Slovinské železnice - změny struktury a strategie
|
|
- Žaneta Němečková
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Slovinské železnice - změny struktury a strategie Josip Orbanic Slovinské železnice (SŽ) jsou na křižovatce celoevropských koridorů V a X. Jejich posláním je přeprava nákladů a osob, udržování železniční infrastruktury a řízení provozu. SŽ provozují km tratí (z toho 54 km elektrifikovaných), jejich park vozidel zahrnuje 159 lokomotiv, 114 motorových souprav, nákladních a 165 osobních vozů. Za rok se přepraví asi 18 miionů tun zboží a 15 milionů cestujících. Na rozdíl od nákladní dopravy, která je převážně orientovaná mezinárodně, omezuje se osobní doprava na domácí trh. Asi jedna třetina zboží se přepravuje přes přístav Koper. Nejdůležitějšími trhy pro nákladní dopravu jsou vedle Slovinska Rakousko, Itálie, Maďarsko, Německo, Česká republika, Slovensko a Chorvatsko, pro osobní dopravu Chorvatsko, Itálie, Rakousko, Německo a Maďarsko. Slovinské železnice uveřejnily v roce 23 strategický plán "New Way" a již o rok později dosáhly pozitivního hospodářského výsledku. Do budoucna by chtěly převzít vedoucí roli při přepravě a při provozování železniční infrastruktury ve Slovinsku a okolních regionech. V současné době probíhá pořizování 2 elektrických vícesystémových lokomotiv a 1 nákladních vagónů. V přípravě je výstavba druhé koleje Divaca - Koper a modernizace dalších tratí. 1. Úvod Slovinské železnice (SŽ) jsou od roku 1991, tedy od roku, kdy byly po osamostatnění Slovinska vyčleněny ze společenství jugoslávských železnic, samostatnou společností a mezinárodně operujícím podnikem. Slovinské železnice jsou členem většího počtu mezinárodních železničních organizací a zájmových uskupení. Nejdůležitější z nich je Mezinárodní železniční unie (členem UIC od roku 1992) a Společenství evropských železnic (členem SEŽ od roku 1999). Strategická poloha Slovinska na křižovatce celoevropských koridorů V a X a spojení s přístavem Koper, s rychle rostoucím a pro střední a východní Evropu důležitým přístavem, dává SŽ šanci na příznivou pozici na trhu. V uplynulém čtrnáctiletém období změnily SŽ strukturu a vyvinuly se v moderního operátora na přepravním trhu. SŽ jsou pověřeným provozovatelem železniční infrastruktury. Od roku 24 jsou organizovány do podoby holdingu s třemi kmenovými společnostmi - pro nákladní dopravu, osobní dopravu a infrastrukturu - a šesti dceřinými společnostmi. Další rozvoj do roku 21 je stanoven ve strategickém plánu New Way. Ten je určován vizí, že Slovinské železnice se stanou technologicky rozvinutým a výkonným železničním operátorem v nákladní dopravě, poskytovatelem ucelených a pro zákazníky vhodných služeb v osobní dopravě a provozovatelem moderní a provozně bezpečné infrastruktury ve Slovinsku a v okolních regionech. 2. Provozně-ekonomická situace podniku Po osamostatnění Slovinska a vyčlenění ze společenství jugoslávských železnic (SJŽ) působí slovinské železnice od roku 1991 jako samostatný podnik v národní a mezinárodní dopravě. Jejich zájmy na mezinárodním poli nebo vzhledem k mezinárodním institucím jsou zastoupeny v rámci různých mezinárodních organizací a 1
2 zájmových uskupení. Nejdůležitější jsou Mezinárodní unie železnic (UIC) a Společenství evropských železnic (SEŽ). Slovinsko je od 1. května 24 členskou zemí EU. Během asi sedmiletého přistupování k EU se ve Slovinsku vydaly, na základě zákonodárství EU, všechny potřebné právní a prováděcí předpisy. Byla založena agentura pro železniční dopravu jako provozovatel veřejné železniční infrastruktury. Po roce 1991, když byla vzhledem k válce na Balkáně přerušena doprava na tzv. celoevropském koridoru X (Salcburk - Lublaň - Záhřeb - Bělehrad - Soluň/Istanbul), se snížil objem přepravy téměř o jednu polovinu. V následujících letech se postupně opět železniční doprava zvyšovala, především ovšem ve směru celoevropského koridoru V (Benátky - Terst - Lublaň - Budapešť) a přes přístav Koper. Před deseti lety začala restrukturalizace slovinských železnic přizpůsobováním jejich podnikatelské činnosti obvyklým tržním zásadám. První výsledky jsou již zřejmé, především zvyšující se objem provozu v osobní i nákladní dopravě, jakož i pozitivní výsledek běžné obchodní činnosti v letech 23 a 24 a dokonce zisk na úseku nákladní dopravy. Progresivním způsobem myšlení, změnou postavení společnosti, modernizací vozového materiálu a racionalizací pracovních procesů se Slovinské železnice připravují na obchodní činnost na otevřeném evropském trhu (tab. l). Základní údaje Počet Celkový příjem v tis. eur nákladní doprava osobní doprava infrastruktura ostatní Zisk v tisících eur nákladní doprava osobní doprava infrastruktura holding Stav zaměstnanců k Délka tratí v km elektrifikované 54 - dvoukolejné počet nákladních nádraží 11 - počet osobních nádraží 1 - počet osobních i nákladních nádraží 16 Přepravované zboží v tis. t Přepravované zboží v mil. nettotkm Přepravovaných osob v tis Přepravovaných osob v mil. oskm 764 Počet osobních vlaků za den 496 Počet nákladních vlaků za den 221 Tab. 1: Fakta a čísla SŽ za rok 24 2
3 Slovinské železnice jsou od 1. července 24 organizovány jako holding se třemi společnostmi (nákladní doprava, osobní doprava, infrastruktura - viz obr. l). V holdingu existuje ještě šest dceřiných společností (Ústřední dílny, Stavební podnik, Podnik postižených na železnici, Železniční tiskárna, Dopravní ústav a Železniční zdravotnické centrum). Holding zabezpečuje strategické řízení a podpůrné funkce pro oblasti strategie a vývoj, mezinárodní vztahy, organizace, personální otázky, informatiku, management kvality a ochrany životního prostředí, nákup, investice, kontrolu, interní revizi a kontroly a nemovitosti. Holding Slovinské železnice Vedení podniku Oblasti Nákladní doprava Osobní doprava Infrastruktura Dceřiné společnosti Obr. 1: Organizační schéma holdingu Železniční provoz ve Slovinsku je regulován zákony a prováděcími předpisy. Na tomto základě a na základě mezinárodně platných norem jsou vydávány interní předpisy a pokyny uvnitř železniční správy, čímž jsou prosazovány směrnice a normy EU. Všechny smlouvy jsou založeny na zákonodárství EU a UIC, EN a slovinských normách SIST. Interní předpisy a pokyny se schvalují holdingem pro všechny obory činností. Slovinské železnice jsou na křižovatce celoevropských koridorů V a X a jsou v přepravně-logistickém smyslu důležité pro široké prostředí střední Evropy (obr. 2). V nákladní dopravě se přepravuje 9 % zboží v mezinárodní přepravě, z toho okolo jedné třetiny přes přístav Koper. Největšími mezinárodními trhy jsou Rakousko, Itálie, Německo, Maďarsko, Česká republika a Slovensko. V a X Obr. 2: Prostor Slovinských železnic na křižovatce celoevropských koridorů 3. Technické vybavení Technickou základnou pro osobní a nákladní dopravu jsou lokomotivy a motorové vlakové soupravy, terminály nákladní dopravy, nákladní, osobní a seřaďovací nádraží. Hlavními pracovními procesy jsou trakce, údržba a čištění pozemků a vozidlového parku, 3
4 zkoušky železničních vozů a činnosti v terminálech a na nádražích. Park vozidel se stavem ke konci roku 23 ukazuje tab. 2. Vozidla Počet Elektrické lokomotivy 76 Elektrické motorové soupravy 42 Dieselové lokomotivy 83 Dieselové motorové soupravy 72 Muzejní parní lokomotivy 4 Nákladní vagóny 4415 Osobní vozy 165 Tab. 2: Vozidlový park SŽ, stav ke konci roku 23 Lokomotivy jsou starší konstrukce a byly dodány z Itálie, Německa, Francie a Španělska. V současné době probíhá dodávka 2 elektrických vícesystémových lokomotiv. Dieselové motorové soupravy jsou rovněž starší konstrukce a pocházejí z Itálie a Německa. Elektrické vlakové soupravy nejsou starší než pět let a byly vyrobeny v Německu a Itálii, některé starší v Polsku. Většina vlaků (85 %) má elektrický pohon. Tratě ve Slovinsku mají charakter horských tratí s obtížnými trakčními podmínkami se stoupáním do 25 promile. Údržbu vozidlového parku provádí Společnost ústředních dílen a Společnost postižených na železnici se stará o hlavní čištění a úklid vozidel. Technické zkoušky železničních vozů a menší údržbářské práce provádí technická vozová služba. Nákladní doprava probíhá v kontejnerovém terminálu v přístavu Koper a v Lublani a v 11 nákladních nádražích a 16 nádražích pro nákladní a osobní dopravu, z toho nejčastěji v uzlech Koper, Lublaň, Maribor a Celje. Hlavním seřaďovacím nádražím je Lublaň Zalog. Nákladní nádraží jsou vybavena sklady, rampami, mechanizovanými překládacími zařízeními a informační technologií. Osobní doprava probíhá v 1 osobních nádražích/osobních terminálech a ve jmenovaných 16 nádražích pro nákladní a osobní dopravu. Hlavními nádražími/terminály osobní dopravy jsou Lublaň, Celje, Maribor a Litija. Na nádražích jsou k dispozici prodejny na nástupištích, informační technologie a jiná zařízení pro cestující. Hlavní čištění a servis pro osobní vlaky se provádí v Lublani a Mariboru. 4. Infrastruktura (obr. 3) Provoz infrastruktury je výkonem veřejného hospodářství, jehož náklady pokrývá stát prostřednictvím agentury pro železniční dopravu. Zahrnuje tři základní oblasti: řízení provozu a údržba infrastruktury, které tvoří samostatné společnosti a management nemovitostí v rámci holdingu. 4
5 Obr. 3: Síť Slovinských železnic Řízení provozu je klíčovou činností, v jejímž rámci se plánuje, organizuje a kontroluje provoz vlaků. Zde jsou soustředěny též všechny činnosti, které jsou nutné pro sestavení a realizaci jízdních řádů, např. objednání tras a jejich sestavení. Základními kriterii kvality pro řízení provozu je procento dodržení jízdního řádu, doby zpoždění vlaků a rychlost odstraňování provozních poruch. Řízení provozu se provádí prostřednictvím provozních ústředen v Lublani, Mariboru a Postojné a prostřednictvím nádraží na trati. Vlaky jsou řízeny dálkově na tratích Lublaň - Jesenice a Divača - Koper pomocí telekomanda a na trati Celje - Šentilj pomocí staničních hradel. Automatický traťový blok existuje na tratích Lublaň - Dobova, Zidani Most - Celje a částečně na trati Lublaň - Sežana, která se v současnosti modernizuje. Na ostatních tratích je provoz klasický. Denně jezdí v průměru 7 vlaků. Údržba infrastruktury zabezpečuje pohotovost tratí pro jízdy podle jízdního řádu. Zahrnuje údržbu, dohled a rekonstrukci. Udržují se vrchní a spodní stavba tratí, signálnětechnická zabezpečovací zařízení, telekomunikační zařízení, energetická zařízení, budovy a stroje pro traťové práce. Údržba je organizována v rámci stavební činnosti a činnosti na elektrotechnických zařízeních ve 14 sekcích/regionálních centrech a 75 organizačních jednotkách služby v terénu. Rekonstrukční práce na tratích, větší modernizace a novou výstavbu provádí samostatná společnost Železniční stavební podnik. Různé další údržbové práce provádějí externí dodavatelé služeb na základě veřejných zakázek. Základním kriteriem kvality pro údržbu infrastruktury jsou např. doba dostupnosti infrastruktury, procento míst s pomalou jízdou a doby zpoždění z důvodu poruch na zařízení. Management nemovitostí provádí zvláštní služba v rámci holdingu. Jeho činností je správa datového souboru nemovitostí, vedení pozemkových knih, plánování a organizace údržby nemovitostí, pronájmy a prodej. 5
6 5. Nákladní a osobní doprava 5.1 Nákladní doprava Přibližně 9 % nákladní dopravy je dopravou mezinárodní. Množství a struktura jsou představeny v tabulkách 3 a 4. Přepravní vzdálenosti jsou relativně malé, protože průměrná vzdálenost pro mezinárodní dopravu činí 19 km a pro vnitrostátní dopravu 14 km. Podíl na trhu nákladní dopravy je relativně vysoký a činí přibližně 4 %, což je možno přičíst vysokému podílu mezinárodní dopravy. Základní kriteria kvality pro nákladní dopravu jsou např. dodání zásilek uvnitř smluvně sjednané doby, bezpečnost zásilek a výše spokojenosti zákazníků. Měření spokojenosti zákazníků v posledních letech ukazují, že 9 % zákazníků je se službami spokojeno. Vývoj služeb jde směrem k blokovým vlakům s cennými konkurenčními výrobky na důležitých relacích. Cílem je, aby se Lublaň stala důležitým středoevropským logistickým centrem, točnou dopravních proudů a výchozím bodem do východní Evropy a Asie. Výsledkem obchodní spolupráce se sousedními a dalšími drahami jsou nové vlakové spoje, jako např. Lublaňská linie: Lublaň - Mnichov, East West Rail Shuttle (EWRS): Lublaň - Bologna, Sava Express: Lublaň - Istanbul Halkali. Se sousedními státy byly realizovány projekty interoperability. Mezi Lublaní a Cervignano jezdí podle této dohody vlaky s lokomotivami SŽ a Italských státních drah (FS). 5.2 Osobní doprava Na rozdíl od nákladní dopravy je osobní doprava orientována především na domácí trh, kde je přepravováno 94 % ze všech cestujících. Údaje o přepravě cestujících ukazuje tab. 5. Silná konkurence osobních automobilů a krátké vzdálenosti nedovolují železnici zvýšit podstatněji její podíl na trhu. Základními kriterii kvality pro osobní dopravu jsou rychlost přepravy, komfort, přesnost a spokojenost zákazníků. Průzkumy SŽ prokazují, že v poslední době je asi 8 % cestujících se službami spokojeno. Druh dopravy Tis. tun Podíl v % Dovoz Vývoz Kontinentální tranzit Tranzit přes přístav Mezinárodní doprava Vnitrostátní doprava celkem Tab. 3: Údaje o nákladní dopravě SŽ, obchodní rok 23 6
7 Přeprava Podíl v % Kontejnery v kombinované dopravě 15 Prázdné osobní vozy 8 Ruda, ocel, uhlí 32 Zvláštní výrobky a kusové zásilky 3 Dřevo, papír, zemědělství, další 2 Chemie, nafta, stavební materiál 22 Ostatní 1 Tab. 4: Struktura nákladní dopravy SŽ, obchodní rok 23 Druh dopravy Počet cestujících v tis. Podíl v % Vnitrostátní doprava jednotlivé a skupinové jízdy pracující žáci Mezinárodní doprava Celkem Tab. 5: Údaje o osobní dopravě SŽ, obchodní rok 23 Se sousedními drážními správami mají SŽ spojení prostřednictvím vlaků EuroCity a InterCity. Nejznámějším vlakem je EC Casanova na relaci Maribor - Lublaň - Benátky, který představuje vhodné možnosti spojení s většími městy v Itálii a Francii. 6. Management Holding Slovinské železnice je ze 1 % majetkem státu; z toho důvodu je jeho celý systém působnosti spravován zástupci vlády a odpovídajícími institucemi. Vedení holdingu, případně strategický management, je v oblasti odpovědnosti představenstva holdingu Slovinské železnice, které je zvoleno vládou Slovinské republiky po proběhnutí konkurzu. Celý holding s jeho třemi závislými společnostmi a všemi šesti dceřinými společnostmi je reprezentován, zastupován a řízen strategickým managementem. Vedení holdingu Slovinské železnice má svůj pracovní program určen ve strategickém plánu New Way na roky Po taktické stránce jsou jednotlivé podniky a společnosti řízeny středním managementem - exekutivními řediteli, vedoucími oddělení a vedoucími výrobních jednotek. Jejich hlavním úkolem je organizace, koordinace a sladění všech činností tak, aby přinášely hodnotné a ziskové služby. Nadto je celý management, na základě pověření vlády, povinen zabezpečit moderní a provozně bezpečnou železniční infrastrukturu. 7. Perspektivy Hlavní kroky ve vývoji systému řízení Slovinských železnic od roku 1997 ukazuje obr. 4. Koncepce průzkumu trhu a managementu pro zlepšení podnikatelských 7
8 úspěchů a zvýšení hodnoty podniku Slovinské železnice jsou ukázány na obr. 5 v podobě vyváženého záznamu výsledků (BSC) - Vyvážený systém hodnocení výkonnosti. BSC je využíván od konce 9. let na vývoj orientovanými podniky pro plánování cílů a vedení zaměstnanců a slouží vyváženému strategickému řízení organizace na základě výkonových ukazatelů, a to obvykle ve čtyřech cílových oblastech. Rok 24..Vyvážený systém hodnocení výkonnosti (BSC) Rok 23..Strategický plán působnosti New Way Rok 22..ISO 141 (Systém pro životní prostředí) Rok 1999.Změna podnikatelských procesů Rok ISO 91 (Systém kvality) Obr. 4: Vývoj systému řízení od roku 1997 Perspektivy zaměstnanců - účelná kontinuita zaměstnání - profesní vývoj zaměstnanců Tržní orientace - celoevropsky srovnatelné druhy služeb a jejich kvalita pro spokojenost zákazníků - zvýšení podílu SŽ v rostoucích segmentech trhu, - dlouhodobá konkurenční schopnost proti silnici a dalším operátorům na železnici ve volném přístupu na infrastrukturu v širším regionu, - výraznější celková prezentace na trhu Vize Finanční hlediska - kapitálová a platební schopnost, - zvýšení podílu tržních příjmů, - zvýšení vlastních zdrojů při financování rozvoje, - snížení podílu státního rozpočtu v příjmech SŽ, - snížení podílu nákladů na pracovní síly Vnitřní procesy/organizace - hospodárnost, - jednoduché organizační struktury a účinné procesy - technologická a podnikatelská harmonizace systému, - řízení projektem SŽ Obr. 5: Vyvážený systém hodnocení výkonnosti strategických hlavních cílů Další vývoj slovinských železnic je pevně spjat se strategickým plánem New Way 23/21 a s národním programem pro železniční infrastrukturu. Vize a strategické nasměrování zní: Slovinské železnice se musí stát tržně orientovaným, technologicky vyvinutým a nákladově účelným železničním klíčovým operátorem v nákladní dopravě na celoevropských koridorech V a X, dodavatelem ucelených, pro zákazníky vhodných služeb v osobní dopravě ve Slovinsku a v okolních regionech a provozovatelem moderní a provozně bezpečné železniční infrastruktury. Podnikatelské cíle jsou v hlavních rysech 8
9 .uvedeny v diagramech na obr. 6. Hlavní opatření pro další rozvoj infrastruktury do roku 215 jsou: - modernizace tratí, případně traťových úseků, pro rychlosti do 16 km/h, - výstavba druhé koleje Divaca - Koper, - stavba vysokorychlostní trati Benátky - Terst - Lublaň pro rychlost 25 km/hod., - výstavba druhé koleje na tratích Maribor - Sentilj a Jesenice - Lublaň. Tržní příjmy (mld. SIT) Zboží (mil. t) 27 14, ,6 32, Podíl stát. rozpočtu v příjmech (%) 42,4 33, Počet cestujících (v mil.) 18 14, Celkové příjmy (mld. SIT) 78, Podíl nákladů na prac. síly v příjmech (%) 63,1 46, Obr. 6: Hlavní cíle působnosti SŽ Název originálu: Slowenische Eisenbahnen - Umstrukturierung und Strategie Zdroj: ZEVrail Glasers Annalen 129 (25), 6-7, s Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS 9
Železnice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha
Železnice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s. 123. Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha 1 ČD Cargo v roce 2011 Strategické záměry společnosti Nákladní doprava a rozvoj infrastruktury Významné
Slovinské železnice (SŽ): v dobré kondici pro Evropu Projekt Twinning Evropské unie pro Slovinsko
Slovinské železnice (SŽ): v dobré kondici pro Evropu Projekt Twinning Evropské unie pro Slovinsko Hans Jürgen Knopp, Eberhard Jänsch Země jako Slovinsko přestály při svém přístupu k Evropské unii dalekosáhlou
OD UHLÍ KE KONTEJNERŮM A AUTŮM, VELKÁ ŠANCE PRO AWT VIKTOR BYSTRIAN, OBCHODNÍ ŘEDITEL SKUPINY AWT
OD UHLÍ KE KONTEJNERŮM A AUTŮM, VELKÁ ŠANCE PRO AWT VIKTOR BYSTRIAN, OBCHODNÍ ŘEDITEL SKUPINY AWT SKUPINA AWT, ČLEN SKUPINY PKP CARGO JEDEN Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB NÁKLADNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
ADVANCED WORLD TRANSPORT
ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht 2010 spojení zkušeností z oboru železniční dopravy a přepravy a vytvoření jedné silné entity pod
Výkony železnice v Rusku v roce 2002
Tabulka 1: Základní ukazatele železnic Výkony železnice v Rusku v roce 2002 Ukazatele ve srovnání s rokem 2001 uskutečněno rozdíl + - % Vytížení vozů, v mil. t. 1084,3 +28,2 102,7 Objem přepravy zboží,
ADVANCED WORLD TRANSPORT
ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 2010 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht spojení zkušeností z různých oblastí dopravy a logistiky a vytvoření jedné silné entity pod
SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE
SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE SKUPINA AWT, ČLEN SKUPINY PKP CARGO JEDEN Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB NÁKLADNÍ
PKP CARGO spojuje své síly s AWT
PKP CARGO spojuje své síly s AWT PKP CARGO připraveno expandovat do Evropy 1 2 3 4 Druhý dopravce v EU Licence na dopravu v devíti zemích EU Komplexní logistické služby v rámci skupiny PKP CARGO Dobrá
Statistická ročenka Skupiny České dráhy
Statistická ročenka Skupiny České dráhy 2018 0 1 Obsah 0 1 Kolejová vozidla strana 02 0 2 Zaměstnanci strana 04 0 3 Osobní přeprava strana 05 0 4 Nákladní přeprava strana 06 0 5 Dopravní výkony strana
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
Statistická ročenka 2011 Skupiny České dráhy
Statistická ročenka 2011 Skupiny České dráhy 2 Obsah Kolejová vozidla Zaměstnanci Osobní přeprava Nákladní přeprava Dopravní výkony Hospodaření Schéma sítě Identifikační a kontaktní údaje 2 4 5 6 9 12
Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013
Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan
Prezentace firmy. na 7. mezinárodní konferenci Odpovědné podnikání v chemii dne 2. října 2008
Prezentace firmy na 7. mezinárodní konferenci Odpovědné podnikání v chemii dne 2. října 2008 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. 242 444 560-8 Fax 242 444 924 www.bohemiakombi.cz
SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT (AWT), AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT RAIL SK, AWT REKULTIVACE
SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT (AWT), AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT RAIL SK, AWT REKULTIVACE SKUPINA AWT, ČLEN SKUPINY PKP CARGO JEDEN Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB
Statistická ročenka Skupiny České dráhy
Statistická ročenka Skupiny České dráhy 2017 Obsah 1 Kolejová vozidla strana 02 2 Zaměstnanci strana 04 3 Osobní přeprava strana 05 4 Nákladní přeprava strana 06 5 Dopravní výkony strana 09 6 Hospodaření
Statistická ročenka Skupiny České dráhy
Statistická ročenka Skupiny České dráhy 2016 1 2 ObSah 3 kolejová VoZIdLa strana 02 ZaMěStnanCI strana 04 osobní PŘePRaVa strana 05 4 5 6 nákladní PŘePRaVa strana 06 dopravní VÝkonY strana 09 HoSPodaŘení
STATISTICKÁ R O Č E N K A
2013 STATISTICKÁ R O Č E N K A SKupINy ČESKé dráhy Obsah Kolejová vozidla 2 Zaměstnanci 4 Osobní přeprava 5 Nákladní přeprava 6 dopravní výkony 9 hospodaření 12 Schéma sítě 14 Identifikační a kontaktní
Statistická ročenka Skupiny České dráhy. počet kolejových vozidel :
Statistická ročenka Skupiny České dráhy 2015 počet kolejových vozidel : 31 478 Lepší cesta každý den. 1 2 Obsah 3 kolejová vozidla strana 02 ZaměStnancI strana 04 osobní PřePRava strana 05 4 5 6 nákladní
MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA POUŽITÍ VNITROSTÁTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY CELOSTÁTNÍCH A REGIONÁLNÍCH DRAH PŘI PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY
Příloha č. 1 k výměru MF č. 01/2013 MAXIMÁLNÍ ENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA POUŽITÍ VNITROSTÁTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ ESTY ELOSTÁTNÍH A REGIONÁLNÍH DRAH PŘI PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY I. Maximální ceny za použití
S TAT I ST ICK Á. Skupiny České dráhy
2014 S TAT I ST ICK Á ROČENKA Skupiny České dráhy Obsah Kolejová vozidla 2 Zaměstnanci 4 Osobní přeprava 5 Nákladní přeprava 6 Dopravní výkony 9 Hospodaření 12 Schéma sítě 14 Identifikační a kontaktní
Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013
Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci
Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC
Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení
Vysokorychlostní železnice v ČR proč?
Ing. Petr Šlegr Š Ing. Petr Šlegr Několik faktů z historie železnice ve světe a u nás 1805 Trevithickova parní lokomotiva 1825 První veřejná železnice v Anglii 1829 Liverpol Manchester 1832 koněspřežná
Časová dostupnost krajských měst České republiky
Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto
1993-1998. Hans Strelow
Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními
Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2012. Praha, 29.dubna 2013
Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2012 Praha, 29.dubna 2013 Hlavní ukazatele pro Skupinu ČD Finanční ukazatele dle IFRS v mil. Kč 2012 2011 Rozdíl Index Skupiny ČD EBITDA upravená * 6 097
Intermodální přepravy silnice-železnice
Intermodální přepravy silnice-železnice = moderní alternativa kamionových přeprav Bratislava, 28.2.2012 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. +420 242 444 560 Fax +420 242 444 924
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016 Praha, 31. srpna 2016 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 330 16 326 Ostatní provozní výnosy 2 442 1 635 Náklady -14 366-14 127
Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2016
Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2016 Praha, 28. dubna 2017 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 33 292 33 083 Ostatní provozní výnosy 4 431 4 544 Náklady -29 401-30 702 - výkonová
Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Alexander Nazarov, Oleg Nazarov a Marion Protze* * Alexander Nazarov je prvním
Vznik a rozvoj koncepce vysokorychlostních tratí
TELČ 3. - 4. 11. 2016 REGIONÁLNÍ TERMINÁLY VYSOKORYCHLOSTNÍCH TRATÍ: STAVĚT NESTAVĚT? Vznik a rozvoj koncepce vysokorychlostních tratí Antonín Peltrám POTŘEBA VYSOKORYCHLOSTNÍCH TRATÍ Vznikala paralelně
Ekonomické a provozní aspekty kontejnerových přeprav Evropa - Asie Workshop Zkušební centrum VUZ Velim
Ekonomické a provozní aspekty kontejnerových přeprav Evropa - Asie 21.11.2013 Workshop Zkušební centrum VUZ Velim Základní informace o přepravách a potenciálu kontejnerových přeprav Evropa Asie a zpět
Regionální železniční doprava
Jihomoravský kraj Místo k žití, místo k podnikání Regionální železniční doprava Železniční síť Jihomoravského kraje Celková délka 700 km dvoukolejné 324 km elektrifikované 335 km Počet stanic a zastávek
Železniční nákladní doprava v 21. století. Michal Roh ředitel odboru podpory prodeje ČD Cargo, a.s.
Železniční nákladní doprava v 21. století Michal Roh ředitel odboru podpory prodeje ČD Cargo, a.s. Změny vnějšího prostředí Změna historického poslání železnice v dávné minulosti především přeprava soli
Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu
Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu GŘČD Vývoj železnice v uplynulém období Izolovaný vývoj v jednotlivých státech
Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti
Konference Inovace & Železnice 13. prosinec 2016, Praha Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Ing. Dan Ťok ministr dopravy Hlavní témata prezentace Základní cíle
PŘEKLADIŠTĚ KOMBINOVANÉ PŘEPRAVY
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 PŘEKLADIŠTĚ KOMBINOVANÉ PŘEPRAVY
LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC
LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
Česká železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
Požadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení
Data o dopravě. 22. dubna Z0081 Prostorové sociálně ekonomické informace a jejich využití
Data o dopravě 22. dubna 2015 Z0081 Prostorové sociálně ekonomické informace a jejich využití ČSÚ Statistiky Doprava, informační a komunikační činnosti Rychlé informace - přesměrování pod Služby - čtvrtletně,
Zákon o silniční dopravě Obsah zákona
Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Smluvní strana PRODÁVAJÍCÍ - povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat Smluvní strana KUPUJÍCÍ - povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu
cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2017/2018
cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2017/2018 úvodní informace cvičení Ing. Vojtěch Novotný Ústav dopravních systémů (K612) budova Horská, kancelář A433 mail: novotvo4@fd.cvut.cz webové stránky předmětu: www.zelp.fd.cvut.cz
Intermodální přepravy silnice-železnice
Intermodální přepravy silnice-železnice = moderní alternativa kamionových přeprav Kal_obr_BEZ_tisk2.jpg Lovosice, 25.2.2013 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. +420 242 444 560 Fax
Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014
Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz
Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Provoz a ekonomika dopravy, varianta vzdělávání ekonomická
Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky Provoz a ekonomika dopravy, varianta vzdělávání ekonomická 1. povinná zkouška - Ekonomika 1. Trh, jeho struktura a zákonitosti 2. Právní úprava evidence
Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt
je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)
Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)
Obsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné povinnosti
5. regionální seminář agentury ERA zaměřený na technické specifikace pro interoperabilitu týkající se subsystému Využití telematiky v nákladní dopravě (TAF TSI) Obsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné
TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ
TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ OBCHOD A MARKETING Odbor řízení značky O29 SMS ticket O29 po dohodě s vedoucím práce, u diplomové práce cca 30 stran, u bakalářské práce cca 15 stran Koncepce zavedení
Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě. Železniční tratě, Argentina
Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě Železniční tratě, Argentina Tomáš Hála, 1.56 2007/2008-1 - Železniční tratě, Argentina Doprava v Argentině je specifická vzhledem k rozložení sídel a obyvatelstva.
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 novotvo4@fd.cvut.cz úvodní informace
Vysokorychlostní trať Wuhan-Guangzhou FILIP HOLENDA 257
Vysokorychlostní trať Wuhan-Guangzhou FILIP HOLENDA 257 Mapa Wuhan Guangzhou Obr 1 [2] Trať se nachází v jižní části koridoru Peking - Guangzhou a je částí z plánovaného 2100 km dlouhého spojení, úsek
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017 úvodní informace cvičení Ing. Vojtěch Novotný Ústav dopravních systémů (K612) budova Horská, kancelář A433 mail: novotvo4@fd.cvut.cz webové stránky
Statistická ročenka 2009 skupiny České dráhy
Statistická ročenka 2009 skupiny České dráhy Obsah 01 Dopravní cesta 02 Kolejová vozidla 03 Zaměstnanci 04 Osobní přeprava 05 Nákladní přeprava 06 Dopravní výkony 07 Hospodaření 08 Mimořádné události
Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně
Statistická ročenka 2010 Skupiny České dráhy
Statistická ročenka 2010 Skupiny České dráhy 1 Obsah 002 004 006 007 008 011 014 017 018 020 DOPRVNÍ EST KOLEJOVÁ VOZIDL ZMĚSTNNI OSONÍ PŘEPRV NÁKLDNÍ přeprava dopravní výkony HOSPODŘENÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
Význam spolupráce s Technologickou platformou z pohledu MD
Význam spolupráce s Technologickou platformou z pohledu MD Ing. Jindřich Kušnír odbor drah, železniční a kombinované dopravy, MD ČR železnice jedním z prostředků pro dosažení cílů Dopravní politiky EU:
Obsah. 01 Dopravní cesta. 02 Kolejová vozidla. 03 Zaměstnanci. 04 Osobní přeprava. 05 Nákladní přeprava. 06 Dopravní výkony.
Statistická Výroční ročenka zpráva 2008 2008 skupiny České společnosti dráhy České dráhy Obsah 0 Dopravní cesta 02 Kolejová vozidla 03 Zaměstnanci 04 Osobní přeprava 05 Nákladní přeprava 06 Dopravní výkony
Standardy kvality společnosti RegioJet, a.s. 2013 - vyhodnocení
2013 - vyhodnocení 1 Obsah dokumentu Úvod...3 Přehled karet standardů kvality...4 Vyhodnocení plnění jednotlivých standardů kvality...5 1. Plnění jízdního řádu vlaků InterCity RegioJet...5 2. Vypravené
Martin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz
Soudobé trendy v nákladní železniční dopravě a teritoriální expanze. Martin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz Železniční doprava ekologická doprava celosvětově produkuje
Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?
Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR? Tomáš Záruba Náměšť nad Oslavou, 26. května 2016 Základní otázka: Proč vlastně stavět VRT? Časové úspory cestujících Zefektivnění provozu železnice Uvolnění kapacitních
s tím související rušení některých nerentabilních tratí v socialistických zemích zvýhodňování železnice před silniční dopravou
od poč. 2. polovina 20. století urychlení poklesu významu železnice ve vyspělých zemích s tržním hospodářství (jiná situace v socialistickém táboře) především v souvislosti s růstem silniční dopravy s
Železniční infrastruktura nejlépe vybavených států (bez malých států) zdroj: The 2008 World Factbook
od poč. 2. polovina 20. století urychlení poklesu významu železnice ve vyspělých zemích s tržním hospodářství (jiná situace v socialistickém táboře) především v souvislosti s růstem silniční dopravy s
CargoBeamer AG Bautzen Intermodální přepravní systém z Německa Řešení pro Evropu
CargoBeamer AG Bautzen Intermodální přepravní systém z Německa Řešení pro Evropu Cíl tohoto projektu: Podle nedávno zveřejněných statistik má přeprava po silnicích v celé Evropě do roku 2015 zaujmout 60%
Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym
Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym Obsah 1. Úvod reforma železnic 2. Rozšíření působnosti TSI 3. Vliv TSI řízení zabezpečení
INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ
INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ Ing. Zdeněk THUN 1 Úvod Interoperabilitou rozumíme schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.
Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva
AUTOBUS A VLAK - KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě // Prezident 1 MOBILITA OBYVATELSTVA HYBNOST OBYVATEL ROSTE
Zelená a čistá Ostrava 2025
Zelená a čistá Ostrava 2025 Strategie ekologizace a modernizace MHD v Ostravě Ing. Roman Kadlučka, Ph.D. září 2013 OSTRAVA metropole Moravskoslezského kraje Počet obyvatel k 31.12.2012 : 305 998 Rozloha:
Project BOHEMIA EXPRESS Building shuttle train system of intermodal transport lines
Project BOHEMIA EXPRESS Building shuttle train system of intermodal transport lines Vize: Převádění toku zboží ze silnice na železnici založené na vzájemně výhodné spolupráci silničních dopravců se železnicí
Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR
ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká
Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě
Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě Danuše Marusičová ACRI Akademie seminář Technické normy pro tramvajovou dopravu Praha, 14.1.2015 Stav změn v drážní legislativě Legislativa ČR Legislativa
Možnosti zvyšování rychlostí
Možnosti zvyšování rychlostí na české železnici Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Historické ohlédnutí a souvislosti Historický dluh: úsporné parametry tratí z 19.
Standardy kvality společnosti RegioJet, a. s. Vyhodnocení za rok vyhodnocení
Standardy kvality společnosti RegioJet, a. s. 2015 vyhodnocení 1 Obsah dokumentu OBSAH DOKUMENTU... 2 ÚVOD... 3 PŘEHLED KARET STANDARDŮ KVALITY... 4 VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH STANDARDŮ KVALITY...
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Praha, 31. srpna 2015 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 326 16 468 Ostatní provozní výnosy 1 803 1 721 Náklady -14 327-14 191
Statistika SBB za rok 2002
Statistika SBB za rok 2002 Základní údaje jednotka 999 2000 200 2002 02-0 Finance Provozní příjmy mil. CHF 5 756 5 942 6 03 6 324 4,9 Provozní výdaje mil. CHF - 5 252-5 620-5 786-6 30-6,0 Výsledek skupiny
Standardy kvality společnosti RegioJet, a.s. Vyhodnocení za rok 2014. Standardy kvality společnosti RegioJet, a.s. 2014 - vyhodnocení
Standardy kvality společnosti RegioJet, a.s. 2014 - vyhodnocení 1 Obsah dokumentu Standardy kvality společnosti RegioJet, a.s. Úvod...3 Přehled karet standardů kvality...4 Vyhodnocení jednotlivých karet
AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR
AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR Peter Köhler, generální ředitel LEO Express pro region střední a východní Evropy peter.koehler@le.cz
Zajišťování provozuschopnosti dráhy. Ing. Bohuslav Navrátil
Zajišťování provozuschopnosti dráhy Ing. Bohuslav Navrátil Železniční dopravní cesta 2014 9. dubna 2014 Zajišťování provozuschopnosti Správcovská činnost (evidence majetku, nakládání s majetkem) Dohlédací
RM PROJEKTU. Ing. LADISLAV ŠPAČEK CSc. SCHP ČR BRATISLAVA
RM PROJEKTU CHEMLOG T&T Ing. LADISLAV ŠPAČEK CSc. SCHP ČR 26.02.2013 BRATISLAVA ZÁVĚRY STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU CHEMLOG V rámci chemického průmyslu existuje potenciál na zvýšení objemů kombinovaných
SWOT analýza dopravní infrastruktury MSK. Zahraniční projekty VLC. Materiálové toky Doplňkový průzkum
SWOT analýza dopravní infrastruktury MSK Zahraniční projekty VLC Materiálové toky Doplňkový průzkum Co je Veřejné logistické centrum? Veřejné logistické centrum (VLC) je definováno jako ohraničený prostor,
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy Politika TEN-T Transevropská dopravní síť (TEN-T) vymezena nařízením Evropského parlamentu
Srovnávací studie jednotkových nákladů mezi silniční a železniční nákladní dopravou v zemích EU a Švýcarsku
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní Srovnávací studie jednotkových nákladů mezi silniční a železniční nákladní dopravou v zemích EU a Švýcarsku Objednatel: ČD Cargo, a.s. Jankovcova
Geografie České republiky. Doprava
Geografie České republiky Doprava Doprava Poloha ČR uvnitř Evropy usnadňuje rozvoj dopravy a dopravních cest Rozsáhlá dopravní infrastruktura co do rozsahu dopravních sítí (výsledek roztříštěnosti sídelní
Prezentace společnosti
Prezentace společnosti CS Cargo je nejrychlěji se rozvíjející logistickou skupinou regionu CEE CS Cargo patří k vedoucím firmám v odvětví dopravy a logistiky v regionu střední a východní Evropy Se sídlem
Rakouské spolkové dráhy ve středoevropském kontextu
Rakouské spolkové dráhy ve středoevropském kontextu S dobou jde ten, kdo dbá o rychlé, bezpečné a pohodlné dopravní spojení. Jsme v době, ve které stále více lidí chce být ještě rychleji a pohodlněji zaopatřeno
Vyhláška č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb.
Vyhláška č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb Ministerstvo dopravy stanoví podle 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách,
Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, Resslova 5, Ústí nad Labem. Ing. Vlastimil Sekal DOPRAVA A PŘEPRAVA
Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, Resslova 5, Ústí nad Labem Ing. Vlastimil Sekal DOPRAVA A PŘEPRAVA Ústí nad Labem 2006 - 3 - Vl. Sekal: Doprava a přeprava OBSAH 1 UVOD DO DOPRAVY...
Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy
Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014. Praha, 1. září 2014
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014 Praha, 1. září 2014 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti dosáhly meziročního nárůstu o 131 mil. Kč (1 %): v osobní dopravě pokračoval
se mění přílohy II, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního
Strana 3954 Sbírka zákonů č. 326 / 2011 Částka 114 326 VYHLÁŠKA ze dne 3. listopadu 2011, kterou se mění vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve
Zvládání železničního hluku v Evropě
Zvládání železničního hluku v Evropě Jakob Oertli 1 Aby se potvrdilo, že doprava po železnici respektuje okolní prostředí, musí také kolejnice způsobovat méně hluku. Mnoho národních podnětů a velmi působivých
Vysokorychlostní železniční tratě
Vysokorychlostní železniční tratě L u k á š T ý f a Ústav dopravních systémů (K612) Téma č. 4 Evropská síť vysokorychlostních tratí Anotace: Vývoj evropské sítě VRT Transevropské dopravní sítě Klíčové
Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele
S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi
NAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ
TRANS-BORDERS NAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ Projekt je podpořen z programu Interreg CENTRAL EUROPE, který napomáhá spolupráci při společných výzvách ve střední Evropě. S rozpočtem
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl II Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011) ve znění
DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY
DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED