Starý paleolit typologie: jednolící a dvoulící sekáč, archaické klíny (vč. pěstního), místně retušované úštěpy
Starý paleolit předměty z organického materiálu: výjimečně se zachovají; dřevo přihrocený oštěp (Clacton on Sea, Schöningen), kostěná štípaná industrie štípání, broušení (Bilzingsleben, Přezletice) ozdoby: žádné; nachází se okr a krystal pyritu estetické cítění: symetrické pěstní klíny záhadné věci: obratel slona s rýžkami (Stránská skála), kosti s obrazci (Bilzingsleben) Acheuléen první výrazný technologický komplex staršího až středního (ČR) paleolitu; typická je klínová industrie kultury : clactonien, valounová industrie, {přezleticien (?), bohémien (?)}, acheuléen
Artefakt jakýkoli lidskou rukou vyrobený předmět Ekofakt produkt přírodních sil Manuport předmět přenesený člověkem, ale nepřeměněn Pseudoartefakty 1) změna teploty (mráz); vznikají miskovité prohlubně s kroužky od středu ven (ne naopak = úštěp); plochy nemají směr 2) mechanicky (nárazy a tlaky); v morénách, říčních terasách, v lomech, na cestách ( vozolity ) 3) kombinace obou mechanizmů naráz, v sopečných sedimentech Křesadlo (flint) - Základní pojmy křesadlo
Další pojmy: Patina vzniká okysličováním horní vrstvy nejlépe patinují silicity, hůře radiolarit, křemenec, obsidián etc. - na S Moravě známe i postpaleolitické patinované artefakty; v Polsku běžně i v neolitu - na J Moravě občas; zajímavá je patinace eneolitické industrie Dolní Věstonice
Morfologie Výchozí forma pro výrobu ŠI: valoun (obroušený tvar), hlíza (přímo z horniny), úlomek, plotna (bavorský silicit) Jádro kus suroviny pro výrobu polotovarů pomocí odštěpování jádro plotna
Morfologie Jádro má několik variant podle různých hledisek (jednopodstavové, dvou-.., se změněnou orientací etc.) Úštěp základní polotovar vzniklý odštípnutím Čepel zvláštní tvar úštěpu; délka = minimálně 2x šířka Nástroj viz později Odpad úštěp, který není vhodný k dalšímu užití
Znaky úštěpu Bulbus místo úderu Retuš série kontrabulbů tvořící přibližně souvislou řadu
Technologie štípání Tvrdý otloukač výrazný bulbus; hl. starý a stř. paleolit Měkký otloukač např. zimostráz; téměř neznatelné bulby; od mladého paleolitu Tlak houževnatým předmětem tlačíme na okraj; rovné čepele (např. obsidián) ------------------------------------------------------------------- Technika štípání Přímý x nepřímý úder Přímý úder Užití tlaku
1)Clactonská přímý úder tvrdým otloukačem; vznikají výrazně tupé úhly; výrazné bulby; nepravidelné úštěpy 2) Levalloiská dostřednými údery vzniká krunýř ; na jednom konci se vytvoří úderová plocha (jemnější preparace), na kterou je veden úder, který sejme vyklenutost plochy; střední a počátek mladého paleolitu Metoda Levalloiský hrot klobouk četníka Levalloiská technika
3) Diskovitá těží se ve všech směrech; zv. též mousterienská, i když existovala předtím i potom; úštěpy mají obvykle kruhový tvar a asymetrické strany 4) Čepelová ( od mladého paleolitu)
Typologie Několik třídění (tvar, způsob, rozsah opracování) SEKÁČ masívní nástroj zpravidla jádrový - jednolící chopper - dvoulící chopping tool - s příčným ostřím (vzniklé ostří je kratší) sekáč PĚSTNÍ KLÍN jádrový (úštěpový) nástroj často kapkovitého či hruškovitého tvaru; terminální část je často vypracována do hrotu, od něhož probíhají více či méně pravidelné pracovní hrany po obou bocích k bazálnímu konci Pěstní klín
Typologie LISTOVITÝ HROT hrotitý na jednom či obou koncích, oboustranně zčásti i zcela plošně retušované; tenčí než pěstní klín; již střední paleolit (Předmostí) a počátek mladého paleolitu Typ Moravany-Dlhá Dvouhrotý limace (=slimák) Moustierský hrot Moustierský hrot: úhel <30 o (větší než 30 o je hrotité drásadlo); nejde o plošnou retuš Další typy: s vrubem, typ Kostěnki (konkávní), typ Tayac (j. Kůlna) Levalloiský hrot: většinou bez retuše, trojúhelníkovitý tvar, stř. pal., ml. pal. v bohunicienu klasické žebro klobouk četníka
HROT S OTUPENÝM BOKEM mladý paleolit a) chatel-perront (Fra) nejstarší z nich; strmá retuš; vždy je retušovaná vyklenutá hrana (u nás se nevyskytuje) b) La Gravette retušovaná je rovná plocha c) hrot s vrubem (i v pozdním paleolitu na severu Evropy) HROT S ŘAPEM provedeno totéž na obou bocích jako u hrotu s vrubem Typologie 2a čepelový hrot 2b bilaterální (do hrotu) 2c příčně šikmá retuš na čepeli 2d hrot s vrubem 2e hrot s řapem
Typologie DRÁSADLO úštěpový (vzácně čepelový či jádrový) nástroj, jehož jedna hrana (či 2) je opracována výraznou hrubší retuší; několik typů: jednoduché (jedna pracovní hrana), dvojité (protilehlé hrany), úhlové/lomené (hrany se sbíhají, bulbus úštěpu leží proti jedné z nich), hrotité (totéž, ale bulbus leží proti jejich průsečíku hrotu) atd.
Typologie ŠKRABADLO retuš se nachází vždy naproti bulbu běžný od mladého paleolitu po eneolit, ačkoli se vyskytuje i dříve několik typů: a) nehtovité pozdní paleolit, mezolit b) polokruhové c) okrouhlé lze zaměnit za křesadlo d) kýlovité/vysoké strmá retuš na masívním úštěpu (aurignacien) aurignacké škrabadlo hlavice a) b) dvojité c) d)
RYDLO běžný v ml. paleolitu a mezolitu hrana čepele je sražena rydlovým úderem zhruba souběžným s její osou tak, že vznikne tupá, ale silná hranka vhodná (snad) k rytí či řezání pevných materiálů hranové, klínové, polyedrové VRTÁK jeden konec artefaktu je strmě bilaterálně retušovaný Typologie
Typologie ČEPEL S OTUPENÝM BOKEM čepelka s jednou laterální hranou otupenou strmou retuší v přímé linii; mladý paleolit VRUBY A ZOUBKY nástroj na úštěpu (čepeli, zlomku) a vrubem vyretušovaným strmou či plošší retuší na straně dorsální či ventrální; střední a mladý paleolit
Typologie MIKROLITY u nás od pavlovienu; velmi drobné artefakty; mají nejméně 2 retušované odvěsny tvar trapézky, jiné geometrické tvary (kosodélník, čtverec, kruhová úseč )