jindy po osobní dohodě + soboty

Mezinárodní obchod I. Renata Mudrová

Konzultační hodiny Renata Mudrová Po: 11:30 13:20 jindy po osobní dohodě + soboty Místnost 204 Žižkov Email: renata.mudrova mudrova@mup.czmup.cz Web: renata.jingjixue.net

Vyučované kurzy Mezinárodní obchod I. (MO) Po 9:00 10:30 Žižkov 101 Po 10:45 11:30 Žižkov 101 Mezinárodní obchod (RSMO) Po 13:20 14:50 Žižkov 202 Kombinovaná forma Mezinárodní obchod I. 10.10.2015 7.11.2014 21.11.2015 5.12.2014

Literatura Přednášky a cvičení Materiály rozdané vyučujícím na přednáškách/seminářích Krugman, Obsfeld: International Economics: Theory and Policy Doplňková literatura Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, HZ Editio 1999 Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, Nakl. A.Čapek 2009 Benáček V.: Ekonomie mezinárodního obchodu, VŠE Praha 1997 Marková J.: Mezinárodní měnové instituce, Oeconomica 2002 Němeček E.: Mezinárodní měnový systém, Karolinum 2000

Zakončení kurzu a hodnocení Kurz je zakončen zápočtem ve formě zaškrtávacího testu Úspěšný zápočet 70%

Závěrečný test (Test II.) konec semestru (13. přednáška x zkouškové) budou náhradní termíny 25 otázek a) b) c) d) maximální počet bodů = 100 minimální počet bodů = 0 každá otázka má minimálně jednu správnou odpověď špatná odpověď ruší dobrou odpověď v rámci otázky (nikoliv mezi otázkami) maximální počet bodů z jedné otázky = 4

Test na zkoušku (Test I.) v polovině semestru (6 či 7 přednáška) DOBROVOLNÝ neexistuje na něj ani náhradní ani opravný termín v případě úspěšného závěrečného testu (tj. min.70 bodů) nemá vliv na konečné hodnocení nedá se nenapsat maximální počet bodů je 10, minimální 0 jeho cílem je pomoci studentům, kterým by se nepodařil závěrečný test tento test bude opraven až na konci semestru pouze u těch studentů, kteří by nesplnili podmínky zkoušky dané závěrečným testem

Dobrovolné domácí úkoly Dobrovolné domácí úkoly mohou v případě nedosažení 70% hranice přidat pár bodů, podobně jako test I. Dobrovolné domácí úkoly se berou v úvahu jen v případě nedosažení hranice 70%

Pravidla pro testy Zakázáno opisovat Zakázáno používat jakékoliv jiné pomocné materiály kromě tužky a testovacího archu Tendence k opisování budou hodnoceny okamžitě jako nesplnění podmínek zápočtu Nikdo neodchází z místnosti, dokud všichni nedopíší test

renata.jingjixue.net Hromadný způsob komunikace se studenty Materiály k přednáškám/seminářům (ve formátu pdf) Konzultační hodiny a jejich případná nenadálá změna Výsledky závěrečného testu

Rozložení přednášek/seminářů 1. P Obecný úvod do studia 2. P Teorie MO, Merkantilismus, Klasická teorie MO 3. S Klasická teorie 4. S Klasická teorie 5. P+S 6. P+S Neoklasická teorie Alternativní teorie 7. P Moderní teorie 8. P+S 9. P Kurz 10. P+S Test I. (midterm), Makroekonomické teorie Kurz a kurzová politika 11. S Kurz a kurzová politika 12. S Opakování 13. TEST II. 1.TERMÍN

Otázky?

Mezinárodní obchod Lecture 1 Obecný úvod do studia MO Renata Mudrová

Obsah přednášky Základní pojmy Role MO Zdroje dat o MO Základní ukazatele MO Komoditní struktura Teritoriální struktura Zahraniční obchod ČR a Československa Vývoj mezinárodního obchodu

Základní pojmy

HDP, HNP, HNI

HDP definice dle ČSÚ Hrubý domácí produkt (HDP) je klíčový ukazatel vývoje ekonomiky. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) (zdroj: ČSÚ) Jinými slovy, vyjadřuje celkovou hodnotu toho, co bylo na území ČR za dané období vyprodukováno

HDP Je hodnota finální produkce jednotlivých sektorů ekonomiky v daném roce na území určitého státu Nominální HDP Běžné ceny Reálný HDP Stálé ceny Domácí výrobní faktory Zahraniční výrobní faktory O čem vypovídá úroveň HDP (absolutně, relativně)? Výkonnost dané ekonomiky

Problémy s HDP HDP je pouze o vyrobeném množství zboží a služeb za daný rok, nikoliv celkové bohatství ekonomiky Agregátní HDP nám nedává informace o distribuci příjmu/bohatství Nezahrnuje netržní zboží (služby domácností) a šedou ekonomiku Žádná ocenění volného času, efektů na životní prostředí a jiných aspektů souvisejících s kvalitou života.

HNP Co je to HNP? je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu resp. HNP je výsledkem používání výrobních faktorů ve vlastnictví občanů dané země Oproti HDP zahrnuje zahraniční produkci z výrobních faktorů vlastněných rezidenty a naopak nezahrnuje domácí produkci z výrobních faktorů vlastněných cizozemci.

HDP v. HNP HDP je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na území daného státu HNP je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině).

Vztah HDP a HNP O čem svědčí skutečnost, že existují otevřené nůžky mezi HDP a HNP? Zahraniční investice

HNI Co je to HNI? Součet všech příjmů a důchodů vydělaných občany za daný rok Národní důchod = HDP znehodnocení nepřímé daně čistý důchod z výrobních faktorů v zahraničí

Ekonomický růst Co je ekonomický růst? Tempo růstu reálného hrubého domácího produktu Jaké má vláda, potažmo stát nástroje k ovlivňování ekonomického růstu (HDP)? Fiskální politika Monetární politika Hospodářská politika

Gini koeficient

Měření příjmového rozdělení Pokud chci porovnávat příjmová rozdělení v různých zemích, potřebuji jednoduché indikátory Co použít? Rozdíl mezi průměrným příjmem mezi určitým procentem lidí s nejvyšším a nejnižším příjmem Podíl celkového příjmu například v top 5% lidí s nejvyšším příjmem Nebo více komplexní Gini Koeficient

Lorenzova křivka 100 Ideálníl Lorenzova křivka Absolutní rovnost % příjmů Absolutní nerovnost 50 Více realistická Lorenzova křivka 0 50 % domácností 100

Lorenzova křivka a Gini koeficient Gini koeficient měří odchylku od ideální Lorenzovy křivky 100 % of incomes 50 A A-B A B G = 100 A B G = 0 absolutní rovnost G = 100 absolutní nerovnost 0 50 100

0 = absolutní rovnost Všichni mají stejný příjem 1 = absolutní nerovnost Jeden má vše, ostatní nemají nic Rozvojové země Velmi široké spektrum, od 0,25 po 0,71 Rozvinuté ekonomiky Všeobecně nižší (pod 0,4)

Gini koeficient Širší srovnání WDI 2015

Platební bilance

Platební bilance Systematický statistický výkaz či záznam všech účetních transakcí (operací) za určité období (zpravidla jeden rok) mezi národní ekonomikou a zahraničím, přesněji mezi devizovými tuzemci a devizovými cizozemci. Horizontální struktura Členění PB na zboží, služby, prvotní důchody, druhotné důchody atd. Vertikální struktura Členění PB na kreditní a debetní položky

Obchodní bilance Export zboží Import zboží Bilance zboží Výkonová bilance Export zboží a služeb Import zboží a služeb Součet obchodní bilance a bilance služeb

Úvod do studia mezinárodního obchodu

Role mezinárodního obchodu Proč má tolik ekonomů na obchod (a otevřenost ekonomik) tak pozitivní pohled? Obchod umožňuje specializaci! Dodatečné pozitivní dopady rostoucích výnosů z rozsahu Obchod zmírňuje či eliminuje nedostatečné vybavení výrobními faktory a zdroji Obchod rozšiřuje spotřebitelům možnosti volby Obchod vede k intenzivnější konkurenci Proč s ekonomy naopak nesouhlasí vládní úředníci a podnikatelé? Obchod vede k intenzivnější konkurenci Některé sektory ekonomiky tím mohou trpět ( nezaměstnanost) Mohou i zde nastat tržní selhání např. toho typu, že by obchod motivoval ekonomiku k dlouhodobě neefektivní specializaci?

Zdroje dat o MO Teorie MO byla jedním z průkopníků používání empirických testů v ekonomické teorii Obchodní data zdánlivě hojná a snadno dostupná, ale i přesto obsahují mnoho skrytých problémů Hlavní zdroje: WTO International trade statistics Trade profiles, tariff data Světová banka IMF WDI (World Development Indicators) Directions of Trade (DOTS) statistics (dostupné v knihovně CERGE-EI) EI) International Financial Statistics časové řady (dostupné v knihovně CERGE-EI) Eurostat zejména databáze COMEXT U.N. COMEXT: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/newxtweb/ COMTRADE: http://comtrade.un.org/ ČSÚ (obchod ČR) www.czso.cz

Některé z problémů s daty o obchodu Řada statistik pouze obsahuje data o obchodu zbožím Obchod se službami (invisible trade) se měří a porovnává podstatně obtížněji (a samozřejmě na něj potřebujeme jinou klasifikaci) Problémy s cenami! Ceny FOB (exporty) v. CIF (importy) obchod s Marsem? Transferová ceny (intra-company obchod) Záměrná manipulace s celními statistikami Data o obchodu versus data o HDP Obchodní data zahrnují i data o výrobcích z druhé ruky a polotovarech Finální destinace versus oficiální statistika Rotterdam effect a chybějící hranice v Evropě Nepřímý obchod Jak zaúčtovat české výrobky použité ve výrobě německých výrobků exportovaných do Číny? Měnové faktory Než se data ocitnou ve finální tabulce, projdou opakovaně konverzí do různých měn často při různé úrovni měnových kurzů.

Základní ukazatele obchodu Hodnota obchodu = vývoj obchodu v běžných cenách Fyzický objem = vývoj obchodu ve stálých cenách Cenové indexy = index cen importu, exportu Reálné směnné relace = index ukazující relativní vývoj exportních a importních cen, kupní síla exportu V x Q x P = q p i i 1 1 i i i q0 p0 i i i q1 p0 i = i i q0 p0 i i q0 i x = i q0 i TT = P P x M p p i 1 i 0

Příklad (export země X): Košile Auta Rok Q P ($) Q P($) 2002 100000 10 1000 20000 2003 200000 15 1000 15000 i i i i i i q1 p1 q1 p0 q0 p1 i i Vx = 0.86 Q = 1. 05 i i i x i i Px = 0. 79 i i q p q p q p = i 0 0 = i 0 0 = i 0 0

Ukazatele otevřenosti ekonomiky Export na obyvatele Podíl exportu (či exportu + importu) na HDP Vhodné použít přepočet dle parity kupní síly (PPP) = zohlednění rozdílných cenových hladin ve srovnávaných zemích

Otevřenost obchodu 1991-2014 Export zboží a služeb (% HDP) Source of data: WDI

Globální obchodní statistiky Jaká je hodnota celkového mezinárodního obchodu v roce 2013? Kdo je byl #1 exportér v roce 2013? Kupodivu taková otázka má více jak jednu odpověď Proč? Měli bychom považovat obchod uvnitř EU (tzv. intra-eu trade) za mezinárodního obchod? A co například Čína co uděláme s Hongkongem, Macau a Tchajwanem? Co například re-exporty exporty a re-importy? Měli bychom je zahrnout jak do původních exportů tak do re-exportů? exportů? Jak zacházet se službami? Světové exporty v 2013 Hodnota v mld USD Světové exporty zboží (včetně intra-eu trade) 18 816 Světové exporty zboží (mimo intra-eu trade) 15 047 Světový export komerčních služeb (včetně intra-eu trade) 4 645 Světový export komerčních služeb (mimo intra-eu trade) 3 535 Zdroj: WTO Trade Statistics 2014

Globální obchod 2014: Obchod s Marsem Pokud porovnáme celkové celosvětové exporty zboží s celkovými celosvětovými importy zboží, zjistíme, že se nerovnají Jak je to možné? Světový export 2013 Hodnota v mld USD Světový export zboží ( včetně intra-eu trade ) 18 816 Světový import zboží ( včetně intra-eu trade ) 18 890 Bilance - 74 Zdroj: WTO Trade Statistics 2014

Co nás dále zajímá a proč? Komoditní struktura obchodu = čím se obchoduje Nutné použít nějakou standardní klasifikaci výrobků např. členění dle SITC (Standard International Trade Classification) Teritoriální struktura obchodu = kdo s kým obchoduje Gravitační vztah Proč je to důležité? Na teritoriální a komoditní struktuře může záviset citlivost ekonomik na různé šoky ve světové ekonomice Příklad: Souvislost teritoriální a komoditní struktury obchodu ČR s vhodností přijetí Eura...

Komoditní struktura

MO: Používané klasifikace Klasifikace podle charakteru výrobku HS (Harmonized Commodity Description and Coding System) SITC (Standard International Trade Classification) Klasifikace podle činností CPA (Classification of Product by Activities), dříve též SKP (Standardní klasifikace produkce), Související klasifikace další data o odvětvích (počty zaměstnanců, zisk, aktiva ) ISIC (International Standard Industrial Classification of All Economic Activities) NACE (Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne) u nás dříve OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností) Kompatibilita mezi klasifikacemi podle činností Informace o klasifikacích ČSÚ, U.N. Statistical Division, Eurostat

SITC, rev. 4 0 Potraviny a živá zvířata Food and live animals 1 Nápoje a tabák Beverages and tobacco 2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Crude materials, inedible, except fuels 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Mineral fuels, lubricants and related materials 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Animal and vegetable oils, fats and waxes 5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené Chemicals and related products, n.e.s. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Manufactured goods classified chiefly by material 7 Stroje a dopravní prostředky Machinery and transport equipment 8 Průmyslové spotřební zboží Miscellaneous manufactured articles 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné Commodities and transactions not classified elsewhere in SITC

SITC, rev. 4 Seskupení komodit SITC odráží Materiály použité ve výrobě Výrobní stádia Tržní praktiky a použití produkty Důležitost komodit ve světovém obchodu Technologické změny. Struktura: Sekce (one-digit codes) Divize (digit codes) Skupiny (3-digit codes) Podskupiny (4-digit codes) Položky (5-digit codes)

HS Víceúčelová nomenklatura zboží používaná pro celní sazebníky a statistické klasifikace po celém světě Přes 98% světového obchodu klasifikováno HS Struktura: Level 1: sections Level 2: chapters (2 místný kód); Level 3: headings (4 místný kód) Level 3: one-dash or two-dash sub-headings (6 místný kód); HS headings and sub-headings využívané pro více agregované výrobkové klasifikace HS velmi detailní, možnost využití i pro vlastní klasifikace

CPA Je klasifikace produktů (zboží i služeb) na úrovní EU Produktová klasifikace na základě společných charakteristik Charakteristiky poskytují základ pro sběr a výpočet statistik produkce, spotřeby, mezinárodního obchodu a dopravy produktů CPA je částí integrovaného systému statistické klasifikace rozvinuté především pod záštinou United Nations Statistical Division. Struktura: Level 1: 21 sekcí (alfabetický kód); Level 2: 88 divizí (2 místný numerický kód); Level 3: 261 skupin (3 místný numerický kód); Level 4: 575 tříd (4 místný numerický kód); Level 5: 1 342 kategorií (5 místný numerický kód); Level 6: 3 142 subkategorií (6 místný numerický kód).

NACE (OKEČ) Klasifikace ekonomické aktivity Evropská implementace ISIC V ČR CZ-NACE (nahradila OKEČ) od 2008 Statistická klasifikace ekonomické aktivity v Evropských společenstvích Cíl: Založit běžnou klasifikaci ekonomické aktivity mezi státy EU Struktura: Level 1: 21 sekcí na základě písmen A až U; Level 2: 88 divizí 2 místný numerický kód (01 až 99); Level 3: 272 skupin 3 místný numerický kód (01.1 až 99.0); Level 4: 615 tříd 4 místný numerický kód (01.11 to 99.00).

NACE A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U AGRICULTURE, FORESTRY AND FISHING MINING AND QUARRYING MANUFACTURING ELECTRICITY, GAS, STEAM AND AIR CONDITIONING SUPPLY WATER SUPPLY; SEWERAGE, WASTE MANAGEMENT AND REMEDIATION ACTIVITIES CONSTRUCTION WHOLESALE AND RETAIL TRADE; REPAIR OF MOTOR VEHICLES AND MOTORCYCLES TRANSPORTATION AND STORAGE ACCOMMODATION AND FOOD SERVICE ACTIVITIES INFORMATION AND COMMUNICATION FINANCIAL AND INSURANCE ACTIVITIES REAL ESTATE ACTIVITIES PROFESSIONAL, SCIENTIFIC AND TECHNICAL ACTIVITIES ADMINISTRATIVE AND SUPPORT SERVICE ACTIVITIES PUBLIC ADMINISTRATION AND DEFENCE; COMPULSORY SOCIAL SECURITY EDUCATION HUMAN HEALTH AND SOCIAL WORK ACTIVITIES ARTS, ENTERTAINMENT AND RECREATION OTHER SERVICE ACTIVITIES ACTIVITIES OF HOUSEHOLDS AS EMPLOYERS; UNDIFFERENTIATED GOODS- AND SERVICES-PRODUCING ACTIVITIES OF HOUSEHOLDS FOR OWN USE ACTIVITIES OF EXTRATERRITORIAL ORGANISATIONS AND BODIES

CZ-NACE A - ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ B - TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ C - ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL D VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S F - STAVEBNICTVÍ G - VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽB H - DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ I - UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ J - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI K - PENĚŽNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ L - ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ M - PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI N - ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI O - VEŘEJNÁ SPRÁVA A OBRANA; POVINNÉ SOCIÁLN P VZDĚLÁVÁNÍ Q - ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE R - KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ ČINNOSTI S - OSTATNÍ ČINNOSTI T - ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ JAKO ZAMĚSTNAVATELŮ; U - ČINNOSTI EXTERITORIÁLNÍCH ORGANIZACÍ A O

Komoditní struktura V současné době podíly skupin na MO celosvětově z hlediska komoditní struktury ztrácí na významu mnohem důležitější je, kdo generuje významnou část přidané hodnoty finálního výrobku Dominantní postavení výrobků zpracovatelského průmyslu 1955 45% na vývozech, 1970 60%, 2006 71,6% Převaha kovozpracujícího průmyslu Nerostné suroviny 17% (2006) Zemědělské produkty 8% (2006)

Export průmyslových výrobků % exportů zboží Poznámka: - Chybí data pro low income countries - Developed countries mají zvyšující se podíl exportů služeb v porovnání s exportem zboží Zdroj dat: WDI

Struktura exportů zboží v roce 2013 Každá kategorie jako % celkových exportů zboží POZOR: Tento druh dat se stává stále méně a méně relevantním. Mnohem zajímavější: kdo generuje významnou část přidané hodnoty finálního výrobku? Zdroj dat: WDI

High Tech Exporty v 2013 % exportu zboží Source of data: WDI

Země s nejvyšším podílem High-Tech Exportů v 2013 High-tech Exporty (% exportu zboží) JEŠTĚ JEDNOU: tento druh dat se stává stále méně a méně relevantním! Source of data: WDI

Příklad: Obchodní bilance USA s iphone USD mln, data za 2009 Čína Japonsko Korea Německo Zbytek světa Svět celkem Tradiční měřítko Měřítko přidané hodnoty -1,901.2 0 0 0 0-1,901.2-73.5-684.8-259.4-340.7-542.8-1,901.2 Tradiční statistiky: Čína exportuje high tech produkty do USA, USA mají hluboký deficit obchodní bilance s Čínou, Realita: jen velmi malý zlomek skutečné hodnoty ve skutečnosti zůstává v Číně, zbytek je utracen za komponenty a za platby za patenty / technologie do Korei, Japonska či Německa Zdroj: Miroudot, S., Global Forum on Trade Statistics, 2-4 April 2011

Koncentrace obchodu: Exporty Herfindahl-HirschmannHirschmann index normalizovaný na hodnoty od 0 do 1 Čím více se index blíží 1, tím více se jedná o více koncentrovaný trh. Zdroj: UNCTADSTAT

Index diverzifikace: Exporty Index diverzifikace normalizovanýovaný na hodnoty od 0 do 1 Index diverzifikace ukazuje, zda se struktura exportů či importů produktů určité skupiny zemí odlišuje od struktury ve světě. Tento index odhaluje rozsah rozdílu mezi strukturou obchodu skupiny zemí a světovým průměrem. Čím více se index blíží 1, tím větší je rozdíl od světového průměru. Source: UNCTADSTAT

Intra-Industry Industry (Two-Way) Trade Zajímavý aspekt vývoje mezinárodního obchodu Čím dál tím vyšší role tzv. vnitroodvětvového obchodu v mezinárodním obchodu Tj. země vyvážejí a dovážejí de facto podobné výrobky

Teritoriální struktura

Kdo s kým obchoduje - teorie Gravitační model obchodu (Gravity Model) Velikost vzájemného obchodu dvou zemí závisí Pozitivně na jejich velikosti a vyspělosti Negativně na jejich vzdálenosti Vzdálenost nejen geografická, ale i kulturní

Vyspělé země Teritoriální struktura USA, Německo, Japonsko cca 25% Od roku 1950 se podíl vyspělých zemí zvýšil z 63% na 73% v roce 1973, následuje pokles na 66% v roce 1981 a následně do 1989 se tento podíl pohybuje kolem 73%. V roce 2007 se vyspělé země podílely 60%. Mezi 1993 2007 průměrné tempo 7,5%.

Teritoriální struktura Rozvojové ekonomiky V roce 2007 se podílely 37,5% Čína, Indie Od roku 1950 do roku 2007 zvýšení o 8% Průměrné tempo růstu 1993 2007 dosáhlo 12%

Teritoriální struktura Evropská unie V roce 2007 více jak 38% Podíl na vývozu vyspělých zemí 1950 55%, 2007 65% Podíl na dovozu vyspělých zemí 1950 59%, 2007 61% Vzájemný obchod (2007) 68% vývoz, 64% dovoz ČR 85% vývoz, 80% dovoz

Největší světoví exportéři a importéři v roce 2013 Členové EU jako jednotlivé země, export zboží Exportér Podíl Importér Podíl 1 China 11.7 1 United States 12.3 2 United States 8.4 2 China 10.3 3 Germany 7.7 3 Germany 6.3 4 Japan 3.8 4 Japan 4.4 5 Netherlands 3.6 5 France 3.6 6 France 3.1 6 United Kingdom 3.5 7 Korea, Republic of 3.0 7 Hong Kong, China 3.3 8 United Kingdom 2.9 retained imports 0.7 9 Hong Kong, China 2.8 8 Netherlands 3.1 domestic exports 0.1 9 Korea, Republic of 2.7 re-exports 2.7 10 Russian Federation 2.8 10 Italy 2.5 Zdroj: WTO Trade Statistics 2014

Trade Cloud: Světové exporty v 2013 Čím větší jméno země, tím větší role v exportech Zdroj: Export, World Cloud (2013), WITS - UNSD COMTRADE

Největší světoví exportéři a importéři v roce 2013 EU jako celek, export zboží Exportér Podíl Importér Podíl 1 Extra-EU (28) 15.3 1 United States 15.4 2 China 14.7 2 Extra-EU (28) 14.8 3 United States 10.5 3 China 12.9 4 Japan 4.8 4 Japan 5.5 5 Korea, Republic of 3.7 5 Hong Kong, China 4.1 6 Hong Kong, China 3.6 0 retained imports 0.9 domestic exports 0.1 6 Korea, Republic of 3.4 0 re-exports 3.4 7 Russian Federation 3.5 7 Canada a 3.1 8 Canada 3.0 8 India 3.1 9 Singapore 2.7 9 Mexico 2.6 0 domestic exports 1.5 10 Singapore 2.5 0 re-exports 1.3 0 retained imports 1.2 10 Mexico 2.5 Zdroj: WTO Trade Statistics 2014

Globální obchod dle úrovně rozvoje Export zboží a služeb, USD, Klasifikace Světové banky Caveat emptor: the composition of WB aggregates (low/high income) is not constant! Zdroj dat: WDI

Globální obchod dle úrovně rozvoje Export zboží a služeb, USD, Klasifikace Světové banky Caveat emptor: the composition of WB aggregates (low/high income) is not constant! Zdroj dat: WDI

Relativní role rozvíjejících se zemí Role hlavních kategorií zemí v exportu, 1990-2014 Zdroj: UNCTADSTAT

Low Income Countries Podíl na světovém obchodu, HDP, populaci Zdroj dat: WDI

Low Income Economies: Současná definice Země s HNI na obyv menším než $1045 Afghanistan Gambia, The Niger Benin Guinea Rwanda Burkina Faso Guinea-Bisau Sierra Leone Burundi Haiti Somalia Cambodia Korea, Dem Rep. South Sudan Central African Republic Liberia Tanzania Chad Madagascar Togo Comoros Malawi Uganda Congo, Dem. Rep Mali Zimbabwe Eritrea Ethiopia Mozambique Nepal Zdroj: World Bank

Stylizovaná fakta o obchodu Světovému obchodu dominuje vzájemný obchod RTE RTE jsou i dominantním obchodním partnerem RZ Velikost vzájemného obchodu dvou zemí je pozitivně spjata s jejich ekonomickou velikostí a vyspělostí, negativně se vzájemnou vzdáleností Obchoduje se především s průmyslovými výrobky, jejich podíl se zvyšuje na úkor surovin, potravin, paliv Míra otevřenosti roste s vyspělostí ekonomiky Míra otevřenosti klesá s velikostí ekonomiky Otevřené ekonomiky rostou rychleji

Zahraniční obchod České republiky a Československa

Zahraniční obchod ČR a Československa Do roku 1990 intenzivní obchodní vztahy s východním blokem Zajímavá komoditní struktura obchodu Vůči RVHP jako vyspělá ekonomika Vůči RTE spíše jako méně rozvinutá země V důsledku rozpadu RVHP a tradičních vztahů mezi firmami, recese v zemích SVE Rychlá reorientace na západní trhy Dnešní situace: Dominuje obchod s vyspělými tržními ekonomikami (zejména s EU) Hlavní exportní artikl: produkty třídy SITC 7 (stroje a zařízení)

Teritoriální struktura ZO ČSSR v roce 70 60 60,8 54,9 1989 50 40 39,2 31,2 30 20 10 18,2 8 0 CPE RVHP Země s tržní ekonomikou Rozvinuté země EHS Rozvojové země Zdroj: Facts on Czechoslovak Foreign Trade - 1990 Součet je vyšší než 100 všechny jednotlivé kategorie zemí nejsou disjunktní

Komoditní struktura vývozu v roce 100 1989 90 80 70 60 50 40 30 20 60,7 13,7 11,8 33,5 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 10 0 RVHP Zdroj: Facts on Czechoslovak Foreign Trade - 1990 Vyspělé země

ČR: Změny struktury exportu po r. 1990

Obchod ČR se světem Hodnota obchodu, tisíce USD Zdroj dat: CSU - STAZO

Obchod ČR se světem Hlavní exportní partneři 2014 Podíl EU28: 82.2% Zdroj dat: CSU - STAZO

Obchod ČR se světem Komoditní struktura exportu: : SITC, 2014 Code Stat. Hodnota (tis. USD) Podíl (%) 0 Food and live animals 6 280 963 3.6 1 Beverages and tobacco 1 319 744 0.8 2 Crude materials, inedible, except fuels 4 296 750 2.5 3 Mineral fuels, lubricants and related materials 4 754 913 2.7 4 Animal and vegetable oils, fats and waxes 501 988 0.3 5 Chemicals and related products, n.e.s. 11 629 827 6.6 6 Manufactured goods classified chiefly by material 28 921 257 16.5 7 Machinery and transport equipment 96 291 953 55.0 8 Miscellaneous manufactured articles 20 636 440 11.8 9 Commodities and transactions n.e.c. in the SITC 382 978 0.2 Zdroj: CSU - STAZO

Obchod ČR se světem Komoditní struktura importu: : SITC, 2014 Code Stat. Hodnota (tis USD) Podíl (%) 0 Food and live animals 7 643 537 5.0 1 Beverages and tobacco 951 285 0.6 2 Crude materials, inedible, except fuels 3 877 807 2.5 3 Mineral fuels, lubricants and related materials 12 999 265 8.4 4 Animal and vegetable oils, fats and waxes 383 932 0.2 5 Chemicals and related products, n.e.s. 17 939 170 11.6 6 Manufactured goods classified chiefly by material 27 116 712 17.6 7 Machinery and transport equipment 66 631 185 43.2 8 Miscellaneous manufactured articles 16 259 792 10.5 9 Commodities and transactions n.e.c. in the SITC 430 509 0.3 Zdroj dat: CSU - STAZO

Český export zboží dle sektorů, 2014 Obchodní data v CPA(2008) klasifikaci, mln Euro Zdroj: Eurostat COMEXT

Hlavní obchodní partneři ČR (2013, export) Zdroj: WTO 2015

Hlavní obchodní partneři ČR (2013, import) Zdroj: WTO 2015

Co vyvodit z gravitačního modelu? Naše současná struktura zahraničního obchodu se zdá být přirozenou Dramatická reorientace obchodu v 90. letech tak byla spíše návratem k normálu a kompenzací předchozích pokřivení Současná teritoriální struktura exportu bude patrně převládat i nadále, ke změně bude docházet jen v dlouhém období

Vývoj mezinárodního obchodu

Vývoj MO a růst průmyslové produkce před první světovou válkou MO UK Německ o Francie USA 1820 1840 2.7 3.2......... 1840 1870 5.5 4.6 4.5... 5.4 1870 1890 2.2 1.2 2.5... 4.9 1890 1913 3.7 2.2 4.2 3.9 2.0 1913-1938 0.4 2.0 2.2 0.9 2.0 Zdroj: Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy 2000

Základní charakteristiky dynamiky MO Období mezi dvěma světovými válkami 20. léta růst objemu MO následovaná poklesem ve 30. letech V hodnotovém vyjádření jako stejný, jako před první světovou válkou, ve fyzickém vyjádření vzrostl o 15% Dochází k uzavírání ekonomik (klesá podíl ZO na HDP) snaha řešit vlastní problémy protekcionismem Poválečné období Vysoká dynamika 1951 2007 růst hodnoty exportu 9,8%, reálné tempo růstu MO 6,2% Mezinárodní obchod se rozvíjí mnohem rychleji, než-li HDP

Hlavní příčiny rychlého růstu MO po Rychlý růst HDP druhé světové válce Průměrně rostl kolem 4% Intenzivní otevírání ekonomik Růst podílu zahraničního obchodu na HDP Prohlubování mezinárodní dělby práce Růst komplementárnosti národních ekonomik Globalizace ekonomického rozvoje Růst významu multinacionálních korporací

Vývoj mezinárodního obchodu I. Období MO (fyz.objem) MO (hodnota) HDP 1951 1960 7,6 7,8 4,5 1961 1970 8,3 9,2 5,2 1971 1980 5,6 20,4 3,9 1981 1990 4,2 5,7 5,7 1983 1990 6,3 9,8 3,4 1991 1995 6,0 8,2 1,4 1996 6,8 4,5 4,2 1997 9,7 4,6 4,1 1998 3,7.. 2,0 2000 2004 4,0 9 2003 5,0 17 2004 9,0 21

Dynamika globálního obchodu 1990-2014 Vhodnota světového exportu a importu, roční změna v % Zdroj dat: WTO

Dynamika globálního obchodu 1990-2014 Vhodnota a objem světového exportu, roční změna v %, Unit Value Index Velká recese Finanční krize Zdroj dat: WTO

Globální cenová dynamika: Ropa 1990-2014 Brent USD per Barrel, Měsíční průměry Zdroj: Pacific Exchange

Globální cenová dynamika: Zlato 1991-2014 USD per Ounce, Měsíční průměry Zdroj: Pacific Exchange

Vývoj mezinárodního obchodu II. 50. léta Vysoká tempa MO 60. léta Vysoká tempa MO 70. léta Růst MO v běžných cenách Rozsáhlý vzestup exportních cen, především ropy a následně i dalších surovin a průmyslových výrobků (téměř 22%) Pokles MO ve fyzickém objemu Pokles tempa ekonomického růstu v RTE, surovinová a energetická krize, měnová krize, platební potíže určitých zemí, protekcionismus atd.

Vývoj mezinárodního obchodu III. 80. léta Další zpomalení růstu fyzického objemu MO Pokles v hodnotovém vyjádření Jako celek pokles dynamiky Snížení temp růstu hodnoty i objemu světového obchodu Detailnější pohled 1983 1990 MO rostl podstatně rychleji ve fyzickém vyjádření, než v předchozí dekádě Příčina: dlouhodobá konjunktura v RTE, implikace vědecko-technického pokroku a nových technologií

Vývoj mezinárodního obchodu IV. 90. léta Na počátku dochází k výraznému poklesu MO Recese v Severní Americe Recese v západní Evropě Slábnoucí investiční trendy v Japonsku ztlumení světové poptávky Pád komunistických režimů Rozpad RVHP Transformace zemí SVE Od roku 1994 opět urychlení Zesílená konjunktura v Severní Americe Ekonomická obnova Latinské Ameriky Impuls vyplývající ze sjednocení Německa Silná poptávka na Středním východě a Asii 1998 zpomalení Finanční a hospodářská krize v Asii, Rusku a Latinské Americe

Vývoj mezinárodního obchodu V. Po roce 2000 2001 přichází další recese 2002 opětovná akcelerace způsobená růstem cen ovlivněný změnami kurzových relací (znehodnocování USD) 2008 další hospodářská krize, pokles světového vývozu na 5,3% (z 9,3% v roce 2006 a 6,5% v roce 2007)

Investice, MNC a obchod Vztah investice-obchod nejednoznačný Substituční vztah investice nahrazující obchod Komplementární vztah investice podporující obchod 80. a 90. léta prudký rozvoj PZI a multinacionálních korporací Významná část světového obchodu je vlastně obchod vnitrofiremní (Markusen: cca 30%) Multinacionální korporace jsou významné především v sektorech S vysokým podílem R&D Vyrábějící nové a technologicky náročné výrobky S vysokou diferenciací produktů a intenzivní reklamou

Faktory růstu MO Rozhodujícím faktorem byl/je... ekonomický růst hospodářská politika rozvoj multinacionálních korporací, přímé zahraniční investice obchodní politika...rozvinutých tržních ekonomik. Nejvýrazněji ovlivňují MO Spojené státy Japonsko Evropská Unie... ale nyní i některé nerozvinuté tržní ekonomiky Čína

Reference Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, HZ Editio 1999 Kubišta a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, Nakl. A.Čapek 2009

Zdroje dat Czech Statistical Office: STAZO database Eurostat: COMEXT trade database Pacific Exchange Rate Service UN COMTRADE Database World Bank WITS WDI World Bank World Development Indicators database WTO: Trade Profiles WTO: Statistics Database Time Series

Použité zkratky a pojmy ROW Rest of World (zbytek světa) Countries classification WB fiscal year 2016 GNI per capita Low income countries Země s nízkým příjmem - $1,045 or less Lower middle income countries Země s nižším středním příjmem more than $1,045 but less than $4,125. Upper middle income countries Země s vyšší středním příjmem more than $4,125 but less than $12,736 High income countries non OECD Země s vysokým příjmem nečlenské OECD - $12,736 or more High income countries OECD Země s vysokým příjmem členské OECD - $12,736 or more

Rotterdam effect znamená, že se zahraniční obchodní transakce ohlásí pro statistiky EU nejprve jako dovoz ze země mimo EU do členského státu EU, ve kterém zboží překročilo hranice EU a bylo propuštěno do volného oběhu. Tento statistický záznam tvoří součást systému Extrastat. Další pohyb zboží z tohoto členského státu EU do členského státu EU, který je konečnou skutečnou dovážející zemí, je následně zaznamenán jako odeslání (vývoz) a příchod (dovoz) mezi těmito dvěma členskými státy EU v rámci Intrastatu. Rotterdamský efekt existuje i v případě vývozů ze Společenství, ovšem v menší míře. Vede k nadhodnocení objemu vývozu a dovozu u členských států EU (vzájemnému obchodu),, které jsou tomuto jevu vystaveny.

Děkuji za pozornost