1. MZDY ing. Helena Plavecká, hlavní metodik modulu MZDY ZEIS, hp.map@wo.cz 1.1. ZMĚNY VE VÝŠI MINIMÁLNÍ MZDY Nařízením vlády č. 699/2004 Sb. se s účinností od 1. 1. 2005 mění NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 7185 Kč (dosud 6700 Kč). Z toho vyplývá, že mzda nebo náhrada mzdy nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 7185 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy. U zaměstnanců s hodinovou mzdou je minimální mzda stanovena na 42,50 Kč (dosud 39,60 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst. Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v tabulce: Týdenní pracovní doba minimální mzda na hodinu/měsíc 90% minimální mzdy 80% minimální mzdy 75% minimální mzdy 50% minimální mzdy 40 42,50 38,30 34,00 31,90 21,30 38,75 43,90 39,50 35,10 33,00 22,00 37,50 45,40 40,80 36,30 34,00 22,70 35 48,60 43,80 38,90 36,50 24,30 40 (37,5 i 35) 7185 6467 5748 5389 3593 Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru. Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: 40 : stanovená týdenní pracovní doba x 42,50 Kč. V tabulce jsou uvedeny rovněž sazby, které budou platit u těchto skupin zaměstnanců: při prvním pracovním poměru zaměstnance ve věku 18 21 let, a to po dobu 6 měsíců od vzniku pracovního poměru 90% minimální mzdy u mladistvých zaměstnanců do 18 let 80% minimální mzdy u poživatele částečného invalidního důchodu 75% minimální mzdy u poživatele plného invalidního důchodu, nebo u mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá ID 50% minimální mzdy. Ostatní ustanovení nařízení vlády 303/95 Sb. zůstávají beze změn, tzn., že do mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci a příplatek za práci ve svátek. Protože se jedná o minimální mzdu, nevztahuje se toto NV na dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), kde se poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci odměna, která může být stanovena i v částce nižší. 1.2. Změny v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů ( 3b). Tj., např. dítě po ukončení studia na SŠ, které nikam nenastoupilo, ani se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti. U těchto osob bude od 1. 1. 2005 záloha na VZP činit 970 Kč. (dosud 905 Kč). Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (7185 Kč) a pojistné by za tento měsíc činilo 970 Kč. Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci. Např. v měsíci únoru 2005 bude zaměstnanec čerpat sedm dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění se v tomto měsíci zvýší o 1797 Kč (7185:28x7). - 1 -
1.3. ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH TARIFŮ Nařízením vlády č. 700/2004 Sb. se s účinností od 1. ledna 2005 mění NV č. 333/93 Sb. o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci tak, že se zvyšují hodinové i měsíční minimální mzdové tarify. Tyto minimální mzdové tarify se použijí v organizacích, kde není uzavřena kolektivní smlouva nebo v kolektivní smlouvě nejsou sjednány mzdové náležitosti. Jestliže je kolektivní smlouva uzavřena a jestliže obsahuje mzdové náležitosti, platí mzdové tarify, které jsou v ní sjednány. V těchto organizacích se musí dodržet pouze minimální mzda. Výše minimálních mzdových tarifů je v jednotlivých tarifních stupních stanovena takto V programu najdete aktualizovaný číselník Minimální mzdy o rok 2005 v nabídce 6.4.1. Číselníky vlastní (hodinový minimální mzdový tarif platí pro týdenní pracovní dobu 40 hodin, tarif pro jinou délku týdenní pracovní doby je uveden v tabulce, která je rovněž použita pro aktualizaci číselníku). TARIFNÍ STUPEŇ Minimální mzdový tarif při týd. prac. době 40 hodin Minimální mzdový tarif při týd. prac. době 38,75 hodin - 2 - Minimální mzdový tarif při týd. prac. době 37,5 hodin Minimální mzdový tarif v Kč za měsíc 1 42,50 43,90 45,40 7185 2 44,30 45,80 47,30 7480 3 46,20 47,70 49,30 7810 4 48,80 50,40 52,10 8240 5 51,90 53,60 55,40 8770 6 55,70 57,50 59,50 9420 7 60,10 62,10 64,20 10160 8 65,20 67,40 69,60 11020 9 70,90 73,20 75,70 11980 10 77,80 80,40 83,00 13150 11 86,10 88,90 91,90 14550 12 95,60 98,70 102,00 16160 Minimální mzdový tarif za měsíc platí pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud by zaměstnanec sám požádal o zkrácení týdenní pracovní doby, zkrátí se u něho i minimální mzdový tarif tak, že minimální mzdový tarif vynásobíme zkrácenou pracovní dobou a vydělíme týdenní pracovní dobou v organizaci. Např. zaměstnanec zařazený do 5. tarifního stupně požádal o zkrácení pracovní doby na 30 hodin týdně. V organizaci je stanovena týdenní pracovní doba na 40 hodin. Tomuto zaměstnanci by náležel minimální mzdový tarif v měsíční výši 6578 Kč (8770 x 30 : 40). Minimální mzdový tarif za hodinu je stanoven pro maximální délku týdenní pracovní doby, tj. 40 hodin. V případě, že v organizaci je týdenní pracovní doba zkrácena, budou minimální mzdové tarify následující: Pokud máte v organizaci jinak zkrácenou týdenní pracovní dobu (např. 35 nebo 30 hodin), je třeba hodinové minimální mzdové tarify přepočíst dle vzorce: minimální mzdový tarif x 40 : stanovená týdenní pracovní doba. Podle odst. 4 2 NV 333/93 Sb. činí výše minimálního mzdového tarifu: a) 90% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu, b) 80% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o mladistvého zaměstnance (tj. do 18 let), c) 75% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu, d) 50% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod. POZOR: Nezapomeňte v MS mzdových údajů překontrolovat, zda u výše uvedených pracovníků máte uvedeno správné procento minimální mzdy. Tato skutečnost má dopad i do daňové oblasti (posuzování minimální mzdy v případě daňového bonusu). Posuzování dodržení minimálních mzdových tarifů bude stejné jako u minimální mzdy, tzn., že do dosažené mzdy zaměstnance se nezahrnuje mzda za
práci přesčas, příplatek za ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek. Příplatek za práci v noci a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí se od 1. 1. 2005 nezvyšuje, tzn., že musí činit i nadále nejméně 6,00 Kč za hodinu práce ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí nebo za hodinu práce v noci. 1.4. DALŠÍ ODMĚNA ČLENŮ ZASTUPITELSTEV Nařízením vlády 591/2004 Sb. stanovila vláda členům zastupitelstev výši další odměny takto: - uvolněným členům zastupitelstev náleží ve druhém pololetí roku 2004 další odměna ve výši 25% částky, na kterou by jim jinak vznikl nárok - neuvolněným členům zastupitelstev je možno ve druhém pololetí roku 2004 poskytnout další odměnu až do výše 25% částky, kterou by jim jinak bylo možno poskytnout - další odměna se zaokrouhlí na celé stokoruny směrem nahoru. Toto NV nabylo účinnosti dnem 29. 11. 2004 a týká se uvolněných a neuvolněných členů zastupitelstev v obcích, krajích a hlavním městě Praze. Pokud členovi zastupitelstva vznikl nárok na další odměnu v měsíci listopadu a tato mu nebyla vyplacena z důvodu pozdního zveřejnění NV ve Sbírce zákonů, je třeba ji vyplatit v měsíci prosinci 2004. 1.5. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 637/2004 Sb., KTERÝM SE MĚNÍ NV 330/2003 Sb. Stupnice platových tarifů platné pro zaměstnance ve veřejných službách a správě jsou již vyhlášeny. Do těchto tarifů byly rozpuštěny tzv. další platy poskytované podle 15a zákona 143/92 Sb. o platu a podle 11 NV 330/2003 Sb., které budou od příštího roku zrušeny. Kromě toho byla do 5 odst. 2 NV 330/2003 Sb. doplněna nová písm. i) až k), která zní: i) zaměstnancem sociální péče a vykonává přímou obslužnou péči nebo základní výchovnou činnost u klientů v zařízeních sociální péče j) sociálním pracovníkem, který zabezpečuje sociální agendy a vykonává sociálně právní poradenství, analytickou, koncepční, metodickou a další odbornou činnost v zařízeních sociálních služeb, k) zaměstnancem, který vykonává práce převážně manuálního charakteru při zajišťování sjízdnosti, oprav a údržby pozemních komunikací, svozu a zpracování komunálního odpadu a údržby veřejné zeleně. Z 5 odst. 4 byli vypuštěni příslušníci Policie, Vězeňské služby, Bezpečnostní informační služby, Hasičského záchranného sboru a orgánů celní správy a nově jsou zařazeni do odstavce 5. V 5 odstavec 5 zní: (5) Zaměstnanci, který je příslušníkem a) Policie České republiky, b) Vězeňské služby České republiky, c) Bezpečnostní informační služby, d) Hasičského záchranného sboru České republiky nebo e) Celní správy České republiky,. přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení. 1.6. Další platy Nařízením vlády 569/2004 Sb. se stanovuje zaměstnancům ve veřejných službách a správě výše dalšího platu ve II. pololetí roku 2004 ve výši 25 % částky, na kterou by jinak zaměstnanci vznikl nárok. Další plat vypočtený podle tohoto NV se zaokrouhlí na celé stokoruny směrem nahoru. Tzn., že výše dalšího platu se zjistí podle 11 NV 330/2003 Sb. o platových poměrech zaměstnanců. Ze součtu platového tarifu, příplatku na vedení, hodnostního příplatku, osobního a zvláštního příplatku, které byly zaměstnanci naposledy zaměstnavatelem určeny se vypočítá 25% a výsledná částka se zaokrouhlí na celé stovky směrem nahoru. Pochopitelně, že musí být zároveň splněny všechny podmínky pro přiznání dalšího platu, tj. odpracování alespoň 65 dnů u jednoho zaměstnavatele, neukončení pracovního poměru před 30. 11. resp. před 31. 12., pokud splní podmínku odpracování 65 dnů až v prosinci. Tzn., že nárok na další plat nemá zaměstnanec, který skončil pracovní poměr ke dni 29. 11., i když měl splněnou podmínku odpracování 65 dnů. Nařízením vlády 637/2004 Sb., kterým se změnilo NV 330/2003 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě došlo k rozpuštění tzv. dalších platů do platových tarifů, ale nedošlo ke zrušení 15a zákona 143/92 Sb. o platu. Tento 15a byl zrušen až zákonem 626/2004 Sb. v rámci realizace reformy veřejných financí v oblasti odměňování. Zároveň došlo v zákonu o platu ke zrušení 23 odst. 1 písm. c), který zmocňoval vládu k vyhlášení výše dalšího platu - 3 -
1.7. PRŮMĚRNÝ POČET HODIN A DNŮ V ROCE 2005 Pro účely zjištění průměrného měsíčního výdělku ( 17 odst. 5 zákona 1/92 Sb. o mzdě) se v roce 2005 použijí tyto průměrné počty pracovních dnů (hodin): 21,67 dne (253 pracovních dnů + 7 svátků = 260 : 12) 173,33 hodiny (2080 hodin : 12) při 40 hodinové týdenní pracovní době 162,50 hodiny (1950 hodin : 12) při týdenní pracovní době 37,5 hodiny. POZOR: Tam, kde používáte pro výpočet průměrného měsíčního výdělku průměrné počty dnů a hodin, které vyplývají z výpočtu přes průměrný počet dnů a hodin v roce (tj. 21,74 dne a 173,92 hodiny), tak by bylo vhodné si tento způsob výpočtu uvést do bližší úpravy zjišťování průměrného výdělku ( 17 odst. 10). Podle zákona o mzdě je jediným možným způsobem zjišťování průměrného výdělku ten, který je uveden v odst. 5 17 (viz výše). 1.8. STANOVENÍ VÝŠE SAZEB STRAVNÉHO, ZÁKLADNÍCH NÁHRAD ZA POUŽITÍ VLASTNÍHO VOZIDLA A PRŮMĚRNÝCH CEN PHM Vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí 647/2004 Sb. ze dne 14. 12. 2004 se stanovují od 1. ledna 2005 sazby stravného, základních náhrad za použití motorových vozidel a mění se průměrné ceny pohonných hmot takto: 1. STRAVNÉ ( 5 odst. 1 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách): při pracovní cestě 5 až 12 hodin na 58 až 69 Kč (beze změn) při pracovní cestě přes 12 hodin, nejvýše však 18 hodin na 88 až 106 Kč (beze změn) při pracovní cestě nad 18 hodin na 138 až 165 Kč (beze změn) při pracovní kratší než 5 hodin se může poskytnout stravné až do výše 58 Kč, pokud bylo zaměstnanci znemožněno stravování obvyklým způsobem. 2. SAZBY ZÁKLADNÍCH NÁHRAD ZA POUŽITÍ SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL ( 7 odst. 2 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách): u jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč (dosud 0,90 Kč) u osobních silničních motorových vozidel 3,80 Kč (dosud 3,50 Kč) 3. PRŮMĚRNÉ CENY POHONNÝCH HMOT ( 7 odst. 5. zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách): benzin automobilový 91 O Speciál 27,10 Kč (dosud 23,90 Kč) benzin automobilový 91 O Normal 27,50 Kč (dosud 24,20 Kč) benzin automobilový 95 O Super 27,40 Kč (dosud 24,30 Kč) benzin automobilový 98 O Super plus 31,00 Kč (dosud 28,50 Kč) motorová nafta 26,60 Kč (dosud 21,30 Kč) Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2005. 1.9. ZÁKON O PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍCÍCH Zákonem 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících dochází od 1. 1. 2005 i ke změně některých dalších zákonů. Pro nás důležité změny jsou provedeny v zákoníku práce a v zákonu 143/92 Sb. o platu. Změny v zákoníku práce Za 29a, který řeší dohodu o zdržení se výkonu výdělečné činnosti, která byla předmětem činnosti zaměstnavatele, se vložil nový 29b, který zní: Ustanovení o dohodě podle 29a na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen svazek obcí ), a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociální péče nelze použít. Z této změny vyplývá, že v případě skončení pracovního poměru pedagogického pracovníka nelze po - 4 - něm požadovat, aby uzavřel dohodu o tom, že se zdrží výkonu výdělečné činnosti. Toto ustanovení 29b se ale nebude vztahovat na pedagogické pracovníky, kteří tuto činnost vykonávají v soukromých školách. Zde se bude moci tato dohoda sjednat, ale pochopitelně jen v případě, že je zároveň poskytnuto peněžité vyrovnání. Rovněž se 29b nebude vztahovat na další zaměstnance školy, např. na ekonoma, mzdovou účetní, školníka apod. Kdo je pedagogický pracovník, najdeme v 2 zákona 563/2004 Sb. Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou,přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvlášt-
ního právního předpisu (dále jen přímá pedagogická činnost ). Přímou pedagogickou činnost vykonává učitel, vychovatel, speciální pedagog, psycholog, pedagog volného času, asistent pedagoga, trenér a vedoucí pedagogický pracovník. Na tento okruh zaměstnanců se novela ZP vztahuje, tzn., že s nimi nelze sjednat dohodu o zdržení se výkonu učitelské činnosti apod. V 82 se vložil nový odstavec 4, který zní: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vydá vyhlášku, kterou stanoví pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných MŠMT, krajem, obcí a svazkem obcí pracovní řád. Z toho vyplývá, že MŠMT by mělo vyhláškou vydat pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných státem nebo organizačními složkami státu. Podle přechodného ustanovení zákona 563/2004 Sb. se do vydání pracovního řádu postupuje podle 58 písm. b) zákona 29/84 Sb. (školský zákon). Změny v zákonu o platu V zákonu 143/92 Sb. o platu se vkládá nový 8a, který ukládá povinnost poskytovat příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Tento příplatek se poskytne pouze pedagogickým pracovníkům (viz výše - 2 zákona 563/2004 Sb.). Výše příplatku je stanovena na dvojnásobek průměrného hodinového výdělku. Tzn., že pokud bude např. učitel učit nad rozsah stanovený NV, bude mu náležet příplatek ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Za 9 se vkládá nový 9a, který umožňuje poskytnutí příplatku ve výši 1000 Kč až 2000 Kč měsíčně pedagogickému pracovníku,, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady. Toto se asi dotkne učitelů ve školách zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími programy. Účinnost tohoto zákona je stanovena na 1. leden 2005. 1.10. ZMĚNY V ZÁKONECH PŘIJATÉ V SOUVISLOSTI SE ŠKOLSKÝM ZÁKONEM Zákonem 562/2004 Sb. se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového školského zákona (561/2004 Sb.). Tyto změny vyplývají především z nových definic povinné školní docházky a studia, které byly přijaty ve školském zákonu. Změny se týkají zákoníku práce, zákona o důchodovém pojištění, zákona o státní sociální podpoře, zákona o platu a zákona o daních z příjmů. Nejdůležitější změny byly provedeny v zákonu o státní sociální podpoře, kde se mění posuzování soustavné přípravy na budoucí povolání. Tato definice se přebírá i do zákona o daních z příjmů a do zákona o zdravotním pojištění. Zákon o státní sociální podpoře V 12 odst. 1 písm. a) bod 2 se změnil text tak, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání se nepovažuje doba dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné. Dosud bylo v zákonu pouze doba studia při zaměstnání. Tímto zpřesněním by mělo dojít k odstranění výkladových nejasností, co je myšleno studiem při zaměstnání. Toto se i nadále netýká studia na vysoké škole, které je možné uskutečnit i formou dálkového, distančního nebo večerního studia a být při něm výdělečně činný. Dále se v 12 změnily odstavce 2 a 3 takto: (2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium a) na středních školách a konzervatořích, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti, c) na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení. - 5 - (3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. Tímto novým vymezením dochází ke změně podle nové terminologie ve školském zákonu. Dále se za studium na střední škole považuje i studium na konzervatoři, která v zákonu doposud chyběla. Další změny přinesl nově zformulovaný 16, který řeší povinnou školní docházku (1) Za povinnou školní docházku se pro účely tohoto zákona považuje též a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální, c) pokračování žáků se zdravotním postižením v základní škole speciální, d) kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání. (2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v 13 odst. 3 písm. a) až c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.
Pro naši práci je důležitá poslední věta odstavce 2, podle které si bude moci dítě v době prázdnin navazujících na skončení povinné školní docházky přivydělávat, pokud bude v tomtéž roce pokračovat ve studiu a bude se pořád jednat o povinnou školní docházku a tudíž o nezaopatřené dítě a o osobu, za kterou je plátcem pojistného na VZP stát. Zákon 143/92 Sb. o platu V zákonu 143/92 Sb. o platu se v 1 odst. 1 doplnilo nové písm. e), podle kterého se tento zákon vztahuje na školské právnické osoby zřízené MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona. Z toho vyplývá, že tyto školy budou své zaměstnance odměňovat podle zákona o platu. Soukromé školy budou moci odměňovat podle zákona o mzdě. Zákon 155/95 Sb. o důchodovém pojištění V 20 odst. 5 se změnila definice toho, co se též považuje za povinnou školní docházku. Zjednodušeně řečeno, nové znění odpovídá novému textu v zákonu o státní sociální podpoře ( 16 viz výše). V 21 odst. 2 a 3 se rovněž v návaznosti na změnu provedenou ve školském zákonu změnila definice soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání (viz níže výklad u změn v zákonu o státní sociální podpoře). Zákon 586/92 Sb. o daních z příjmů V 4 odst. 1 písm. k) se změnil text u příjmů od daně osvobozených tak, že jsou kromě stipendií ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje a z prostředků vysoké školy doplnila stipendia z prostředků právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy. Tzn., že i stipendia poskytovaná z rozpočtů těchto škol budou od daně osvobozena. 2. PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OSOB SE ZPS ZA ROK 2004 Částku odvodu do státního rozpočtu je třeba uhradit nejpozději do 31. 1. 2005 a zaplacení prokázat při předkládání tiskopisu OZNÁMENÍ o plnění povinného podílu. Termín pro předložení oznámení je 15. únor 2005. Oznámení za rok 2004 úřadu práce místně příslušnému podle sídla zaměstnavatele o plnění povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle 24 odst. 8 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 474/2001 Sb. ( dále jen zákon ) a podle 148 odst. 9 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ZAMĚSTNAVATEL Název: Sídlo: IČ: A. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ( 24 odst. 6 zákona) osob* z toho povinný podíl 4 % osob* B. Plnění povinnosti podle 24 odst. 3 písm. a) a b) zákona: 1. zaměstnáním u zaměstnavatele osob 2. odběrem výrobků a služeb nebo zadáním výrobních programů... osob 3. součet (ř.1 + ř.2).... osob* C. Odvod do státního rozpočtu podle 24 odst. 3 písm. c) zákona : (nevyplňuje se, pokud je povinný podíl splněn podle A. a B.) 1. odvod do státního rozpočtu za osob* 2. vypočtená výše odvodu (26.127,-Kč x ř.1 ). Kč Odvod uhrazen dne doklad. (kopie v příloze) Zaměstnavatel prohlašuje, že uvedené údaje odpovídají skutečnosti a souhlasí s jeho personální a účetní evidencí vedenou v souladu s platnými předpisy. Doklady prokazující plnění podle 24 zákona musí být u zaměstnavatele k dispozici pro účely kontroly ze strany úřadu práce. Zpracoval: dne Telefon Poznámka: * zaokrouhleno na celá čísla - 6 - podpis zaměstnavatele (pověřené osoby) a razítko zaměstnavatele
Poučení k vyplnění oznámení o plnění povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele K části A: Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců je v 24 odst. 8 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 474/2001 Sb. ( dále jen zákon ) uložena povinnost oznámit místně příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Při zjišťování počtu zaměstnanců zaměstnavatele je pro tyto účely rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Zaměstnavatelé, kteří uplatňují slevu na dani z příjmů podle 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zjišťují průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců stejným způsobem jako pro účely slevy na dani. Zaměstnavatelé, kteří slevu na dani neuplatňují, zjišťují průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců podle 24 odst. 6 zákona. Do počtu odpracovaných hodin se přitom nezapočítávají hodiny - odpracované zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání se povinnost uvedená v 24 odst. 2 zákona nevztahuje - ( 28 a 24 odst. 9 zákona) - odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Počet odpracovaných hodin se zvyšuje o neodpracované hodiny v důsledku 1. čerpání dovolené na zotavenou 2. překážek v práci z důvodu: - překážek v práci na straně zaměstnavatele ( 129 a 130 ZP) - překážek v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu ( 124 ZP, vyhl. č. 18/1991 Sb.) - důležitých osobních překážek v práci ( 128 odst. 1 a 2 ZP, nař. vl. č. 108/1994 Sb.) - vojenského cvičení ( 125 odst. 3 ZP) - školení a studia při zaměstnání ( 126 ZP) 3. pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění Do počtu neodpracovaných hodin se započítávají pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci rozvržení své pracovní doby. Doba pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, se nezapočítává. Rovněž se nezapočítávají doby, za které jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností ( mateřská dovolená, ošetřování člena rodiny). U každého zaměstnance lze celkem započítat nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby u zaměstnavatele nebo z individuálně sjednané pracovní doby a délky trvání pracovního poměru ve sledovaném kalendářním roce. Fondem pracovní doby se rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech ( např. jednosměnný a směnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů, který se zaokrouhlí na celé číslo, tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele. K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a u domáckých zaměstnanců se vychází z nominálního fondu pracovní doby. Zjištěný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zaokrouhlí na celé číslo. Ze zjištěného průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl 4 %, který se zaokrouhlí na celé číslo. K části B: Bod 1.: Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením se zjišťuje stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ( viz k části A). Trojnásobek průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením se sečte s průměrným ročním přepočteným počtem zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a výsledkem je počet zaměstnanců se ZPS, které zaměstnavatel ve sledovaném roce zaměstnával. Bod 2.: Přepočet odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných výrobních programů se provede podle 24 odst. 5 zákona tak, že se cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb a souhrn tržeb ze zadaného výrobního programu (vše bez DPH) vydělí trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. 3. čtvrtletí roku 2004, tj. částkou 52.254,-Kč. Cenu nezaplacených výrobků nebo služeb lze započítat pouze tehdy, pokud byly dodány ve sledovaném roce, ale datum jejich splatnosti spadá mimo sledované období. V případě placení ve splátkách se započítají částky skutečně zaplacené v každém kalendářním roce. Výsledkem je počet zaměstnanců se ZPS, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu na základě odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání výrobních programů. Bod 3.: Počet zaměstnanců se ZPS, zjištěný podle bodu 1. se sečte s počtem zaměstnanců se ZPS zjištěným podle bodu 2. a součet se zaokrouhlí na celé číslo. K části C: Výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. 3. čtvrtletí roku 2004 činí 17.418,-Kč. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 1,5 násobek této částky, tj. 26.127,-Kč. Zaměstnavatel uvede počet zaměstnanců, za které bude odvod provádět, tento počet vynásobí částkou 26.127,-Kč a uvede výslednou sumu. Doklad o jejím zaplacení ( výpis z účtu, poštovní poukázka apod.) předloží zaměstnavatel úřadu práce spolu s tímto oznámením. Poznámka: Výpočty se provádějí na dvě platná desetinná místa. Zaokrouhluje se matematicky, tj. do poloviny směrem dolů, od poloviny včetně směrem nahoru. - 7 -
POZOR: Dle tiskopisu na oznámení plnění povinného podílu osob se ZPS za rok 2004 se vlastní výpočet se oproti roku 2003 nemění. Podle přechodného ustanovení k zákonu 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ( 148 odst. 9) se plnění povinného podílu za rok 2004 provede podle znění zákona platného k 30. 9. 2004, tzn. podle 24 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti.sdělením MPSV č. 624/2004 byla vyhlášena průměrná mzda za I. až III. čtvrtletí roku 2004 ve výši 17418 Kč. Z této průměrné mzdy se bude vycházet při výpočtu odvodu do státního rozpočtu za nenaplněné osoby se ZPS za rok 2004. Výše odvodu činí 26127 Kč za každého nenaplněného občana se ZPS. Z vyhlášené průměrné mzdy se vychází i při přepočtu odebraných výrobků nebo služeb, kde se cena všech uskutečněných odběrů bez DPH vydělí trojnásobkem této průměrné mzdy, tj. částkou 52254 Kč. Pokud se Vám nezobrazují pracovníci ČID a ID, nedoplnili jste podle popisu k verzi 8.00. k těmto pracovníků do MS Odpočitatelných položek a důchodů další položku ZPS. Ne všichni ID důchodci jsou pro rok 2004 ZPS nebo ZPS zvýšené. 3. ZVÝŠENÍ ČÁSTEK ŽIVOTNÍHO MINIMA A DOPAD DO DALŠÍCH ZÁKONŮ Nařízením vlády 664/2004 Sb. se zvyšují částky životního minima takto: měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb: Částka od 1. 1. 2005 Částka do 31. 12. 2004 pro dítě do 6 let 1720 Kč 1690 Kč pro dítě od 6 do 10 let 1920 Kč 1890 Kč pro dítě od 10 do 15 let 2270 Kč 2230 Kč pro dítě od 15 do 26 let (nezaopatřené) 2490 Kč 2450 Kč ostatní občané 2360 Kč 2320 Kč měsíční částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost: Částka od 1. 1. 2005 Částka do 31. 12. 2004 pro jednotlivce 1940 Kč 1780 Kč pro dvoučlennou domácnost 2530 Kč 2320 Kč pro tří nebo čtyřčlennou domácnost 3140 Kč 2880 Kč pro pěti a vícečlennou domácnost 3520 Kč 3230 Kč Životní minimum dospělé osoby žijící samostatně se zvyšuje z 4100 Kč na 4300 Kč (tj. součet ŽM dospělé osoby 2360 Kč a částky potřebné k zajištění nákladů na jednočlennou domácnost 1940 Kč). Z této částky se vychází při výpočtu některých dále uvedených dávek resp. srážek. Zvýšené částky životního minima se promítnou do těchto zákonů: 3.1. DOPAD DO ZÁKONA 117/95 Sb. O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE PŘÍDAVEK NA DÍTĚ Výše přídavku na dítě se zvyšuje o 4 až 13 Kč ve vazbě na výši příjmu v rodině takto: Věk dítěte Zvýšená výše (0,32) Základní výše (0,28) Snížená výše (0,14) do 6 let 551 (dosud 541) 482 (dosud 474) 241 (dosud 237) od 6 do 10 let 615 (dosud 605) 538 (dosud 530) 269 (dosud 265) od 10 do 15 let 727 (dosud 714) 636 (dosud 625) 318 (dosud 313) od 15 do 26 let 797 (dosud 784) 698 (dosud 686) 349 (dosud 343) - 8 -
Konkrétní výši příjmu domácnosti pro nárok na zvýšenou, základní nebo sníženou sazbu přídavku na dítě najdete v tabulkách, které jsou přílohou tohoto čísla. Zvýšený přídavek na dítě náleží při příjmu do 1,10 násobku životního minima příslušné rodiny. Základní výše náleží při příjmu od 1,10 do 1,80 násobku životního minima rodiny a snížený přídavek na dítě náleží při příjmu od 1,80 do 3,00 násobku životního minima rodiny. Pokud je příjem rodiny vyšší než 3,00 násobek životního minima, přídavek na dítě nenáleží. Např. výše příjmu čtyřčlenné rodiny (dvě dospělé osoby a dvě nezaopatřené děti ve věku 15 až 26 let) je 21538 Kč a její životní minimum je 12840 Kč. Této rodině bude od měsíce ledna 2005 náležet přídavek na dítě ve výši 1396 Kč (2 x 698 Kč), protože její příjem je do 1,80 násobku životního minima této rodiny, který je 23112 Kč (12840 x 1,80). Nárůst oproti současným přídavkům je 24 Kč! POZOR: zvýšení ŽM může znamenat, že některým rodinám se obnoví výplata přídavku na dítě. Bylo by vhodné je na tuto skutečnost upozornit.. ZVÝŠENÍ MOŽNÉHO PŘÍJMU PRO OSTATNÍ DÁVKY SSP VÁZANÉ NA VÝŠI PŘÍJMU Tabulky s hranicí příjmu v násobku životního minima pro nárok na další dávky státní podpory - tj. sociální příplatek (koeficient 1,60) a příspěvek na bydlení (koeficient 1,60) by měly sloužit k hrubému posouzení toho, zda zaměstnanci vzniká či nevzniká nárok na příslušnou dávku státní sociální podpory. Např. čtyřčlenné rodině (2 dospělé osoby + 2 nezaopatřené děti 15-26 let) by náležel přídavek na dítě ve snížené výměře i při čistém příjmu do 38520 Kč! ZVÝŠENÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU A MOŽNÉHO PŘÍJMU PŘI JEHO POBÍRÁNÍ Rodičovský příspěvek bude od 1. 1. 2005 vyplácen ve výši 3635 Kč (2360 x 1,54) měsíčně (dosud 3573 Kč). U rodiče, který je sám nezaopatřeným dítětem ve věku 15 až 26 let je jeho výše 3835 Kč (2490 x 1,54) měsíčně (dosud 3773 Kč). ZVÝŠENÍ PORODNÉHO Výše porodného se zvyšuje podle počtu narozených dětí takto: - narození jednoho dítěte - 8600 Kč (pětinásobek částky 1720 Kč) - narození dvou dětí - 20640 Kč (šestinásobek součtu částek 1720+1720) - narození tří dětí - 51600 Kč (desetinásobek součinu 1720x3) 3.2. DOPAD DO ZÁKONA 435/2004 Sb. O ZAMĚSTNANOSTI Zvýšením sazeb ŽM dochází k zvýšení maximální výše podpory v nezaměstnanosti u uchazečů o zaměstnání takto: maximální výše činí 2,5 násobek ŽM ostatních občanů, tj. 10750 Kč (4300x2,5). Dosud to bylo 10250 Kč. maximální výše podpory při rekvalifikaci je 2,8 násobek ŽM ostatních občanů, tj. 12040 Kč (4300x2,8). Dosud to bylo 11480 Kč. 3.3. ZVÝŠENÍ NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PŘI VÝPOČTU ZÁKONNÝCH SRÁŽEK ZE MZDY Od zúčtování mzdy za měsíc prosinec 2004 se zvyšují nezabavitelné částky pro výpočet srážek ze mzdy takto: základní nezabavitelná částka na osobu povinného je 2.666 Kč (62% ze 4.300). Dosud byla 2.542 Kč. základní nezabavitelná částka na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, činí 1.075 Kč (25% ze 4.300). Dosud to bylo 1.025 Kč. částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení je 6.450 Kč (150% ze 4.300). Dosud se sráželo vše už z částky nad 6.150 Kč. Jedna třetina z této částky činí 2.150 Kč, dosud to bylo 2.050 Kč. Např. čistá mzda zaměstnance byla v měsíci prosinci 2004 12.545 Kč. Zaměstnanec je povinen poskytovat výživné manželce a jednomu dítěti. Výpočet nezabavitelné částky bude vypadat takto: Základní nepostižitelná částka = 2.666 + 2x1.075 = 4.816 Kč Rozdíl mezi čistou mzdou a základní nepostižitelnou částkou = 12.545 4.816 = 7.729 Kč Částka, kterou lze srazit bez omezení = 7.729 6.450 = 1.279 Kč Na nepřednostní pohledávku lze srazit 1.279 + 2.150 (jedna třetina z 6.450)= 3.429 Kč Na přednostní pohledávku lze srazit ještě další třetinu, takže celkem by se srazilo 1279+2x2150 (dvě třetiny z 6450) = 5.579 Kč. - 9 -
3.4. ZVÝŠENÍ PŘÍSPĚVKU PŘI PÉČI O BLÍZKOU NEBO JINOU OSOBU Z částek ŽM se vychází i v zákonu 100/88 Sb. o sociálním zabezpečení při zjišťování výše příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu. Podle 84 tohoto zákona činí výše příspěvku při péči o jednu osobu 1,6násobek částky na dospělou osobu, tj. 3776 Kč (2360x1,6). Jestliže pečuje občan o dvě nebo více osob, náležel by příspěvek ve výši 6490 Kč (2360x2,75). Vykonává-li občan zajišťující péči o blízkou nebo jinou osobu výdělečnou činnost v zaměstnání, neměl by jeho čistý příjem překročit částku 3540 Kč (tj. 1,5násobek částky na dospělou osobu (2360 Kč). 4. DANĚ 4.1. ODPOČET ČÁSTKY ZAPLACENÝCH ODBOROVÝCH PŘÍSPĚVKŮ JAKO ODEČITATELNÉ POLOŽKY DANĚ Z PŘÍJMŮ Od 1. ledna 2004 vstoupila v platnost novela zákona o daních z příjmů, která umožňuje členům odborové organizace uplatnit odpočet částky zaplacených členských příspěvků do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč. Podle 38l odst. 1 písm. j) se výše zaplacených příspěvků prokáže potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku. V praxi se většinou výběr příspěvků provádí tak, že zaměstnavatel předává odborové organizaci každý měsíc informaci o výši srážek u jednotlivých zaměstnanců. V tomto případě odborová organizace sečte sražené odborové příspěvky a vydá zaměstnanci potvrzení o tom, kolik zaplatil za příslušný rok. zaměstnavatel převádí na účet odborové organizace celkovou částku sražených odborových příspěvků, bez specifikace toho, kolik který zaměstnanec zaplatil. V tomto případě by podle názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů bylo vhodné využít 5 odst. 2 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, podle kterého může správce zpracovávat osobní údaje i bez souhlasu subjektu údajů, jestliže provádí zpracování stanovené zvláštním zákonem. Tímto zvláštním zákonem je zákon o daních z příjmů, který umožňuje odečíst zaplacené členské příspěvky a zároveň ukládá povinnost předložit o tom potvrzení. Jestliže srážky příspěvků provádí zaměstnavatel a ke zjištění jejich výše je nutné potvrzení odborové organizace, pak je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů, když zaměstnavatel odborové organizaci poskytne roční přehled o zaplacených příspěvcích jednotlivými zaměstnanci. Zaměstnavatel nemusí ani v souvislosti s tímto sdělením oznamovat Úřadu pro ochranu osobních údajů, že hodlá zpracovávat citlivé osobní údaje ( 18 písm. b) zákona 101/2000 Sb.). Tzn., že odborová organizace vyplní údaje o zaplacených členských příspěvcích do svého vlastního potvrzení. Přípustný by podle úřadu byl i postup takový, že zaměstnanec by požádal přímo zaměstnavatele o vystavení potvrzení o - 10 - výši zaplacených příspěvků a odborová organizace by je pouze zkontrolovala a opatřila razítkem. POZOR: Odborová organizace nezodpovídá za to, zda je dodržena hranice 1,5% zdanitelných příjmů resp. maximální výše 3000 Kč. Za dodržení těchto hranic odpovídá plátce daně nebo sám poplatník, pokud si bude podávat daňové přiznání. Tzn., že by zaměstnavatel měl ohlídat to, aby výše odpočtu zaplacených příspěvků nepřekročila 1,5% zdanitelných příjmů. Definice zdanitelného příjmu v zákonu o daních z příjmů není. Z jednotlivých ustanovení zákona se nabízí různé výklady. 1. zdanitelným příjmem jsou veškeré dani podléhající příjmy nesnížené o pojistné na SZ a VZP. Tzn., že je to vlastně zaměstnancův hrubý příjem. 2. Z definice zdanitelné mzdy v 38h odst 1 vyplývá, že zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o - částky, které jsou od daně osvobozeny - částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění - prokázané nezdanitelné částky základu daně. Podle této definice by se tak 1,5% počítalo až ze základu daně sníženého o nezdanitelné částky. 3. Předpokládám, že MF tuto záležitost jednoznačně upraví tak, že zdanitelným příjmem je základ daně (tj. hrubý příjem snížený o pojistné). Kontrola dodržení 1,5% by se tím zjednodušila. V případě, že si bude zaměstnanec podávat daňové přiznání, musí si sám ohlídat dodržení podmínky 1,5% zdanitelných příjmů. Dodržení 1,5% zdanitelných příjmů se počítá z hrubé mzdy zaměstnance. Tzn., že se jedná o příjmy nesní-
žené o pojistné na sociální zabezpečení a o pojistné na zdravotní pojištění. V případě, že by zaměstnanec po část roku podnikal a po část roku byl zaměstnancem, byl by zdanitelným příjmem součet hrubých příjmů z podnikání (tzn. z příjmů nesnížených o výdaje) a hrubých příjmů ze zaměstnání. 4.2. ZMĚNY V ZÁKONU O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Platnost novel začíná dnem 1. 1. 2005. Ze změn, které se týkají naší práce, jsou nejdůležitější tyto: v 4 odst. 1 písm. h) se zvyšuje výše důchodu od daně osvobozeného z částky 144 tis. Kč ročně na 162 tis. Kč ročně Toto se dotkne poživatelů důchodů, jejichž důchod je vyšší než 12 tis. Kč měsíčně. Dosud si museli podat daňové přiznání a jako příjem podle 10 uvést částku, která překročila roční hranici 144 tis. Kč. Nově budou daňové přiznání podávat pouze Ti, jejichž měsíční důchod bude vyšší než 13500 Kč. POZNÁMKA: I pro poživatele starobního důchodu platí 38g zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů, podle kterého je povinen podat daňové přiznání poplatník, jehož příjmy podle 7 až 10 překročily hranici 15 tis. Kč. Tzn., že daňové přiznání by nemusel podávat poživatel starobního důchodu, pokud by výše ročních důchodů v roce 2005 nepřekročila částku 177 tis. Kč (162+15). Výjimku tvoří poživatelé starobního důchodu, kteří pobírají kromě důchodu ještě příjmy podle 6 (tj. ze zaměstnání), ti by nemuseli podávat daňové přiznání, pokud by ostatní příjmy ( 7 10) nepřesáhly 6000 Kč. V tomto případě by výše důchodů neměla přesáhnout v roce 2005 hranici 168 tis. Kč (162+6). Dále se do 4 mezi příjmy od daně osvobozené doplnil tzv. daňový bonus, který bude poskytován na vyživované dítě tato změna navazuje na nové 35c a 35d zákona o daních z příjmů. 6 odst. 6, který řeší poskytování vozidla pro služební a soukromé účely. Opět se bude vycházet ze vstupní ceny vozidla určené podle 29 odst. 1 až 9. a limit 900 tis. Kč je až v odst. 10 (limit se sice od 1. 1. 2005 rovněž zvyšuje na 1500 tis. Kč, ale už se z něj vycházet nebude). Např. zaměstnanec používá vozidlo jehož vstupní cena činí 1 900 tis. Kč. Do konce roku se mu zvyšoval základ daně pouze z 900 tis. Kč. Od zúčtování mzdy za měsíc leden 2005 se mu zvýší základ daně o 19000 Kč (tj. 1% z miliónu devět set tisíc ) POZOR: v 29 odst. 10 se zvýšila maximální výše vstupní ceny osobního automobilu kategorie M1 z 900 tis. Kč na 1500 tis. Kč. Pro účely poskytování vozidla pro soukromé a služební účely však nemá toto zvýšení žádný dopad, protože se vychází ze vstupní ceny určené podle 29 odst. 1 až 9. v 7c, který řeší minimální daň se upřesňují některé formulace, (týká se OSVČ) Minimální daň se po novele nebude vztahovat na poživatele starobního, plného invalidního a částečně invalidního důchodu, i když jej pobírali jen po část roku. Dále se minimální daň nebude uplatňovat u toho, kdo podnikal, ale jeho příjmy z podnikání byly nižší než 15 tis. Kč. nový 13a řeší společné zdanění manželů 1) budou jej moci uplatnit pouze manželé, nikoliv druh a družka 2) musí vyživovat alespoň jedno dítě, žijící s nimi v domácnosti (stačí když se dítě narodí v měsíci prosinci a lze společné zdanění uplatnit) 3) můžou jej uplatnit, i když jeden z nich neměl vůbec žádné příjmy v průběhu roku 4) postup výpočtu bude takový, že se sečtou dílčí základy daně podle 6 až 10 obou manželů, sníží se o nezdanitelné částky podle 15 (tj. základní nezdanitelná částka, invalidity, studium, dary, úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru, penzijní připojištění, životní pojištění) a jejich společný základ daně se rozdělí poměrnou částí na každého z nich. 5) Každý z nich si musí podat daňové přiznání. Výhodou bude, že v případě, že jeden z manželů je doma s dítětem a nemůže využít nezdanitelné částky tak nyní bude moci. Dále u rodin, kde jeden z manželů byl dlouhodobě nemocen nebo kdy jeden z manželů má výrazně nižší příjmy než druhý např. je v pásmu 15% a druhý ve 25%, když se příjmy rozdělí, budou oba v 15 maximálně 20% pásmu. Toto bude ale aktuální až po skončení roku 2005. Zálohy na daň se budou nadále srážet stejně a přeplacenou daň dostanou až v rámci daňového přiznání, které podají za rok 2005 až v roce 2006. Společné zdanění nelze uplatnit, jestliže alespoň jeden z manželů: 1. má stanovenou daň paušální částkou podle 7a) 2. má povinnost stanovit minimální základ daně podle 7c) 3. uplatňuje způsob výpočtu daně podle 13 (spolupracující osoba) a 14 ( výpočet daně z příjmu za více zdaňovacích období) 4. uplatňuje slevu na dani podle 35a) nebo 35b) (investiční pobídky) 5. má povinnost uplatnit postup uvedený v 38gb) (daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkurzu změny v 15, který řeší nezdaněné částky Od 1. 1. 2005 by se měla zrušit nezdaněná částka na vyživované dítě a všechny odstavce řešící nezaopatřenost dítěte v tomto paragrafu. Tato nezdaněná část- - 11 -
ka bude nahrazena tzv. daňovým zvýhodněním, neboli slevou na dani a daňovým bonusem. To pro nás znamená, že od zúčtování mzdy za měsíc leden 2005 se nebude odečítat částka 2130 Kč na dítě ani 25560 Kč za rok. v 15 odst. 1 písm. b) (dříve písm. c) odpočet na manželku/la) se slovo ZTP/P nahrazuje slovy mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen průkaz ZTP/P ). Toto je pouze změna terminologická. v 15 odstavci 3, který řeší daňové nerezidenty se změnil text takto: (3) U poplatníka uvedeného v 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně ( 8 odst. 4 a 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v 15. U poplatníka uvedeného v 2 odst. 3 se základ daně sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky ( 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.. Podle věty první nelze uplatnit odpočet nezdanitelných částek podle 15 z příjmů podle 8 (kapitálový majetek) a 10 (ostatní příjmy) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které byly zahrnuty do samostatného základu daně. Toto platí pro daňové rezidenty v ČR. Podle věty druhé lze i nadále u daňových nerezidentů provádět zálohově pouze odpočet základní nezdanitelné částky a částky na studium. Odpočet ostatních prokázaných nezdanitelných částek (např. manželka a invalidity) je možný v rámci daňového přiznání, pokud úhrn příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jeho příjmů. v 15 odst. 5 (dříve 8), který řeší dary se doplnilo, že dary lze poskytovat také fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Tento text byl do zákona zahrnut již na začátku letošního roku, bohužel do nesprávného odstavce. Tato změna dává text do správného odstavce a podle účinnosti zákona bude použita již pro zdaňovací období roku 2004! Tzn., že pokud někdo daroval poživateli ID nebo ČID dar na nějakou rehabilitační nebo protetickou pomůcku, může tento dar uplatnit již v ročním zúčtování za rok 2004. dále se v 15 odst. 7 (dříve 10) doplňuje, že hypoteční úvěry bude moci poskytovat i zahraniční banka. Podle dosud platného znění zákona mohla hypoteční úvěry poskytovat pouze tuzemská banka nebo pobočka zahraniční banky. Tato změna reaguje na náš vstup do EU, protože občané těchto zemí by byli při práci v ČR diskriminováni. Pokud u Vás bude pracovat občan EU (může se ale jednat i o cizince z jiné země, který zde bude mít pracovní povolení) a bude chtít uplatnit odpočet úroků z úvěru poskytnutého zahraniční bankou, bude třeba, aby měl smlouvu přeloženu do češtiny, protože podle 3 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků, je v ČR úředním jazykem čeština. v 15 je změněn odstavec 10 (dříve odst. 13), který řeší odpočty na soukromé životní pojištění Změněný text přináší některé úpravy proti stávajícímu stavu. Jednak se již nepoužívá termín minimální pojistná částka, který je nahrazen termínem pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití. Tato změna je spíše terminologická a nic nemění na tom, že pojistné smlouvy musí splňovat hranici 40 tis. Kč resp. 70 tis. Kč. Dále došlo v tomto odstavci k přeformulování textu pro podání či nepodání daňového přiznání v případě převodu pojistného na novou smlouvu soukromého životního pojištění. Tento text byl zjednodušen, ale podmínky pro podání daňového přiznání jsou stejné jako před novelou. Poslední změnou v 15 je vypuštění odstavce 12 (dříve 15), který řešil situaci, kdy pojistné smlouvy nesplňovaly minimální pojistnou částku. Na smlouvy, které nesplňují minimální pojistnou částku, nelze uplatnit odpočet to vyplývá již z odstavce 13. Stejně tak z něj vyplývá, že pojišťovny by neměly vystavovat potvrzení, pokud smlouva nesplňuje minimální pojistnou částku. v 24 odst. 2 písm. j) bodu 4, který řeší stravování se doplňuje, že příspěvek nelze uplatnit na zaměstnance, kterému vznikl nárok na stravné podle 5 odst. 1 zákona o cestovních náhradách toto bylo dosud jen v pokynu MF. POZOR: Nárok na stravné ale nevznikne při pracovní cestě kratší než 5 hodin, neboť se jedná o nárok podle odst. 3 v 5 zde by bylo možné příspěvek poskytnout. NOVÉ 35C A 35D ŘEŠÍ DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ, SLEVU NA DANI A DAŇOVÝ BONUS v 35c odst. 1 se říká, že poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 6000 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle 35a a 35b (tyto řeší investiční pobídky, zaměstnanců se toto netýká) - 12 -
Daňové zvýhodnění může poplatník podle tohoto odstavce uplatnit formou slevy na dani, nebo daňového bonusu nebo kombinací slevy a bonusu. podle odst. 2 35c se sleva na dani může uplatnit až do výše daňové povinnosti za příslušné zdaňovací období. Tzn., že pokud bude mít poplatník daňovou povinnost za kalendářní rok ve výši 20000 Kč a bude mít dvě děti, uplatní se u něho sleva na dani ve výši 12 tis. Kč a zaplatí daň pouze 8000 Kč. v odst. 3 35c se říká, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud je jeho výše alespoň 100 Kč, maximálně do výše 30000 Kč ročně. Oproti slevě na dani platí pro uplatnění daňového bonusu určitá pravidla: - přichází v úvahu teprve, pokud je daňová povinnost nízká a není možné uplatnit slevu na dani - daňový bonus musí být alespoň 100 Kč za rok - maximálně může být roční daňový bonus 30000 Kč, tzn., že by jej bylo možno uplatnit maximálně na 5 dětí. Ono jich asi bude muset být víc, protože toto by bylo u poplatníka, který dosahuje pouze šestinásobku minimální mzdy Zaměstnanci se vypočte daňová povinnost (uplatní se jen odpočty základní, na invalidity, na studium, úroky, dary, penzijní, životní tj. bez dětí) a vypočtená daň se sníží o 6000 Kč na jedno dítě. Pokud by byla daň tak nízká, že by nečinila ani 6000 Kč, uplatnil by se tzv. daňový bonus a daň až do 6000 Kč by se vrátila poplatníkovi. Pokud by měl více dětí je možno poskytnout daňový bonus až do výše 30 tis. Kč. podle odst. 4 35c může daňový bonus uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou ze mzdy. podle odst. 5 35c si daňový nerezident bude moci uplatnit daňové zvýhodnění, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jeho příjmů. Daňové zvýhodnění by si daňový nerezident vždy uplatnil prostřednictvím daňového přiznání, protože podle novelizovaného 38h odst. 14 plátce daně nepřihlédne při stanovení záloh a při ročním zúčtování záloh k daňovému zvýhodnění podle 35d. v odstavcích 6 až 10 35c se převzala definice vyživovaného dítěte a možnost uplatnění daňového zvýhodnění z původních odst. 4 až 6 15. Sleva na dani nebo daňový bonus se poskytnou ve výši 1/12 za každý měsíc, po který byly splněny podmínky a ty jsou stejné jako byly v 15 tzn., že se musí jednat o nezaopatřené dítě atd. - nově se tam doplnilo, že daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů dosud tam bylo, že je možno uplatnit v měsíci narození dítěte, nebo v měsíci, kdy začíná soustavná příprava na budoucí povolání. Tzn., že pokud se dítě narodilo v měsíci květnu, bude sleva na dani činit 8/12 z částky 6 tis. Kč, tj. 4000 Kč. V případě, že se jedná o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu zůstává zachována. Tzn., že pokud má zaměstnanec dítě s průkazem ZTP/P uplatnilo by se na něj daňové zvýhodnění 12 tis. Kč. Maximální výše daňového bonusu ale zůstává 30 tis. Kč. podle odst. 11 35c si poplatník, který je povinen podat daňové přiznání nebo se tak sám rozhodl, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá správce daně o jeho vyplacení. Toto se bude týkat především podnikatelů s příjmy podle 7 až 10 a dále zaměstnanců, kteří si uplatňují odpočet úroků z hypotečního úvěru nebo zaměstnanců, kteří se sami rozhodli si podat daňové přiznání. Pro zaměstnavatele je důležitější 35d, který řeší uplatňování slevy na dani a daňového bonusu u zaměstnanců: podle odst. 1 a 2 35d se poplatníkovi, který podepsal prohlášení k dani poskytne daňové zvýhodnění odpovídající 1/12 roční částky, tj. 500 Kč. Poskytnout se může toto zvýhodnění formou slevy na daňové záloze nebo měsíčního daňového bonusu nebo kombinací slevy a bonusu Tzn., že pokud někomu, kdo vyživuje jedno dítě, vznikla daňová povinnost 850 Kč, bude u něho uplatněna sleva na dani ve výši 500 Kč a žádný bonus mu nenáleží. Pokud by měl ale stejnou daňovou povinnost 850 Kč a vyživoval dvě děti, uplatnila by se u něho sleva 850 Kč a 150 Kč by obdržel formou bonusu. podle odst. 3 35d se měsíční sleva na dani poskytne maximálně do výše sražené zálohy na daň. O poskytnutou slevu si plátce daně sníží odvod záloh na daň za příslušný měsíc. odst. 4 35d řeší poskytování daňového bonusu Je-li výše sražené zálohy na daň nižší než výše měsíčního daňového zvýhodnění (tj. 500 Kč na jedno dítě), je plátce daně povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus, pokud úhrn příjmů za kalendářní měsíc dosahuje alespoň výše minimální mzdy. Měsíční daňový bonus lze vyplatit jen v případě, že jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně do výše 2500 Kč (tj. 1/12 z 30 tis. Kč) Použije se minimální mzda měsíční (7185 Kč) resp. minimální mzda hodinová (42,50 Kč) ve vazbě na odpracovanou dobu. Postup při uplatnění tohoto problematického ustanovení řeší pokyn MFČR č. D-274 Minimální mzda měsíční bude platit pouze pro zaměstnance pracující na základě dohod mimo pracovní poměr, dále pro společníky a jednatele, pokud nepracují v pracovněprávním vztahu (tzn. na osoby, na které se nevztahuje NV o minimální mzdě. podle odst. 5 35d si o vyplacený daňový bonus snížíme odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc. - 13 -
Pokud by výše bonusů přesáhla odvod záloh, vyplatí plátce bonus poplatníkovi (poplatníkům) z vlastních prostředků a požádá FÚ o jeho poukázání na tiskopise vydaném MF. Částka by měla být FÚ vrácena nejpozději do 15 dnů od jejího doručení. Toto by měl být případ výjimečný a přicházel by v úvahu u zaměstnavatelů, kde se zaměstnancům poskytuje minimální mzda a tito zaměstnanci mají každý více dětí nebo mají ještě další nezdanitelné částky (částečná invalidita, úroky z úvěru, studium). Ale v kombinaci s provedením ročního zúčtování a vrácení daně za rok 2004 tato situace nastat může. Už teď nám vybraná daň někdy nestačila na pokrytí vratky daně z ročního zúčtování. Např. u zaměstnance, který vyživuje jedno dítě a má minimální mzdu 7185 Kč, je daňová povinnost 480 Kč (7185 (hrubá mzda) 575 (sociální) 324 (zdravotní) 3170 (nezdanitelná částka) = 3116, zaokrouhleno na základ daně 3200 Kč a z toho 15%). Tomuto zaměstnanci by se poskytla sleva na dani 480 Kč, nárok na bonus nemá, protože je nižší než 50 Kč. Zde je zřejmé, že nárok na bonus budou mít jen zaměstnanci s více dětmi, nebo pokud budou mít ještě další nezdanitelné částky (invalidita nebo úroky). odst. 6 až 9 35d řeší roční zúčtování a uplatnění slevy na dani a daňového bonusu Při ročním zúčtování záloh se poskytne sleva na dani maximálně do výše daňové povinnosti. Je-li daň nižší než celková částka daňového zvýhodnění, má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu, maximálně do výše 30 tis. Kč, pokud úhrn jeho příjmů od všech postupných plátců daně přesáhl šestinásobek minimální mzdy. Jestliže úhrn příjmů nedosáhl šestinásobku minimální mzdy, poplatník neztrácí nárok na vyplacený měsíční daňový bonus, protože ten mohl být vyplacen jen v měsících, kdy byla minimální mzda dodržena! Dále se při ročním zúčtování bude porovnávat vypočtená daň snížená o slevu na dani s úhrnem měsíčních záloh po slevě. Dále se porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů. Bude se kompenzovat případný přeplatek na bonusu s vypočtenou částkou přeplatku na dani po slevě Teprve potom, pokud by vyšel přeplatek vyšší než 50 Kč by se vrátil poplatníkovi. Případný nedoplatek z ročního zúčtování se opět poplatníkovi nesráží. podle odst. 10 35d odpovídá za poskytnutí daňového zvýhodnění plátce daně obdobně jako za vrácení přeplatku na dani nebo záloze. Tzn., že pokud poskytne plátce daně na daňovém zvýhodnění vyšší částku než je stanoveno, budou tyto částky na plátci daně vymáhány obdobně, jako nezaplacená daň. Plátce daně bude rovněž povinen zaplatit penále z dlužné částky. Tzn., že platí stejná pravidla jako při neoprávněném uplatnění nezdanitelné částky na vyživované dítě. v 38h až 38l, které řeší způsob srážení záloh na daň, ročního zúčtování, prokazování atd. je provedena spousta změn, které vyplývají především ze zrušení nezdaněné částky na dítě, ze společného zdanění manželů a ze zavedení daňového zvýhodnění a dále z přečíslování odstavců v 15. Zde bude důležité zejména to, že se musí na mzdovém listu uvádět výše měsíčního daňového zvýhodnění, měsíční slevy na dani, měsíčního daňového bonusu a zálohy po slevě ( 38j odst. 2). Dále bude třeba na potvrzení o příjmech ( 38j odst. 3) uvádět údaje rozhodné pro poskytnutí daňového zvýhodnění. Zde bude vydán nový vzor tiskopisu (25 5460 Mfin 5460- vzor č. 12). Důležitá změna je i v 38j odst. 4, kde se vkládá nový tiskopis, který bude přílohou vyúčtování daně z příjmů. Nově se bude kromě přehledu počet zaměstnanců k 1. prosinci podle místa výkonu práce přikládat ještě tzv. přehled obsahující souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech, které jsou rozhodující pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh za daňové nerezidenty. Toto bude sloužit FÚ k posouzení, zda tento nerezident splnil podmínku 90% příjmů ze zdrojů na území ČR a jestli neuvádí nepravdivé údaje v daňovém přiznání, které musí podávat. V 38l odstavec 1 písmeno a), b),d), a f) zákona stanoví, čím poplatník nárok na daňové zvýhodnění prokáže: 1. občanským průkazem vlastním, manželky a dětí starších 15 let (rodnými listy dětí, rozhodnutím soudu o svěření do péče, apod.) 2. potvrzením školy o studiu u zletilého dítěte 3. rozhodnutím Ministerstva školství, že studium na zahraniční škole je postaveno na roveň studia v ČR, potvrzení ze zahraniční školy včetně ověřeného překladu 4. průkazem ZTP/P 5. potvrzením FÚ v případě, že dítě do 26 let nemůže vydělávat ani studovat 6. potvrzením od zaměstnavatele druhého z manželů, že neuplatňuje daňové zvýhodnění, má trvalou platnost, není třeba je každoročně obnovovat. Účinnost zákona je stanovena na 1. leden 2005. Z přechodných ustanovení je důležité, že pro daňové povinnosti roku 2004 platí dosavadní právní předpisy. Jedinou výjimkou pro naši práci je přechodné ustanovení pod bodem 18., podle kterého se při uznávání darů za rok 2004 bude postupovat podle novelizovaného zákona, tzn., že bude možné odečíst dary invalidním a částečně invalidním důchodcům. Viz tiskopis v příloze Žádost podle 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech - 14 -
5. METODICKÁ POMŮCKA K VYPLŇOVÁNÍ EVIDENČNÍCH LISTŮ DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ od 1. 1. 2004 Tiskopis ČSSZ č. 89 383 1 II/2004 Úvod Tato metodická pomůcka je vhodným doplňkem Všeobecných zásad platných od 1.1.2004 pro vyplňování ELDP. Vychází z právního stavu platného k 1. lednu 2004 tj. k datu od něhož dochází k zásadní změně ve způsobu vedení ELDP tak, jak je v těchto Všeobecných zásadách podrobně vysvětleno. Zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zdp) je založen na pojistném principu. Podmínkou vzniku nároku na důchod je získání potřebné doby pojištění. Celková doba pojištění a výše vyměřovacího základu v rozhodném období ovlivňuje podstatným způsobem procentní výměru důchodu. Orgány sociálního zabezpečení příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění, získávají údaje o dobách pojištění a o výši vyměřovacího základu jednotlivých pojištěnců výlučně z ELDP, které jsou od 1. 1. 2004 organizace povinny předávat do centrální evidence orgánů sociálního zabezpečení každoročně. K vedení ELDP je nezbytná alespoň základní znalost ust. 5, 8, 11 a 16 zdp a 38 a 39 zák.č. 582/1991 Sb. ve znění platném od 1.1.2004. 5.1. Okruh osob výdělečně činných, účastných pojištění za které organizace vedou ELDP Podle ust. 5 odst. 1 písm. a) až l) a v) zdp, jsou účastni důchodového pojištění: a) zaměstnanci v pracovním poměru, b) osoby ve služebním poměru a vojáci v další službě, c) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, d) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, e) osoby samostatně výdělečně činné, f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, g) soudci, h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, ch) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu, i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečností informační služby, j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, k) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, l) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě. v) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů. - 15 -
5.2. Doba pojištění Osoby uvedené v 5 odst. 1 písm. a) až d), f) až l) a v) zák.č. 155/1995 Sb., jsou účastny důchodového pojištění jen za předpokladu, že jejich činnost zakládá účast, na nemocenském pojištění ( 8 zdp). Účast na nemocenském pojištění se posuzuje ve smyslu zák. č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců v platném znění a podle vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění. Nemocenské pojištění osob ve služebním poměru ( 5 odst. 1 písm. b) zdp) je upraveno zák. č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách v platném znění. Podmínky účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných ( 5 odst. 1 písm. e) zdp) jsou stanoveny odchylně ( 9 a 10 zdp). Nemocenské pojištění vzniká dnem vstupu do zaměstnání, které zakládá účast na pojištění a zaniká dnem skončení takového zaměstnání. Pojištění osob, uvedených v 5 bodech c) a d) zdp vzniká dnem, od něhož začaly pro družstvo (společnost) vykonávat práci, za kterou jsou odměňovány a zaniká dnem, od něhož tuto práci vykonávat přestaly ( 7 a 8 zák. č. 54/1956 Sb. v platném znění). Účast na nemocenském pojištění nezakládá výdělečná činnost: cizích státních příslušníků, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, a kteří jsou činní v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výsad a imunit, pokud mohou být účastni nemocenského pojištění v jiném státě, v České republice pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky; to však neplatí, jdeli o zaměstnance, kteří jsou činní v České republice pro zaměstnavatele, kteří mají sídlo na území státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. zaměstnanců, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání. Pojem příležitostného zaměstnání je vymezen v 6 zák. č. 54/1956 Sb., v platném znění. Podle tohoto ustanovení se za příležitostné považuje nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Za příležitostné se dále považuje zaměstnání, jehož obsahem je pouze pracovní činnost malého rozsahu, tj. zejména zaměstnání, v němž započitatelný příjem nedosahuje ani 400,- Kč za kalendářní měsíc. - 16 - Pro určení, zda konkrétní pracovní činnost zaměstnance má či nemá charakter příležitostného zaměstnání (a zda příjem za ni podléhá pojistné povinnosti), je rozhodující vždy posouzení celého charakteru a rozsahu této činnosti. Znamená to tedy, že v případě, kdy pracovní činnost vykonávaná zaměstnancem je dlouhodobě malého rozsahu, nemohou založit účast na nemocenském pojištění ani jednorázové nahodilé výkony, při nichž by výše započitatelného příjmu dosáhla (popř. přesáhla) hranici 400,- Kč za kalendářní měsíc. Proto např. v případě, kdy zaměstnanec vykonává činnost v pracovním poměru malého rozsahu s příjmem 300,- Kč za kalendářní měsíc a obdrží jednorázovou mimořádnou odměnu ve výši 200,- Kč, nemění dosažení příjmu 500,- Kč v tomto kalendářním měsíci celkový charakter zaměstnání. Účast na nemocenském ani důchodovém pojištění v tomto případě nevzniká. Pro nemocenské pojištění - zaměstnanců na nepravidelnou výpomoc, - členů družstva, společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo společnost práci, za kterou jsou jimi odměňováni, - zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti, - dobrovolných pracovníků pečovatelské služby platí odchylné podmínky trvání nemocenského pojištění, jeho vznik a zánik, dané vyhláškou č. 165/1979 Sb., v platném znění. Tyto skupiny osob jsou pojištěny jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhly započitatelného příjmu aspoň 400,- Kč. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu byla výdělečná činnost započata a v měsíci, v jehož průběhu byla ukončena. Dále jsou pojištěny také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhly započitatelného příjmu 400,- Kč jen proto, že: - trvala jejich pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocen, - vykonávaly veřejnou funkci, občanskou povinnost, nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud nenáležela náhrada mzdy, - vykonávaly službu v ozbrojených silách nebo civilní službu, - ženy byly na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené ( neplatí pro členky družstva, společnice a komanditistky), - pobíraly peněžitou pomoc v mateřství, ( členky družstva, společnice a komanditistky), - pobíraly peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek při péči o dítě do tří let věku. Pojištění nevznikne, jestliže vykonávaná činnost má charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemělo trvat, a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích. Dle 11 odst. 2 zdp za dobu důchodového pojištění (dále jen pojištění ) u osob uvedených v 5 odst. 1 písm a) až d) a f) až l) a v) odst. 2 téhož zákona, se nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosa-
ženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění ani nepobíraly dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem. Z uvedeného vyplývá, že nelze hodnotit jako dobu důchodového pojištění ty kalendářní měsíce účasti na pojištění nemocenském, v nichž není splněna ani jedna z následujících podmínek: - dosažení příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle citovaného zákona, - vykonávání činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění alespoň v jednom dni, - pobírání dávek nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem (nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství) alespoň jeden den. Podle 11 odst. 2 zdp ve znění zák. č. 263/2002 Sb., se dále od 1. 7. 2002 za dobu pojištění osob uvedených v 5 odst. 1 písm. a), d) a f) se nepovažuje kalendářní měsíc, za který jejich zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, je-li tímto zaměstnavatelem obchodní společnost a tyto osoby jsou současně společníky této společnosti anebo členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti; pro účely části věty před středníkem se za dlužné pojistné nepovažuje dlužné penále. Uvedené neplatí, bylo-li pojistné dlužné za kalendářní měsíc zaplaceno do tří let ode dne splatnosti tohoto pojistného. S účinností od 1.1.2004 se u vymezeného okruhu osob výdělečně činných v obchodních společnostech, které dluží pojistné, nezapočítává podle 16 odst. 3 zák.č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1.1.2004 ani dosažený příjem (vyměřovací základ). 5.3. Vyplňování evidenčního listu Následují příklady vyplnění oddílu 2 tiskopisu ELDP v konkrétních vzorových situacích. Kromě oddílu 2 je vzorově vyplněn i údaj Typ EL a Výdělečná činnost v organizaci Od. APLIKACE UST. 11 ODST. 2 ZDP 1. Zaměstnanec je v organizaci v pracovním poměru od 1. září 1999. V roce 2004 mu organizace poskytla neplacené volno bez náhrady příjmu od 1. září do 31. října. Dávky nemocenského pojištění pobíral od 22. listopadu do 12. prosince. Vyměřovací základ za r. 2004 činil celkem 175 000 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 01 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1-12 VD VZ DO Z 0++ 1. 1. 31.12. 305 X X 21 175 000 Druh Od Do Celkem Celkem Celkem 21 175 000 Výdělečná činnost v organizaci od 1. 9. 1999 2. Zaměstnanec v pracovním poměru od 1. září 1999 skončil zaměstnání 31. března 2004. V ochranné lhůtě onemocněl a dávky nemocenského pojištění pobíral od 12. dubna do 14. května. Dosažený vyměřovací základ do 31. března činil 45 000 Kč. V měsíci dubnu organizace dodatečně zúčtovala odměnu ve výši 7 000 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 02-17 -
2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1-12 VD VZ DO Z 0++ 1.1. 31.3. 91 45 000 0N+ 12.4. 14.5. 33 33 0P+ 7 000 Druh Od Do Celkem Celkem Celkem 33 52 000 Výdělečná činnost v organizaci od 1. 9. 1999 3. Stejná situace jako v příkladu č. 2, ale organizace musí vyhotovit opravný doklad k již dříve odeslanému ELDP, neboť nemocenské dávky v ochranné době byly fakticky vypláceny od 12. dubna do 30. června 2004. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 52 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1-12 VD VZ DO Z 0++ 1.1. 31.3. 91 45 000 0N+ 12.4. 30.6. 80 80 0P+ 7 000 Celkem Celkem Celkem 80 52 000 Druh Od Do Výdělečná činnost v organizaci od 1. 9. 1999 4. Obdobná situace jako v příkladu č. 1, ale zaměstnanec měl v organizaci uzavřen ještě souběžný pracovní poměr (vedlejší pracovní poměr) od 12. ledna do 31. prosince 2004. Od 1. září do 31. října čerpal povolené neplacené volno bez náhrady příjmu. Dávky nemocenského pojištění čerpal od 22. listopadu do 12. prosince. Dosažený vyměřovací základ v r. 2004 činil celkem 39 000 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 pro tento druhý pracovní poměr bude následující: Typ EL = 02 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1-12 VD VZ DO Z 1++ 12.1. 31.12. 294 X X 21 39 000 Druh Od Do Celkem Celkem Celkem 21 39 000 Výdělečná činnost v organizaci od - 18 -
Aplikace 11 odst. 2 věta třetí a 16 odst. 3 věta druhá zdp ve znění platném od 1.1.2004 ( obchodní společnost a dlužné pojistné) 5. Člen dozorčí rady společnosti s.r.o. je v obchodní společnosti zaměstnán v pracovním poměru od 1. října 2003. Ke dni vyplňování ELDP za r. 2004 společnost dluží pojistné na sociální zabezpečení a to za období od března 2004. Celkový zúčtovaný příjem za r. 2004 činil 327 000 Kč, za období do února 2004 činil 70 128 Kč. V měsíci dubnu tento zaměstnanec onemocněl a pobíral dávky nemocenského pojištění od 5. do 20. dubna. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 01 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1-12 VD VZ DO Z 0+S 1. 1. 31.12. 60 X X X X X X X X X X 16 70 128 Druh Od Do Celkem Celkem Celkem 16 70 128 Výdělečná činnost v organizaci od 1. 10. 2003 6. Zaměstnanec v pracovním poměru od 1. 9. 1999 dovrší důchodový věk 15. srpna 2004. Výdělečně činný je i nadále. Od 5. července 2004 je členem statutárního orgánu obchodní společnosti. Společnost nedluží pojistné. Nemocenské dávky zaměstnanec pobíral od 10. do 28. srpna. Od 19. do 22. prosince organizace poskytla zaměstnanci neplacené volno bez náhrady příjmu. Vyměřovací základ za r. 2004 činil celkem 245 000 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 01 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1-12 VD VZ DO Z 0+S 1.1. 14.8. 227 5 0DS 15.8. 31.12. 121 14 245 000 18 Celkem Celkem Celkem 19 245 000 18 Druh Od Do Výdělečná činnost v organizaci od 1. 9. 1999 Vykazování doby pojištění osob, u nichž se účast na nemocenském pojištění posuzuje podle vyhl. č. 165/1979 Sb., v platném znění 7. Zaměstnanec, jako v příkladu č. 1, měl v organizaci souběžně uzavřenu dohodu o pracovní činnosti na dobu od 2. ledna 2002 do 31. prosince 2004 s pravidelným měsíčním příjmem 2 000 Kč. V době čerpání neplaceného volna bez náhrady příjmu v hlavním zaměstnání od 1. září do 31. října zaměstnanec sjednané práce na dohodu o pracovní činnosti nevykonával. Dávky nemocenského pojištění z dohody o pracovní činnosti pobíral od 22. listopadu do 12. prosince. Dosažený vyměřovací základ za r. 2004 činil celkem 19 000 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 02-19 -
2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1-12 VD VZ DO Z 3++ 1.1. 31.12. 305 X X 21 19 000 Druh Od Do Celkem Celkem Celkem 21 19 000 Výdělečná činnost v organizaci od 2. 1. 2002 8. Zaměstnanec, jako v příkladu č. 1, měl v organizaci souběžně uzavřenu dohodu o pracovní činnosti na dobu od 2. ledna 2002 do 31. 3. 2004 s pravidelným měsíčním příjmem 2 000 Kč. Po ukončení dohody o pracovní činnosti onemocněl a pobíral v ochranné lhůtě nemocenské dávky od 12. dubna do 14. května 2004. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 02 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1-12 VD VZ DO Z 3++ 1.1. 31.3. 91 6 000 3N+ 12.4. 14.5. 33 33 Druh Od Do Celkem Celkem Celkem 33 6 000 Výdělečná činnost v organizaci od 2. 1. 2002 Aplikace ust. 16 odst. 4 zdp (krytí vyloučených dob s příjmem) 9. Zaměstnankyně v pracovním poměru od 2. ledna 2002 čerpala v r. 2004 peněžitou pomoc v mateřství od 1. března do 12. září. Od 13. září je na další rodičovské dovolené. V měsíci dubnu organizace proplatila zaměstnankyni náhradu za nevyčerpanou dovolenou ve výši 6 500 Kč. Celkový dosažený vyměřovací základ za r. 2004 činil 54 500 Kč. Záznam na ELDP za r. 2004 bude následující: Typ EL = 01 2. Průběh pojištění v daném roce Kód Od Do Dny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1-12 VD VZ DO Z 0++ 1. 1. 31.12. 274 X X X 166 54 500 Celkem Celkem Celkem 166 54 500 Druh Od Do M 1. 3. 12. 9. Výdělečná činnost v organizaci od 2. 1. 2002-20 -