II/III Japonsko přichází s novým ekonomickým plánem Velice mě těší vydání tohoto speciálu E15 věnujícího se českojaponským obchodním vztahům, protože zvolení právě takového tématu je známkou stoupajícího zájmu o Japonsko v České republice. Pokud bych měl na úvod stručně popsat současný stav japonského hospodářství, aktuálně se uplatňují ekonomická opatření nazývaná Abenomics, se kterými po svém nástupu do funkce koncem loňského prosince započal japonský premiér Šinzo Abe, a které mají za cíl Japonsko vyvést z dlouhotrvající deflace doprovázené silným jenem a obnovit jeho ekonomiku. Tato nová hospodářská politika přitahuje mezinárodní pozornost. Abenomics usiluje především o vývoj a implementaci trojstranné strategie, která se skládá z agresivní měnové politiky, flexibilní fiskální politiky a růstové strategie podporující investice soukromého sektoru. Současnou realizací těchto tří opatření se snažíme o zvrácení dlouhodobého trendu klesající ekonomiky a nastartování udržitelného hospodářského růstu s větší zaměstnaností a vyššími příjmy. Jako první krok této strategie jsme letos v lednu adoptovali Nouzová ekonomická opatření pro revitalizaci japonského hospodářství. V tomto rámci se budeme soustředit na veřejné stavby kvůli urychlení rekonstrukce po zemětřesení a zesílení státní infrastruktury, která by měla přispět k lepší prevenci katastrof a zmírňování jejich následků. Dále přijmeme opatření, která povedou k setrvalému růstu díky podpoře investic do podnikání a inovací a rozvoji lidských zdrojů. Očekáváme, že tato nouzová opatření by mohla zvýšit reálný HDP asi o dvě procenta. Dále bych se rád na chvíli zastavil u česko-japonských vztahů. Diplomatické vztahy mezi Japonskem a tehdejším Československem započaly v roce 1919. Po dočasném přerušení během druhé světové války od roku 1939 byly diplomatické vztahy znovunavázány v roce 1957. Poté, co v roce 1993 vyhlásila Česká republika svou nezávislost, bylo Japonsko jednou z prvních zemí, která přivítala tento nový stát a uznala jeho nezávislost. Obě země pak v roce 1997 oslavily 40. výročí obnovení bilaterálních vztahů. Vzájemné vztahy mezi Japonskem a Českou republikou i Československem byly tradičně velmi dobré, ačkoliv rozdílné politické a ekonomické systémy dříve nedovolovaly jejich aktivnější rozvoj. Do roku 1989 byly česko-japonské vztahy omezeny na spolupráci v oblasti akademické, vědecké, kulturní a umělecké. Po sametové revoluci se tento vztah dále prohluboval a došlo například k rozšíření působnosti mezi širší veřejnost. To je vidět nejlépe v oblasti kulturní činnosti, kde jsou nyní velice aktivní soukromé organizace jako Česko-japonská společnost v ČR nebo Společnost japonsko-českého přátelství v Japonsku, které přispívají k vzájemnému porozumění obou národů. Další rozvíjející se oblastí je cestovní ruch, kde počet japonských návštěvníků v Česku nyní stoupl až na 120 tisíc ročně. Rapidní rozvoj zaznamenaly i ekonomické vztahy mezi Japonskem a Českou republikou. Přímé investice z Japonska dosáhy k říjnu loňského roku 3,1 miliardy dolarů, což je druhá největší částka po německých investicích. V současnosti působí v České republice 236 japonských podniků a společností včetně 98 japonských výrobců. Tyto výrobní závody jsou rozmístěny po celém území České republiky a jsou významným ekonomickým přínosem pro daný region. Počet Japonců žijících v České republice sice není nijak vysoký, jedná se přibližně o 1500 osob, ale celkový počet pracovních míst, která zde vytváří japonské společnosti, dosáhl čísla 46 tisíc. Pokud budeme hodnotit poměr Japonců zde žijících a jimi vytvořené investice a pracovní místa v porovnání s jinými státnímí příslušníky žijícími v České republice, Japonsko je v tomto ohledu na prvním místě. V současné době sice mnoho nových japonských firem do Česka bohužel nepřichází, ale továrny, které zde již fungují, se usilovně snaží, aby se v daných regionech staly dobře zavedenými podniky. Jejich aktivity a vztahy s místní komunitou pak nezůstávají jen na úrovni ekonomické, ale jsou rozvíjeny i v kulturní a sociální oblasti. Je důležité, že díky tomu se prohlubuje vzájemné porozumění mezi oběma tak kulturně a historicky odlišnými zeměmi a dochází k poznání, že existují hodnoty, které můžeme sdílet. Věřím, že činnost japonských firem v České republice se bude i nadále rozvíjet a že bude přispívat k posílení přátelských vztahů mezi Českem a Japonskem a pomůže budovat vzájemnou důvěru. Tošio Kunikata velvyslanec Japonska v ČR inzerce A130004807 Společnost Toshiba doporučuje systém Windows 8. SPOLEHNĚTE SE NA JAPONSKOU KVALITU Toshiba Portégé Z930 Ultrabook TM. Inspired by Intel. Procesor Intel Core i7 Nejlehčí ultrabook na trhu 1,12 kg Výdrž na baterii až 8 hodin Podsvícená klávesnice Vysoká odolnost Matný displej 3letá záruka Záruka bez hranic www.toshiba-czech.com Ultrabook je ochrannou známkou společnosti Intel v USA a/nebo v dalších zemích. Intel, the Intel Logo, Intel Inside, Intel Core, and Core Inside are trademarks of Intel Corporation in the U.S. and/or other countries.
IV/V V Japonsku česká klasika pořád zabírá Vázy speciálně vyvážené pro případ zemětřesení nebo židle zmenšené pro menší tělesnou výšku Japonců. I takové zboží zahrnuje český vývoz na Japonské souostroví. Japonci jsou ochotni zaplatit vyšší cenu, ale požadují nekompromisní kvalitu. Mohlo by se zdát, že japonská ekonomika nemá v posledních dvou letech na sakurách ustláno. V roce 2011 zasáhlo souostroví zdrcující zemětřesení. Následná vlna tsunami navíc zdevastovala mimo jiné i elektrárnu Fukušima a nahlodala tak důvěru v jadernou energetiku, která dosud celé japonské výrobní soukolí poháněla. Aby toho nebylo málo, kdysi neotřesitelné hospodářské dominanci Japonců na Dálném Východě stále víc konkurují sousední Číňané a Jihokorejci. Nový japonský premiér Šinzo Abe ale letos zavelel k oživení ekonomiky prostřednictvím vládní strategie nazvané příznačně Abenomics. Ta má mimo jiné pomoct potlačit v Japonsku deflaci a vyprovokovat nové soukromé investice. Zároveň i vláda sama hodlá napumpovat do ekonomiky miliardy jenů prostřednictvím velkorysých veřejných zakázek. Pivo Asahi z českého chmelu Budiž to další pozvánkou i pro české exportéry. Země vycházejícího slunce je zatím 18. největším obchodním partnerem České republiky. Ze zhruba 70 miliard korun, což je přibližný roční objem vzájemného obchodu, ale zatím stále čtyři pětiny zajišťuje dovoz z Japonska do Česka. Jde především o dodávky komponentů či strojů do továren, které v České republice provozují japonští investoři. Tou dobrou zprávou je, že český vývoz do Japonska má rostoucí tendenci a jen v loňské sezóně vzrostl meziročně o 35 procent. Co na souostroví české firmy nabízejí? Japonsko má dlouhodobě naprostý nedostatek surovin pro svůj vyspělý průmysl, takže nepřekvapí, že vývozu vévodí kovy. Hned druhou skupinou zboží jsou ale hračky a sportovní vybavení. Na japonském trhu je dlouhodobě úspěšná například společnost Moravská ústředna Brno, která vyrábí plyšové večerníčkové figurky, jako je i v Japonsku superpopulární Krteček. Ostatně Japonsko je právě tou zemí, kde se i dalším českým klasikám stále daří ať už jde o sklo, pivo nebo dřevěný nábytek. Na ostrovech se prodává s úspěchem pivo od Budějovického Budvaru Japonsko Rozloha: 378 tisíc km 2 Počet obyvatel: 128 milionů Hlavní město: Tokio Měna: japonský jen (JPY) je asi 0,2 kč i Plzeňského Prazdroje. Co je ale zajímavé, i tamější nejprodávanější piva Sapporo či Asahi se vyrábějí z českého chmele. Menší sklenice pro japonské ruce České sklo už od roku 1972 vyváží do Japonska jako výhradní distributor společnost Meiwa. U skla se názorně projevuje typický profil japonského spotřebitele. Žádá luxus, je za něj připraven zaplatit adekvátní cenu, ale netoleruje sebemenší vady. Čeští skláři proto uvádějí, že mnohdy musejí nahradit dodávku i při zcela nepatrném kazu na výrobku. Japonci mají zároveň oproti jiným spotřebitelům specifické požadavky. Jsou nároční na obaly, často žádají exkluzivní dřevěné krabičky. Vázy a dekorační sklo musí mít stabilitu pro případ zemětřesení. Nápojové sklo bývá uzpůsobeno pro menší ruce Japonců. S podobným požadavkem se setkává také česká nábytkářská firma Ton, která do Japonska dodává klasické židle z ohýbaného dřeva neboli Thonetky. Zatímco na evropském trhu se prodává tato židle se sedadlem ve výšce 46 centimetrů, na japonský trh firma dodává až o čtyři centimetry nižší Thonetky. Odbyt tradiční české produkce jako je sklo nebo nábytek ale už i v Japonsku sráží dolů jak ekonomická recese, tak konkurence levných čínských výrobků, které to mají na japonský trh přece jenom blíž. Česká vláda se proto snaží nasměrovat do Japonska i české výrobce moderních produktů s vysokou přidanou hodnotou, které by měly český export táhnout v budoucnosti. V Japonsku se v tomto směru například už prosazuje liberecká společnost Elmarco, která vyvíjí špičkovou technologii na výrobu nanovláken. V oblasti softwaru zase zabodovala třeba brněnská společnost Zoner se svým programem na zpracování fotografií. Japonci milují fotografování a Zoneru se povedlo oslovit nejen řadové spotřebitele, ale prodala víc než tisíc licencí dokonce i japonské policii. Na souostroví se v neposlední řadě zkoušejí prosadit pochopitelně i české strojírenské firmy, byť narážejí na silnou lokální konkurenci. Japonsko je prostě tvrdý, leč solventní trh, který se zatím rozhodně nechystá vzdát mezi asijskými ekonomikami svého výsadního postavení. >Tomáš Stingl inzerce A130004797
VI/VII Kanban či górika? Japonská cesta k efektivitě Japonské firmy patří k nejvýznamějším investorům v České republice. Přinášejí sem i svůj tradiční přístup k práci či zaměstnancům. Je to například takzvaná górika, která vede k zefektivnění výrobních linek. Také je kladen důraz na vzdělávání zaměstnanců a dobré vztahy s místem, kde japonské firmy působí. V současné době v České republice aktivně působí 236 japonských firem. Pozoruhodné je, že se nejedná pouze o obchodní firmy nebo poskytovatele služeb, ale patří mezi ně i řada firem z průmyslového sektoru, které v České republice přímo vyrábí. Japonský hrubý domácí produkt je asi ze čtvrtiny tvořen zahraničním obchodem, ale v zemích, kam Japonsko exportuje, nelze přehlédnout význam výroby přímo na místě a fakt, že japonské firmy budují mnoho výrobních závodů i v Evropě. Česká republika je právě jednou ze zemí, kde se japonskému průmyslu daří a kde nyní výrobní činnost provozuje 95 japonských společností. Rozvoj průmyslové výroby a zakládání nových výrobních závodů je spojeno s masivními investicemi a náborem pracovníků, a následný ekonomický efekt se projeví nejen v místě konkrétní továrny, ale v České republice celkově. Auta, televize i klimatizace Nejrozšířenějším odvětvím, ve kterém zde japonské strojírenské firmy podnikají, je automobilová výroba. Na prvním místě musíme samozřejmě uvést kolínskou automobilku TPCA jako finálního výrobce automobilů, ale stejně tak je třeba zmínit, že v návaznosti na tuto továrnu v České republice působí velký počet japonských dodavatelů součástek pro automobilový průmysl. Rozvíjí se tak obchodní vztahy nejen mezi těmito japonskými dodavateli a japonskou automobilkou, ale i s řadou dalších firem automobilového průmyslu v rámci celé Evropy. Co se týče velkých japonských společností v ostatních průmyslových odvětvích, v České republice jsou to hlavně výrobci elektroniky, kde největší podíl má výroba plochých televizorů a klimatizací. Pokud budeme jmenovat nejznámější konkrétní firmy, jedná se především o Panasonic s výrobou LED displejů a plazmových televizních obrazovek, a společnost Daikin, která se soustředí na klimatizační zařízení. Vedle výše uvedených největších společností zde ale působí velice rozmanitá řada dalších japonských výrobců v nejrůznějších odvětvích sahajících od chemického a textilního průmyslu přes výrobu solárních panelů a součástek pro jízdní kola až po sklářský průmysl a vývoj a výrobu léčiv. Navíc tři nebo čtyři takové japonské firmy patří mezi 20 největších exporterů v České republice, což znamená, že japonské firmy přispívají také k rozšíření českého vývozu. Zlatá éra přišla s novým tisíciletím Působení japonských firem v České republice začalo naplno až od roku 1990, kdy země po sametové revoluci nastoupila na cestu k demokracii. V devadesátých letech se jednalo především o společnosti ve sklářském, textilním a elektrotechnickém průmyslu, a v této počáteční fázi jejich počet nebyl tak velký. Mnohem více firem do České republiky pak přišlo až po roce 2000, kdy se na přední pozici prosadil automobilový průmysl. V této době bylo nejvýznamnější především období 2001 až 2007 v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Své aktivity zde tehdy začalo rozvíjet nejvíce japonských firem. Více než polovina z celkového počtu japonských společností, které zde působí dnes, přišla do České republiky právě v průběhu těchto šesti let. Investice těchto průmyslových výrobců pak přivedly další návazné investice jiných japonských firem působících v souvisejících oborech, mezi něž patřily například japonské obchodní společnosti, firmy zabývající se logistikou nebo bankovními službami a jiné. Počet japonských firem v Česku se tak zvýšil ještě výrazněji. Investory lákaly pobídky i poloha v srdci Evropy Po roce 2007 kvůli celosvětové ekonomické krizi už tolik nových japonských firem do České republiky nevstupovalo, ale v poslední době počet japonských společností, které zde plánují rozšířit své aktivity, opět roste. Lze říci, že původním motivem, proč si tolik japonských firem po sametové revoluci zvolilo právě Českou republiku, byl snadný přístup na evropské trhy vyplývající z její výhodné polohy v srdci střední Evropy, a díky tomu, že se jedná o zemi s dlouhou průmyslovou tradici, také možnost získat kvalitní pracovníky nepostradatelné pro výrobní průmysl. Vedle toho hrály významnou roli i investiční pobídky české vlády pro vstup zahraničních investorů, a také politická a sociální stabilita země. Z pohledu zahraničních společností je tak Česká republika vnímána jako stát vhodný pro další rozvoj jejich podnikatelských aktivit. Česká republika stejně jako Japonsko zaměřuje své úsilí na podporu obchodu a průmyslové výroby, sdílí společné základní hodnoty, a obě země se snaží o překonávání omezení v zahraničním obchodu a investování. Vzájemné ekonomické vztahy mezi Českou republikou a Japonskem se určitě mohou i do budoucna ještě slibně rozvíjet. Jak zefektivnit práci Na závěr bychom se rádi zmínili o některých typických postupech a trendech, které jsou s japonskou průmyslovou výrobou neoddělitelně spojené. První z nich je racionalizace výrobních linek (takzvaná górika). Ta spočívá v důsledné eliminaci všech zbytečných prostojů ve výrobnícm procesu, a má za cíl zvýšení produktivity a snížení podílu zmetkových kusů. Tento princip nemá význam pouze pro zlepšení konkurenceschopnosti dané firmy, ale konečným cílem je ještě větší spokojenost zákazníka, což je pro společnost hlavní priorita. Toto know-how vycházející z úsilí o zvýšení efektivity výroby je dnes rozšířené na celém světě a jedním známým příkladem je například metoda kanban používaná v závodech Toyota. Dalším charakteristickým prvkem, kterému je v japonských společnostech věnována obrovská pozornost, je důraz na kvalitní vzdělávání a výchovu pracovníků v rámci firmy. V japonském výrobním průmyslu jsou zaměstnanci vnímáni jako ta nejcennější hodnota, kterou firma má, a zvyšování schopností a motivace všech zaměstnanců bez ohledu na jejích pozice, je považováno za zásadní pro její úspěšný další rozvoj. Jako třetí příklad praxe, která je v japonských firmách tradičně zavedená, můžeme uvést podporu místní komunity tam, kde firma působí. Stejně jako mnoha českých společností po vzoru podnikatele Tomáše Bati přispívá k místnímu rozvoji, tak i japonské firmy kladou velký důraz na společenskou odpovědnost (CSR) a nikdy nezapomínají na vděčnost vůči místu, kde působí. Nejlépe by to šlo asi vyjádřit slovy vážíme si toho, že můžeme provozovat svou činnost právě zde. Každý podnik usiluje Foto profimedia.cz Obchod ČR s Japonskem (v miliardách dolarů) vývoz dovoz 2008 0,5 4,7 2009 0,4 3,3 2010 2011 0,5 0,6 3 3,1 2012 0,7 2,9 Na maximum. Japonci jsou pověstní svými metodami, které zrychlují výrobu na linkách. Pramen ČSÚ o to, aby byl vítaným a platným subjektem v daném místě. Také podniky v České republice, která má stejně jako Japonsko dlouhou průmyslovou tradici, si mohou vzít inspiraci z těchto charakteristik japonských firem a takto získané zkušenosti jim pomohou zvýšit konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí. Je zde potenciál pro další rozšiřování ekonomické spolupráce mezi českými a japonskými firmami. Ten by se však neměl soustředit pouze na zvyšování objemu zahraničního obchodu či investic, ale měl by se zaměřovat i na kvalitu, především v oblasti firemní kultury nebo know-how v oblasti řízení. Eisuke Araki Japonský obchodní rada v ČR
Centrum KraKov Jedinečné místo pro váš obchod! Otevíráme již na podzim 2013 n nové obchodní centrum v Praze 8 n 100 obchodních jednotek n 14 000 m 2 pronajímatelných ploch n spádová oblast se 70 000 obyvateli www.centrumkrakov.cz Financuje: