Slovinsko logistické aspekty Teritoriální setkání ICC ČR 16.září 2014
SLOVINSKO, Země na samém severním cípu Jaderského moře, země, se kterou nás pojí bohatá historie, kulturní a jazyková spřízněnost a v nejnovější době i sounáležitost obchodní ve svazku s EU. Slovinsko má základ podobně jako ČSR v rozpadu Rakouska-Uherska, resp. federalizaci Jugoslávského království po 2.světové válce, kdy byl vytvořen federativní stát Slovinsko, rozlohou sice nejmenší ale hospodářsky vždy nejsilnější region v zemi. Po krátké válce v bývalé Jugosláviji, během níž se dnešnímu území Slovinska boje takřka vyhnuly, došlo ke vzniku Slovinské republiky. Následoval vstup do EU, NATO, Schengenského prostoru, OECD.
Námořní spojení: Slovinsku vinou Rapallské úmluvy z roku 1920 připadlo jen velmi krátké mořské pobřeží, navíc vklíněné mezi Chorvatskou Istrii a italský Terst a Goricii. Tím také byly položeny základy opakujícím se sporům o teritoriální vody na přístupu (roads) k jedinému významnému přístavu Koperu (it. Capodistria). Na druhé straně poloha Koperu a jeho napojení na poměrně bohatou infrastrukturu v zázemí tento přístav brzy po rozdělení Jugoslávie - a úpadku konkurenčních přístavů Rijeka a zčásti i Terstu - rychle vyneslo do pozice nejvýznamnější vstupní brány pro zboží směřující z/do jižního Rakouska, Maďarska, Slovenska a zčásti i do JV Česka.
Námořní spojení:
Námořní spojení: Přístav Koper má pro český obchod výjimečný význam jako plnohodnotná alternativa ke klasické severní cestě přes severomořské přístavy. Po dobudování železniční spojky z Murské Soboty na maďarskou hranici začali intermodální operátoři zařazovat spojení Střední Evropa-Koper do svých nabídek. Dnes existuje přímé vlakové spojení (kontejnery) z Dunajské Stredy (SK), České Třebové/Zlína (CZ), BILK terminálu v Budapešti (HU), Vídně a Grazu (A). Zvláštní postavení získal Koper jako gateway pro automotive dedikovaným spojením Dálný Východ-Koper- Žilina (KIA a Hyundai), kde mu však sekunduje chorvatská Rijeka. V Koperu jsou překládány kontejnery, celé eutomobily, výrobky dřevařského průmyslu.
Letecké spojení: Vzhledem k silnému cestovnímu ruchu se ve Slovinsku nabízí vedle prvního letiště v zemi, v Ljubljaně několik dalších menších aerobází, např. v Mariboru či v Portoroži. Pro dopravu zboží slouží v pravidelném letovém řádu pouze národní letiště Jože Pučnika v Ljubljaně (LJU). Letiště je základnou pro slovinské aerolinky Adria Airways. Letišti slouží i další letecké společnosti. Je to jedno z největších, nejdůležitějších a nejvytíženějších letišť v jihovýchodní Evropě (1,5 mio cestujících ročně, 1 přistávací dráha)
Spojení z Prahy: ČSA spojení do Slovinska dle aktuálního letového řádu nenabízí. Pokud je přijato k dopravě kargo, je dopraveno do LJU po silnici tzv. road feederem, pod celní plombou a na letecký nákladní list, ovšem s transitem cca 8 hodin. Napřímo z Prahy do Ljubljany létá JP (Adria Airways). Jde o spojení 2x týdně, k přepravě se přijímají pouze kusové zásilky (balíky), neboť linka je operována malým strojem Bombardier Regional Jet 200). Cena je poměrně vysoko 59CZK all in / +1000kg 54CZK all in Nejlevnější spojení je objížďkou přes Istanbul s Turkish = denně, transit cca 2-4 dny, cena příznivá +100kg/+1000kg za 40CZK all in Denní / rychlé spojení nabízí Lufthansa a její dceřinka Austrian Airlines (přes MUC, VIE, FRA 2 dny transit) +100kg/+1000kg za 65CZK allin
Železniční doprava:
Páteří celé slovinské železniční sítě je trať vstupující do země od Štýrského Hradce (Graz) přechodem Šentilj-Maribor (tato část je také nejstarší, pochází již z roku 1846). Trat se dále větví na jih do chorvatského Záhřebu a na západ do Ljubljany, a tato hlavní větev pak překračuje hranici do Itálie u Sežany. Problematickým tak zůstal přípoj do námořního přístavu Koper, mimo tuto hlavní trať, navíc vedoucím komplikovaným terénem předhůří Alp, a končící na obvodu města, stále vně přístavu. Tento cca 40 kilometrový úsek i po dobudování částečně dvoukolejné trati Murska Sobota hranice HU je úzkým místem ve spojení přístav širší středoevropské zázemí. Další tratě mají především regionální, pasažérský význam a do přepravy zboží příliš nezasahují. Podobně málo využita pak zůstává i trať z Ljubjany do Kranje a Jesenice, a odtud do Rakouska. Celková délka tratí 1230 km, z toho ½ jsou elektrifikované, cca ¼ dvoukolejné, ve standardním rozchodu 1435 mm.
Silniční doprava: Páteřní síť ve Slovinsku představují dálnice ( Avtocesta, značená A ), v délce cca 600 km, a rychlostní silnice ( Hitra cesta, značená H ) o délce cca 200 km. Maximální povolená rychlost u A činí 130 km, u H 100 km. Naprostá většina úseků je zpoplatněna, navíc nejkratší známka platí pouze 7 dnů (nikoliv 10 jako v jiných zemích). Země žije z průvozu zboží, systém silnic tomuto schématu logicky odpovídá (radiální spojení západ-východ a sever-jih s křížením u hlavního města) Do země lze vstoupit ze západu od Terstu příbřežní silnicí či přes Novou Goricu, dále Karavankenským tunelem od Villachu, horskými přechody z Korutan (Celovec) a Štýrska, pro český transit je asi nejvýznamnější cestou Graz-Maribor. Od obchvatu hlavního města se pak nabízí moderní dálniční spojení na Záhřeb a dále na Balkán. Pro turistický ruch má ještě význam silnice z Koperu na Istrijský poloostrov, ostatní cesty mají zcela místní význam.
Celní omezení a ochrana před zavlečením škůdců a chorob Slovinsko jako plnohodnotný člen Evropských společenství (EU, Schengenská dohoda atd.) má předpisy týkající se pohybu osob, zboží a služeb plně sladěny s ostatními státy Unie. Pro česko-slovinský obchod tedy platí vnitrounijní pravidla a omezení (pokud nějaká). Zboží na cestě z jedné do druhé země nemusí být doprovázeno žádnými celními ani obchodními doklady, výjimku tvoří eventuální průvoz přes SLO do dalších zemích na jižním okraji Balkánu (BIH, SRB, FYROM, atd.) Slovinsko je od března 2005 v rámci členství v EU - účastníkem mezinárodní dohody o zamezení přenosu dřevoškůdců (ISPM 15), a proto zboží s určením do S. lze balit pouze do upraveného dřeva.
Děkuji Vám za pozornost! Petr Rožek Lektor ICC + Poradce v mezinárodní dopravě