Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně MOŽNOSTI ČERPÁNÍ FINANCÍ Z FONDŮ EU PRO ZŠ BOHDALICE A OBEC BOHDALICE (Bakalářská práce) Autor: Jana Šoupalová Vedoucí práce: Mgr. Hana Solnicová Kunovice, květen 2009
Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Osvobození 699, 686 04 Kunovice, tel.: 572 549 018, fax.: 572 548 788 http://www.edukomplex.cz, e-mail: epi@edukomplex.cz Možnosti čerpání financí z fondů EU pro ZŠ Bohdalice a obec Bohdalice (Bakalářská práce) Jana Šoupalová Vedoucí práce: Mgr. Hana Solnicová Kunovice, květen 2009
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti čerpání financí z fondů EU pro ZŠ Bohdalice a obec Bohdalice zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Hany Solnicové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Kunovice, květen 2009
Děkuji paní Mgr. Haně Solnicové a Ing. Kateřině Hromkové za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytli při zpracování mé bakalářské práce. Kunovice, květen 2009 Jana Šoupalová
Obsah: Úvod 7 1 Základní rozdělení fondů EU. 8 1.1 Fondy EU.........8 1.2 Cíle regionální politiky.....10 1.3 Institucionální zabezpečení fondů EU v České republice.. 14 2 Možnosti čerpání z fondů EU....15 2.1 Tématické operační programy..... 15 2.1.1 OP Doprava......... 16 2.1.2 OP Životní prostředí.... 17 2.1.3 OP Podnikání a inovace...19 2.1.4 OP Výzkum a vývoj pro inovace.20 2.1.5 OP Lidské zdroje a zaměstnanost 20 2.1.6 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost...22 2.1.7 Integrovaný OP 23 2.1.8 OP Technická pomoc.......24 2.2 Regionální operační programy - ROP Jihovýchod..25 2.2.1 Oblast podpory 1.2 - Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy.... 27 2.2.2 Oblast podpory 1.4 - Rozvoj infrastruktury pro bezmotorovou dopravu....29 2.2.3 Oblast podpory 2.2 - Rozvoj a stabilizace venkovských sídel...30 2.2.4 Oblast podpory 3.3 Rozvoj služeb v cestovním ruchu...32 2.2.5 Žádost obce Bohdalice-Pavlovice... 34 2.3 OP Praha Konkurenceschopnost.....37 2.4 OP Praha Adaptabilita.....38 2.5 OP Mezinárodní spolupráce 38 2.6 OP Nadnárodní spolupráce..40 2.7 Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko....42 2.8 Přeshraniční spolupárce ČR - Polsko..43 2.9 Přeshraniční spolupárce ČR - Rakousko....44 2.10 Přeshraniční spolupárce ČR - Sasko 46 2.11 Přeshraniční spolupárce ČR - Slovensko.... 47 2.12 ESPON 2013......49
2.13 INTERACT II...50 2.14 Fond soudržnosti........50 2.15 Společná zemědělská politika..51 2.15.1 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova..51 2.15.2 Program rozvoje venkova. 51 2.15.3 Osa IV. LAEDER.... 53 3 Evropské vzdělávací programy........55 3.1 Program Comenius......55 3.1.1 Projekty partnerství škol (Comenius Partnerships).....56 3.1.2 Projekty partnerství škol (Comenius REGIO) 57 3.2. Program Leonardo da Vinci........57 3.3 Program Grundtvig......59 3.4 Program Evropské unie Mládež v akci. 60 Závěr......62 Resumé....... 66 Seznam použité literatury. 68 Seznam použitých zkratek....73
Úvod Tématem mé bakalářské práce je Možnosti čerpání financí z fondů EU pro ZŠ Bohdalice a obec Bohdalice. Zadavatelem této práce je obecní úřad Bohdalice. Ve své práci se zabývám rozdělením fondů EU, ze kterých by mohla obec Bohdalice-Pavlovice a ZŠ Bohdalice čerpat finance v dotačním období 2007-2013. Jedná se o rozsáhlé a složité téma, které se neustále aktualizuje. Zabývám se jak rozdělením fondů a jejich funkčností v praxi, tak i poukázáním přímo na jednotlivé programy, ze kterých by bylo možné čerpat finanční prostředky. Tuto práci jsem si vybrala zejména proto, že mě tato problematika zajímá a navíc bych se ráda v budoucnosti podílela na tvorbě různých projektů. 7
1 Základní rozdělení fondů Evropské unie 1.1 Fondy EU Politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Strukturální fondy (SF) jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony (např. venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním, jako například ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony). Existují dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF): podporovány jsou investiční (infrastrukturní) projekty, jako např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu apod. Evropský sociální fond (ESF): podporovány jsou neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty, jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod. Fond soudržnosti (FS) je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího 8
rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) je finanční nástroj na podporu rozvoje venkova, který nepatří mezi strukturální fondy EU a nespadá tak do politiky hospodářské a sociální soudržnosti, nýbrž spadá do společné zemědělské politiky EU. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství, lesnictví a k rozvoji venkovských oblastí. V ČR jsou z něj hrazeny projekty předložené do tzv. Programu rozvoje venkova ČR, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR. V období 2007-2013 se České republice nabízí až 26,69 mld., přibližně 752,70 mld. Kč, které může čerpat z fondů EU. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně 132,83 mld. Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů. Česká republika dále musí mít připravenou soustavu programových dokumentů a nezbytné institucionální zajištění. Především však musí existovat dostatečné množství kvalitních projektů, bez nichž by ani při splnění všech výše zmíněných předpokladů Česká republika nemusela z nabízené částky vyčerpat ani euro. Realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) se řídí principem programování, kdy projekty nejsou k financování vybírány nahodile, ale podle toho, zda pomáhají odstraňovat problémy identifikované ve strategických dokumentech. Nejvyšším strategickým dokumentem pro realizaci politiky HSS jsou na evropské úrovni Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), kde jsou definovány hlavní priority politiky HSS v období 2007-2013. Každý členský stát definuje svůj Národní rozvojový plán (NRP) popisující hlavní rozvojové problémy země. Jelikož nemusí vždy platit, že priority rozvoje státu odpovídají i prioritám politiky HSS dohodnutým všemi členskými státy EU na nadnárodní úrovni, musí se najít společný průnik NRP a SOZS. Dokumentem představujícím soulad NRP a SOZS a vymezujícím tak podobu realizace politiky HSS na území členského státu je Národní strategický referenční rámec (NSRR). Český NSRR popisuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS v 9
České republice, představuje systém finančních toků fondů EU v ČR a představuje operační programy pro realizaci politiky HSS. V soustavě programových dokumentů jsou pro žadatele a realizátory projektů nejdůležitějšími dokumenty právě operační programy (OP), které jsou tematicky a regionálně vymezené a specifikují cíle, kterých chtějí pomocí realizovaných projektů dosáhnout. V období 2007-2013 bude v České republice využíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky HSS. 1.2 Cíle regionální politiky V období 2007-2013 sleduje regionální politika tři cíle, k jejichž dosažení má v evropském střednědobém rozpočtovém rámci (tzv. finanční perspektiva) prostřednictvím strukturálních fondů Fondu soudržnosti vyčleněno 308 041 000 000 (přibližně 8 686,8 mld. Kč): 1) Cíl Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy. Je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 mld. (cca 730,00 mld. Kč). Osm tematických operačních programů (21,23 mld., cca 598,62 mld. Kč) - OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný operační program, OP Technická pomoc Sedm regionálních operačních programů (ROP) na úrovni regionů soudržnosti NUTS II (4,66 mld., cca 131,38 mld. Kč) - ROP NUTS II Jihovýchod, ROP NUTS II 10
Jihozápad, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Severozápad, ROP NUTS II Střední Čechy, ROP NUTS II Střední Morava Každý členský stát EU má za sebou samostatný vývoj územněsprávního členění respektujícího přirozené potřeby státní správy a obyvatel. Z toho důvodu existuje v Evropské unii 27 různých systémů správního členění, což omezuje možnosti vzájemného statistického a ekonomického srovnávání regionů pro účely politiky HHS. Pro statistické monitorování a analýzy ekonomické a sociální situace v regionech byla proto v roce 1988 zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS). Na jejím základě jsou dle počtu obyvatel definovány tři hlavní úrovně regionálního členění území: Úroveň Doporučený minimální počet obyvatel Doporučený maximální počet obyvatel NUTS I 3 000 000 7 000 000 NUTS II 800 000 3 000 000 NUTS III 150 000 800 000 Tabulka č. 1 Tři hlavní úrovně regionálního členění území Zdroj: Fondy EU, Regionální členění území ČR [online]. 2008-2009 [cit. 2009-02-16 ]. Dostupný na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/informace-o-fondech-eu/regionalni-politika-eu Česká republika byla historicky tradičně dělena na kraje odpovídající úrovni NUTS III, avšak kvůli vstupu do Evropské unie musela zavést mezi stát a kraje ještě jeden stupeň členění odpovídající úrovni NUTS II: regiony soudržnosti. Právě na úroveň NUTS II je totiž směřována podpora z fondů EU v cíli Konvergence a částečně též Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Kromě tří úrovní NUTS ještě existují dvě nižší úrovně územněsprávního statistické členění, které však již nejsou určující pro rozdělení prostředků z fondů EU. Jedná se o tzv. místní administrativní jednotky (LAU). 11
Úroveň Název Počet jednotek NUTS I Stát 1 NUTS II Regiony soudržnosti 8 NUTS III Kraj 14 LAU I Okresy 76 + 15 pražských obvodů LAU II Obce 6 249 Tabulka č. 2: Členění území České republiky Zdroj: Fondy EU, Místní administrativní jednotky [online]. 2008-2009 [cit. 2009-02-16 ]. Dostupný na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/informace-o-fondech-eu/regionalni-politika-eu Obrázek č. 1: Na mapě je zobrazena skladba 14 krajů (NUTSIII) do 8 regionů soudržnosti (NUTS II) Zdroj: Fondy EU, Rozdělení krajů a regionů [online]. 2008-2009 [cit. 2009-02-16]. Dostupný na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/informace-o-fondech-eu/regionalni-politika-eu 12
2) Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: podpora regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hl. m. Praha se dvěma operačními programy. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 mld. (cca 11,73 mild. Kč). 3) Cíl Evropská územní spolupráce: podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony a podporu lze čerpat z devíti operačních programů. Na cíl Evropská územní spolupráce připadá v České republice 0,39% mld.. OP Mezinárodní spolupráce, OP Nadnárodní spolupráce, OP Přeshraniční spolupráce ČR Bavorsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR Rakousko, OP Přeshraniční spolupráce ČR Sasko, OP Přeshraniční spolupráce ČR Slovensko, Síťový operační program ESPON 2013, Síťový operační program INTERACT II Cíl Fondy pro EU27 Fondy pro ČR Konvergence 251,16 mld. (cca 7 082,80 mld. Kč) 81,54% 25,88 mld. (cca 730,00 mld. Kč) 96,98% Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 49,13 mld. (cca 1 385,40 mld. Kč) 15,95% 419,09 mil. (cca 11,73 mld. Kč) 1,56% Evropská územní spolupráce 7,75 mld. (cca 218,55 mld. Kč) 2,52% 389,05 mil. (cca 10,97 mld. Kč) 1,46% Celkem 308,04 mld. (cca 8 686,80 mld. Kč) 100,00% 26,69 mld. (cca 752,70 mld. Kč) 100,00% Přepočet dle směnného kurzu 1 EUR = 28,20 CZK. Tabulka č.3: Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007-2013: Zdroj: Fondy EU, Přehled prostředků fondů EU [online]. 2008-2009 [cit. 2009-02-16]. Dostupný na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/informace-o-fondech-eu/regionalni-politika-eu 13
1.3 Institucionální zabezpečení fondů EU v České republice Ministerstvo pro místní rozvoj je centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU v České republice. MMR současně zodpovídá za tvorbu Národního rozvojového plánu (NRP), Národního strategického referenčního rámce (NSRR) a dalších dokumentů na léta 2007 až 2013. Přípravu dokumentů na národní úrovni zaštiťuje Řídicí a koordinační výbor. Výboru předsedá ministr pro místní rozvoj a činnost sekretariátu ŘKV vykonává Odbor evropských fondů MMR ČR. 14
2 Možnosti čerpání financí z fondů EU 2.1 Tematické operační programy Z obecného pravidla, že jsou operační programy cíle Konvergence určeny pro všechny regiony s výjimkou Hlavního města Praha, se vymykají projekty spolufinancované z Fondu soudržnosti v OP Doprava a OP Životní prostředí, protože Fond soudržnosti je určený pro celou Českou republiku. Dále existují tzv. vícecílové operační programy, které jsou financovány jak z prostředků ř ů určených č pro cíl Konvergence, tak z prostředků ř ů pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a způsobilým územím je proto celá Česká republika včetně č ě Hl. m. Praha. Vícecílovými operačními programy jsou OP Lidské zdroje a zaměstnanost ě (projekty aktivní politiky trhu práce, modernizace veřejné správy a veřejných ř služeb a mezinárodní spolupráce), OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (projekty vytvářející ř systémový rámec celoživotního učení), Integrovaný operační č program (modernizace infrastruktury pro veřejnou správu a národní podpora cestovního ruchu) a OP Technická pomoc. Na tematické operační programy (TOP) cíle Konvergence je vyčleněno č ě 21,2 mld. (cca 598,6 mld. Kč). Obrázek č. 2: Indikativní alokace prostředků ů z fondů EU v České republice pro TOP v cílí Konvergence Zdroj: Fondy EU, Rozdělení prostředků z fondů EU [online]. 2008-2009 [cit. 2009-02-19]. Dostupný na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/programy-2007-2013/tematicke-operacni operacni-programy 15
2.1.1 OP Doprava Finanční podpora z fondů Evropské unie pro sektor dopravy v České republice bude pro období 2007-2013 realizována zejména prostřednictvím Operačního programu Doprava. Ministerstvo dopravy vykonává prostřednictvím Odboru fondů EU pro tento operační program roli Řídícího orgánu. Operační program Doprava je největší operační program v České republice - připadá na něj 5,774 mld. EUR, tj. zhruba 22 % ze všech prostředků pro ČR z fondů EU pro období 2007-2013. OP Doprava je zároveň zaměřen na realizaci priorit a cílů daných Dopravní politikou České republiky na léta 2005-2013 a dalšími strategickými dokumenty. Specifickými cíli OP Doprava jsou výstavba a modernizace sítě TEN-T a sítí navazujících výstavba a modernizace regionálních sítí drážní dopravy výstavba a rozvoj dálniční sítě a sítě silnic I. třídy mimo TEN-T zlepšování kvality dopravy a ochrany životního prostředí z hlediska problematiky dopravy výstavba a modernizace důležitých dopravních spojení na území hl. m. Prahy Podpora z EU pro sektor dopravy prostřednictvím OP Doprava přímo navazuje na podporu realizovanou v období 2004 2006, kdy byla a stále ještě je (až do roku 2010) pro sektor dopravy poskytována podpora z fondů EU zejména prostřednictvím Fondu soudržnosti 2004-2006 a Operačního programu Infrastruktura 2004-2006. Řídícím orgánem Fondu soudržnosti pro období 2004 2006 je Ministerstvo pro místní rozvoj. Řídícím orgánem OP Infrastruktura je Ministerstvo životního prostředí. Jak pro Fond soudržnosti, tak i pro OP Infrastruktura vykonává Ministerstvo dopravy roli Zprostředkujícího subjektu pro projekty z oblasti dopravy. 16
2.1.2 OP Životní prostředí Nabízí v letech 2007-2013 z evropských fondů (konkrétně Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj) přes 5 miliard euro. Objemem financí - 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR - se jedná o druhý největší český operační program. Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech: Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. Podporuje projekty, které směřují ke zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, zlepšení jakosti a dodávek pitné vody a snižování rizika povodní. Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Podporuje projekty, které jsou zaměřeny na zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie Podporuje projekty zaměřené na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů energie a prosazování úspor energie. Dlouhodobým cílem programu je zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a tepla a efektivnější využití odpadního tepla. Prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Podporuje projekty, které se zaměřují na zkvalitnění nakládaní s odpady, snížení produkce odpadů nevhodných pro další zpracování a odstraňování starých ekologických zátěží. 17
Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik Nabízí podporu formou dotací projektům zaměřeným na omezování průmyslového znečištění a s ním souvisejících rizik pro životní prostředí s důrazem na prevenci a výzkum v oblasti znečišťujících látek a jejich monitorování. Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny Podporuje projekty, které přispívají ke zpomalení či zastavení poklesu biodiverzity, ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajištění ekologické stability krajiny a podporují vznik a zachování přírodních prvků v osídlených oblastech. Prioritní osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Nabízí podporu při budování široké sítě center environmentálního vzdělávání a informačních center zaměřených na ochranu životního prostředí ve všech krajích České republiky a na zabezpečení kvalitních odborných materiálů pro environmentální vzdělávání, včetně internetových řešení či naučných stezek. Žadatelem o přidělení příspěvku na ekologické projekty se může stát téměř každý. Program je otevřen obcím a městům, organizacím státní správy a samosprávy, výzkumným a vědeckým ústavům, právnickým a fyzickým osobám i neziskovým organizacím. Dotace může dosahovat až 90 % z celkových způsobilých výdajů na projekt. U všech projektů je podmínkou veřejné spolufinancování. Projekt Prostor pro přírodu Bohdalicko I Zdroj: OP Životní prostředí, výzva 3, prioritní osa 6, oblast podpory 6.3. Obnova krajinných struktur Žadatel a nositel projektu: obec Bohdalice-Pavlovice Autor projektu: Jiří Novotný Realizátor: o.z. Manner Předmět projektu: zatravnění erozních ploch, biokoridorů a biocentra, výsadby keřů a stromů včetně zabezpečení Dotčená plocha: cca 10 ha 18
Rozpočet realizace: cca 790 tis. Kč 2.1.3 OP Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace je základním programovým dokumentem resortu průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007 2013. OPPI, na jehož základě bude v tomto programovacím období českým podnikatelským subjektům podpora ze strukturálních fondů EU poskytována, vychází ze základních principů Lisabonské strategie, která je nově primárně orientována na dosažení vyššího hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování principů udržitelného rozvoje. Významnou část strategického cíle Národního strategického referenčního rámce ČR na léta 2007 2013 "Konkurenceschopná česká ekonomika", vychází z hlavních strategických dokumentů ČR (Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje atd.) a je v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost na období let 2007 2013. Proces tvorby OPPI respektoval princip partnerství, neboť jeho návrh byl průběžně projednáván a diskutován s ostatními resortními ministerstvy, se zástupci hospodářských a sociálních partnerů a dalšími zainteresovanými stranami. Globálním cílem OPPI je zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. OPPI je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a podnikání, udržení přitažlivosti České republiky a jejích regionů a měst pro investory, na podporu inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, na komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růst hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. 19
2.1.4 OP Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) je jedním z významných operačních programů, který přispívá k posílení růstu konkurenceschopnosti státu a orientaci na znalostní ekonomiku. Společně s Operačním programem Podnikání a Inovace (OP PI) a Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) představuje OP VaVpI vzájemně propojený systém intervencí, který má za cíl zajistit dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost české ekonomiky a cílových regionů v rámci cíle Konvergence. Např. obnova výzkumných a vývojových laboratoří a na jejich vybavení moderní přístrojovou technikou, výstavba, rekonstrukce a rozšíření kapacit center excelence, vybudování, rekonstrukce a rozšíření kapacit vědy a výzkumu (VaV) ve veřejném sektoru včetně terciárního vzdělávání, zlepšení informovanosti veřejnosti o VaV apod. 2.1.5 OP Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je jedním ze tří programů pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice na období 2007-2013. OPLZZ je spolufinancován z Evropského sociálního fondu, přičemž celková alokace na tento program pro příští rozpočtové období činí 1811,8 mil.. To představuje 7% z celkové sumy z fondů EU pro ČR. Řídicím orgánem OP LZZ je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Globálním cílem operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na období 2007-2013 je "Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 10 nejlepších zemí EU" Tento cíl zajišťuje realizaci Strategických cílů Národního rozvojového plánu 2007-2013 "Otevřená, flexibilní a soudržná společnost" a "Konkurenceschopná česká ekonomika" a je plně v souladu se třetí obecnou zásadou Politiky soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti (Strategické obecné zásady Společenství, 2007-2013) - Více a lepších pracovních míst a se Strategií hospodářského růstu ČR. Specifické cíle Zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů. 20
Zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti. Posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb. Zintenzivnění mezinárodní spolupráce v lidských zdrojích a zaměstnanosti. Prioritní osa 1 - Adaptabilita - z fondů EU vyčleněno: 597,9 mil., což je 33,0 % OP LZZ. Např. další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli, tvorba nových vzdělávacích programů pro zaměstnance včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, uplatňování pružných forem organizace práce apod. Prioritní osa 2 - Aktivní politiky trhu práce - z fondů EU vyčleněno: 597,9 mil., což je 33,0 % OP LZZ. Např. rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání, bilanční a pracovní diagnostika, podpora veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příležitostí, zajištění odborné praxe, podpora nových forem zaměstnání pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj speciálních doškolovacích programů pro pracovníky sítě bilančně diagnostických pracovišť pro potřeby služeb zaměstnanosti, tvorba, realizace a rozšíření specifických integrovaných školících programů pro společenskou (pracovní) integraci uchazečů o zaměstnání ohrožených sociální exkluzí, podpora institucionálního a metodického zázemí pro rozvoj systémů předvídání změn na trhu práce a zvládání postupných i náhlých změn v zaměstnanosti apod. Prioritní osa 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti - z fondů EU vyčleněno: 398,6 mil., což je 22,0 % OP LZZ. Např. poskytování sociálních služeb a podpora dalších nástrojů, které vedou k sociálnímu začleňování a k prevenci sociálního vyloučení, transformace pobytových zařízení pro cílové skupiny osob, zavádění procesu zvyšování kvality, kontroly a zajištění dostupnosti sociálních služeb, vzdělávací programy, kurzy, odborné vzdělávání pro sociálně vyloučené, poradenské programy k aktivizaci a motivaci sociálně vyloučených při vyhledávání zaměstnání, poradenství pro zaměstnavatele v oblasti netradičních zaměstnání pro ženy, nediskriminačního přístupu, zpřístupnění nabídky dalšího vzdělávání, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pro ženy, rozvoj distančních forem vzdělávání apod. 21
Prioritní osa 4 - Veřejná správa a veřejné služby - z fondů EU vyčleněno: 108,7 mil., což je 6,0 % OP LZZ. Např. zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu, aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb apod. Prioritní osa 5 - Mezinárodní spolupráce - z fondů EU vyčleněno: 36,2 mil., což jsou 2,0 % OP LZZ. Např. výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy v otázkách týkajících se věcného zaměření ESF, vznik tématických sítí, zaměřených na řešení specifického problému apod. Prioritní osa 6 - Technická pomoc - z fondů EU vyčleněno: 72,5 mil., což jsou 4,0 % OP LZZ. Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OP VaVpI, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod. 2.1.6 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Globálním cílem OP VK 2007-2013 je rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. OP VK se zaměřuje na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání ve všech jeho rozmanitých formách s důrazem na komplexní systém celoživotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulace spolupráce participujících subjektů. Specifické cíle OP VK představující cesty, které povedou k naplnění globálního cíle: 22
Rozvoj a zkvalitňování počátečního vzdělávání s důrazem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů pro zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce a zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání. Inovace v oblasti terciárního vzdělávání směrem k propojení s výzkumnou a vývojovou činností, větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostní ekonomice, k zatraktivnění podmínek pro výzkum a vývoj a k vytvoření komplexních a efektivních nástrojů, které by podporovaly inovační proces jako celek. Posílení adaptability a flexibility lidských zdrojů jako základního faktoru konkurenceschopnosti ekonomiky a udržitelného rozvoje ČR prostřednictvím podpory dalšího vzdělávání jak na straně nabídky, tak poptávky. Vytvoření moderního, kvalitního a efektivního systému celoživotního učení prostřednictvím rozvoje systému počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání včetně propojení těchto jednotlivých částí systému celoživotního učení. 2.1.7 Integrovaný operační program Integrovaný operační program je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj: rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik. Řídícím orgánem IOP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - odbor řízení operačních programů. IOP je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Integrovaný operační program (IOP) spadá mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 1,58 mld. (cca 44,70 mld. Kč), což činí přibližně 5,82 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,28 mld.. 23
Obsahuje 6 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí intervence, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Např. podpora služeb informační společnosti vč. elektronické veřejné správy - egovernment, digitalizace vybraných datových zdrojů, investiční podpora při zajištění dostupnosti služeb umožňující návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti, modernizace přístrojového vybavení a zvýšení úrovně technického zázemí zdravotnických zařízení, vybudování školících středisek služeb zaměstnanosti a spolupracujících organizací, modernizace systému krizového a havarijního managementu, zavádění standardů ve službách cestovního ruchu, podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu, podpora tvorby a aktualizace územních plánů obcí, regenerace bytových domů v problémových lokalitách - ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce domu apod. 2.1.8 OP Technická pomoc Operační program Technická pomoc (OP TP) je určen k podpoře jednotného přístupu na národní úrovni pro zajištění aktivit efektivního řízení, kontroly, sledování a vyhodnocování realizace Národního strategického referenčního rámce (NSRR), který zastřešuje aktivity politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR v letech 2007-2013. Řídícím orgánem OPTP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - odbor Řídicího orgánu Operačního programu Technická pomoc. OPTP je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). OP TP spadá mezi vícecílové tematické operační programy. Větší část programu je financována z prostředků cíle Konvergence, menší část z prostředků cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a je pro něj vyčleněno 0,26 mld., což činí přibližně 0,97 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,046 mld.. OPTP doplňuje ostatní operační programy, které mají pro své efektivní řízení také prostředky na technickou pomoc. OPTP jim poskytuje technickou podporu a zajišťuje koordinovaný přístup při řízení operačních programů a zajišťuje realizaci aktivit 24
souvisejících s řízením operačních programů s přesahem napříč všemi operačními programy, například zajištění publicity fondů EU na národní úrovni a u horizontálních témat. OPTP tvoří 8 prioritních os, čtyři jsou určeny pro cíl Konvergence a čtyři pro Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Všechny tyto prioritní osy jsou rozděleny do totožných oblastí podpory vymezujících, jaké typy aktivit mohou být v rámci příslušné oblasti podpory podpořeny. Technická pomoc implementace NSRR pro cíl Konvergence Na cíl 1 je z fondů EU vyčleněno 258,8 mil., tj. 98,4 % OPTP. Technická pomoc implementace NSRR pro cíl Konkurenceschopnost a zaměstnanost Na cíl 2 je z fondů EU vyčleněno 4,2 mil., tj. 1,6 % OPTP. 2.2 Regionální operační program a ROP Jihovýchod Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti. Na regionální operační programy cíle Konvergence je z fondů EU vyčleněno 4,6 mld. (cca 131,4 mld. Kč). Obrázek č. 3: Indikativní alokace prostředků z fondů EU v České republice pro ROP v cíli Konvergence Zdroj: Fondy EU, Rozdělení prostředků z fondů EU [online]. 2008-2009 [cit. 2009-02-16]. Dostupný na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/programy-2007-2013/regionalni-operacni-programy 25
Přestože je každý ROP samostatným dokumentem spravovaným samostatnou regionální radou a reagujícím na potřeby příslušného regionu, obecně se zaměřují na obdobná témata. Dopravní dostupnost a obslužnost - např. výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a místních komunikací včetně odstraňování bodových závad na nich, výstavba stezek pro bezmotorovou dopravu, infrastruktura pro potřeby veřejné dopravy - dopravní terminály, železniční stanice, zastávky, informační systémy, pořízení vozidel veřejné dopravy, výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť apod. Regionální rozvoj podnikání - např. rekonstrukce, modernizace a revitalizace stávajících objektů pro podnikání včetně brownfields, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu, podpora investic zlepšujících materiálně-technické vybavení a podmínky firem, škol a učilišť určených pro zaškolení absolventů a osvojení praktických dovedností apod. Rozvoj cestovního ruchu např. výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hippostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení, rekonstrukce, modernizace a rozvoj ubytovacích kapacit rozšíření o návazné služby (sportovní zařízení vč. půjčoven sportovních potřeb, wellness služby, zábavní centra apod.), rekonstrukce kulturní či technické památky nebo kulturní zajímavosti pro využití v cestovním ruchu, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury, modernizace, rozvoj a rekonstrukce lázeňské infrastruktury a navazujících zařízení, marketingové kampaně s nadregionálním dopadem, informační a komunikační technologie v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu apod. Rozvoj území - např. příprava rozvojových území pro podnikání, bydlení a služby, revitalizace centra města a památkových zón, výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas, objektů sociální a vzdělávacích infrastruktury, stavební obnova a dostavba veřejných prostranství, náměstí, architektonických prvků, odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží apod. 26
2.2.1 Oblast podpory 1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy (ROP Jihovýchod) Zaměření a specifikace oblasti podpory - v rámci této oblasti podpory budou podporovány projekty investičního charakteru zacílené zejména na celkový rozvoj dopravní obslužnosti v regionu a veřejné dopravy: a) rozšiřování a zkvalitňování integrovaného dopravního systému (IDS) na území regionu, s důrazem na aktivity sloužící k usnadnění pohybu osob s omezenou schopností pohybu a orientace; b) zlepšování dopravní obslužnosti veřejnou hromadnou dopravou; c) podpora ekologické veřejné hromadné dopravy osob. Podpora by se měla zaměřit zejména na urbanizační a regionální centra i na potřebné vzájemné propojení městských, venkovských a vnitřně periferních oblastí. Podporovány budou zvláště projekty, které napomáhají komplexnímu řešení problémů dopravní obslužnosti, tj. propojení významnějších regionálních pólů růstu tak, jak jsou definovány v prioritní ose 3 ROP JV (na základě komplementarity a adicionality). Hlavním cílem této oblasti podpory je zajistit zlepšení dopravní obslužnosti území a zlepšovat úroveň veřejné dopravy v regionu s důrazem na podporu environmentálně šetrných druhů veřejné dopravy. Specifickými cíli této oblasti podpory jsou: a) zvýšení zájmu obyvatel regionu, návštěvníků a turistů o využívání veřejné dopravy; b) podnícení územní mobility obyvatelstva; c) usnadnění pohybu osob s omezenou schopností pohybu a orientace; d) vytvoření fungujícího protipólu k individuální automobilové dopravě; e) zajištění dopravní obslužnosti v hospodářsky a turisticky atraktivních územích a jejich propojení s okrajovými (vnitřně periferními) částmi regionu. 27
Formou podpory v rámci oblasti podpory Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast podpory 34,81 mil.. Zbývající část 15 % bude hrazena z národních veřejných zdrojů v rámci systému spolufinancování. Celková alokace na tuto oblast podpory (ERDF a národní a veřejné zdroje) činí 40,95 mil.. Z celkové alokace zdrojů ERDF na prioritní osu 1 ROP JV Dostupnost dopravy připadá na tuto oblast podpory 10,08 %. Výše podpory ze strukturálních fondů (ERDF) se v případě projektů vytvářejících příjmy vypočítá metodou finanční mezery. Tato oblast podpory bude realizována prostřednictvím individuálních projektů zaměřených na: a) instalaci moderních informačních a odbavovacích systémů pro cestující; b) výstavbu a technické zhodnocení přestupních terminálů7 a souvisejících záchytných parkovišť i dalšího zázemí pro veřejnou hromadnou dopravu (VHD), vybavení stávajících zastávek a terminálů bezbariérovým přístupem; c) instalaci zařízení dopravní telematiky naváděcí, informační a dispečerské systémy; d) výstavbu návazných systémů Park and Ride (parkoviště pro osobní vozy s možností přestupu na VHD), Bike and Ride (prostor pro bezpečné uschování kola s možností přestupu na VHD), Kiss and Ride (krátkodobé parkovací místo sloužící k naložení a vyložení osob a materiálu při přestupu na VHD) apod.; e) nákup ekologických dopravních prostředků a modernizace a rekonstrukce dopravních prostředků ve VHD (mimo drážních vozidel) zajišťující základní dopravní obslužnost v rámci závazku veřejné služby s významným ekologickým dopadem8 (např. vedoucí k významnému snížení emisí dopravního prostředku). 28
2.2.2 Oblast podpory 1.4 Rozvoj infrastruktury pro bezmotorovou dopravu (ROP Jihovýchod) V rámci této oblasti podpory budou podporovány investiční projekty v oblasti nemotorové dopravy s dopadem průřezově také do oblasti ochrany životního prostředí, prevence rizik a cestovního ruchu, zaměřené na rozvoj udržitelných (tj. zejména ekologických) forem dopravy. Bude se jednat o: a) výstavbu, rekonstrukci a vymezení komunikací pro nemotorovou dopravu (včetně značení a související drobné infrastruktury); b) opatření ke zvyšování bezpečnosti cyklistů a chodců v obcích; c) výstavbu bezbariérových přístupů u komunikací pro nemotorovou dopravu. Hlavním cílem této oblasti podpory je vybudovat hustou síť vhodně umístěných bezpečných cyklostezek v sídlech i v krajině včetně související infrastruktury a také zvýšit bezpečnost chodců v urbanizovaných prostorech. Specifickými cíli této oblasti podpory jsou: a) zkvalitnění a technické zhodnocení infrastruktury pro nemotorovou dopravu; b) segregace nemotorové dopravy od motorové; c) zvyšování bezpečnosti cyklistů a chodců ve městech; d) postupné snižování používání motorových vozidel pro kratší vzdálenosti. Tato oblast podpory bude realizována prostřednictvím individuálních projektů zaměřených na: a) výstavbu a technické zhodnocení cyklostezek (dopravní značení C8 a C10), společných stezek pro chodce a cyklisty (dopravní značení C9) a komunikací pro bezmotorová vozidla (dopravní značení B11) v podobě stavebně upravených a dopravním značením vymezených komunikací s vyloučením automobilové dopravy, řešení kolizních míst 29
(křížení cyklostezek s jinými pozemními komunikacemi např. světelné signalizační zařízení aj.); b) přizpůsobení komunikací pro nemotorovou dopravu osobám s omezenou pohyblivostí nebo orientací (např. bezbariérový přístup, zvuková a jiná signalizace pro nevidomé atd.). 2.2.3 Oblast podpory 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu (ROP Jihovýchod) V rámci této oblasti podpory budou podporovány aktivity zaměřené na marketingovou podporu rozvoje cestovního ruchu na místní či regionální úrovni, a to zejména na: a) tvorbu koncepčních a strategických dokumentů pro oblast cestovního ruchu; b) tvorbu, podporu a propagaci specifických produktů v CR; c) organizaci a řízení cestovního ruchu; d) rozvoj místních či regionálních informačních systémů cestovního ruchu, rozvoj místních či regionálních systémů informování turistů; e) podporu marketingových a informačních nástrojů v cestovním ruchu; f) zkvalitnění a zintenzivnění marketingových a propagačních aktivit zaměřených na propagaci regionu. Hlavním cílem této oblasti podpory je zkvalitnit a rozvíjet marketingové, propagační a informační služby, organizaci řízení cestovního ruchu a produkty v cestovním ruchu. Specifickými cíli této oblasti podpory jsou: a) podpora koncepčního a strategického přístupu k řešení problematiky rozvoje cestovního ruchu v regionu; b) využití potenciálu regionu jeho efektivní propagací; 30
c) zkvalitnění informačních služeb v cestovním ruchu v regionu. Formou podpory v rámci oblasti podpory Rozvoj služeb v cestovním ruchu bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast podpory 20,08 mil.. Celková alokace na tuto oblast podpory (ERDF a národní veřejné zdroje) činí 23,62 mil.. Z celkové alokace zdrojů ERDF na prioritní osu 2 ROP JV Rozvoj udržitelného cestovního ruchu připadá na tuto oblast podpory 15,00 %. Výše podpory ze strukturálních fondů (ERDF) se v případě projektů vytvářejících příjmy vypočítá metodou finanční mezery. Tím bude docíleno omezení výše spoluvin. u projektů generující příjmy. V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na: a) tvorbu marketingových strategií a strategií perspektivních a konkurenceschopných forem cestovního ruchu regionálního významu; b) podporu a propagaci specifických regionálních turistických produktů; c) vytváření místních a regionálních systémů informování turistů o atraktivitách cestovního ruchu (např. o lokalitách NATURA 2000); d) kulturní akce s dlouhodobým a významným regionálním dopadem. Jsou podporovány pouze pravidelně se konající a zajištěné kulturní akce32, které mají vždy inovační charakter od fáze akce předešlé a to pouze v jejich náběhové fázi; e) rozvoj informačních systémů cestovního ruchu a míst s veřejně přístupným internetem pro turisty a návštěvníky regionu (webové stránky, rezervační systémy, informační kiosky atd.); f) marketingové a informační kampaně orientované na propagaci regionu jako jedinečné turistické destinace (tvorba nových i vícejazyčných tištěných a elektronických propagačních materiálů a předmětů, účast na veletrzích a workshopech cestovního ruchu atd.). Uvedený výčet podporovaných aktivit se může v jednotlivých regionech soudržnosti lišit, proto je důležité se předem seznámit s podmínkami ROP, v jehož rámci by se měl projekt realizovat. V operačních programech a prováděcích dokumentech je také 31
třeba ověřit, kdo je u toho kterého typu podporované činnosti vymezen mezi možnými příjemci podpory. Všechny podporované aktivity jsou však spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), takže se jedná o investiční (infrastrukturní) projekty. 2.2.4 Oblast podpory 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel V rámci oblasti podpory budou podporovány investiční projekty ostatních, zejména venkovských obcí regionu soudržnosti Jihovýchod zkvalitňující jejich celkové životní prostředí a životní podmínky obyvatel. Projekty budou zaměřeny inovativním způsobem na rozvoj a regeneraci těchto sídel, jejich vybavení infrastrukturou sociální péče a veřejných služeb, zatraktivnění fyzického prostředí i podnikatelského a investorského klimatu a zlepšení služeb, a to zejména v následujících oblastech: a) rozvoj sektoru služeb, občanské vybavenosti (např. zdravotnická a sociální zařízení), včetně doplnění nových prvků; b) revitalizace území, úprava veřejných prostranství ve venkovských sídlech včetně veřejné infrastruktury; c) regenerace a revitalizace místních brownfields; d) budování infrastruktury pro kulturní a volnočasové aktivity; e) podpora rozvoje ICT v oblastech postižených prokazatelným selháním trhu59. Hlavním cílem této oblasti podpory je udržitelný rozvoj a stabilizace sídel ve venkovském prostoru a zvýšení jejich atraktivity pro život. Specifickými cíli této oblasti podpory jsou: a) hospodářské oživení venkovských sídel prostřednictvím nových aktivit; b) zvýšení estetičnosti a kvality venkovského prostředí v regionu; c) zvýšení kvality, úrovně a dostupnosti zdravotnických a sociálních služeb a služeb občanské vybavenosti; d) zastavení trendu vysídlování venkovských oblastí. 32
Formou podpory v rámci oblasti podpory Rozvoj a stabilizace venkovských sídel bude nevratná přímá pomoc (dotace). Příspěvek ERDF (85 % celkových způsobilých nákladů oblasti podpory) dosáhne pro celou oblast podpory cca 38,13 mil.. Míra spolufinancování ze zdrojů ČR (národní veřejné zdroje), v návaznosti na poskytnuté zdroje strukturálních fondů, musí dosáhnout minimálně 15 % z celkových způsobilých výdajů. Celkové zdroje určené na podporu operací v rámci této oblasti podpory jsou cca 44,86 mil.. Z celkové alokace ERDF na prioritní osu 3 ROP JV Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel směřuje do této oblasti podpory 18,93 %. Výše podpory ze strukturálních fondů (ERDF) se v případě projektů vytvářejících příjmy vypočítá metodou finanční mezery. Tím bude docíleno omezení výše spolufinancování u projektů generující příjmy. V rámci této oblasti podpory budou podpořeny individuální projekty zaměřené na: a) komplexní úpravy veřejných prostranství (např. náměstí, ulic, parků, dětských hřišť) a bezprostředního okolí, výstavbu a technické zhodnocení související dopravní a technické infrastruktury pro dopravu v klidu); b) výstavbu a technické zhodnocení škol, školských zařízení a infrastruktury pro další vzdělávání zaměřené na zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce včetně pořízení a modernizace učebních pomůcek a vybavení, sloužících přímo k výuce. Technické zhodnocení musí být využito ke zvýšení kvality a inovativnosti poskytované výuky; c) technické zhodnocení zdravotnických zařízení poskytujících lůžkovou a ambulantní péči, ve smyslu zákona č. 20/1966 v platném znění (zřizovaných a zakládaných územně samosprávnými celky) a jejich vybavení informačními technologiemi, přístrojovým vybavením včetně souvisejících stavebních úprav (např. přístrojová technika radiodiagnostických pracovišť, rehabilitačních zařízení a zařízení následné péče, informační systémy, aj.); d) výstavbu a technické zhodnocení infrastruktury zařízení neziskové sociální péče registrovaných dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách; e) výstavbu a technické zhodnocení objektů pro kulturu, sport a práci s dětmi a mládeží (zařízení pro neformální aktivity), národnostními menšinami i rizikovými skup. obyvatel; 33