4 648 5 530 2 011 1 638 2 192 5 349 0,894 0,446 III. 6 635 4 497 5 060 2 110 1 596 2 110 5 061 0,763 0,431 IV. 5 571 1 361 3 254 1 959 504 617 4 596 0,825 0,425 V. 4 017 1 085 1 902 1 838 385 509 3 231 0,804 0,415 VI. 2 098 1 037 304 1 704 374 481 1 528 0,728 0,418 VII. 1 577 1 126 95 1 599 410 518 1 176 0,746 0,431 VIII. 1 588 1 120 142 1 549 412 512 1 179 0,742 0,399 IX. 3 141 1 175 1 533 1 707 420 548 2 692 0,857 0,425 X. 2 891 5 119 2 644 1 839 1 878 2 339 2 143 0,741 0,435 XI. 4 518 5 005 4 105 1 848 1 788 2 336 3 617 0,801 0,433 XII. 6 282 4 674 5 392 2 116 1 700 2 151 5 357 0,853 0,446 Rok 51 212 35 794 35 913 22 259 12 865 16 629 41 543 0,797 0,428 Výhled poptávky Kotelna Zlatý Vrch V oblasti připojené ke kotelně Zlatý Vrch dojde vlivem zlepšování tepelně technických vlastností objektů připojených na kotelnu k poklesu poptávky po teple tak jak je uvedeno v kapitole 0. Naproti tomu je zde potenciál v poptávce tepla v nové výstavbě v rozvojových plochách jak to popisuje kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. V součtu těchto dvou faktorů předpokládáme v poptávce po teple pokles o 16,49% do roku 2025 a 23,79% do roku 2035. Výhled poptávky v následujících bilancích shrnuje oba tyto vlivy. Tabulka 83: Bilance kotelny Zlatý Vrch výhled 2025 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV r.2025 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I. 3 854 1 508 2 985 1 165 487 756 3 394 0,881 0,343 II. 3 506 1 520 2 748 1 185 493 760 3 172 0,905 0,363 III. 3 260 1 793 2 450 1 216 580 897 2 769 0,849 0,353 IV. 2 750 523 1 534 1 158 167 264 2 427 0,883 0,363 V. 2 006 490 820 1 090 157 247 1 664 0,829 0,336 VI. 1 226 378 37 1 013 125 186 863 0,704 0,346 VII. 1 170 236 38 949 81 114 874 0,747 0,380 VIII. 1 098 299 31 958 100 147 843 0,768 0,356 IX. 1 846 240 662 1 054 76 122 1 594 0,864 0,365 X. 2 043 1 254 1 234 1 073 421 612 1 696 0,830 0,356 XI. 2 555 1 622 1 926 1 129 548 788 2 267 0,887 0,373 XII. 3 455 1 585 2 664 1 247 534 772 3 138 0,908 0,382 Rok 28 770 11 448 17 129 13 237 3 769 5 664 24 702 0,838 0,360 MĚSTO CHEB 99

Tabulka 84: Bilance kotelny Zlatý Vrch výhled 2035 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV r.2035 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I. 3 329 1 508 2 522 1 165 487 756 2 931 0,881 0,343 II. 3 035 1 520 2 322 1 185 493 760 2 747 0,905 0,363 III. 2 813 1 793 2 070 1 216 580 897 2 390 0,849 0,353 IV. 2 481 523 1 296 1 158 167 264 2 190 0,883 0,363 V. 1 853 490 693 1 090 157 247 1 536 0,829 0,336 VI. 1 218 378 31 1 013 125 186 858 0,704 0,346 VII. 1 162 236 32 949 81 114 868 0,747 0,380 VIII. 1 091 299 26 958 100 147 838 0,768 0,356 IX. 1 727 240 560 1 054 76 122 1 492 0,864 0,365 X. 1 813 1 254 1 043 1 073 421 612 1 505 0,830 0,356 XI. 2 219 1 622 1 628 1 129 548 788 1 968 0,887 0,373 XII. 3 000 1 585 2 251 1 247 534 772 2 725 0,908 0,382 Rok 25 742 11 448 14 474 13 237 3 769 5 664 22 047 0,838 0,360 Výhled poptávky kotelna Skalka V oblasti připojené ke kotelně Skalka dojde vlivem zlepšování tepelně technických vlastností objektů připojených na kotelnu k poklesu poptávky po teple tak jak je uvedeno v kapitole 0. Naproti tomu je zde potenciál v poptávce tepla v nové výstavbě v rozvojových plochách jak to popisuje kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. V součtu těchto dvou faktorů předpokládáme v poptávce po teple nárůst o 3,43 % do roku 2025 a pokles o 14,31 % do roku 2035. Výhled poptávky v následujících bilancích shrnuje oba tyto vlivy. Výsledná bilance kotelny zahrnující oba efekty je uvedena v následujících tabulkách. Tabulka 85: Bilance kotelny Skalka výhled 2025 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV Potenciál úspor otop r.2025 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) (GJ) I. 7 285 5 989 7 139 1 965 2 119 2 816 6 288 0,863 0,383 219 II. 6 584 5 328 6 581 2 063 1 904 2 486 6 158 0,935 0,427 201 III. 6 070 5 607 5 781 2 073 2 007 2 613 5 241 0,863 0,414 177 IV. 5 738 1 228 4 049 1 951 435 576 5 424 0,945 0,403 124 V. 3 141 1 245 2 032 1 887 442 584 3 335 1,062 0,394 62 VI. 1 024 1 127 5 1 696 412 516 1 185 1,158 0,378 0 VII. 779 1 077 1 1 580 395 493 1 089 1,398 0,367 0 VIII. 722 1 186 0 1 600 435 542 1 058 1,466 0,376 0 IX. 2 804 827 1 585 1 666 299 382 2 869 1,023 0,360 49 X. 3 237 4 603 3 037 1 832 1 746 2 047 2 822 0,872 0,384 93 XI. 4 913 5 226 4 823 1 842 1 967 2 339 4 326 0,880 0,386 148 XII. 6 344 5 076 6 349 1 970 1 871 2 311 6 007 0,947 0,481 194 Rok 48 640 38 518 41 383 22 124 14 033 17 706 45 801 1,034 0,396 1 267 MĚSTO CHEB 100

Tabulka 86: Bilance kotelny Skalka výhled 2035 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV Potenciál úspor otop r.2035 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) (GJ) I. 5 092 5 989 5 233 1 979 2 119 2 816 4 396 0,863 0,383 2 279 II. 4 721 5 328 4 824 2 077 1 904 2 486 4 415 0,935 0,427 2 101 III. 4 299 5 607 4 238 2 087 2 007 2 613 3 712 0,863 0,414 1 846 IV. 4 609 1 228 2 968 1 965 435 576 4 356 0,945 0,403 1 293 V. 2 643 1 245 1 490 1 900 442 584 2 806 1,062 0,394 649 VI. 1 033 1 127 4 1 708 412 516 1 196 1,158 0,378 2 VII. 786 1 077 1 1 591 395 493 1 099 1,398 0,367 0 VIII. 729 1 186 0 1 612 435 542 1 070 1,466 0,376 0 IX. 2 401 827 1 162 1 677 299 382 2 457 1,023 0,360 506 X. 2 321 4 603 2 226 1 845 1 746 2 047 2 024 0,872 0,384 970 XI. 3 465 5 226 3 535 1 855 1 967 2 339 3 051 0,880 0,386 1 540 XII. 4 569 5 076 4 654 1 983 1 871 2 311 4 326 0,947 0,481 2 027 Rok 36 669 38 518 30 334 22 280 14 033 17 706 34 907 1,034 0,396 13 212 Výhled poptávky Kotelna Nemocnice V oblasti připojené ke kotelně Nemocnice dojde vlivem zlepšování tepelně technických vlastností objektů připojených na kotelnu k poklesu poptávky po teple tak jak je uvedeno v kapitole 0. Naproti tomu je zde potenciál v poptávce tepla v nové výstavbě v rozvojových plochách jak to popisuje kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. V součtu těchto dvou faktorů předpokládáme v poptávce po teple a teplé vodě pokles o 1,37 % do roku 2025 a pokles o 12,43 % do roku 2035. Výhled poptávky v následujících bilancích shrnuje oba tyto vlivy. Tabulka 87: Bilance kotelny Nemocnice výhled 2025 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV r.2025 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I. 5 885 1 857 5 024 819 613 917 4 926 0,837 0,404 II. 4 867 1 709 4 578 748 561 848 4 479 0,920 0,401 III. 5 266 1 847 4 310 797 621 901 4 206 0,799 0,392 IV. 4 298 461 3 172 761 131 249 3 684 0,857 0,393 V. 2 937 504 1 865 713 149 266 2 312 0,787 0,378 VI. 1 446 428 410 644 146 207 847 0,585 0,372 VII. 1 160 473 217 639 137 252 604 0,521 0,398 VIII. 1 021 509 172 642 166 253 560 0,549 0,392 IX. 2 421 504 1 398 647 161 254 1 791 0,740 0,376 X. 3 124 1 826 2 861 689 624 880 2 670 0,855 0,367 XI. 4 057 1 810 3 488 726 621 870 3 345 0,824 0,387 XII. 5 385 1 673 4 707 794 576 802 4 699 0,873 0,386 Rok 41 867 13 603 32 203 8 621 4 507 6 702 34 122 0,762 0,387 MĚSTO CHEB 101

Tabulka 88: Bilance kotelny Nemocnice výhled 2035 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV r.2035 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I. 4 995 1 857 4 233 866 613 917 4 181 0,837 0,404 II. 4 130 1 709 3 857 791 561 848 3 801 0,920 0,401 III. 4 473 1 847 3 631 843 621 901 3 573 0,799 0,392 IV. 3 766 461 2 672 805 131 249 3 228 0,857 0,393 V. 2 616 504 1 571 754 149 266 2 059 0,787 0,378 VI. 1 399 428 345 681 146 207 819 0,585 0,372 VII. 1 164 473 183 676 137 252 606 0,521 0,398 VIII. 1 039 509 145 679 166 253 570 0,549 0,392 IX. 2 173 504 1 178 684 161 254 1 608 0,740 0,376 X. 2 643 1 826 2 411 728 624 880 2 259 0,855 0,367 XI. 3 441 1 810 2 939 768 621 870 2 837 0,824 0,387 XII. 4 588 1 673 3 965 840 576 802 4 003 0,873 0,386 Rok 36 428 13 603 27 131 9 115 4 507 6 702 29 543 0,762 0,387 Výhled poptávky - malé blokové a domovní kotelny Výhled v celkové bilanci malých blokových a domovních kotelen je založen na znalosti tepelně technického stavu objektů zásobovaných těmito kotelnami. Vzhledem k tomu, že se jedná celkem o 25 kotelen a přes 130 odběrných míst, může docházet v budoucnu k výraznějším odchylkám ve spotřebách připojováním nových kotelen do systému CZT nebo jejich odchodem. Na základě znalostí stávajícího stavu lze říct, že dojde proti současnému stavu v malých blokových a domovních kotelnách provozovaných společností Terea k poklesu poptávky po teple o 1,83 % do roku 2025 a 17,63 % do roku 2035. Pokles způsobený zlepšováním tepelně technických vlastností vytápěných objektů (kap. 4.3.2) bude zmírněný poptávkou po energiích v rozvojových plochách, jak uvádí kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Tabulka 89: Bilance malých kotelen výhled 2025 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV r.2025 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I. 11 898 246 8 853 1 020 65 133 9 741 0,819 0,381 II. 10 796 227 8 000 982 60 123 8 860 0,821 0,393 III. 10 663 224 7 702 1 049 59 121 8 630 0,809 0,380 IV. 7 120 189 5 094 916 50 102 5 909 0,830 0,358 V. 4 340 150 2 868 923 40 81 3 710 0,855 0,362 VI. 1 039 9 171 799 2 5 965 0,929 0,346 VII. 720 0 41 792 0 0 833 1,157 0,368 VIII. 726 23 39 836 6 12 862 1,188 0,368 IX. 3 326 63 2 281 841 17 34 3 088 0,928 0,344 X. 5 845 168 3 874 880 44 91 4 663 0,798 0,367 XI. 8 178 190 5 890 898 50 103 6 685 0,817 0,372 XII. 10 507 205 7 945 1 027 54 111 8 861 0,843 0,372 Rok 75 158 1 694 52 759 10 962 448 915 62 806 0,899 0,367 MĚSTO CHEB 102

Tabulka 90: Bilance malých kotelen výhled 2035 (změna v tabulce) Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV r.2035 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I. 9 847 246 7 227 967 65 133 8 062 0,819 0,381 II. 8 943 227 6 531 931 60 123 7 339 0,821 0,393 III. 8 848 224 6 287 995 59 121 7 161 0,809 0,380 IV. 5 935 189 4 159 869 50 102 4 925 0,830 0,358 V. 3 668 150 2 341 875 40 81 3 135 0,855 0,362 VI. 961 9 139 758 2 5 892 0,929 0,346 VII. 678 0 33 751 0 0 785 1,157 0,368 VIII. 684 23 32 793 6 12 812 1,188 0,368 IX. 2 828 63 1 862 797 17 34 2 625 0,928 0,344 X. 4 896 168 3 162 834 44 91 3 906 0,798 0,367 XI. 6 798 190 4 808 851 50 103 5 557 0,817 0,372 XII. 8 713 205 6 486 974 54 111 7 349 0,843 0,372 Rok 62 800 1 694 43 067 10 396 448 915 52 549 0,899 0,367 4.4 Varianty technického řešení rozvoje místního systému centrálního zásobování teplem 4.4.1 Odběr tepla soustavy CZT ze zařízení pro energetické využití odpadu Záměrem investora, který současně provozuje tepelné hospodářství města Chebu, je vybudovat zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a nahradit energetickým využitím odpadů část tepla ze spalovaného zemního plynu. Kapacita zařízení ZEVO je úměrná místní produkci komunálního odpadu (KO) ze spádové oblasti, tj. z Chebu a okolí v množství 20 tis. t/rok. Jak plyne ze závěrů kapitoly 6.3 je komunálního odpadu, který je jinak energeticky nevyužívaný, v kraji dostatek. Předmětem záměru je termická degradace převážně komunálního odpadu. Energeticky budou využívány spalitelné části převážně komunálního odpadu (KO) především jeho složky - směsného komunálního odpadu (SKO). Teplo získané realizací záměru bude využito ve stávajícím systému centrálního zásobování teplem (CZT) města Cheb prostřednictvím kotelny Riegerova. Uvedení ZEVO do provozu a připojení k CZT předpokládá postupné odstavení kotelny Riegrova i kotelny Nemocnice a připojení Depa ČD k CZT (Depo ČD provozuje svou vlastní uhelnou kotelnu, která bude po uvedení ZEVO do provozu odstavena.) Záměr počítá s propojením distribučních tepelných sítí kotelen Riegrova a Nemocnice. Provoz ZEVO bude ekonomicky oddělen od provozování soustavy CZT a bude do soustavy CZT dodávat pouze teplo. Provozovatel ZEVO garantuje, že cena tepla dodávaného do CZT bude vždy stejná nebo nižší, než cena tepla vyrobeného ze zemního plynu (stávající palivo). Výhodou odběru tepla ze ZEVO je jeho dostupnost, nezávislost na vývoji v mezinárodních vztazích, na vývoji globálního trhu a jejich dopadech na cenu i na dostupnost zemního plynu nebo LTO. Výstavba ZEVO přispěje ke zvýšení soběstačnosti města v zásobování palivy a energií, ke zvýšení výroby elektrické energie na území města. Napojení soustavy CZT na provoz ZEVO zvýší tedy energetickou bezpečnost města Cheb. MĚSTO CHEB 103

Zdroj - ZEVO Schváleným záměrem je vybudování postupně dvou linek na energetické využívání odpadu s kapacitou každé 10 000 t/rok včetně napojení na inženýrské sítě a zapojení vyrobené tepelné energie do městského systému zásobování teplem v Chebu. Průměrný výkon jedné linky je 2,54 t/hod energeticky využitého odpadu. Fond pracovní doby zařízení se předpokládá 8 000 t/rok. Předpokládaná výroba tepla na patě ZEVO je 110 000 GJ/rok. Klíčovým prvkem provozu je zařízení na termickou degradaci odpadu s horkovodním kotlem. Jedná se o horkovodní kotel s komorami termické degradace komunálního odpadu v 1. stupni na přesuvném roštu. Tato zařízení spolu se zařízením na čištění odpadního plynu tvoří rozhodující část technologie, která bude splňovat zákonné podmínky provozu (zejména zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a prováděcí vyhlášky 245/2012 Sb.). Teplo vzniklé při tepelném zpracování odpadů je využito k výrobě přehřáté páry. Parametry vyráběné páry jsou následující: Teplota 220 C Tlak 12 B Vyrobená pára je parovodem přivedena k parní turbíně. Parní kotel je napájen chemicky a termicky upravenou vodou. Obrázek 44: Předpokládané umístění ZEVO Zdroj: Dokumentace záměru ZEVO Cheb MĚSTO CHEB 104

Obrázek 45: Vedení trasy teplovodu ze ZEVO Cheb do kotelny Riegerova Zdroj: Dokumentace záměru ZEVO Na základě energetických bilancí CZT uvedených níže lze říct, že ZEVO pravděpodobně nebude dostačovat svou produkcí tepla na zásobování celé lokality Nemocnice, Riegrova i depa ČD. Rozdíl mezi produkcí tepla ze ZEVO a spotřebou v příslušné části CZT je v roce 2013 cca 20 000 GJ/rok. Tento rozdíl se bude postupně snižovat v důsledku zlepšování tepelně-technických vlastností připojených objektů. Rozdíl bude možné dostatečně korigovat provozováním kogeneračních jednotek v kotelnách Riegrova a Nemocnice. Následující tabulky ukazují jednotlivé varianty provozu ZEVO. Ve všech variantách se předpokládá, že zůstane zachována výroba elektrické energie ve stávajícím rozsahu. Tabulka 91: Základní bilance CZT Cheb klimaticky normální rok Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV (průměr 2011-2013) TV (průměr 2011-2013) Otop (klim)+tv( průměr) elektrická energie (průměr 2011-2013) účinnost KGJ teplo účinost KGJ elektřina teplo z KGJ teplo z kotle účinost Spotřeba tepla kotel + na TV rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (m3) (GJ) (GJ) - - (GJ) (GJ) - GJ/m3 I. 39 763 14 549 34 419 6 353 16 341 40 772 5 045 0,477 0,347 6 943 33 828 0,851 0,389 II. 35 061 13 433 31 561 6 403 15 565 37 964 4 656 0,477 0,347 6 413 31 552 0,900 0,411 III. 35 267 13 967 29 083 6 633 16 622 35 716 4 864 0,476 0,348 6 646 29 071 0,824 0,399 IV. 27 251 3 762 19 544 6 177 15 709 25 720 1 287 0,482 0,342 1 813 23 908 0,877 0,393 V. 17 190 3 474 10 889 5 908 15 497 16 798 1 172 0,487 0,337 1 690 15 107 0,879 0,381 VI. 6 222 2 979 1 119 5 365 14 246 6 484 1 059 0,469 0,355 1 396 5 088 0,818 0,377 VII. 4 696 2 911 468 5 087 13 083 5 555 1 023 0,473 0,351 1 376 4 179 0,890 0,389 VIII. 4 485 3 138 475 5 113 13 509 5 587 1 118 0,468 0,356 1 467 4 121 0,919 0,378 IX. 13 980 2 809 8 584 5 418 14 395 14 002 972 0,478 0,346 1 342 12 660 0,906 0,376 X. 18 613 12 970 15 642 5 782 14 925 21 424 4 714 0,461 0,363 5 973 15 452 0,830 0,387 XI. 26 692 13 852 23 257 5 900 14 999 29 157 4 975 0,465 0,359 6 440 22 718 0,851 0,393 XII. 35 306 13 213 31 095 6 547 15 466 37 643 4 736 0,466 0,358 6 152 31 491 0,892 0,423 Rok 264 527 101 057 206 136 70 686 180 356 276 822 35 622 0,472 0,352 47 649 229 173 0,866 0,392 MĚSTO CHEB 105

Tabulka 92: Bilance CZT Cheb po zprovoznění ZEVO klimaticky normální rok Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV (průměr 2011-2013) TV (průměr 2011-2013) Otop (klim)+tv( průměr) elektrická energie (průměr 2011-2013) účinnost KGJ teplo účinost KGJ elektřina teplo z KGJ teplo z kotlů účinost kotel + rozvody TV Teplo ZEVO Spotřeba tepla na TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (m3) (GJ) (GJ) - - (GJ) (GJ) - (GJ) GJ/m3 I. 23 393 13 474 34 419 6 353 16 341 40 772 5 278 0,535 0,392 7 208 17 006 0,727 15 362 0,389 II. 20 271 12 842 31 561 6 403 15 565 37 964 5 063 0,535 0,394 6 873 15 660 0,773 14 037 0,411 III. 21 777 11 172 29 083 6 633 16 622 35 716 4 384 0,534 0,392 5 968 15 166 0,696 14 411 0,399 IV. 15 347 6 107 19 544 6 177 15 709 25 720 2 389 0,537 0,391 3 279 11 895 0,775 9 662 0,393 V. 11 522 1 693 10 889 5 908 15 497 16 798 639 0,540 0,377 915 8 868 0,770 8 253 0,381 VI. 4 098 1 352 1 119 5 365 14 246 6 484 540 0,523 0,399 708 2 840 0,693 3 454 0,377 VII. 3 508 1 152 468 5 087 13 083 5 555 475 0,526 0,413 606 2 624 0,748 2 734 0,389 VIII. 3 385 1 338 475 5 113 13 509 5 587 541 0,525 0,404 702 2 584 0,763 2 708 0,378 IX. 6 715 5 403 8 584 5 418 14 395 14 002 2 129 0,532 0,394 2 872 5 326 0,793 4 083 0,376 X. 10 682 9 785 15 642 5 782 14 925 21 424 3 949 0,520 0,404 5 086 7 188 0,673 8 020 0,387 XI. 14 568 12 845 23 257 5 900 14 999 29 157 5 171 0,524 0,403 6 733 10 416 0,715 10 010 0,393 XII. 20 215 12 756 31 095 6 547 15 466 37 643 5 065 0,525 0,397 6 698 15 447 0,764 14 115 0,423 Rok 155 481 89 919 206 136 70 686 180 356 276 822 18 250 0,621 0,203 47 649 115 020 0,740 106 850 0,392 Tabulka 93: Bilance CZT Cheb po zprovoznění ZEVO a připojení depa ČD Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV (průměr 2011-2013) TV (průměr 2011-2013) Otop (klim)+tv( průměr) elektrická energie (průměr 2011-2013) účinnost KGJ teplo účinost KGJ elektřina teplo z KGJ teplo z kotlů účinost kotel + rozvody TV Teplo ZEVO Potřeba tepla celkem r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (m3) (GJ) (GJ) - - (GJ) (GJ) - (GJ) (GJ) GJ Spotřeba tepla kotelna ČD I. 27 846 12 978 34 419 6 353 16 341 40 772 5 045 0,535 0,389 6 943 20 243 0,727 16 557 43 744 2 972 II. 24 394 11 982 31 561 6 403 15 565 37 964 4 656 0,535 0,389 6 413 18 846 0,773 15 431 40 690 2 725 III. 24 411 12 440 29 083 6 633 16 622 35 716 4 864 0,534 0,391 6 646 17 000 0,696 14 582 38 228 2 511 IV. 19 416 3 376 19 544 6 177 15 709 25 720 1 287 0,537 0,381 1 813 15 049 0,775 10 546 27 408 1 688 V. 11 736 3 128 10 889 5 908 15 497 16 798 1 172 0,540 0,375 1 690 9 032 0,770 7 015 17 738 940 VI. 3 245 2 667 1 119 5 365 14 246 6 484 1 059 0,523 0,397 1 396 2 249 0,693 2 936 6 581 97 VII. 2 532 2 616 468 5 087 13 083 5 555 1 023 0,526 0,391 1 376 1 895 0,748 2 324 5 595 40 VIII. 2 437 2 796 475 5 113 13 509 5 587 1 118 0,525 0,400 1 467 1 860 0,763 2 302 5 628 41 IX. 9 579 2 524 8 584 5 418 14 395 14 002 972 0,532 0,385 1 342 7 597 0,793 5 803 14 743 741 X. 11 372 11 490 15 642 5 782 14 925 21 424 4 714 0,520 0,410 5 973 7 652 0,673 9 150 22 775 1 351 XI. 17 788 12 284 23 257 5 900 14 999 29 157 4 975 0,524 0,405 6 440 12 718 0,715 12 008 31 166 2 008 XII. 24 443 11 716 31 095 6 547 15 466 37 643 4 736 0,525 0,404 6 152 18 679 0,764 15 497 40 328 2 685 Rok 179 200 89 997 206 136 70 686 180 356 276 822 35 622 0,621 0,393 47 649 132 820 0,741 114 153 294 622 17 800 4.4.2 Biomasový zdroj tepla v lokalitě Zlatý Vrch Lokalita Zlatý Vrch byla vybrána jako nejvhodnější z kotelen CZT pro případnou instalaci biomasového zdroje tepla. Kotelna je relativně dobře přístupná pro dopravu a v jejím areálu je místo pro případné rozšíření kotelny nebo zásobník biomasy. Tabulka 94: Roční bilance kotelny Zlatý Vrch klimaticky normální rok Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) I. 4 904 1 508 4 077 1 140 450 793 4 425 0,902 0,343 II. 4 438 1 520 3 753 1 160 455 798 4 116 0,927 0,363 III. 4 088 1 793 3 347 1 191 536 941 3 597 0,880 0,353 IV. 3 164 523 2 095 1 134 154 277 2 952 0,933 0,363 V. 2 108 490 1 120 1 068 145 259 1 929 0,915 0,336 VI. 1 008 378 50 992 116 196 846 0,840 0,346 VII. 967 236 52 930 75 120 862 0,891 0,380 VIII. 896 299 42 939 92 155 827 0,922 0,356 IX. 1 888 240 905 1 032 70 128 1 809 0,958 0,365 X. 2 387 1 254 1 686 1 051 389 644 2 093 0,877 0,356 XI. 3 168 1 622 2 631 1 105 506 830 2 907 0,917 0,373 XII. 4 341 1 585 3 638 1 221 494 813 4 046 0,932 0,382 Rok 33 358 11 448 23 396 12 963 3 481 5 952 30 408 0,908 0,359 TV MĚSTO CHEB 106

Výkon biomasového zdroje byl vypočten tak, aby dostačoval k zásobování odběrných míst teplem pro výrobu teplé vody. Z bilance je zřejmá potřeba tepla přibližně ve výši 13 000 GJ/rok. Pro účely kalkulace vhodnosti biomasového zdroje do této lokality se uvažuje se zdrojem o výkonu 350 kw, který při provozu 8000 hodin/rok a účinnosti 0,85 vyrobí přibližně 10 000 GJ/rok tepla. Uvažuje se pouze s jedním větším zdrojem, nikoliv s více menšími. Menší zdroje by nicméně byly flexibilnější a pracovaly by pravděpodobně s lepší celkovou účinností. Hlavní důvody pro jeden velký zdroj jsou menší prostorová náročnost a zejména menší náročnost na kvalitu paliva. Spotřeba dřevní štěpky by byla přibližně 1200 t/rok. Výstavba a provozování takového zdroje je zcela podmíněna dlouhodobou dostupností vhodného paliva - biomasy. Dostupnost biomasy rozuměno v tomto případě dřevní štěpky hnědé nebo bílé je sezónní záležitostí. V období od ledna do března, kdy v lesích leží sníh, respektive je terén podmáčený, není možné těžit dříví, ze kterého je štěpka vyráběna. Biomasový zdroj je proto dimenzovaný tak, aby byl využitelný celý jeho potenciál v průběhu léta. V zimních měsících je pak biomasový zdroj provozován podle dostupnosti paliva. Jak je uvedeno kapitole 5 odpovídající potenciál štěpky v okolitých lesích by byl teoreticky k dispozici. Pokud ale zdroje na biomasu nedosahují minimálně 10 MW jmenovitého výkonu, jsou příliš citlivé na kvalitu spalované biomasy. Zdroj 350 kw není schopen spalovat štěpku s výhřevností nižší než 11 GJ/tunu. Takové výhřevnosti zelená štěpka nedosahuje a bílá či hnědá štěpka jen v případě velice dobrého vysušení. Lesy Cheb uvádějí 1100 tun dostupné vlákniny pro přípravu kvalitní štěpky za cenu 160 Kč/GJ bez DPH. Cenu naštěpkované vlákniny na patě kotelny lze na základě ceny vstupní suroviny odhadnout na 260 Kč/GJ. Cena biomasového kotle s příslušenstvím je 3,5 mil Kč. Stavební a přípravné práce jsou odhadnuty na 1 mil. Kč. Na základě těchto hodnot byla provedena kalkulace ceny tepla z biomasového zdroje: Tabulka 95: Kalkulace ceny tepla z biomasového zdroje Parametr Údaj Jednotka Cena kotle 4 500 000 Kč Cena štěpky 260 Kč/GJ Obsluha 500 000 Kč/rok Množství štěpky 1 186 tun/rok Odpis 15 let Výhřevnost 11 GJ/tunu Výroba tepla 10 000 GJ/rok Revize a opravy 120 000 Kč/rok Cena tepla 438 Kč/GJ Kalkulace uvažuje s půjčkou na 10 let a úročením 6%. Ceny bez DPH. Cena tepla na patě zdroje. Cena kotle podle indikativní nabídky výrobce (ECOSERVICE, kotel UNICONFORT EOS 30 s příslušenstvím). Cena takto vyprodukovaného tepla je vyšší než cena nakupovaného zemního plynu, která je 315 Kč/GJ bez DPH. Tuto investici tedy nelze považovat za ekonomickou. Navíc lze očekávat, že vysáním všeho dostupného a kvalitního paliva z okolních lesů by se zvýšil tlak na jeho cenu a ta by rostla. V případě, že by se v okolí objevil zdroj kvalitní štěpky s dlouhodobou perspektivou stabilních dodávek za cenu kolem 150 Kč/GJ bez DPH byla by investice do biomasového zdroje srovnatelná se MĚSTO CHEB 107

zemním plynem. Takovým zdrojem může být například odpadní štěpka ze zpracování dřeva ve velké pile. V současnosti takový zdroj v okolí Chebu je, ale využívá odpady ze zpracování dřeva pro vlastní účely (Holz Schiller s.r.o., roční spotřeba dřevních pilin a dřevního odpadu cca 40 000 GJ/rok). Důležitou roli v případném budoucím provozování biomasového zdroje hraje i splnění emisních limitů pro biomasové kotle nad 300 kw podle vyhlášky 415/2012 Sb. k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, která uvádí emisní limity pro tento zdroj: NO X - 600 mg/m 3, TZL - 100 mg/m 3, CO - 400 mg/m 3 platné od roku 2018. Dále pak Zákon o ovzduší 201/2012 Sb. stanoví pro zdroje do 300 kw v příloze č. 11 limity platné od roku 2022. Výstavba tohoto zdroje není v aktualizované ÚEK doporučena. 4.4.3 Přechod ze čtyřtrubkového uspořádání dodávek tepla na dvoutrubkové Z celkové bilance provozovaného CZT plyne poměrně příznivý poměr spotřeby tepla na dodávku teplé vody: 0,392 GJ/m 3. Pokud se jedná o zařízení na přípravu a rozvod teplé vody, pak jsou vyhláškou č.194/2007 Sb. stanoveny ( 4 bod4) nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody ve výši 0,315 GJ/m 2 a rok, nebo 0,525 GJ/m 3 teplé vody (nepřekročitelné hodnoty jsou o 50% vyšší oproti měrným ukazatelům uvedeným v příloze 2 vyhlášky č.194/2007 Sb.). Nepřekročitelná hodnota stanovená vyhláškou č.194/2007 Sb. platí však jen pro nové stavby. Z porovnání hodnot stanovených vyhláškou a skutečných hodnot vyplývá, že příprava a distribuce teplé vody je v průměrných ukazatelích v CZT Cheb příznivá. Děje se tak zejména v důsledku celkově velmi dobrého stavu rozvodů, využívání tepelných čerpadel na přípravu teplé vody, kvalitní údržby a řízení CZT Cheb. Některé specifické úseky jsou navíc již v současnosti převedené na dvoutrubku. Rozdíl mezi čtyřtrubkovým a dvoutrubkovým uspořádáním je ten, že v případě čtyřtrubky je vedena teplá voda pro vytápění v jedné dvojici trubek (přívod a zpátečka) a teplá voda (kdysi teplá užitková voda) koluje v druhé dvojici trubek. Tím dochází k vyšším ztrátám tepla, což se projevuje na poměru spotřeby tepla na dodávku teplé vody. Naproti tomu dvoutrubka eliminuje ztráty tepla rozvodem teplé vody za cenu mírně vyšších ztrát z potrubí otopu v létě. Teplá voda se pak připravuje v předávacích stanicích přímo v daném odběrném místě. To znamená, že by teplá voda (TV) nebyla dodávaná samostatnými trubkami do domů, ale byla by vyráběna pro každý dům zvlášť v domovní předávací stanici (DPS). Ohřev TV v DPS by byl pomocí vody v otopné soustavě. Dvoutrubkový systém navíc samozřejmě snižuje náklady na údržbu. Jak již bylo uvedeno výše je poměr spotřeby tepla na dodávku teplé vody v CZT Cheb příznivý. V ČR jsou provozovány i CZT kde je poměr spotřeby tepla na dodávku teplé vody i 0,64 GJ/m 3!. I při pohledu na provozování jednotlivých kotelen je energetická náročnost přípravy teplé vody příznivá: Tabulka 96: Energetická náročnost přípravy teplé vody Spotřeba tepla na přípravu TV Cheb - průměr za kotelny GJ/m 3 36 kotelna Valdštejnova 19 0,483 25 kotelna Májová 31-Čedok 0,462 38 kotelna Valdštejnova 50 0,430 01 kotelna Riegrova 0,428 28 kotelna Mánesova 34 0,414 03 kotelna Skalka 0,396 MĚSTO CHEB 108

Spotřeba tepla na přípravu TV Cheb - průměr za kotelny GJ/m 3 33 kotelna Sládkova 0,391 04 kotelna Nemocnice 0,387 37 kotelna Valdštejnova 49 0,372 02 kotelna Zlatý Vrch 0,359 18 kotelna Hrnčířská 0,348 32 kotelna Sadová 0,331 11 kotelna Boženy Němcové 0,329 35 kotelna Šlikova 11 0,300 40 kotelna 17.Listopadu 6 0,275 Při podrobnější analýze energetické náročnosti přípravy teplé vody byly srovnány odběry jednotlivých odběrných míst. Ty, u kterých byla zjištěna náročnost nad 0,49 GJ/m 3, byly podrobeny pečlivějšímu zkoumání. Z celkového počtu 283 odběrných míst 18 z nich překračuje námi stanovenou hodnotu 0,49 GJ/m 3 a pouze 6 překračuje nepřekročitelnou hodnotu 0,525 GJ/m 3 (v tabulce č. 97 je těchto 6 odběrných míst označeno tučně). Tabulka 97: Energetická náročnost přípravy teplé vody vybrané odběry Kotelna výměníková stanice Odběrné místo TV (GJ/m 3 ) Kat. 25 kotelna Májová 31-Čedok 25 kotelna Májová 31-Čedok Májová 29 Kinokavárna 0,848 1 11 kotelna Boženy Němcové 11 kotelna Boženy Němcové odběr TV p.šmíd 1,925 2 03 kotelna Skalka 0303 VS 3 - Družstevní podíl TV Družstevní 7 9 0,520 4 03 kotelna Skalka 0303 VS 3 - Družstevní podíl TV Barista 0,621 1 03 kotelna Skalka 0302 VS 2 - Lomená podíl TV Lesní 33 0,497 1 02 kotelna Zlatý Vrch 0201 VS 1 - Dřevařská podíl TV B. Němcové 59 0,517 3 01 kotelna Riegrova 0112 VS 12 - Dyleňská podíl TV Dyleňská 54 0,534 5 01 kotelna Riegrova 0112 VS 12 - Dyleňská podíl TV Dyleňská 56,58 0,493 5 01 kotelna Riegrova 0112 VS 12 - Dyleňská podíl TV Dyleňská 60-62 0,518 5 01 kotelna Riegrova 0110 VS 10 - Hradčany "B" podíl TV Osvobození - Zahr. CHETES 0,540 6 01 kotelna Riegrova 0108 VS 8 - Riegrova "D" podíl TV U Stadionu 4 0,498 3 01 kotelna Riegrova 0108 VS 8 - Riegrova "D" podíl TV U stadionu 8 0,493 3 01 kotelna Riegrova 0107 VS 7 - Riegrova "K" podíl TV Šeříkova 12,14 0,506 4 01 kotelna Riegrova 0107 VS 7 - Riegrova "K" podíl TV M.Kopeckého 6 0,519 4 01 kotelna Riegrova 0105 VS 5 - Obětí nacismu 33 podíl TV Valdšt. 81 0,504 4 01 kotelna Riegrova 0105 VS 5 - Obětí nacismu 33 podíl TV Nová 5 0,507 4 01 kotelna Riegrova 0104 VS 4 - Palackého 19 podíl TV Nová 2 (neb.) 0,494 4 01 kotelna Riegrova 0104 VS 4 - Palackého 19 podíl TV Nová 6 0,542 4 Význam kategorizace odběrných míst: 1 odběrné místo s malým odběrem teplé vody. Investice není ekonomicky odůvodnitelná 2 odpojeno 3 v roce 2013 provedena opatření ke snížení energetické náročnosti (v průměrech se zatím neprojevují) 4 doporučen přechod na dvoutrubkové řešení 5 v současné době není přechod na dvoutrubkové řešení technicky možný 6 proměnlivý odběr s nestabilním výhledem a malým odběrem. Investice zatím není ekonomicky odůvodnitelná MĚSTO CHEB 109

Ve variantách rozvoje soustavy CZT je doporučen přechod na dvoutrubkové řešení u všech odběrů v kategorii 4. 4.4.4 Propojení kotelen Kasární náměstí 11 a Školní 4 V současné době, je celkový instalovaný výkon kotelny Kasární náměstí vyšší, než je potřebné pro dodávku tepla odběratelům připojených na tuto kotelnu. Instalovaný výkon kotlů v kotelně Kasární náměstí 11 je 3,116 MW. Průměrná dodávka tepla z kotelny v letech 2011 až 2013 byla 13 468 GJ/rok. Využití instalovaného výkonu činí 1 200 hod/rok. Kotelna Školní 4 sousedí svým rozvodem tepla s kotelnou Kasární náměstí 11. Celkový instalovaný výkon kotelny Školní 4 činí 2,3 MW. Průměrná dodávka tepla z kotelny v letech 2011 až 2013 byla pouze 4 151 GJ/rok. Jak je vidět, je kotelna Školní 4 předimenzována. Využití instalovaného výkonu činí pouze 500 hod/rok. Vzhledem k faktu, že účinnost výroby tepla v kotli je závislá od využití jeho výkonu čím nižší využití tím nižší účinnost je provozování kotelny Školní neefektivní. Na následujícím obrázku jsou zobrazeny kotelny Kasární náměstí (jako č. 22) a Školní (jako č.34) a příslušné rozvody. Obrázek 46: Umístění kotelen Kasární náměstí a Školní Vzhledem k předimenzování kotelny Školní je, jak je vidět z obrázku, přepojení předmětných kotelen logickým krokem. Přepojení kotelen a zrušení kotelny Školní sníží provozní náklady a zvýší efektivnost výroby tepla. MĚSTO CHEB 110

4.4.5 Rozšíření dodávek tepla z kotelny Sládkova 12 Kotelny Májová 68 a Komenského 27 jsou domovní kotelny s instalovaným výkonem 0,360 resp 0,150 MW. Jde o kotelny zásobující 9. MŠ a Českou školu. Na obrázku 46 jsou tyto kotelny zobrazeny pod čísly 23 resp. 26. Průměrná dodávka tepla z kotelny Komenského 27 je 621 GJ/rok a průměrná dodávka tepla z kotelny Májová 68 je 1680 GJ/rok Kotelna Sládkova (zobrazena na obrázku 46 pod číslem 33) zásobuje celkem 11 odběrných míst, má instalovaný výkon 2,310 MW a průměrnou dodávku tepla 5 260 GJ/rok. Jak je vidět kotelna Sládkova má ve svém instalovaném výkonu potenciál k dodávce mnohem většího množství tepla než je tomu v současnosti. Vzhledem k faktu, že se v uvedené lokalitě nachází rozvojová plocha č. 66 s předpokládanou výstavbou areálu Rudolfina (odhadovaná budoucí spotřeba 613 GJ/rok), doporučujeme při realizaci výstavby areálu Rudolfina nejen připojit areál ke kotelně Sládkova 12, ale také připojit ke kotelně Sládkova 12 i objekty 9. MŠ a České školy. Následně dojde ke zrušení kotelen Májová 68 a Komenského 27. Tyto kroky povedou ke snížení provozních nákladů a k celkově vyšší efektivitě výroby a dodávky tepla. 4.5 Možnosti financování rozvoje soustavy CZT z dotačních programů V současnosti nejsou vypsané žádné dotační příležitosti ze strukturálních fondů Evropské unie, které by mohly být použité pro financování rozvoje soustavy CZT v Chebu. Připravovaný Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 v prioritní ose 3 cíl 3.5. počítá s dotacemi do zvýšení účinnosti soustav zásobování teplem. Podle předběžných informací o dotaci může žádat: Podnikatelský subjekt (provozovatel přenosové soustavy). Podnikatelské subjekty (malé, střední a velké podniky). Vysoké školy, obce, kraje a jimi zřizované organizace. Pro intervence v oblasti úspor energie (zateplování výrobních a podnikatelských objektů, komplexní řešení úspor energie) rovněž zemědělští podnikatelé, podnikatelé v potravinářství, a maloobchodní organizace, podnikatelé v oblasti akvakultury Příklady podporovaných aktivit: Rekonstrukce a rozvoj soustav zásobování teplem resp. rozvodných tepelných zařízení. Zavádění a zvyšování účinnosti systémů kombinované výroby elektřiny a tepla. V rámci tohoto specifického cíle budou podporovány následující typové příklady či jejich kombinace: Instalace kogeneračních jednotek (s výjimkou kogeneračních jednotek využívajících biomasu a bioplyn) v soustavách zásobování teplem, kde doposud probíhala pouze výroba tepla nebo kde je možné zvýšit množství tepla pocházejícího z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, včetně rozvoje a propojování existujících soustav za účelem vyššího využití kombinované výroby elektřiny a tepla s cílem dosažení úspor primární energie. Rekonstrukce stávajících zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla s cílem dosažení úspory primární energie díky zlepšení technických parametrů zařízení. Budování nových a rozvoj stávajících soustav zásobování teplem včetně předávacích stanic s cílem maximálního využití tepla z vysokoúčinné MĚSTO CHEB 111

kombinované výroby elektřiny a tepla případně odpadního tepla z průmyslových procesů a dosažení úspor primární energie. Rekonstrukce stávajících tepelných sítí včetně předávacích stanic s cílem snížení ztrát tepla a dosažení úspor primární energie. Typickým příkladem je změna teplonosného média z páry na horkou vodu, která umožňuje lepší regulovatelnost dodávky tepelné energie konečným spotřebitelům a přináší významné snížení ztrát tepla v rozvodu. Součástí rozsáhlých rekonstrukcí tepelných sítí může být také budování části nových sítí v nových trasách s cílem optimalizace topologie tepelné sítě a snížení ztrát tepla. Uvedené možnosti dotací by zcela jistě pomohly v rozvoji CZT Cheb. Podle předběžných informací, které jsou o programu dostupné, ale nebude o dotaci moci žádat subjekt, který je vlastněn obcí z více než 25 % i v případě, že by jinak byl považován za malý nebo střední podnik. Bude proto potřeba sledovat oficiální vyhlášení výzvy pro případ, že by se výše uvedené omezení do finální verze nedostalo. 4.6 Problematika ceny tepla a odpojování odběratelů od CZT Každá soustava CZT je provozována s rizikem odpojování jejích odběratelů, dodávky tepla z CZT jsou u některých odběratelů vnímány jako omezení svobodného rozhodování o způsobu vytápění. Některé snahy po odpojování mají racionální charakter a ekonomické opodstatnění, většinou se ale jedná o nesprávné posouzení skutečných nákladů na decentralizovaný způsob vytápění a nákladů na odpojení.. Odpojení od soustavy CZT má ekonomické důsledky pro všechny zúčastněné strany pro provozovatele soustavy CZT i pro ty odběratele, kteří nadále odebírají teplo od soustavy CZT odpojením dojde ke zvýšení podílu stálé složky nákladů na výrobu tepla na celkové ceně tepla a k navýšení jednotkové ceny tepelné energie. Důvody pro odpojování odběratelů od systémů CZT K odpojování odběratelů od systémů centralizovaného zásobování teplem (CZT) dochází zejména z důvodu nespokojenosti s výší ceny dodávané tepelné energie. Jedinou alternativou pro odběratele, pokud ukončí smluvní vztah se stávajícím dodavatelem, zůstává zřízení vlastního zdroje tepelné energie (nejčastěji plynové domovní kotelny, využití tepelných čerpadel). Tento krok sebou nese i převzetí odpovědnosti za cenové výkyvy u zemního plynu nebo u elektřiny a narozdíl od výrobce tepla také nemožnost diverzifikovat vstupní paliva. Při úvaze o změně způsobu vytápění, konkrétně při jeho ekonomickém hodnocení, je nutné, aby odběratelé při výpočtu ceny tepelné energie z vlastního zdroje vycházeli mj. z úplných vlastních nákladů na výrobu a rozvod tepelné energie, ve stejných položkách jako dodavatel tepla. Odběratelé často porovnávají úplnou cenu tepelné energie stávajícího dodavatele s cenou tepelné energie z nové decentralizované kotelny vypočtenou pouze z nákladů na palivo. Ostatní náklady často nejsou započteny do ceny decentralizovaně vyrobeného tepla, ale jsou hrazeny v nájmu apod.. Tyto ostatní náklady zahrnují např. odpisy, elektrickou energii, náklady na obsluhu, opravy a údržbu, revize, pojištění, úroky z úvěru atd., a tvoří nezanedbatelných až 30 % z celkové ceny tepelné energie. Všechny tyto související výdaje je třeba vzít v úvahu při porovnání cen a potom se dá obvykle očekávat, že teplo z vlastní plynové kotelny bude pro obyvatele domu dodáváno za cenu blízkou ceně tepla ze soustavy CZT. V případě externího provozovatele kotelny se cena vyrovná ceně tepla ze soustavy CZT. V některých případech je nicméně důvodem k odpojování od soustavy CZT špatná kvalita dodávky tepla, nebo teplé vody, nebo skutečně neúměrně vysoká cena tepla. MĚSTO CHEB 112

Vývoj ceny dodávkového tepla a porovnání cen pro lokality v ČR V roce 2008 byly ceny tepelné energie ovlivněny zvýšením sazby DPH z 5 % na 9 % a zavedením ekologické daně. K dalšímu nárůstu sazby DPH u tepelné energie z 9 na 10 % došlo od 1. 1. 2010, z 10 % na 14 % od 1. 1. 2012, a ze 14 % na 15 % od 1. 1. 2013. Nárůst DPH a ekologická daň se projevily velmi negativně na cenách tepla pro konečného odběratele. Porovnání ceny tepla bylo provedeno s využitím výkazů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z tzv. regulačních výkazů. Ty jsou zasílány na Energetický regulační úřad v rozsahu podle vyhlášky č. 59/2012 Sb., o regulačním výkaznictví. Držitelé licencí, kteří neměli povinnost zasílat regulační výkazy podle 20 odst. 6 energetického zákona, poskytli na základě samostatné výzvy ERÚ v souladu s 15a odst. 1 energetického zákona ve zjednodušeném výkazu některé údaje potřebné pro účely tohoto vyhodnocení. Obrázek 47: Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele 2001-1. 1. 2013, vč. DPH Zdroj: Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013, ERÚ listopad 2013 MĚSTO CHEB 113

Obrázek 48: Průměrné výsledné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele se zobrazením základní skladby ceny tepelné energie vyrobené z ostatních paliv Zdroj: Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013, ERÚ listopad 2013 Zákonné požadavky Podmínky podnikání v teplárenství stanovuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti odběratele tepelné energie a zejména dodavatele stanovuje par. 76 a 77 tohoto zákona. Každý má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že dodávka tepelné energie je mj. v souladu s územní energetickou koncepcí. Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po dohodě s držitelem licence. Odst. 5 77: Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení, se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Vliv odpojování odběratelů na ekonomiku provozu SCZT V 60. až 90. letech minulého století došlo k zakládání velmi rozsáhlých soustav centrálního zásobování teplem, především v průmyslových a vysoce urbanizovaných aglomeracích. Značná část těchto soustav CZT však byla koncipována jen jako výtopenské zdroje bez kogenerační výroby elektrické energie, která byla přednostně vyráběna v systémových elektrárnách ČEZ. Ke značnému rozšíření CZT vedla i skutečnost, že teplo dodávané z centrálního zdroje bylo pro obyvatelstvo velmi výhodné. Cena tepla ze všech CZT byla pro obyvatelstvo jednotně stanovena (21 Kč/GJ až do 90. let), a to bez ohledu na skutečné náklady, které byly často více než pětinásobné. Pokud se jedná o případné odpojování odběratelů tepla od CZT, pak jsou na tom parní soustavy daleko hůře než teplovodní soustavy. Zatímco u teplovodních soustav je mnohem snazší vyregulovat soustavu po odpojení některého MĚSTO CHEB 114

z odběratelů tepla, pak u parních soustav, které byly obvykle předimenzovány, dochází někdy vlivem odpojování ke snížení kvality dodávané páry až v oblasti mokré páry. V případě odpojení odběratelů od teplovodní soustavy nejsou sice potíže tak velké jako u soustav parních, ale nicméně odpojení významného odběratele tepla znamená pro zbylé odběratele tepla nepříjemné důsledky. Při odpojení od soustavy poklesne množství odebraného tepla ze zdroje tepla, což má za následek snížení využití instalovaného výkonu ve zdroji, aniž dojde k poklesu stálých nákladů (mzdy a pojištění, opravy a údržba, odpisy, nájem, leasing, zákonné rezervy, výrobní režie, správní režie, úroky z úvěru a ostatní stálé náklady), které tvoří cca 30 % a více z celkových nákladů pro kalkulační vzorec ceny tepelné energie. Odpojování od soustavy CZT je obvykle nevratný čin, jehož důsledky nese nejen subjekt, který odpojení inicioval, ale zejména zbylí odběratelé tepla a teplé vody. 4.7 Závěrečná doporučení V případě CZT v Chebu jsou v mapách vyznačeny bytové objekty, které se odpojily, nebyly však k dispozici podklady, které by umožnily posoudit ekonomickou výhodnost jejich odpojení. Cena tepla ze soustavy CZT (621 Kč/GJ vč. DPH v roce 2013) patří k nejnižším v ČR v případě výroby tepla ze zemního plynu a je na úrovni ceny tepla v Karlových Varech (617 Kč/GJ vč. DPH v roce 2013, teplo je vyráběno z uhlí). V domech pro bydlení i v ostatních budovách jak těch, které jsou vytápěny samostatně, tak v těch, které jsou napojeny na soustavu CZT - bude docházet k dalšímu zateplování a dalším opatřením snižujícím spotřebu tepla na vytápění a proto byly analyzovány a s provozovatelem soustavy a dodavatelem tepla projednávány varianty, které umožní zmírnit účinky poklesu prodeje tepla na technické parametry soustavy a zdrojů CZT a na ekonomiku výroby a distribuce a tím i na cenu tepla. Doporučujeme v soustavách a kotelnách CZT k realizaci variantu, která spočívá ve: Využití tepla z provozu ZEVO tento provoz bude ekonomicky oddělen od provozování soustavy CZT a bude do soustavy CZT dodávat pouze teplo. Provozovatel ZEVO garantuje, že cena tepla dodávaného do CZT bude vždy stejná nebo nižší, než cena tepla vyrobeného ze zemního plynu (stávající palivo). Přepojení stávající kotelny Českých drah (hnědé uhlí) na CZT po vybudování ZEVO. V návaznosti na připojení ZEVO poklesne spotřeba zemního plynu v kotelně Nemocnice a Riegrova (provoz kogeneračních jednotek v kotelnách Riegrova a Nemocnice). Soustavy kotelen Riegrova a Nemocnice budou propojeny. Propojení kotelen Kasární náměstí 11 a Školní 4 kotelna Kasární náměstí disponuje dostatečnou kapacitou, předimenzována je i kotelna Školní. S ohledem na stáří a účinnost kotelen doporučuje ÚEK zrušení kotelny Školní. Přechod na dvoutrubkové řešení u odběrů v kategorii 4 (vše v lokalitě kotelny Riegerova) viz tabulka 97 kde jsou překročeny limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody. Při realizaci výstavby areálu Rudolfina nejen připojit areál ke kotelně Sládkova 12, ale také připojit ke kotelně Sládkova 12 i objekty 9. MŠ a České školy. Následně zrušit kotelnu Májová 68 a Komenského 27. Napojení identifikovaných rozvojových a přestavbových ploch na kotelny soustavy CZT (viz kapitola 4.3). MĚSTO CHEB 115

5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR 5.1 Definice potenciálu úspor Ocenění potenciálu úspor energie je nezbytnou součástí při formulaci výhledové poptávky po energii. Zvyšování energetické účinnosti může probíhat v oblasti energetických zdrojů a přeměn a v oblasti konečné spotřeby. Cílem analýzy je zjištění stavu v účinnosti užití energie v jednotlivých spotřebitelských sektorech. Je přitom třeba rozlišovat mezi následujícími různě definovanými potenciály úspor energie: Technicky dostupný potenciál lze definovat jako rozdíl mezi předpokládanou spotřebou energie v daném roce, která je prostým pokračováním trendů spotřeby a spotřebou energie v témže roce, do které se promítnou veškerá technicky dosažitelná zlepšení energetické účinnosti, známá do té doby. Ekonomicky nadějný potenciál je ta část technických opatření, která jsou návratná po dobu své životnosti, nejlépe v horizontu, který je přijatelný pro investice do těchto opatření. Při určování tohoto potenciálu je také zvažován vliv různých bariér, které brání realizaci dostupného potenciálu úspor a uplatnění energeticky účinných technologií, jak na straně trhu tak v jiných oblastech. 5.2 Potenciál úspor v sektoru bydlení 5.2.1 Ocenění potenciálu úspor energie v domech vytápěných z CZT U všech bytových domů zásobovaných teplem ze soustav CZT a z blokových a domovních kotelen byl propočten potenciál úspor zejména potenciál ve spotřebě tepla na vytápění. Byly k dispozici obchodní údaje o prodeji tepla, údaje o podlahových plochách jednotlivých domů, počtu bytů, rozdělení spotřeby tepla na vytápění a teplo v teplé vodě a informace o provedených modernizačních a úsporných opatřeních. Vlastním šetřením byla vytvořena fotodokumentace a byly zjištěny další doplňující údaje, jako např. stáří domů, počet podlaží, apod., vypočteny porovnávací ukazatele tj. spotřeba tepla na jednotku podlahové plochy pro skupiny objektů stejného stáří a o stejné geometrické charakteristice. Pro stanovení potenciálu úspor jsme vycházeli z údajů o dosažených hodnotách měrného ukazatele po provedených energeticky úsporných opatřeních. Tyto úspory jsou zařazeny v popisu vývoje dodávek tepla ze zdrojů a kotelen provozovaných TEREA Cheb s.r.o., v tabulce č. 73 a činí: Tabulka 98: Souhrn potenciálu ve spotřebě dodávkového tepla Sektor spotřeby 2025 2035 Bydlení 14 651 51 144 Vzděláváni 4 315 6 636 Zdravotní a Sociální služby 6 475 8 093 Ostatní 3 656 5 005 Celkem 29 096 70 877 Zdroj: výpočty ENVIROS, s.r.o. MĚSTO CHEB 116

5.2.2 Potenciál úspor v ostatních domech pro bydlení Tabulka 99: Opatření a potenciál úspor energie ve vytápění v budovách bytového sektoru Opatření % úspor Poznámka Výměna oken a vstupních dveří Tepelná izolace objektu obvodových stěn Tepelná izolace objektu střechy, podlahy, základy, sokly apod. Regulace topného systému 20% 30% 10-20% 5-10% Podle typu oken úspora odpovídá výměně oken starých 20 let (U= 2,9 W/(m2K) a horší za nová okna s celkovou hodnotou součinitele prostupu tepla U=1,2 W/(m2K); náhrada za okna s ještě lepšími parametry je možná a přinese další úspory, ale je vhodné úsporná opatření optimalizovat. Procento úspor odpovídá porovnání objektu s obvodovým zdivem tl.35 cm po zateplení izolací tl.15 cm, izolace vyšší tloušťky přinese dodatečnou úsporu, záleží ale velmi na provedení a odizolování od terénu a řešení tepelných mostů. Tepelná izolace střechy může být náročná na provedení, ale přináší efekt i v létě jako ochrana proti přehřívání (tl.35cm); izolace základů a podlahy nad terénem velmi přispívá ke zvýšení tepelné pohody. Výrazných úspor lze docílit účinnou regulací topného systému a osazením úsporných zařízení, armatur, regulačních ventilů, izolací rozvodů a armatur v nevytápěných prostorech apod. Větrání s rekuperací 5% Sluneční ohřev s akumulací tepla 10% Celkem 40-50% Zdroj: ENVIROS, s.r.o. Úspory energie při nuceném větrání jsou dány účinností rekuperace (cca 75% tepla v odváděném vzduchu je využito pro předehřev přiváděného větracího vzduchu; na rozdíl od přirozeného větrání, kdy je toto teplo odváděno bez užitku). Vyjadřuje úsporu tepla pro ohřev vody při krytí její potřeby solárním systémem ze 60%, v případě využití pro přitápění se úspora zvýší o cca polovinu (12%). Podíl (%) úspor dílčími opatřeními nelze přímo sčítat, podíl je vždy přepočítán po odečtení úspory předchozího opatření. Souhrnně k opatřením ke snížení spotřeby energie v bytovém fondu: Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy domu Instalace termostatických regulačních ventilů všude tam, kde to technické provedení vytápěcího systému umožňuje, může dosti výrazně zvýšit provozní hospodárnost vytápění. Ventily omezí přetápění jednotlivých místností a umožní využít vnitřní i vnější tepelné zisky, např. při oslunění fasády. Nezbytnou součástí instalace je vyregulování otopné soustavy, zejména po dodatečném zateplení obvodového pláště budovy. Správná funkce ventilů je posílena instalací regulátorů tlakové diference v rozsáhlejších otopných soustavách a odstraněním nečistot z potrubí. Předpokladem snížení spotřeby tepla v bytových domech je dostatečná ekonomická motivace uživatelů bytů k energeticky úspornému chování; Opatření zlepšující tepelný odpor hlavních stavebních konstrukcí domu Dodatečná izolace střechy (BD) nebo stropu pod půdou (RD, BD). Opatření řeší nedostatečné tepelně izolační vlastnosti střešní konstrukce a umožňuje odstranění závad vzniklých zatékáním vody u plochých střech. Dodatečná izolace obvodových stěn. Je vyvinuta a nabízena řada technologií vhodných pro každý typ obytné budovy. Tepelný odpor konstrukce stěny lze dodatečnou izolací fasády objektu zvýšit na úroveň hodnot doporučených normou ČSN 730540-2:2011. MĚSTO CHEB 117

Opatření snižující tepelné ztráty oken a dveří Utěsnění oken a dveří. Utěsněním okenních a dveřních spár neoprenovým těsněním vloženým do drážek vyfrézovaných v okenním rámu se výrazně sníží tepelné ztráty infiltrací, zejména u objektů vystavených silným větrům. Repase oken s instalací speciálního skla. Pokud stav oken nevyžaduje jejich výměnu za nová a jejich konstrukce neumožňuje přídavné zasklení, je možná výměna vnitřního skla za speciální sklo s odrazivou vrstvou. Prostup tepla oknem se sníží z hodnoty 2,9 W/m 2 K na 2,2 W/m 2 K. Výměna oken za plastová se zvýšenou izolační schopností. Pokud stav oken vyžaduje jejich výměnu za nová, lze doporučit užití oken nejvyšší kvality. Prostup tepla okny se sníží z hodnoty 2,9 W/m 2 K na 0,9 W/m 2 K i méně. Plynofikace vytápěcích soustav na tuhá paliva Zdrojem úspor je při náhradě tuhých paliv podstatně vyšší provozní účinnost vytápěcí soustavy objektu, lepší regulovatelnost umožňující snížení spotřeby plynu a elektrické energie při zachování srovnatelného komfortu tepelné pohody a využití vnitřních tepelných zisků a oslunění budovy. Investice do modernějšího vytápěcího systému je obvykle provázena zlepšením tepelně technických vlastností vytápěného objektu díky dodatečnému zateplením obvodových stěn a střechy, nebo dotěsněním oken. Modernizace vytápěcích soustav a kotlů Starší plynové kotle, které jsou konstrukčně zastaralé, nemají možnost plynulé modulace výkonu (automatické přizpůsobení aktuální tepelné potřebě objektu či uživatele) a jejich celková regulace nedokáže pružně reagovat na případné změny. Nezanedbatelná část vyprodukovaného tepla uniká komínem či do vnějšího prostoru. Moderní nízkoteplotní plynové kotle dosahují průměrné účinnosti provozu okolo 92 %, plynové kotle pracující v kondenzačním režimu, tzn. kotle, které jsou navíc schopny zužitkovat energii vodní páry vznikající spalováním plynu, uvádějí účinnost nad 98 a více %. Obdobně platí i pro kotle na tuhá paliva, že moderní kotle jsou nejen účinnější a pohodlnější na obsluhu, ale zejména schopny plnit stále se zpřísňující požadavky na emisní parametry od roku 2014 mohou být na trhu prodávány pouze výrobky splňující 3. a vyšší emisní třídu, od roku 2018 pouze výrobky splňující alespoň 4. emisní třídu. Po roce 2020 bude nezbytné plnit směrnici o ekodesignu (a dodávat na trh pouze kotle splňující 5. emisní třídu). Od roku 2022 mohou být provozovány pouze kotle splňující 3. a vyšší emisní třídu. Doporučena je náhrada za kotle zplyňovací s nízkými emisemi do ovzduší, na uhlí nebo polenové dřevo, v novostavbách nebo po rekonstrukci domů doporučujeme také kotle na peletky, tepelná čerpadla a kombinace s dalšími technologiemi využití obnovitelných zdrojů. Ostatní úspory Další úspory je možné dosáhnout ve spotřebě elektřiny a paliv na přípravu teplé vody např. instalací solárních kolektorů, fotovoltaických panelů, ale také elektřiny při vaření, praní, v dalších činnostech kolem domu a bytu výměnou spotřebičů a technologií, modernizací chladících a klimatizačních zařízení, apod. 5.2.3 Technický potenciál úspor v bytovém sektoru města Cheb celkem Při stanovení technického potenciálu úspor nebyla zohledněna památková ochrana budov. Potenciál byl propočten po jednotlivých katastrálních územích. Technický potenciál úspor energie je vyjádřen v tabulce samostatně pro rodinné a pro bytové domy. MĚSTO CHEB 118

Tabulka 100: Technický potenciál úspor energie na vytápění ve stávajícím bytovém fondu Katastrální území očekávaná úspora v RD očekávaná úspora v BD Celková očekávaná úspora Bříza 78,6% 0,0% 74,5% Cetnov 75,0% 0,0% 70,3% Dolní Dvory 32,5% 58,8% 40,2% Dřenice 41,5% 0,0% 17,2% Háje 55,4% 39,1% 48,7% Horní Dvory 77,8% 58,8% 71,4% Hradiště 69,2% 50,5% 61,9% Hrozňatov 61,3% 24,7% 54,8% Cheb 59,5% 55,3% 49,5% Chvoječná 49,4% 28,0% Jindřichov 50,3% 39,3% Klest 59,4% 69,6% 55,9% Loužek 74,5% 69,2% Pelhřimov 51,8% 54,1% 47,5% Podhoří Podhrad 53,3% 0,0% 47,8% Skalka 31,8% 0,0% 24,4% Střížov 39,0% 49,1% 35,8% Tršnice 56,8% 17,8% 30,7% Celkem 57,9% 55,1% 49,4% Obrázek 49: Technicky dostupný potenciál úspor energie na vytápění (byty v RD a BD) Technický potenciál úspor v bytovém fondu podle období výstavby Počet bytů v RD a BD 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Potenciál úspor 0 < 1920 < 1970 1971 1980 1981 2000 2001 2011 0% Období výstavby Počet bytů v RD Počet bytů v BD potenciá úspor Zdroj: ENVIROS, s.r.o. MĚSTO CHEB 119

Tabulka 101: Technicky dostupný potenciál úspor energie na vytápění jako procento současné spotřeby celkem Úspory 2025 Úspory 2035 Podíl úspor energie na spotřebě celkem ve výchozím stavu Podíl úspor energie na spotřebě na vytápění ve výchozím stavu 8 % 37 % 13 % 57 % Celková úspora energie v bytovém sektoru byla v bilancích uplatněna ve výši 8 % v roce 2025 a 37 % v roce 2035 oproti stávajícímu stavu. 5.2.4 Ekonomický potenciál úspor v bytovém fondu Pro vyjádření potenciálu úspory energie v bytovém fondu byl vytvořen model zohledňující data o stávajícím bytovém fondu (SLBD2011). Při tvorbě koeficientů zohledňujících úspory energie, které nastaly s ohledem na již realizovaná opatření, byly využity údaje získané během místního šetření ve vybraných lokalitách. Na základě typu stávající zástavby, předpokladům o množství zrekonstruovaných domů, o období výstavby, množství již realizovaných opatření v dané lokalitě atd., bylo přistoupeno k odhadu potenciálu úspor v roce 2025 a 2035. K vyjádření potenciálu úspor energie na vytápění v bytovém sektoru bylo využito znalostí standardně dosahované úspory energie. Tyto úspory vyplývají z porovnání naměřených hodnot spotřeby energie před a po realizaci opatření vedoucích k úsporám energie na vytápění, výsledků získaných z energetických auditů a běžně udávaných údajů pro Českou republiku. Při stanovení ekonomického potenciálu úspor byl zohledněn i fakt, že mnohé z domů jsou předmětem památkové péče, a že u nich není možné běžné zateplení tak, jak je to u ostatních domů. Po zahrnutí jednotlivých vstupních dat a zohlednění dalších faktorů (viz výše uvedeno) byl vypočten potenciál úspor energie pro rodinné a bytové domy. Počet bytů vystavěných během jednotlivých období výstavby ve 20. století, stejně jako výše dosaženého potenciálu úspor je znázorněna na následujících grafech. MĚSTO CHEB 120

Obrázek 50: Ekonomický potenciál úspor energie na vytápění (byty v rodinných domech) Potenciál úspor v RD - podle období výstavby 700 60% Počet bytů v rodinných domech 600 500 400 300 200 100 0 < 1920 < 1970 1971 1980 1981 2000 2001 2011 50% 40% 30% 20% 10% 0% Potenciál úspor Období výstavby Počet bytů v RD potenciá úspor Zdroj: ENVIROS, s.r.o. Obrázek 51: Ekonomický potenciál úspor energie na vytápění (byty v bytových domech) Potenciál úspor v BD - podle období výstavby Počet bytů v bytových domech 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% Potenciál úspor 0 < 1920 < 1970 1971 1980 1981 2000 2001 2011 Období výstavby 0% Počet bytů v BD potenciál Zdroj: ENVIROS, s.r.o. Očekávaná úspora energie na vytápění je vypočtena na základě současného tempa rekonstrukce stávajících budov a běžně realizovaných opatření na stavebních konstrukcích a technickém zařízení budov. Byla propočtena po jednotlivých katastrálních územích. Dosažená výše úspor energie na vytápění je vyjádřena v tabulce samostatně pro rodinné a pro bytové domy. MĚSTO CHEB 121

Tabulka 102: Ekonomický potenciál úspor energie ve vytápění ve stávajícím bytovém fondu Katastrální území očekávaná úspora v RD očekávaná úspora v BD Celková očekávaná úspora Bříza 14,0% 11,8% Cetnov 29,5% 29,5% Dolní Dvory 32,5% 31,8% 22,2% Dřenice 41,5% 17,2% Háje 38,5% 21,1% 29,7% Horní Dvory 50,3% 17,9% 38,1% Hradiště 44,4% 17,5% 32,3% Hrozňatov 40,2% 24,7% 31,2% Cheb 35,7% 26,4% 22,3% Chvoječná 49,4% 28,0% Jindřichov 47,1% 35,9% Klest 42,9% 38,4% 35,4% Loužek 42,5% 35,9% Pelhřimov 20,4% 40,0% 20,2% Podhoří Podhrad 19,9% 15,1% Skalka 23,5% 16,2% Střížov 39,0% 25,8% 23,8% Tršnice 39,2% 17,8% 21,0% Celkem 35,4% 26,4% 22,7% Obrázek 52: Ekonomický potenciál úspor energie na vytápění (byty v RD a BD) Potenciál úspor v bytovém fondu podle období výstavby 6 000 40% Počet bytů v RD a BD 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% Potenciál úspor 0 < 1920 < 1970 1971 1980 1981 2000 2001 2011 0% Období výstavby Počet bytů v RD Počet bytů v BD potenciá úspor Zdroj: ENVIROS, s.r.o. MĚSTO CHEB 122

Na celém území města je potenciál úspor v bydlení stanoven jako vážený průměr jednotlivých katastrálních území následovně: Tabulka 103: Očekávaná výše úspor energie jako procento současné spotřeby celkem Úspory 2025 Úspory 2035 Podíl úspor energie na spotřebě celkem ve výchozím stavu Podíl úspor energie na spotřebě na vytápění ve výchozím stavu 5 % 18 % 8 % 29 % Celková úspora energie v bytovém sektoru byla v bilancích uplatněna ve výši 5 % v roce 2025 a 18 % v roce 2035 oproti stávajícímu stavu. Při změně dostupnosti podpor na realizaci opatření vedoucích ke snížení spotřeby energie, změně v cenách technologií využití obnovitelných zdrojů energie, zlepšení ekonomické situace obyvatelstva a dalších faktorech, které mohou pozitivním způsobem ovlivnit, kvalitu, cenu a tempo realizace, může být skutečný ekonomicky nadějný potenciál úspor energie v bytovém fondu (v rodinných domech zejména) až o 25-45 % vyšší. Tabulka 104: Porovnání technického a ekonomického potenciálu úspor energie ve stávajícím bytovém fondu Katastrální území Technický potenciál v GJ v r.2025 Ekonomický potenciál v GJ v r.2025 Technický potenciál v GJ v r.2035 Ekonomický potenciál v GJ v r.2035 Bříza 62 10 301 54 Cetnov 38 0 180 71 Dolní Dvory 130 110 429 280 Dřenice 20 20 28 28 Háje 2 347 2 304 10 885 7 529 Horní Dvory 117 109 573 355 Hradiště 695 672 3 049 1 908 Hrozňatov 468 468 2 246 1 479 Cheb 45 190 25 386 198 274 98 634 Chvoječná 100 100 167 167 Jindřichov 213 206 590 553 Klest 88 66 410 278 Loužek 105 62 455 259 Pelhřimov 104 60 598 279 Podhoří 0 0 0 0 Podhrad 911 489 4 716 1 759 Skalka 104 104 461 340 Střížov 385 326 1 298 948 Tršnice 123 123 487 373 Celkem 51 201 30 616 225 146 115 295 5.3 Potenciál úspor v objektech v majetku města Objekty v majetku města zásobované teplem ze soustavy CZT byly podrobeny analýze v rámci místního šetření jednotlivých objektů. Dále byly k některým z nich k dispozici energetické audity zpracované v letech 2003-2005. Bylo zjištěno, že tam kde bylo doporučeno realizovat energeticky úsporná opatření, byla tato opatření již v minulosti provedena. Většina auditů byla ovšem bez jakýchkoliv doporučení s tím, že budova splňuje požadavky na energetickou náročnost dle tehdy platné legislativy. Doporučeno bylo zateplení u objektů škol, a to: MĚSTO CHEB 123

MŠ 26.dubna 39 ZŠ Obětí nacizmu 16 ZŠ Matěje Kopeckého 1 MŠ Osvobození 67 MŠ Bezručova 1 MŠ Malé nám. 2 MŠ Do Zátiší 3 Karlova 17 (dříve škola) Tyto objekty byly, s výjimkou Karlovy 17, již zatepleny. Zateplen byl rovněž Domov pro seniory Dragounská 12 (audit byl zpracován jako příloha k žádosti do OPŽP), Domov pro seniory Dřevařská 13. Dotace a jejich využití v období 2014+ Byly vytipované objekty, u kterých by bylo vhodné realizovat energeticky úsporná opatření s využitím prostředků z operačních programů připravovaných na další programové období 2014+. Jsou to objekty: ZŠ Americká 36 (OPŽP) Karlova 17 (OPŽP) Mánesova 23 (IROP) ZŠ Malé nám. 3 (OPŽP) Šlikova 11 (IROP) Bazén Obětí nacizmu 16 (OPŽP) Ekonomicky nadějný potenciál úspor Potenciál úspor, který byl v objektech v majetku města vyhodnocen jako ekonomicky nadějný, zahrnuje: Tabulka 105: Ekonomicky nadějný potenciál úspor v majetku města Sektor Jednotky 2025 2035 Majetek města veřejná správa GJ/rok 5746 8289 Majetek města - byty GJ/rok 2400 4011 Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce, ve které jsou uvedeny i úspory energie v těch bytových domech napojených na soustavu CZT, které byly využity v propočtu výhledových dodávek tepla. MĚSTO CHEB 124

Tabulka 106: Objekty v majetku města a realizovaná opatření k úsporám energie Adresa Název budovy Poznámky CZT Potenciál v GJ v r.2025 Potenciál v GJ v r.2035 EA doporuč. EA nám. Krále Jiřího 1/14 budova úřadu ano 0 0 nám. Krále Jiřího 2,3/17,18 stodola NP - není centr vytápěn ano 0 0 Šlikova 8/11 památková ochrana ano 0 0 2004 žádné IROP Jánské náměstí 123/5 zázemí Kass, nemáme v databázi CZT ano 0 0 26. dubna 168/39 MŠ zateplen v roce 2008 ano 0 199 2004 zateplení, již bylo provedeno Kostelní náměstí 185/14 Zvl. škola ano 0 0 2003 žádné Dominikánská 218/1 ano 0 0 Kamenná 219/5 ano 0 185 Jánské náměstí 256/15 ano 0 0 Jánské náměstí 260/3 Kasemata ano 0 0 Židovská 404/12 MěÚ prodej ano 0 13 Židovská 405/10 kaple nemáme v databázi CZT ano 0 0 Židovská 406/8 Špejchar ano 0 0 nám. Krále Jiřího 494/43 ano 0 0 nám. Krále Jiřího 495/53 Hradní dvůr nemáme v databázi CZT ano 0 0 nám. Krále Jiřího 496/51 nemáme v databázi CZT ano 0 0 nám. Krále Jiřího 497/52 4. ZŠ nemáme v databázi CZT ano 0 0 nám. Krále Jiřího 498/50 ZŠ ano 0 0 nám. Krále Jiřího 499/49 ZŠ ano 0 0 nám. Krále Jiřího 500/48 ZŠ/ZUŠ nemáme v databázi CZT ano 0 0 nám. Krále Jiřího 502/46 nemáme v databázi CZT ano 0 0 nám. Krále Jiřího 503/45 nemáme v databázi CZT ano 0 0 nám. Krále Jiřího 504/44 nemáme v databázi CZT ano 0 0 Kostelní 505/2 ano 0 0 nám. Krále Jiřího 506/5 ano 0 0 nám. Krále Jiřího 507/6 Garáže ano 0 0 nám. Krále Jiřího 508/7 ano 0 0 Návrh nové dotace MĚSTO CHEB 125

Adresa Název budovy Poznámky CZT Potenciál v GJ v r.2025 Potenciál v GJ v r.2035 EA doporuč. EA nám. Krále Jiřího 509/8 ano 0 0 nám. Krále Jiřího 512,513/11,12 MŠ ano 0 0 nám. Krále Jiřího 514/13 NP - lokál. plyn, nemáme v databázi CZT ano 0 0 Hradební 516/16 Zvl. škola ano 0 0 Komenského 522/12 nemáme v databázi CZT ano 0 0 Divadelní náměstí 571/2 ano 0 0 Komenského 617/29 Integrovaná půdní vestavba, spotřeba CZT střední škola pouze do r.2011 ano 0 0 Kamenná 656/40 pouze dodávka tepla, TV - plynové a el. bojlery ano 265 265 Lesní 914/3 budova před školou, nemáme v databázi CZT ano 0 0 Dragounská 931/38 nemáme v databázi CZT ano 0 0 Osvobození 966/69 ano 142 142 Obětí nacismu 1127/16 ZŠ nově zateplena ano 850 850 2004 doporučeno zateplení Obětí nacismu 1128/16 Bazén nezateplen ano 1823 1823 2004 instalace TČ OPŽP Evropská 1132/54 sběrný dvůr v databázi CZT společně s č.o. 56 ano 0 0 Evropská 1133/56 ano 0 229 Evropská 1134/58 v databázi CZT společně s č.o. 60 ano 0 0 Evropská 1135/60 ano 0 212 Sadová 1136/1 v databázi CZT společně s č.o. 3 ano 0 0 Sadová 1137/3 ano 0 218 Sadová 1138/5 v databázi CZT společně s č.o. 7 ano 0 0 Sadová 1139/7 ZUŠ ano 0 132 Matěje Kopeckého 1160/1 ZŠ nově zateplen ano 1509 1509 2004 zateplení, bylo již provedeno Matěje Kopeckého 1203/5 zateplen v roce 2002 ano 620 620 2003 žádné Návrh nové dotace MĚSTO CHEB 126

Adresa Název budovy Poznámky CZT Potenciál v GJ v r.2025 Potenciál v GJ v r.2035 EA doporuč. EA Osvobození 1218/67 MŠ zateplen ano 219 219 2004 zateplení, bylo již provedeno Matěje Kopeckého 1220/3 nově zateplen ano 20 20 Bezručova 1274/1 MŠ zateplen v roce 2008 ano 0 0 2004 zateplení, bylo již provedeno Matěje Kopeckého 1337/6 zateplen v roce 2002 ano 239 337 2004 žádné Lesní 2004/33 DPS v roce 2005 střešní nástavba ano 0 167 2005 žádné Slavice 2119/1 kompletně zateplen ano 0 0 2004 žádné Dřevařská 2137/13 DPS okna 2007, plášť 2009, střecha 2013 ano 0 220 2004 žádné Malé nám. 2196/2 MŠ nově zateplen ano 0 0 2004 zateplení, bylo již provedeno Malé nám. 2197/5 v databázi CZT společně s č.o. 6 ano 0 0 2004 žádné Malé nám. 2198/6 ano 0 0 2004 žádné Malé nám. 2199/7 zateplen v roce 2010 ano 0 0 2004 žádné Malé nám. 2241/4 volný objekt ano 69 126 Brandlova 2246/5 Školní jídelna okna plastová, zateplen ano 0 98 2004 zateplení, bylo již provedeno Dragounská 2272/12 Domov pro zateplení, bylo již zateplen ano 0 653 2008 seniory provedeno Malé náměstí 2287/3 ZŠ nezateplen ano 1038 1038 2004 žádné OPŽP K Viaduktu 2326/1 ano 309 309 K Viaduktu 2329/3 ano 0 0 2004 žádné K Viaduktu 2330/5 ano 0 0 2004 žádné K Viaduktu 2331/7 ano 0 0 2004 žádné K Viaduktu 2334/9 ano 263 263 K Viaduktu 2342/11 ano 31 0 K Viaduktu 2365/4 Muzeum ano 142 142 K Viaduktu 2366/2 Muzeum ano 53 53 2004 žádné K Viaduktu 2368/6 potenciál vůči roku 2013 č.o. 6+8 ano 193 193 2004 žádné K Viaduktu 2369/8 v databázi CZT společně s č.o. 6 ano 0 0 2004 žádné K nemocnici 2491/32 ve vlastnictví pouze 4 byty, není ano 0 0 Návrh nové dotace MĚSTO CHEB 127

Adresa Název budovy Poznámky CZT Potenciál v GJ v r.2025 Potenciál v GJ v r.2035 EA doporuč. EA k dispozici plocha Hradební 52/14 ZŠ opravena fasáda, okna dřevěná dvojitá, střešní vestavba v ní ano 0 0 2004 žádné okna plastová Hradební 54/12 nemáme v databázi CZT ano 0 0 Hradební 57/12 nemáme v databázi CZT ano 0 0 Hradební 61/4 nemáme v databázi CZT ano 0 0 Americká 1453/36 ZŠ ano 0 655 2004 žádné OPŽP Do zátiší 1483/3 MŠ zateplen asi v roce 2013 ano 112 259 2004 zateplení, bylo již provedeno Židovská 407/6 pouze byt číslo 3 zásobován dálkově teplem, nemáme v ano 0 0 databázi CZT Kamenná 214/6 MěÚ opravena fasáda, okna dřevěná špaletová, střecha sedlová, půdní 0 0 vestavba, nemáme v databázi Karlova 392/17 členitá fasáda, okna dřevěná výměna oken, špaletová, střecha sedlová, kotelna 0 0 2004 zateplení střechy nemáme v databázi OPŽP nám. Krále Jiřího 10/16 Galerie, historický objekt nemáme v databázi kotelna 0 0 26. dubna 21/4 budova úřadu, historický objekt nemáme v databázi kotelna 0 0 Karlovarská (D. Dvory) 23/20 nemáme v databázi vl. kotelna kotelna Františkánské náměstí 30/1 historický objekt nemáme v databázi kotelna 0 0 Májová 104/31 byla plánovaná rekonstrukce v roce 2005 s výměnou oken za kotelna 0 0 2004 žádné plastová Májová 105/29 rekonstrukce 2000 kotelna 0 0 2004 žádné Mánesova 157/23 kotelna 0 480 zateplení a kondenzační kotel IROP Jiráskova 171/2 MěÚ nemáme v databázi vl. kotelna kotelna 0 0 Návrh nové dotace MĚSTO CHEB 128

Adresa Název budovy Poznámky CZT Potenciál v GJ v r.2025 Potenciál v GJ v r.2035 EA doporuč. EA nám. Krále Jiřího 492/3 nemáme v databázi vl. kotelna kotelna 0 0 nám. Krále Jiřího 493/4 nemáme v databázi vl. kotelna kotelna 0 0 Komenského 642/27 MŠ kotelna 0 259 2004 zateplení, bylo již provedeno Jungmannova 913/32 zubní středisko, nemáme v databázi kotelna Brandlova 948/15 v minulosti již zateplen kotelna 0 163 Přemysla Otakara 1817/1 nově zateplen kotelna 249 249 Evropská 1566/41 kotelna 0 0 2004 žádné Celkem 8 146 12 300 Zdroj: Energetické audity zapůjčené městem, vlastní šetření Návrh nové dotace MĚSTO CHEB 129

6. HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V následujících podkapitolách je proveden rozbor a analýza potenciálu OZE na území města Chebu. Potenciál obnovitelných a druhotných zdrojů energie je řešen s ohledem na přírodní podmínky na území města Chebu a ve vazbě na dostupná vstupní data o území města a byl analyzován u: energie prostředí a geotermální energie - využití tepelných čerpadel u části rodinných a bytových domů, sluneční energie - využití foto-termálních systémů v rodinných a bytových domech, sluneční energie využití fotovoltaických systémů na střechách rodinných a bytových domů a případně na části rozvojových ploch a brownfieldů, vodní energie v malých vodních elektrárnách, energie získané z dřeva a dřevního odpadu vzniklého z lesní těžby, energie větru využití na části rozvojových ploch. Údaje o potenciálech jednotlivých obnovitelných zdrojů energie na určitém území slouží jako vstupní informace o možnostech využití jejich energie. Jednotlivé obnovitelné zdroje kromě jejich poslání v rámci energetického systému jako celku (nejen elektrická energie) spolu vzájemně nesouvisejí. Potenciál je pro každý typ OZE formulován zvlášť. Tabulka 107: Definice potenciálů využití obnovitelných zdrojů energie Technický potenciál Využitelný potenciál Dostupný potenciál Ekonomický potenciál Je určen přítomností zdroje a technickými podmínkami jeho přeměny na využitelnou energii. Stanovení technického potenciálu nemá praktický význam a bývá obvykle mezistupněm pro stanovení využitelného potenciálu. Využitelný potenciál je technický potenciál zdroje, který je možno využít v současnosti dostupnými technickými prostředky a je limitován pouze administrativními, legislativními, ekologickými nebo jinými omezeními. Tato omezení jsou obvykle jasně definována. Dostupný potenciál se v některých případech rovná využitelnému potenciálu. Většinou je však limitován dalšími faktory např. využíváním zdroje pro jiné než energetické účely (omezení možností pěstování energetických plodin na zemědělské půdě, která je využívána pro potravinářskou produkci apod.) Udává obvykle maximální možnou hranici využití daného zdroje za současných podmínek. U tohoto potenciálu nejsou posuzována ekonomická omezení. Ekonomický potenciál je ta část dostupného potenciálu, kterou je možno za současných podmínek ovlivňujících ekonomické parametry zařízení pro využívání obnovitelných zdrojů energie (ekonomické, fiskální a legislativní podmínky, energetická politika státu, investiční a provozní náklady, dostupnost kapitálu, úrokové sazby apod.), ekonomicky využít. Ekonomický potenciál není definován jako fixní hodnota, závisí na ekonomických a dalších faktorech a na zvolených kritériích. Údaje k potenciálu energie v obnovitelných zdrojích uvedené v následujících kapitolách zahrnují potenciál dostupný a ekonomický - využitelný za stávajících podmínek. MĚSTO CHEB 130

6.1 Potenciál OZE pro výrobu tepla 6.1.1 Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie Zdroje geotermální energie lze obecně dělit na nízkoteplotní a vysokoteplotní od teploty nad 140 C. Na studovaném území se neuvažuj e o využívání vysokoteplotních zdrojů pro výrobu elektrické energie, protože potřebné teploty jsou ve větších hloubkách a ověření takového zdroje vyžaduje nákladný průzkum. Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie je v rámci území města reálně využitelný s pomocí tepelných čerpadel, využívajících tzv. nízkopotencionální zdroje tepla, jako je voda, vzduch a teplo horninového prostředí, případně teplo získané z vodních nádrží či toků. Tepelná energie spodní vody, půdy a okolního vzduchu je s využitím tepelných čerpadel využitelná prakticky kdekoliv, kde je technicky možné realizovat vrt, zemní kolektor či využít teplo okolního vzduchu. Kritéria pro výběr vhodných lokalit V lokalitách, které jsou napojeny na CZT, případně jsou plynofikovány, nemá použití tepelných čerpadel jako zdroj energie z energetického a ekologického hlediska velký význam. Z hlediska ekonomického je třeba každý případ hodnotit individuálně zejména v případech využití tepelných čerpadel i pro ohřev TV v místech, kde je její příprava letním období energeticky náročná. Obecně se jeví nejvhodnější využití tepelných čerpadel v novostavbách v lokalitách, kde není k dispozici zemní plyn ani CZT. Další možností je využití tepelných čerpadel v těch domech, kde je jako hlavní zdroj vytápění používána elektřina, kde není dostupný zemní plyn ani CZT a kde byla provedena celková rekonstrukce objektu včetně otopné soustavy, v ideálním případě za nízkoteplotní s podlahovým vytápěním nebo velkoplošnými radiátory. Z dostupné statistiky o způsobu vytápění byly zjištěny počty bytů v rodinných domech a bytových domech, kde je vytápění zajištěno elektřinou nebo pevnými palivy (uhlím, koksem, uhelnými briketami, dřevem, dřevěnými briketami) viz následující tabulka. Tabulka 108: Vytápění domů a bytů elektřinou, pevnými palivy (uhlím, koksem, uhelnými briketami, dřevem, dřevěnými briketami) v Chebu (2012) Část obce Obydlené byty v rodinných domech Obydlené byty v bytových domech Obydlené byty v rodinných domech - zdroj energie na vytápění: pevná paliva, uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo, dřevěné brikety Obydlené byty v bytových domech - zdroj energie na vytápění: pevná paliva, uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo, dřevěné brikety Obydlené byty v rodinných domech - zdroj energie na vytápění: elektřina Obydlené byty v bytových domech - zdroj energie na vytápění: elektřina Bříza 5 0 3 0 0 0 Cetnov 6 0 1 0 0 0 Dolní Dvory 6 20 3 18 0 0 Dřenice 2 0 2 0 0 0 Háje 327 31 149 10 17 0 Horní Dvory 13 3 10 1 0 1 MĚSTO CHEB 131

Část obce Obydlené byty v rodinných domech Obydlené byty v bytových domech Obydlené byty v rodinných domech - zdroj energie na vytápění: pevná paliva, uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo, dřevěné brikety Obydlené byty v bytových domech - zdroj energie na vytápění: pevná paliva, uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo, dřevěné brikety Obydlené byty v rodinných domech - zdroj energie na vytápění: elektřina Obydlené byty v bytových domech - zdroj energie na vytápění: elektřina Hradiště 65 14 40 1 0 0 Hrozňatov 67 3 50 3 3 0 Cheb 1 081 10 853 147 196 11 188 Chvoječná 6 0 5 0 1 0 Jindřichov 24 0 19 0 0 0 Klest 12 6 10 5 0 0 Loužek 12 0 6 0 0 0 Pelhřimov 20 9 15 8 0 0 Podhoří 0 0 0 0 0 0 Podhrad 164 1 62 0 5 0 Skalka 29 7 3 2 1 0 Střížov 20 48 4 10 2 0 Tršnice 17 28 13 14 0 9 Celkem 1 876 11 023 542 268 40 198 Zdroj: ČSÚ, SLBD 2011 Budeme uvažovat náhradu zdroje na vytápění tepelným čerpadlem u 50 % bytů kde je k vytápění používána elektřina do roku 2025 a u 10 % bytů kde jsou k vytápění používána pevná paliva. Jako průměrnou spotřebu energie na vytápění a přípravu teplé vody uvažujeme pro byt v RD 60 GJ/rok a pro byty v bytových domech 40 GJ/rok. Při náhradě výše uvedených zdrojů tepla tepelnými čerpadly s průměrným ročním topným faktorem 3 by přínos mohl být cca 6 323 GJ/rok (podíl obnovitelné složky dodané tepelné energie) do roku 2025. Zbylý potenciál předpokládáme využít do roku 2035. Vzhledem k technickým podmínkám pro instalaci je využití tepelných čerpadel vhodné především v rodinných domech vyhovujících nebo překračujících požadavky tepelně technických norem (zejména ČSN 730540-2:2011) či v nízkoenergetických domech. Důležitá je kombinace tepelného čerpadla jako zdroje tepla se systémem vytápění o nízkém teplotním spádu (tj. s podlahovým vytápěním či systémem s velkoplošnými radiátory) a doplnění bivalentním zdrojem tepla, který dodává potřebnou energii v nejchladnějších dnech s nejvyšší poptávkou po teple (obvykle je používán elektrokotel). Z toho vyplývá, že prioritní oblastí pro aplikaci tepelných čerpadel je zejména nová výstavba rodinných domů, případně rodinné domy, které procházejí celkovou rekonstrukcí včetně zateplení a rekonstrukce otopného systému. Vzhledem k vyšším jednotkovým investičním nákladům a podmínkám pro aplikaci je vytápění tepelnými čerpadly vhodné bez dotační podpory pouze pro střední a vyšší příjmové skupiny obyvatelstva. 6.1.2 Potenciál sluneční energie pro výrobu tepla Z hlediska dopadajícího slunečního záření se území města Cheb nachází v oblasti s podprůměrnými podmínkami v rámci ČR, dle Atlasu podnebí ČR se průměrný roční úhrn dopadajícího globálního záření na horizontální plochu se pohybuje v rozmezí 3500 3600 MJ/m 2. Z toho podíl přímé složky představuje cca 1700 MJ/m 2. Doba slunečního svitu se dle Atlasu podnebí ČR pohybuje na úrovni cca 1500 h/rok. MĚSTO CHEB 132

Obrázek 53: Průměrný roční úhrn slunečního svitu ČR Zdroj: Zdroj: ČHMÚ Atlas podnebí ČR Přírodní podmínky města Chebu a zejména integrovaných obcí umožňují využít alespoň na příznivě orientovaných lokalitách sluneční záření pasivními i aktivními systémy. Pasivní solární systémy využívají prosklených architektonických prvků k zachycení slunečního záření, které se po dopadu transformuje na teplo. Zachycené teplo obvykle ohřívá vzduch, který se dále rozvádí k místu spotřeby aktivními prvky (vzduchotechnikou). Jednoduché systémy se obejdou bez aktivního rozvodu tepla. Jedná se o velmi efektivní a architektonicky zajímavý způsob využití slunečního záření. Nejlepší výsledky však dosahuje u novostaveb, které je možné architektonicky a tepelně-technicky navrhnout a optimalizovat pro maximální využití solárního záření. Navýšení nákladů pro využití solárního záření obvykle dosahuje kolem 10 30 % investičních nákladů na výstavbu budovy při snížení spotřeby tepla na vytápění o 20 30 %. U rekonstrukcí budov s doplněnými prvky solární architektury může být jejich přínos sporný zejména z pohledu ekonomického. Kvalitní tepelné izolace při rekonstrukci obvykle uspoří víc energie. Z výše popsaného je zřejmé, že se vždy jedná o individuální řešení s individuálními přínosy, které v podstatě nelze při prognóze vyčíslit. Aktivní solární systémy využívají pro zachycení slunečního záření solární kolektory. Kolektor obsahuje absorbér zachycující sluneční záření. Absorbér se při provozu zahřívá a jím zachycené teplo je odváděno teplonosným médiem (voda, vzduch) do místa spotřeby. Solární kolektory, jakožto jedna z klíčových součástí solárních tepelných systémů jsou na trhu v ČR běžně dostupné a existuje zde řada výrobních i montážních firem. Kritéria pro výběr vhodných lokalit Aktivní solární systémy - Při výběru lokality pro využití sluneční tepelné energie se daleko více než k vlastní lokalizaci v rámci území ČR sledují předpokládané technicko ekonomické ukazatele. Plocha pro umístění solárních kolektorů by měla splňovat následující kritéria: MĚSTO CHEB 133

Orientace na jih, případně s mírným odklonem max. ±50 ( cca JV JZ). Správná orientace je velmi důležitá, nejvyšší výkon je při nasměrování s odchylkou mírně na západ (asi o 8 až 15 ), kdy lze lépe využít i e nergii zapadajícího Slunce. Celodenní osvit Sluncem bez stínících překážek. Krátkodobé zastínění kolektorů je přípustné spíše dopoledne, protože maximum výkonu je kolem 14. hodiny. Možnost umístit kolektory obvykle na volnou plochu střechy (šikmá nebo plochá střecha s dodatečnou nosnou konstrukcí pro kolektory) u celoročního provozu optimálně se sklonem cca 30 45 k vodorovné rovině, pro zimní provoz je výhodnější sklon cca 60 90. Konfigurace s co nejkratšími potrubními rozvody z hlediska snížení tepelných ztrát a investičních nákladů a snížení objemu nemrznoucí kapaliny v primárním rozvodu. Stálá celoroční poptávka po TV, případně se špičkou v letním období (energii získanou v době nejvyššího příkonu sluneční energie je nutno využít) z tohoto důvodu je vhodné využití solárního ohřevu bazénové vody nebo ohřevu TV v ubytovacích zařízeních (hotely, penziony, kempy s hlavní sezónou v letním období. Naproti tomu využití solárních tepelných systémů ve školách, kde není zabezpečena poptávka po TV i v letním období (např. využitím internátů/kolejí pro letní ubytování), se jeví jako nevhodné, protože v době nejvyššího slunečního svitu bývají většinou nevyužívané. U solárních tepelných systémů s kapalinovými kolektory je vhodné, pokud je možno využít k dodatečnému zabudování solárního výměníku pro ohřev TV vhodné stávající elektrické (plynové) zásobníkové ohřívače TV - proto jsou pro instalace vhodné zejména rodinné domky. Lokality, kde by byla vhodná instalace solárních kolektorů, zahrnují oblasti, které nejsou napojeny na CZT a plynofikovány (případně plynofikovány pouze z části) a kde převažuje vytápění uhlím (a ohřev teplé vody v letním období elektřinou). Z hlediska nejvyššího výnosu energie ze solárních tepelných systémů v letním období je využití sluneční energie vhodné i jako zdroj pro příhřev nebo ohřev bazénové vody, v zimě nebo přechodném období je využitelný pro ohřev teplé vody. MĚSTO CHEB 134

Posouzení využitelného potenciálu Potenciál přímé slunečné energie dopadající na 1 m 2 slunečního kolektoru orientovaného na jih a se sklonem 30-45 byl vypočten na cca 700 kwh/rok, k čemuž je třeba připočíst ještě energii z rozptýleného slunečního záření. Protože jsou však zisky solárních systémů nejvyšší v létě, kdy je nejnižší potřeba tepla, reálně se dá počítat s využitelnou produkcí přibližně 300 kwh/m 2.rok. Využití solární energie se ekonomicky nejvíce vyplatí pro ohřev TV. Možnosti využití slunečního záření v solárních tepelných systémech na území města Chebu je možno shrnout následovně: Obecně je známo, že pouze na přibližně 60 % až 70 % střech je možné (vhodné) umístit solární kolektory. Budeme uvažovat, že solární systém by byl instalován pro 20 % bytů v rodinných domech, na pokrytí jejich spotřeby TV by bylo potřeba přibližně 4 m 2 plochy solárních kolektorů na jeden byt (solární pokrytí potřeby tepla na přípravu TV cca 40 %). Celkově by se jednalo o cca 5924 m 2 solárních kolektorů. Z této plochy kolektorů (při výrobě 300 kwh/rok.m 2 ) se dá vyrobit 1 777,200 MWh energie ročně, což je téměř 6400 GJ/rok. Pokud bychom zvažovali technicky dostupný potenciál, bude mnohem vyšší zařadili bychom 50% všech bytů v rodinných domech. Energetický přínos využití solární tepelné energie z hlediska energetické bilance města není v současnosti příliš významný, největší přínosy bude mít u domů s téměř nulovou spotřebou energie. Postupně do roku 2020 by měly být všechny budovy a domy realizovány jako stavby s téměř nulovou spotřebou energie na vytápění. Posouzení ekonomiky využití tepla ze sluneční energie Z hlediska celkové ekonomické návratnosti ohřevu vody, případně přitápění s využitím solárních tepelných systémů jsou problematické zatím stále vysoké investiční náklady na pořízení technologie a poměrně nízký energetický přínos zařízení, které mají za výsledek velmi dlouhou návratnost. V závislosti na technickém řešení a použitém typu kolektorů a dalších zařízení (regulace, solární zásobník TV atd.) může být jednotková cena systému s nuceným oběhem vhodného pro rodinný dům cca 20-30 000 Kč/m 2 kolektorové plochy, typické instalace vhodné pro rodinné domy mají 2-4 kolektory o ploše celkem 3 6 m 2. Při energetickém přínosu cca 300 kwh/m 2.rok se prostá návratnost instalací solárních systémů pro ohřev TV v rodinných domech při porovnání s elektrickým akumulačním ohřevem pohybuje v rozsahu cca 15 let a výše, což není bez možnosti dotační podpory zatím příliš ekonomicky zajímavé. Ekonomické údaje se budou měnit s důrazem na využití OZE a rozšířením technologií a s případným růstem ceny elektrické energie /zemního plynu pro ohřev TV. Nejvhodnějšími a v současné době běžně dostupnými a technicky realizovatelnými aplikacemi solárních tepelných systémů je: Ohřev bazénové vody (v případné kombinaci s ohřevem TV) - Potenciální možnost využití solárních systémů pro ohřev TV a bazénové vody ve venkovních bazénech existuje ve sportovně rekreačních zařízeních, případně i v dalších zařízeních, případně i v rodinných domech vybavených venkovními bazény. Ohřev TV v rodinných domech Pro ohřev TV je možno využít plochých nebo vakuových solárních kolektorů. Z technického hlediska je solární ohřev nejsnáze kombinovatelný se stávajícím elektrickým akumulačním ohřevem a je MĚSTO CHEB 135

tedy nejvhodnější realizovat jej tam, kde je k ohřevu TV v současné době využívána elektrická energie. Ohřev TV v ve veřejném a soukromém sektoru Využití solárních systémů pro ohřev TV je vhodné zejména tam, kde je stálá nebo zvýšená poptávka po TV v letním období, kdy jsou energetické zisky ze slunečního záření nejvyšší. To může být případ například rekreačních a ubytovacích zařízení, penzionů, autokempů. Dále je možná aplikace teplovzdušných solárních kolektorů pro ohřev vzduchu (k přitápění, sušení zemědělských plodin, biomasy apod..). Obrázek 54: Příklad solárního systému tvořeného plochou solárních jímačů (kolektorů nebo absorbérů), akumulátorem zachycené solární energie, propojovacím potrubím s čerpadly resp. ventilátory a regulačním systémem 6.1.3 Potenciál ve využití biomasy Potenciální zdroje energetické biomasy Za potenciální zdroj biomasy je považována veškerá živá hmota, která vzniká na daném území. Z pohledu ekologie velmi široká oblast rostlin a živočichů. Zúžením do biomasy dřevin a orientací do lesního hospodářství často označujeme biomasu termínem dendromasa, kterým se rozumí dřevní hmota z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny po těžbě dřeva, palivové dřevo, manipulační odřezky a klest. Také zde můžeme zahrnout odřezky a zbytky z dřevozpracujícího průmyslu. Veškerou tuto biomasu dendromasu lze využívat jako palivo. Je ale vždy nutné zvážit ekologické hledisko, manipulační a dopravní nároky a dostupnost zdroje. Za potenciální zdroje biomasy v okolí Chebu můžeme uvažovat o cíleně pěstovaných rostlinách (např. rychle rostoucí dřeviny, energetické seno), dále zužitkování náletových dřevin a využití těžebního odpadu vznikajícího při těžbě dřevní hmoty v blízkých lesích dle definice biomasy uvedené ve vyhl. č.482/2005 Sb. skupina 3 (palivové dřevo, zbytky z hospodaření v lesích). MĚSTO CHEB 136