Charakteristiky: Téma: Audit účetní závěrky Dodatky Auditing je nauka o auditování (účetním revizorství) Auditování je systematický proces objektivního získávání a vyhodnocování důkazů týkajících se informací o ekonomických činnostech a událostech s cílem zjistit míru souladu mezi těmito informacemi a stanovenými kritérii a sdělit výsledky zainteresovaným zájemcům. Pozn.: tzv. forensní audit má za úkol primárně vyhledávat důkazy nepravostí v hospodaření a ve zpracování účetních výkazů Objektivní podmínky pro vznik profese auditor Hospodářský a technický rozvoj Vyšší investiční náročnost podnikání Potřeba koncentrace kapitálu Vznik nové právní formy podnikání akciová společnost Potřeba specifické formy ochrany vlastníků Cíle auditu Primární cíl: Odborně způsobilá a nezávislá kontrolující osoba zvyšuje věrohodnost zveřejňovaných účetních informací Sekundární cíl: Zamezení vzniku chyb a omylů Výchovná funkce auditu 1
Koncept nezávislosti auditora Uživatelé akceptují auditora jako nezávislou osobu, tj. takovou, jež stojí mimo zkoumaných informací zpracovatelů konkrétní účetní závěrky uživatelů, kteří podle těchto konkrétních informací rozhodují Auditor zároveň není: významně závislý na příjmech plynoucích z ověřované jednotky vlastníkem kapitálových podílů v ověřované jednotce právní Odpovědnost auditora žalovatelnost pro porušení smlouvy nebo jiný protiprávníčin etická objektivita odborná kvalifikace mlčenlivost morální ve střetu se zjištěním protiprávního jednání klienta Auditorský postup a) přípravné fáze; plán auditu b) konkrétní realizace auditu : výběr vzorků; testy; konkretizace zjištění... c) závěr auditu; zpráva a výrok auditora Zpráva auditora (standardní) písemné sdělení o tom co bylo ověřováno (auditováno) jaká je odpovědnost auditora jaká je odpovědnost managementu jaký je názor auditora na účetní závěrku současně auditor překládá rovněž dopis vedení společnosti 2
struktura zprávy VÝROK auditora název zprávy označení příjemce zprávy obchodní jméno ověřované jednotky období (datum závěrky) předmět a účel ověřování vymezení odpovědnosti odvolávky na uplatněné směrnice a postupy jméno a číslo dekretu auditora výrok auditora (se zdůvodněním případných výhrad) datum vyhotovení, podpis auditora příslušná účetní závěrka (podle české legislativy) - bez výhrad - s výhradou (při nesouhlasu nebo zjištěních menšího významu) - záporný výrok (při nesouhlasu nebo zjištění významného rozsahu skutečností) - neuvedení výroku (omezení rozsahu působení ve zkoumané jednotce nedovolilo vyjádřit názor na zobrazení skutečností) AUDIT v ČR regulace zákonem dekretovaní auditoři povinně v odborném sdružení Komora auditorůčeské republiky (KAČR) povinnosti auditu a auditované subjekty: akciové společnosti ostatní obchodní společnosti a družstva podle parametrů: čistý obrat úhrn rozvahy průměrný počet zaměstnanců (dva ze tří) dodatky: ÚČETNÍ FORMY a stručný přehled historie účetnictví 3
Účetní forma = podoba zpracování účetních záznamů znaky účetních forem: vztah časových a věcných zápisů počet účetních knih technika uskutečňování záznamu členění forem dle znaků: počet účetních knih 1 kniha 2 knihy více knih časové a věcné zápisy ve vztahu nesynchronním synchronním technika záznamů přepisovací propisovací synoptické přehled vývoje účetních forem: VÁZANÉ KNIHY: stará italská (XIV.-XV. st.) 3 knihy, nesynchronní, přepisovací, německá (XV. st.) 3 knihy + doklady, nesynchronní, přepisovací, anglická (XVI. st.) hl. kniha + paralelní deníky, nesynchronní, přepisovací, přehled vývoje účetních forem: VÁZANÉ KNIHY: nová italská (XVI. st.) 2 deníky + hl. kniha, nesynchr., přepisovací, francouzská (XVII. st.) 3 deníky + hl. kniha, nesynchr., přepisovací, francouzská tabelární ( tzv. americká, XVIII. st.) 4
přehled vývoje účetních forem: VOLNÉ LISTY (od počátku XX. st.): synchronizace ručním propisem propis s použitím účtovacích strojů synopticky se stroji na DŠ synopticky s počítači Stručná historie účetnictví VIRTUÁLNÍ KNIHY? nejstarší zprávy: Systematické záznamy obchodních případů v Mezopotamii (kolem r. 3500 př. Kr.) technika: klínopisné záznamy na hliněných destičkách vysušených nebo vypálených. Destičky se uschovávaly ve zvláštních přihrádkách v archivech Chammurabiho zákoník (kol. 1740 př. Kr.) Starověký Řím záznamy v kodexech, systém dvou knih: adversář (adversarium) a hlavní kniha (codex rationum) zápisy příjmů a výdajů peněz, pohledávek (debitores) a dluhů (obligationes) celoroční důchod (z příjmů, vydání, pohledávek a dluhů) byl základem pro daně a pro rozsah vojenské povinnosti 5
Svět islámu Korán (pol. 7. stol. po Kr.), Súra II, verš 282: Ó, věřící, jakmile přijímáte dluh, splatný v určité lhůtě, zapište to. Podle nejlepších znalostí to má písař zapsat. Dlužník mu musí beze lsti diktovat. Přivolejte k tomu dva svědky z vás. Neodkládejte zapsat dluh, ať velký nebo malý, udejte lhůtu jeho splatnosti. Evropa (cca od 13. st. po Kr.): Itálie: záznamy bankovních domů (Fuggerové) Francie: záznamy z podnikání mlýnského a textilního Španělsko: úřední povinnost bilancovat České země: systematické zápisy státních (panovníkových) příjmů a výdajů, podobně u velkých panských dominií (např. Rožmberkové purkrabské účty panství Nové Hrady 1390) Kvalitativní mezník: r. 1494 M. Luca Pacioli matematik, učitel matematiky a geometrie (1445-1516) 1494 mu vychází v Benátkách tištěná matematická učebnice Summa de arithmetica, geometria, proportii et proportionalita, ve které je počínaje listem 178 V zařazeno POJEDNÁNÍ O POČTECH A ZÁPISCÍCH (Tractatus XI. particularis, de computis et scripturis) 16. století účetnictví o více denících 17. století výroční bilancování, akciový kapitál a revize účetnictví. Personifikační teorie účtů (L. Flori 1636) 18. století tabelární deník E. Degrange (Francie 1793) 19. století dlouhodobá aktiva a jejich odepisování, časové rozlišování. Věcná teorie účtů (J. F. Schär 1887) 20. století účetní fondy, inflační účetnictví, mechanizace a automatizace (od poloviny století) účetních prací Dnes: virtuální knihy, účetní výkazy v reálném čase, plasticita způsobů prezentace účetních informací 6