Vrchlabí 1. února 2010 Krkonošské muzeum vystavuje sáňky, rohačky, vlčky Výstavní síň Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí obsadily na několik příštích týdnů sáňky, rohačky a vlčky. Výstava návštěvníkům přibližuje historii sáňkování v Krkonoších. Výstava představuje širokou škálu běžných saní a sáněk vyjma těch, které byly určeny k zápřahu hospodářských zvířat. Návštěvníci tak uvidí saně ke svážení dřeva a sena, tedy krkonošskou specialitu rohačky. Ty ovšem na sklonku 19. století podnikaví horalé využili k vození zážitkůchtivých turistů. Proto na výstavě nechybí ani přídavná korba se sedadly, která se na rohačky montovala. Vyrobit kvalitní sáňky musel umět každý kolář a chtěl-li je dobře prodat, musel se potýkat s početnou konkurencí. Na počátku 20. století proto někteří výrobci, například jilemnický Mečíř, nabízeli širokou škálu různých typů a tvarů sáněk, které na výstavě můžete vidět v reálu i v dobových katalozích. Ve městech se zase v zimě zaplnily ulice a promenády zmenšeninami kočárových saní, na nichž paní tlačily své ratolesti a páni zase dámy svého srdce. I tento typ saní, včetně sportovnější varianty vlčků, můžete na výstavě vidět. Obliba sáňkování vedla až ke vzniku sáňkařského sportu, který na výstavě reprezentují různé typy řiditelných saní a bobů z první poloviny 20. století, mezi nimiž kralovaly oblíbené rejdy. Jízdu na nich při slavných Ponikelských rejdovačkách i svážení dřeva na rohačkách návštěvníkům přiblíží doprovodné filmy. Výstava v Krkonošském muzeu Správy KRNAP ve Vrchlabí potrvá do 4. dubna 2010.
Vrchlabí 1. února 2010 Jelení zooprogram právě začal Správa KRNAP přišla v letošní zimě s novou atraktivní nabídkou pro děti. Pracovníci environmentálního vzdělávání připravili tzv. zooprogram zaměřený na největšího krkonošského savce jelena evropského. Účastníci se dozvědí mnoho zajímavých a poučných informací o tomto plachém zvířeti. Tento výukový program můžeme v Krkonoších realizovat jen díky dlouhodobě fungujícímu systému přezimovacích obůrek, v nichž je jelení zvěř v zimních měsících uzavřena. Obůrky jsou nejúčinnějším opatřením jak předcházet škodám, které by jinak zvěř v zimních měsících, kdy není dostatek přirozené potravy, ve volné přírodě působila. Do přezimovacích obůrek se zvěř začne stahovat po napadnutí prvního sněhu. V průběhu zimy je zde lesníky Správy KRNAP přikrmována a v případě potřeby jim mohou být prostřednictvím potravy podány i potřebné medikamenty. S příchodem jara se zvěř opět vrací do volné přírody. Zooprogram Jelen evropský, seznamte se prosím je určen pro žáky mateřských, základních i středních škol. Před začátkem zimní sezony jsme srub v jedné přezimovací obůrce uzpůsobili pro potřebu výuky a zřídili jsme v něm i pozorovatelnu. Program má ale svá omezení. Jedním je počet účastníků ve skupině. Maximální počet je 8 dětí a pedagogický doprovod. Dalším omezením je časové hledisko. Program můžeme, s ohledem na potřebu klidu zvěře, realizovat jen jednou týdně v ranních hodinách, uvedl Michal Skalka, vedoucí pracoviště environmentálního vzdělávání Vrchlabí. Péče o volně žijící zvěř je jednou ze základních aktivit pracovníků Správy KRNAP, veřejnosti ovšem poněkud utajenou. Účastníci zooprogramu se seznámí s problematikou obnovy lesních ekosystémů a jejich ochrany před škodami, které na nich může vysoká zvěř zvláště v zimních měsících napáchat. Lektor dětem přiblíží myslivost s ohledem na některé důležité problémy (regulace stavů zvěře v lesních ekosystémech s některými chybějícími články potravního řetězce apod.) Děti se s jelenem evropským seznámí nejen teoreticky, ale i prakticky. Zlatým hřebem zooprogramu je totiž pozorování jelenů při krmení z pozorovatelny na vzdálenost pouhých několika metrů. Zooprogram věnovaný jelenům probíhá každou středu do konce března, kdy bývá zvěř z obory vypouštěna do volné přírody. Mgr. Michal Skalka, vedoucí pracoviště environmentálního vzdělávání Vrchlabí tel.: 737 331 912, e-mail: skalka@krnap.cz, www.krnap.cz
Vrchlabí 9. února 2010 Správa KRNAP přidává další krok v prevenci korupce Speciální monitorovací místnost, kterou nyní Správa KRNAP zprovoznila ve své administrativní budově ve Vrchlabí, je dalším krokem v prevenci korupčního jednání. Místnost vybavenou kamerou a nahrávacím zařízením může využít každý, kdo přichází na Správu KRNAP ve věcech úředních a projeví o monitoring jednání zájem. Zřízení speciální monitorovací místnosti nereaguje na žádný konkrétní podnět. Jedná se o naši vlastní iniciativu proti korupci, které je nutné předcházet všemi dostupnými prostředky, říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Dáváme tak našim partnerům možnost nechat nahrát úřední jednání, která na Správě KRNAP povedou. Nahrávka se pak stane součástí spisu a v případě jakéhokoli podezření může posloužit jako důkaz průběhu jednání, tedy důkaz o tom, že pracovníci Správy KRNAP nepožadovali úplatek a naopak, že se protistrana nepokoušela naše pracovníky zkorumpovat, dodal Hřebačka. Kromě monitorovací místnosti mohou naši partneři využít i anonymní dotazník umístěný ve foyer administrativní budovy a sdělit své zkušenosti a postřehy z jednání na Správě KRNAP.
Vrchlabí 12. února 2010 Hřebačka: Chceme najít prostor pro terénní cyklisty Správa Krkonošského národního parku oslovila Českou mountainbikovou asociaci (ČeMBA) a obrací se i na krkonošské bikery se žádostí o spolupráci ve vyhledání vhodných tras pro terénní cyklistiku. Oslovili jsme odborníky z ČeMBA, aby nám pomohli najít a vytipovat staré lesní stezky, které by mohly nově, a především legálně, začít sloužit terénním cyklistům. Naší snahou je nabídnout jim zajímavé trasy v ochranném pásmu či III. zóně KRNAP, kde nedochází k zásadním problémům z hlediska ochrany přírody, a eliminovat tak střety, ke kterým docházelo v minulosti v nejvzácnějších partiích Krkonošského národního parku, říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Zároveň tak chceme obyvatelům i návštěvníkům Krkonoš nabídnout další možnost zažít naše hory v sedle horského kola v opravdovém terénu. Tím nemyslím žádné bikeparky, ale opravdové lesní stezky v krkonošské přírodě, dodává náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar. Jsem rád, že Správa KRNAP iniciovala jednání, při kterých se bavíme o možnostech pro terénní cyklisty. Vítáme její aktivní přístup vycházející vstříc současné poptávce po přírodě blízkých stezkách, případně nalézt prostor i pro skutečný singltrek. Navazujeme tím totiž na náš projekt Lesní stezky, uvedl Tomáš Kvasnička, předseda ČeMBA. Jako ČeMBA jsme připraveni pomoci při vyhledávání vhodných chodníků, ale také při jejich úpravách a případné údržbě, dodal. Singltrek je úzká přírodní stezka, která se příjemně vine krajinou. Jejím cílem je přinést radost a zážitky z pohybu v přírodě. ČeMBA přináší do Česka ve světě osvědčený koncept přípravy a budování přírodních rekreačních stezek zaměřených na terénní cyklistiku. KRNAP je prvním národním parkem v ČR, který se rozhodl brát zájmy terénních cyklistů vážně a začít pro ně ve spolupráci s ČeMBA postupně vytvářet podmínky, říká Hanka Hermová z ČeMBA. Zapojit se můžete také vy. Pokud znáte dobře Krkonoše a některé zdejší stezky, pomozte nám vytipovat vhodné lokality. Své tipy můžete adresovat na hanka.hermova@cemba.cz nebo na jgebas@krnap.cz. Vhodná místa budou odborníci Správy KRNAP a zástupci ČeMBA probírat už za měsíc na své další schůzce. http://cemba.cz/clanek.shtml?x=5902 http://cemba.cz/publikace/kvasnicka-t-singltrek-rekreacni-stezky-pro-terenni-cyklistiku.pdf http://www.lesnistezky.cz
Vrchlabí 15. února 2010 Rýchorská bouda pod drobnohledem Správa KRNAP nechala nasnímat termokamerou Krkonošské středisko ekologické výchovy (KSEV) Rýchorská bouda. Měření má potvrdit, zda je objekt dostatečně zateplen, nebo zda jej bude nutné ještě upravit. Budova totiž byla v roce 2002 zateplena, ale při rekonstrukci nebyla vyměněna původní špaletová okna. Rýchorská bouda leží v 1. zóně KRNAP v nadmořské výšce přes tisíc metrů. Je vystavena náročným klimatickým podmínkám, které se samozřejmě odrážejí v nákladnosti jejího provozu i životnosti použitých materiálů. Chceme, aby provoz Rýchorské boudy byl co nejekonomičtější a zároveň energeticky nejefektivnější. Proto jsme najali odbornou firmu, která nám řekne, kde má objekt slabá místa, kudy zbytečně uniká teplo a provoz se tak prodražuje. Vzhledem k tomu, že při poslední rekonstrukci nebyla vyměněna stará špaletová okna, domníváme se, že jedním z možných slabých míst jsou právě ona. Pokud se naše domněnka potvrdí, budou v létě vyměněna za kvalitnější, schopná v objektu udržet teplo, říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Tento posudek je naším dalším krokem ke snížení provozních nákladů Rýchorské boudy a zvýšení ekologičnosti jejího provozu. V roce 2001 zde již bylo instalováno tepelné čerpadlo, které boudu vytápí způsobem nezatěžujícím životní prostředí, doplnil ho jeho náměstek Jakub Kašpar. Termokamera patří k nejprogresivnějším metodám zjišťování teploty na povrchu materiálů pomocí měření intenzity infračerveného (tepelného) záření. Termovizní systém zaznamená tuto energii bezkontaktním měřicím systémem a převede ji na elektrické signály pomocí citlivého infračerveného detektoru. Termovizní systémy mají široké uplatnění ve stavebnictví, elektrotechnice, průmyslu, zemědělství, lékařství atd. Rýchorskou boudu převzala Správa KRNAP v roce 1976 od Interhotelů Krkonoše se záměrem vybudovat zde první školicí středisko ochrany přírody internátního typu se všemi náležitými službami a stálým pedagogickým personálem. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1980 85 zahájila v roce 1986 činnost Výchovně vzdělávacího střediska státní ochrany přírody. V současnosti KSEV nabízí výukové ekologické programy, pobyty pro školy v přírodě, pobyty pro rodiče s dětmi, přednášky a další aktivity.
Vrchlabí 19. února 2010 Yann Arthus-Bertrand: Home Správa KRNAP ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a občanským sdružením Ekofilm chtějí krkonošské veřejnosti i návštěvníkům našeho národního parku nabídnout pravidelnou možnost podívat se na filmy o přírodě a životním prostředí. Proto od února začínáme s Krkonošskými Ozvěnami Ekofilmu, což je jméno nejstaršího mezinárodní filmového festivalu o životním prostředí, přírodním a kulturním dědictví v Evropě. Prvním filmem z této kategorie je HOME, jehož hlavním tvůrcem je přední fotograf Yann Arthus- Bertrand, který se společně s producentem Lucem Bessonem pustili do vytvoření dokumentárního projektu o planetě Zemi. Prostřednictvím filmu je možné vidět okolo 50 zemí světa. S optimistickým přístupem a aktuálními tématy se snímek zaměřuje na vzrůstající povědomí veřejnosti o současných sociálních problémech a problémech životního prostředí. Český komentář namluvil Zdeněk Svěrák. Délka filmu 120 minut. Exkluzivně ze shora se vydáme na cestu kolem světa do těch nejúžasnějších, ale také nejponičenějších krajin nádherná, dechberoucí a silné emoce vyvolávající cesta z hlubin australského korálového pobřeží na vrchol hor Kilimandžáro, z amazonských pralesů do pouště Gobi, z bavlníkových plantáží v Texasu do průmyslové Šanghaje a ještě dál. HOME nám skýtá konkrétní pohled na problémy, kterým musí naše planeta čelit: globální oteplování, kácení deštných pralesů, ztráta biodiverzity a ubývání přírodních zdrojů, ale na druhou stranu i pozitivní vývoj, jako je vzrůstající demokracie, růst našich příjmů a životního standardu, rozvoj vzdělání. O víkendu 20. a 21. 2. 2010 se na Informačních střediscích Správy KRNAP v Harrachově a v Peci pod Sněžkou vždy od 15:00 můžete prostřednictvím filmu HOME vydat na cestu kolem světa. Vstup zdarma, kapacita je nicméně omezená. V případě velkého zájmu projekce rádi zopakujeme.
Vrchlabí 24. února 2010 Krkonošské muzeum Vzpomíná na Afriku Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí vystavuje fotografie Františka Pelce. Soubor nazvaný Vzpomínky na Afriku dokumentuje život zvířat i biotopy, ve kterých žijí. Výstavu je možné zhlednout v ambitu augustiniánského kláštera až do 21. 3. 2010. František Pelc se profesně celý život zabývá ochranou životního prostředí. Vystudoval Univerzitu Karlovu, kde v roce 1986 získal titul doktora přírodních věd. Dlouhodobě se zaměřuje na problematiku obnovy lesů v imisně poškozených pohořích a hledání rovnováhy mezi ochranou přírody, chráněnými územími a hospodářským rozvojem regionů. Fotografováním přírodních fenoménů a krajiny se zabývá patnáct let. V Africe strávil více než jeden a půl roku života. Tento kontinent ho učaroval svou rozmanitostí, přírodními krásami, lidmi, ale i ohrožeností ekologické stability krajiny významné nejen pro obyvatele kontinentu, který je kolébkou lidstva. Postupně nahlédl do krajin Somálska, Jihoafrické republiky, Botswany, Zimbabwe, Madagaskaru, Namibie a Keni.