CVIČEN ENÍ S ARCHEOLOGICKÝM MATERIÁLEM Morfologie a klasifikace artefaktů 1. ZákladnZ kladní tvarosloví keramických nádob n a jejich částí Zuzana Bláhov hová-sklenářová Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro archeologii 2015/201 /2016
Literatura Karel Sklenář Jiří Hartl: Archeologický slovník 1. Kamenné artefakty. Národní muzeum, Praha 1989. Karel Sklenář a kol.: Archeologický slovník 2. Kovové artefakty 1. Národní muzeum, Praha 1992. Karel Sklenář: Archeologický slovník 3. Keramika a sklo. Národní muzeum, Praha 1998. Karel Sklenář: Archeologický slovník 4. Kostěné artefakty. Národní muzeum, Praha 2000. - a další speciální tituly k jednotlivým skupinám, artefaktů a jednotlivým obdobím, které budou představeny v hodinách výuky.
Popis nádoby základní členění (části a díly) nádoba jednodílná, dvoj-, trojdílná profil nevýrazný/výrazný, měkký/tvrdý, plynulý/lomený; jednoduchý/členitý, esovitý; kombinovaný okraj ústí ústí MČR Turnov dno dno hrdlo podhrdlí (plece) výduť max. výduť spodek podstava okraj lom nožka hrdlo tělo MČR Turnov Podle H. Chybové: Pravěk Kroměřížska
MČR Turnov
MČR Turnov
Vše podle H. Chybové: Pravěk Kroměřížska
Vše podle H. Chybové: Pravěk Kroměřížska
Amfora: klasická (= antická) x pravěká (pseudoamfora) 2-3dílná nádoba, 2 protilehlá ucha/ouška (ojed. 4, příp. jen výčnělky), vyšší hrdlo Příbuzné tvary: amforovitá nádoba ( bezuchá amfora ), a. zásobnice, a. džbán Podtypy: osudí, a. etážová, lahvovitá, vejčitá, vakovitá, džbánovitá, mísovitá, hrncovitá vakovitá (Ún) osudí (Lu, Sz) lahvovitá zásobnicovitá (Šň) etážová (Kn) amforovitá n. (Št) Zdroje: H. Chybová, Pravěk Kroměřížska; Bém a kol., Arch. zrcadlení; Fröhlich: Písecko v zrcadle arch.; Fridrichová et al.: Praha v pravěku; archiv K. Sklenáře
Džbán: k přenášení tekutin > ke stolování; džbán džbánek džbáneček 2-3dílná nádoba, výška >= šířka, baňaté tělo, odlišené hrdlo, 1 větší ucho! Příbuzné tvary: džbánkovitý koflík, d.-itá amfora (2 ucha) Podtypy: hrncovitý, zvoncovitý, pohárovitý, lahvovitý, lužická kultura dřevohostického typu (Šň) džb. koflík (Kan) lahvovitý (ZP) etážový (E) amforovitý (E) džbáneček (PÚn) Zdroje: H. Chybová, Pravěk Kroměřížska; Bém a kol., Arch. zrcadlení; Fröhlich: Písecko v zrcadle arch.; Fridrichová et al.: Praha v pravěku; MČR Turnov
Hrnec: základní tvar nádoby; 1-2dílná, výška ±= šířka, nízké/nevýrazné hrdlo a okraj, nevýrazná profilace, bez ucha/s ouškem/oušky či výčnělkem/výčnělky Příbuzné tvary: zvětšením rozdílů v proporcích se blíží jiným typům nádob; hrncovitý džbán, zásobnice, koflík ; terina ; květináč (dvojuchý); vejčitá zásobnice; Podtypy: amforovitý, mísovitý ( terina), situlovitý (L-RS), soudkovitý, vázovitý (MMK), vejčitý květináč/látka(pp), zvoncovitý (ZP), kulovitý (Li), hruškovitý (Vy), dvojkonický okřín (PP) mísovitý (Lg) květináč situlovitý okřín (Lu) okřín květináč Zdroje: H. Chybová, Pravěk Kroměřížska; Bém a kol., Arch. zrcadlení; Fröhlich: Písecko v zrcadle arch.; Fridrichová et al.: Praha v pravěku; MČR Turnov
Koflík: menší a nižší nádoba k pití při stolování; vždy s ouškem; miskovité: šálek Příbuzné tvary: hrnek, pohárek, miska (vše bez ouška), miskovitý koflík; čerpák (k nabírání čerpání, nemá vytvořenou podstavu a má velké ucho) Podtypy: nálevkovitý, hmoždířovitý, válcovitý, soudkovitý, miskovitý (1-2dílný), okřínovitý (lom ostrý/oblý), s převýšeným hrdlem (Ún, Vě), hrncovitý, amforovitý; kantharos (dvojuchý) miskovitý (Lu) čerpák (Kan) klasický únětický staroúnětický miskovitý dvojdílný (Sz) kantharos Zdroje: H. Chybová, Pravěk Kroměřížska; Bém a kol., Arch. zrcadlení; Fröhlich: Písecko v zrcadle arch.; Fridrichová et al.: Praha v pravěku; MČR Turnov; PDČ, PDM
Láhev: znakem je hrdlo úzké a spíše protáhlé, nemá ucho; tělo štíhlé i baňaté Příbuzné tvary: lahvovitá nádoba (větší a hrubší tvary), zvl. lahvovitá amfora Podtypy: pohárovitá, s límcem (NP), vejčitá, hrncovitá, čočkovitá (H-L), baňatá, čočkovitá (H/L) místní napodobenina a braubašský originál točený na kruhu s límcem (NP) baňatá (RS) Zdroje: Fröhlich: Písecko v zrcadle arch.; PDČ
Mísa: nádoba 1-3dílná, široká a spíše nízká (šířka >» výška), ústí široké, stěny rozevřené, okraj může být zatažený; ouška, výčnělky jen k ovázání, zavěšení apod.; vyskytuje se vnitřní výzdoba; mísa miska mistička Příbuzné tvary: talíř (plochý), mísovitý hrnec (hlubší, vždy bez vnitřní výzdoby) Podtypy: nálevkovitá (1-2dílná), okřínovitá (2konická), vrchlíkovitá polokulovitá oble rozevřená kulovitá, kalichovitá, hrncovitá, zvonovitá, pánvovitá, talířovitá, amforovitá, krajáč (hrncovitý/okřínovitý, se 2 protilehlými uchy), mísa s přepážkou; kantharos ( ke koflíku) Zdroje: H. Chybová, Pravěk Kroměřížska; Bém a kol., Arch. zrcadlení; Fröhlich: Písecko v zrcadle arch.; MČR Turnov; PDČ, PDM
Nádoba s přívlastkem : nelze zařadit k jinému typu; zč. přechodné tvary antropomorfní a zoomorfní, ve tvaru artefaktu (boty apod.), sací, hřibovitá, lahvovitá, amforovitá ( bezuchá amfora ), zoomorfní ve tvaru domu? vázovitá hřibovitá vaničkovitá Zdroje: H. Chybová, Pravěk Kroměřížska; Bém a kol., Arch. zrcadlení; MČR Turnov; K. Sklenář
Pohár: nádoba určená k pití, nemá funkční ucho; tělo štíhlejší a vyšší (v > š), podstava menší; souměrný, málo profilovaný, profil plynulý, okraj jednoduchý Příbuzné tvary: koflík, čerpák (menší,mají funkční ucho), hrnec/hrneček (bývají nižší); číše (od Ř, u nás hl. Stř, prstencovitá až talířovitá podstava nebo nožka) Podtypy: válcovitý, nálevkovitý 1-2dílný, hmoždířovitý, tulipánovitý, s převýšeným hrdlem (Šň), vázovitý (MMK), zvoncovitý, hruškovitý (Vy), se zataženým okrajem, situlovitý, plaňanský, dvojkonický, spec. středověké typy (např. loštický) nálevkovitý loštický (Stř) s převýšeným hrdlem (Šň) zvoncovitý Zdroje: H. Chybová, Pravěk Kroměřížska; Bém a kol., Arch. zrcadlení; Fröhlich: Písecko v zrcadle arch.; PDČ, PDM
Zásobnice: spíše užitková forma než typ, největší exempláře jiných typů dle nich podtypy; výška > 30cm,příslušné objemové poměry; hrubé, silnostěnné Příbuzné tvary: putna (Li) Podtypy: soudkovitá, kotlovitá, vakovitá (Ún), okřínovitá (PP), hrncovitá, vázovitá, situlovitá, amforovitá, lahvovitá, květináčovitá, vejčitá, džbánovitá (Šň); nálevkovitá 1dílná (RS, tuhová) vakovitá (Ún a ml.) putna (Li) vejčitá (E, st.d.b.) amforovitá (Kn) Zdroje: Bém a kol., Arch. zrcadlení; Fröhlich: Písecko v zrcadle arch.; PDČ, PDM
Další typy nádob (vše podle K. Sklenáře, slovník NM, citováno vpředu) dóza srov. pyxis; 1dílná, válcovitá, soudkovitá, kvádrovitá; příp. na nožkách pánev mísa s rukojetí/tulejkou na dřevěnou rukojeť; vyšší stěny rendlík pekáč masivní, hrubší, srov. mísa, ale nízké svislé stěny, rovná podstava picí roh nádobka ve tvaru dutého rohu skotu (doslovném či abstrahovaném) srostlík agregát 2-3, ojed. více samostatných nádob (dvoják, troják) talíř srov. mísa, ale zcela plochý, okraj v rovině podstavy nebo slabě vyvýšený terina (chybný název) též amforovitá mísa či mísovitý hrnec (hl. d. římská) tyglík metalurgický kelímek, miskovitý/vaničkovitý/pohárkovitý/vakovitý váza vysoká štíhlá s nepříliš výraznou výdutí, hrdlo až 1/3 výšky nádoby i více akvamanile k umývání rukou (10. 14. stol. při mši), většinou zoomorfní Skleněné tvary: číše srov. pohár, ale zužuje se k talířovité/prstencovité podstavě či nožce
čerpák pekáč číše tyglík dóza váza pánev
Další keramické předměty buben - hlubší mísa na nožkovitém spodku, věnec obvodových oušek či výčnělků cedník tvar těla podle jiných typů nádob, větší množství otvorů ve dně, stěnách cihla stavební (římská, středověká, novov.), římská podlahová; dyznová; tubulus cívka válcovité tělo, rozšířené konce, N, E, H; nejasná funkce
Dlaždice (středověk) Kachel (středověk, novověk) vždy kamnové!; nádobkový (viz obr.), komorový, komorový s čelní vyhřívací stěnou (obvykle reliéfní), další typy Kadlub (odlévací forma): keramické se dochovaly vzácně a většinou ve zlomcích
Kahan (lampa): funkce potvrzena (kahany antické, středověké a mladší) či pouze předpokládána (pravěké artefakty) Chrastítko (chřestítko, rachlátko, morav.: štěrchátko) popelnicová pole; obsahují kamínky nebo hliněné kuličky, často bohatě zdobena (LuPP-Sz), někdy zoomorfní, hl. podoba vodního ptáka: otázka sakrálního určení
Kolečko od realistických tvarů kola od vozu (zč. snad součástí modelů) až po stylisovaná; funkce snad závěsky, amulety a votivní plastika, součásti keramických modelů vozů snad kultovního účelu Krytina střešní (římské střešní FFUK tašky; Praha středověk-novověk: taška různé typy, prejz, hřebenáč, bechyňské háky ) Lžíce Naběračka (srov. čerpák)
Korál (korálek) keramické, kamenné (hl. polodrahokamy, jantar), skleněné resp. ze skelné hmoty (sk. pasty, frity, fajansové )
Knoflík z fajanse, stř. d. b., sev. Itálie (Koch[ová] 2011 Früheisenztl. glass) Korálky doby bronzové ze skelné pasty nebo skla (podle N. Venclové 1990 Prehist. glass in Bohemia)
Nákončí měchu (dýzna z něm. die Düse) kovolitecké vybavení, rozměry pár cm i desítky cm; viz také Cihla dýznová Náramek keramický, skleněný (latén)
Pečetidlo (t. pintadera: neolit) Pekáč?? Plastika (antropomorfní, )
Podstavec zde kozlík pro oheň (rituální v hrobě halštat) Poklička (pravěk, středověk) Poklop (zde vykuřovadlo s otvory) nemá podstavu, dole otevřeno Rozdělovač (rozřaďovač) do náhrdelníku Roubík (odlévací jádro)
Přeslen Svícen (středověk) Terčík okenní (sklo) Zhášedlo svíček (středověk) Zvonek (středověk) Zátka (středověk; plná nebo dutá)
Závaží: hmotné, s otvorem pro šňůru; buď vypáleno dobře (k rybář. sítím), nebo špatně obvykle druhotně (závaží tkalcovského stavu vypálené při požáru domu); k sítím většinou kruhová (mezikruží), ke stavům válcová, jehlancová apod. Závěsek (keramický)