Autoři: Jerzy Sadowski, Malgorzata Podkanska Hlavní myšlenka Délka trvání Roční období Místo Pomůcky Předměty Cíle Metody Půda je základem života na Zemi. 2-3 vyučovací hodiny jakékoliv školní třída, laboratoř 4 skleněné válce, 2 sítka s malými dírkami, vzorky půdy, barvící činidlo, videokazeta Zelený balíček přírodopis, zeměpis, ekologické praktikum, občanská výchova pomoci studentům uvědomit si různé funkce půdy v přírodě přednáška, laboratorní práce, experiment, diskuse, videoprojekce Úvod Půda je nejvrchnější vrstvou zemského povrchu. Je základem, z kterého se na naší planetě rozvíjí život. Říkáme, že půda je živá, protože v ní žije mnoho živých organismů. Zároveň se půda neustále vytváří nebo rozkládá (eroze). Půda je základní složkou všech zemských ekosystémů. Na rozdíl od obav o ochranu atmosféry a hydrosféry, vyvstala potřeba ochrany půdy až nedávno. Půda je statická, a tak je schopná přijmout enormní množství různých druhů škodlivin. Ty pak mohou být aktivovány různými spouštěči (jako je např. acidifikace okyselování) a uvolňovány do životního prostředí. Protože tyto škodlivé složky leží o mnoho déle v půdě než ve vzduchu nebo ve vodě, mohou zůstat jejich nepříznivé vlivy po dlouhou dobu skryty. Půda na rozdíl od vzduchu a většiny vody, může být v osobním vlastnictví. Správné zacházení s půdou a její ochrana jsou tak v rukou vlastníků půdy a manažerů a jsou z právního hlediska těžko vymahatelné. 27
Půda slouží jako: základna pro produkci biomasy a pro zdroj potravy pro zvířata, rostliny a lidi, prostředí, kde se odehrává rozklad rostlin a živočichů filtr, nárazník a transformátor (půda obnovuje a očisťuje podzemní vody a působí jako přirozený filtr a stabilizátor) místo pro život a genetický rezervoár (mnoho rostlin a živočichů žije, rozmnožuje se a vyvíjí se v půdě) podklad (např. povrch, na kterém jsou postaveny budovy a infrastrukturní sítě) zdroj nerostných surovin na stavby a nábytek; zdroj obnovitelných energií (např. seno, sláma, rašelina, dřevo) kolébka archeologického, architektonického a kulturního dědictví Bohužel, zemská půdní vrstva se neustále zmenšuje a na mnohých místech se její kvalita zhoršuje. Aby půda dále mohla normálně plnit své funkce, je potřebné vynaložit víc péče a úsilí na zastavení procesu půdní destrukce. Nejvážnější problémy a hrozby pro půdu jsou spojeny s erozí, okyselováním, znečištěním, zhutňováním a zasolováním půdy. Aktivity Úvod 1 Na začátku vyučovací hodiny požádejte žáky, aby napsali na tabuli jména několika organizmů, které žijí v půdě (složky edafonu). Co vědí žáci o tom, co žije v půdě, v porovnání s jinými organizmy v jiném prostředí? 2 Seznamte třídu s informacemi představenými na CD-ROMu. Zdůrazněte skutečnost, že na rozdíl od ochrany ovzduší a vody se potřeba půdní ochrany stala středem zájmu až v poslední době. Také poukažte na to, že půda je často v soukromém vlastnictví, a tak je těžší důsledně uplatňovat opatření na ochranu půdy než na ochranu ovzduší a vody. 3 Ukažte třídě videoklip a požádejte žáky, aby popsali, jak vzniká půda. Jaké jsou její hlavní funkce? Jaká jsou největší ohrožení půdy? Funkce půdy: filtr a pufr (cvičení) 1 Umísti 2 sítka s malými dírkami (můžeš použít také jemné plátno) na dva skleněné válce. Připevni sítka nebo plátno gumičkou. 2 Dej hrst jílovité půdy do jednoho sítka a stejné množství písčité půdy (nebo hrubozrnného písku) do druhého. 3 Nalij stejné množství vody do dvou malých válců. 4 Přidej kapku barevného činidla (např. tuš, atrament) do každého z nich. 5 Spusť stopky a opatrně vylij zabarvený roztok na půdní vzorky. 28
6 Požádej žáky, aby změřili čas filtrování a zároveň sledovali změny zabarvení vody. Pískem proteče zabarvená voda rychle a ponechá si svou barvu. Na prosáknutí jílovitou půdou bude roztok potřebovat více času a zároveň většinu své barvy ztratí. Půda obsahující jílovité částečky (jíl) funguje jako přirozený filtr, zatímco písčité, kamenité a štěrkovité půdy přispívají k rychlé obnově podzemních půd. Zároveň, díky jejich hustotě a schopnosti ponechat si různé částečky, jsou jílovité půdy bohatší na organizmy a minerální látky. Půdní částečky se dají odstranit celkem lehce. Poukažte na to, že mnohem méně rostlin žije na kamenitém povrchu hor. Mnohem bohatší rostlinný život existuje v podhorských regionech a v rovinách. Odolné druhy, které existují v horském prostředí a přizpůsobily se drsnějšímu podnebí a chudším půdním podmínkám, jsou většinou chráněné zákonem. 1Půda Brainstorming Zeptejte se žáků na následující otázky: které denně používané předměty jsou vyrobeny z jílu nebo hlíny (cihly, dlaždice, květináče, střešní tašky, hrací kuličky) a které další je možné z nich ještě vyrobit (porcelán z bílého jílu či kaolínu a hlína využívaná v keramice a sochařství)? Věnujte pozornost výběru jílu a kaolínu pro různé účely a metodám využívaným při zpracování materiálů (modelování sušení vypálení; sušení vypálení glazurování). Diskuse Přečtěte úryvek z Platónova díla Critias a prodiskutujte jeho důležitost dnes. Zeptejte se žáků na následující otázky: Stala se půdní eroze a destrukce problémem až v posledních 100 letech? Je půda poškozována přirozeně nebo vlivem člověka? Ve starém Řecku před 2 500 lety bylo pěstování plodin na svažitém terénu zakázané. Zároveň byli rolníci motivováni k sázení olivovníků. Jakou to mělo logiku? Jaký vliv má destrukce půdy na zdroje vody? Myslíš si, že paralela, kterou udělal Platón mezi Zemí a nemocným člověkem, je vhodnou ilustrací? Jaké přirovnání bys ty použil k popsání dnešní industriální krajiny? Jakým nebezpečím ve vztahu k půdě čelíme dnes my? Existuje tendence k vysoušení desertifikaci některých regionů v naší krajině? Jak můžeme pomoci zvrátit postupující destrukci půdy? Navazující aktivity Rozdejte žákům text od Wislawy Szymborské na straně 31. a řekněte jim, aby napsali své dojmy nebo krátkou esej po přečtení textu. Povzbuďte žáky, aby se podělili s třídou o to, co napsali. 29
Úryvek z díla Critias Destrukce životního prostředí trápila panovníky v starověkém Řecku už v 6. st. před Kristem. Zákonodárce Solón navrhl zákaz pěstovaní plodin na kopcích jako prevenci eroze. Vládce Pisistratus odměňoval rolníky za vysazování olivovníků místo kácení lesů a pastvy dobytka. O dvě stě let později Platón napsal o devastaci půdy v Attice: A tak, jako je to na malých ostrovech, naše současná země začala vypadat jako kosti nemocného těla v porovnání s předcházejícími časy: všechna tučná a měkká země zmizela a zůstala jen holá kostra. V minulosti byla naše země nedotčená, s vysokými kopci, a to, co je nyní kamenitou plání, oplývalo hojností úrodné půdy. Hory byly pokryty širými lesy. (...) Mezi našimi horami jsou takové, jež nyní dokážou uživit pouze včely, ale ještě je v nich možno vidět střechy vyrobené z nedávno pokácených stromů (...), a zem poskytovala neuvěřitelně bohatou pastvu stádům. Voda, kterou sesílal Zeus, byla plodná, ne jako nyní, kdy mizí bez použití, odtékajíc do polí z obnažené země. Platón, úryvek z díla Critias Ochrana půdy Každý z nás může přispět k ochraně půdy, pokud bude následovat tyto jednoduché příklady: Pomoz snížit množství odpadů. Kupuj především výrobky v opakovaně použitelných (vratných) obalech nebo alespoň v recyklovatelných obalech vracej obaly na další použití nebo recyklaci. Při cestě na dovolenou či výlet si neber nádobí na jedno použití vyrobené z papíru či plastů. Nezanechávej po sobě v přírodě odpadky. Ve volné přírodě se drž značených cest a nevytvářej nové např. zkracováním cest. Zakládej oheň jen v místech určených pro tento účel. 30
Wislawa Szymborská nesnáší smetí 1Půda Čelíme všem problémům spojeným s nevyhnutelným rozvojem měst, oblastí a průmyslových center. V tomto procesu ochrana přírody nemůže být jen v rovině úvah, musí to být povinnost. Jinak budeme trpět; budeme mučit, ničit, trávit a dusit sami sebe. Ale předtím se zblázníme. A ještě předtím se utopíme v odpadu. Je už jaro a sezóna víkendových výletů, turistiky, prázdnin atd. právě začíná. Tak jako každý rok, všude na loukách, v lesích, na březích řek a jezer, bude opět spousta papíru, lahví, konzerv, ohlodaných kostí, slupek, a znovu lahví a znovu konzerv, a stejně tak plastových sáčků, tub od krémů, výrobků z gumy, špinavých kapesních nožů a hadrů. Jediným zdrojem této hojnosti budou stejní lidé, kteří jakmile překročí práh svého domu si okamžitě nasadí papuče a stejní lidé, kteří plácnou své děti po zadku za každou, i tu nejmenší skvrnu na ubruse. Ale v lůně přírody relaxují to znamená, že všechno, co jim vypadne z rukou, zůstává právě tam. Když odcházejí, příliš se nerozhlížejí, co tam zanechali. Tento fenomén není ničím novým, ale stává se každým rokem čím dál tím strašlivějším. Když vyrazím ven, mou první prací je vyčistit louku s poloměrem asi dvě stě metrů. Nasbírám neuvěřitelná kvanta odpadků a shromažďuji je do zvláštní jámy. Na pár dní se mi příroda odmění svou krásou. Ale přijde sobota a neděle a uvědomím si, že už neexistují místa natolik izolovaná, aby tam přes víkend nebylo vidět nejméně dvě soukromá auta a autobus plný výletníků. A tu to mám v pondělí začínám opět čistit a cyklus se opakuje. Naneštěstí odhazování odpadků do trávy není nejhorší nepořádek, který dnes člověk může vytvořit. Někteří lidé prokazují více fantazie a odhazují svůj odpad do vody. Pokud mluvíme o skleněných obalech, dají si speciálně záležet, aby je viděli rozbité. A něco, co mne udivuje každý rok exkrementy. Setkávám se s tím velmi často na otevřených prostranstvích jako výzvou modré obloze a větrům ze všech čtyř světových stran. Toaletní papír v blízkosti jen dokazuje, že jsou lidského původu. Nezlobte se, že já jak je pro básníky přirozené píši o takovýchto věcech namísto snahy o psychologické pojednání. Ve skutečnosti tu totiž mluvím přesně o problémech ducha! Popisuji jeho absenci. Wislawa Szymborska, nositelka Nobelovy ceny za literaturu, Krakow, 1996 31