1 ÚVOD A CÍL PRÁCE... 7 2 METODIKA ZPRACOVÁNÍ... 8

OBSAH 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE... 7 2 METODIKA ZPRACOVÁNÍ... 8 3 TEORETICKÁ ČÁST... 9 3.1 CHARAKTERISTIKA NEPŘÍMÝCH DANÍ... 9 3.2 NEPŘÍMÉ DANĚ... 10 3.3 TEORIE SPOTŘEBNÍCH DANÍ... 12 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ NEPŘÍMÝCH DANÍ... 12 3.3.1 Všeobecné spotřební daně... 13 3.3.2 Spotřební daně... 14 3.3.3 Nepřímé daně a inflace... 15 3.4 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY... 15 3.4.1 Výhody a nevýhody DPH... 17 3.5 DAŇOVÁ INCIDENCE... 18 3.5.1 Daňový přesun na konkurenčních trzích... 19 3.5.2 Daňový přesun na trhu práce... 20 3.5.3 Přehled faktorů ovlivňujících daňový přesun a dopad... 21 3.5.4 Daňová incidence v modelech celkové rovnováhy... 23 3.6 NADMĚRNÉ DAŇOVÉ BŘEMENO... 24 3.6.1 Vznik nadměrného daňového břemene... 25 3.6.2 Vliv cenové elasticity na nadměrné daňové břemeno... 26 3.6.3 Nadměrné daňové břemeno a různé daně... 27 4 PRAKTICKÁ ČÁST... 29 4.1 METODICKÝ POSTUP... 29 4.1.1 Výpočet jednotlivých druhů alkoholu... 29 4.1.2 Výpočet minerálních olejů... 31 4.2 SLEDOVÁNÍ ZMĚN CEN ALKOHOLU V SUPERMARKETECH... 33 4.2.1 Sledování změn cen alkoholu v supermarketu Marina COOP... 33 4.2.2 Sledování změn cen alkoholu v obchodním domě Tesco... 36 4.2.3 Sledování změn cen alkoholu v supermarketu Interspar... 38 4.2.4 Shrnutí daňového dopadu na alkohol ve sledovaných supermarketech... 40 4.3 DOPADY ZMĚN CEN POHONNÝCH HMOT... 42 4.3.1 Faktory ovlivňující cenu pohonných hmot... 42 4.3.2 Vývoj průměrných cen pohonných hmot v rámci ČR... 45 4.3.3 Sledování změn pohonných hmot u čerpací stanice Euro Oil v Kyjově... 47 4.3.4 Sledování změn pohonných hmot u čerpací stanice Aral v Hodoníně... 49 4.3.5 Sledování změn pohonných hmot u čerpací stanice Shell v oblasti Brna... 51 4.3.6 Shrnutí daňového dopadu pohonných hmot... 53 5 ZÁVĚR... 55 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 57 7 PŘÍLOHY... 58 6

1 Úvod a cíl práce Důležitou součástí daňové soustavy České republiky jsou nepřímé daně. Nepřímé daně se dělí na daň z přidané hodnoty a daň spotřební. Daň z přidané hodnoty zatěžuje spotřebitele při zakoupení výrobků nebo služeb. V konečném důsledku dopadají na spotřebitele. Nepřímé daně jsou zdrojem peněžních prostředků pro veřejný rozpočet. Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma z oblasti nepřímých daní Sledování daňové incidence nepřímých daní v podmínkách ČR. Neboť každý člověk v každodenním životě přijde do styku se zbožím, které podléhá dani z přidané hodnoty a spotřební dani. Cílem mé práce je posouzení a vyhodnocení daňové incidence v podmínkách ČR se zaměřením na vybrané komodity a zvolené období. Toto posouzení se uskutečňuje v rámci subjektů ekonomického prostředí, a to u prodejců a konečných spotřebitelů. V rámci vyhodnocení využiji zákonů o spotřebních daních a daních z přidané hodnoty. Dále identifikuji celkové daňové břemeno a vyhodnotím následnou daňovou incidenci. Pro splnění tohoto cíle je zapotřebí následující postup: nejprve definovat subjekty, který se přímo či nepřímo týká daň z minerálních olejů neboť tato daň tvoří spolu s daní z přidané hodnoty větší část ceny pohonných hmot, jenž ovlivňuje spotřebitele, definovat subjekty, který se přímo či nepřímo týká daň z lihu, neboť tato daň tvoří spolu s daní z přidané hodnoty větší část ceny alkoholu, jenž ovlivňuje spotřebitele, získání potřebných dat k rozboru těchto změn od vymezených subjektů, identifikovat faktory ovlivňující daňovou incidenci a vývoj cen sledovaného sortimentu. 7

2 Metodika zpracování Zpracování této práce probíhalo v průběhu akademického roku 2005/2006 v následujících uvedených etapách. Zadání bakalářské práce prosinec 2005 Studium odborné literatury leden 2006 březen 2006 Konzultace s vedoucím bakalářské práce leden 2006 duben 2006 Zpracování teoretické části bakalářské práce leden 2006 únor 2006 Zpracování praktické části bakalářské práce březen 2006 duben 2006 Konečné zpracování a vyvázání květen 2006 Údaje potřebné ke zpracování této bakalářské práce zjišťuji z různých zdrojů. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V teoretické části, kde budu čerpat z odborné literatury a z platných zákonů. Pro praktickou část získám údaje na základě vlastního sledování a některé údaje budu čerpat z internetových stránek, a to z velké části stránek ČNB, CSC, AAA Auto a Petrol partner. Které budu využívat při výpočtu celkového daňového břemena, výrobní ceny a marže, konečné ceny pohonných hmot při natankování nádrže o objemu 42 litrů. A u alkoholu budu sledovat daňovou incidenci. Při zpracování bakalářské práce budu čerpat především ze zákona č. 353/2003 Sb., o spotřební daních a jeho pozdějších novelizacích. Při zpracování použiji metody standardně používané v odborných a vědeckých publikacích, jako jsou analýza, komparace, deskripce, dedukce a syntéza. Metodou analýzy budu zjišťovat stav české daňové legislativy. Metoda komparace budu uplatňovat v oblasti spotřebních daní. Definice daňového břemene a vývoj spotřebních daní a vývoj DPH a jejich změny zpracuji metodou deskripce a syntézy. Metodu dedukci budu uplatňovat hlavně v závěru práce. 8

3 Teoretická část 3.1 Charakteristika nepřímých daní Soustavu daní ČR upravoval zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní (v celkové podobě) od 1. 1. 1993. Tato soustava se výrazně lišila od předchozích zdanění. Její základní směry již akceptovaly podmínky vstupu České republiky do Evropské unie. Tento zákon byl zrušen k 31. 12. 2003 novelou zákona o spotřebních daní. 1. Současná daňová soustava byla vybudována s ohledem na dlouhodobý cíl České republiky do rámce zemí Evropského společenství Evropské unie. Tato skutečnost se odrazila ve volbě druhů daní i při stanovení sazeb a jiných náležitostí. 2. Důležitým krokem při přechodu na tržní hospodářství se stalo výrazné snížení úlohy státu v ekonomice, resp. jeho význam nyní spočívá ve vytvoření podmínek k rozvoji výroby, k podpoře exportu a v jiných oblastech. 3. Zavedením daně z přidané hodnoty a spotřebních daní se změnil poměr mezi přímými a nepřímými daněmi. Změnilo se celkové pojetí nepřímých daní, celková koncepce fiskální politiky státu vychází z postupného přesunu části daňového břemene do sféry nepřímých daní a taktéž se výrazně zvýšil podíl nepřímých daní na celkových příjmech. Daň z přidané hodnoty lze označit za páteř současné daňové soustavy, neboť nahradila v plném rozsahu předcházející daň z obratu, dovozní daň a dovozní přirážku. Spotřební daně zvyšují ceny jen u vybraných výrobků s cílem omezit (snížit) jejich spotřebu. 4. Důraz v daňové soustavě ČR je kladen zejména na zdaňování příjmů fyzických a právnických osob. Vedle nepřímých daní, kterými stát ovlivňuje spotřebu, mají daně z příjmů vliv na rozdělení důchodů. 5. Pojistné tvoří vlastní příjmovou základnu fondů sociálního zabezpečení, zdravotnictví a zaměstnanosti. Ze současné daňové soustavy byly vyloučeny platby týkající se pojistného na financování potřeb sociálního zabezpečení. 9

6. Díky koncepci stávající daňové soustavy došlo ke zvýšení váhy místních orgánů, což se odrazilo ve zvýšení jejich odpovědnosti při hledání zdrojů k financování svých potřeb. Daňová soustava ČR vychází z potřeby využit daně jako významného nástroje fiskální politiky k ovlivňování chodu ekonomiky. 7. Daňový základ je taktéž ovlivňován výší sazeb. [3] Nepřímé daně v České republice daní: Od daňové reformy z roku 1993 existují v České republice dva druhy nepřímých daň z přidané hodnoty, včetně daně při dovozu, daň spotřební. Daň z přidané hodnoty je stanovena procentní sazbou, kdy v zásadě zboží (vyjma uvedených v příloze zákona) jsou zdaňována základní daňovou sazbou a služby (kromě uvedených v příloze zákona) sníženou sazbou daně. Spotřební daně jsou uvaleny na pět skupin výrobků, jedná se o daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů, daň z tabákových výrobků. 3.2 Nepřímé daně Daně nepřímé postihují subjekt (poplatníka, spotřebitele) daně nepřímo, neboť se vybírají jako část ceny při výrobě nebo prodeji zboží a služeb, přičemž daňové břemeno nepadá na plátce daně, ale přesouvá se na spotřebitele v ceně finálních výrobku či služby. Do této skupiny daní patří daň z přidané hodnoty a spotřební daně. [5] 10

Spotřební daně lze někdy doplnit o spravedlnost redistribuce, která přináší menší umrtvenou ztrátu ze substituce práce volným časem než jinak ekvivalentní zdanění důchodů. Některé důchody zdanění unikají, a tak jsou diferenční spotřební daně např. na luxusní zboží jedinou možností určité redistribuce. Její objem je však značně omezen právě v důsledku vysoké elasticity substituce a velkého poklesu spotřeby luxusního zboží po zdanění. Diferenční spotřební zdanění vyvolává však nebezpečí nespravedlnosti vůči některým skupinám obyvatelstva. Například spotřební daně z vína by v České republice (při neexistenci daní z piva) diskriminovaly Moravany. Diferenční spotřební zdanění je administrativně velmi náročné. Existence každé další sazby na vybrané druhy zboží představuje neúměrný nárůst administrativních nákladů jak na straně státu, tak na straně plátců daně. Tak se navíc k problémům dosažení skutečně spravedlnosti neúměrně zvyšuje i neefektivnost. [2] V současné době ztrácí diferenční spotřební zdanění smysl i z jiného důvodu. Přestává totiž platit diferenciace spotřeby podle druhů zboží a služeb a je nahrazena diferenciací podle chráněných značek produkce. Dnes i střední nebo i nižší třídy mají možnost spotřebovávat stejné druhy zboží a služeb jako bohatí, což dříve nebylo možné. Navíc se ukazuje, že daně z tzv. luxusní spotřeby pak více dopadají právě na ty méně bohaté (což představují větší část jejich důchodů). Daně ze základních potřeb a dětského zboží jsou zase absolutním zvýhodněním pro bohaté, neboť ti nakupují všeho víc, i tohoto zboží. Chudší lidé napodobují spotřební vzory bohatých, a tak nakupují i zboží a služby chápané jako nadstandardní, avšak v nižších cenových relací (méně drahé značky nebo neznačkové). Z uvedených důvodů může mít nepřímé zdanění celkově jen doplňující nedistribuční funkci. 11

3.3 Teorie spotřebních daní Daně ze spotřeby se ukládají straně prodávající při transakcích týkající se prodeje běžné produkce. Prodejní daně na spotřební zboží jsou ekvivalentní daním, které by byly uloženy na nákupy domácností. Spotřební daně vycházejí ze strany užití. Daně z prodeje jsou daněmi na věc a neberou ohled na osobní příjmovou situaci spotřebitele, jako to umožňují důchodové daně formou úlev, slev a progresivních daňových sazeb. Všechny tyto daně se uvalují nepřímo na prodeje nebo na obraty výrobců a obchodníků, kteří je započítávají do ceny pro spotřebitele. Spotřební daně v dnešním pojetí byly nejdříve uvaleny na zboží a služby, jejichž spotřebu chtěl stát regulovat. Prvními nepřímými daněmi byly daň z benzinu a daň z alkoholických nápojů. Daň z benzinu byla vysvětlována jako kompenzace přímých výhod ze státních výdajů na stavbu dálnic a daň z likérů snahou státu vést občany ke snížení konzumace alkoholu. Ve 30. letech se však nepřímé daně rozšiřují prakticky na všechny poskytované statky na trhu, přičemž určitá skupina výrobků je vyjmuta ze standardního zdaňování běžnými sazbami a na tyto výrobky je uvalena vyšší daň. [2] Základní rozdělení nepřímých daní Spotřební daně se mohou od sebe lišit vymezením základny a místem výběru daně. Další rozdíl může vyplývat z toho, že některé daně se ukládají na jednotku produkce, jiné se určují jako procento z ceny výrobku. Jiné se ukládají na principu ad valorem. Tato forma daně je mnohem častější. Stanovení rozsahu velikosti daňové základny je podstatnou otázkou při zavádění této daně. Důležitá je rovněž volba místa, popř. míst výběru daně, jako základního faktoru efektivnosti správy daně v rámci zvolené daňové základny. Základní třídění nepřímých daní je na: všeobecné nepřímé daně, selektivní nepřímé daně (akcízy). [4] 12

Kromě hlediska velikosti okruhu zdaňovaných výrobků je dalším odlišným rysem obou typů daní skutečnost, že všeobecné nepřímé daně jsou stanoveny procentem z ceny, akcízy potom v naprosté většině případů jako daň jednotková. 3.3.1 Všeobecné spotřební daně Všeobecné daně z prodeje jsou rovněž nazývány obratovými daněmi, neboť by měly být uloženy na celý obrat jednotlivých ekonomických subjektů a měly by postihovat všechny výdaje spotřebitelů. Problémem je, zda by se daň měla vybírat najednou, či postupně, v jaké části životní dráhy výrobku, zda pouze při finálním prodeji, nebo podle toho, jak se výrobku přidává hodnota každým následujícím zpracováním. Jednotlivé typy daní znázorňuje obrázek č. 1. Obrázek č. 1.: Rozdělení všeobecných daní ze spotřeby Všeobecné daně spotřební obratové jednorázové (jednofázové) vícefázové (vícefázové) daň výrobková daň z maloobchodního obratu daň duplicitní (kaskádová) daň neduplicitní (nekaskádová) daň z velkoobchodního obratu Pramen: [4] 13

Jednorázové daně jsou na komoditu uvaleny jen v jedné fázi její výroby a distribuce, jejich základ tvoří hrubý obrat. Pokud se jedná o vyskladnění výrobku od výrobce do velkoobchodu, hovoříme o výrobkové dani. V případě uvalení daně při přechodu výrobku z velkoobchodu do maloobchodu se jedná o velkoobchodní daň z obratu, je-li zdaňována fáze prodeje výrobku z maloobchodu konečnému spotřebiteli, jde o daň z maloobchodního obratu. Daně více fázové jsou ukládány ve všech částech výroby a prodeje komodity. Pokud se vybírají bez možnosti plátců odpočítat si z celkové daňové povinnosti částku daně, kterou zaplatili v nakoupeném materiálu či polotovaru, jedná se o daň z obratu. V případě možnosti odpočtu daně hovoříme o dani z přidané. 3.3.2 Spotřební daně Podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, přešla správa spotřebních daní od 1. 1. 2004 na celní orgány. Aktuální registr plátců spotřebních daní zpracovává celní správa. Změny, resp. zvýšení sazeb spotřebních daní se v řadě případů projevuje poklesem odbytu u malých a středních podniků. Spotřební daně byly ve formě pevné sazby na jednotku množství uvaleny na pohonné hmoty, cigarety a tabákové výrobky, pivo, víno, líh a lihoviny. Jednalo se téměř stejné komodity, u nichž je spotřební daň vybírána v rámci států EU. [3] Obecně je to daň výnosově silná a stabilní, zatěžuje zboží s nízkou elasticitou poptávky. Hlavním cílem v souvislosti s harmonizací bylo dosáhnout úrovně minimálních sazeb, jež jsou závazné pro státy Evropské Unie. S cílem omezit daňové úniky se povinně začaly označovat cigarety a minerální oleje, bylo zavedeno zdanění lehkých a velmi lehkých topných olejů s návratem daně z olejů použitých pro výrobu tepla. Na podporu zemědělství byl obdobný mechanismus vrácení zaveden i v případě tzv. zelené nafty. Celní zatížení v průběhu 90. let klesalo na základě skutečnosti, že téměř 70% dovozu zboží 14

je ze země EU a rovněž v souvislosti s plněním tzv. asociačních dohod o přistoupení ČR do Unie. 3.3.3 Nepřímé daně a inflace Míra, s jakou bude inflace působit na nepřímé daně, se bude odvíjet od jejich konstrukce. V optimálním případě růst cenové hladiny neovlivní všeobecnou nepřímou daň. Ta je daní ad valorem, její sazba je procento z ceny, a proto spolu s růstem cen její výtěžnost rovněž poroste. V případě, že se zvyšují adekvátně i příjmy poplatníků, daňová základna se výrazněji nezmění a není tedy potřeba větších vládních zásahů, které by inflaci u všeobecné spotřební daně zohledňovaly. [4] U selektivních spotřebních daní, které jsou stanoveny absolutní částkou na měrnou jednotku zboží, je naopak novelizace jejich zákona spočívající v jejich zvýšení v podmínkách růstu cen oprávněna. Váha spotřební daně by totiž při inflačním růstu ceny zdaňovaného zboží reálně klesala a mohlo by dojít k poklesu relativní ceny zboží vůči ostatním komoditám. Státní rozpočet by navíc získal i při vysoké inflaci stejné nominální inkaso ze spotřebních daní. 3.4 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty (DPH) reprezentuje v nové daňové soustavě ČR společně se spotřebními daněmi kategorie nepřímých daní a stává se jedním z rozhodujících článků této daňové soustavy. V porovnání s jinými typy nepřímých daní se DPH vyznačuje celou řadou předností. V současnosti se uplatňuje ve více než padesáti zemích světa. [3] 15

Předností DPH lze shrnout do několik bodů: Všeobecná daňová povinnost se vztahuje na všechny aktivity (s výjimkou osvobození), které se stávají předmětem podnikatelské činnosti bez ohledu na formu podnikání. Plátce daně zatíží DPH pouze tu část hodnoty, kterou k výrobku nebo službě sám přidal. Výhodou DPH je rovněž její transparentnost. Přehledně lze sledovat a stanovit okamžité daňové zatížení služby, polotovaru nebo hotového výrobku. Tato skutečnost významně omezuje možnost daňových úniků. [3] Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tím to zákonem jsou plátci DPH jako fyzické a právnické osoby, které uskutečňují ekonomickou činnost. Ekonomickou činností se rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlních činností a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců, a to vykonávané za účelem získání příjmů. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Na základě 2 zákona předmětem daně je dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo převod nemovitosti v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku. Poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku. Pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani. Dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. 16

Od 1. 5. 2004 platí v České republice dvě sazby DPH (5 a 19 %). Navrhované snížení limitu pro povinnou registraci plátců DPH může zapříčinit snížení konkurenceschopnosti malých podniků. Nulová sazba DPH v České republice neexistuje. Daň z přidané hodnoty je z hlediska příjmů státního rozpočtu jednou ze stěžejních daní, neboť se na daňových příjmech státního rozpočtu podílí zhruba 34%. [3] 3.4.1 Výhody a nevýhody DPH Ve prospěch daně z přidané hodnoty oproti daním z obratu i proti ní jsou uváděny mnohé argumenty. V současné době však ve světě převažují kladné názory. Zdůrazňovány jsou zejména tyto výhody: neutralita, snadná použitelnost v mezinárodním obchodě, transparentnost, výnosnost pro státní příjmy, odolnost vůči daňovým únikům. [4] Daň je neutrální vzhledem k volbě spotřebitelů, výrobců a umožňuje zdanit spotřebu domácností s vyloučením výrobních vstupů. Technika daně umožňuje, aby konečný podíl daně v ceně zboží nebo služby odpovídal zákonné sazbě. Nediskriminuje tedy žádným způsobem komodity s vyšším počtem stupňů zpracování nebo s různými podíly spotřebitelské ceny k ceně velkoobchodní nebo výrobní. V souvislosti s rozvojem mezinárodního obchodu zejména v posledních desetiletích stoupá význam omezení daňových distorzí v mezinárodním obchodě a DPH. Technika daně umožňuje vývoz bez daně, takže jsou zmíněné distorze odstraněny v nejvyšší možné 17

míře. To je i jeden z důvodů nutnosti zavést daň z přidané hodnoty v zemích intenzivně obchodujících se zeměmi s touto daní. Transparentnost daně spočívá především v tom, že vylučuje jakoukoliv nahodilost (teoreticky je zdaněn každý prodej) a zdaňuje jak služby, tak zboží. Jde zároveň o jakou si čistou daň, protože dodavatel odvádí státu jen tu část daně, která připadá na jeho přidanou hodnotu. V zemích, kde je DPH zavedena, tvoří její výnosy jeden z největších příjmových kanálů veřejných rozpočtů, což je dáno zejména její všeobecností. Systém daně, pokud je dobře promyšlen a důsledně realizován, nutí k daňové disciplíně a účinně zabraňuje daňovým únikům K nevýhodám DPH patří poměrně značná administrativní náročnost spojená se systémem její evidence, její přímá vazba na možnost ovlivnit cenovou hladinu a jednorázové problémy spojené s jejím zavedení. Další negativa DPH vyplývají z její (jinak kladně chápané) všeobecnosti a univerzálnosti. Tím, že je obsažená v cenách jak zboží tak služeb a že je tvořena na všech úrovních zpracování, má velký vliv na cenu komodit na trhu. Obava se zvýšení inflace ještě vzrůstá v případě samotného zavedení DPH. Někteří odpůrci nové daně upozorňují na nebezpečí spojené s možností růstu inflace po zavedení daně. Argument se opírá o fakt zvýšení výnosu daně oproti dani z obratu a hrozbu zvýšení spotřebitelských cen. [3] 3.5 Daňová incidence Daň dopadá na subjekty dvěma způsoby: ze zákona tzv. zákonný dopad daně, skutečně (po daňovém přesunu) tzv. skutečný neboli efektivní dopad daně. [2] 18

Z hlediska daňové praxe je důležitý dopad zákonný, neboť subjekty jsou povinny daň řádně a včas platit, jinak se vystavují nebezpečí sankcí. Z hlediska ekonomického je důležitý efektivní dopad, determinující ceny, outputy a důchody. Efektivní dopad se týká pouze jednotlivců. Daně placené společnostmi ve svém konečném důsledku dopadají vždy na jednotlivce. Daň placená subjektem, jednotlivcem či společností může být přesunuta dopředu nebo dozadu. Přesuny se realizují na trzích výrobků, faktorů či kapitálu, a to buť dopředu (na kupujícího na trhu) nebo dozadu (na prodávajícího na trhu). Přesun může být částečný, plný (stoprocentní) nebo dokonce i více než stoprocentní. Pokud přesunu vůbec nedojde, říkáme, že je nulový. Jedna daň může být přesunuta zároveň dopředu i dozadu a subjekt, na nějž se daň přesune, může ji opět přesunout na jiné subjekty. Tak dochází po uložení daně k procesu postupného přesouvání daně stále dál od zdaněného subjektu. Nepřímé přesuny jsou však už méně významné, neboť např. 30% přesun daně, provedený dvakrát za sebou, znamená již jen 9% přesun původní daně na třetí subjekt a s delším časovým zpožděním. V důsledku známého jevu z mikroekonomie, jímž je křížová elasticita poptávky a nabídky, může docházet i ke křížovému přesunu daně, kdy daň uložená na jednom trhu sníží nebo zvýší ceny na jiném, a tak se přesune do jiné oblasti ekonomiky. Jako příklad se nejčastěji uvádí daň z úroků z obligací, přesouvaná na držitele státních obligací, u nichž jsou úroky osvobozeny od daně. Konkurence na trhu obligací způsobuje v podstatě vyrovnání čistých úroků (v jejich výši je pouze zohledněno riziko, případně likvidita obligace) u soukromých a státních obligací. [2] 3.5.1 Daňový přesun na konkurenčních trzích Velikost daňového přesunu (podíl přesunuté daně) na konkurenčním trhu závisí na cenových elasticitách poptávky a nabídky, neboť jsou to právě ony, kdo určují sklon 19

křivek v jednotlivých bodech a taktéž rozdělení daňového břemene mezi subjekty na trhu. Absolutní velikost přesunuté daně závisí navíc na velikosti daně. Pokud je elasticita poptávky nulová, kupující trvá na stejném množství zboží při jakékoliv ceně a prodávající může cenu zvýšit o celou daň. Dojde ke stoprocentnímu přesunu daně. Nízkou elasticitu poptávky mají, jak víme, základní životní potřeby (potraviny apod., ale také alkohol a tabák). U těchto komodit se uskutečňuje velký přesun spotřebních daní (také daně z přidané hodnoty) na spotřebitele. Zatím co u potravin je tento fakt předmětem kritiky již po staletí, tabák a alkohol jsou tradičně oblíbenými předměty akcízů, neboť se považuje za spravedlivé a výchovné postihovat jejich spotřebitele. [2] Při nekonečné elasticitě poptávky nesou celou daň prodávající, neboť na jakékoliv zvyšování ceny reagují kupující nekonečně pružně snížením požadovaného množství. Cena na trhu se nemění, ale čistá cena pro prodávajícího klesla přesně o jednotkovou daň. Velkou elasticitu poptávky mají luxusní předměty, takže jejich zdanění doléhá převážně na výrobce. 3.5.2 Daňový přesun na trhu práce Stejně jako na trhu zboží dochází k přesunu i na trzích výrobních faktorů a trzích kapitálových. Trhem práce je však specifickým trhem výrobních faktorů a je zajímavý z hlediska přesunu a dopadu dvěma vlastnostmi: cena práce, křivka nabídky práce. [2] Cena práce je v důsledku kolektivního vyjednávání nepružná směrem dolů. To znamená, že při zdanění práce má zaměstnavatel jen nepřímé možnosti přenést daň na zaměstnance formou nižších mezd. Jeho možnosti jsou omezené na snížení tempa růstu mezd. Rozhodně nedojde k poklesu reálných mezd okamžitě. 20

Křivka nabídky práce může být zpětně zahrnuta (mzda roste s množstvím odpracovaných hodin až do doby, kdy další odpracované hodiny jsou pro zaměstnance dražší než mzda, kterou za ně pobírá, a tak nastává substituce mzdy volným časem). Zdanění mzdy snižuje poptávku po práci. To způsobí zvýšení nabídky práce. Větší nabídka práce má za následek takové stlačení mezd, že rozdíl mezi původní mzdou a sníženou mzdou je větší než daň. Jedná se o neúnosný přesun, kdy je daň přesunuta o víc než 100%. Nyní je cena práce pro zaměstnavatele ještě nižší, než byla před zdaněním mzdy. Avšak je nutné si uvědomit, že k takovému procesu může dojít jen za delší časový úsek, nikoliv během krátké doby po uvalení daně. [2] 3.5.3 Přehled faktorů ovlivňujících daňový přesun a dopad Po shrnutí veškerých poznatků můžeme rozdělit faktory určující velikost přesunu následovně: elasticitu nabídky, elasticitu poptávky, charakter trhu ( konkurenční, monopolní nebo oligopolní). [2] Dalšími významnými faktory daňového přesunu a dopadu jsou: významnost zdaněného trhu, otevřenost ekonomiky, časový faktor. [4] Pokud uvažujeme nepřímé dopady daně na ostatní trhy, je velikost zdaněného trhu dalším faktorem ovlivňujícím skutečný dopad daně. Změny na malém trhu, tj. změny v outputu, v cenách, a následné změny v množství použitých výrobních faktorů a investičních fondů nebudou mít pozorovatelný vliv na nabídku a poptávku na ostatních 21

trzích. Pro pozorování daňového přesunu a dopadu na zdaněném malém trhu využívá jen analýzu daného trhu analýza dílčí. [2] Však zdanění velkého trhu nastává širší působení tohoto procesu. Zde si již nevystačíme s dílčí analýzou, ale musíme ji vztáhnout na ostatní odvětví. Daňový přesun a skutečný daňový dopad závisí na elasticitě poptávky a nabídky. Čím je ekonomika otevřenější, tím jsou elasticity poptávky a nabídky vyšší (ceteris paribus). Pružnější je nabídka výrobních faktorů včetně práce faktory se totiž při změně ceny mohou přesouvat do zahraničí. Pružnější je poptávka po domácích produktech uživatelé při zvýšení jejich cen přesunou svou poptávku na cizí výrobky. Skutečnou změnu daňového dopadu při otevření ekonomiky nelze jednoznačně identifikovat, neboť se stává elastičtější jak nabídka, tak i poptávka. U určitého trhu záleží, která změna převáží. Jestli změna v nabídce nebo v poptávce. Faktor času ovlivňuje pružnost nabídky a poptávky vzhledem k jeho délce. Nebo-li čím je časové období delší, tím je nabídka a poptávka pružnější. V krátkém období jsou mnohé faktory nezměnitelné. Není možné okamžitě přesunout kapitál z odvětví do odvětví, změnit profesi či spotřební zvyk. Platí, že každou daň okamžitě nese spíše její zákonný poplatník či plátce než ostatní subjekty. U daních spotřebních (i u daně z přidané hodnoty) však dochází k přesunu dopředu v cenách zpravidla okamžitě, někdy dokonce již při ohlášení budoucí změny. Je-li oznámeno zamýšlené zvýšení spotřební daně od určitého dne, často dochází k růstu cen dokonce už před tímto datem. Jedná se o jev zvaný oznamovací efekt daně. Dlouhodobě je však daň stále více přesouvána na spotřebitele a další. Takže uložená daň ze zisku je nejprve v odvětví nesena investory, spotřebiteli a nakonec dodavateli výrobních faktorů do daného odvětví. Faktor času tedy ovlivňuje daňový přesun na určitém trhu, elasticitu nabídky a poptávky daného trhu a také přesuny z jednoho trhu na další. Čím delší časový úsek, tím je větší možnost přesunu daně na vzdálenější trh. 22

Ramseyovo daňové pravidlo Podle tohoto pravidla by bylo nejvhodnější zatížit nejvíce zboží a služby, které jsou nabídkově a poptávkově nejméně elastické (např. voda, elektrická energie, potraviny, přírodní bohatství). Uplatnění tohoto pravidla v praxi vyspělé tržní ekonomiky je dnes velmi problematické, neboť v sociálně orientované tržní ekonomice je daňová politika nucena najít určitou harmonii mezi střetáváním zájmů na straně efektivnosti a politicky přijatelnou úrovní spravedlnosti zdaňování. [5] 3.5.4 Daňová incidence v modelech celkové rovnováhy Modely daňové incidence v podmínkách celkové rovnováhy byly v počátku zaměřeny na daně důchodové. Především to byly důchodové daně společností, které při svém vlivu na celou ekonomiku patří mezi významné a sledované. Také jejich přesun se uskutečňuje dopředu i dozadu, což u některých daní důchodového typu sledujeme jen zanedbatelné míře. Model se dělí v rámci sektoru korporací na sektor korporativní a nekorporativní. Vlastníci výrobních faktorů jsou rozděleny na vlastníky práce a kapitálu, a dělení na spotřebitele je dáno podle zdaněného či nezdaněného sektoru, v němž spotřebitelé nakupují. To zajišťuje sledování daně, jak v sektoru zdaněném, tak i v sektorech, na které byla daň přenesena. Charakter většiny modelů daňového dopadu je krátkodobý, neboť nabídka kapitálu a práce je považována za neměnnou. Tyto modely se nevztahují na tvorbu kapitálu a změny množství práce, což rovněž znemožňuje zkoumání daňových efektů na jejich tvorbu. Avšak model je i dlouhodobého charakteru, pokud bereme v úvahu nastolení celkové rovnováhy. To vyžaduje delší časový úsek (přizpůsobení se výrobců a spotřebitelů na trzích). Všechny modely dopadu daní založené na teorie celkové rovnováhy vycházejí z obecného Harbergerova modelu základního modelu incidence daně ze zisku společnosti 23

A. Harbergera. Tento model rozděluje ekonomiku na dva sektory: korporativní vyrábějící zboží X, a nekorporativní vyrábějící zboží Y. V každém sektoru se využívají dva faktory: práce L a kapitál K. Oba sektory jsou dokonale konkurenční, a výroba v nich se řídí Cobb-Douglassovou funkcí, která je homogenní prvního stupně. [2] Proměnlivé množství výrobních faktorů není ovlivněno daněmi a samotné faktory existují v neměnném množství a jsou plně využity. V tom to okamžiku nastává rozpor, protože pokud analyzujeme celkovou rovnováhu, děje se tak v dlouhodobém časovém úseku. Pak na faktory působí daně a množství faktorů se tak mění. Poptávka po každém faktoru závisí na jeho relativní ceně a na důchodu kupujících. Konečná poptávka bude tudíž po zdanění záviset na tom, jak spotřebitelé zareagují na změnu svého disponibilního důchodu, na tom, jak se změní ceny a jakým způsobem vláda použije daňového výnosu. Předpokladem je, že vláda použije výnosu k vyrovnání redukce poptávky po zboží X a Y. Model, s jehož pomocí vypočítáme daňové břemeno nesené vlastníky kapitálu jako závislé proměnnou na cenových elasticitách poptávky, na elasticitách substituce mezi faktory, počátečních podílech práce a kapitálu v odvětvích a na velikosti jednotkové daně z kapitálu se nazývá Harbergerův vzorec. Tento vzorec v základní podobě nevyjadřuje jakou daň nesou jednotlivé skupiny poplatníků, ale rozděluje celkové břemeno mezi kapitál a práci. Daňové zatížení se úměrně odvíjí od vlastnictví kapitálu, přičemž spotřebitelé daň nenesou. Pro vyšší použitelnost v praxi byl proto základní Harbergerův vzorec rozšířen jak na více sektorů či zavádění ostatních daní do systému, tak i o skupiny spotřebitelů podle různých struktur poptávky. 3.6 Nadměrné daňové břemeno Toto vychází se zkoumání účinků uvalení daně na trh, kdy pod vlivem samotné existence daně dochází k ekonomické ztrátě účastníků trhu, která není kompenzována ziskem jiných ekonomických subjektů. Tuto ztrátu nazýváme nadměrným daňovým 24

břemenem. Nadměrné daňové břemeno tak představuje další náklad výrobců a spotřebitelů spojený s existencí daní, který na rozdíl od samotné daně není ziskem veřejných rozpočtů, ale je utopen uvnitř ekonomiky a vyplývá ze samotného tržního mechanismu. [4] 3.6.1 Vznik nadměrného daňového břemene Nadměrné daňové břemeno a jeho vznik se nejlépe vysvětlí známým příkladem z daňové historie Anglie. V 18. a dřívějších stoletích se ještě nezdaňovaly osobní důchody a zisky podniků, ale platily se výnosové daně podle určitých zástupných znaků, neboť přesné výnosy ze živností apod. bylo nemožné zjistit. V Anglii byla zavedena nejprve daň z krbů, které v té době představovaly poměrně vysoký životní standard, a počet krbů v domě vyjadřoval platební schopnost majitele. Později vznikla daň z oken. Po jejím zavedení se však počet oken snížil, lidé stavěli domy s menším počtem oken, a dokonce zazdívali okna již existující, aby se vyhnuli dani. Tento jev se označuje ztráta mrtvé váhy, neboli nadměrné břemeno daně. [1] Vztah mezi nadměrným daňovým břemenem, daňovým břemenem a vládním výnosem lze schematicky zapsat: Nadměrné daňové břemeno = daňové břemeno výnosy státu Nadměrné břemeno daně vzniká jako důsledek distorze v cenách statků způsobené daní. Pro prodávajícího znamená daň snížení užitku z prodeje mezní jednotky, pro kupujícího růst mezních nákladů na pořízení zdaněného statku. Subjekty se snaží dosáhnout nové rovnováhy a znovu vyrovnat mezní užitky ze svých transakcí. V důsledku klesající funkce mezního užitku v závislosti na množství dosáhne subjekt vyrovnání mezních užitků tak, že sníží množství zdaněného statku (tj. nastane substituce). Následující graf 1 zobrazuje nadměrné břemeno. 25

Graf č. 1: Nadměrné daňové břemeno Pramen: [1] Protože nadměrné daňové břemeno snižuje celkový užitek poplatníků a znamená absolutní ztrátu, je důležité vědět, jaké faktory ovlivňují jeho velikost; a tuto znalost by měla vláda využívat při svém rozhodování o daňových záležitostech. Efekt substituční a důchodový Substituční efekt znamená, že poplatník je odrazen od zdaňovaného statku (zazdívání oken). Jediná daň bez substitučního efektu je daň paušální, které se poplatník žádnou změnou svého chování nemůže vyhnout. Důchodový efekt znamená snížení užitku poplatníka v důsledku daně. Tento efekt mají všechny daně. 3.6.2 Vliv cenové elasticity na nadměrné daňové břemeno Rovněž velikost nadměrného břemene a jeho rozdělení mezi jednotlivé účastníky trhu bude záviset na cenových elasticitách poptávky a nabídky. Tato skutečnost dokumentuje, 26

že opět je pro vznik nadměrného daňového břemene lhostejné, zda bude normativně plátce daně výrobce či spotřebitel. Další situace vzniká, kdy by jedna ze stran tržního mechanismu měla nekonečně vysokou cenově elastickou nabídku, či poptávku. V tom to případě by tento účastník trhu nenesl žádné nadměrné daňové břemeno, celkové nadměrné daňové břemeno by bylo shodné s nadměrným daňovým břemenem výrobce, resp. kupujícího. Přesto však v obou případech nadměrné daňové břemeno existuje. [4] Čím je cenová elasticita jednoho z účastníků transakce nižší, tím klesá hodnota nadměrného daňového břemene. Při nulové elasticitě nabídky resp. poptávky nadměrné daňové břemeno nevznikne. 3.6.3 Nadměrné daňové břemeno a různé daně Velikost nadměrného daňového břemene je funkcí substitučního efektu. Různé daně vyvolávají substituci mezi různými statky a činnosti jedinců. Následující tab. č. 1 dává přehled o tom, v čem spočívá substituční efekt u nejdůležitějších daní. Tab. č. 1: Substituční efekt daní Daň paušální důchodová ze mzdy spotřební selektivní spotřební všeobecná z kapitálových výnosů Substituce mezi žádná substituce důchodem (spotřebou) a volným časem současnou a budoucí spotřebou prací (spotřebou) a volným časem různými druhy zboží spotřebou (důchodem) a volným časem současnou a budoucí spotřebou úsporami a spotřebou současnou a budoucí spotřebou Pramen: [2] 27

Daň, která by neměla přinášet žádnou neefektivnost (pomineme-li daň paušální), by musela zahrnovat nejen důchod či spotřebu, ale také volný čas, aby se jí nebylo možno vyhnout žádnou substitucí. U jednotlivého poplatníka můžeme břemeno daně analyzovat pomocí tzv. indiferenční analýzy, známe rovněž z mikroekonomické teorie. Podrobnější analýza pomocí křivek rozpočtového omezení a křivek indiference poplatníka umožňuje posoudit jeho celkový užitek při daních přímých a nepřímých. Předpoklady analýzy jsou: perfektní konkurence, neexistence externalit, nabídka výrobních faktorů je konstantní a faktory jsou stále plně využity, výnos pro stát a jeho výdaje nezávisí na druhu daně, předpokládáme tzv. typického poplatníka neboli že všichni jednotlivci mají stejný důchod, stejné zvyky, preference. [2] 28

4 Praktická část 4.1 Metodický postup Základním předpokladem sledování daňové incidence je nezbytné zjištění sazeb daně za rok 2005 a 2006. Pokud by se sazby změnily, pak by se spočítal jejich rozdíl. V našem případě se daňové sazby jak jsou uvedeny v tab. č. 2 nezměnily. Tedy tento rozdíl mezi rokem 2005 a 2006 je nulový. V případě alkoholu vybereme daňovou sazbu vztahující se na líh obsažených ve výrobcích. Tato položka představuje alkohol s obsahem lihu do 80% zahrnující všechny vybrané druhy alkoholu. Základem daně je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 C zaokrouhlené na dvě desetinná místa. Jsem přepočítala na objemové jednotky v litrech a množství alkoholu v %. Tab. č. 2: Sazby daně z lihu 2005 a 2006 Kód nomenklatury Text Sazba daně 2005 2006 líh obsažený ve výrobcích uvedených 2208 pod kód nomenklatury 26 500 Kč/hl 26 500 Kč/hl 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení Pramen: [6] 4.1.1 Výpočet jednotlivých druhů alkoholu Becherovka 0,5 l Becherovka je 100% přírodní, tradiční a vysoce kvalitní alkoholický nápoj. Patří mezi oblíbené české alkoholické nápoje. Tento produkt je bez jakýchkoliv chemických konzervačních látek, umělých barviv a emulgátorů. Vyrábí se z kvalitního lihu a přírodního 29

cukru, karlovarské vody a velmi specifické a harmonické směsi bylinek a koření. Jedná se o produkt společnosti Jan Becher Karlovy Vary. Výpočet daňové sazby za rok 2005 a 2006 V = 26 500 Kč.hl -1 (sazba daně) Následující výpočet je zaměřen na požadované objemové jednotky. 265 Kč.l -1 * 0,5l = 132,50 Kč.0,5.l -1 Konečný výpočet je zaměřen na 38% množství alkoholu. 132,50 Kč.l -1 * 0,38 = 50,35 Kč.0,5.l -1 Fernet Stock 0,5 l, Božkov Tuzemský 0,5 l Fernet Stock se řadí mezi hořké bylinné lihoviny. Základem produktu je čtrnáct bylinek, které pochází z celého světa. Božkov Tuzemský se prodává 37,5%. Jedná se o produkty společnosti Stock Plzeň Božkov. V = 26 500 Kč.hl -1 (sazba daně) Následující výpočet je zaměřen na požadované objemové jednotky 265 Kč.l -1 * 0,5l = 132,50 Kč.0,5.l -1 Konečný výpočet je zaměřen na 40% množství alkoholu. 132,50 Kč.l -1 * 0,40 = 53,- Kč.0,5.l -1 V = 26 500 Kč.hl -1 (sazba daně) Následující výpočet je zaměřen na požadované objemové jednotky. 265 Kč.l -1 * 0,5l = 132,50 Kč.0,5.l -1 Konečný výpočet je na 37,5% množství alkoholu. 132,50 Kč.l -1 * 0,375 = 49,69 Kč.0,5.l -1 30

Stará Myslivecká 0,5 l Stará Myslivecká patří mezi ostatní lihoviny. Nejdůležitější složkou je francouzský vinný destilát a harmonicky sladěné výluhy z hrozinek, švestek, meruněk, hrušek, jablek a bylin. Jedná se o produkt společnosti Krásné Březno Ústí nad Labem. V = 26 500 Kč.hl -1 (sazba daně) Následující výpočet je zaměřen na požadované objemové jednotky. 265 Kč.l -1 * 0,5l = 132,50 Kč.0,5.l -1 Konečný výpočet je na 40% množství alkoholu. 132,50 Kč.l -1 * 0,40 = 53,- Kč.0,5.l -1 4.1.2 Výpočet minerálních olejů Stejně jako u vybraných druhů alkoholu je při zjištění nezbytné zjistit daňovou sazbu za rok 2005 a 2006. I zde nedochází ke zvýšení daňových sazeb. Toto zvýšení je nulové. Nejprve se vypočte daňová sazba na dané množství jednotek odpovídající danému sledování. Pak se přepočítá na jednotky, což je 1litr pohonné hmoty. Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1000 l při teplotě 15 C. Natural 95 podle zákona o spotřebních daních spadá do skupiny motorových a technických benzinů a leteckých pohonných hmot benzinového typu dle 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně. Nafta se řadí mezi střední oleje, těžké plynové oleje a těžké topné oleje dle 45 odst. 1 písm. b). Přehled sazeb udává tab. č. 3. 31

Tab. č. 3: Sazby daně z minerálních olejů 2005 a 2006 Kód nomenklatury Pramen: [6] Text Sazba daně 2005 2006 motorové a technické benziny a letecké 11840 Kč/1000 l 11840 Kč/1000 l 2710 pohonné hmoty benzinového typu střední oleje, těžké plynové oleje a těžké 9950 Kč/1000 l 9950 Kč/1000 l topné oleje Natural 95 Nejrozšířenější bezolovnatý benzin s oktanovým číslem 95, používá se do všech vozidel s katalyzátorem i bez katalyzátoru s novějšími motory přizpůsobenými pro spalování bezolovnatého benzinu. V současné době využívá tohoto typu benzinu většina vyráběných osobních vozidel od vozidel nejnižší třídy až po luxusní vozidla s vysokým výkonem motoru. Nelze jej používat do starých typů motorů vyžadujících olovnaté přísady. Výpočet daňové sazby za rok 2005 a 2006 V = 11 840 Kč.1000l -1 (sazba daně) 11,84 Kč.l -1 (spotřební daň) Nafta Nafta je velmi rozšířeným palivem pro pohon dieselových motorů, převážně strojů, agregátů, nákladní dopravy a v menší míře i osobních vozidel s moderními dieselovými motory. Nafta zajišťuje vysoký výkon motoru a vysoký krouticí moment při nižší spotřebě, což je výhodou právě u těžké dopravní techniky. 32

Výpočet daňové sazby za rok 2005 a 2006 V = 9950 Kč.1000l -1 (sazba daně) 9,95 Kč.l -1 (spotřební daň) Počítání DPH 19 DPH = Cena pohonných hmot * 119 Cena bez DPH = Cena DPH Spotřební daň (zahrnuje výrobní cenu a marži) Daň = Spotřební daň + DPH 4.2 Sledování změn cen alkoholu v supermarketech Pro sledování incidence daně z lihu jsem si vybrala zástupce lihovin, Becherovka, rum Božkov Tuzemský, Fernet Stock a Stará Myslivecká. Tyto produkty jsem sledovala nepravidelných intervalech a to na základě zákaznických slev, které tyto supermarkety nabízely svým zákazníkům během sledovaného období. Pro sledování vývoj cen jsem si vybrala tři supermarkety a z toho dva v Brně a jeden v Kyjově. Konečná cena pro spotřebitele je tvořena výrobními náklady, spotřební daní, daní z přidané hodnoty a marží výrobců, distributorů, prodejců. Výrobce může poskytnout velkoobchodu určité slevy z ceny, takže nemohu přesně určit výrobní cenu a marži jednotlivých druhů alkoholu. 4.2.1 Sledování změn cen alkoholu v supermarketu Marina COOP Pro sledování změn cen alkoholu jsem si vybrala supermarket Marinu COOP, vybudovaný u autobusového nádraží. Tato prodejna se nachází na ulici Kolárové 226 v Kyjově. 33

Ve vývoji ceny alkoholu značky Becherovka nedošlo k výrazným změnám. V únoru 2006 došlo ke snížení ceny Becherovky, způsobené akce slevy, kdy se cena z 175,- Kč snížila na 159,- Kč. Toto snížení činilo 20,- Kč (tj. 11,1 %). Pak došlo od 1. 3. 2006 ke zvýšení ceny na původní hodnotu. Podle údajů obsažených v tab. č. 4 se cena rumu Božkov Tuzemský snížila o 15,- Kč (tj. 15,8 %), toto snížení proběhlo dne 23. 12. 2005. Od ledna se cena 0,5 litrové láhve rumu Božkov Tuzemský pohybovala kolem 94,90 Kč až do dne 31. 3. 2006, kdy se cena z 94,90 Kč snížila na 79,90 Kč. Cena Fernet Stocku byla 129,90 Kč po celou dobu sledování. Jen jednou došlo ke zlevnění o 8,- Kč (tj. 6,16 %) a to po 23. 10. 2005. Pak se ale pět vrací zpět na původní úroveň 129,90 Kč. Cena 0,5 litrové láhve alkoholu Stará Myslivecká zůstala stejná ve sledovaném období. Prodejce prodával tento druh alkohol za 145,- Kč. U prodejce nedošlo ve sledovaném období k žádnému daňovému přesunu (tj. zvýšení spotřební daně, zvýšení daně z přidané hodnoty), a proto je tento přesun daně nulový. Tab. č. 4: Vývoj sledování změn cen [v Kč] alkoholu v supermarketu Marina COOP Vybrané druhy alkoholu Datum Becherovka 0,5 l Božkov Tuzemský 0,5 l Fernet Stock 0,5 l Stará Myslivecká 0,5 l 1.10.2005 179 94,90 129,90 145 23.10.2005 179 94,90 121,90 145 6.11.2005 179 94,90 129,90 145 3.12.2005 179 94,90 129,90 145 23.12.2005 179 79,90 129,90 145 8.1.2006 179 94,90 129,90 145 3.2.2006 159 94,90 129,90 145 28.2.2006 159 94,90 129,90 145 1.3.2006 179 94,90 129,90 145 31.3.2006 179 79,90 129,90 145 Pramen: Vlastní sledování 34

Celkové daňové břemeno supermarketu Marina se v průběhu sledování vyvíjel následovně (viz tab. č. 7 v příloze). U alkoholu Becherovka byl rozsah daňového břemene v průměru od 78,94 Kč do 75,74 Kč, což je v relativním vyjádření 44,10 % až 47,64 % z ceny. U rumu Božkov Tuzemský se pohybovalo v rozmezí kolem 64,85 Kč až 62,45 Kč, což je v procentním vyjádření v průměru 68,34 % až 78,16 %. U ceny Fernet Stocku bylo rozpětí v průměru 73,74 Kč až 72,47 Kč (tj. 56,77 % až 59,45 %). U alkoholu Stará Myslivecká bylo celkové daňové břemeno 76,16 Kč (tj. 52,52 %). Konečná cena pro spotřebitele je tedy tvořena DPH z ceny a SPD a marží výrobců, distributorů a prodejců. Jednotlivé daně (tj. spotřební daň a DPH) se u cen alkoholu pohybovaly následovně. Alkohol Becherovka měl spotřební daň ve výši 50,35 Kč a DPH 28,59 a u snížené ceny bylo DPH 25,39 Kč. U alkoholu Božkov Tuzemský byla spotřební daň 49,69 Kč a DPH 15,15 Kč, po snížení ceny rumu Božkov bylo DPH 12,76 Kč. Z ceny alkoholu Fernet Stock byla spotřební daň 53,- Kč a DPH 20,74 Kč a v období slev činilo DPH 19,47 Kč. Z ceny alkoholu Stará Myslivecká činila spotřební daň 53,- Kč a DPH 23,16 Kč. Mohu tedy konstatovat na základě těchto výsledků, že spotřební daně se v rámci sledovaného období nezměnily. Podle propočítaných údajů (viz tab. č. 7) připadalo na výrobce, distributory, prodejce určité procento z ceny alkoholu, které si rozdělili. Z ceny alkoholu Becherovka byla výrobní cena a marže 100,06 Kč (tj. 55,90 %) a u rumu Božkov Tuzemský 30,05 Kč (tj. 31,66 %). Výrobní cena a marže činila u Fernet Stocku 43,23 % (tj. 56,16 Kč) a u alkoholu Stará Myslivecká se pohybovala okolo 47,47 % (tj. 68,84 Kč). Změna daňové incidence byla následující (viz tab. č. 8 v příloze). U ceny alkoholu Becherovka se daňová incidence snížila o 16,80 Kč a po zvýšení ceny tohoto alkoholu byla 16,80 Kč. U rumu Božkov Tuzemský byla daňová incidence nejprve snížena o 12,60 Kč, poté vzrostla daňová incidence na 12,60 Kč. U vývoje ceny Fernet Stocku byla daňová incidence snížena o 6,73 Kč a pak vzrostla 6,73 Kč. Změna daňové incidence alkoholu Stará Myslivecká byla 0,- Kč v průběhu sledovaného období. 35

4.2.2 Sledování změn cen alkoholu v obchodním domě Tesco Pro sledování změn cen alkoholu jsem si vybrala supermarket Tesco, který se nachází v Brně v ulici Dornych 4. V tomto časovém úseku byla zaznamenána spousta slev. Nízká cena se vztahuje na sledované období předvánočních a velikonočních dnech. Obchodní dům si dobře uvědomoval nakupující horečku v předvánočním čase, a jestliže měl jít z cenou dolů, učinil tak. Vývoj ceny alkoholu Stará Myslivecká od 1. 10. 2005 do 31. 3. 2006 se nezměnil. Její cena byla 112,- Kč. Od 1. 10. 2005 do 3. 12. 2005 byla cena 0,5 litrové láhve alkoholu Becherovka 149,90 Kč. Ke snížení ceny Becherovky došlo od 23. 12. 2005 do 31. 12. 2005 o 14,90 Kč (tj. 9,9 %). Pak se cena alkoholu vrátila na původní hodnotu 149,90 Kč. Tato cena pokračovala až do 13. 3. 2006. Od konce března se cena snížila na částku 135,- Kč. Od 1. 10. 2005 do 23. 10. 2005 byla cena alkoholu Božkov Tuzemský 115,90 Kč. Od 3. 11. 2005 byla poskytnuta sleva zákazníkům ve výši 18,- Kč. Podle údajů obsažených v tabulce č. 5 činila cena po slevě 97,90 Kč. Dále prodejce cenu zvýšil na původní cenu v období začátkem prosince roku 2005 a její cena nezměnila až do 28. 3. 2006. Ke konci března došlo k opětovnému snížení této ceny na 97,90 Kč. Toto snížení bylo zapříčiněno velikonočními slevami, které byly poskytnuty u prodejce. Mírné kolísání ceny je zaznamenáno u Fernet Stocku, kdy se cena z 145,90 Kč snížila na 135,90 Kč. Tak se stalo několikrát za sledované období. Změna ceny Fernet Stocku byla tvořena ve výši 10,- Kč (tj. 6,85 %). Spotřební daň již byla v předchozí kapitole uvedena a proto se budu nyní zabývat jen DPH. Daň z přidané hodnoty vybraného alkoholu byla následující. Z ceny alkoholu Becherovka bylo DPH 23,94 Kč a z ceny alkoholu v období snížení ceny činilo 21,56 Kč. DPH bylo u ceny rumu Božkov Tuzemský 18,51 Kč a u snížené ceny 15,63 Kč. U Fernet Stocku činila daň z přidané hodnoty 23,30 Kč a u snížené ceny 21,70 Kč. Z ceny alkoholu Stará Myslivecká bylo DPH 17,89 Kč. 36

Tab. č.5: Vývoj sledování změn cen [v Kč] alkoholu v obchodním domě Tesco Vybrané druhy alkoholu Datum Becherovka Božkov Tuzemský Fernet Stock Stará Myslivecká 0,5 l 0,5 l 0,5 l 0,5 l 1.10.2005 149,90 115,90 145,90 112 23.10.2005 149,90 115,90 145,90 112 3.11.2005 149,90 97,90 145,90 112 3.12.2005 149,90 115,90 135,90 112 23.12.2005 135 115,90 135,90 112 8.1.2006 149,90 115,90 145,90 112 3.2.2006 149,90 115,90 145,90 112 13.3.2006 149,90 115,90 135,90 112 29.3.2006 135 97,90 135,90 112 31.3.2006 135 97,90 135,90 112 Pramen: Vlastní sledování Výrobní cena a marže je následující u sledovaného alkoholu (viz tab. č. 10 v příloze). Z ceny 0,5 litrové láhve alkoholu Becherovka byla výrobní cena a marže 75,61 Kč, což je v procentním vyjádření 50,44 %. Z ceny rumu Božkov Tuzemský činila 47,70 Kč (tj. 41,16 %), z ceny Fernet Stocku 69,60 Kč (tj. 47,70 %) a z ceny Staré Myslivecké 41,11 Kč, což v procentním vyjádření je 36,71 %. Z údajů, které jsou vypočítány (viz tab. č. 9 v příloze) se celkové daňové břemeno pohybuje u alkoholu Becherovka 74,29 Kč (tj. 49,56 %) a u slevy 71,91 Kč (tj. 53,27 %). Celkové daňové břemeno Božkov Tuzemský bylo tvořeno 68,20 Kč (tj. 58,84 %) a u slevy 65,32 Kč (tj. 66,73 %). U ceny Fernet Stocku činilo 76,30 Kč (tj. 56,77 %) a v období slev 74,70 Kč (tj. 54,97 %) a z ceny alkoholu Stará Myslivecká činilo toto celkové daňové břemeno 70,89 Kč (tj. 63,29 %). Změna daňové incidence byla následující (viz tab. č. 10 v příloze). U ceny 0,5 litrové láhve alkoholu Becherovka byla daňová incidence snížena o 12,52 Kč a po zvýšení ceny tohoto alkoholu byla 12,52 Kč. U rumu Božkov Tuzemský se pohybovala daňová 37

incidence nejprve snížením o 20,87 Kč, poté činila daňová incidence 20,87 Kč. U vývoje ceny Fernet Stock byla daňová incidence snížena o 11,60 Kč a pak vzrostla na 11,60 Kč. V průběhu sledovaného období nedošlo ke změně daňové incidence alkoholu Stará Myslivecká. 4.2.3 Sledování změn cen alkoholu v supermarketu Interspar Pro sledování změn cen alkoholu jsem si vybrala supermarket Interspar. Je postaven v ulici Durnych 4 v Brně. V supermarketu Interspar bylo zaznamenáno snížení cen v období od 1. 10. 2005 do 31. 3. 2006, ale jedná se jen o akce slevy. U každého sledovaného alkoholu proběhly tyto slevy. U ceny 0,5 litrové láhve alkoholu Becherovka jsem ve sledovaném období roku 2005 zaznamenala pokles. Tato změna byla ve výši 10,- Kč (tj. 6,67 %). Ten pokles netrval ani měsíc a cena se znovu vrátila na původní úroveň 149,90 Kč. Vývoj alkoholu (viz tab. č. 6) Božkov Tuzemský zůstal na 115,90 Kč v období od 1. 10. 2005 do 23. 10. 2005. Následně došlo od 3. 11. 2005 ke snížení ceny na 97,90 Kč. Tato změna ceny činila 18,- Kč (tj. 15,5 %). Následně došlo ke zvýšení na původní cenu. Od 31. 3. 2006 došlo opět ke snížení na 97,90 Kč. Toto snížení bylo zapříčiněno velikonočními slevami, které byly poskytnuty u prodejce. Cena 0,5 litrové láhve Fernet Stocku se pohybovala kolem 129,- Kč až do dne 3. 12. 2005. K poklesu ceny došlo předvánočních týdnech na 119,- Kč, tato změna byla ve výši 10,- Kč (tj. 7,75 %). V dalším vývoji se opět vrátila na původní cenu 129,- Kč. Snížení ceny se opakovalo ještě jednou v období od 13. 3. 2006 do 31. 3. 2006. Cena 0,5 litrové láhve alkoholu Stará Myslivecká se pohybovala kolem 119,90 Kč od 1. 10. 2005. V dalším sledovaném období došlo ke snížení ceny na 104,90 Kč (tato změna byla ve výši 15,- Kč, tj. 12,5 %). Tak se stalo několikrát za sledované období. Následně prodejce vrátil cenu této komodity na 119,90 Kč. 38