Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko

Bohemia centralis, Praha, 31: 475 498, 2011 Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko Impact assessment of game animals on forest ecosystems in Křivoklátsko Protected Landscape Area Jana Beranová 1, Jan Apltauer, Petr Hůla 2 a Josef Jedlička 1 IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Areál 1. Jílovské a.s., 254 01 Jílové u Prahy; e-mail: jana.beranova@ifer.cz, 2 Správa CHKO Křivoklátsko, Zbečno č.p.5, 270 24 Zbečno; e-mail: petr.hula@nature.cz Abstract. In October 2010, a field survey was carried out in the central part of the Křivoklátsko Protected Landscape Area. Its objective was to assess the extent of damage to forest stands until 10 years of age and from 11 to 40 years of age caused by game animals using field survey methods. Game damage caused by browsing and bark peeling was assessed on forest tree species in inventory plots selected randomly throughout the forest stands. The applied methodology enables to repeat the same survey after 3 to 5 years and thus observe the efficiency of the forest protection measures taken. The results of the inventory field survey have shown that more than 70 % of the assessed broad-leaved species are damaged by browsing. Neither the Norway Spruce nor other coniferous species are spared intensive browsing, despite of the applied protective measures having been previously taken. Bark peeling and browsing pose a serious problem particularly for the Norway Spruce and European Ash where 8 percent of trees were newly and repeatedly damaged by bark peeling. The pressure by game slows down the desired change of species composition and leads towards an extension of period necessary to procure plantations and towards irreversible damage of wood raw material as a result of bark peeling and browsing. Therefore, it does not allow consistently implementing forest management principles as set up by the current Protected Landscape Area s Management Plan. Key words: statistical inventory, damage by game, browsing, bark peeling, species composition change 475

BOHEMIA CENTRALIS 31 Úvod V centrální části CHKO Křivoklátsko proběhlo v říjnu 2010 inventarizační šetření, jehož cílem bylo zhodnotit vliv spárkaté zvěře, tj. jelena lesního (Cervus elaphus), muflona (Ovis musimon), jelena siky (Cervus nippon), daňka skvrnitého (Dama dama), srnce obecného (Capreolus capreolus), na lesní dřeviny nejmladších věkových kategorií. Porosty, ve kterých se uskutečnilo terénní šetření, se v těchto mladých porostech vybíraly náhodně (statistickou metodou výběru). Vyhodnocení současného stavu poškození slouží jako podklad při rozhodování orgánů ochrany přírody v oblasti péče o lesní biotopy. Informuje o účinnosti opatření na ochranu lesa a o důsledcích mysliveckého managementu na území CHKO Křivoklátsko, na vybrané maloplošné zvláště chráněné území, prvky územního systému ekologické stability a soustavu NATURA 2000. Současně umožňuje porovnat zjištěný stav s údaji zjištěnými stejnou metodou v rámci České republiky. Šetřené území Šetření se realizovalo v centrální části území CHKO Křivoklátsko (I. a II. zóna), na území katastrů Podmokly nad Berounkou, Čilá, Ostrovec, Skryje nad Berounkou, Broumy, Karlova Ves, Branov, Hřebečníky, Hracholusky, Roztoky, Račice, Nižbor, Zbečno, Sýkořice, Běleč, Chyňava, Bratronice a Nezabudice, a současně na území navrhovaného Národního parku Křivoklátsko. Tato oblast zahrnuje v současné době národní přírodní rezervace (NPR) Týřov, Velká Pleš, Vůznice, přírodní rezervace (PR) Kabečnice, Stříbrný luhy, U Eremita, Červený kříž, Vysoký tok, Jezírka a přírodní památku Jouglovka. V rámci soustavy NATURA 2000 je v překryvu s územím Ptačí oblast Křivoklátsko s evropsky významnými lokalitami (EVL) Týřov-Oupořský potok, Kohoutov, Čertova skála, Pustá seč, Skočová-pískovna, Stříbrný luh a Vůznice. Zájmovým územím též procházejí nadregionální biokoridory a nadregionální a regionální biocentra. Lesy ve sledovaném území jsou charakteristické většími úseky porostů s dřevinou skladbou blízké stanovišti. Zejména na příkrých svazích se zachovaly dřevinné směsi s převahou dubu zimního a buku lesního, tisu červeného, jedle bělokoré a ostatních listnatých dřevin. Na dostupnějších lesních plochách se v různé míře vyskytují stanovištně nevhodné porosty s převahou smrku, borovice a modřínu, které však nevytváří souvislé plochy. Jedle bělokorá v důsledku zejména dlouhodobého tlaku zvěře výrazně ustoupila, často byla při obnovách nahrazována modřínem, takže je její zastoupení minimální. V lesních porostech se poměrně často vyskytují dřeviny stanovištně vhodné, ale hospodářsky nevýznamné (jeřáb muk, keře) nebo dřeviny vzácné (tis). 476

J. Beranová, J. Apltauer, P. Hůla a J. Jedlička: Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko V lesních porostech se nachází výrazně vyšší podíl starších věkových tříd. Téměř 30 % lesních porostů je starších 100 let a 16 % je starších 150 let. Podle hodnocení stupňů přirozenosti lesních porostů (vyhl.č.60/2008), které proběhlo v roce 2009, se na zájmovém území nachází 1,9 % lesů v kategorii přírodní, 11 % v kategorii přírodě blízký a 43 % v kategorii kulturní. Vyhodnocení zjistilo aktuální stav stromového patra, nevyjadřuje však potenciál, kterým území disponuje. Cílový stav lesního hospodaření je popsán v platném Plánu péče o CHKO Křivoklátsko (platnost 2007 2017). Podle tohoto dokumentu by se v I. zóně CHKO měla při obnově lesních porostů využívat maximálně přirozená obnova a v závislosti na ekologických nárocích dřevin principy výběrného a maloplošného hospodaření. V lesích by měla běžně zůstávat část odumřelého dřeva různých dimenzí pro udržení biodiverzity. V maloplošných zvláště chráněných územích by pak lesy měly být zpravidla ponechány samovolnému vývoji. Ve II. zóně by měly být pěstovány druhově bohaté, věkově a prostorově diferencované lesní porosty tvořené stanovištně původními i produkčně významnými geograficky původními druhy. Při obnově porostů, by mělo být běžné použití maloplošných způsobů hospodaření a uplatňování výběrných principů s podmínkou ponechání části odumřelého dřeva a malých skupin dřevin na dožití. Z hlediska střednědobých cílů péče o lesy byly plánem péče stanoveny tyto zásady: udržení přírodě blízké skladby a genetické kvality porostů podpora druhové pestrosti stanovištně původních dřevin v lesních porostech zlepšení věkové a prostorové diferenciace lesa v I. zóně CHKO postupný přechod k podrostnímu hospodaření účelně doplněnému o způsob skupinově nebo jednotlivě výběrný. Taková koncepce péče o lesní ekosystémy předpokládá nastolení rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a potravní nabídkou. Přírodě blízké hospodaření v lesích není možné nastolit v situaci, kdy působení zvěře omezuje vývoj nejmladších věkových stádií požadovaných druhů dřevin. Přirozené zmlazování a odrůstání některých druhů dřevin (zejména tis červený, jedle bělokorá, dub letní a zimní, jeřáb břek a muk) není již několik desetiletí možné bez použití vysoce stabilní mechanické ochrany. Metodika Pro hodnocení vlivu spárkaté zvěře na území CHKO byl použit modifikovaný postup, který byl vytvořen a otestován IFER Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., v rámci řešení projektu Vytvoření 477

BOHEMIA CENTRALIS 31 standardního postupu hodnocení vlivu zvěře na lesní porosty určeného pro objektivizaci rozhodování orgánů státní správy lesů a myslivosti (QF3017, 2003 2004) financovaného NAZV Ministerstva zemědělství (MZe). Postup byl již dvakrát (v letech 2006 a 2009) použit pro hodnocení vlivu zvěře na les na území všech divizí ve správě Vojenských lesů a statků, s.p. Výše zmíněný postup hodnocení vlivu zvěře na lesní porosty umožňuje provádět opakovaná srovnatelná hodnocení. Návrh znění tohoto metodického postupu vychází z metodických postupů uplatněných ve čtyřech celorepublikových inventarizacích škod zvěří (Poškození lesů v ČR zvěří, 1995, Inventarizace škod zvěří v ČR, 1999 2000, Inventarizace škod zvěří v lesních porostech a na zemědělských kulturách, 2005 2007 a Inventarizace škod zvěří v lesních porostech ČR, 2010), které zpracoval IFER pro potřeby MZe. Tabulka 1. Přehled základních údajů o hodnoceném souboru ploch a jedinců dřevin. Table 1. Overview and basic description of the assessed set of plots and tree individuals. Charakteristika Atribute Rozloha porostů (ha) Forest stands area (ha) Počet ploch (ks) Number of plots Celkový počet jedinců (ks) Number of individua trees Průměrný počet jedinců na invent. ploše (ks) Average numer of individuals in inventory plot Celkový počet zjištěných druhů dřevin (ks) Total number of tree species in inventory plot Průměrný počet druhů dřevin na invent.ploše (ks) Average number of tree species in inventory plot Podíl jehličnatých jedinců, (%) Proportion of coniferous trees (%) Podíl jedinců s ochranným opatřením (%) Proportion of protected trees (%) Počet jedinců z umělých výsadeb, ks (%) No. of trees from artificial regeneration, ind. (%) Počet jedinců přirozené obnovy, ks (%) No. of trees from natural regeneration, ind. (%) Porosty do 10 let věku Forest stands until 10 years old Porosty 11 40 let Forest stands 11 40 years old Celý soubor Whole set 661 2 738 3 399 249 327 576 6 619 8 149 14 768 27 25 26 31 34 34 4.9 4.2 4.5 20.5 28.1 24.6 34 1 636 (24.7) 4 983 (75.3) Nehodnoceno No data Nehodnoceno No data Nehodnoceno No data 478

J. Beranová, J. Apltauer, P. Hůla a J. Jedlička: Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko Tabulka 2. Přehled indikátorů, které byly zjišťovány na inventarizačních plochách. Table 2. Overview of the indicators assessed in the inventory plots. Indikátor Indicator Ochranné oplocení (oplocenka) Protection by fence (fencing) Průběh hodnocení Assesment course Původ obnovy Source of regeneration Poškození terminálního výhonu ** Tree top browsing Stáří poškození terminálního výhonu Age of tree top browsing Poškození bočních výhonů Lateral branches browsing Intenzita poškození Intensity of lateral branches browsing Stáří poškození bočních výhonů Age of lateral branches browning Poškození loupáním a ohryzem Bark peeling and browning Stáří poškození loupáním a ohryzem Age of bark peeling and browning Poškození mechanizací Damages by forest mechanization Stáří poškození mechanizací Age of forest mechanization damages Ochranná opatření Game protective measures Hodnota 1 Value 1 Ano Yes Plocha hodnocena Plot assessed Kultura Artificial regeneration Ano Yes Nové Recent Ano Yes Do 20 % Less then 20 % Nové Recent Ano Yes Nové Recent Ano Yes Nové Recent Žádné No Hodnota 2 Value 2 Ne No Pl. nehodnocena Plot not assessed Nálet Natural regeneration Ne No Staré Old Ne No Nad 20 % Up then 20 % Staré Old Ne No Staré Old Ne No Staré Old Nátěr či nástřik Chemical treatment Hodnota 3 Value 3 Důvod Reason Opakované Repeated Opakované Repeated Opakované Repeated Opakované Repeated Oplocení Fencing *Obnovou přirozenou, respektive náletem, respektive přirozeným zmlazením se rozumí vývoj nové generace lesních dřevin z náletu semen z okolí, jejich vyklíčení a vznik semenáčků dřevin na volné ploše nebo přímo pod korunami matečných stromů. **Terminálním výhonem se rozumí vrcholový prýt. Pro sběr dat v terénu se používá metoda statistické inventarizace prováděná terénním šetřením v soustavě dočasných inventarizačních ploch rozmístěných v porostních skupinách do 10 let věku a v porostních skupinách ve věku od 11 do 40 let. Koncepce statistického inventarizačního šetření, při kterém byly na inventarizačních plochách šetřeny všechny vyskytující se dřeviny, umožnila určit dřevinnou skladbu porostů nejmladších věkových kategorií. Rozhodnutí o počtu inventarizačních ploch bylo provedeno na základě výsledků analýzy údajů lesních hospodářských plánů a zjištěných údajů o rozlo- 479

BOHEMIA CENTRALIS 31 hách porostů obou věkových kategorií na vymezeném území CHKO. S ohledem na požadavek vyšetřit maximální počet ploch v daném časovém intervalu byla stanovena tato intenzita vzorkování: v porostech do 10 let věku 1 plocha na 2,65 ha porostů, v porostech ve věku 11 až 40 let 1 plocha na 8,37 ha porostů daného věku. Celkem bylo založeno 576 dočasných inventarizačních ploch (249 v obnově a 327 v porostech starších 10 let) a poškození bylo hodnoceno u 14 768 jedinců 35 druhů dřevin. Základní popis hodnoceného souboru je uveden v Tabulce 1. Šetření v síti inventarizačních ploch bylo zaměřeno na získání informací statistického charakteru reprezentujících celé území, případně i dílčí vyhodnocovací jednotky. Šetření proběhlo v síti náhodně vybraných, dočasných, kruhových ploch o velikosti 78,5 m 2 (poloměr kruhu r = 5 m) v případě šetření v mladších porostech a velikosti 98,6 m 2 (poloměr kruhu r = 10 m) v případě šetření v porostech od 11 do 40 let. Na inventarizační ploše byly hodnoceny všechny druhy dřevin, které se na ní vyskytovaly. U každé dřeviny se hodnotilo maximálně 10 jedinců. Za obnovu se považovali jedinci od 10 do 150 cm výšky, vyšší byli již považováni za odrostlé okusu vrcholových prýtů (výhonů). Tyto stromy patřily z hlediska typu poškození zvěří do kategorie stromů v porostech od 11 do 40 let věku s možným výskytem loupání či ohryzu kůry. V Tabulce 2 je uveden přehled indikátorů, které byly šetřeny na každé inventarizační ploše. Na hodnocených stromcích do 10 let věku bylo zaznamenáváno poškození okusem, který je charakterizován jako poškozování stromů v nejmladších porostech okusováním prýtů. Při šetření se odděleně hodnotilo poškození terminálního výhonu a bočních výhonů. Podle doby vzniku se rozlišoval okus nový a starý. Nový okus zahrnuje poškození, ke kterému došlo od ukončení růstu v roce 2009. Dřívější poškození se hodnotí jako starý okus. Pokud se na stromku vyskytuje nové i staré poškození hodnotí se okus jako opakovaný. Ve starší věkové kategorii bylo u stromků hodnoceno poškození loupáním a ohryzem, které má za následek volný přístup dřevokazných hub a pozdější hnilobu kmene do dřeva stromů. Loupáním a ohryzem se rozumí plošné poškozování kůry a lýka stromů. Jako loupání se označuje strhávání pruhů kůry a lýka v podélném směru. Loupání vzniká v předjaří a během vegetace, k ohryzu dochází obvykle v zimním období. Na ohryzu jsou vždy patrny stopy zubů podle jejichž šířky, počtu popř. směru rýh a hloubky lze určit původce. Stopy zubů užší než 4 mm zpravidla ukazují na poškození hlodavci; toto poškození se do hodnocení škod zvěří nezahrnuje. Loupání a ohryz kmene byly hodnoceny společně v rámci jedné kategorie. Loupání a ohryz se rozlišoval podle doby vzniku škody na nový a starý. Jako nové poškození loupáním bylo hodnoceno poškození, které vzniklo po ukončení vegetační sezóny v roce 2009. Pokud se na stromě vyskytuje nové i staré poškození, hodnotí se poškození jako opakované. Zároveň se škodami zvěří byly při šetření hodnoceny škody způsobené mechanizací. 480

J. Beranová, J. Apltauer, P. Hůla a J. Jedlička: Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko Pro generování středů inventarizačních ploch, pro sběr dat v terénu, navigaci v území, jako centrální databáze i pro zpracování dat byla využita technologie Field-Map (software Field-Map a Field-Map Inventory Analyst, Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o., 2010). Software umožňuje vytvoření struktury databáze odpovídající metodice projektu a usnadňuje zápis dat v průběhu terénního šetření. Už v terénu jsou data k dispozici v běžných datových formátech (mapy v ArcView shapefile, tabulky atributů ve formátu Paradox, dbase nebo MS Access). Software spojuje vlastnosti terénního GIS s možností ukládání datových informací v různé formě. Pro účely projektu byla využita možnost propojení software s GPS a s podkladovou mapovou vrstvou. Tato funkce značně zjednodušila orientaci a navigaci terénních pracovníků na jednotlivé inventarizační body. Údaje inventarizace jsou vyhodnoceny s využitím běžných statistických metod pro jednoduchý či stratifikovaný náhodný výběr (Thompson, 1992). Základní statistikou je: celkové množství (např. rozloha za celek nebo vyhodnocovací jednotku), průměrná hodnota (např. průměrné procento poškozených jedinců) a interval spolehlivosti stanovený pro hladinu významnosti α=0.05. Údaje zjištěné statistickou inventarizací jsou vždy doplněny údaji o chybě, se kterou byl daný údaj zjištěn. Statistická výběrová chyba, která úzce souvisí se způsobem výběru a jeho parametry (intenzita vzorkování, velikost inventarizačních ploch apod.), je vyjádřena formou intervalu spolehlivosti. Při opakování obdobného šetření bude možné porovnat výsledky dvou šetření: za výsledky statisticky významně odlišné jsou pak pokládány výsledky, jejichž intervaly spolehlivosti nemají společnou žádnou hodnotu. Pro potřeby zpracování byly některé málo zastoupené druhy dřevin agregovány do skupin tak, aby byla zaručena vyšší spolehlivost výsledků definovaných úloh. Celkový počet 34 druhů dřevin byl překlasifikován do 15 skupin druhů. Výsledek agregace je uveden v Tabulce 3 vlevo. Výsledky Dřevinná skladba v šetřeném souboru jedinců Podle údajů správy CHKO se na šetřeném území vyskytuje 35 druhů nebo skupin druhů dřevin (pouze do úrovně skupiny druhů byly rozlišovány vrby a keře). Při terénním šetření byly na plochách zaznamenány s výjimkou jalovce obecného všechny předpokládané druhy, respektive jejich skupiny. V Tabulce 3 jsou uvedeny výsledky rozboru dřevinné skladby pro oba soubory hodnocených jedinců dřevin různého stáří. V porostech do 10 let věku byl zjištěn výskyt 31 druhů dřevin, přičemž minimální zastoupení v hodnoceném souboru, tj. zastoupení menší než 1 %, má 12 druhů dřevin. V porostech starších bylo zjištěno 34 druhů dřevin, ale 17 z nich mělo zastoupení menší než 1 %. 481

BOHEMIA CENTRALIS 31 Tabulka 3. Přehled zjištěných druhů dřevin, respektive druhů dřevin, a jejich zastoupení ve vyhodnocovaném souboru jedinců. Table 3. Overview of the assessed tree species composition (number and proportion) in young stands of the age class I (until 10 years) and the age classes II to IV (11 to 40 years). Skupina dřevin (agregace pro potřeby zpracování) Groups of species (aggregation for data processing) Smrk ztepilý Picea abies. Jedle bělokorá a tis obecný Abies alba + Taxus baccata Borovice lesní Pinus sylvestris Introdukované jehličnany Introduced coniferous trees Duby Quercus sp. Bříza bělokorá Betula pendula Buk lesní Fagus sylvatica Habr obecný Carpinus betulus Javory Acer sp. Jasan ztepilý Fraxinus excelsior Dřevina (Species) Tree species ks (%) number (%) Smrk ztepilý Picea abies(l.) Karst Jedle bělokorá Abies alba Mill Tis obecný Taxus baccata L. Borovice lesní Pinus sylvestris L: Jedle obrovská Abies grandis (D.Don) Lindl. Douglaska tisolistá Pseudotsuga mensiesii Engelm. Borovice černá Pinus nigra Arnold Modřín evropský Larix decidua Mill. Dub letní Quercus robur L. Dub zimní Quercus petraea (Matt) Liebl. Bříza bělokorá Betula pendula Roth. Buk lesní Fagus sylvatica L. Habr obecný Carpinus betulus L. Javor mléč Acer platanoides L. Javor klen Acer pseudoplatanus L. Javor babyka Acer campestre L. Jasan ztepilý Fraxinus excelsior L. Porosty do 10 let Forest stands until 10 years ks number % Porosty 11 40 let Forest stands 11 40 y. old ks (%) number (%) ks number 800 (12.1) 800 12.1 857 (10.5) 857 10.5 143 (2.2) % 143 2.2 42 0.5 43 (0.5) 0 0.0 1 0.0 237 (3.6) 237 3.6 609 (7.5) 609 7.5 174 (2.6) 918 (13.9) 0 0.00 10 0.1 0 0.00 24 0.3 783 (9.6) 13 0.20 0 0.0 161 2.4 749 9.2 471 7.1 446 5.5 447 6.8 973 (12.0) 527 6.5 532 (8.0) 532 8.0 668 (8.2) 668 8.2 1 263 (19.1) 1 135 (17.1) 348 (5.3) 1263 19.1 1135 17.1 1 424 (17.5) 1 370 (16.8) 1 424 17.5 1 370 16.8 111 1.7 93 1.1 157 2.4 295 (3.6) 113 1.4 80 1.2 89 1.1 192 (2.9) 192 2.9 240 (2.9) 240 2.9 482

J. Beranová, J. Apltauer, P. Hůla a J. Jedlička: Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko Ostatní listnáče Other broadleaved trees Introdukované listnáče Introduced broadleaved trees Zástupci řádu Rosales Members of the other Rosales Keře Shrubs Jehličnaté dřeviny Coniferous trees Listnaté dřeviny Broad-leaved trees Všechny dřeviny All trees Jilm habrolistý Ulmus minor Mill. Jilm horský Ulmus glabra Hudson Jilm vaz Ulmus laevis Pall. Neuvedené druhy řádu Fagales Lípa srdčitá Tilia cordata Mill Lípa velkolistá Tilia platyphyllos Scop. Olše lepkavá Alnus glutinosa Gaertn. Topol osika Populus tremula L. Vrba jíva Salix caprea L. Vrba Salix spp. Trnovník akát Robinia pseudoacacia L. Dub červený Quercus rubra L. Jeřáb ptačí Sorbus aucuparia L. Jeřáb břek Sorbus torminalis (L.) Crantz Jeřáb muk Sorbus aria Crantz Třešeň ptačí Prunus avium L. Hrušeň planá Pyrus pyraster L. Jabloň lesní Malus sylvestris Mill. 55 0.8 51 0.6 0 0.0 43 0.5 3 0.1 3 0.0 12 0.2 1 0.0 87 1.3 152 1.9 321 (4.8) 481 (5.9) 3 0.1 17 0.2 10 0.1 82 1.0 81 1.2 53 0.7 69 1.0 79 1.0 1 0.0 0 0.0 4 0.1 10 0.1 4 (0.1) 29 (0.3) 0 0.0 19 0.2 161 2.4 75 0.9 62 0.9 38 0.5 248 (3.7) 8 0.1 149 (1.9) 4 0.1 6 0.1 18 0.2 7 0.1 5 0.1 4 0.1 9 0.1 304 (4.6) 304 4.6 228 (2.8) 228 2.8 1 354 20.5 2 292 28.1 5 265 79.5 5 857 71.9 6 619 100.0 8 149 100.0 483

BOHEMIA CENTRALIS 31 Původ dřevin v rozlišení na kultury a přirozenou obnovu náletem se zjišťoval pouze u porostů do 10ti let věku: 25 % hodnocených jedinců bylo klasifikováno jako nálet, obnova přirozená. 75 % jedinců pocházelo z výsadeb. U hlavních hospodářských dřevin (smrk, borovice, buk, dub) byl poměr mezi jedinci z kultur a náletu vyrovnanější, u ostatních druhů dřevin byli převážně hodnoceni jedinci pocházející z přirozené obnovy. Výrazná převaha jedinců v kulturách byla zjištěna u jedle, což svědčí o malém podílu přirozeného zmlazení 1) u této dřeviny. Přehled o zastoupení hodnocených jedinců podle jejich původu a skupin dřevin je uveden v tab. 4. 1) Přirozeným zmlazením se rozumí přirozená obnova tj. nálet semen z okolí, jejich vyklíčení a vznik semenáčků dřevin na volné ploše nebo přímo pod korunami matečných stromů. Tabulka 4. Zastoupení hodnocených jedinců podle původu a skupin dřevin, porosty do 10 let věku. Table 4. Species composition of the assessed trees classified by their origin and species groups for forest stands until 10 years old. Skupiny dřevin Groups of species Smrk ztepilý Picea abies Jedle bělokorá a tis obecný Abies alba + Taxus baccata Borovice lesní Pinus sylvestris Introdukované jehličnany Introduced coniferous trees Duby Quercus sp. Buk lesní Fagus sylvatica Habr obecný Carpinus betulus Javory Acer sp. Jasan ztepilý Fraxinus excelsior Bříza bradavičnatá Betula pendula Zástupci řádu Rosales Members of the order Rosales Introdukované listnáče Introduced broad-leaved trees Ostatní listnáče Other broad-leaved trees Keře Shrubs Vše All trees Počet jedinců ve skupinách dřevin Num. of individuals in groups of sp. Zastoupení jedinců v kulturách, % Proportion of individuals in artificial regeneration Zastoupení jedinců v přirozené obnově, % Proportion of individuals in natural regeneration 800 45.9 54.1 143 93.7 6.3 237 58.6 41.4 174 9.2 90.8 918 39.1 60.9 1 263 46.2 53.8 1 135 2.2 97.8 348 0.0 100.0 192 0.0 100.0 532 0.0 100.0 248 0.4 99.6 4 0.0 100.0 321 3.1 96.9 304 0.3 99.7 6 619 24.7 75.3 484

J. Beranová, J. Apltauer, P. Hůla a J. Jedlička: Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko Poškození zvěří v porostech do 10 let věku. Porosty do 10 let věku spárkatá zvěř poškozuje především okusem. V Tabulce 5 je uveden přehled výsledků hodnocení těchto úloh: i) okus bez rozlišení, tj. okus vrcholu i okus bočního bez rozlišení doby vzniku pro různé skupiny dřevin ii) okus vrcholu, tj. poškození pouze terminální části stromku bez rozlišení doby vzniku poškození pro různé skupiny dřevin iii) okus vrcholu nové nebo opakované, tj. takové poškození stromku, ke kterému došlo po ukončení růstu v roce 2009. Stromek přitom mohl nést i stopy poškození z minulosti, tedy byl poškozen opakovaně. V horní části tabulky jsou uvedeny výsledky pro celý hodnocený soubor jedinců (všechny dřeviny) a zvlášť pro dřeviny jehličnaté a listnaté a pro dřeviny pěstované v kulturách a dřeviny náletové. Z výsledků vyplývá, že průměrně bylo okusem poškozeno 70 % jedinců všech dřevin. Okusem pouze terminálního vrcholu bylo poškozeno 65 % jedinců a novým nebo opakovaným okusem terminálního vrcholu pak 52 % jedinců. Jehličnaté dřeviny jsou poškozeny méně než listnaté: okusem terminálního vrcholu bylo poškozeno 47 % jedinců, zatímco u listnatých dřevin bylo poškození zjištěno u 70 % jedinců. Dřeviny vysazené (kultury) jsou okusem poškozovány zhruba stejně jako dřeviny náletové. Nižší podíl jedinců poškozených okusem vrcholu v kulturách je pravděpodobně způsobem aplikací ochranných nátěrů a nástřiků. Přesnost zjištění pro tyto kategorie je poměrně vysoká, dosahuje ± 10 % hodnoty průměrného počtu poškozených jedinců. Intenzita poškození okusem byla analyzována i pro jednotlivé skupiny dřevin. Přesnost zjištění je pro méně zastoupené kategorie nižší. Okusem terminálního vrcholu byli poškozeni všichni 4 hodnocení jedinci trnovníku akátu zařazeného do skupiny introdukované listnáče. Silný okus byl zaznamenám dále u jeřábů (poškozeno okusem 84 % jedinců), habrů (77 %) a javorů (74 %). Menší intenzita poškození byla zaznamenána u borovice černé a modřínu (28 %) zařazených společně do skupiny introdukované jehličnany. Varující je vysoký podíl jedinců poškozených nově a opakovaně. Hodnoty intenzity okusu kolísají od 20 do 100 % podle druhu dřeviny. U habrů, jasanů a javorů je poškozeno nově a opakovaně okusem terminálu více než 65 % jedinců. Škody zvěří je třeba posuzovat i s ohledem na přijatá ochranná opatření. Z údajů uvedených v Tabulce 6 je zřejmé, že 66 % hodnocených jedinců nebylo žádným způsobem ochráněno proti škodám zvěří. Oplocením bylo chráněno 26 % hodnocených jedinců a nátěrem 8 % jedinců. Nejvyšší podíl ochrany nátěry terminálního výhonu byl zjištěn u dřevin ze skupiny borovice lesní, smrku ztepilého a buku lesního. Ochrana oplocením výrazně dominovala u jedle bělokoré a dubů. Vysoký podíl oplocených jedinců je také u méně hospodářsky významných dřevin typu břízy bělokoré, habru obecného a keřů. Podrobně jsou informace o podílu jednotlivých typů ochrany proti zvěři uvedeny v Tabulce 6. 485

BOHEMIA CENTRALIS 31 Tabulka 5. Průměrné procento jedinců poškozených okusem v porostech ve věku do 10 let. Table 5. Mean proportion of trees damaged by browsing in forest stands until 10 years old. Skupiny dřevin Groups of species Všechny dřeviny All trees Jehličnaté dřeviny Coniferous trees Listnaté dřeviny Broad-leaved trees Kultury Artificial regeneration Nálet Natural regeneration Smrk ztepilý Picea abies Jedle bělokorá a tis obecný Abies alba + Taxus baccata Borovice lesní Pinus sylvestris Introdukované jehličnany Introduced coniferous trees Duby Quercus sp. Buk lesní Fagus sylvatica Habr obecný Carpinus betulus Javory Acer sp. Jasan ztepilý Fraxinus excelsior Bříza bradavičnatá Betula pendula Zástupci řádu Rosales Members of the order Rosales Introdukované listnáče Introduced broad-leaved trees Ostatní listnáče Other broad-leaved trees Keře Shrubs Browsing (% damaged trees) Tree top browning (% damaged trees) New tree top browsing (% damaged trees) 69.7 ± 4 * 64.8 ± 3.9* 52.3 ± 3.9* 59.3 ± 6.0 46.6 ± 5.7 29.0 ± 5.1 72.4 ± 4.1 70.0 ± 4.1 59.3 ± 4.2 68.6 ± 6.2 60.3 ± 6.1 43.4 ± 5.7 68.4 ± 4.2 64.9 ± 4.2 54.8 ± 4.2 67.7 ± 6.7 51.2 ± 6.7 30.9 ± 6.0 54.8 ± 22.3 48.2 ± 21.8 39.2 ± 21.4 44.4 ± 12.3 38.9 ± 11.9 21.4 ± 8.8 33.2 ± 10.9 28.4 ± 10.1 17.6 ± 8.3 69.0 ± 6.4 68.4 ± 6.5 54.5 ± 6.6 75.8 ± 5.0 70.3 ± 5.1 52.7 ± 5.3 78.5 ± 5.5 77.1 ± 5.7 72.2 ± 5.9 74.3 ± 8.7 74.2 ± 8.7 65.2 ± 9.7 68.9 ± 12.1 68.3 ± 12.3 62.8 ± 12.2 58.4 ± 8.7 57.3 ± 8.7 49.0 ± 8.5 84.1 ± 8.1 83.5 ± 8.4 76.0 ± 9.8 100.0 100.0 100.0 61.6 ± 10.3 61.3 ± 10.3 54.9 ± 10.5 69.1 ± 9.0 65.6 ± 9.2 59.0 ± 9.6 *interval spolehlivosti. Udává interval hodnot, kterých dosahuje daná hodnota na hladině významnosti 95 % 486

J. Beranová, J. Apltauer, P. Hůla a J. Jedlička: Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko Tabulka 6. Celkový počet jedinců po skupinách dřevin a podíly hodnocených jedinců podle typů ochrany proti poškození zvěří. Table 6. Total number of trees by species groups classified by protective measures against game damage. Skupiny dřevin Groups of species Smrk ztepilý Picea abies Jedle bělokorá a tis obecný Abies alba + Taxus baccata Borovice lesní Pinus sylvestris Introdukované jehličnany Introduced coniferous tr. Duby Quercus sp. Buk lesní Fagus sylvatica Habr obecný Carpinus betulus Javory Acer sp. Jasan ztepilý Fraxinus excelsior Bříza bradavičnatá Betula pendula Zástupci řádu Rosales Member of the order Rosales Introdukované listnáče Introduced broad-leaved trees Ostatní listnáče Other broad-leaved trees Keře Shrubs Vše All trees Počet jedinců ve skupinách dřevin Number of individuals in groups of species Podíl jedinců podle typu ochrany (%) Proportion of individuals sorted by protective measures Bez ochrany No protection Nátěry Chemical treatment Oplocení Fencing 800 69.5 22.0 9.5 143 11.9 0.7 87.4 237 39.2 33.3 27.4 174 70.1 6.9 23.0 918 51.9 7.0 41.2 1 263 69.0 13.3 17.7 1 135 75.3 1.7 23.0 348 76.1 0.3 23.6 192 80.2 0.0 19.8 532 69.4 2.1 28.6 248 81.0 0.8 18.1 4 100.0 0.0 0.0 321 62.0 1.6 36.4 304 63.8 0.0 36.2 6 619 66.0 8.1 25.9 Účinnou ochranou proti škodám okusem se jeví oplocení obnovy. Podíl dřevin poškozených okusem vrcholu činí v oplocenkách 34 %, kdežto u jedinců bez ochrany 75 %. Účinnost oplocení je samozřejmě vysoká jak u jedinců z obnovy umělé (kultur), tak přirozeného zmlazení (náletu). Naopak účinnost individuálních ochran tedy nátěrů a nástřiků se jeví jako velmi problematická. U neoplocených kultur, tedy jedinců vysazených na volnou plochu holin je 487

BOHEMIA CENTRALIS 31 poškození terminálního vrcholu přibližně o 9 % nižší než u jedinců bez aplikované ochrany. U smrku i buku vysazeného do kultur snižuje aplikace nátěru poškození terminálního vrcholu o ca 10 %. Tedy nejedná se o nijak dramatické snížení výše poškození. U ostatních dřevin nebyly údaje o účinnosti ochrany nátěry dostatečně spolehlivé, neboť v souboru šetřených jedinců byl inventarizován nereprezentativní podíl jedinců s tímto typem ochrany. U jedinců z přirozené obnovy je poškození ošetřených jedinců a jedinců bez aplikovaného nátěru přibližně stejné. Zde je ale třeba zdůraznit, že aplikace nátěrů repelenty je u jedinců z náletu výrazně nižší než u vysázených kultur, tedy výsledky nemají takovou spolehlivost. Podrobně jsou údaje uvedeny v Tabulce 7. Tabulka 7. Průměrné procento jedinců poškozených okusem vrcholu v porostech bez aplikace ochrany proti poškození zvěří, v porostech oplocených a v porostech ošetřených nátěry. Table 7. Mean proportion of trees damaged by top browsing classified by protective measures against game damage, incl. forest stands that were fenced or protected by chemical treatment. Skupiny dřevin Groups of species Všechny All trees Kultura Artificial regeneration Nálet Natural regeneration Smrk ztepilý kultura Picea abies, artificial regeneration Buk lesní kultura Fagus sylvatica, artificial regeneration Podíl jedinců poškozených okusem vrcholu (%, interval spolehlivosti) Proportion of individuals damaged by tree top browsing (%, confidence interval) Bez ochrany No protection Nátěry Chemical treatment Oplocení Fencing 75.4 ± 3.2 69.9 ± 8.5 34.0 ± 9.5 76.9 ± 7.1 68.2 ± 10.0 35.3 ± 10.6 75.1 ± 3.3 75.0 ± 12.7 33.9 ± 10.3 60.8 ± 16.1 51.8 ± 16.7 málo jedinců 89.1 ± 6.8 81.7 ± 13.1 49.8 ± 18.0 O vysoké intenzitě poškození okusem svědčí údaje v Tabulce 8. Rozloha porostů, na které nebylo zjištěno žádné poškození okusem dosahuje u listnatých dřevin pouze 7 %. Rozloha porostů s intenzitou okusu vyšší než 50 % je u listnatých dřevin více jak 76 % z jejich celkové rozlohy. A porosty, na nichž nebylo zjištěno žádné nové nebo opakované poškození okusem se u listnatých dřevin vyskytují pouze na 10 % rozlohy porostů do 10ti let věku. 488

J. Beranová, J. Apltauer, P. Hůla a J. Jedlička: Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko Tabulka 8. Přehled vybraných výsledků inventarizačního šetření v porostech do 10 let, okus jakýkoliv, okus vrcholových prýtů. Table 8. Selected inventory results in forest stands until 10 years old with browsing and top browsing damage. Skupiny dřevin Groups of species Okus jakýkoliv (podíl rozlohy v %) Browsing (proportion of the damaged area, %) Okus vrcholu (podíl rozlohy v %) Tree top browsing (proportion of the damaged area, %) Podíl rozlohy porostů, na kterých nebylo zjištěno žádné poškození okusem Proportion of forest stands area not damaged by browsing Všechny dřeviny All trees 7.2 8.0 Jehličnaté dřeviny Coniferous trees 19.8 23.8 Listnaté dřeviny Broad-leaved trees 7.0 7.9 Kultury Artificial regeneration 15.5 16.8 Nálet Natural regeneration 9.4 9.8 Podíl rozlohy porostů dřevin poškozených okusem o intenzitě vyšší než 50 % tj. poškozeno je více než 50 % hodnocených jedinců na ploše Proportion of forest stands area damaged by browsing with intensity more than 50 % Všechny dřeviny All trees 76.0 72.4 Jehličnaté dřeviny Coniferous trees 58.6 41.4 Listnaté dřeviny Broad-leaved trees 76.4 74.2 Kultury Artificial regeneration 69.0 61.2 Nálet Natural regeneration 74.8 71.4 Podíl rozlohy porostů dřevin, na kterých nebylo zjištěno žádné nové nebo opakované poškození okusem Proportion of forest stands area not damaged by new browsing Všechny dřeviny All trees 9.6 10.8 Jehličnaté dřeviny Coniferous trees 28.0 38.8 Listnaté dřeviny Broad-leaved trees 9.9 11.6 Kultury Artificial regeneration 23.2 27.7 Nálet Natural regeneration 10.6 11.1 489

BOHEMIA CENTRALIS 31 Poškození zvěří v porostech ve věku 11 40 let Porosty ve věku 11 40 let poškozuje zvěř především loupáním a ohryzem. Výsledky byly zpracovány do těchto úloh: i) poškození zvěří i mechanizací bez rozlišení doby vzniku, tj. jakékoliv poškození na kmeni nekořenových nábězích hodnoceného stromu ii) poškození zvěř, tedy poškození loupáním ohryzem bez rozlišení doby vzniku iii) poškození loupáním a ohryzem, ke kterému došlo od konce vegetační sezóny 2009. Stromek ovšem mohl být poškozen i dříve, tedy nese známky opakovaného poškození. Zatímco loupání či ohryz zvěří představuje na sledovaném území závažný problém, pak škody mechanizací při těžbě a přibližování dřeva jsou spíše nevýznamné. Celkově je loupáním či ohryzem průměrně poškozeno 14 % stromů; mechanizací pak necelé 1 %. Nové a opakované poškození loupáním se v souboru všech dřevin vyskytuje u 3 % jedinců (Tabulka 9). U jednotlivých dřevin či skupin dřevin je však poškození loupáním velmi rozdílné. U smrku a jasanu bylo zjištěno nové poškození u 8 % jedinců. Celkově je pak poškozeno takřka 40 % jedinců smrku a 30 % jedinců jasanu. Taková intenzita poškození může způsobovat pokles stability smrkových porostů ve vyšším věku. V šetřených porostních skupinách (Tab. 9) nebyla v průběhu šetření zjištěna aplikace nátěrů proti loupání a individuální mechanické ochrany byly zaznamenány pouze ve třech případech. Přítomnost oplocení pak v těchto porostech měla spíše symbolický význam, neboť se jednalo o dosluhující oplocenky instalované v době, kdy bylo třeba chránit kultury proti okusu. V Tabulce 10 jsou uvedeny výsledky šetření vztažené k rozloze porostů ve věku 11 40 let. Rozloha porostů od 11 do 40 let věku bez známek poškození loupáním (Tab. 10) představuje u jehličnatých dřevin pouze 45 % rozlohy těchto porostů, u porostů listnatých je to 50 %. U jehličnatých dřevin je také vysoký podíl porostů s intenzitou loupání nad 50 % ty představují 15 % jejich rozlohy. 490 Diskuse Výsledky inventarizačního šetření dokumentují aktuální druhovou skladbu dřevinné vegetace v nejmladších věkových kategoriích. Zjištěná skladba se odlišuje od uváděné současné druhové skladby, která zohledňuje všechny věkové kategorie lesních porostů, a to nižším zastoupením jehličnatých dřevin a vyšším zastoupením listnatých dřevin (Tabulka 11). Druhová skladba se ovšem liší i od přirozené druhové skladby (Tabulka 11), která byla odvozena na základě typologické klasifikace 40 souborů lesních a charakterizuje stanovištní poměry a cíle péče o lesní ekosystémy.

J. Beranová, J. Apltauer, P. Hůla a J. Jedlička: Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko Tabulka 9. Podíl jedinců poškozených loupáním, ohryzem nebo mechanizací, %. Table 9. Relative proportion of trees damaged by peeling, browsing (= damaged by game) or mechanization. Skupiny dřevin Groups of species Všechny dřeviny All trees Jehličnaté dřeviny Coniferous trees Listnaté dřeviny Broad-leaved trees Smrk ztepilý Picea abies Jedle bělokorá a tis obecný Abies alba + Taxus baccata Borovice lesní Pinus sylvestris Introdukované jehličnany Introduced coniferous tr. Duby Quercus sp. Buk lesní Fagus sylvatica Habr obecný Carpinus betulus Javory Acer sp. Jasan ztepilý Fraxinus excelsior Bříza bradavičnatá Betula pendula Zástupci řádu Rosales Members of the order Rosales Introdukované listnáče Introduced broad-leaved trees Ostatní listnáče Other broad-leaved trees Keře Shrubs Poškození zvěří a mechanizací Damaged by game and mechanization Podíl poškozených jedinců (%) Proportion of damaged individuals (%) Poškození zvěří tj. loupáním a ohryzem Damaged by game Nové a opakované poškození loupáním a ohryzem Recently and repeatedly damaged by game 15.0 ± 2.1 14.2 ± 2.1 3.2 ± 1.0 22.3 ± 3.9 22.0 ± 3.9 4.4 ± 1.5 10.5 ± 1.9 9.3 ± 1.8 2.0 ± 0.9 39.5 ± 7.1 39.5 ± 7.1 8.1 ± 3.5 1.3 ± 1.3 1.3 ± 1.3 No data 11.5 ± 5.3 11.0 ± 5.2 3.3 ± 3.3 12.9 ± 4.5 12.1 ± 4.3 2.6 ± 1.9 7.0 ± 2.8 6.6 ± 2.8 1.5 ± 1.2 6.2 ± 2.4 3.9 ± 1.7 1.1 ± 1.1 14.7 ± 3.8 13.3 ± 3.7 3.0 ± 1.9 12.2 ± 6.2 12.2 ± 6.2 1.4 ± 1.7 29.2 ± 11.8 29.2 ± 11.8 8.0 ± 6.1 5.6 ± 3.1 4.9 ± 3.0 1.1 ± 1.6 17.2 ± 8.8 17.2 ± 8.8 1.6 ± 3.2 No data No data No data 19.7 ± 7.0 18.0 ± 6.7 4.0 ± 3.4 5.1 ± 4.5 5.1 ± 4.5 1.8 ± 3.5 491

BOHEMIA CENTRALIS 31 Tabulka 10. Přehled vybraných výsledků inventarizačního šetření, poškození loupáním a hryzem v porostech 11 40 let věku. Table 10. Selected inventory results for stands 11 to 40 years old according to damage by peeling and browsing. Podíl rozlohy porostů ve věku 11 40 let, na kterém nebylo zjištěno žádné poškození loupáním, ohryzem nebo mechanizací (%) Proportion of forest stands area 11 40 year old without damages by peeling, browsing and mechanization Všechny dřeviny 32.1 All trees Jehličnaté dřeviny 44.5 Coniferous trees Listnaté dřeviny 50.2 Broad-leaved trees Podíl rozlohy porostů 11 40 let s intenzitou poškození loupáním, ohryzem nebo mechanizací větší než 50 %, tj. poškozeno je více než 50 % jedinců (%) Proportion of forest stands area 11 40 year old damaged by peeling, browsing and mechanization with intensity more than 50 % Všechny dřeviny 4.5 All trees Jehličnaté dřeviny 15.1 Coniferous trees Listnaté dřeviny 3.4 Broad-leaved trees V současném zastoupení dřevin dominuje smrk ztepilý (25 %), buk lesní (15,5 %), dub zimní (12,6 %) a borovice lesní (10,6 %). V nejmladších kategoriích (do 10 let věku) je zastoupení smrku a borovice nižší (12 % respektive 3,6 %) a buku vyšší (19,1 %), zastoupení dubu letního je takřka shodné. Tento stav odpovídá snaze lesnického personálu o přírodě bližší způsoby hospodaření, které jsou na území CHKO realizovány v posledních 20 letech. Změny se projevují nejen v druhové skladbě obnovy, ale také v tom, že je podporována obnova porostů z přirozeného zmlazení a že se zakládají porosty smíšené. Pokud se nepodaří zásadním způsobem snížit stavy zvěře, pak bude obtížné přiblížit se přirozené druhové skladbě porostů a využívat pro obnovu lesů spontánní procesy a existující obnovní potenciál a dynamiku lesních porostů. Správě CHKO doposud chyběly exaktní údaje o působení zvěře na lesní ekosystémy v centrální části území, protože komplexní šetření stavu poškození jednotlivých dřevin zvěří se zde doposud nerealizovalo. Dílčí informace o působení zvěře na lesní i nelesní ekosystémy přineslo šetření Botanického ústavu Akademie věd ČR, které probíhá od roku 1993 každoročně na vybraných oplocených lokalitách (Tři skalky, Benešův luh NPR Vůznice a PR Červený kříž) studie Monitoring na lesních trvalých plochách v CHKO Křivoklátsko ve vztahu k působení zvěře. V rámci projektu je hodnocen stav a vývoj lesní 492

J. Beranová, J. Apltauer, P. Hůla a J. Jedlička: Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko vegetace (bylinné i dřevinné) po vyloučení vlivu zvěře (plocha 100 50 m). Výsledky studie ukazují, že křivoklátské lesní ekosystémy jsou udržovány vysokými stavy spárkaté zvěře jako světlé lesy s vysokým druhovým bohatstvím bylinného patra, některé dřeviny nejsou ale schopny zmlazovat a z přirozené obnovy jsou vyloučeny. Tabulka 11. Porovnání současné a přirozené dřevinné skladby lesních porostů v zájmovém území CHKO, v %. Table 11. Comparison of current and natural tree species composition of forest stands in the Křivoklátsko Protected Landscape Area. Dřevina Tree species Smrk ztepilý Picea abies (L) Karst Buk lesní Fagus sylvatica L. Dub zimní Quercus petreae (Matt) Liebl. Borovice lesní Pinus sylvestris L. Modřín opadavý Larix decidua Mill. Habr obecný Carpinus betulus L. Dub letní Quercus robur L. Lípa malolistá Tilia cordata Mill. Jasan ztepilý Fraxinus excelsior L. Bříza bělokorá Betula pendula Roth. Olše lepkavá Alnus glutinosa Gaertn. Javor klen Acer pseudoplatanus L. Jedle bělokorá Abies alba Mill Současné zastoupení, % Current species composition, % Přirozené zastoupení, % Natural (original) species composition, % Zastoupení podle výsledků inventarizace do 10 let věku, % Species composition of trees until 10 years of age in inventory plots 25.0 0.02 12.1 15.5 39.0 19.1 12.6 39.0 6.8 10.6 0.08 3.6 8.7 2.4 8.5 5.0 17.1 7.9 2.0 7.1 2.2 3.5 1.3 2.1 0.2 2.9 2.0 0.6 8.0 1.2 0.15 0.1 1.1 2.0 2.4 0.5 7.2 2.2 493

BOHEMIA CENTRALIS 31 Dalším zdrojem informací o intenzitě působení zvěře na lesní ekosystémy jsou pravidelné kontroly zaměstnanců správy a popis stavu lesních ekosystémů, který se provádí jako součást aktualizace mapování vrstvy biotopů České republiky. Hodnocení škod zvěří cestou inventarizačního šetření proběhlo na území CHKO poprvé. Získané výsledky lze porovnat s výsledky čtvrtého opakování celorepublikové inventarizace škod zvěří, které se uskutečnilo v letních měsících roku 2010. Cílem celorepublikové inventarizace (dále v textu ISZ) je zajistit metodami výběrového statistického šetření rozsah poškození lesních porostů zvěří na celém území České republiky. Výběr lokalit a porostů, ve kterých se koná terénní šetření, je výsledkem třístupňového statistického výběru, který zaručuje, že výsledný soubor hodnocených porostů je reprezentativní pro celé území republiky, jsou v něm dostatečně zastoupena základní vývojová stádia porostů a hospodářsky významné i doprovodné druhy dřevin. ISZ se opakuje v pětiletém odstupu: šetření proběhla v letech 1995, 2000, 2005 a 2010. Vždy byl použit stejný postup výběru, vlastního šetření v terénu i zpracování výsledků. Vzhledem ke koncepci celorepublikové inventarizace, která je zaměřena na šetření hlavních druhů dřevin a MZD je možné porovnávat s inventarizací v CHKO Křivoklátsko výsledky v kategorii všechny dřeviny. Srovnání základních úloh je uvedeno v Tabulce 12. Intenzita poškození okusem je v inventarizované oblasti CHKO Křivoklátsko výrazně vyšší než činí celostátní průměr. Zvlášť patrné to je u nového a opakovaného poškození terminálního vrcholu, kde je rozdíl více jak trojnásobný. V CHKO je poškozeno novým okusem terminálního vrcholu v průměru 52 % jedinců, v rámci republiky bylo stejné poškození zjištěno u 17 % jedinců. Poškození loupáním a ohryzem je na území CHKO v průměru stejné jako na úrovni území republiky. Poškození bylo zjištěno u 14 % jedinců. Zhruba poloviční jsou na území CHKO škody způsobené mechanizací poškozeno je méně než jedno procento jedinců. Mírně vyšší je podíl jedinců vykazujících poškození novým a opakovaným loupáním. Ze získaných výsledků vyplývá, že intenzita působení zvěře na lesní ekosystémy způsobuje na území CHKO snížení diverzity lesních ekosystémů (nejen druhové, ale také strukturální). Lze očekávat, že omezení vlivu spárkaté zvěře (oplocením, intenzivní redukcí stavu zvěře apod.) se v lesním ekosystému výrazně projeví v mnoha směrech: změnou druhové skladby lesních porostů zvýšením podílu jedle a listnatých dřevin změnou struktury porostů (zvýšením rozlohy víceetážových porostů, nárůstem počtu jedinců ve skupině nejmladších věkových tříd) 494

J. Beranová, J. Apltauer, P. Hůla a J. Jedlička: Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko zvýšením reprezentativnosti vybraných a cenných lesních i nelesních biotopů otevřením možnosti zakládání a obnovy lesa nízkého a sdruženého zvýšení potravní nabídky pro původní druhy spárkaté zvěře zvýšením rozlohy obnovy. Omezení vlivu spárkaté zvěře bude mít i přímé ekonomické dopady. Povede k finančním úsporám v pěstební činnosti, protože se zkrátí doba nutná pro odrůstání obnovy a bude možné snížit rozsah chemického ošetření kultur proti škodám zvěří. V budoucnu lze pak očekávat postupné zvýšení hodnoty porostních zásob díky minimalizace škod způsobených loupáním a ohryzem kůry. Tabulka 12. Porovnání výsledků celorepublikového šetření a inventarizace škod v CHKO Křivoklátsko v roce 2010. Table 12. Comparison of the results from the national (Czech Republic) and sub-national inventory (Křivoklátsko Protected Landscape Area) of game damages. Typ poškození Damage type Okus jakýkoliv tj. boční i vrcholu; nový, starý i opakovaný Recent, repeated and old tree top browsing and lateral branches browsing Okus terminálního vrcholu jakýkoliv, tj. nový, starý, opakovaný Recent, repeated and old tree top browsing Okus terminálního vrcholu nový nebo opakovaný Recent and repeated tree top browning Loupání a ohryz a poškození mechanizací jakékoliv, tj. nové, staré a opakované Recent, repeated and old damages by peeling, browsing and mechanization Loupání a ohryz jakýkoliv tj. nový, starý i opakovaný Recent, repeated and old damages by peeling and browsing, Loupání a ohryz nový nebo opakovaný Recent and repeated damages by peeling and browsing Šetření v CHKO Křivoklátsko (% poškozených) Survey in the Křivoklátsko PLA (% damaged trees) ISZ ČR 2010 (% poškozených) Czech national survey in 2010 (% damaged trees) 69.7 40.8 64.8 29.2 52.3 16.8 15.0 16.5 14.2 13.8 3.2 2.2 495

BOHEMIA CENTRALIS 31 Současné stavy spárkaté zvěře kromě prokazatelných škod na lesních porostech brání rychlejšímu rozvinutí přeměn lesů monokulturního typu na lesy smíšené se skladbou dřevin odpovídající přírodním poměrům na daných stanovištích, které by v budoucnu svou přirozenou obnovou mohly vytvořit potravní základnu pro spárkatou zvěř. Náprava tohoto stavu je možná jedině dočasnou, ovšem několik let trvající, výraznou redukcí stavů spárkaté zvěře. Vzhledem k exitujícímu obnovnímu potenciálu lze očekávat, že dočasné snížení tlaku na lesní ekosystémy, povede k žádoucí změně druhové skladby i prostorové výstavby lesa a dojde i k navýšení potravní nabídky pro zvěř. O změny mysliveckého managementu je třeba usilovat ve spolupráci se státní správou myslivosti, které může ve své praxi a v rámci platné legislativy aplikovat řadu doporučení, které v konečném důsledku vedou k úpravě stavů spárkaté zvěře na úroveň, která zaručuje zajištění zájmů ochrany přírody. Platná lesnická a myslivecká legislativa navozuje stav, kde nejsou vyvážena práva a povinností mezi vlastníkem lesa (subjektem hospodařícím v lese) a myslivecky hospodařícím subjektem. Vlastník lesa je nucen nést následky činnosti, z níž má prospěch subjekt jiný (držitel či uživatel honitby) a politické neochotě tento problém řešit. K omezení škod zvěří je za současného právního stavu vlastník lesa povinen na vlastní náklady činit řadu opatření. Při tom není dostatečně ošetřena skutečnost, že jsou normované stavy zvěře běžně překračovány. Vykazování stavů zvěře je, jak dokládají zpětné propočty, málo věrohodné (většinou podhodnocené). Držitelé a uživatelé honiteb a orgány státní správy lesů a státní správy myslivosti jsou povinni dbát na udržení takových stavů zvěře, aby lesní porosty nebyly zvěří nepřiměřeně poškozovány. Letos vydaný Metodický pokyn Ministerstva zemědělství doporučuje orgánům státní správy využívat ve své praxi i z hlediska mysliveckého hospodaření mezní opatření v situaci, kdy si to žádá zájem vlastníka, ochrany přírody a stav lesního ekosystému. Zatím nevyřešená je otázka úhrady nákladů souvisejících s poškozováním lesa zvěří. Tyto náklady by měl na území honitby hradit držitel honitby. To by jej nemělo vyvázat z povinnosti hradit škody způsobené zvěří. Náhrada škod by měla být koncipována tak, aby lépe odpovídala skutečným škodám a vícenákladům vyvolaným škodami, které zvěř na lese působí. Z vlastníka lesa však nelze sejmout povinnost činit přiměřená opatření k omezení škod působených zvěří na lese podle stejných zásad jako v případě jiných škodlivých organismů. Souhrn V centrální části CHKO Křivoklátsko proběhlo v říjnu 2010 inventarizační šetření. Jeho cílem bylo zjištění rozsahu poškození spárkatou zvěří v lesních porostech ve stádiu mladých porostů do 10 let věku a v porostech od 11 do 40 let věku. Porosty, ve kterých se uskutečnilo terénní šetření, se vybíraly 496

J. Beranová, J. Apltauer, P. Hůla a J. Jedlička: Hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy v CHKO Křivoklátsko statistickým postupem (náhodný výběr) na základě dat lesního hospodářského plánu (LHP) a lesní hospodářské evidence (LHE). Výsledky hodnocení slouží jako podklad pro rozhodování a plánování orgánů ochrany přírody v oblasti péče o lesní ekosystémy v maloplošných zvláště chráněných územích a I. a II. zóně CHKO Křivoklátsko. Použitý metodický postup umožňuje stejné šetření po třech až pěti letech zopakovat a porovnat zjištěný stav s údaji zjištěnými stejnou metodou v rámci celé České republiky. Pro hodnocení úrovně škod zvěří byl použit modifikovaný postup, který byl vytvořen a otestován IFER Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., v rámci řešení projektu Vytvoření standardního postupu hodnocení vlivu zvěře na lesní porosty určeného pro objektivizaci rozhodování orgánů státní správy lesů a myslivosti (QF3017, 2003 2004) financovaného Národní agenturou pro zemědělský výzkum Ministerstva zemědělství (NAZV MZe). Výše zmíněný postup hodnocení vlivu zvěře na lesní porosty umožňuje v následujících letech opakovat srovnatelná hodnocení. Rozhodnutí o počtu inventarizačních ploch bylo provedeno na základě výsledků analýzy údajů lesních hospodářských plánů a zjištěných údajů o rozlohách porostů obou věkových kategorií na vymezeném území CHKO. S ohledem na požadavek vyšetřit maximální počet ploch v daném časovém intervalu byla stanovena tato intenzita šetření: v porostech do 10 let věku 1 plocha na 2,65 ha porostů, v porostech ve věku 11 40 let 1 plocha na 8,37 ha porostů daného věku. Celkem bylo založeno 576 dočasných inventarizačních ploch a poškození bylo hodnoceno u 14 768 jedinců 34 druhů dřevin. Na inventarizační ploše se hodnotily všechny druhy dřevin, které se zde vyskytovaly. U každé dřeviny se hodnotilo maximálně 10 jedinců. Pokud nebylo u některé dřeviny možné tento počet dodržet, pak se hodnotili jen ti jedinci této dřeviny, kteří se na inventarizační ploše nacházeli. Sledovaly se tyto typy poškození dřevin v nejmladších a mladších věkových kategorií: poškození terminálního vrcholu okusem rozlišené podle stáří poškození poškození bočních výhonů okusem, jeho intenzita a rozlišení podle stáří poškození poškození loupáním a ohryzem rozlišené podle stáří poškození poškození mechanizací rozlišené podle stáří poškození Při šetření se zároveň zaznamenávalo jaká ochranná opatření byla uplatněna (oplocení, nátěry aj.). Bylo zjištěno, že více než 70 % jedinců listnatých dřevin bylo poškozeno okusem. U některých druhů listnatých dřevin byla intenzita okusu ještě vyšší. Ani smrk ztepilý a ostatní jehličnaté dřeviny nebyly intenzivního okusu ušetřeny, a to i přes aplikovaná ochranná opatření. Individuální ochranná opatření proti okusu reprezentovaná především nátěry terminálního vrcholu se 497