G8081 Sedimentologie cvičení Profil klastickými sedimenty

Podobné dokumenty
Sedimentární horniny. Sedimentární horniny.

Poznávání minerálů a hornin. Klastické sedimenty

Klasifikace a poznávání sedimentárních hornin. Cvičení NPL2 Neživá příroda 2

Sedimentární horniny Strukturní geologie. III. přednáška

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny

Sedimentární horniny. Mikroskopie minerálů a hornin. Přednáší Václav Vávra

SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)

KLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček

PŘÍLOHY. I Petrografická charakteristika zkoušených hornin. Vzorek KM-ZE

Sedimentární horniny, pokračování

SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ

Sedimentárně-petrografické studium neogenních a pleistocenních

USAZENÉ HORNINY = SEDIMENTY

SEDIMENTÁRNĚ-GEOLOGICKÉ STUDIUM VYBRANÝCH KVARTÉRNÍCH SEDIMENTŮ V OKOLÍ BRNĚNSKÉ PŘEHRADY

Středočeská pánev potenciální uložiště CO2

Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr.

Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika

Příloha I: Základní typy stavby s-matrix. A. agregáty bez povlaků plazmy

Sedimentární záznam v rekonstrukci fosilních ekosystémů I.

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ HORNINY

NÁSLEDKY POVODNÍ V ROCE 2002

SEDIMENTÁRNÍ HORNINY exogenní horniny

Nové odkryvy fluviálních sedimentů v prostoru Brno-Bystrc

Struktury a textury hornin

Vnější (exogenní) geologické procesy

Použití minerálních směsí v konstrukčních vrstvách tělesa železničního spodku

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP

s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, , PRAHA 7 HOLEŠOVICE

Základy petrologie sedimentárních hornin

Vlastnosti zemin Zatřídění zemin (vyhodnocení křivky zrnitosti, trojúhelníkový diagram).

Základem klasifikace zemin je mezinárodní klasifikační systém, ze kterého vychází i ČSN:

Měřící žlaby FR Technické podmínky

STUDIUM SPODNOBADENSKÝCH BAZÁLNÍCH KLASTIK V OBLASTI PODZEMNÍHO ZÁSOBNÍKU PLYNU LOBODICE

L J Kompendium informací o LCS Úvod Součásti LCS Lesní cesty Dělení lesních cest... 13

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice

Sedimentární horniny. Přednáška 4. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ

CZ.1.07/2.2.00/

Dokumentace průzkumných děl a podzemních staveb

CZ.1.07/1.5.00/ III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity

Nápověda ke cvičení 5

VOLBA PŘÍČNÝCH ŘEZŮ nulové profily extrémy terénu mění rychlost niveleta terén

Stradonice Jiří Pešek

Možnosti kvantitativního stanovení kalcitu v horninových vzorcích

TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík

VÝSLEDKY VRTNÉHO PRŮZKUMU NA LOKALITĚ BRUS (NEOGENNÍ SEDIMENTY KARPATSKÉ PŘEDHLUBNĚ)

Přirozená radioaktivita paleozoických sedimentů a chemismus karbonátových hornin na mapových listech Hlubočky a Hranice

HORNINY. Lucie Coufalová

ŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE. cvičení z předmětu 12ZTS letní semestr 2016/2017

Lom u Červených Peček Václav Ziegler

1. Popisové pole Rozměry a umístění popisového pole

CZ.1.07/1.5.00/ III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína

Úvod do pozemního stavitelství

STÁØÍ A GENEZE SEDIMENTÙ V OCHOZSKÉ JESKYNI

Generování výkresové dokumentace. Autodesk INVENTOR. Ing. Richard Strnka, 2012

Terénní výzkum kvartérních sedimentů v jeskyni Za hájovnou

Vzorový příklad: Zatřídění zeminy podle ČSN EN ISO /2005 na základě její křivky zrnitosti

ŠVP ZV LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Matematika na II. stupni

Základním kvalitativním znakem zemin je zrnitostní složení, které je určeno zrnitostní křivkou.

SPECIFIKACE. Další upřesňující údaje (umístění, rázy či jiné negativní a nestandardní vlivy, požadavky na dokumentaci apod.):

Matematika Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace

SEDIMENTÁRNĚ PETROGRAFICKÉ STUDIUM NEOGENNÍCH A PLEISTOCENNÍCH FLUVIÁLNÍCH SEDIMENTŮ V OKOLÍ HRADU VEVEŘÍ SZ. OD BRNA

MODEL ZATÁPĚNÍ STAŘIN DŮLNÍCH DĚL OSTRAVSKÉ ČÁSTI OKR

MÍSTNÍ KOMUNIKACE UBUŠÍN C1.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA

- zvládá orientaci na číselné ose

MODULÁRNÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY

Zbraslav Zdeněk Kukal

Plzeň-Radčice Jiří Pešek

Měření vzdáleností, určování azimutu, práce s buzolou.

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země

Usazené horniny úlomkovité

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko-geologická fakulta Institut geologického inženýrství

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Vliv protiprašných sítí na dispersi pevných částic v blízkosti technologického celku (matematické modelování - předběžná zpráva)

Eolické sedimenty (sedimenty naváté větrem)

MAPOVÁNÍ BIOTOPŮ I. základní informace

Učební osnovy pracovní

Zakládání staveb. 02. Zemní práce, druhy hornin

PROGRAM RP45. Vytyčení podrobných bodů pokrytí. Příručka uživatele. Revize Pragoprojekt a.s

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA PETROGRAFICKÉ ZHODNOCENÍ HORNIN Z LOMU KOBEŘICE U PŘEROVA

Malé Svatoňovice Jiří Pešek

Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN

Výkresy. Projekt SIPVZ D Modelování v SolidWorks. Autor: ing. Laďka Krejčí

Autoři: Ing. Alena Kožušníková, CSc., Prof. Ing. Zdeněk Vašíček DrSc., Bc. Lukáš Kubina

7. Určování výšek II.

Základní škola Ulice Míru, Rokycany. Mgr. Sylva Zemánková. Mgr. Monika Abrtová. Obsah

MÍSTNÍ KOMUNIKACE UBUŠÍN A1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA

4.cvičení Metody stanovení zrnitosti

4+5. Cvičení. Voda v zeminách Napětí v základové půdě

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN

Stavba zemského tělesa

PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017

Obsah. Funkce grafu Zdrojová data pro graf Typ grafu Formátování prvků grafu Doporučení pro tvorbu grafů Zdroje

Zpětné klapky. Přetlakové klapky s nastavitelným přetlakem série ARK2

Chemické a mineralogické složení vzorků zdící malty a omítky z kostela svaté Margity Antiochijské v Kopčanech

Transkript:

G8081 Sedimentologie cvičení 21. 2. 2013 Profil klastickými sedimenty Martin Hanáček jaro 2013

Obsah cvičení Zpracování vybraného sedimentárního profilu samostatná terénní práce. 1) Popis sedimentů (textury, struktury, mocnosti vrstev, petrografie valounů ). 2) Zakreslení profilu do terénního denníku + fotodokumentace. 3) Překreslení profilu v grafickém programu (Corel). 4) Interpretace profilu. 5) Sestavení protokolu a jeho vložení do odevzdávárny. Cvičení v učebně poznatky nutné k terénní etapě. 21. 2. Klastické sedimenty sedimentární struktury v sedimentech v okolí Brna. 28. 2. Karbonáty sedimentární struktury v sedimentech v okolí Brna. 7. 3. Corel. 14. 3. Test z probírané problematiky (min. úspěšnost 70 %). Březen květen: samostantná terénní a následná kamelární práce. Termín pro odevzdání: 10. 5. 2013

Postup při studiu profilu klastickými sedimenty 1) Lokalizace, celková fotodokumentace. 2) Rozlišení sedimentárních těles základně podle zrnitosti (pelity, aleurity, psamity a psefity). 3) Tvar a charakter bází jednotlivých sedimentárních těles (rovné báze, výmolové báze, pozvolné vertikální přechody mezi zrnitostně odlišnými sedimenty, laterální stálost nebo vykliňování, mocnosti). Dále se postup částečně liší u jemnozrnných (pelitických-psamitických) a hrubozrnných (psefitických) sedimentů. Z jemnozrnných se setkáte převážně s psamity, méně s aleurity. Psamitická, aleuritická a pelitická sedimentární tělesa 1. tvar dílčích setů tvořících celá tělsa (rovné báze, výmolové báze, vykliňování), mocnosti setů. Setem je rozuměno dílčí těleso s vnitřním zvrstvením, ohraničené povrchy. Celé těleso může být tvořeno jedním nebo více sety. 2. typ zvrstvení, mocnosti vrstev či lamin v jednotlivých setech. Psefitická tělesa 1) Převládající frakce (granules, pebbles, cobbles, boulders). 2) Vytříděnost. 3) Přítomnost a typ zvrstvení. 4) Proměření největšího nebo několika největších klastů. 5) Typ podpůrné struktury - p. s. klastů (=štěrkových klastů), p. s. mezihmoty. 6) Orientace štěrkových klastů v sedimentu. 7) Zaoblení štěrkových klastů a tvary klastů (izometrické, destičkovité, tyčovité) 8) Petrografie štěrkových klastů. Zaoblení podíly zastouných kategoriií (velmi angulární dokonale oválné) v %. Na výchoze si pastelkou vyznačíte čtverec o délce strany 0,5-1 m a v něm stanovíte zaoblení u všech viditelných klastů. Výsledky se prezentují ve sloupcovém diagramu. Petrografie čtverec o délce strany 0,5-1 m a v něm určit horniny tvořící valouny (vstupní informace získáte z literatury). U tenkých slepencových poloh, které nebudou umožňovat studium tak velké plochy, zpracujete zaoblení a petrografii z dostupné části sedimentu. Výsledky se prezentují v kruhovém diagramu. Nikdy klasty ze slepenců nevyjímejte, studujte jen ty přirozeně odkryté, aby nedošlo k poškození profilů. Všechny vrstvy a jejich detaily si vyfotografujte s měřítkem (nejlépe skládacím metrem) důležité pro následné kamelární zpracování terénních poznámek.

Klastické sedimenty

Charakter bází: rovné ploché báze výmolově zahloubené báze Tvar těles: laterální stálost těles, vykliňování, mocnosti těles

Šikmé planární zvrstvení (laminace) - rovné nebo mírně ukloněné báze setů. Zvrstvení (laminace) ukloněno vůči bázím šikmo. Šikmé korytovité (výmolové) zvrstvení (laminace) korytovitě zahloubené báze setů a souhlasně s nimi prohnuté zvrstvení (laminace).

Šikmé zvrstvení deltových foresetů značná mocnost Horizontální zvrstvení (laminace) Vyskytuje se u psamitů i aleuritů.

Zrnitost psefitů Granules: 2-4 mm Pebbles: 4-64 mm Cobbles: 64-256 mm Boulders: nad 256 mm Makroskopický odhad množství částic v ploše (využitelné pro odhad podílu nejhrubších klastů v sedimentu). Měříme největší klast nebo několik největších klastů, ale i průměrnou nejběžnější velikost štěrkových klastů. Osy klastů Osa a nejdelší Osa b prostřední Osa c - nejkratší

Vytříděnost Vytříděný slepenec Nevytříděný slepenec

Zvrstvení psefitů a) horizontální zvrstvení b) ukloněné zvrstvení c) šikmé planární a korytovité zvrstvení d) masivní struktura (bez zřetelného zvrstvení) Rozdíl mezi šikmým a ukloněným zvrstvením spočívá v úklonu vrstev (lamin). U šikmého do 34, v případě ukloněného jen první stupně. Platí pro všechna klastika, nejen pro psefity.

Masivní struktura, ve svrchní části horizontální zvrstvení Ukloněné zvrstvení

Podpůrná struktura klastů (a, b, c) Štěrkové klasty se vzájemně dotýkají. Podpůrná struktura mezihmoty (d) Štěrkové klasty se vzájemně nedotýkají a jsou obklopené jemnozrnnou mezihmotou (matrix). Negativní (inverzní) gradace V rámci vrstvy přibývá do nadloží hrubých klastů = hrubnutí nahoru. Pozitivní (normální) gradace V rámci vrstvy ubývá do nadloží hrubých klastů = zjemňování nahoru.

Uspořádání štěrkových klastů v sedimentech Uspořádání posuzováno podle orinetace plochy definované křížením nejdelší osy (a-osy) a prostřední osy (b-osy). - Vodorovné nebo poproudově ukloněné uložení klastů a a-sou souhlasně s prouděním nebo příčně vůči proudění. - Imbrikace klasty doškovitě uspořádány. Plocha definovaná osami a, b je obrácena proti proudu. - Neorientované uspořádání.

Velké klasty uložené ploše a upadající ve směru proudění. Podpůrná struktura klastů i mezihmoty mnohdy laterální i vertiklání změny ve stejném psefitu.

Zaoblení Tvar Sférický (izometrický) Všechny osy klastu mají stejné rozměry. Tyčovitý velmi protáhlá a-osa. Destičkovitý Velmi protáhlá a-osa, kratší b-osa, výrazně krátká c-osa Diskovitý a-osa, b-osa stejně dlouhé a zároveň výrazně delší než c-osa Suboválné klasty Angulární a subangulární klasty

Kresba profilu Hlavní tělesa lze číslovat (kolonka člen), ale není to nutné. Pro označení litofacií existují různé kódy, používejte ty, které jsou uvedeny v obrázku. Facie sediment s charakteristickým znakem, kterým se odlišuje od jiných sedimentů v podloží i nadloží. Litofacie znaky jsou litologického charakteru, v našem případě zvrstvení.

Použitá literatura Collinson J., Mountney N., Thompson D. (2006): Sedimentary structures. 292 pp.,terra Publishing, 3. vydání. Evans D., J. A., Benn D. J. I. (2004): A Practical Guide to the Study of Glacial Sediments. 266 pp., Arnold. Tucker M. (2003): Sedimentary rocks in the field John Wiley, 3. vydání