VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Korelace multiplikátoru jmění a rentability vlastního kapitálu

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Korelace multiplikátoru jmění a rentability vlastního kapitálu Bakalářská práce Autor: Rambousková Pavla Vedoucí práce: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Jihlava 2013

2 Zadávací list

3 Anotace: Volba optimální kapitálové struktury je klíčovým úkolem finančního manažera. Vlastník žádá, aby se jím vložený kapitál zhodnocoval co nejlépe, s ohledem na podstupované riziko. Tento požadavek může manažer naplňovat s pomocí multiplikátoru vlastního kapitálu, který vyhodnocuje vhodnost zadlužování k dosažení vyšší rentability vloženého kapitálu. Potenciál ve využití multiplikátoru vlastního kapitálu byl posuzován prostřednictvím ukazatelů finanční páka a úroková redukce zisku na desetiletých řadách údajů 458 podniků. Ve všech odvětvích národního hospodářství byl, jako prokazatelně nejsilnější vliv na hodnoty multiplikátoru vlastního kapitálu, identifikován vliv finanční páky. Klíčová slova: Zadluženost finanční páka multiplikátor vlastního jmění ROE Annotation: The choice of an optimum structure of capital is the key task of a financial manager. The owner requests that his capital be invested in the best possible manner with regards to the taken risk. This can be carried out by the manager with the aid of the equity multiplier, which evaluates the appropriate rate of debt in relation to a higher profitability of invested capital. The potential of the usage of the equity multiplier was analyzed using the indicators of financial leverage and operating income on ten years of data from 458 companies. The influence of the financial leverage proved to have the greatest impact on the value of the equity multiplier in all branches of the national economy. Key words: Debt Financial Leverage Equity Multiplier ROE

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Lence Lízalové, Ph.D. za odborné vedení, za velmi cenné připomínky a rady, které mi pomohly při zpracování této bakalářské práce.

5 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah 1 Úvod Kapitálová struktura podniku Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Hospodářský výsledek Cizí kapitál Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Ukazatele zadluženosti Ukazatel věřitelského rizika Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv Poměr celkového dluhu k vlastnímu kapitálu Ukazatel úrokového krytí Působení finanční páky Rentabilita vlastního kapitálu Multiplikátor vlastního jmění Zařazení firem v odvětvích NACE Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE Odvětví A Zemědělství, lesnictví, rybaření B Dobývání a těžba C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi F Stavebnictví G Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství... 29

7 J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti Další odvětví Multiplikátor vlastního jmění Vztah úrokové redukce zisku, finanční páky a výsledného multiplikátoru Průměry za odvětví A Průměry za odvětví C Průměry za odvětví F Multiplikátor jako ukazatel potenciálu k zadlužování Závěr Seznam použité literatury Přílohy... 51

8 1 Úvod Optimalizace kapitálové struktury je klíčovou otázkou finančního manažera. Pokud podnik dosahuje vyšší rentability aktiv, než kolik ho stojí úroky z vypůjčeného kapitálu, působí použití cizího kapitálu jako páka, kterou management podniku zvedá výnosnost vlastního kapitálu. Je však vhodné upozornit na skutečnost, že se použitím cizího kapitálu zvyšuje i riziko vlastního kapitálu. Finanční páka se v případě neuváženého zadlužování může obrátit a tento jev je popisován jako účinek finančního kyje. Najít takovou strukturu používaného kapitálu, která by dovolila podniku využívat výhod daňového štítu i finanční páky a přitom neúměrně nezvyšovala riziko majitelů a věřitelů, je těžkým úkolem finančního manažera. Potenciál k využívání cizího kapitálu lze vyjádřit prostřednictvím multiplikátoru vlastního kapitálu. Ten, pomocí ukazatelů finanční páka a úroková redukce zisku znázorňuje protichůdné vlivy zadlužování na rentabilitu. Zvýšení zadluženosti sice může (za výše zmiňovaných okolností) páčit rentabilitu vlastního kapitálu vzhůru, současně však úroky redukují dosahovaný zisk. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části práce jsou používané zdroje rozděleny dle různých hledisek a jsou vysvětleny jednotlivé položky vlastních a cizích zdrojů. Dále je osvětlena problematika zadluženosti a vztah finanční páky a rentability vlastního kapitálu. Protichůdné působení zadluženosti na rentabilitu vlastního kapitálu je vyjádřeno ukazatelem multiplikátor vlastního jmění. V praktické části jsou teoretická východiska aplikována na datech 458 podniků. Tyto podniky byly podrobeny pečlivé analýze z hlediska účinků finanční páky na rentabilitu a výsledky analýzy jsou představeny v názorných grafech a přehledných tabulkách. 8

9 2 Kapitálová struktura podniku Synek (2007) vysvětluje, že kapitálovou (finanční) strukturou podniku rozumíme strukturu zdrojů (původ, pramen), z nichž majetek podniku vznikl. Pokud kapitál do podniku vložil sám podnikatel (zakladatel) nebo skupina podnikatelů, hovoříme o vlastním kapitálu. Vložil-li kapitál do podniku věřitel (např. banka), nazýváme ho cizím (úvěrovým, dluhovým) kapitálem. Kapitálovou strukturu zachycuje část rozvahy (tradičně označovaná jako pravá strana rozvahy) nazvaná pasiva. Zvláštní skupinu pasiv tvoří přechodná pasiva; blíže se jimi zabývá účetnictví. Je mnoho způsobů definování kapitálové struktury. Brealey a Myers (1992) definují kapitálovou strukturu jako směsici různých cenných papírů firmy. Pavelková a Knápková (2008) tvrdí, že Brealey a Myers opomíjejí to, že kapitálovou strukturou mohou být vedle emitovaných cenných papírů i nerozdělený zisk, úvěry atd. Podle Pavelkové a Knápkové (2008) však termín kapitálová struktura vymezuje užší část finančních zdrojů společnosti než finanční struktura společnosti. Rozdíl mezi finanční a kapitálovou strukturou naznačuje: Obrázek 1. Obrázek 1: Finanční a kapitálová struktura podniku Aktiva Pasiva Vlastní kapitál Cizí kapitál Kapitálová struktura Finanční struktura Krátkodobé cizí zdroje Zdroj: Pavelková, Knápková, Podnikové finance, 2008, str. 162, vlastní úprava 9

10 Velmi důležité je také říci, jak je podnik financován. Zde uvádím přehled druhů financování podniku: Obrázek 2 Obrázek 2: Přehled druhů financování podniku Zdroj: Synek (2006) str. 229, vlastní úprava Celková velikost podnikového kapitálu podle Synka (2007) závisí na mnoha okolnostech, především na: velikosti podniku, přičemž samotná velikost podniku by měla být optimální; obecně platí: čím větší podnik, tím větší kapitál vyžaduje, stupni mechanizace, automatizace, robotizace (čím vyšší použití techniky, tím větší kapitál), rychlosti obratu kapitálu (čím rychlejší obrat, tím menší kapitál), organizaci odbytu (podnik s vlastní prodejní sítí vyžaduje vyšší kapitál než prodej přes obchodní podniky). 10

11 Překapitalizování Podle Sedláčka (2001) by podnik měl mít jen tolik kapitálu, kolik potřebuje. Pokud má kapitálu více, využití kapitálu je nehospodárné. K této situaci může dojít, pokud je dlouhodobým (vlastním i cizím) kapitálem kryt i oběžný majetek. Synek (2007) doplňuje, že překapitalizování si můžeme spočítat tak, že zjistíme poměr vlastního kapitálu a dlouhodobého majetku (stálá aktiva). Pokud nám vyjde, že je poměr (podíl) větší než 1, říkáme, že podnik je překapitalizovaný. Pokud je poměr menší než 1, tak to může způsobit poruchy v podniku. Vzorec podle Synka (2007): Rovnice 1: Ukazatel překapitalizování Podkapitalizování Podkapitalizování podle Sedláčka (2001) je to, že pokud má podnik kapitálu méně, způsobuje to poruchy ve fungování firmy. K tomuto jevu často dochází v období expanze podniku. Podnik velmi rychle rozšiřuje výrobu a prodej, kdy spontánně rostou jeho aktiva, která nejsou kryta potřebnými finančními zdroji. V tu dobu se podnik zadlužuje u svých dodavatelů a krátkodobým cizím kapitálem je kryt i dlouhodobý majetek. Tato situace je tak trochu jako začarovaný kruh, podnik nemůže hradit své závazky a směřuje ke svému konci. Zjistit, že podnik je podkapitalizovaný, můžeme poměrem dlouhodobého majetku (stálých aktiv) k dlouhodobým zdrojům (dlouhodobá pasiva). Pokud hodnota poměru je větší než 1, jsou státá aktiva kryta i krátkodobými závazky a tudíž je podnik podkapitalizován. Vzorec podle Synka (2007): Rovnice 2: Ukazatel podkapitalizování 11

12 2.1 Vlastní kapitál Vlastní kapitál (dříve nazývaný jako vlastní jmění) patří podle Synka (2007) majiteli nebo majitelům. Kapitál nese podnikatelské riziko. Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční jistoty podniku. Vlastní kapitál není stálou veličinou, ale mění se podle výsledků hospodaření v daném období. Vlastní kapitál v podniku jednotlivce tvoří jeho peněžité i nepeněžité vklady. Výsledek hospodaření ovlivňuje výši vlastního kapitálu: pokud podnik dosahuje zisku a vlastníci ho celý nespotřebují, tak vlastní kapitál roste, je-li podnik ztrátový, vlastní kapitál podniku se snižuje. Vlastní kapitál obchodní společnosti je uveden na: Obrázek 3 Obrázek 3: Kapitálová struktura firmy Zdroj: Sedláček 2001, str. 21, vlastní úprava 12

13 2.1.1 Základní kapitál Podle Sedláčka (2001) tvoří základní kapitál peněžní a nepeněžní vklady společníků do společnosti. Kapitálové společnosti při svém založení musí vytvářet základní kapitál v minimální výši. V obchodním zákoníku jsou vymezeny podmínky, kdy lze zvýšit nebo snížit základní kapitál. Valach (1999) tvrdí, že velikost základního kapitálu by měla odpovídat trvalé potřebě vlastního kapitálu, která vyplývá z potřeby stálého majetku a trvalé části majetku oběžného Kapitálové fondy Valach (1999) uvádí, že je to externí kapitál, který podnik získal z vnějšku (nejde o cizí kapitál). Patří sem především emisní ážio (podle Sedláčka (2001) je emisní ážio rozdíl mezi tržní a nominální cenou akcií), dále dary, dotace na pořízení dlouhodobého majetku, z vkladů společníků, které nezvyšují základní kapitál Fondy ze zisku Fondy ze zisku jsou podle Synka (2006) vytvářeny přímo ze zákona nebo je jejich tvorba uvedena ve stanovách společnosti (statutární a ostatní fondy). Je to taková pojistka proti nepředvídaným rizikům v podnikání; používají se ke krytí ztrát a k překlenutí nepříznivého průběhu hospodaření společnosti (označují se proto jako rezervní fondy) Hospodářský výsledek Podle Synka (2007) je to část zisku po odvodu daní, která se nerozděluje mezi majitele (akcionáře), ale slouží k dalšímu podnikání; nerozdělený zisk se přiděluje různým rezervním fondům. V rozvaze se uvádí pod názvem nerozdělený zisk z minulých let. 2.2 Cizí kapitál Dalším důležitým zdrojem financování většiny podniku dle Synka (2006) je cizí kapitál (cizí zdroje). Obejde se bez něj jen málokterý podnik. Cizí kapitál je dluhem podniku, který podnik musí v určené době splatit. Cizí kapitál není poskytován zadarmo. Cenou 13

14 za používání tohoto kapitálu je např. úrok, bankovní poplatky, provize ). Cizí kapitál je obvykle levnější než vlastní kapitál. Platí, že s prodlužováním časového horizontu roste pro věřitele riziko a s růstem rizika roste požadovaná výnosnost investovaného kapitálu Rezervy Podle Valacha (1999) jsou rezervy tvořeny na vrub nákladů podniku (snižují vykazovaný zisk); je to částka peněz, kterou bude muset podniku v dalších obdobích vydat jsou to budoucí závazky (rezervy na opravy hmotného majetku, k úhradě kursových ztrát ). Povinné rezervy, které upravuje zákon o rezervách, si podnik může odečíst při zdanění zisku; ostatní (účetní) rezervy nesmí Dlouhodobé závazky Sedláček (2001) uvádí, že je tvořen emitovanými dluhopisy, závazky k jiným společnostem, přijatými zálohami, směnkami k úhradě nebo jinými dlouhodobými závazky, které mají splatnost delší než 1 rok Krátkodobé závazky Krátkodobé dluhy dle Synka (2006) zahrnují závazky podniku, které jsou splatné do jednoho roku. Patří sem například krátkodobé bankovní úvěry, dodavatelské úvěry (dodavatel dodá zboží na úvěr a tím vznikají závazky z obchodního styku), zálohy přijaté od odběratelů (odběratelský úvěr), půjčky, částky dosud nevyplacených mezd a platů (závazky k zaměstnancům), nezaplacené daně, výdaje příštích období (náklady, které podnik vydá v budoucím období), dlužné dividendy aj Bankovní úvěry Bankovní úvěry podle Valacha (1999) zahrnují úvěry dlouhodobé (splatnost je delší než 1 rok) a běžné úvěry krátkodobé, úvěry na eskontované směnky. Jako krátkodobé finanční výpomoci jsou brány emitované krátkodobé obligace, komerční cenné papíry aj. 14

15 3 Ukazatele zadluženosti Podle Valacha (1999) pojem zadluženost ukazuje skutečnost, že podnik využívá k financování svých aktiv také cizí zdroje. Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko. Dnes u velkých podniků je skoro nemožné, aby podnik financoval všechna svá aktiva z kapitálu vlastního, nebo pouze jen z kapitálu cizího. Pokud by použil pouze vlastní kapitál, tak by to znamenalo snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Na druhé straně financování všech podnikových aktiv pouze cizím kapitálem je nemožné už proto, že v právních předpisech je povinnost mít určitou výši vlastního kapitálu při zahájení podnikání. Na financování podnikových aktiv se proto podílí vlastní i cizí kapitál. Scholleová (2008) tvrdí, že když začínáme s analýzou zadluženosti, měli bychom si zjistit i objem majetku, který si firma pořídila na leasing. Aktiva získaná prostřednictvím leasingu se totiž neobjevují v rozvaze, ale pouze jako náklad ve výkazu zisku a ztrát. Pokud to nezkontrolujeme, ukazatel zadluženosti nám neprozradí celou zadluženost podniku a my ji pak musíme hledat u ukazatelů na bázi výsledovky. Podle Valacha (1999) se objem leasingových závazků přičte k objemu závazků, protože budoucí leasingové splátky představují stejný dluh jako splátky úvěru. Hlavním motivem financování svých činností cizími zdroji podle Kislingerové (2010) je relativně nižší cena ve srovnání se zdroji vlastními. Nižší cena, náklady na kapitál věřitelů, je dána tzv. daňovým štítem, který vzniká tak, že máme možnost započítat úrokové náklady do daňově uznatelných nákladů. Zapojení cizích zdrojů do financování podniku umožňuje snížit náklady za použití kapitálu v podniku (vyjadřujeme pomocí WACC, resp. CoC). Ukazatele zadluženosti ovlivňují čtyři základní faktory, které podniky zvažují: daně, riziko, typ aktiv a stupeň finanční volnosti podniku. Čtyři níže uvedené vzorce jsou pouze základní. 15

16 3. 1. Ukazatel věřitelského rizika Ukazatel věřitelského rizika lze podle Kislingerové (2010) vypočítat následovně: Rovnice 3: Ukazatel věřitelského rizika Podle Valacha (1999) platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší je i riziko jak u věřitelů, tak i u akcionářů. Jeho výši nelze stanovit nějakým rozpětím. Musíme ho posuzovat v souvislosti s celkovou výnosností, kterou podnik dosahuje z celkového vloženého kapitálu, i v souvislosti se strukturou cizího kapitálu. Podle Synka (2007) lze za předlužený podnik považovat takový, jehož dluhy jsou větší než hodnota jeho majetku Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv vyjadřuje, jaká část podnikových aktiv je financována kapitálem akcionářů. Vzorec podle Kislingerové (2010): Rovnice 4: Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv Tento ukazatel doplňuje předchozí, jejich součet se rovná 1, resp. 100 %. Ukazuje, z kolika procent jsou aktiva podniku financována penězi akcionářů. Používá se pro hodnocení hospodářské a finanční stability podniku. 16

17 3. 3. Poměr celkového dluhu k vlastnímu kapitálu Podle Valacha (1999) tento ukazatel navazuje na předchozí dva poměrové ukazatele a je jejich kombinací (dává do poměru jejich čitatele). Vzorec podle Srpové a Řehoře (2010): Rovnice 5: Celkový dluh k vlastnímu kapitálu Ukazatel úrokového krytí Výsledek tohoto ukazatele nám říká, kolikrát celkový efekt reprodukce pokryje úrokové platby. Kislingerová (2010) tvrdí, že když nám vyjde 1, tak vše co podnik vyprodukuje, použije na úhradu nákladových úroků. Za rozhraní investice a spekulace je považována hodnota ukazatele 3. Ratingové agentury pracují s touto charakteristikou a považují ji za velmi důležitou. Vzorec podle Kislingerové (2010): Rovnice 6: Úrokové krytí 4 Působení finanční páky Vliv zadluženosti na rentabilitu vlastního kapitálu vyjadřuje finanční páka. Toto tvrzení můžeme vyjádřit rovnicí podle Pavelkové a Knápkové (2008): Rovnice 7: Finanční páka 17

18 kde: ROE = ROA = rentabilita vlastního kapitálu rentabilita vloženého kapitálu, počítáno jako EBIT / (VK + úroč. cizí zdroje) rentabilita vloženého kapitálu nesoucího náklad i = úroková míra cizích zdrojů Pavelková a Knápková tvrdí (2008), že působení finanční páky měříme dopadem do rentability vlastního kapitálu, je přesnější vycházet z čistého zisku, a tedy vzít v úvahu i působení sazby daně z příjmů (T). Proto celkový důsledek působení finanční páky na rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) vyjadřuje vztah: Rovnice 8: Celkový důsledek působení finanční páky na ROE Z takto vyjádřeného vztahu vyplývá, že rentabilita vlastního kapitálu je závislá na: - rentabilitě celkového kapitálu - zadluženosti (podílu a ceně úročených cizích zdrojů) - zdanění Pavelková a Knápková (2008) uvádějí, že zadluženost je vyjádřena poměrem cizího kapitálu k vlastnímu kapitálu, navíc je zde zachycen vliv úrokové sazby z cizího kapitálu. Platí - je-li výnosnost celkového kapitálu vyšší než cena úročených cizích zdrojů, působí finanční páka pozitivně a použití cizího kapitálu přispívá ke zhodnocení kapitálu vlastního. Finanční páka však nemusí působit jen kladně Obrázek 4. Bude-li průměrná úroková míra z cizích zdrojů vyšší než rentabilita celkového kapitálu, hovoříme o negativním působení finanční páky nebo též o působení kyje. 18

19 Obrázek 4: Závislost vývoje rentability vlastního kapitálu na rentabilitě celkového vloženého kapitálu a úrokové míře dluhu Zdroj: Pavelková, Knápková (2008), s. 164, vlastní úprava 5 Rentabilita vlastního kapitálu Dle Valacha (1999) je výnosnost vloženého kapitálu měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku, která v tržní ekonomice slouží jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu. Rentabilita dle Valacha (1999) je obecně definována jako poměr zisku a vloženého kapitálu ve vzorci Rovnice 9 Rovnice 9: Obecná rovnice rentability vloženého kapitálu 19

20 V našem případě budeme používat vzorec: Rovnice 10: Rentabilita vloženého kapitálu kde: EBT= zisk před zdaněním (odečteny úroky) Podle Synka (2007) nám Rovnice 10 říká, kolik Kč (haléřů) zisku před zdaněním připadá na 1 Kč investovanou do podniku jeho vlastníky. 6 Multiplikátor vlastního jmění Podle Pavelkové a Knápkové (2008) rentabilitu vlastního kapitálu ovlivňuje pochopitelně více činitelů, pro vysvětlení lze použít vztah: Rovnice 11: Rentabilita vlastního kapitálu kde: EBIT =zisk před odečtením úroků a zdaněním EBT ČZ EBIT / T T / A EBT/ EBIT A / VK ČZ / EBT =zisk před zdaněním =čistý zisk =provozní ziskovost tržeb =obrat celkových aktiv =úroková redukce zisku =finanční páka =daňová redukce zisku 20

21 Dle Pavelkové a Knápkové (2008) vliv zadluženosti na rentabilitu vlastního kapitálu vyjadřují dva z výše uvedených faktorů, úroková redukce zisku a tzv. finanční páka, přičemž tyto dva faktory působí protichůdně. Zvýšení podílu cizích zdrojů, tedy zadluženosti, které se projeví v růstu ukazatele finanční páka, má podle tohoto vztahu pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Z jiného pohledu má však zvýšení podílu cizích zdrojů vliv na zvýšení úroků, které pak snižují podíl zisku plynoucího investorům a způsobuje pokles ukazatele úrokové redukce zisku a tím i rentability vlastního kapitálu. Společný vliv obou faktorů (úrokové redukce zisku a finanční páky) lze vyjádřit jejich součinem, který se nazývá ziskový účinek finanční páky nebo multiplikátor vlastního jmění (equity multiplier) uvádí Pavelková a Knápková (2008). Udává, kolikrát je kapitál větší než jedna, pak zvyšování podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu akcionářů. Rovnice 12: Multiplikátor vlastního jmění (ziskový účinek finanční páky) 7 Zařazení firem v odvětvích NACE Výše uvedené cíle byly ověřeny na datech 458 podniků. Zdrojem dat o hospodaření podniků byla databáze firemních údajů Albertina společnosti CreditInfo. Data z této databáze byla exportována do datového souboru formátu *.mdb a následně zpracována v MS Access a MS Excel. Použity byly údaje účetních závěrek podniků za léta 2000 až Základní soubor, ze kterého byla vypočtena zadluženost, obsahuje všechny typy podniků z následujících odvětví, viz Tabulka 1. 21

22 Tabulka 1: Zastoupení podniků podle třídění NACE a průměrné hodnoty zadluženosti a rentability odvětví označení NACE A branch Agriculture, forestry and fishing odvětví zemědělství, lesnictví a rybaření počet podniků v odvětví Průměr -ná zadluženost Rentabilita vlastního kapitálu za odvětví 34 35,64 0,106 B Mining and quarrying dobývání a těžba 2 40,97 0,18 C Manufacturing zpracovatelský průmysl ,53 0,277 D E Electricity, gas, steam and air conditioning supply Water supply; sewerage, waste management and remediation activities výroba a rozvod elektřiny a plynu voda, odpady a sanace 1 59,46 0, ,73 0,163 F Construction stavebnictví 26 67,32 0,42 velkoobchod, Wholesale and retail maloobchod, trade; repair of motor G opravy 98 61,7 0,572 vehicles and motorových motorcycles vozidel H I J L M N Transportation and storage Accommodation and food service activities Information and communication Real estate activities Professional, scientific and technical activities Administrative and support service activities doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnosti 15 55,07 0, ,06 0, ,13 0, ,66 0, ,71 0,52 Zdroj: ČSÚ, data základního souboru a data MPO, vlastní výpočty ukazatelů 5 44,48 0,335 22

23 7.1 Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), byla zavedena sdělením Českého statistického úřadu s účinností od 1. ledna Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Klasifikace CZ-Nace zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. Klasifikace CZ-NACE je pětimístná, do čtvrté úrovně je prakticky převzata z mezinárodního standardu. Pátá (národní) úroveň byla doplněna tam, kde pro statistické účely bylo třeba činnost klasifikovat detailněji nebo kde bylo o rozčlenění čtvrtého místa požádáno v připomínkovém řízení. Na páté úrovni bylo vytvořeno celkem 160 národních položek. Klasifikace CZ-NACE je tvořena: a) první úrovní, jejíž položky jsou označeny jednomístným písmenným kódem (odvětví), b) druhou úrovní, jejíž položky jsou označeny dvoumístným číselným kódem (oddíly), c) třetí úrovní, jejíž položky jsou označeny trojmístným číselným kódem (skupiny), d) čtvrtou úrovní, jejíž položky jsou označeny čtyřmístným číselným kódem (třídy), e) pátou úrovní, jejíž položky jsou označeny pětimístným číselným kódem (podtřídy). Do čtvrté úrovně (úrovně tříd) je klasifikace CZ-NACE prakticky převzatou klasifikací (celá verze metodické příručky je uvedena na internetových stránkách ČSÚ). 1 Údaje z ČSÚ ( 23

24 7.2 Odvětví A Zemědělství, lesnictví, rybaření Tato odvětví zahrnuje činnosti spojené s využíváním rostlinných a živočišných přírodních zdrojů. V tomto odvětví je 34 podniků. Patří sem činnosti jako pěstování zemědělských plodin, chov hospodářských zvířat, těžba dřeva a výroba jiných rostlinných a živočišných produktů v zemědělských podnicích nebo jejich získávání z volné přírody. V tomto odvětví jsou 3 oddíly. 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti 02 Lesnictví a těžba dřeva 03 Rybolov a akvakultura B Dobývání a těžba Zahrnuje získávání nerostných surovin, které se v přírodě vyskytují v pevném (uhlí a rudy), kapalném (ropa) nebo plynném (zemní plyn) skupenství. Těžba těchto surovin se provádí různými metodami, např. hlubinným nebo povrchovým dolováním, pomocí vrtů, těžbou z mořského dna. Zahrnuje také pomocné činnosti, např. drcení, mletí (broušení), čištění, sušení, třídění, koncentrace rud, zkapalňování zemního plynu a aglomeraci pevných paliv. Tyto činnosti jsou často vykonávány v těžebních závodech samotných nebo v závodech nacházejících se v blízkosti místa těžby. Oddíly, skupiny a třídy této odvětví jsou členěny podle suroviny, která je hlavním získávaným produktem. V této odvětví je 5 oddílů: 05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 06 Těžba ropy a zemního plynu Oddíly 05, 06 se týkají těžby a dolování fosilních paliv (černé uhlí, hnědé uhlí, ropa, zemní plyn) 07 Těžba a úprava rud 08 Ostatní těžba a dobývání 24

25 oddíly 07, 08 se týkají těžby rud, minerálů a produktů těžby kamenolomu. 09 Podpůrné činnosti při těžbě Některé technické činnosti v odvětví B, které jsou úzce spojené s těžbou uhlovodíků, mohou být uskutečněny pro třetí stranu specializovanými jednotkami jako průmyslové práce anebo služby oddílu C Zpracovatelský průmysl Toto odvětví zahrnuje mechanickou, fyzikální nebo chemickou přeměnu materiálů nebo komponentů na nové produkty (zboží), ačkoliv toto nelze použít jako jednotné univerzální kritérium pro definování zpracovatelského průmyslu. Materiály, látky a suroviny, které se využívají jako vstupy zpracovatelského průmyslu, jsou produkty zemědělství, lesnictví, rybolovu a akvakultury, těžby, dobývání kamene a písků a jílů nebo se též může jednat o produkty jiných zpracovatelských činností. Podstatná změna, renovace nebo rekonstrukce produktů se obecně považuje za výrobu zboží, a zařazuje se tedy do zpracovatelského průmyslu. Výsledkem výrobního postupu jsou buď hotové výrobky určené pro užívání nebo spotřebu nebo polotovary určené k dalšímu opracování nebo zpracování. Příklad pro pochopení: Produkt rafinace oxidu hlinitého je vstupem používaným pro primární výrobu hliníku, primární hliník je vstupem pro závod na výrobu hliníkového drátu a hliníkový drát je vstupem pro výrobu drátěných výrobků. V této odvětví je nejvíce oddílů ze všech. Je jich celkem 24: 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných 25

26 výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zahrnuje zásobování elektřinou, plynem, párou, teplou vodou apod. prostřednictvím stálé sítě infrastruktury, vedením, rozvodem a potrubím. Rozsah sítí není rozhodující. Odvětví zahrnuje distribuci elektřiny, plynu, páry, horké vody apod. do průmyslových areálů nebo do obytných budov. Toto odvětví tedy zahrnuje provoz zařízení, která vyrábějí, regulují a rozvádějí elektřinu nebo plyn. Odvětví zahrnuje rovněž výrobu a dodávání tepla, klimatizovaného vzduchu a ledu. Toto odvětví nezahrnuje provoz zařízení vodovodů a kanalizací (viz 36 a 37) ani dopravu plynu dálkovým potrubím (49.50). Zde je pouze 1 oddíl: 26

27 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Zahrnuje činnosti související s nakládáním (shromažďováním, sběrem, úpravou, odstraňováním) s různými druhy odpadů, např. pevnými nebo nepevnými průmyslovými nebo komunálními odpady a sanace kontaminovaných míst. Konečné produkty úpravy odpadů a odpadních vod mohou být buď odstraněny, nebo využity v nových výrobních procesech jako druhotná surovina. Toto odvětví zahrnuje také činnosti spojené se zásobováním vodou, protože jsou často prováděné ve spojení s úpravou odpadních vod nebo je provádějí jednotky, které se zabývají také úpravou odpadních vod. V této odvětví jsou 4 oddíly: 36 Shromažďování, úprava a rozvod vody 37 Činnosti související s odpadními vodami 38 Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití 39 Sanace a jiné činnosti související s odpady F Stavebnictví Zahrnuje specializované i nespecializované stavební činnosti. Patří sem práce na novostavbách, opravy, provádění nástaveb a přestaveb budov i inženýrských děl, výstavba prefabrikovaných objektů na staveništi a staveb dočasného charakteru. Jedná se o výstavbu kompletních bytových, kancelářských a obchodních budov, ostatních veřejných budov, zemědělských budov, sportovních hal a tělocvičen atd. na straně jedné a dálnic, silnic, mostů, tunelů, železničních tratí, vzletových a přistávacích drah, přístavů a jiných vodních staveb, zavlažovacích kanálů, kanalizací, průmyslových objektů, potrubí a elektrických vedení, otevřených sportovních stadionů a hřišť atd. na straně druhé. Část prací, někdy také veškeré práce, mohou být zadány subdodavatelům (tzv. outsourcing). V odvětví jsou 3 oddíly: 27

28 41 Výstavba budov zahrnují se sem i opravy budov 42 Inženýrské stavitelství výstavba a opravy 43 Specializované stavební činnosti G Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Zahrnuje velkoobchod a maloobchod jakéhokoliv druhu zboží a poskytování služeb souvisejících s prodejem zboží. Velkoobchod a maloobchod jsou posledními články v distribuci zboží. Tato odvětví dále zahrnuje údržbu a opravy motorových vozidel a motocyklů. Prodej bez dalšího zpracování zahrnuje činnosti spojené s obchodem, např. třídění, klasifikování a sestavování zboží, míchání (míšení) zboží, např. písku, plnění do lahví (s předchozím mytím lahví nebo bez mytí), balení, vybalování a přebalování pro rozdělování na menší množství, skladování (i mražením nebo chlazením). Velkoobchod zahrnuje nákup a další prodej nového a použitého zboží maloobchodníkům, obchodním zástupcům (např. v průmyslu, obchodu, institucích) nebo profesním uživatelům. Zahrnuje také další prodej jiným velkoobchodníkům, nebo působení jako agent nebo makléř (jako osoba či firma) při nákupu nebo prodeji zboží a mnoho dalších. Maloobchod je dalším typem nákupu a prodeje nového a použitého zboží hlavně široké veřejnosti pro osobní spotřebu a využití v domácnostech. Je uskutečňován v obchodech, obchodních domech, stáncích, zásilkových domech, pouličními a podomními prodavači, spotřebními družstvy, aukčními domy atd. V odvětví G jsou tři oddíly: 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel zahrnuje všechny činnosti související s obchodem a opravami motorových vozidel a motocyklů 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel H Doprava a skladování Zahrnuje činnosti osobní a nákladní dopravy, pravidelné nebo nepravidelné, po kolejích, potrubím, po silnici, vodě či vzduchem a související činnosti, jako činnosti terminálů, 28

29 parkovacích a skladovacích zařízení, překladišť atd. Do odvětví patří pronajímání dopravních zařízení s řidičem nebo operátorem. Patří sem rovněž poštovní a kurýrní činnosti. V tomto odvětví je pět oddílů: 49 Pozemní a potrubní doprava 50 Vodní doprava 51 Letecká doprava 52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 53 Poštovní a kurýrní činnosti I Ubytování, stravování a pohostinství Zahrnuje krátkodobé ubytování hostů a poskytováni kompletního stravování určeného k okamžité spotřebě. Rozsah a druh doplňkových služeb poskytovaných v rámci této odvětví se může velmi měnit. Toto odvětví nezahrnuje dlouhodobé ubytování, které je klasifikováno v rámci činností v oblasti nemovitostí (odvětví L). Také nezahrnuje přípravu jídel a nápojů, které nejsou určeny k okamžité konzumaci nebo se prodávají přes nezávislé distribuční kanály, tj. prostřednictvím velkoobchodu nebo maloobchodu. Příprava těchto jídel patří do výroby (odvětví C). V odvětví I jsou pouze dva oddíly: 55 Ubytování 56 Stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti Zahrnuje výrobu a distribuci informačních a kulturních produktů, poskytování prostředků pro distribuci těchto produktů a pro zprostředkování přenosu dat či komunikaci, činnosti v oblasti informačních technologií, zpracování dat a jiné informační činnosti. V odvětví J je 6 oddílů: 58 Vydavatelské činnosti získávání vlastnických práv k publikovaným obsahům, poskytování těchto obsahů veřejnosti, zajišťuje jejich rozmnožování a distribuce 59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování 29

30 zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 60 Tvorba programů a vysílání 61 Telekomunikační činnosti 62 Činnosti v oblasti informačních technologií 63 Informační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví Toto odvětví zahrnuje poskytování finančních služeb včetně pojištění a zajištění, činnosti penzijních fondů a činnosti pro podporu finančních služeb. Toto odvětví dále obsahuje činnosti s držbou jmění (majetkové hodnoty), jako jsou činnosti holdingových společností, fondů a podobných finančních entit. Odvětví obsahuje 3 oddíly: 64 Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování 65 Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení 66 Ostatní finanční činnosti L Činnosti v oblasti nemovitostí Toto odvětví zahrnuje činnosti pronajímatelů, agentů nebo makléřů v jedné nebo v několika následujících činnostech: prodej nebo nákup nemovitostí, pronájem nemovitostí, poskytování ostatních služeb v souvislosti s nemovitostmi, např. oceňování nemovitostí nebo vykonávání činností agentů podmíněných smluv o nemovitostech. Činnosti v odvětví mohou být prováděny s vlastním nebo pronajatým majetkem a mohou být vykonávány za úplatu nebo na smluvním základě. Odvětví zahrnuje také stavební práce spojené s údržbou vlastních nebo pronajatých objektů. Do tohoto odvětví patří také činnosti správců majetku. Zde je pouze jeden oddíl: 68 Činnosti v oblasti nemovitostí 30

31 M Profesní, vědecké a technické činnosti Toto odvětví zahrnuje profesní, vědecké a technické činnosti. Tyto činnosti vyžadují vysokou míru vzdělání, školení a dávají uživatelům k dispozici odborné znalosti a zkušenosti. V odvětví je 7 oddílů: 69 Právní a účetnické činnosti 70 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 72 Výzkum a vývoj 73 Reklama a průzkum trhu 74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 75 Veterinární činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti Toto odvětví zahrnuje celou řadu činností, které podporují obecně obchodní činnosti. Tyto činnosti se odlišují od činností v odvětví M tím, že jejich hlavním účelem není předávání odborných znalostí. Zde je 6 oddílů: 77 Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu 78 Činnosti související se zaměstnáním 79 Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti 80 Bezpečnostní a pátrací činnosti 81 Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny 82 Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání Další odvětví Odvětvími O, P, Q, R, S, T, U se zabývat nebudeme. Zpracováváme pouze data za odvětví výše uvedené. 31

32 8 Multiplikátor vlastního jmění Na reprezentativním vzorku podniků z různých odvětví byl aplikován vzorec pro výpočet multiplikátoru a bylo zjišťováno, zda zvýšení zadluženosti působí na zvýšení ROE. Bylo potřeba provést úpravy datového souboru a očistit ho o některá data, která by výsledky a správnou interpretaci zkreslovala. Úpravy byly provedeny takto: u finanční páky (A/VK) byly odstraněny záporné hodnoty. Protože záporná finanční páka nedává smysluplný význam, záporné hodnoty ukazují působení finančního kyje. Neměli bychom mít záporná aktiva nebo vlastní kapitál. U úrokové redukce zisku jsme opět odstranili hodnoty se záporným znaménkem. Vynásobením jsme dostali multiplikátor vlastního jmění. Jak je vidět níže v:tabulka 2, popisuji některé operace, které jsem provedla v multiplikátoru vlastního jmění, a pak následují grafy a další tabulky. Zde blíže popíši, o čem grafy a tabulky vypovídají: průměr průměr hodnot multiplikátoru v odvětvích za období 10 let medián nejprve uděláme medián v multiplikátoru za odvětví a pak ho zprůměrujeme za období 10 let pozitivní vliv na ROE - počet podniků, které měly hodnotu multiplikátoru za odvětví v období deseti let větší než 1 negativní vliv na ROE počet podniků, které měly hodnotu multiplikátoru za odvětví v období deseti let nižší než 1 směrodatná odchylka jak moc se od sebe liší hodnoty souboru a pak uděláme jejich průměr za odvětví v období deseti let 32

33 Tabulka 2: Operace v multiplikátoru vlastního jmění A B C D E F G H I J L M N průměr 1,3 1,39 2,21 2,56 2,58 3,14 2,63 2,68 2,38 2,46 1,54 2,88 1,97 medián 1,03 1,39 1,76 2,56 1,82 2,5 2,1 2,21 1,92 2,17 1,43 2,17 1,91 negativní vliv na ROE pozitivní vliv na ROE směrodatná odchylka ,54 0,26 0,19 0 0,49 0,3 0,27 0,34 0,95 0,38 0,18 0,48 0,44 Zdroj: data Albertina, vlastní výpočty 33

34 Graf 1: Průměr a medián multiplikátoru Zdroj: vlastní úprava Na grafu je vidět, jak se liší hodnoty průměru a mediánu. Největší rozdíl je v odvětví E, F a M. Je to způsobeno finanční pákou, protože některé podniky mají vysoká aktiva oproti vlastnímu kapitálu. Děje se to jen v některých letech a jen v některých podnicích. Po vydělení nám vznikají vyšší čísla. Když vypočtu průměr za odvětví v období deseti let, tak se opravdu liší průměr a medián. Níže v: Tabulka 3 je vidět, že v sekcích E, F a M jsou opravdu vyšší maximální hodnoty multiplikátoru. Tabulka 3: Min, max a průměr multiplikátoru A B C D E F G H I J L M N max 9,35 2,72 9,89 4,59 9,65 9,85 9,83 9,97 9,3 7,17 4,46 9,71 4,87 min 0,05 0,46 0,01 1,84 0,71 0,11 0,02 0,43 0,05 0,71 0,76 0,34 0,99 průměr 1,3 1,39 2,21 2,56 2,58 3,14 2,63 2,68 2,38 2,46 1,54 2,88 1,97 Zdroj: vlastní úprava V následujícím grafu je vidět, jak se liší statistické znaky v jednotlivých odvětvích, zobrazeny jsou maximální, minimální a průměrné hodnoty multiplikátoru. 34

35 Graf 2: Minimum, maximum a průměr multiplikátoru Zdroj: vlastní výpočet 35

36 Graf 3: Pozitivní a negativní vliv na ROE Zdroj: vlastní úprava Na obrázku Graf 3 vidíme, kolik podniků mělo vyšší hodnotu multiplikátoru než 1 nebo nižší hodnotu multiplikátoru než 1. Hodnoty nám říkají, kolik podniků v odvětví by při zadlužování mělo pozitivní nebo negativní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu v období deseti let. Graf 4: Medián multiplikátoru Zdroj: vlastní úprava 36

37 V odvětví F máme vyšší hodnotu mediánu, i když Tabulka 3 říká, že jsou v některých sekcích i vyšší maximální hodnoty. Je to dáno větším počtem podniků s vyšším multiplikátorem. V odvětví F je 25 podniků. Odvětví D nám nedává relevantní výsledek, protože v tomto odvětví je jediný podnik, který odvětví nereprezentuje. 9 Vztah úrokové redukce zisku, finanční páky a výsledného multiplikátoru Zde uvedu grafy za odvětví, ve kterých je úroková redukce zisku, finanční páka a multiplikátor v období deseti let. Na grafech si ukážeme, jakou má váhu úroková redukce zisku a jakou finanční páka na multiplikátor. Odvětví jsou vybrána podle velikosti multiplikátoru. Pokud byl průměrný medián vyšší než ostatní, ale nebyl dostatek podniků v odvětví, tak nebudou uváděny, protože nemají dostatečnou vypovídací hodnotu. Hodnoty jsou zprůměrovány, aby se s nimi dalo lépe pracovat. průměrný EBT/EBIT průměr úrokové redukce za odvětví v období deseti let byl upraven o záporné hodnoty průměrná A/VK průměrná finanční páka za odvětví v období deseti let byla upravena o záporné hodnoty multiplikátor součin průměrné redukce zisku a finanční páky byl upraven o záporné hodnoty 37

38 9.1 Průměry za odvětví A Graf 5: Průměry za odvětví A Zdroj: vlastní úprava V odvětví A (zemědělství, lesnictví a rybaření) je 34 podniků. Toto odvětví vykazuje nejmenší hodnoty multiplikátoru. V grafu za odvětví A vidíme, jak na sebe působí průměrný EBT/EBIT, průměrná A/VK a multiplikátoru. Multiplikátor získáme vynásobením EBT/BIT a A/VK. Průměrná redukce zisku (je značena modrou barvou) a nedosahuje hodnoty 1. Redukce nebude nikdy dosahovat hodnoty přes 1, protože zisk po úrocích nemůže být menší než zisk před úroky. Ale finanční páka (značena červenou barvou) je velmi různorodá. Podle toho, jak se v letech měnil poměr vlastního a cizího kapitálu. Multiplikátor pak vyjadřuje jejich součin, proto křivka multiplikátoru prakticky kopíruje hodnoty finanční páky. 38

39 9.2 Průměry za odvětví C Graf 6: Průměry za odvětví C Zdroj: Vlastní úprava Toto odvětví (zpracovatelský průmysl) zahrnuje 230 podniků. Data tohoto odvětví mají velmi dobrou vypovídací hodnotu. I zde je dobře vidět, jak ovlivňuje z větší části průměrná finanční páka multiplikátor. V roce 2000 mělo několik podniků vyšší hodnoty průměrné finanční páky, ale ostatní se výrazně snižují. Hodnota průměrného multiplikátoru v dalších letech se pohybuje mezi hodnotou 2 a 6. 39

40 9.3 Průměry za odvětví F Graf 7: Průměry za odvětví F Zdroj: Vlastní úprava V odvětví F (stavebnictví) je celkem 26 podniků. V roce 2000 a v roce 2001 jsou průměrné hodnoty finanční páky vyšší. V roce 2000 měl jeden podnik hodnotu finanční páky přes 100 a jiný podnik v roce 2001 přes 700. Proto v těchto letech je průměrná finanční páka vyšší. 40

41 10 Multiplikátor jako ukazatel potenciálu k zadlužování Pokud má multiplikátor vyjadřovat potenciál firmy k použití cizího kapitálu, je potřeba rozdělit všechny firmy do skupin, podle výsledných hodnot multiplikátoru. Další analýza hodnot multiplikátoru vyžadovala úpravy dat v několika krocích. Nejdříve jsem si EBT a EBIT seřadila podle počtu ztrát v podniku za období deseti let. Po seřazení jsem vybrala jen ty podniky, které měly až v pěti letech záporné hodnoty u EBT a EBIT. Dále u EBIT, EBT a finanční páky jsem odstranila záporné hodnoty. Zbylo mi 392 ze 458 podniků. Za každý podnik jsem vypočetla průměrnou redukci zisku, průměrnou finanční páku a průměrný multiplikátor. Některé podniky měly extrémní hodnoty průměrného multiplikátoru, a proto byly vyřazeny. Pak jsem si vybrané podniky seřadila podle velikosti průměrného multiplikátoru a rozdělila do čtyř skupin. Každá skupina obsahuje 98 podniků: horní kvartil hodnot multiplikátoru nad mediánem pod mediánem dolní kvartil hodnot multiplikátoru 41

42 Tabulka 4: horní a dolní kvartil mediánu a hodnoty pod a nad mediánem průměrná úroková redukce zisku průměrná finanční páka průměrný multiplikátor horní kvartil hodnot multiplikátoru nad mediánem pod mediánem dolní kvartil hodnot multiplikátoru 0,99 16,23 16,11 0,98 3,86 3,79 0,77 3,82 2,84 0,95 2,99 2,78 0,98 2,24 2,19 0,85 3,58 1,79 1 1,78 1,78 0,6 5,37 1,54 1 1,28 1,27 0,96 1,32 1,26 0,87 1,22 0,97 0,13 1,7 0,12 Zdroj: Vlastní výpočty Tato tabulka je pouze stručným výtahem celého datového souboru. V příloze jsou všechny hodnocené podniky. Z každé ze čtyř skupin jsem vybrala tři podniky: první podnik má nejvyšší průměrný multiplikátor ve skupině, druhý podniky je mediánem ve skupině a třetí podnik má nejnižší průměrný multiplikátor ve skupině. Ke znázornění této tabulky se velmi hodí bublinové grafy, které vyjadřují vztah závislosti hodnot multiplikátoru na velikosti finanční páky a úrokové redukce zisku. 42

43 Graf 8: Závislost hodnot multiplikátoru na hodnotách finanční páky a úrokové redukce zisku Zdroj: Vlastní úprava Velikost bubliny v grafu vyjadřuje hodnotu multiplikátoru. Tabulka 5 a Tabulka 6 hodnotí podniky zařazené do horního a dolního kvartilu. Podniky jsou seřazeny podle sekcí. Celkový počet analyzovaných podniků představuje počet podniků za odvětví ve všech čtyřech skupinách. Počet podniků v horním (dolním) kvartilu je počet podniků za odvětví, která jsou v horním (dolním) kvartilu. Procentní rozbor představuje, kolik procent podniků je v kvartilu ze všech analyzovaných podniků. 43

44 Tabulka 5: Procentní rozbor zastoupených podniků v horním kvartilu Odvětví Zdroj: Vlastní výpočty procentní rozbor zastoupených podniků v horním kvartilu celkový počet analyzovaných podniků počet podniků v horním kvartilu A 6,45% 31 2 C 19,90% E 27,27% 11 3 F 61,90% G 30,21% H 38,46% 13 5 J 33,33% 9 3 M 33,33% 12 4 Tabulka 5 nám ukazuje, že nejvíce podniků v horním kvartilu je z odvětví C, F a G. Musíme také brát ohled na celkový počet podniků, ale v těchto výše jmenovaných odvětví je dostatečný počet podniků. 44

45 Tabulka 6: Procentní rozbor zastoupených podniků v dolním kvartilu Odvětví Zdroj: Vlastní výpočty procentní rozbor zastoupených podniků v dolním kvartilu celkový počet analyzovaných podniků podniků počet podniků v dolním kvartilu A 87,10% B 50,00% 2 1 C 22,96% E 27,27% 11 3 F 4,76% 21 1 G 12,50% H 15,38% 13 2 I 100,00% 1 1 J 33,33% 9 3 L 60,00% 5 3 N 20,00% 5 1 Tabulka 6 nám říká, že největší zastoupení v dolním kvartilu má odvětví A, C, E a I. Ale odvětví I je zastoupeno pouze jedním podnikem, takže tento podnik nám nereprezentuje celé odvětví. 45

46 11 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo objasnit, jaký je vztah mezi hodnotami multiplikátoru jmění a rentabilitou vlastního kapitálu. Tento vztah byl vyhodnocován na 458 podnicích v odvětví A (zemědělství, lesnictví a rybaření) až po odvětví N (administrativní a podpůrné činnosti). Cílem bylo analyzovat, která veličina zásadním způsobem ovlivňuje multiplikátor vlastního jmění více. Jestli úroková redukce zisku nebo finanční páka. Na multiplikátor působí ukazatele úroková redukce zisku a finanční páka. Úroková redukce zisku nepřesahuje nikdy hodnotu 1, protože zisk po zaplacených úrocích nemůže být menší než zisk před úroky. Multiplikátor ovlivňuje pozitivní nebo negativní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Pokud máme hodnotu multiplikátoru vyšší než 1, tak tyto podniky zadlužením zvyšují rentabilitu vlastního kapitálu. Největší negativní vliv multiplikátoru na ROE je v odvětví A (zemědělství). U většiny podniků v tomto odvětví mělo zadlužování negativní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Dalším odvětvím, kde multiplikátor měl nízké hodnoty je odvětví B (dobývání a těžba). Pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu měly podniky v odvětví C (zpracovatelský průmysl), E (voda, odpady a sanace), F (stavebnictví), G (velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel), H (doprava a skladování), J (informační a komunikační činnosti) a M (profesní, vědecké a technické činnost). Podnikům v těchto odvětvích by bylo možné doporučit zvýšení podílu cizích zdrojů. Jak bylo doloženo na grafech, nejvíce multiplikátor jmění ovlivňuje ukazatel finanční páka. Pokud zvýšíme podíl cizích zdrojů, tedy zadluženost, která se projeví v růstu ukazatele finanční páka, což se projeví pozitivním působením na rentabilitu vlastního kapitálu. Z jiného pohledu má však zvýšení podílu cizích zdrojů vliv na zvýšení úroků, které pak snižují podíl zisku plynoucího investorům. To způsobuje pokles ukazatele úrokové redukce zisku a tím i rentability vlastního kapitálu. Zde potom hovoříme o negativním působení finanční páky nebo též působení kyje. Úroková redukce zisku a finanční páka na sebe působí protichůdně. Podniky, které mají multiplikátor jmění nižší než 1, se neúměrně zadlužily a má to negativní vliv na jejich rentabilitu vlastního kapitálu. 46