Produkty pro seniory v nabídce českých cestovních kanceláří a agentur

Produkty pro seniory v nabídce českých cestovních kanceláří a agentur 1

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Produkty pro seniory v nabídce českých cestovních kanceláří a agentur Bakalářská práce Autor: Filip Jiskra Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2015 2

3

Abstrakt JISKRA, Filip: Produkty pro seniory v nabídce českých cestovních kanceláří a agentur. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit nabídku produktů pro seniory v českých cestovních kancelářích a agenturách. Práce poukazuje na specifické požadavky seniorů při účasti na cestovním ruchu. Věnuje pozornost podpoře seniorského cestovního ruchu v rámci Evropské unie a České republiky. Analyzuje a hodnotí nabídku produktů pro seniory českých cestovních kanceláří a agentur. Klíčová slova: Europe Senior Tourism. Cestovní ruch seniorů. Požadavky. Cestovní kancelář. Cestovní agentura. Abstract JISKRA, Filip: Products for seniors offered by Czech travel agencies. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2015. The aim of this thesis is to analyze and evaluate products for seniors offered by Czech travel agencies. The work points to specific needs of seniors in participation in tourism. It takes care of support of senior tourism in the European Union and the Czech republic. Analyzes and evalueates the product for seniors offering by Czech travel agencies. Keywords: Europe Senior Tourism. Tourism of seniors. Requirements. Travel agency. 4

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivici Linderové, PhD. za odborné vedení práce a za nesmírně cenné rady a připomínky. 5

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis 6

Copyright 2015 Filip Jiskra 7

Obsah Seznam ilustrací a tabulek... 2 Úvod... 3 1. Seniorský cestovní ruch jako součást nabídky cestovních kanceláří a agentur... 3 1.1. Seniorský cestovní ruch... 3 1.1.1. Znaky a specifika seniorského cestovního ruchu... 4 1.1.2. Vývoj seniorského cestovního ruchu zdravotně postižených osob... 5 1.1.3. Senioři jako návštěvníci v cestovním ruchu... 8 1.2. Cestovní kanceláře a agentury... 13 1.2.1. Specifika podnikání na trhu cestovních kanceláří a agentur... 13 1.2.2. Produkt cestovních agentur... 17 1.2.3. Best practices produktů seniorského cestovního ruchu... 20 2. Analýza nabídky produktů cestovních kanceláří a agentur pro seniory v České republice... 23 2. 1. Cíl a metodika zkoumání... 23 2.2. Produkty českých cestovních kanceláří a agentur pro seniory a jejich propagace... 24 2.3. Komparace produktů českých cestovních kanceláří a agentur pro seniory... 30 3. Možnosti rozšíření nabídky produktů pro seniory v podmínkách České republiky... 34 Závěr... 36 Seznam použité literatury... 38 1

Seznam ilustrací a tabulek Tabulka 1 Výsledky projekce 2009 2065.6 Tabulka 2 Seniorští návštěvníci cestovního ruchu.10 Tabulka 3 Řetěz služeb cestovní kanceláře 18 Tabulka 4 Zkoumané cestovní kanceláře a agentury.24 Tabulka 5 Srovnání produktů jednotlivých cestovních kanceláří a agentur..30 Tabulka 5 Pokračování...31 Obrázek 1 Demografické stárnutí v okresech České republiky...8 Obrázek 2 Grafické znázornění trhu cestovního ruchu..15 2

Úvod Problematika cestovního ruchu seniorů je stále aktuálnější. Hlavním důvodem je rozšiřující se segment seniorů v důsledku celkového stárnutí obyvatelstva. V dnešní době se výrazně zvýšily možnosti seniorů pro cestování. Nejsou zde žádná omezení pro cesty do zahraničí, senioři jsou zdravější, vitálnější, aktivnější a neposlední řadě, zejména v západních zemích rostou jejich příjmy. Senioři disponují značným fondem volného času, který chtějí využít poznáváním, aktivní dovolenou, ale především k sociálnímu uspokojení potřeb. Právě začlenění do sociálního života je pro seniory velmi důležité, protože právě v tomto pozdnějším věku se stále častěji ocitají sami. Díky jejich časovému fondu mohou vycestovat kdykoliv během roku, což přináší značnou příležitost pro podnikatele na trhu cestovního ruchu. Ti díky nim mohou pomocí nabídek, které upraví právě pro segment seniorů překlenout sezónní výkyvy. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit nabídku produktů pro seniory na trhu cestovního ruchu v České republice a následně navrhnou rozšíření této nabídky. 1. Seniorský cestovní ruch jako součást nabídky cestovních kanceláří a agentur 1.1. Seniorský cestovní ruch Seniorský cestovní ruch je jedna z forem sociálního cestovního ruchu, který také označujeme jako cestovní ruch pro všechny. Definice sociálního cestovního ruchu vychází z Globálního etického kodexu, který uvádí, že každý člověk na světě má právo na cestování a odpočinek. V souvislosti s cestovním ruchem pro všechny hovoříme o cílových skupinách, které jsou finančně, zdravotně či sociálně znevýhodněné (Ulrych, 2008, s. 14). Cestovní ruch pro všechny pomáhá znevýhodněným skupinám obyvatel začlenit se do společnosti, obohacuje jejich znalosti, rozšiřuje obzory a podporuje celkový rozvoj osobnosti [3]. 3

Seniorský cestovní ruch představuje segment účastníků cestovního ruchu, který je vymezen věkem. Za dolní věkovou hranici je považován věk 55 let (Pásková, Zelenka, 2012). 1.1.1. Znaky a specifika seniorského cestovního ruchu Cestovní ruch přestavuje souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu a současně i aktivit podniků a organizací poskytujících služby pro zajištění pobytu účastníků cestovního ruchu mimo místo jejich trvalého bydliště (Indrová, 2008, s. 9). Cestovní ruch je v současné době významnou oblast národního hospodářství řady vyspělých států světa, podílí se na zvyšování životní úrovně obyvatelstva a postupně se stává nedílnou součástí spotřeby. Vytvořit možnost účasti na cestovním ruchu co nejširším vrstvám obyvatelstva je cílem řady organizací, jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Sociální cestovní ruch cestovní ruch pro všechny se stává v poslední době hlavním tématem řady konferencí pořádaných Organizací spojených národů (OSN), Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) a orgány Evropské unie (EU). Vytvořit vhodné podmínky pro cestování všech vrstev obyvatelstva a nabídnout produkty vycházející z jejich specifických potřeb je úkolem podniků a organizací působících v oblasti cestovního ruchu (Indrová, 2008, s. 8). Koncept cestovního ruchu pro všechny vznikl ve Velké Británii, kde byla v roce 1989 prezentována zpráva pod tímto názvem. Byla vypracována za účelem oslovení subjektů průmyslu cestovního ruchu, aby je povzbudila k vytvoření kvalitní nabídky, která bude brát v úvahu potřeby potenciálních klientů včetně těch se speciálními potřebami v souvislosti s jejich stavem (Kiráľová, 2008, s. 25). Filozofie cestovního ruchu pro všechny splňuje podmínky kvalitního cestovního ruchu, kde kvalita znamená, že destinace vzala v úvahu všechny očekávání účastníků cestovního ruchu se speciálními potřebami a nabízí jim komfort, atraktivity a bezpečnost v souladu s právem na účast na cestovním ruchu, které je obecným právem každého člověka. Toto právo je zakotveno v Globálním kodexu cestovního ruchu vydaném Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) v roce 1999 a schváleném OSN v roce 2001 (Kiráľová, 2008, s. 25-26). Dokument vyzývá veřejné orgány k podpoře rozvoje sociálního a asociačního cestovního ruchu, umožňujícího všeobecný přístup k účasti na cestovním ruchu 4

rodinám, mládeži, studentům, seniorům a zdravotně postiženým, tj. určitým způsobem znevýhodněným skupinám obyvatel (Kiráľová, 2008, s. 26). Senioři již dnes tvoří výrazný rostoucí potenciál trhu. U tohoto segmentu je předpokládán růst počtu účastníků cestovního ruchu, ale i nárůst cestovních výdajů. Z pohledu výdajů rodin seniorů patří v Evropské unii výdaje na cestovní ruch na první místo. Odhaduje se, že v roce 2050 světové výdaje na cestovní ruch seniorů dosáhnou částky 2 mld. USD. Tento trend úzce souvisí s prodlužujícím se věkem, příjmovými možnostmi seniorů a v neposlední řadě i se zvyšující se kulturou cestování (Kiráľová, 2008, s. 38). 1.1.2. Vývoj seniorského cestovního ruchu zdravotně postižených osob Podle UNWTO může cestovní ruch seniorů posílit rozvoj zejména v období mezi sezónami. UNWTO vydala tzv. Lisabonský dokument o seniorském cestovním ruchu (1999/2000) na jehož základě vyzývá, aby profesionálové v cestovním ruchu vyvíjeli programy pro seniorský cestovní ruch, které by kromě jiného zajišťovaly lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také pravdivé a jasné informace. Se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu (IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s., 2002). V současnosti se evropští senioři podílí na celkovém počtu delších dovolených (tj. 4 a více přenocování) přibližně 15 %. Většina těchto dovolených je realizována v rámci domovské země. Za povšimnutí jistě stojí, že zatímco mladší věkové skupiny realizují největší objem dovolených, starší věkové skupiny uskuteční o něco více dovolených v přepočtu na jednoho turistu ročně. V průměru tak evropský senior uskuteční ročně 2,1 dovolené, mladší turista pak 2 dovolené. Podle zprávy České Centrály Cestovního ruchu CzechTourism se životní filozofie seniorů během posledních let značně změnila. Zatímco v minulosti se senioři při vybírání zájezdů a dalších služeb cestovního ruchu orientovali takřka výhradně podle ceny, dnes si díky vyšším příjmům mohou dovolit kvalitní dovolenou. Zlepšila se i zdravotní péče, což také přispělo k tomu, že se dnešní senioři v důchodovém věku ještě vůbec necítí staří a chtějí nadále žít aktivně (Klufová, 2010, s. 587-588). 5

Od poloviny 20. století je stále častěji diskutován problém stárnutí populace. Jde o jednu z oblastí změn, s níž se potýká nejen svět, Evropa, ale také Česká republika a všechny její regiony. Je to způsobeno především tím, že mladí lidé nezakládají rodiny v brzkém věku, jak tomu bylo dříve, dále poklesem plodnosti i porodnosti, snížením úmrtnosti lidí ve vyšším věku a také zdravím starším lidí, zdravotní péčí atd. Změny ve věkové struktuře obyvatelstva budou mít dopad na hospodářství, služby, infrastrukturu a v neposlední řadě také na cestovní ruch. V České republice převýšil počet zemřelých osob počet živě narozených poprvé v poválečné historii v roce 1994, a to v důsledku extrémního poklesu počtu živě narozených v 90. letech (Klufová, 2010, s. 587). V České republice demografické stárnutí dokazují nejrůznější výzkumy a na ně navazující prognózy. V roce 2009 činil počet obyvatel starších 65 let 14,9 %, což je o 0,8 % více, než počet obyvatel ve věku do 14 let. Podle projekce obyvatelstva provedené Českým statistickým úřadem, dojde bezesporu k nejvýznamnějším změnám věkové struktury obyvatelstva právě ve věkové kategorii 65 a víceletých. V růstu jejich počtu se budou odrážet zejména nepravidelnost věkové struktury a očekávané další, nemalé prodlužování naděje dožití. Významný růst počtu a podílu osob nad 65 let nastane podle všech variant projekce. V závislosti na variantě projekce by jejich podíl měl vzrůst na 31,5 32,8 % v roce 2065 (tabulka 1) (Klufová, 2010, s 587). Tabulka 1: Výsledky projekce 2009-2065 Rok Věková skupina 0-14 (v %) Věková skupina 15-64 (v %) Věková skupina 65+ (v %) nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká 2008 14,2 14,2 14,2 71,2 71,2 71,2 14,6 14,6 14,6 2009 14,1 14,1 14,1 71,0 71,0 71,0 14,9 14,9 14,9 2010 14,2 14,2 14,2 70,6 70,6 70,6 15,2 15,2 15,2 2020 15,4 15,6 15,7 64,5 64,4 64,4 20,1 20,1 19,9 2030 13,3 13,8 14,3 63,5 63,1 63,0 23,2 23,1 22,7 2040 12,2 12,9 13,4 60,8 60,3 60,3 27,0 26,8 26,2 2050 12,9 13,8 14,5 55,4 55,0 55,2 31,7 31,1 30,3 2065 11,9 13,2 14,1 55,2 54,6 54,3 33,0 32,2 31,7 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 O tom, že i v České republice probíhá proces demografického stárnutí, se poměrně intenzivně diskutuje jak v odborných kruzích, tak i např. ve sdělovacích prostředcích. Zatímco v roce 1999 převažovala dětská složka obyvatelstva nad seniory (index stáří 6

nižší než 100) v 74 okresech, v roce 2008 se počet okresů s příznivou věkovou strukturou snížil na 31. V období 1999 2008 se index stáří zvýšil v průměru za celou republiku o 28,4 %, což názorně dokládá obrázek 1. Probíhající demografické stárnutí bychom mohli dále doložit vývojem dalších ukazatelů, charakterizujících věkovou strukturu populace např. narůstajícím podílem osob ve věku nad 65 let, rostoucím průměrným věkem apod (Klufová, 2011). Významnou příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu seniorů je rozsah volného času, kterým disponují a naopak, určitou bariéru může představovat skutečnost, že řada z nich má ve vyšším věku určité zdravotní potíže, resp. trpí nějakým menším či větším postižením. V některých zemích, včetně České republiky patří k těmto bariérám i dosahovaná výše prostředků, které mají k dispozici. Podle struktury výdajů domácností na základě statistik ČSÚ za rok 2006 vydávají důchodci na dovolenou zhruba polovinu částky, kterou vydává na dovolenou průměrný Čech (2 123 CZK). Výdaje na tuzemskou dovolenou u důchodců za rok 2006 činily v průměru 345 CZK/den, na zahraniční dovolenou potom 721 CZK. Z hlediska věku vykazují nejvyšší výdaje domácnosti v čele s osobou ve věku mezi 50 a 59 lety (2665 CZK), nejnižší pak domácnosti, které vede osoba starší 70 let (1172 CZK). Poněkud odlišné údaje vykazují v případě cestovního ruchu seniorů např. cestovní kanceláře. Podle informace zástupců ACK ČR (Asociace cestovních kanceláří) se průměrná útrata seniorů pohybuje do 11 000 Kč za jednu cestu (Petrů, 2008, s. 77). 7

Obrázek 1: Demografické stárnutí v okresech České republiky Zdroj: KLUFOVÁ, Potenciál cestovního ruchu seniorů v ČR V České republice se postupně rozšiřuje nabídka produktů cestovního ruchu zaměřená na seniory. Jako příklad, lze uvést Konstantinovi Lázně a Lázně Bechyně, které nabízejí speciální programy určené svým charakterem pro starší věkovou skupinu. Souhrnou nabídku pak tvoří tzv. balíčky, ve kterých nalezneme jak lázeňské procedury, tak produkty wellness. (Poděbradský, 2008) 1.1.3. Senioři jako návštěvníci v cestovním ruchu Podle Gúčika (2010, s. 77), senioři vyjadřují vývojovou fázi lidského života po 55 roku věku. V ekonomicky vyspělých státech je pro ně typický dostatek volného času a dostatečný kupní fond, mohou tedy cestovat déle a častěji. Senioři mají své potřeby a cíle, jsou méně pohyblivý, vyžadují zvláštní nabídku (balík služeb), zvláštní stravování, příjemnou atmosféru a vysokou kvalitu služeb. Preferují cestování ve skupinách, poznávací zájezdy, lázeňské a zdravotní pobyty, lodní zájezdy, dlouhodobé pobyty zvláště v zimním období, stejně tak návštěvy příbuzných a přátel, čímž se odlišují od ostatních skupin v cestovním ruchu. 8

Gúčik (2010, s. 77-78) dále seniory rozděluje na skupiny: 55 65 důchodcovský věk (obvykle pracují, jsou finančně nezávislí a aktivně zdatní), 66 74 staroba (obvykle již nepracují, mají dostatek volného času, nároční na vybavenost a poskytované služby, 75 85 stařecký věk, více než 90 let dlouhověkost. O účasti seniorů na cestovním ruchu rozhoduje nejen jejich biologická, psychologická, ale také sociální situace. Senioři, kteří žijí jako součást rodiny mají větší pocit seberealizace a chuti do života. Ekonomická situace je pro ně únosnější, pokud cestují společně s rodinou. Velký je jejich potenciál pro mimosezónní cestování (dostatek času, možnost slev, speciální nabídka pro seniory) a využití kapacit zařízení cestovního ruchu. Je třeba počítat s tím, že s přibývajícím věkem přibývají také zdravotní postižení (diabetici, kadriovaskulární poruchy, revmatizmus, civilizační choroby, svalová distrofie, mentální postižení aj.). Za účastníky seniorského cestovního ruchu považujeme osoby starší 60 let (resp. 55 let). Tato věková skupina se ještě dále člení na tři segmenty (Pásková, Zelenka, 2002). Ve věku od 55 do 64 let hovoříme o tzv. Mladších seniorech. Tito senioři jsou dosud pracující, preferující rekreační a regenerační funkci dovolené. U zájezdů požadují zábavný program. Jsou to rodiče bez dětí, kteří se vracejí k formám zábavy, kterých se dříve museli vzdát (např. návštěva nočních podniků, barů, divadel). Druhou skupinou senioru jsou Starší senioři, kteří jsou ve věku od 65 do 74 let. Do této skupiny patří již nepracující senioři s dostatkem volného času v průběhu celého roku. Často se chtějí vzdělávat a doplnit své znalosti z některých oborů, které souvisejí s cestováním (geografie, historie, umění), Poslední skupinou jsou Veteráni nad 75 let. V této věkové skupině se objevují turisté, kteří mají zdravotní problémy, ale přesto cestují. Jejich fyzické a psychické kondici je potřeba přizpůsobit zaměření zájezdů a jejich program. V cestovním ruchu většina podniků a organizací zařazuje k seniorům osoby od 55 let. Senioři, tak jak je označují někteří autoři, tedy od 50 let, nejsou v praxi ještě považováni za seniory a proto nemohou čerpat programy, které podporují cestování této cílové skupiny. S ohledem na respektování charakteristik jednotlivých věkových skupin, můžeme seniory rozdělit do výše uvedených věkových skupin. 9

Tabulka 2: Seniorští návštěvníci cestovního ruchu mladší (55 64 let) starší (65 74 let) veteráni (nad 75 let) Charakteristika Ekonomicky aktivní Dostatek volného času v průběhu celého roku Různá omezení zdravotní Zdravotní stav Dobrá fyzická kondice Zhoršující se Riziková skupina, Motiv cestování Relax/aktivní odpočinek exotika (luxus) okružní plavby návštěva poutních míst vzdálenější cílová místa Rodinný stav Páry s odrostlými dětmi Aktivity Způsob organizace bezdětné páry v malé míře singles Animační program Aktivity, kterých se museli v minulosti vzdát (kasíno, divadlo) sportovní aktivity (cykloturistika, pěší turistika, nordic walking) dobrodružné aktivity (let balónem) Podle vlastních představ prostřednictvím internetu Poznávání pobyty u moře léčba a prevence okružní plavby návštěva poutních míst bližší cílová místa Páry s odrostlými dětmi bezdětné páry singles Návštěva kulturněhistorických památek lázeňské a wellness pobyty jazykové pobyty umělecké dílny a kreativní činnosti Prostřednictvím cestovní kanceláře požadavky přítomnost na asistenční služby, zdravotníka Léčba relax bližší cílová místa Ve větší míře singles páry s odrostlými dětmi bezdětné páry Lázeňské a wellness pobyty rekreační pobyty Prostřednictvím cestovní kanceláře Zdroj: Linderová, Jandáčková, Macková, Požiadavky seniorov na služby cestovného ruchu v Českej republike 2013 Mladší senioři (55 64 let) patří mezi atraktivní cílovou skupinu. Jsou ekonomicky aktivní, disponují tedy určitým množstvím finančních prostředků. Zároveň pro ně již není příliš podstatný kariérní růst a jejich děti jsou ve většině případů samostatné. Orientují se na pobyty u moře, na horách, případně na dobrodružné a sportovní aktivity. Starší senioři (65 74 let) mají dostatečný fond volného času přes celý rok. Přibližují se důchodcovskému věku a díky zlepšující se zdravotní péči a změnám životního stylu jsou v dobré fyzické kondici. Většinou jeden z partnerů již dosáhl důchodcovského věku a druhý se přizpůsobuje jeho tempu života. Vyhledávají relaxační, lázeňské a 10

wellness pobyty, okružní plavby, kulturně poznávací pobyty, vzdělávací pobyty, případně pobyty spojené s kreativní činností např. kurzy malování, keramiky apod. Veteráni (nad 75 let) patří k nejrizikovějším skupinám návštěvníků v cestovním ruchu. Mají větší, či menší zdravotní problémy, ale i přesto se nechtějí vzdát účasti na cestovním ruchu. Vyžadují individuální přístup. Cestují v doprovodu např. ošetřovatelky. Mají zájem zejména o lázeňské a rekreační pobyty v blízkých cílových místech s možností sociální interakce, jelikož jde částečně o osoby, které zůstali bez partnera. (Linderová, 2013, s. 145-146) Požadavky seniorů na služby se v závislosti na věku seniorů při účasti na cestovním ruchu liší. Nabídka služeb podniků cestovního ruchu musí svým obsahem odpovídat jejich potřebám, zájmům, ekonomickým a fyzickým možnostem. Starší senioři a veteráni požadují bezbariérové ubytovací zařízení v pokojném prostředí, kvalitní stravování, fakultativní výlety, průvodcovské služby a zdravotní služby. Při výběru ubytování senioři neradi experimentují. Dávají přednost ubytovacím zařízením, se kterými mají zkušenost, nebo na které jsou dobré reference. Většinou si vybírají ubytování v hotelech a penzionech třídy ***. Velmi důležité je pro ně umístění ubytovacího zařízení. Oblíbené jsou wellness hotely a to díky nabídce doplňkových služeb. Senioři mají určité specifické požadavky, které je ovlivňují při rozhodování o účasti na cestovním ruchu. Mezi nejčastější požadavky ovlivňující výběr destinace patří poloha ubytovacího zařízení, cena, propagace orientovaná na seniory, možnost parkování, bezbariérový přístup do hotelu, bezbariérové pokoje, zdravotnické služby, wellness služby, krytý bazén, dietní strava, animační program (Linderová, 2013, s. 148 150). Jedním z největších trendů na trhu cestovního ruchu je nabídka služeb wellness. Cílem wellness je regenerace fyzických a duševních sil, zlepšení zdravotního stavu a celková psychická pohoda. Pravidelným cvičením, zdravou stravou a psychickou hygienou může dojít k podstatnému zlepšení kvality života seniorů. Vlivem zlepšující se zdravotní péče a zvyšující se zdravotní uvědomělosti zůstávají senioři déle aktivní a mají zájem o prevenci zdraví (Linderová, 2013, s. 148 150). 11

Podle Linderové (2013) jsou služby welness, společně s bezbariérovým přístupem nejčastějším požadavkem seniorů, který ovlivňuje jejich výběr destinace a aktivity strávené ve svém volném čase. Motivy cestování seniorů pro účast na cestovním ruchu jsou velmi rozmanité. Tradičně se jedná o poznání, odpočinek, relaxaci, ale také o návštěvu příbuzných a známých nebo nákupy (Kotíková, 2013, s. 159). U seniorů můžeme sledovat prosazování nových motivů pro cestování nebo zřetelný nárůst zájmu o určité formy cestovního ruchu. Zvyšuje se zájem o pohybové a dobrodružné aktivity, vzdělávání a pobyty zaměřené na zlepšení nebo upevnění zdraví a o cestování jako příležitost pro společenský život a navázání společenských kontaktů (Kotíková, 2013, s. 159). V poslední době roste počet seniorů, kteří cestují za účelem zapojení se do aktivního sportovního nebo i dobrodružného cestovního ruchu. Zájem o pohybové aktivity je dán dobrou fyzickou kondicí a obecně dobrým zdravotním stavem seniorů a také zdravým životním stylem. Senioři, kteří byli zvyklí se v mládí i v produktivním věku pohybovat, věnovali se aktivně sportu, budou pohybové aktivity vyhledávat i v seniorském věku. Senioři mají zájem hlavně o aktivity v přírodě cykloturistika, lyžování, plavání, ti méně zdatní preferují nenáročnou, ale stále velmi oblíbenou pěší turistiku. Další zřejmý nárůst zájmu seniorů zaznamenal i dobrodružný cestovní ruch. Jedná se zejména o aktivity v rámci tzv. soft adventure, které nevyžadují zvláštní dovednosti, většinou se uskutečňují pod vedením zkušených instruktorů, účastníci sice subjektivně vnímají nebezpečí, ale objektivně je míra rizika minimální. Může se jednat o golf, rafting, jízdu na koni, potápění. Cestování v rámci dobrodružného cestovního ruchu dává seniorům pocit, že jsou mladí (Kotíková, 2013, s. 159). Dalším motivem pro účast na cestovním ruchu seniorů je vzdělávání. Senioři mají zájem o spojení využití volného času se vzdělávacími aktivitami. Zvyšuje se počet seniorů, kteří studují na tzv. univerzitách třetího věku (U3V) nejrůznější obory, které nabízejí vysoké školy v České republice. Celoživotní vzdělávání se promítá do cestovního ruchu, kdy senioři mají zájem o pobyty, během kterých mohou poznávat, tvořit, učit se (Kotíková, 2013, s. 160). 12

Zájem o zdraví a zdravý životní styl se rovněž odráží v cestování seniorů. Tradičně oblíbené u této skupiny populace jsou lázeňské pobyty. Seniorům jsou nabízeny speciální pobyty, během nichž navštíví lázně, i když je nemají hrazeny zdravotní pojišťovnou. Populární jsou zejména pobyty na Slovensku a v Maďarsku, kde senioři navštěvují termální lázně. Ale i u ostatních pobytů je zřejmý zájem seniorů o zdravé stravování a pohyb, o udržení a zlepšení fyzické kondice (Kotíková, 2013, s. 160). Významným motivem účasti na cestovním ruchu seniorů je socializace, protože společenský aspekt cestování je velmi významný. Cestování je jednou z aktivit, které umožňují starším lidem překonat osamělost, cestování umožňuje navázat nebo udržovat kontakt s jinými lidmi tento motiv se zřetelněji projevuje u žen. Důležité jsou společné zážitky, sdílení společných emocí, společné prožívání (Kotíková, 2013, s. 160). 1.2. Cestovní kanceláře a agentury Trh cestovních kanceláří je podle odborné literatury nazýván trhem cestovního ruchu a cestovní kanceláře vystupují na tomto trhu jako subjekty, které zprostředkovávají vztahy mezi místně a časově oddělenou nabídkou a poptávkou [10]. Trh cestovního ruchu je tedy souhrn směnných vztahů mezi osobami prodávajícími zboží a služby cestovního ruchu a osobami kupujícími zboží a služby cestovního ruchu. Je tvořen stranou kupujících, prodávajících a cenou [11]. Segment seniorů je pro cestovní ruch velmi specifický. Senioři mají odlišné požadavky, než běžní účastníci cestovního ruchu a proto je i naprosto odlišná nabídka produktů pro tento segment. Cestovní kanceláře a agentury mohou při tvorbě svých produktů využívat podpůrných programů, ale také časového fondu seniorů, který je téměř neomezený. Nejčastějším zaměřením cestovních kanceláří a agentur při tvorbě produktu pro seniory je jejich zdraví (ozdravné pobyty, wellness) a poznávací zájezdy, které pomohou seniorům začlenit se zpět do společenského života. 1.2.1. Specifika podnikání na trhu cestovních kanceláří a agentur Trh cestovního ruchu má celou řadu zvláštností, které vyplývají především z charakteru potřeb návštěvníků a z charakteru služeb v cestovním ruchu (Ryglová a kol., 2011, s. 22). Mezi největší specifika na trhu cestovního ruchu patří pomíjivost, výrazná 13

sezónnost, mezinárodní charakter, vysoký podíl lidské práce a také fakt, že produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad [11]. Trh cestovního ruchu je tvořen objekty a subjekty cestovního ruchu. Mezi objekty cestovního ruchu řadíme služby, zboží a volné statky. Na druhé straně subjekty jsou tvořeny kupujícími, neboli účastníky cestovního ruchu a prodávajícími [11]. Nabídka cestovního ruchu je reprezentována souhrnem všech komponentů nutných k realizaci účasti na cestovním ruchu a k naplnění očekávání efektů. Předmětem nabídky jsou objekty cestovního ruchu. Jejich dominantními složkami jsou především atraktivity cílových míst cestovního ruchu, jejichž možnost využití zajišťuje vybavenost míst zařízeními cestovního ruchu v podobě stravovacích a ubytovacích kapacit a dalšími. Nedílnou součástí nabídky jsou služby cestovního ruchu. Služby cestovního ruchu můžeme charakterizovat jako vynaložení práce, při níž nevzniká hmotný výrobek, ale užitečný efekt [11]. Poptávka cestovního ruchu je projev potřeb účastníka cestovního ruchu podložený koupěschopností a zároveň ochota účastníků cestovního ruchu směnit určitě množství peněž za služby a statky cestovního ruchu. Nositelem poptávky je účastník cestovního ruchu, který se ho přímo účastní v zájmu reprodukce svých fyzických a duševních sil a za účelem uspokojení svých potřeb v oblasti rekreace, poznání a styku s lidmi. Charakter a rozsah poptávky je podmíněn charakterem, rozsahem a strukturou potřeb, které je možno účastí na cestovním ruchu uspokojit a které se v poptávce odrážejí [11]. 14

Obrázek 2: Grafické znázornění trhu cestovního ruchu S P vysoká cena B A E 1 S Vysvětlivky: P price, cena Q quantity, množství produktu/služeb S supply, nabídka D demand, poptávka E equilibrium, rovnovážná cena A trh kupujícího (S > D) B trh prodávajícího (S < D) nízká cena nedostatek D D 1 Zdroj: Linderová, Cestovní ruch základy a právní úprava, 2013 Q Podnikání v České republice v oboru cestovních kanceláří a agentur bylo velmi proměnlivé. K 31. 12. 2000 živnostenský registr České republiky evidoval 1329 cestovních kanceláří. Po nabytí platnosti nového zákona č. 159/1999 Sb., který zpřísnil podmínky pro provoz cestovních kanceláří (zejména zavedením povinného pojištění proti úpadku), se jejich počet snížil na cca 900, ale v roce 2009 jich bylo opět registrováno téměř 1400. Z databáze Ministerstva pro místní rozvoj vyplývá, že v České republice je evidováno 1064 aktivních cestovních kanceláří, tzn. Pojištěných proti úpadku (stav k 25. 1. 2011). Většina cestovních kanceláří patří mezi malé podniky (do 20 zaměstnanců), 85 cestovních kanceláří má více než 20 zaměstnanců a pouze tři cestovní kanceláře mají nad 250 zaměstnanců. Jsou to Čedok, Exim Tours a Firo-tour (Ryglová a kol., 2011, s. 61). Pro srovnání je v České republice jedna cestovní kancelář na cca 11 tisíc osob, zatímco v sousedním Německu je to cca 860 tisíc osob na jednu cestovní kancelář (působí zde kolem stovky velkých touroperátorů, kteří pokrývají většinu trhu). V zahraničí je trh cestovních kanceláří také pro spotřebitele mnohem více přehledný a důvěryhodný. 15

Cestovní kancelář Neckermann je s polečně s Thomas Cook, Aldiana, Bucher Reisen a Condor Flugreisen pod patronátem společnosti Thomas Cook Touristik GmbH, jež představuje v oblasti cestovního ruchu druhý největší koncern v Evropě a ve světovém měřítku zaujímá třetí místo. Svou hustou sítí 4000 poboček obslouží 13 milionů zákazníků ročně. Největší cestovní kancelář v Evropě TUI je vlastníkem více než 3500 cestovních agentur, 285 hotelů v 28 zemích světa, leteckých linek i lodí na okružní cesty (Ryglová a kol., 2011, s. 61). a) Cestovní kancelář Cestovní kancelář je základní provozní jednotka cestovního ruch, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování, organizování a zabezpečování služeb souvisejících s cestovním ruchem. (Jakubíková, 2012, s. 24) Cestovní kanceláře se často označují za velkoobchody, které v systému cestovního rchu stojí mezi producentem primárního produktu a maloobchodním prodejcem. Můžeme je však také považovat za producenty, zpracovávající suroviny, například místa v hotelích a letadlech, na produkt, který následně prodávají. Cestovní kanceláře přestavjí jediný pavý průmysl cestovního ruchu, který není pouhou podskupinou jiného průmyslu. Mají specifickou funkci v systému cestovního ruchu. (Swarbooke, Horner, 2003, s. 297) Podle 2 zákona 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů je provozovatel cestovní kanceláře podnikatel, který je na základě koncese oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy. Cestovní kanceláří je také osoba, která má v době podpisu cestovní smlouvy sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořící Evropský hospodářský prostor, než je Česká republika. Cestovní kancelář usazená na území jiného státu musí podnikat na základě oprávnění tohoto státu k provozování cestovní kanceláře a musí mít sjednané pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nebo být pro tento případ zajištěna, alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem. V rámci živnosti podle může cestovní kancelář nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, zprostředkovávat 16

prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.), zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; cestovní smlouva v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkován, prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. b) Cestovní agentura Cestovní agentura představuje prostředníka, který spojuje producenty např. cestovní kanceláře, hotely, aerolinie a další dopravce se zákazníky. V rámci své živnosti může cestovní agentura zprostředkovávat prodej zájezdů pro koncesovanou cestovní kancelář, prodávat vlastní jednotlivé služby a kombinace, které nejsou zájezdem (např. exkurze, výlety), zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro cestovní kancelář nebo jinou cestovní agenturu, případně pro jiné osoby, jako jsou např. dopravci, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod., organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat koncesované cestovní kanceláři (např. zájezdy za sportem apod.), prodávat věci související s cestovním ruchem např. vstupenky, mapy, tištěné průvodce, suvenýry apod. (Palatková, 2013, s. 27) 1.2.2. Produkt cestovních agentur V oblasti cestovního ruchu nalezneme mnoho definic produktu cestovního ruchu. Medlik a Middleton chápou produkt cestovního ruchu jako soubor aktivit a služeb, které tvoří zážitek z účasti na cestovním ruchu. Podle Kotlera je pak produkt cestovního ruchu něco, co je možné nabídnout na trhu za účelem využívání a spotřeby. Jedná se o zboží, služby nebo destinace, které uspokojí potřeby a přání zákazníků (Linderová, 2013, s. 68). Produkt cestovního ruchu tedy chápeme jako užitek vyplývající ze spotřeby statků a služeb, které nabízí destinace a produkují podniky v ní. Z ekonomického hlediska je produkt cestovního ruchu soubor statků a služeb, které požaduje a spotřebovává návštěvník v průběhu cestování a pobytu v destinaci. Produkt není možné předem 17

vyzkoušet a ovlivňují ho faktory, které nelze nebo jenom omezeně lze ovlivnit např. počasí, sezónnost, účastníci zájezdu apod (Linderová, 2013, s. 68 69). Cestovní kanceláře pak poskytují buď vlastní, nebo cizí produkt. Hlavním rozdílem v těchto produktech je organizace programů a celkové plánování zájezdu. Cestovní kancelář může nazvat zájezd jako vlastní produkt pouze tehdy, je-li organizace zájezdu vlastní činností cestovní kanceláře [12]. Podniky cestovního ruchu nabízejí své služby na trhu cestovního ruchu v podobě balíku služeb jako soubor služeb. Z pohledu návštěvníka cestovního ruchu se jedná vždy o soubor či balík jednotlivých služeb, které jsou spojeny podobně jako řetěz (Linderová, 2013, s. 69). Vlastním produktem cestovní kanceláře je zájezd (tabulka3). Zahrnuje informační a poradenské služby, rezervaci zájezdu, místní informace v destinaci, chování a profesionalitu delegáta a průvodce, kterou hodnotí zákazník, ubytování, stravování, místní dopravu, doplňkové aktivity a fakultativní výlety (Linderová, 2013, s. 72). Tabulka 3: Řetěz služeb cestovní kanceláře Před zájezdem V průběhu zájezdu Po zájezdu Informace Cesta do Místní stravování ubytování Místní Aktivity, Cesta z Aktivity rezervace destinace informace (delegát, doprava zábava, animace, destinace po návratu průvodce) fakultativní výlety +/- +/- +/- +/- +/- +/- +/- +/- +/- Zdroj: Ivica Linderová, Cestovní ruch: Základy a právní úprava, 2013 Poskytování jednotlivých služeb a přímý kontakt s hostem jsou nezbytné, protože každý host má specifické potřeby a přání. Host předpokládá, že dostane dobré služby jako protihodnotu za cenu, kterou zaplatil. Ačkoliv se zaměstnanci mohou chovat pohostinně a být taktní, je téměř nemožné vyhnout se příležitostné chybě nebo nedorozumění, tj. nepříznivé události. Jedná se o nedostatky v řetězu služeb, které vyvolávají nespokojenost hosta. Hosté mají tendenci zapamatovat si nepříznivé události a říkají o nich svým příbuzným a přátelům (Linderová, 2013, s. 72). Šíří tzv. zlé (illwill) nebo dobré jméno (goodwill) podniku či destinace. Šíření špatného jména může znamenat i ztrátu stálého zákazníka. Přitom je potřeba si uvědomit, že jen 18

přibližně 4 % nespokojených zákazníků si stěžují přímo v podnicích cestovního ruchu (Linderová, 2013, s. 72). Nespokojení zákazníci vyprávějí o své negativní zkušenosti v průměru deseti příbuzným, přátelům a dokonce cizincům. Přibližně 13 % z nich řekne o stížnosti dalším dvaceti lidem. O této negativní zkušenosti se může nakonec dozvědět až 1 560 dalších lidí. Platí, že řetěz služeb je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek, tj. spokojenost hosta ovlivňuje nejhorší služba (Linderová, 2013, s. 72). Zákon č. 159/1999 Sb. udává definici, že zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb (doprava, ubytování, jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu), je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc. Zájezdem podle tohoto zákona není kombinace služeb cestovního ruchu, která je prodávána jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání. Zcela specifickým problémem je nabídka nebo prodej léčebných apod. pobytů v lázeňských zařízeních. Tyto pobyty jsou na jedné straně z hlediska zákona a péči o zdraví lidu postaveny do jiného režimu než je zákon 159/1999 Sb. a zájezd, což odpovídalo původní náplni a organizaci skutečně léčebných pobytů. V posledních letech však tato zařízení čím dál častěji nabízejí a prodávají čistě komerční wellness pobyty, které jsou prakticky totožné s programy organizovanými wellness hotely apod. zařízeními nebo cestovními kancelářemi. Je nepřípustné, aby účastníci stejného typu pobytu měli různou právní ochranu podle různých právních předpisů. Proto se tyto pobyty rozčleňují na dva druhy: léčebné a ty ostatní. Léčebný pobyt ve státním i nestátním lázeňském zařízení ve smyslu zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů není zájezdem (i když zahrnuje kombinaci služeb cestovního ruchu jako je ubytování, stravování, nejvýše jednodenní výlety a kulturní programy; tyto další služby se chápou jako doplněk léčby), podstatným a určujícím znakem léčebného pobytu je lékařská péče. 19

Pobyt v léčebném zařízení, jehož součástí není léčebná péče pod lékařským dohledem, jehož nezbytnou součástí je vstupní a výstupní lékařská prohlídka, není léčebným pobytem, ale zájezdem. Relaxační a wellness pobyty nezahrnující služby lékaře plně naplňují definici zájezdu, a proto je nutno je za zájezd povařovat bez ohledu na to, který subjekt je nabízí a prodává činí-li tak podnikatelským způsobem. Tedy i lázeňské zařízení nebo hotel. (2) 1.2.3. Best practices produktů seniorského cestovního ruchu Evropská unie se snaží podporovat cestování znevýhodněných skupin obyvatel. Hlavním nástrojem této podpory je program Evropské komise CALYPSO, který je zaměřen na oblast sociálního cestovního ruchu (cestovního ruchu pro všechny). Vychází z předpokladu, že cestovní ruch by měl být dostupný všem bez výjimky. Zároveň akcentuje potenciál cestovního ruchu pro všechny v oblasti rozvoje mimosezónního cestovního ruchu. (Kotíková, 2013, s. 165) Cílem programu je umožnit lidem, kteří si to obvykle nemohou dovolit, cestovat po Evropě. Dalším cílem je pomáhat místním ekonomikám evropských států zvládat sezónní výkyvy v cestovním ruchu. (Kotíková, 2013, s. 166) Program CALYPSO obsahuje řadu dalších iniciativ, které jsou zaměřeny na podporu rozvoje cestovního ruchu pro všechny. Jednotlivé programy a projekty jsou zaměřené na podporu finančně nenáročného cestování a výměn mezi zúčastněnými zeměmi a konkrétními subjekty. Jedná se například o dílčí projekty a programy EST (European Senior Travellers). Tento projekt realizují Portugalsko, Polsko a Španělsko. Dále je to SOWELL (Social Tourism Opportunities in Wellness and Leisure activities). Na tomto projektu se podílí Francie, Španělsko, Itálie a České republika. A jako poslední FETE (First European Travel Experience). V tomto programu je zastoupena Belgie, Švědsko, Finsko a Německo (Kotíková, 2013, s. 166). Výraznou podporu sociálnímu cestovnímu ruchu věnuje Španělsko, které se orientuje zejména na seniory. Ve věku nad 65 let je ve Španělsku 4,4 mil. lidí, tj. 10,9 % populace patří mezi seniory. Podporou seniorského cestovního ruchu se zaobírají organizace Imserso (Instituto de mayores y servicios sociales, Institut pro seniory a sociální služby) a Europe Senior Tourism (Evropský seniorský cestovní ruch), na regionální a místní podpoře zase jednotlivé regiony (Linderová, 2010). 20

Ve Španělsku se považují za seniory osoby nad 60 let a důchodce, přitom v zemi existují hotely a lázeňské domy, jejichž cílovou skupinou jsou zejména senioři (Linderová, 2010). K nástrojům podpory seniorského cestovního ruchu ve Španělsku patří program Termalismo social pro seniory nad 65 let a ovdověné osoby nad 55 let. Dále Španělsko ze státního rozpočtu a rozpočtu autonomních regionů Baleárské ostrovy a Andalusie uhradí části nákladů na rekreační pobyt v hotelech v těchto oblastech. Zahraničním návštěvníkům poskytuje španělská vláda dodatečné slevy na rekreační pobyty a velmi důležitou podporou jsou iniciativy jednotlivých regionů (Linderová, 2010). Další zemí s rozvinutým sociálním cestovním ruchem, v rámci kterého podporuje seniorský cestovní ruch je Francie. K podpoře seniorského cestovního ruchu patří programy podpory ANCV (L Agence Nationale pour les Chèques-Vacances). Tento program podpory sociálně slabších občanů je určen k prolomení izolace starších osob a osob s nízkými příjmy. V rámci těchto záměru podporuje čtyři programy a to Senioři na dovolené, Projektové granty Dovolená, Burza solidární dovolené a Podpora zařazení cestovního ruchu. Druhým nástrojem podpory je Kodex sociálního chování a rodiny. Ten je zaměřený na rodinnou politiku, zdravotně postižené, seniory a imigranty. Nositelem kompetencí je stát, organizace sociální jistoty a imigrační úřad. Kodex upravuje činnost úřadů sociální pomoci, školek, starobinců, domovů pro hendikepované osoby, jejich financování apod (Linderová, 2010). Oproti výše zmíněným zemím na Slovensku není zpracovaná politika sociálního cestovního ruchu, ale využívají se zde ostatní podpory seniorského cestovního ruchu. Mezi tyto podpory patří státní příspěvek na rekreaci, který prostřednictvím Konfederace odporových svazů získala hotelová společnost Sorea s. r. o. Společnost poskytuje zvýhodněné pobyty pro seniory a občany nad 18 let pobírající invalidní důchod. Mezi další nástroje patří poukazy na lázeňskou léčbu a zlevněné cestovné v autobusové a železniční dopravě (Linderová, 2010). Pro podporu cestovního ruchu seniorů existuje v České republice poměrně široká škála možností. Jedná se zejména o podpory nabízené podnikatelskými subjekty v cestovním ruchu, jako jsou slevy poskytované dopravci, kulturními a společenskými organizacemi, cestovními kancelářemi a ubytovacími zařízeními. Dále je to státní podpora např. v rámci dávek státní sociální podpory a dávek sociální péče, kdy je možné získat 21

příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči. Další podporou ze strany podnikatelských subjektů je podpora ze strany zdravotních pojišťoven ve formě příspěvku na lázeňskou péči, která sice není podmíněná věkem, ale onemocněním, kdy většina seniorů nějakým druhem onemocnění v určitém věku trpí. A jako poslední je to podpora ze strany bývalých zaměstnavatelů (Petrů, 2008, s. 77 78). Jako podporu rozvoje cestovního ruchu seniorů lze chápat i organizaci specializovaného veletrhu FOR SENIOR a možnost výměny zkušeností seniorů s cestováním. Problematice seniorského cestovního ruchu se věnuje například specializovaný server www.tretivek.cz, který obsahuje mnoho návodů pro cestování seniorů a kromě rad pro cestovatele obsahuje též seznam cestovních kanceláří a ubytovacích zařízení, kteří poskytují seniorům slevy (Petrů, 2008, s. 78). 22

2. Analýza nabídky produktů cestovních kanceláří a agentur pro seniory v České republice 2. 1. Cíl a metodika zkoumání Cílem práce je analyzovat a zhodnotit nabídku produktů pro seniory v českých cestovních kancelářích a agenturách. V návaznosti na zvolený cíl jsme stanovili výzkumné otázky: - Jakou strukturu mají produkty cestovních kanceláří a agentur nabízené seniorům v České republice? - Jak se odlišují produkty určené seniorům od ostatních produktů cestovních kanceláří a agentur? Při zpracování práce jsme využili primární i sekundární zdroje dat. Sekundárními zdroji dat byla především knižní a časopisecká odborná literatura a odborné příspěvky publikované online. Primární data jsme získali analýzou nabídky vybraných cestovních kanceláří a agentur. Jednalo se zejména o subjekty, které se ve své nabídce zaměřují i na seniory. Výběr jsme prováděli náhodně na základě prezentace jednotlivých subjektů prostřednictvím jejich webových stránek, či webových portálů zaměřených na prodej zájezdů. 23

Tabulka 4: Zkoumané cestovní kanceláře a agentury Název cestovní kanceláře/agentury Sídlo CK Fischer, a. s. Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4 CK Delfín travel s.r.o. Biskupská 1754/3, 110 00 Praha 1 Quality Tours s.r.o. Mukařovská 1740/22, 100 00 Praha 10 CK ABC Tours spol. s r.o. Velká Michalská 186/5, 669 02 Znojmo Invia.cz, a.s. Senovážné náměstí 5, 110 00 Praha 1 Senior Agency Inex-cestovní kancelář s.r.o. Redok Travel s.r.o. Lískovec 183, 738 01 Frýdek Místek Divadelní 6/151, 301 20 Plzeň Náměstí Míru 19, 568 02 Svitavy OK-TOURS a.s. Jana Masaryka 39, 120 00 Praha 2 CA Dovln.cz Zdroj: Vlastní zpracování, 2015. Ruprechtická 319/16a, 460 01 Liberec Při zpracovaní práce jsme využili metody vědecké práce, a to metodu analýzy, metodu indukce a dedukce a metodu generalizace. 2.2. Produkty českých cestovních kanceláří a agentur pro seniory a jejich propagace V této části jsme si vybrali deset cestovních kanceláří. Jmenovitě CK Fischer, CK Delfín travel, CK Quality Tours, ABC Tours, CA Invia.cz, CA Senior Agency, Inex cestovní kancelář, Redok Travel, OK-TOURS a CA Dovln.cz. U těchto cestovních kanceláří a agentur jsme analyzovali jejich nabídku produktů pro seniory, jaké programy pro seniory poskytují, jaké používají prostředky k realizaci těchto projektů, s jakými institucemi spolupracují, cílové destinace nabízené seniorům, cenovou hladinu nabízených zájezdů a jako poslední také propagaci těchto produktů. Dle této analýzy jsme zjistili, že struktura balíčku, kterou nabízejí cestovní kanceláře je u všech velmi podobná. Seniorský balíček se skládá nejčastěji z letecké přepravy, ubytování v minimálně tří-hvězdičkovém hotelu, či v klubovém hotelu, místní přepravy z letiště 24

k hotelu a zpět, polopenze nebo plné penze, využívání služeb českého delegáta a průvodce v cílové destinaci, animačních programů a minimálně jednoho fakultativního výletu zdarma. a) CK Fischer. Cestovní kancelář Fischer, společně s partnerskou cestovní kanceláří Quality Tours, nabízí pobytové zájezdy v rámci jeho programu 55+. Tento program je vytvářen s ohledem na potřeby seniorů, je tedy kombinací cenově výhodných nabídek a hotelů, které plné splňují kritéria pro uspokojení potřeb právě této věkové skupiny. Tato nabídka souvisí zejména s požadavky na bezproblémový pohyb v rámci hotelu a cílové destinace, dostupnosti zdravotní péče a kvalitou poskytovaného servisu. Tato cestovní kancelář poskytuje česky či slovensky hovořícího delegáta v každé destinaci tohoto programu. Benefitem pro osoby starší 55-ti let je pak půldenní výlet v destinaci zdarma. Cílovými destinacemi programu 55+ jsou Španělsko, včetně ostrova Menorca a Itálie. Dalším programem cestovní kanceláře Fischer uzpůsobené pro seniory je program Fun & Active 55+. Tento program vychází z populárního produktu Fun & Active. Kombinuje dovolenou u moře s možnostmi poznání a programově i termínově je přizpůsoben cestování věkové skupiny starší 55 let. Základem produktu je doplnění klasického pobytu u moře o animační programy v češtině, které nabízejí možnosti nejrůznějších relaxačních a zábavních aktivit. Zájezdy v tomto programu jsou pořádány na začátku a na konci sezóny, kdy v destinacích převládá příjemné počasí a snižuje se i cenová náročnost těchto zájezdů. Cílovými destinacemi jsou Tunisko a Řecko. Cenová hladina zájezdů pro seniory se v cestovní kanceláři Fischer pohybuje od 11 990 Kč až po 17 190 Kč, Přičem6 všechny zájezdy jsou zajištěny leteckou přepravou. Cestovní kancelář Fischer své produkty propaguje především pomocí svých webových stránek, katalogů a prostřednictvím cestovních agentur, se kterými spolupracuje. Při výběru zájezdu pro seniory pak může pomoct velice široká základna poboček po celé České republice [5]. b) CK Delfín travel s. r. o. Cestovní kancelář Delfín travel je přímým specialistou na zájezdy pro seniory. Nabízí pobytové, poznávací i exotické zájezdy pro věkovou skupinu nad 55 let. Program Dovolená pro seniory 55+, který tato cestovní kancelář nabízí, navazuje na původní dotační programy španělské vlády. Delfín travel je také oficiálním partnerem španělského vládního programu Europe Senior Tourism. Tento 25