Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Kamil Krus

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2006 Kamil Krus

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod Název bakalářské práce: Postavení Irska v mezinárodním obchodě Autor: Kamil Krus Vedoucí práce: Prof. Ing. Tibor Jirges, CSc.

3 Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Postavení Irska v mezinárodním obchodě jsem vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. Mé poděkování patří panu Prof. Ing. Tiboru Jirgesovi, CSc.za jeho cenné zkušenosti a laskavý přístup při psaní této práce V Praze dne podpis studenta

4 Obsah ÚVOD 3 1 TEORIE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU FUNKCE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU OCHRANÁŘSKÉ TEORIE TEORIE ZBÍDAČUJÍCÍHO RŮSTU MODERNÍ TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU TEORIE ŽIVOTNÍHO CYKLU VÝROBKU TEORIE PODOBNOSTI NÁRODNÍCH TRHŮ ZAHRANIČNÍ OBCHOD Z POHLEDU STÁTU ZAHRANIČNÍ OBCHOD Z POHLEDU PODNIKATELSKÉ SFÉRY 7 2 POČÁTKY PROEXPORTNÍHO ZAMĚŘENÍ IRSKA, JEHO TRANSFORMACE A VSTUP DO EU FORMOVÁNÍ INVESTIČNÍ PODPORY IDENTIFIKACE PERSPEKTIVNÍCH OBLASTÍ VSTUP DO EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SPOLEČENSTVÍ ROPNÉ ŠOKY A NOVÁ STRATEGIE VÝVOJ UKAZATELŮ V POSLEDNÍCH LETECH ODVĚTVOVÁ STRUKTURA A HDP TRANSFERY A ZEMĚDĚLSKÉ DOTACE DOVRŠENÍ JVT 14 3 FUNGOVÁNÍ MEZINÁRODNÍHO OBCHODU V PODMÍNKÁCH IRSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MÍRA OTEVŘENOSTI EKONOMIKY INDIKÁTOR INTENZITY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU UKAZATEL OBCHODNÍ BILANCE VZTAŽENÝ K HDP UKAZATEL OTEVŘENOSTI OBCHODU MÍRA PRONIKNUTÍ DOVOZŮ OBCHODNÍ BILANCE A ROZBOR KOMODITNÍ STRUKTURY RŮST OBJEMU VÝVOZU ROZBOR KOMODITNÍ STRUKTURY VÝVOZU ROZBOR KOMODITNÍ STRUKTURY DOVOZU TERITORIÁLNÍ STRUKTURA UKAZATEL REÁLNÝCH SMĚNNÝCH RELACÍ TEORETICKÁ VÝCHODISKA TERMS OF TRADE (TT) PRAKTICKÁ APLIKACE: TVAR OTEVŘENOSTI EKONOMIKY KOMPARATIVNÍ VÝHODY A NEVÝHODY PODMÍNĚNÉ PŘÍRODNÍMI PODMÍNKAMI: KOMPARATIVNÍ VÝHODY A NEVÝHODY PODMÍNĚNÉ EKONOMICKÝMI PODMÍNKAMI: GLOBÁLNÍ VLIVY A KONKURENCESCHOPNOST VYSVĚTLENÍ RŮSTU VÝVOZŮ CENTRALIZACE MĚNOVÉ POLITIKY V EMU 29 1

5 4 INVESTICE, GLOBALIZACE A PERSPEKTIVNÍ ODVĚTVÍ IRSKÉ EKONOMIKY NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ PŘÍLIV PZI SAZBY DŮCHODOVÉ DANĚ PERSPEKTIVNÍ ODVĚTVÍ GLOBALIZACE Z POHLEDU IRSKA NEJGLOBALIZOVANĚJŠÍ EKONOMIKA POSTAVENÍ IRSKA V UNII NEGATIVA PZI: 36 ZÁVĚR 37 POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ PRAMENY 38 WEBOVÉ STRÁNKY A ELEKTRONICKÉ DATABÁZE JAKO ZDROJE DAT 39 2

6 Úvod Pro zpracování bakalářské práce jsem si vybral charakteristiku zahraničního obchodu a postavení Irska v mezinárodním obchodu. Díky mému pobytu v Irsku v létě 2005 jsem si toto téma nezvolil náhodou, ale měl jsem již osobní zkušenosti s irským prostředím. Při sbírání podkladů a k této práci jsem se setkal s mnoha zajímavými informacemi, protože o irském hospodářském zázraku toho bylo již mnoho napsáno. Česká ekonomika má v mnohém podobné parametry a irský model malé otevřené proexportní ekonomiky s odvětvími s vysokou přidanou hodnotou by pro ni mohl být v mnohém inspirativní. V této práci se neobejdu bez krátké charakteristiky nejdůležitějších ekonomických ukazatelů, neboť zahraniční obchod nejde popisovat odděleně a lze ho podrobněji analyzovat pouze v kontextu s celkovou hospodářsko situací. V textu se budu nejprve zajímat pojmy mezinárodní a zahraniční obchod, jež si stručně zformulujeme, uvedu nejdůležitější funkce zahraničního obchodu a krátce se zmíním o nejnovějších a empiricky dokázaných Teoriích zahraničního obchodu. Popíšu pohled státu a podnikatelské sféry. Na postavení v zahraničním obchodě mají do značné míry vliv i obecné ekonomické podmínky daného státu a popisovat postavení ekonomiky bez alespoň stručného historického ohlédnutí by bylo chybou. Po nastínění stručného popisu a vývoje od druhé světové války se zmíním o počátcích, od kterých se datuje orientace Irska na podporu lákání zahraničních investic a exportu. Hlavními determinanty ovlivňující výkonnost vývozu.jsou odvětvová struktura a měnící se charakter hospodářství, cílové vývozní trhy a cenová a nákladová konkurenceschopnost a proto se pokusím tyto aspekty vystihnout. Pokusím se rovněž odpovědět na otázku, co je příčinou přeměny zaostalého ostrovního státu, jež v letech devadesátých začal být nazýván zemí keltského tygra a co podstatného se změnilo v hospodářství v uplynulých dvou desetiletích. Velký vliv mělo pro Irsko vstup do EHS, popíšu strukturální problémy v letech sedmdesátých a zlepšující se trend v letech osmdesátých, který uvedu na makroekonomických ukazatelích a obchodu. 3

7 Práci jsem nečlenil přísně na teoreticko-metodologickou a analytickou část. Tyto dvě části se v práci prolínají a přispívají tak k ucelenému pohledu na ekonomiku, kdy se některé teoretické poznatky v zápětí pokouším aplikovat v praxi. Hlavní důraz bude kladen na vývoj zahraničního obchodu v posledních deseti letech, podrobněji budu zkoumat teritoriální a komoditní strukturu, neobejdu se bez charakteristiky platební a obchodní bilance a jejich příspěvku ke stále slušné dynamice růstu HDP. Po teoretickém úvodu do problematiky směnných relací popíšu jejich vývoj v posledních letech a příčiny jejich zhoršování. Srovnám míru otevřenosti ekonomiky pomocí nejběžnějších indikátorů a uvedu nejdůležitější komparativní výhody a nevýhody ovlivňující tvar otevřenosti ekonomiky. Dále se zmíním dynamice růstu a o vývoji HDP v posledních letech, srovnám ji s úrovní s ostatními státy EU a OECD i pomocí ukazatele parity kupní síly. Pokusím se vysvětlit příčiny vysoké úrovně HDP přesahující výrazně podíl EU. Výsledkem by mělo být komplexní postavení Irska v mezinárodním obchodě, popis jeho největších specifik a příčin jeho fenomenálního ekonomického úspěchu v globalizovaném světě. 4

8 1 Teorie zahraničního obchodu 1.1 Funkce zahraničního obchodu Nejstarší a zároveň nejrozšířenější formou vnějších hospodářských vztahů je bezesporu zahraniční obchod, který patří k rozhodujícím faktorům ovlivňujícím růst hospodářství. Lze říci, že v posledních desetiletích jeho význam ještě vzrostl, a to zejména u malých ekonomik typu Irska s omezenými surovinovými zdroji a nevelkým trhem. Zahraniční obchod je souhrn zásad a opatření, které jsou jako zahraničněobchodní politika realizovány, jsou nedílnou součástí celkové hospodářské politiky a jsou prováděny pomocí obchodně-politických nástrojů. Nejdůležitější je funkce transformační a funkce růstová. V situaci, kdy zahraniční obchod může představovat za určitých podmínek i bariéru růstu, lze nalézt důvody pro vznik ochranářských teorií. 1.2 Ochranářské teorie Teorie zbídačujícího růstu Nejznámější z protekcionistických teorií je Teorie infant industry formulovaná F. Listem a americkým ekonomem H.C. Careyem. Nověji to byl v polovině 50. let ind Bhagwati, který přišel s Teorií zbídačujícího růstu. Ta tvrdí, že pokud méně rozvinutá země zvyšuje výrobu i export, kazí si tím cenu a zhoršuje se kupní síla exportu. Platí to za podmínky, že rozvoj ekonomiky je soustředěn na exportní komodity. Příčinu viděl v exportu monokulturních produktů a surovin, jejichž cenová elasticita poptávky je ve světě nízká. A pokud je tento vývozní artikl jedinou nebo nejdůležitější složkou vývozu a pokles cen není vyrovnán dalším zvýšením nabídky, vede to k ekonomickému zaostávání země. Tato teorie platí za předpokladu, že export daných komodit má významný podíl a může ovlivňovat světové ceny. Nezmínil jsem zde Merkantilisty ani další Klasické a Neoklasické teorie mezinárodního obchodu ne proto že bych si jich dostatečně nevážil, ale mám v této práci omezený prostor a prioritně se zaměřuji na popis současný nebo nedávno minulý. 5

9 1.3 Moderní teorie mezinárodního obchodu Teorie životního cyklu výrobku Tato teorie od amerického ekonoma R. Verona tvrdí, že v globálním prostředí jsou výroba a distribuce zboží lokalizovány v různých zemích světa v závislosti na fázi tržní životnosti, ve které se právě výrobky nacházejí. V obecné rovině platí, že prvotními výrobci a vývozci jsou vyspělé země resp. jejich firmy s nejvyšší úrovní konkurenceschopnosti. Vzhledem ke globálnímu propojení trhů dochází téměř okamžitě k imitaci a tím i ztrátě vedoucí pozice. Následuje přesun výrobních kapacit do méně vyspělých zemí s levnější pracovní silou a výhodnějšími výrobními náklady, zejména ve snadno mobilních odvětvích. Iniciativy se chopí doposud technicky, kapitálově a organizačně méně zdatné domácí firmy a dřívější výrobci se postupně stávají dovozci těchto výrobků či služeb na své vlastní trhy. Avšak zároveň uvádějí na domácí i zahraniční trhy výrobky nové a tím se snaží udržovat náskok před konkurencí Teorie podobnosti národních trhů Většinu starších Teorií mezinárodního obchodu vyvrací více či méně Teorie Podobnosti národních trhů. Z empirických sledování skutečných mezinárodních toků zboží a služeb (i zde na popisovaném případě Irska) z posledních let se ukazuje, že odlišnosti zemí, trhů nebo firem nejsou obvykle hlavní pobídkou vzájemného obchodu. Ba naopak největší obchodní partneři vykazují téměř vždy velice podobné ekonomické, právní, politické a kulturní prvky. Statistické údaje dokazují, že nejvíce vzájemných obchodů probíhá v rámci integračních seskupení vyspělé země se na mezinárodním obchodu podílejí více než 80 %, z toho vzájemný obchod těchto zemí zaujímá taktéž většinový podíl. Hlavní myšlenkou teorie podobnosti národních trhů je tvrzení, že firmy, které úspěšně zavedly inovované výrobky na domácím trhu, se nejdříve orientují na hledání takových zahraničních trhů, které nesou podobné charakteristiky. Protože obdobně se chovají i jiné firmy v zahraničí, dochází k nezadržitelnému procesu sbližování podobných trhů a naopak oddalování trhů odlišných. Podobností trhů se rozumí velikost tržního potenciálu, geografická vzdálenost, právní a politické prostředí, kulturně-sociální faktory (zejména jazyk a náboženství). 6

10 1.4 Zahraniční obchod z pohledu státu Zahraniční obchod by měl být faktorem růstu a přispívat k plnění základních makroekonomických cílů státu. Ekonomické příčiny vládních zásahů do ZO lze spatřovat ve snaze o plnění těchto cílů. Liberální irská ekonomika nicméně nemá důvod chránit některá nerozvinutá odvětví tarifními i netarifními překážkami dovozu. Vliv hospodářské situace hlavních obchodních partnerů hraje v obchodě důležitou roli. Zjednodušeně řečeno, pokud je daná země cílem finální domácí produkce a tato země se nalézá ve fázi deprese, klesá i koupěschopná poptávka v této zemi a domácí exportéři se na cílových trzích hůře prosazují. Neekonomické příčiny zásahů mohou být národní zájmy a udržení vlivu v klíčových strategických sektorech, snaha o zachování tradičních či rozhodujících odvětví. Různé nástroje v podobě stimulace exportu - exportní úvěry, obchodní komory či zastoupení na konzulátech, cesty podnikatelů s nejvyššími politickými představiteli do vybraných zemí, podpora malých a středních podniků a jejich konkurenceschopnosti pomocí prostředků ze strukturálních fondů atd Zahraniční obchod z pohledu podnikatelské sféry Mezinárodní obchod podléhá cyklickému vývoji a konjunkturním vlivům, které ovlivňují ceny v mezinárodním obchodě. Stále větší vliv mají velké nadnárodní firmy, které se snaží hledat nové podnikatelské příležitosti. Proto často přesouvají své výrobní základny do regionů, kde mají garantované nižší výrobní náklady na produkci. Pokud je daná země hodnocena příznivě pro své podnikatelské klima, stává se cílem investorů. Dobré podnikatelské klima se měří několika indikátory. Nejvýznamnější z nich je výše daňové zátěže, politická stabilita v regionu, transparentní podnikatelské prostředí a dobrá platební morálka domácích firem, dobrá vymahatelnost práva, rychlé soudnictví a snadné zakládání společností, kvalifikovaná pracovní síla a výše mzdových nákladů. Ne každému investorovi lze poskytnout daňové prázdniny či přímé dotace na tvorbu pracovních míst. Investor však musí mít pocit, že jeho investice bude dobře ochráněna. 7

11 2 Počátky proexportního zaměření Irska, jeho transformace a vstup do EU Pro mnoho ekonomů nebylo překvapením, že Irsko zažilo počátkem 90tých let boom, spíše bylo záhadou, proč to trvalo tak dlouho. Většina z nejdůležitějších opatření byla učiněna dávno předtím, než se objevily výsledky, a počátky těchto změn lze dohledat už v padesátých či šedesátých letech. 2.1 Formování investiční podpory V první fázi byl klíčový příliv zahraničního kapitálu a investorů potřebných k restrukturalizaci podniků. K tomuto účelu byl zřízen Úřad pro průmyslový rozvoj 1. Počátky výraznějšího proexportního zaměření lze spatřovat již koncem 50-tých let 20 století. Jako projev rostoucí liberalizace bylo v rámci procesu modernizace a industrializace přijato v roce 1956 tzv. Export Profit Tax Relief Scheme, které osvobozovalo podniky ve zpracovatelském průmyslu od zdanění zisku pocházejícího z vývozu. Toto opatření na přilákání zahraničních, exportně orientovaných firem, především z USA, UK, Japonska a Německa bylo společně s další stimulací systému pobídek pro příliv kapitálu velmi účinné. S importem zahraničního kapitálu rostla i potřeba dovozu technologií a zkušeností - know how. 2.2 Identifikace perspektivních oblastí Prioritou IDA-( Úřad pro průmyslový rozvoj) bylo v letech šedesátých identifikace rychle expandujících odvětví s vysokou mobilitou výroby: Jednalo se zejména o tyto obory 2 : 1. Elektrotechnické obory 2. Finanční služby 3. Farmaceutický průmysl 4. obor Informačních služeb a Informačních technologií, neboli IS/IT (ICT) 1 IDA - Industrial Development Autority vznikl v roce 1949 s cílem zprostředkovávat investice zahraničních subjektů (jakási obdoba našeho Czechinvestu). 2 zdroj: Publikace European Comision: The Economic and Financial Situation in Ireland in the transition to EMU. 8

12 Sázka na tyto obory se ukázala jako velmi dobrá a skutečně se jim podařilo zaměřit se na perspektivní a rychle rostoucí odvětví. V analýze odvětvové struktury si ukážeme, že to jsou právě tyto obory, které jsou tahounem růstu, vývozu a cílem pro investice zahraničního kapitálu. 2.3 Vstup do Evropského hospodářského společenství V roce 1973 vstupuje společně s Velkou Británií a Dánskem do Evropského společenství, stává se nejchudší členskou zemí a čistým příjemce z evropského rozpočtu. Po vstupu vedlo odstranění překážek zahraničního obchodu ke zvýšení konkurenčních tlaků na národní ekonomiku, což mělo pozitivní vliv na zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Nové možnosti přístupu na velký trh ES, snížení závislosti na britském trhu a zavedení jednotného trhu zvýšilo atraktivitu Irska jako exportní základny. Období strukturálních problémů a energetických krizí, objevujících se poprvé v podobě prvního ropného šoku, bylo pro celý západní vyspělý svět varováním Ropné šoky a Nová strategie Inflace tlačená náklady neboli nákladová inflace (cost push inflation, nabídková inflace) je nejběžnější případ inflace způsobené negativním nabídkovým šokem, pokud se odpovídajícím tempem nesnižuje agregátní poptávka. Důvodem bylo zvýšení nákladů na energii a suroviny. V roce 1975 bylo naměřeno nejvyšší míry inflace 20,9 %, která společně se špatnými opatřeními vlády zapříčinila ekonomický pokles. Fiskální stabilizace měla za cíl zvýšit příjmovou část rozpočtu, výsledkem však bylo zpomalení ekonomického růstu společně s prudkým vzestupem inflace a míry nezaměstnanosti v období Fiskální destabilizace vedla k makroekonomické nestabilitě, rychle vzrostl veřejný dluh i rozpočtový schodek (mezi lety schodek SR 12,5% HDP, Schodek BÚ platební bilance 12%). Irsku se podobně jako ostatním zemím nevyhnula potřeba restrukturalizovat průmysl, tento proces byl ovšem doprovázen propouštěním a růstem nezaměstnanosti dosahující vrcholných hodnot 17,4 % v letech 1985 a V roce1987 dosáhl deficit státního rozpočtu závratné hodnoty 107 % HDP. 9

13 graf 1 Srovnání míry nezaměstnanosti a inflace v období Srovnání míry nezaměstnanosti a inflace Irsko % Roky Nezaměstnanost Inflace Zdroj:data ke grafu z Až do roku 1987 rostlo veřejné zadlužení, v tomto roce odpovídala výše dluhu děsivým 117% HDP a výše dluhu dosáhla částky 23,6 miliard irských liber. Snaha o stabilizaci veřejných financí, pozitivní vývoj a nastartované změny se začaly v makroekonomických ukazatelích odrážet koncem 80tých let, kdy došlo k omezení vládních výdajů. Oslabení irské měny vůči britské libře a rostoucí britská ekonomika k tomu výrazně napomohly. graf 2 Vývoj míry nezaměstnanosti a srovnání s dalšími zeměmi. % 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Srovnání nezaměstnanosti v letech 1994 s 2005 Irska a jeho hlavních obchodních partnerů a vybraných zemí EU25 EU15 Belgie Česká Republika Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Lucembursko 10 Nizozemí Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko Velká Británie USA Japonsko

14 2.3.2 Vývoj ukazatelů v posledních letech Díky této účinné politice zejména přísné fiskální politice, nízkým zdaněním práce a příjmů a pružnosti pracovního trhu se irské ekonomice daří skvěle. HDP na osobu za rok 2005 dosáhl úctyhodných USD. Některé ukazatele rozeberu podrobněji v dalším textu. Zde budu obecně konstatovat silný růst podrobněji v dalších kapitolách, bezprecedentně nízkou nezaměstnanost z grafu č.2 v roce ,3 % a snížení o 10 procentních bodů od roku 1994 (z celkového počtu obyvatel 4,062 mil. činí pracovní síla 2,03 mil.), snižování vládního dluhu a inflace na úrovni průměru EU. tabulka 1 Vybrané makroekonomické ukazatele Irsko procentní změna Reálný HDP 5,5 3,9 5,4 6,2 Harmonizovaný index spotřebitelských cen 4 2,3 2,2 2,8 v procentech pracovní síly Míra nezaměstnanosti 4,7 4,5 4,3 4,3 v procentech HDP Celkový vládní dluh 31,1 29,6 27,4 25,9 Běžný účet 0-0,6-2,6-3 Zdroj: OECD Economic Outlook 78, Central Statistics Office and Department of Finance, Datastream; Poznámka: pro rok 2006 odhad dopočtem Odvětvová struktura a HDP Odvětvová struktura patří mezi základní charakteristiky, pomocí nichž lze postihnout změny v postavení ekonomiky. Nejčastěji se uvádí podíl jednotlivých sektorů ekonomiky na HDP a na zaměstnanosti: Struktura SIA s podílem na zaměstnanosti (služby 64%, průmysl 29%, zemědělství 8%). Průmysl a služby se stávají dominantní na úkor dříve důležitého zemědělství, tento proces bylo charakteristický pro většinu evropských vyspělých ekonomik. Změna v odvětvové struktuře je jasně patrná na následujících číslech: Sektor průmyslu se podílí 46% na HDP, tvoří však 80% celkových exportů a zaměstnává 29% pracovní síly. Přestože export zůstává hlavním motorem růstu, hospodářství profituje i díky růstu spotřebitelských výdajů, stavebnictví a podnikatelských investic. 11

15 Podrobnější popis jednotlivých ukazatelů sahá nad rámec této práce, proto se zmíním pouze o ukazateli nejdůležitějším. Ukazatel HDP na obyvatele je pokládán za nejvhodnější indikátor životní úrovně a růstu ekonomiky. V Irsku přesahuje o více než 10% průměr 4 největších evropských ekonomik a je po Lucembursku druhý nejvyšší v EU. V období let dosáhl průměrný meziroční růst HDP přes 7%. V případě Irska je však tento ukazatel zkreslený vlivem následujících faktorů: 1. nebere v úvahu splátky vládního dluhu a úrokové platby, ten má však v Irsku z větší části zahraniční podobu (více než 50% vládních dluhopisů je v rukou zahraničních rezidentů a jím způsobený odliv důchodů se odhaduje na 3% HDP.) 2. rovněž nezohledňuje obrovská množství zisku, které každý rok plynou do mateřských zemí zahraničních společností. Podle odhadů CBI 3 je každoročně repatriováno kolem 80% celkových zisků 7-10% HDP) Poskytuje tedy nadsazené a zveličené údaje o růstu životní úrovně, případně produktivity práce. Vhodnějším ukazatelem se jeví HNP, respektive HNP na hlavu, který nám dává informace o produktu, který zůstane v zemi po repatriaci zahraničních zisků do ciziny. Nezahrnuje však některé položky, jako např. transfery z EU a je proto pro účely srovnání nevhodný. Závěrem dodávám, že tyto příjmy sice uměle nafukují irský hrubý domácí produkt a činí tak opticky Iry bohatšími, než ve skutečnosti jsou, na druhou stranu takto vláda získává dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Ekonomická úroveň je při mezinárodním srovnání měřena podílem HDP na obyvatele v paritě kupní síly, aby byly vyloučeny rozdíly v cenové úrovni jednotlivých zemí. V paritě kupní síly se promítá jak růst fyzického objemu produkce, tak i efektivnost zahraničně obchodní směny. Má proto smysl srovnat Irsko v rámci EU, vymyká se pouze Lucembursko s hodnotou 253. Z následujícího grafu vidíme, že Irsko je na druhém místě v rámci EU, před ním je pouze Norsko a USA. Bázi 100 tvoří průměr 25 zemí EU ve sloupci 1, 10 nových členů však výrazně zhoršilo průměr a proto udávám i hodnotu pro EU 15 v druhém sloupci 3 CBI Konfederace Britského průmyslu 12

16 graf 3 Srovnání HDP v paritě kupní síly (PPS4) HDP na osobu v PPS (EU 25 = 100) 253,2 EU 25 EU 15 ČR Dánsko Německo Irsko Itálie Litva Lucembursko Slovinsko Polsko Rakousko Rumunsko Turecko Norsko Švýcarsko USA Japonsko Zdroj dat Naopak ukazatel HDP ve stálých cenách vývoj směnných relací nepostihuje, při přepočtu do stálých cen jsou změny cen docilovaných při exportu a změny cen placených při dovozu vylučovány. V malé otevřené ekonomice však jejich pohyb významně ovlivňuje reálný důchod a mezinárodní pozici země Transfery a zemědělské dotace Irsko bylo po svém vstupu stále jednou z nejchudších zemí Evropy, chudší než Španělsko a na úrovni Portugalska a Řecka, které do ES vstupují v roce 1983 resp Přestože tyto nové členské země s vysokým podílem agrárního sektoru byly vzhledem ke své ekonomické úrovni v rámci EU rovněž čistými příjemci z evropských fondů a evropského rozpočtu, pozice Irska jakožto čistého příjemce ohrožena nebyla a bylo v dobré vyjednávací pozici jakožto starší člen EHS. Na počátku 80.let proudilo ve formě zemědělských dotací cca. 70% z celkových příspěvků EU směrem do Irska. Transfery kulminují v období let , kdy dosahují úrovně 6% irského HDP. 4 PPS, Purchasing Power Standards je jednotka společné měny na bázi Eura, eliminující rozdíly v cenových úrovních zemí EU

17 Irsko je patrně nejúspěšnější zemí EU z hlediska ekonomické transformace, neboť dokázalo zapojením do integračního procesu vytěžit nejvíce, a to nejen v oblasti zemědělských dotací. 2.4 Dovršení JVT Navzdory mírnému zpomalení růstu počátkem poslední dekády minulého století a měnovou krizí se dlouhodobě zlepšovala vývozní pozice země. S pokračující integrací došlo v roce 1993 k dovršení JVT (jednotného vnitřního trhu), jež odstranil překážky bránící volnému pohybu zboží, služeb, práce a kapitálu mezi členskými zeměmi. S tím souvisí odstranění kontroly zboží a osob na vnitřních hranicích členských států Evropské unie, které ratifikovali dohodu ze Schengenu. Tyto notoricky známé 4 ekonomické svobody, společně s mírou zdanění a i určitou mírou přerozdělování v ekonomice ovlivňovaly pozitivně tempo ekonomického růstu v Irsku. Jednou z podstatných příčin irského ekonomického úspěchu byla rovněž příznivá demografická struktura. Vysoký podíl mladé populace spolu s nejvyšší porodností v Evropě neklade vysoké nároky na penzijní systém a starobní důchody. Po vstupu 10 nových členských zemí v roce 2004 otevřela všem nováčkům svůj pracovní trh a nepřijala tak přechodné omezení jako většina starších členů. 14

18 3 Fungování mezinárodního obchodu v podmínkách irského hospodářství Irsko je ostrovní stát bez větších surovinových zdrojů, s malým a otevřeným trhem závislým na obchodních vztazích se zahraničím. Stejně jako většina podobných malých ekonomik se řadí k zemím s vysokým podílem vývozu i dovozu na HDP. (Podrobněji k tomuto tématu v kapitole indikátory zahraničního obchodu.) Tyto vnější ekonomické vztahy významně přispívají k dosahování vnitřní rovnováhy. Poskytují irským či v Irsku vyrábějícím firmám širší odbytové možnosti a podnikatelské příležitosti. Velká intenzita zapojení do mezinárodní dělby práce a zapojení podniků do dovozu a vývozu snižuje jejich závislost na domácím trhu a vede k větší stabilitě podniků. 3.1 Míra otevřenosti ekonomiky Míra otevřenosti ekonomiky je měřena jako objem vývozu nebo obratu zahraničního obchodu na 1 obyvatele. Dřivé byla zahraničněobchodní směna jedinou formou vnějších ekonomických vztahů. V současnosti v rámci ZO probíhá celá řada obousměrných toků, hmotných i nehmotných toky finanční, informace, poznatky, technické služby, licence, know how a jiné. Dalším trendem, který se projevuje ve změně komoditní struktury, je rostoucí objem směny v oblasti meziproduktů. Zahraniční obchod se tak stává více výsledkem přímé specializace a kooperace ve výrobě, ale i v předvýrobních etapách, ve výzkumu a vývoji, projektech a investicích. Typ ekonomiky výrazně ovlivňuje tendence v míře zapojení země do mezinárodní dělby práce, zejména z pohledu dlouhého časového období. 15

19 3.1.1 Indikátor intenzity zahraničního obchodu Uvedu zde nejběžnější indikátory míry otevřenosti ekonomiky, tak jak jsou užívány v praxi. Jsou to ukazatele spíše kvantitativního charakteru. tabulka 2 Intenzita zapojení do mezinárodního obchodu vybraných zemí. Objem obchodu (exportu a importu) na 1 obyvatele v USD v běžných cenách a směnných kurzech Země Lucembursko Irsko Belgie Rakousko Německo Velká Británie USA Česká Republika Zdroj: OECD ANA database, OECD ALFS databáze Tento běžný ukazatel míry intenzity zapojení do MO nám ukazuje, že stále pokračuje dlouhodobý vzestup míry otevřenosti, a to nejenom irské ekonomiky, jak vidíme na srovnání dat z let 1999 a Ukazatel obratu zahraničního obchodu na 1 obyvatele je nejvyšší právě u malých exportně orientovaných ekonomik. Tato pozitivní korelace není náhodná, rovněž lze konstatovat přímou úměru mezi ekonomickou vyspělostí a mírou otevřeností. V Top 10 se umístily státy s počtem obyvatel do 10 mil. (4. Nizozemí, 5. Švýcarsko, 6. Norsko, 7. Dánsko atd.) následovány vyspělými relativně většími ekonomikami - Německem, Velkou Británií, Francií. Kompletní tabulku zemí a pořadí neuvádím, srovnány jsou pouze vybrané členské země OECD. V celosvětovém srovnání by do první desítky patřil rovněž Singapur a Spojené arabské emiráty. 2 základní obecně platné tendence: Negativní vztah mezi ekonomickým rozměrem a mírou otevřenosti ekonomiky čím je ekonomika větší, tím je relativně méně zapojena do mezinárodní dělby práce. Větší a geograficky rozlehlejší ekonomiky jsou díky své velikosti zpravidla soběstačnější a rovněž často lépe surovinově vybaveny. Pozitivní korelace je naopak patrná mezi úrovní ekonomické vyspělosti a mírou její otevřenosti. Platí, že čím vyspělejší ekonomika, tím větší zapojení do mezinárodní dělby práce. 16

20 3.1.2 Ukazatel obchodní bilance vztažený k HDP Indikátor obchodní bilance vztažený k HDP vyjádřený procentuelně nám umožňuje zjistit, zda země zaznamenala ve sledovaném období přebytek (kladná čísla) či deficit (záporná čísla). tabulka 3 Obchodní saldo/hdp v posledních 10 letech, vybrané země Poměr ukazatele obchodního salda k HDP v % Indikátor statisticky měřeno v běžných cenách a směnných kurzech období Země Lucembursko 12,25 13,48 16,45 20,9 17,41 18,65 18,73 21,64 Irsko 11,72 13,12 14,05 13,59 15,64 17,01 16,03 15,37 Norsko 6,24 8,29 7,5 17,33 17,07 13,66 13,42 14,11 Švédsko 6,48 7,14 6,15 5,89 6,47 6,71 6,6 8,16 Německo 0,47 1,25 0,87 0,35 2,01 4,53 4,05 4,94 Rakousko -0,28 0,22 1,72 1,38 2,49 4,81 3,55 4,89 Belgie 4,31 4,36 4,35 2,93 3,53 4,75 4,42 4,02 ČR -4,31-5,33-1,19-3,08-2,54-2,05-2,21-0,47 Zdroj: OECD ANA databáze Od roku 1995 je patrný zlepšující se poměr, ukazatel dosahuje hodnoty téměř 12% a jen těsně zaostává za vedoucím Lucemburskem. Je patrné, že v daném období došlo k postupnému mírnému růstu ukazatele (2004 to bylo 15.37%), v některých letech jsou patrné mírné výkyvy. Irům podařilo se udržet trend rostoucí aktivní obchodní bilance i v poměru ke každoročnímu rychlému růstu HDP. Objem vývozů rostl nejen absolutně, ale i relativně vzhledem k úrovni HDP. Z toho lze usoudit, že do roku 2002 export stále výrazněji přispíval k růstu hrubého domácího produktu a ustálí se zřejmě kolem 15%. 17

21 3.1.3 Ukazatel otevřenosti obchodu Dalším indikátorem nazývaným ukazatel otevřenosti obchodu měříme míru otevřenosti a integrace ve světové ekonomice. Vypočítá se jako součet dovozů a vývozů / HDP v konstantních cenách a směných kurzech. Znamená kombinovanou váhu celkového obchodu v ekonomice, měří stupeň závislosti domácích výrobců na zahraničních trzích a jejich obchodní orientaci a stupeň závislosti domácí poptávky na zahraniční nabídce zboží a služeb. tabulka 4 Celkový obchod/hdp, vybrané země Indikátor období Země Podíl celkového obchodu na HDP statisticky měřeno ve stálých cenách, stálých směnných kurzech, výchozí je rok Rakousko 83,87 89,49 94,26 95,13 97,46 102,39 Belgie 159,18 166,35 165,55 164,17 167,57 173,57 Irsko 165,88 183,54 187,33 181,88 173,82 178,47 ČR 117, ,37 147,32 153,72 175,96 Slovensko 131,21 144,09 150,89 152,19 171,71 182,41 Švýcarsko 80 85,65 86,14 84,51 85,02 90,14 Zdroj: OECD ANA databáze 2006 Termín otevřenost však může být poněkud zavádějící. Ve skutečnosti nízké číslo neznamená nutně vysoké (tarifní nebo netarifní) překážky zahraničního obchodu, ale může být důsledkem výše zmíněných faktorů, obzvláště velikosti a geografické vzdálenosti od potenciálních obchodních partnerů. Proto je v tabulce srovnání států navzájem srovnatelných co do velikosti a geografické vzdálenosti od svých potenciálních partnerů. Díky masivním PZI v posledních letech se do čela dostává Slovensko a Česká republika. 18

22 3.1.4 Míra proniknutí dovozů Vysvětlení statistického ukazatele Míra proniknutí dovozů ukazuje, nakolik je domácí poptávka D uspokojována dovozy M. M / D = M / (Y - X + M), kde domácí poptávka je rozdíl mezi HDP a čistým exportem (export-import) [D = HDP-X+M]. Na následujícím grafu je srovnání s nejdůležitějšími obchodními partnery a s Českou Republikou. Stejně jako u předchozích ukazatelů jsou nejvyšší hodnoty u malých otevřených ekonomik. Ukazatel je statisticky měřen v běžných cenách a běžných směnných kurzech. graf 4 Míra proniknutí dovozů (import penetration rates) 120 Míra proniknutí dovozů IRSKO ČR BELGIE NĚMECKO VELKÁ BRITÁNIE USA Zdroj dat: OECD ANA databáze

23 3.2 Obchodní bilance a rozbor komoditní struktury Tento jednoduchý přístup k analýze struktury vývozu a dovozu v delším časovém období využívá klasifikace SITC (Standard International Trade Classification). Po poklesu celkového obchodu v absolutních číslech v roce 2003 dosáhl celkový obchod v roce 2005 hodnoty 144,889 miliardy Euro (X=88,411 M=56,478 a NX=31,933). graf 5 a graf 6 Obchodní bilance mil.$ aktivní obchodní bilance(v mil. USD) 100 dovoz vývoz přebytek obchodní bilance mld. Euro období Zdroj dat : Central Statistics Office Ireland VOL.external trade Růst objemu vývozu Podstatné zrychlení exportu v během let 90tých mělo za následek zdvojnásobení irského podílu na světových vývozech. Zavedení Eura vedlo k poklesu nákladů mezinárodních operací a stalo se stimulem exportního růstu. Irsko společně s dalšími 11 státy EU 1.ledna 2002 zahájilo přechod na Euro. Některé předpoklady se však zatím v zemích, které přijaly euro v roce 2002, nepotvrdily. Růst vývozů byl tažen firmami zahraničního kapitálu. Irsko si v období let dokázalo udržet vysoká roční tempa růstu - téměř 11%, která překonala i Asijské Tygry a byla více než dvojnásobná ve srovnání s hlavními obchodními partnery. 20

24 graf 7 Průměrný růst objemu vývozu v % Prům ěrný růst objem u vývozu v období ,0 11,0 Ir s k o 10,0 9,0 8,0 7,0 % 6,0 EU -průměr 5,0 4,0 Velká Británie USA 3,0 2,0 1, 0 Zdroj: IMF World Economic Outlook , 0 Japonsko AN IZ Sv ět-průměr Irsko EU UK USA Japonsko ANIZ Svět Poznámka: ANIZ- Asijské nově industrializované země (včetně J.Korea, Singapur a Taiwan). Je to výsledkem zejména těchto faktorů; Došlo k růstu výrobní specializace na hi-tec výrobky, po nichž silně rostla světová poptávka. Obecně rostoucí konkurenceschopnost podniků v globálních podmínkách. Největší část irského vývozu směřovala do USA, které zaznamenávalo bezprecedentně dlouhý hospodářský růstu za vlády prezidenta Clintona v poslední dekádě minulého století, a tento podíl se zvětšoval. Naopak podíl vývozů do Velké Británie se zmenšoval (viz. Teritoriální struktura). tabulka 5 Růst vývozu v % v období Růst irského vývozu v posledních letech (%) Roky Růst vývozu v % Poznámka: Trendy v růstu vývozu a hodnoty ukazatele v letech 2002 a 2003 je třeba interpretovat s opatrností.statistika je zkreslená začátkem a koncem takzvaných karuselovými typů obchodu s určitými výrobky v oblasti informačních a komunikačních technologií s Velkou Británií. 21

25 Přes tato zkreslení je patrné, že růst vývozů se od roku 2000 začal zpomalovat, částečně vlivem slabší mezinárodní poptávky (zejména v USA) a zpomalením v sektoru informačních a komunikačních technologií jako celku (pokles technologického indexu NASDAQ). Přispělo k tomu i splasknutí nafouklé bubliny v oblasti IT a internetových firem a slábnoucí konkurenceschopností irské ekonomiky v posledních letech Rozbor komoditní struktury vývozu Dominantní exportní podíl tvoří SITC 5 chemické výrobky 44,6% a z nich zejména farmaceutický průmysl, organické chemikálie a esenciální oleje, parfémy. Stroje a přepravní zařízení (SITC 7 mají podíl 27%, z nich nejdůležitější jsou SITC 75 Počítače a součástky). Ve srovnání roku 2005 oproti roku 2004 vzrostl vývoz organických chemikálií (SITC 51-17,756 mld.euro), počítačů a součástek (SITC 75 13,981 mld. Euro) a esenciálních olejů a čistících přípravků (SITC 55 5,233 mld.euro), mírně meziročně poklesl podíl lékařských a farmaceutických výrobků o 5 % na 14,425 mld.euro - SITC 54. Vysoký podíl na celkových světových vývozech mají potraviny (1,4%), chemikálie (5,1%), kancelářské a telekomunikační vybavení (2,8%). Podíl Irska na celosvětovém obchodu v období podle WTO činí 1,3%. Vezmeme li v úvahu počet obyvatel, pak je toto číslo téměř dvacetkrát větši než podíl na celosvětové populaci. Zvýšil se podíl vývozu v moderních odvětvích, např. podíl vývozů ze skupiny SITC 51 a 54 do USA. Změna skladby vývozu: U položky označované jako zemědělská produkce došlo k poklesu z 8,2% v roce 1996 na 4,8% v roce Naproti tomu podíl průmyslových výrobků vzrostl z 89% v roce 1996 na 96% v roce

26 3.2.3 Rozbor komoditní struktury dovozu Počítače ) SITC 75 (růst o 16% na 9,141 mld.euro), Elektrické stroje a Dopravní stroje a zařízení (včetně leteckých) SITC 78 a 79 zůstávají hlavními dováženými výrobky. Skupina SITC 7 se podílí 44 % na celkových dovozech graf 8 Dovozy podle použití Rozdělení dovozů podle hlavního užití 26% meziproduky- statky pro další výrobu nezařazené 57% kapitálové statky 13% spotřební zboží 4% Dovozy za rok 2005 ve výši 56,5mld. Euro vzrostly o 11% oproti roku Nedošlo k výrazným změnám struktury v porovnání s předchozím rokem, nejvíce se dovážely již zmiňované stroje a dopravní zařízení. Potřeba dovozu je dána nedostatkem surovin, zejména paliv (zvýšení o 42% na 3,198 mld. Euro). Představují dodávky surovin ropa, minerální oleje, plyn a suroviny SITC 6 papír, gumové výrobky, tkaniny, ocel a neželezné kovy, v nichž není domácí ekonomika soběstačná. 3.3 Teritoriální struktura Změna v cílových trzích během let devadesátých ve prospěch USA, které byly tou dobou jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik. Podíl na exportu 5 vzrostl z 8,2% v roce 1990 na 20,6% v roce Podíl Velké Británie klesl z 33,7% v roce 1990 na 18,1% v roce 2003 a Irsko se tak stalo méně závislé na britské ekonomice, přesto zůstává nadále klíčovým obchodním partnerem. Podíl EU na vývozu (bez velké Británie) vzrost ve stejném období mírně ze 41 na 43,2%, přestože dovoz z těchto zemí se procentuálně mírně snížil. 5 data k této kapitole čerpány z elektronické publikace External trade 13, OECD 2005 s z databáze Central Statistics Office of ireland 23

27 Velká Británie, USA a Belgie jsou nejdůležitějšími cílovými zeměmi irských vývozů a do těchto 3 zemí mířilo v roce % veškerého exportu. V roce 2004 s Belgii dosahuje také největší aktivní saldo (X=12315, M=930, NX= obrovských mil Euro!!), s USA je aktivní saldo jen o něco nižší (X=16509, M=6960, NX=9549 mil Euro!) a tyto 2 země mají podíl na celkových přebytcích (aktivní obchodní bilanci) 62%. Na vnitropodnikový obchod nadnárodních firem připadá většina irského vývozu do USA. Tyto průmyslové kooperace přinášejí velkokapacitní zakázky. Evropská Unie (a z nich Velká Británie- dovozy z UK tvoří 29% celkových dovozů a polovinu všech dovozů z EU a v posledních letech je s touto zemí mírně pasivní saldo). Z ostatních EU zemí to je Francie a Německo. Druhým největším zdrojem dovozů je USA, poté Německo, Čína se dostala na 4 místo, pětici uzavírá Japonsko.) Výrazně pasivní bilanci má právě s Čínou, absolutní objem obchodu však není tak veliký, aby výrazně zhoršoval obchodní bilanci) Rostoucí dynamiku má vývoz do Belgie (meziroční změna v roce 2005 o 9% na 13,374 mld. Euro) a do Francie (meziročně o 9% na 5,658 mld. Euro) a do Španělska o 21% na 2,949 mld.euro. Naopak do Hong Kongu a do Itálie (o 5 % na 3,625 mld. Euro) vývoz poklesl. V posledních letech jsou patrné stále rostoucí a sílící dovozy z Číny. Dovozy zboží z EU se zvýšily z 16,158 mil.euro v roce 1996 (EU15) na téměř 29 mil. Euro v roce 2004 (EU25). Ceny v MO: Pro výpočet dovozů se ceny udávají (podle Incoterms) v CIF tedy včetně ceny zboží, pojištění a přepravného až do místa vstupu do země. Vývozy jsou standardně kalkulovány FOB (free on board). jednoznačné srovnání je možné pouze u cen základních komodit, tj.surovin, nerostných zdrojů, paliv a prvotních produktů a zemědělských komodit - ty jsou však nejméně stabilní a závisí na úrodě. Ceny paliv a energií se zvyšují a mají za následek zhoršování směnných relací. 24

28 3.4 Ukazatel reálných směnných relací Teoretická východiska Terms of trade (TT) Mezinárodní směnný poměr (Terms of trade), vycházející z teorie, kterou formuloval již J.S. Mill, nám říká, že na vzájemném obchodu vydělává relativně více ta země, jejíž národní směnný poměr je od toho mezinárodního více vzdálen, potom i teoreticky je obchod přínosnější pro malé a méně vyspělé země (donedávna i případ Irska). Je to zdůvodňováno nižší disponibilní poptávkou po dovozech než mají velké vyspělé země. Teoretický úvod ke směnným relacím poměr cen zboží vyváženého k cenám dováženého zboží v hospodářské praxi zajímá makroekonomy především vývoj, změna a trend směnných relací Typy směnných relací: komoditní (zbožové, reálné) dány poměrem mezi indexem vývozních a dovozních cen TT = P ex /P im faktorové zohledňuje produktivitu práce TT = P ex /P im * f ex důchodové komoditní TT jsou váženy fyzickým objemem exportů TT = P ex /P im * Q ex Směnné relace a obchodní bilance: celkové domácí výdaje CDV = Y + IM EX (nominální) upravíme na reálné cdv = Y/D Y + IM/P im EX/P ex cdv = y + im ex z toho vyplývá, že zhoršení směnných relací je nutno kompenzovat zvýšením reálného vývozu nebo snížením reálného dovozu, aby bylo dosaženo rovnovážné bilance v běžných cenách cdv = y + (TT 1)*ex 25

29 3.4.2 Praktická aplikace: Vývoj směnných relací je odrazem kvalitativních změn v ekonomice. Směnné relace se zlepšují, když ekonomika dokáže lépe zhodnocovat své zboží a služby při obchodování se zahraničím. Pokud se podlehne tlaku exportérů a dochází k cenovému podbízení a znehodnocování měny, směnné relace klesají. Můžeme to označit jako»vyhazování«zdrojů do zahraničí. HDP může vykazovat rychlý růst i při poklesu směnných relací, protože příspěvek čistého vývozu k růstu HDP je kalkulován v cenách, za kterých realizace neprobíhá. Vykazované tempo růstu je tedy z části fiktivní a vývoj spotřeby a investic v dané zemi zůstává pomalý. Index směnných relací irské ekonomiky (1990 = 100%) se v průběhu 90tých let zhoršoval vlivem rychlejšího růstu cenového indexu dovozů v porovnání s vývozními cenami. Zhoršení směnných relací nastalo zejména vlivem prudkého vzestupu ceny ropy a ostatních energetických surovin. Jednorázové ztráty ze směnných relací představují de facto přerozdělení zdrojů od zemí dovážejících suroviny k zemím exportujícím a jsou nevratné. Jde o vnější vliv, který malé a otevřené ekonomiky nemohou ovlivnit. Se vzniklými ztrátami, snižujícími RHDD 6, a tím i budoucí domácí poptávku, je však nutno počítat v odhadech budoucího ekonomického růstu. Pohyb směnných relací se odráží v alternativním ukazateli reálného hrubého domácího důchodu RHDD, který roste dlouhodobě pomaleji než HDP; Za období byl jeho růst pomalejší o 0,8 procentního bodu ročně. V posledních letech se TT pohybují v intervalu (za rok 2005 TT = 91,3). 6 RHDD - reálný hrubý domácí důchod je alternativní ukazatel, který zohledňuje změnu a působení směnných relací. 26

30 3.5 Tvar otevřenosti ekonomiky Při hodnocení struktury otevřenosti ekonomiky, které je spíše kvalitativní, budu vycházet z principu komparativních výhod (jak je ekonomika využívá v mezinárodní dělbě práce) Komparativní výhody a nevýhody podmíněné přírodními podmínkami: Nevýhoda v oblasti vybavení surovinovými zdroji a malé rozloze země. Z toho pramenící nevýhoda malého vnitřního trhu a omezeného objemu pracovních sil. Nemožnost využívat cizí pracovní sílu z příhraničních oblastí. V geografické rozloze v mírném pásu, jež limituje možnosti zemědělské produkce. Nemá transitní polohu v rámci vnitrozemské dopravy ale má komparativní výhodu ve strategické poloze. Leží na hlavních leteckých a mořských cestách mezi severní Amerikou a severní Evropou. Nevýhoda v dřívějším dlouhodobém zaměření na zemědělskou produkci. Komparativní výhoda v relativně malém stupni znečištění a ekologického ohrožení přírody Komparativní výhody a nevýhody podmíněné ekonomickými podmínkami: Nevýhoda v nedostatku domácího kapitálu. Výhoda v relativně vysoké konkurenceschopnosti irské produkce na náročných trzích. Podíl technologicky náročných výrobků s vysokým stupněm inovace. Komparativní výhoda plynně anglicky hovořícího obyvatelstva. Komparativní výhoda kvalifikované pracovní síly a systému vzdělávání. 27

31 3.6 Globální vlivy a konkurenceschopnost Slábnoucí konkurenceschopností irské ekonomiky v posledních letech.je způsobena: 1. rostoucí úrovní nákladů domácí ekonomiky 2. posilujícím Eurem (zejména k USD) 3. relativně vyšší úrovní inflace v porovnání s nejdůležitějšími obchodními partnery. Nepříznivé otřesy a zpomalení globální ekonomiky v roce 2001 a výskyt slintavky a kulhavky způsobily problémy v zemědělství a negativně ovlivnily cestovní ruch. V ekonomice je patrné podstatné zhoršení konkurenční pozice v mnoha exportních odvětvích, nejvíce zřejmě ve zpracovatelském průmyslu, částečně na úkor vysokého stupně specializace v oblasti ICT. Také rostoucí náklady v domácí ekonomice a stálý nárůst spotřebních cen ve srovnání s největšími obchodními partnery se odráží ve slábnoucí konkurenční pozici. Slábnoucí konkurenceschopnost pak činí domácí ekonomiku zranitelnější a citlivěji reagující na vnější výkyvy. Největší hrozbou byla silná apreciace nominálního měnového kurzu Eura (zejména vůči USD), ke které dochází v posledních letech, a zpomalení americké ekonomiky. Z toho můžeme vyvodit následující prioritní hospodářské cíle pro nejbližší období: Udržení konkurenceschopnosti v nejdynamičtějších a klíčových sektorech Zvýšení produktivity a zlepšování lidského kapitálu Příliv investic do sektorů s vysokou přidanou hodnotou a podpora inovací Podpora a přítomnost domácích výrobců v těchto sektorech zlepšováno infrastruktury Vysvětlení růstu vývozů Růst ovlivnily 3 nejdůležitější faktory: světová poptávka, výrobkové a tržní efekty a konkurenceschopnost. Čím silnější je celková poptávka po dovozech, tím více bude očekáván růst vývozu v dané zemi. Avšak zvýšení procentního podílu na světovém obchodě nelze vysvětlit faktorem světové poptávky, ale je výsledkem výrobkových a tržních efektů a konkurenceschopnosti. 28

32 Statistika Mezinárodního Měnového Fondu ukazuje, že objemy světového obchodu s v období let zvyšovali v průměru o 6.25% za rok, zatímco Irsko dosahovalo průměr 11,5% Centralizace měnové politiky v EMU Členství v ERM a centralizace monetární politiky na straně jedné spolu s úzce vymezenou rozpočtovou politikou na straně druhé, danou Maastrichtskými kritérii a Paktem Stability, neposkytují vládě příliš velký prostor k ovlivňování hospodářské politiky. Výhodou je to, že vláda musí držet schodek veřejných rozpočtů na nízké úrovni - dle Maastrichtských kritérií do 3 %. Pravomoci nad správou měny přešly na Evropskou centrální banku, která určuje výši úrokových sazeb. Naopak CB přišla o své pravomoci a povinnosti v souvislosti ovlivňováním inflace a úrokových sazeb. Podniky nejsou vystaveny výkyvům měny při obchodech se zeměmi eurozóny, které jsou největšími obchodními partnery. Transparentnější jsou kapitálové trhy. Proto s odstraněním kursového rizika při založení EMU nabyly na významu odlišnosti v daňových systémech, které mají větší vliv na toky kapitálu. Daňová politika zůstala fakticky jako jediná v rukou národních vlád poté, co se vzdaly přímé možnosti ovlivňovat chod měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky. Přesto je v posledních letech sílící tlak evropských orgánů i k harmonizaci daňových systémů nepřehlédnutelný. Jako argument pro zachování existence odlišných daňových systémů je důležité podotknout, že konkurence se neodehrává izolovaně mezi daňovými systémy, ale mezi jednotlivými státy. To vede k tomu, že např. i Skandinávské země s relativně vysokou mírou zdanění zůstávají konkurenceschopné. Rovněž musím zmínit, že přínosy získané kooperací nemusí dopadat na jednotlivé státy rovnoměrně. Díky menším daním se mohou menší a méně vyspělé země díky přílivu investic přibližovat svým vyspělejším sousedům, právě tak jak se to povedlo v Irsku. O dopadu úrovně korporátních daní a o snižování jejich sazby v Irsku se podrobněji budu věnovat v kapitole Nástroje pro podporu přílivu zahraničních investic. 29

33 4 Investice, globalizace a perspektivní odvětví irské ekonomiky V dynamickém a vícerozměrném procesu globalizace se národní ekonomiky integrují pomocí několika kanálů. Jsou to obchod se zbožím a službami, toky kapitálu a pracovní síly, transfery výrobních zařízení a technologií. Vedle položky Obchodní Bilance z Běžného účtu PB se zmíním i o položkách z Finančního účtu Platební bilance, kde jsou zachycovány toky Přímých zahraničních investic, Portfolio investic a Ostatních investic. PZI jsou označovány ty investice, kde investor drží alespoň 10% podíl na akciích či hlasovacích právech s cílem dlouhodobějšího zájmu. Portfolio investice ve formě majetkových i dlužnických CP a instrumentů peněžního trhu jsou ty, co nedosahují podílu 10% a kde investor nezamýšlí ovlivnit řízení firmy - jsou proto považovány za spíše krátkodobé investice. V posledních letech jsou v Irsku dominantní právě Portfolio investice. 4.1 Nástroje podporující příliv PZI Základní makroekonomická data ukazují, že irské hospodářství zažívá v posledních dvou desetiletích neobyčejný rozmach. Masivní nárůst vývozů popsaný v kapitole růst objemu vývozů byl z velké části výsledkem úspěšného lákání a přílivu cizího kapitálu a PZI. Dnes je zřejmé, že to byl právě příliv PZI (přímých zahraničních investic) do relativně malého počtu odvětví charakteristických silným růstem produktivity a světové poptávky, proudící zejména z USA a nízká sazba korporační daně, které se na úspěchu ekonomiky významně podílely. Nakolik hrála a hraje roli výše sazby důchodové daně a irská daňová politika, založená na lákání PZI, se pokusím objasnit v následující kapitole. IDA 7 (agentura zaměřená na lákání investorů a zodpovědná za investiční pobídky) se zaměřila na lákání velkých mezinárodních bank a dalších finančních institucí. Vzniklo Mezinárodní centrum finančních služeb v Dublinu (1987) a je dnes základnou zpracování dat pro řadu významných bank a obchodníků s cennými papíry. 7 IDA - Industrial Development Autority vznikl v roce 1949 s cílem zprostředkovávat investice zahraničních subjektů (jakási obdoba našeho Czechinvestu). 30

34 4.1.1 Sazby důchodové daně V této souvislosti je zajímavé prohlédnout si sazby důchodové daně, a to osobní důchodové daně korporátní důchodové daně a vývoj těchto sazeb v čase. Pro mé účely bude klíčová zejména korporátní důchodová daň (jinými slovy daň z příjmu právnických osob) a její nižší takzvaná preferenční sazba. Existence diferencovaného přístupu ke zdanění jednotlivých složek ekonomické aktivity protěžovala určitá odvětví, přičemž tato preferenční sazba daně platila i pro zahraniční právnické osoby. 8 graf 9 Vývoj sazeb daně z příjmu právnických osob v Irsku vývoj sazby korporátní daně v jednotnou sazbu 12,5% v % standardní sazba preferenční sazba Příznivější 10% sazba daně z celkového zisku se od 90.let vztahovala i na : podniky zpracovatelského průmyslu sektor telekomunikací finančnictví aniž by tyto podniky musely své výrobky a služby vyvážet do zahraničí. Na ostatní obchodní odvětví se vztahovala standardní sazba a na neobchodní odvětví sazba 25%. Neobchodními odvětvími se v tomto případě rozumí zejména pasivní příjmy, příjmy typu pozemková renta a příjmy získané těžbou nerostných surovin a minerálních olejů. Díky těmto nerovným podmínkám čelili vládní představitelé kritice ze strany evropských orgánů. Evropská komise preferenční sazbu považovala za daňový dumping a požádala o vyrovnání sazeb na jednotnou úroveň pro všechna odvětví. 8 citace Bakalářská práce Daňová konkurence v EU příklad Irska 2005, Helena Pajskrová, FI71 31