V ý r oční zpráva. Praha 2009. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog



Podobné dokumenty
Výroč ní zpráva. Praha 2008

Výročnízpráva. Incidence,prevalence,zdravotnídopady atrendyléčenýchuživatelůdrog vprazevroce2014. HygienickástanicehlavníhoměstaPrahy

V ý r oční zpráva ČR Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog. H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m.

V ý r o č n í z p r á v a ČR 2011

V ý r oční zpráva ČR Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog. H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m.

Incidence a prevalence léčených uživatelů drog a akutní předávkování a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím drogy

Výroční zpráva Incidence a prevalence léčených uživatelů drog rok 2011

Výroč ní zpráva ČR 2012

Drogový informační systém Středočeský kraj

Výročnízpráva. Incidence,prevalence,zdravotnídopady atrendyléčenýchuživatelůdrog včeskérepublicevroce2013

Drogový informační systém v ČR

Výroční zpráva za rok 2013 Středočeský kraj Incidence a prevalence léčených uživatelů drog

Výroční zpráva za rok 2012 Středočeský kraj Incidence a prevalence léčených uživatelů drog

Drogový informační systém Středočeský kraj

Výroční zpráva Incidence a prevalence léčených uživatelů drog rok 2010

Drogová epidemiologie (problémoví uživatelé drog) v Karlovarském kraji. I. Zdroje informací

REGISTR UŽIVATELŮ DROG ŽADATELŮ O LÉČBU

Výroní zpráva R 2006

Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky hlavního města Prahy za rok 2011

Tomáš Zábranský. Drogová epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Analýza problémových uživatelů drog ve Zlínském kraji v roce 2010

Incidence léčených uživatelů drog (Praha - 1. pololetí 2012) a prevalence léčených uživatelů drog (Praha, )

Aktuální trendy v užívání drog v ČR. Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková

Analýza problémových uživatelů drog ve Zlínském kraji v roce 2008

OBSAH Seznam tabulek... 3 Seznam obrázků Drogový informační systém (DIS) Incidence žadatelů o léčbu - uživatelů drog v MS

DROGOVÁ EPIDEMIOLOGIE

INFORMAČNÍ MAPA EPIDEMIOLOGICKÝCH

Epidemiologie užívání drog v ČR. Kateřina Škařupová, NMS

Epidemiologická situace v užívání drog a jeho následcích v ČR. Vlastimil Nečas, NMS

DROGOVÁ EPIDEMIOLOGIE

Užívání drog v ČR v r. 2011

uživatelu MUDr. Lidmila Hamplová stavu příprava prava prezentace: IT oddělen lení KHS

Výroční zpráva drogové epidemiologie za rok 2006

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Uživatelé drog v ambulantních zdravotnických zařízeních v Jihočeském kraji pohledem oficiálních statistik

DROGOVÁ EPIDEMIOLOGIE

Možnosti sb ru dat o uživatelích drog. MUDr. B la Studni ková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracovišt drogové epidemiologie

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2014 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Informace o sběru dat o léčených uživatelích alkoholu

Centrum sociálních služeb Děčín, p.o.

Souhrn. Zpráva ESPAD za rok 2007 Užívání návykových látek mezi studenty v 35 evropských

The treatment of drug users in the Czech Republic in 2018

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY KRAJE VYSOČINA NA OBDOBÍ

Z Á V Ě R E Č N Á Z P R Á V A o realizaci protidrogové politiky v Jablonci nad Nisou v roce 2006

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského

The treatment of drug users in the Czech Republic in 2017

ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZE ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ

Využívání léčby pro uživatele drog včr v l

Národní registr léčby uživatelů drog

Úloha hygienické služby v drogové epidemiologii - historie a drogový informaní systém (DIS)

Výroční zpráva 2005: stav drogové problematiky v Evropě. MUDr. Viktor Mravčík, Praha, , 10:00

The treatment of drug users in the Czech Republic in 2016

Koncepce protidrogové politiky ve Zlínském kraji na léta

Hodnocení kvality sbíraných dat. obsah 1 ÚVOD

Shrnutí roku 2011 v bílinském terénu (Bílina)

Výroční zpráva. Zdravotní následky uživatelů drog v hl. m. Praze v roce 2017

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání

Léčba uživatelů drog v ČR v roce The treatment of drug users in the Czech Republic in 2015

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza drogové scény v Ostravě

Situace ve věcech drog v České republice v roce Souhrn výroční zprávy. obsah

Hlášení uživatelů drog žadatelů o léčbu. Metodická instrukce k vyplňování formuláře Registr uživatelů drog - žadatelů o léčbu

Výroční zpráva. Zdravotní následky u uživatelů drog v hl. m. Praze v roce 2015

Studentské a jiné odborné a vûdecké práce

Výroční zpráva. Zdravotní následky u uživatelů drog v Česku v roce 2015


DROGOVÁ EPIDEMIOLOGIE

Drogová situace v ČR v r Mgr. Jindřich Vobořil, PgDip. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Obyvatelstvo a bydlení

a služeb určených jejich uživatelům na území bývalého okresu Nový Jičín: Školní dotazníková studie ESPAD

Situace ve věcech drog v České republice v roce 2006 Souhrn výroční zprávy

Adiktologické ambulance (nelékařské) v síti služeb Jihočeského kraje MAREK NERUD

Informace o sběru dat o léčených uživatelích alkoholu

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky v ambulantních zařízeních ČR v roce 2009

Jaromír Běláček, Ivana Kuklová, Petr Velčevský, Ondřej Pecha, Marek Novák

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech

2. Kvalita lidských zdrojů

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ

Kam jsme zatím došli a kam směřujeme

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ

Situace ve věcech drog v České republice v roce Souhrn výroční zprávy. obsah

Orientační průzkum drogové problematiky na základních školách okresu Příbram 2001/2002. Vypracovala: Bc. Petra Belková

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

3. Vlastnická struktura domů a právní důvody užívání bytů

Statutární město Ostrava Magistrát Odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Monitorování bezdomovců Ostrava 2007

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2012

AKČNÍ PLÁN REALIZACE NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY na období 2005 až 2006

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2005

Situace ve věcech drog v České republice v roce Souhrn výroční zprávy. obsah. n Přetrvává relativně nízký počet smrtelných předávkování drogami,

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

AKTUÁLNÍ TRENDY DROGOVÉ TRESTNÉ ČINNOSTI v ČR

Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje

Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky hlavního města Prahy za rok 2010

Dotazník k žádosti o léčbu v TK

Evropská zpráva o drogách

SIALON Evropská studie epidemií HIV a syfilis v komunitě MSM v zemích střední a jižní Evropy. MUDr. Džamila Stehlíková Jiří Stupka, DiS.

Transkript:

H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m. Prahy referát drogové epidemiologie V ý r oční zpráva Praha 2009 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog PRAHA březen 2010

referát drogové epidemiologie Hygienická stanice hl. m. Prahy: MUDr. Běla Studničková Mgr. Barbora Petrášová Rytířská 12 110 01 Praha 1 tel.: 296 336 714, 296 336 736 e-mail: drogy@hygpraha.cz ISBN 978-80-254-6751-0

OBSAH OBSAH...1 ZDROJE INFORMACÍ, DEFINICE A METODIKA...7 INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG...12 SOCIOEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY...12 ROČNÍ INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG A KATEGORIZACE DROG...14 REGIONÁLNÍ DISTRIBUCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG...16 VĚKOVÁ DISTRIBUCE...18 ZPŮSOB APLIKACE DROG A FREKVENCE JEJICH UŽÍVÁNÍ...20 KOMBINACE DROG...22 Tabulky a grafy..21 INCIDENCE A PREVALENCE PROBLÉMOVÝCH UŽIVATELŮ DROG...63 Tabulky a grafy..65 ODHAD PREVALENCE VŠECH PROBLÉMOVÝCH UŽIVATELŮ DROG V ČR...70 VIROVÉ HEPATITIDY A, B, C...76 VIROVÁ HEPATITIDA A...76 VIROVÁ HEPATITIDA B...76 VIROVÁ HEPATITIDA C...77 Tabulky a grafy. 79 HIV/AIDS U INJEKČNÍCH NARKOMANŮ...95 Tabulky...96 INFORMACE O VÝMĚNNÉM PROGRAMU STŘÍKAČEK A JEHEL ZA ROK 2009...99 Tabulky... 101 PŘEDÁVKOVÁNÍ A ZDRAVOTNÍ KOMPLIKACE V SOUVISLOSTI S UŽITÍM DROGY (VČETNĚ NÁSLEDNÝCH ÚMRTÍ)...103 PLNĚNÍ SUBSTITUČNÍCH PROGRAMŮ V ROCE 2009...104 TRENDY INCIDENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ZA OBDOBÍ 1995 2009 A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ZA OBDOBÍ 2002-2009...105 Tabulky a grafy.. 111 ZÁVĚRY DIS 2009...125 Příloha: Databáze léčebných kontaktních center v Praze k 31.12.2009 1

Seznam tabulek: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog Tab. č. 1. Léčebně/kontaktní centra podle typu 23 Tab. č. 2. Rozdělení L/K center podle typu zařízení, stav k 31. 12. 2009...24 Tab. č. 3. Léčebná / kontaktní centra...25 Tab. č. 4. Okolnosti návštěvy L/K centra...26 Tab. č. 5. S kým klient žije...27 Tab. č. 6. Charakter bydlení klientů...26 Tab. č. 7. Národnost uživatelů drog žádajících o léčbu...29 Tab. č. 8. Charakter zaměstnání klientů...30 Tab. č. 9. Nejvyšší dokončené vzdělání klientů...31 Tab. č. 10. Incidence, prevalence a specifická věková incidence a prevalence na 100 000 obyvatel v ČR a jednotlivých krajích...32 Tab. č. 11. Základní droga podle pohlaví - skupiny drog...33 Tab. č. 12. Věkové skupiny uživatelů drog - žadatelů o léčbu podle pohlaví...34 Tab. č. 13. Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin...35 Tab. č. 14. Věková distribuce uživatelů drog - žadatelů o léčbu incidence v roce 2009...36 Tab. č. 15. Věková distribuce uživatelů drog - žadatelů o léčbu prevalence v roce 2009...37 Tab. č. 16. Průměrný věk uživatelů drog - žadatelů o léčbu podle skupin základní drogy a pohlaví.38 Tab. č. 17. Věk prvního užití základní drogy podle základní drogy a věkových skupin...39 Tab. č. 18. Způsob aplikace základní drogy - celkem...40 Tab. č. 19. Injekční uživatelé drog podle věku ze všech uživatelů drog - žadatelů o léčbu a nově zachycených (FTD)...41 Tab. č. 20. Injekční uživatelé drog podle věku ze všech uživatelů drog - žadatelů o léčbu a nově zachycených (FTD)...42 Tab. č. 21. Injekční aplikace jakékoliv drogy v současnosti / kdykoliv dříve podle pohlaví..43 Tab. č. 22. Injekční aplikace jakékoliv drogy všemi klienty v současnosti / kdykoliv dříve - podle základní drogy...43 Tab. č. 23. Věk prvního injekčního užití drogy...44 Tab. č. 24. Frekvence užití základní drogy...45 Tab. č. 25. Drogy užívané v kombinaci se základní drogou...46 Tab. č. 26. Pořadí oblíbenosti / dostupnosti drog v procentech...47 2

Incidence a prevalence problémových uživatelů drog Tab. č. 27. Problémoví uživatelé drog podle pohlaví...65 Tab. č. 28. Problémoví uživatelé drog podle způsobu aplikace...65 Tab. č. 29. Problémoví uživatelé drog podle pohlaví a věkových skupin...66 Tab. č. 30. Incidence, prevalence a specifická věková incidence a prevalence na 100 000 obyvatel v ČR a podle krajů...67 Odhad roční prevalence problémových uživatelů drog Tab. č. 31. Odhad prevalence všech problémových uživatelů drog - opiátů, amfetaminů a injekčních...74 Tab. č. 32. Odhad prevalence všech problémových uživatelů opiátů, amfetamínů a dalších injekčních uživatelů drog podle pohlaví...75 Virové hepatitidy A, B, C Tab. č. 33. Virová hepatitida typu A...79 Tab. č. 34. Akutní virová hepatitida typu B...80 Tab. č. 35. Chronická virová hepatitida typu B...81 Tab. č. 36. Akutní virová hepatitida typu C...82 Tab. č. 37. Chronická virová hepatitida typu C...83 Tab. č. 38. Virová hepatitida typu A podle krajů...84 Tab. č. 39. Akutní virová hepatitida typu B podle krajů...85 Tab. č. 40. Chronická virová hepatitida typu B podle krajů...86 Tab. č. 41. Akutní virová hepatitida typu C podle krajů...87 Tab. č. 42. Chronická virová hepatitida typu C podle krajů...88 Tab. č. 43. Vyšetření markerů virových hepatitid A, B, C u nově evidovaných injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu v roce 2009...89 Tab. č. 44. Vyšetření markerů virových hepatitid A, B, C u všech injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu v roce 2009...90 HIV / AIDS u injekčních narkomanů Tab. č. 45. Hlášené případy HIV pozitivní a případy AIDS ČR...96 Tab. č. 46. Vyšetření HIV u nově zachycených injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu..... 97 Tab. č. 47. Vyšetření HIV u všech injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu...98 3

Výměnný program stříkaček a jehel Tab. č. 48. Výměnný program stříkaček a jehel podle krajů. 102 Trendy incidence léčených uživatelů drog v letech 1995-2009 a prevalence léčených uživatelů drog za období 2002-2009 Tab. č. 49. Incidence - Základní data 1995-2009 (1. část) 111 Tab. č. 50. Incidence - Základní data 1995-2009 (2. část) 112 Tab. č. 51. Prevalence - Základní data 2002-2009 113 Tab. č. 52. Virová hepatitida typu A, B, C - Podíl osob s rizikovým chováním podle věkových skupin (v % ve věkové skupině) - srovnání let 2004-2009...114 Tab. č. 53. Výskyt virové hepatitidy typu A, B a C a podíl injekčních narkomanů - srovnání let 2004 2009...115 4

Seznam grafů: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog graf č. 1: Léčebně/kontaktní centra podle typu zařízení graf č. 2: Klienti podle typu zařízení graf č. 3: Zaměstnání nově evidovaných a všech léčených uživatelů drog v Praze a ČR graf č. 4: Skupiny základních drog proporcionální zastoupení v Praze a v ČR graf č. 5: Skupiny základní drogy podle krajů nově evidovaní klienti graf č. 6: Skupiny základní drogy podle krajů všichni klienti graf č. 7: Léčení uživatelé drog podle věku v Praze a v ČR graf č. 8: Průměrný věk uživatelů vybraných drog podle pohlaví graf č. 9: Věk prvního užití základní drogy nově evidovanými klienty podle věkových skupin graf č. 10: Věk prvního užití základní drogy všemi klienty podle věkových skupin graf č. 11: Způsob aplikace základní drogy v Praze a v ČR graf č. 12: Podíl injekčních uživatelů drog ve věkových skupinách graf č. 13: Frekvence užívání základní drogy v Praze a v ČR graf č. 14: Drogy užívané novými klienty jako základní a sekundární graf č. 15: Drogy užívané všemi klienty jako základní a sekundární Incidence a prevalence problémových uživatelů drog graf č. 16: Problémoví a všichni léčení uživatelé drog podle skupin základní drogy graf č. 17: Problémoví a všichni léčení uživatelé drog podle věkových skupin Virové hepatitidy A, B, C graf č. 18: Virová hepatitida A,B, C podle věkových skupin graf č. 19: Virová hepatitida A,B, C podíl osob s rizikovým chováním podle věku graf č. 20: Podíl injekčních narkomanů na celkovém počtu hepatitid graf č. 21: Poměr injekčních narkomanů z celkového počtu hlášených virových hepatitid A, B, C Trendy incidence léčených uživatelů drog za období 1995-2009 graf č. 22: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog v Praze na 100 000 obyvatel graf č. 23: Podíl žen mezi nově evidovanými a všemi léčenými uživateli drog graf č. 24: Noví a všichni léčení uživatelé heroinu a pervitinu graf č. 25: Podíl léčených uživatelů drog ve věku do 19 let 5

graf č. 26: Průměrný věk uživatelů heroinu, pervitinu a kanabinoidů graf č. 27: Podíl injekčních uživatelů drog z nových a všech léčených uživatelů drog graf č. 28: Podíl injekčních uživatelů mezi všemi a novými uživateli heroinu a pervitinu graf č. 29: Trend počtu léčených uživatelů kokainu graf č. 30: Trend počtu a podílu léčených uživatelů Subutexu 6

ZDROJE INFORMACÍ, DEFINICE A METODIKA Hygienická služba shromažďuje od 1.1.1995 informace o prvně léčených uživatelích drog, kteří žádali o léčebnou, poradenskou či sociální službu v některém z tzv. léčebně/ kontaktních center, což jsou zdravotnická i nezdravotnická zařízení, poskytující tyto služby (dále L/K centra). Od 1.1.2002 byl tento Drogový informační systém (DIS) provozovaný Hygienickou službou rozšířen o informace o klientech, kteří jsou v L/K centrech v dlouhodobém či opakovaném léčení. Získaná data jsou shromažďována čtvrtletně prostřednictvím pracovišť drogové epidemiologie KHS v centrálním pracovišti drogové epidemiologie Hygienické stanice hl. m. Prahy, které současně zajišťuje sběr a sumarizaci dat z hl. m. Prahy. Rutinní sběr dat o léčených uživatelích drog je prováděn s využitím formuláře doporučeného Evropským monitorovacím centrem pro drogy a užívání drog (EMCDDA) pro drogový informační systém v Evropě. Získaná data jsou každé čtvrtletí kontrolována a jsou vyřazovány opakující se záznamy o stejném klientovi tak, aby byl každý klient vykázán pouze jednou v příslušném kalendářním roce. Ostatní záznamy o témže klientovi jsou ponechávány v databázi jako změnová hlášení dokumentující drogovou kariéru daného klienta. Přetrvávajícím nedostatkem z většiny hlásících L/K center je poměrně vysoké procento nevyplněných některých dat, případně volba odpovědi neznámo. To snižuje kvalitu dat a jejich vyhodnocení, zejména chybí konkrétní data u uživatelů heroinu a pervitinu. Pro názornost uvádíme počet a podíl odpovědí neznámo a nevyplněných (u vyšetření na infekční nemoci nejsou započteny pouze záznamy klientů, kteří uvedli, že nikdy neužívali drogu injekčně): proměnná počet hlášení procento proměnná počet hlášení procento věk 17 1,0 základní droga 21 1,2 pohlaví 16 0,9 kým doporučen 244 14,3 s kým žije 398 23,4 způsob aplikace základní drogy frekvence užití základní drogy věk prvního užití základní drogy 7 90 5,3 356 20,9 373 21,9 charakter bydlení 408 24,0 vyšetření na HIV 735 43,2 národnost 194 11,4 vyšetření na VHA 634 37,2 charakter zaměstnání 400 23,5 vyšetření na VHB 621 36,5 dokončené vzdělání 471 27,7 vyšetření na VHC 612 35,9

Užité definice : Incidence léčených uživatelů drog v roce 2009 všichni nově evidovaní uživatelé drog žadatelé o první léčbu v životě (First Treatment Demand FTD) v průběhu roku 2009. Prevalence léčených uživatelů drog v roce 2009 všichni uživatelé drog žadatelé o léčbu, kteří v průběhu roku 2009 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení, která poskytují péči osobám užívajícím drogy. Problémové užívání drog injekční užívání jakékoliv drogy a/nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů a/nebo kokainu a/nebo drog amfetaminového typu. Incidence problémových uživatelů drog v roce 2009 všichni nově evidovaní problémoví uživatelé drog žadatelé o první léčbu v životě (FTD) v průběhu roku 2009. Prevalence problémových uživatelů drog v roce 2009 všichni problémoví uživatelé drog, kteří v průběhu roku 2009 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení, která poskytují péči osobám užívající drogy (L/K centrum). Jak v incidenci tak i v prevalenci je každý klient vykazován pouze jedenkrát, bez ohledu na počet jeho návštěv v příslušném zařízení či návštěvy ve více z těchto zařízení. Incidenci a prevalenci problémových uživatelů drog je ve výroční zprávě věnována samostatná kapitola. Léčebně kontaktní centrum (L/K) zdravotnické či nezdravotnické zařízení, poskytující léčebnou, poradenskou či sociální službu osobám užívajícím drogy. Tato L/K centra jsou ve smyslu doporučení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogově závislé (EMCDDA) rozlišena do 5 kategorií. Kategorii praktičtí lékaři v ČR nesledujeme. Kategorie vězeňská služba také není k dispozici, protože v rámci Vězeňské služby ČR evidence těchto osob probíhá odděleně - systém sběru dat o léčených uživatelích drog v rámci Vězeňského informačního systému (VIS) je kompatibilní s drogovým informačním systémem HS hl. m. Prahy, ale případné propojení dat bude teprve projednáno. Data o léčených uživatelích drog poskytují tedy tři typy L/K center. Typy L/K center: nízkoprahová zařízení (kód 1 ) ambulantní zařízení (kód 2 ) lůžková zařízení (kód 3 ) 8

Všechny následující informace (kromě akutních předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy a částečně i virových hepatitid) se týkají pouze těch uživatelů drog, kteří alespoň jedenkrát byli v roce 2009 v kontaktu s některým L/K centrem. Stávající DIS neumožňuje zachytit ani experimentující část populace, která ještě nemá zdravotní či jiné problémy motivující ji k návštěvě L/K centra, ani tzv. skrytou populaci uživatelů drog (prakticky problémové uživatele drog), kteří - alespoň zatím - jakoukoliv pomoc těchto L/K center odmítají. Informace o experimentující populaci je možno získat pomocí cílených dotazníkových studií většinou zaměřených na školní populaci (Mládež a drogy, ESPAD), některé i na celou populaci. Tyto informace nejsou součástí naší zprávy. Informace o tzv. skryté populaci problémových uživatelů drog vycházejí jednak z kvalifikovaných odhadů expertů, případně jsou odhady jejich prevalence uskutečňovány pomocí různých metod, lišících se dostupností a spolehlivostí užitých zdrojů dat. Odhad celkové prevalence všech problémových uživatelů drog vychází z hlášené prevalence léčených problémových uživatelů drog a tzv. in-treatment rate (ITR), což je procentuální vyjádření odhadu počtu problémových uživatelů drog léčených v L/K centrech k počtu všech problémových uživatelů drog. V této zprávě jsou uvedeny odhady prevalence uživatelů drog za rok 2009 za ČR a Prahu a jejich porovnání. Odhady pro jednotlivé kraje ČR nejsou prováděny v plném rozsahu, ale byl proveden odhad počtu injekčních uživatelů drog v jednotlivých krajích (tabulka č. 48). Informace o incidenci a prevalenci všech léčených uživatelů drog v Praze byly v roce 2009 získány z 25 L/K center z celkového počtu 31 L/K center pražské databáze (tabulka č. 1). Procento vykazujících LK center je 80,6 %. Oproti loňskému roku se podíl spolupracujících center, která vykázala léčeného uživatele drog, snížil zhruba o 10 %. V roce 2009 nebyli hlášeni všichni léčení uživatelé drog z PROGRESSIVE o. s. Bylo nahlášeno pouze 36 klientů z celkového počtu 228 osob pouze ti, kterým byl nově přidělován klientský kód. Celkem bylo v L/K centru léčeno 228 uživatelů drog, z toho 160 mužů a 68 žen. Průměrný věk klientů byl 29 let. Jako základní drogu uvedlo heroin 63 klientů, Subutex nelegálně 33 klientů, pervitin 91 klientů. Počet injekčních uživatelů drog nebyl uveden. Tato neúplná data vedou k podhodnocení odhadu počtu uživatelů jednotlivých drog a injekčních uživatelů drog v pražské populaci o několik set osob. 9

V databázi jsou nejčastěji zastoupena ambulantní zařízení, ať již zdravotnická či nezdravotnická. Celkem jich bylo koncem roku 2009 evidováno 14 (graf č.1). Na hlášené incidenci, resp. prevalenci se podílejí 29,5 %, resp. 34,7 %. Uživateli drog jsou v Praze nejčastěji navštěvována nízkoprahová zařízení, která se podílejí na 37 % z nově evidovaných klientů a 31,4 % ze všech klientů v roce 2009. Podíl léčených uživatelů drog v pražských lůžkových L/K centrech se snížil na 33,5 % (tj. o 4,1 %) z nových klientů a na 33,9 % (tj. o 4,8 %) ze všech léčených klientů v roce 2009 (graf č. 2). V tabulkách č. 2 a 3 je uvedena distribuce evidovaných L/K center v jednotlivých pražských obvodech a rozčlenění vykazujících L/K center podle jejich typu a srovnání se situací v ČR, kde je rozložení typů L/K center stejné. Evidence nových klientů víceméně dobře odráží skutečnou incidenci uživatelů drog, ale evidence všech léčených klientů již může být zkreslena - např. přijímáním klientů z jiných krajů, využíváním detoxifikačních lůžek apod., což zvyšuje počty všech léčených klientů. Zato v pražských datech chybí pražští uživatelé drog léčení a hlášení z ostatních krajů ČR. Databáze L/K center v Praze s počty nových i již dříve léčených uživatelů drog za rok 2009 je v příloze této zprávy. Informace o incidenci virových hepatitid A, B, C, jejichž výskyt má souvislost s rizikovým chováním, včetně injekčního užívání drog, jsou získávány prostřednictvím automatizovaného systému hlášení infekčních onemocnění EPIDAT. K dispozici jsou ještě údaje o výsledcích vyšetření laboratorních markerů virových hepatitid, které je v některých L/K centrech nabízeno injekčním uživatelům drog. Výroční zpráva je doplněna o dostupné informace o výměnném programu jehel a stříkaček, realizovaném prostřednictvím L/K center. Zdrojem informací o výskytu HIV/AIDS u injekčních uživatelů drog je Národní referenční laboratoř pro HIV /AIDS ve Státním zdravotním ústavu. Data jsou za celou ČR, pro jednotlivé kraje nebyla diferencována. 10

Sledování výskytu akutních předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy nebylo v Praze od 1.7.2008 prováděno systematicky. Obnovení sběru těchto dat se připravuje. Informace o substitučních programech pro uživatele drog v ČR byly získány z Ministerstva zdravotnictví ČR. Také tyto údaje jsou za celou ČR. Výroční zprávu uzavírá poslední kapitola, ve které jsou zachyceny trendy vybraných charakteristik nově evidovaných uživatelů drog v Praze v letech 1995 2009, všech léčených uživatelů drog v letech 2002-2009, druhů užívaných drog a výskytu virových hepatitid u osob s rizikovým chováním. 11

INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG Socioekonomické charakteristiky Formulář užívaný pro získání dat o léčených uživatelích drog klientech L/K center poskytuje informace o některých socioekonomických charakteristikách těchto osob. V tabulce č. 4 jsou uvedeny okolnosti, které uživatele drog přiměly k návštěvě L/K centra a žádosti o léčebnou, poradenskou či sociální službu. Téměř 52 % z léčených uživatelů drog přišlo do L/K center z vlastního rozhodnutí či pod vlivem rodinných příslušníků. Sociální služba, soudy či policie jsou jako iniciátoři návštěvy v L/K centru uváděny v 13 % mezi novými klienty, ve 11,3 % mezi všemi (v ČR pouze v 7,6 % mezi všemi a v 9,7 % mezi novými klienty). Přes 30 % léčených uživatelů drog žije s rodiči. Často klient udává, že žije pouze sám (13,8 % ze všech, 11,8 % z nových klientů v obou kategoriích je přítomen pokles oproti roku 2008 zhruba o 3,7 %, resp. 5,2 %). Závažné jsou informace o tom, že spolu s uživatelem drog žijí děti, ať již s partnerem či bez něj v 7,3 % případů, resp. v 5,0 % (tabulka č. 5). Tabulka č. 6 dokumentuje zhoršující se socioekonomickou situaci u osob dlouhodobě užívajících drogy. Přechodné bydliště, pobyt v nějakém zařízení či dokonce bezdomovectví udává 29,1 %, resp. 18,9 % z léčených uživatelů drog. Bezdomovců je ve skupině všech uživatelů drog 6,6 % a ve skupině nově evidovaných klientů 5,7 %. Těchto klientů je v Praze ve srovnání s ČR méně o 4,8 % jak mezi všemi léčenými klienty, tak mezi novými klienty. Ze zařízení, v nichž klienti bydlí, byly nejčastěji uváděny diagnostické a výchovné ústavy, terapeutické komunity, doléčovací centra, ubytovny a azylové domy. Mezi nově evidovanými uživateli drog bylo 22 osob (tj. 2,6 %) s jinou než českou národností, mezi všemi uživateli drog v roce 2009 pak 46 osob (tj. 2,7 %). Nejčastěji mezi všemi klienty byla kromě české uvedena národnost slovenská a ruská (tabulka č. 7). V ČR bylo mezi všemi uživateli drog 2,2 % klientů s jinou národností, 1,6 % pak mezi nově evidovanými. Důležitým zjištěním je i skutečnost, že mezi prvně léčenými uživateli drog v Praze bylo celkem 155 osob s bydlištěm v jiných krajích ČR, u 368 klientů nebylo bydliště uvedeno, i když lze předpokládat, že většina těchto klientů byla z Prahy. Naopak jsme ale 12

v datech incidence z ostatních krajů ČR zaznamenali 53 uživatelů drog, kteří se léčili mimo Prahu, i když mají v Praze své bydliště (z nich 33 užívalo pervitin, 10 heroin, 2 jiné opiáty a po 1 klientovi marihuanu, Subutex, kokain, efedrin a sedativa jako základní drogu). Tabulka č. 8 a graf č. 3 zachycují charakter zaměstnání léčených uživatelů drog. Pravidelné zaměstnání vykazuje pouze 88 uživatelů drog v incidenci (tj. 10,3 %), mezi všemi klienty je to 271 osob (tj. 15,9 %). Nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících bylo mezi žadateli o prvou léčbu 253 (tj. 29,6 % - pokles o 8,6 % oproti roku 2008), mezi všemi klienty 603 osob (tj. 35,5 % - pokles o 5,4 % oproti roku 2008). Na grafu je porovnání proporcí jednotlivých kategorií zaměstnání mezi novými a opakovaně léčenými klienty v Praze a v ČR. Z grafu je patrný o 17,8 %, resp. 17,4 % nižší podíl nezaměstnaných či příležitostně pracujících v Praze ve srovnání s ČR. Tabulka č. 9 podává přehled o vzdělání klientů. Pouze základní či dokonce nedokončené základní vzdělání uvedlo 39,5 % ze všech klientů a 41,8 % nových klientů, což jsou nižší podíly ve srovnání s ČR o 9,5 % mezi všemi léčenými uživateli drog, mezi nově evidovanými klienty o 7,5 %. Pokud pomineme kategorii vzdělání neznámé, druhou nejčastější kategorií jsou klienti se střední školou bez maturity. Vyšší či vysokoškolské vzdělání uvádí pouze zanedbatelný počet léčených uživatelů drog. Užívání drog je (stejně jako v ČR) nepřímo úměrné s výší dosaženého vzdělání. Vysoký podíl léčených uživatelů drog s pouze základním či nedokončeným základním vzděláním dává těmto osobám nepříznivou perspektivu pro pracovní uplatnění po ukončení léčby a prohlubuje tak již nepříznivou situaci na trhu práce. 13

Roční incidence a prevalence léčených uživatelů drog a kategorizace drog Celkový počet nově evidovaných klientů v L/K centrech za rok 2009 byl v Praze 854 osob (v roce 2008 782 osob), v ČR 4 318 osob (v roce 2008 to bylo 3 981 osob), tj. incidence v Praze byla 71,4 / 100 000 obyvatel, v ČR 41,8 / 100 000 obyvatel. Věkově specifická incidence ve skupině 15-39letých byla v Praze 774 osob, v ČR 4 041 osob, tj. 174 / 100 000 obyvatel, resp. 106,2 / 100 000 obyvatel této věkové skupiny (tabulka č. 10). Prevalence všech léčených uživatelů drog v roce 2009 byla v Praze 1 701 osob (o 32 více ve srovnání s rokem 2008), v ČR 8 763 osob (o 484 více než v roce 2008), tj. 142,2 / 100 000 obyvatel, resp. 84,9 / 100 000 obyvatel. Specifická prevalence ve věkové skupině 15 39 let byla v Praze 1 527 osob, v ČR 8 139 osob, tj. 343,4 / 100 000 obyvatel, resp. 213,9 / 100 000 obyvatel. Praha je v roce 2009 v incidenci i prevalenci léčených uživatelů drog na 1. místě ze všech krajů ČR. Počty nově evidovaných uživatelů drog a všech léčených uživatelů drog v roce 2009 podle základní drogy a pohlaví jsou uvedeny v tabulce č. 11, proporcionální zastoupení jednotlivých skupin drog a porovnání se situací v ČR je na grafu č. 4. Mezi nově evidovanými uživateli drog bylo 505 mužů, tj. 59,1 % (v ČR 67,1 %) a 342 žen, tj. 40 % (v ČR 32,6 %), u 7 osob nebylo pohlaví uvedeno. Mezi všemi léčenými klienty bylo 1 006 mužů, tj. 59,1 % (v ČR 67,5 %) a 679 žen, tj. 39,9 % (v ČR 32,3 %), u 16 osob nebylo pohlaví uvedeno. Podíl léčených žen uživatelek drog mezi nově evidovanými klienty je v Praze vyšší než v ČR o 7,4 % a mezi všemi klienty o 7,6 %. Ve srovnání s loňským rokem se tento rozdíl podílů mírně zmenšil. Nejčastěji zastoupenou skupinou základních drog mezi žadateli o prvou léčbu jsou stimulancia, celkem 441 osob, tj. 51,6 % (v ČR 61,2 %) ze všech nově evidovaných klientů. Ve srovnání s rokem 2008 počet uživatelů této skupiny drog klesl o 3 osoby, podíl klesl o 5,2 %. Samotný pervitin udává 440 osob, tj. 51,5 % - v roce 2008 to bylo 56,1 % (v ČR užívalo pervitin 60,8 % klientů). Druhou nejčastěji užívanou skupinou drog jsou v Praze - na rozdíl od ČR opiáty: celkem 243 osob, tj. 28,5 % (v ČR třetí s pouhými 14,7 %), z toho heroin uvedlo v Praze jako základní drogu 175 osob, tj. 20,5 % (v ČR jen 11,1 % z nových klientů). V Praze vzrostl počet uživatelů heroinu jako základní drogy o 39 osob, jejich podíl se zvýšil o 3,1 %. Mezi nelegálními uživateli Subutexu došlo k mírnému poklesu počtu osob i procentuálního podílu. Až na třetím místě jsou v Praze kanabinoidy, které v ČR zaujímají 14

mezi základními drogami druhé místo. Celkem je jako základní drogu mezi novými klienty v Praze uvedlo 135 osob, tj. 15,8 % (v ČR 18,3 %). Mezi všemi klienty léčenými v průběhu roku 2009 v L/K centrech nejsou na rozdíl od roku 2005 - nejčastěji užívanou skupinou drog opiáty, ale stejně jako v ČR stimulancia užívaná 836 klienty, tj. 49,2 % ze všech léčených uživatelů drog (v ČR 59,8 %). Z toho pervitin uvedlo 833 osob, tj. 49 % (v ČR 59,4 %). Druhé místo patří dříve nejčastěji užívaným opiátům 628 osob, tj. 36,9 % (v ČR 23,4 %), samotný heroin pak uvedlo 453 osob, tj. 26,6 % (v ČR 17,7 %). Celkem heroin a pervitin jako základní drogu užívaly v Praze ¾ ze všech léčených uživatelů drog, stejně jako v ČR. Kanabinoidy (výlučně marihuana) jsou jako základní droga udávány jen 10,8 %klientů (v ČR 12,8 %) ze všech léčených uživatelů drog. 15

Regionální distribuce léčených uživatelů drog Incidence, prevalence i specifická věková incidence a prevalence léčených uživatelů drog podle krajů jsou v tabulce č. 10. Počty nově evidovaných uživatelů drog podle skupin základní drogy stejně jako počty všech klientů v roce 2009 podle skupin základní drogy v jednotlivých krajích jsou na grafech č. 5 a 6. Nejvyšší incidence na 100 000 obyvatel je za rok 2009 v Praze (71,4 / 100 000 obyvatel), Ústeckém kraji (59,4 / 100 000 obyvatel), následuje kraj Vysočina a Jihomoravský kraj (57 resp. 48,7 / 100 000 obyvatel); nejvyšší prevalenci má Ústecký kraj (152,6 / 100 000 obyvatel), následuje Praha (142,2 / 100 000 obyvatel). Nejvyšší počty nově evidovaných klientů jsou v roce 2009 v Praze (854 osob), následuje kraj Jihomoravský (553 osob), Ústecký (490 osob), Moravskoslezský (481 osob). V počtech všech klientů za rok 2009 je také na prvním místě Praha (1 701 osob), dále Ústecký kraj (1 260 osob) a Jihomoravský kraj (927 osob). Procentuální zastoupení uživatelů opiátů je nejvyšší v Praze (mezi nově evidovanými uživateli v Praze je to 28,5 %, což je 38,3 % ze všech nově evidovaných uživatelů opiátů v ČR; mezi všemi klienty je to 36,9 %, což je 30,6 % ze všech léčených uživatelů opiátů v ČR v roce 2009). Skupina opiátů je mezi léčenými uživateli drog silně zastoupena i v krajích Středočeském, Ústeckém, Jihomoravském, Moravskoslezském. Mezi nově evidovanými uživateli stimulancií má výrazné procentuální zastoupení v rámci kraje zejména kraj Liberecký, Ústecký, Karlovarský, Královéhradecký a Olomoucký; mezi všemi klienty za rok 2009 má kromě krajů Jihočeského, Libereckého, Zlínského a Karlovarského vysoký podíl uživatelů stimulancií i kraj Olomoucký. V absolutních počtech však nejvíce všech léčených uživatelů stimulancií vykázal Ústecký kraj, dále Praha a kraj Olomoucký. Nově evidovaných uživatelů vykázala na prvním místě Praha, dále Ústecký a Jihomoravský kraj. Ze vzájemného zastoupení jednotlivých skupin drog lze konstatovat, že problematika opiátů dominuje v Praze, ale je přítomna také ve Středočeském, Ústeckém, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V ostatních krajích (zejména všech moravských a východočeských) mají výraznou převahu uživatelé pervitinu. Kanabinoidy jako základní drogu uvádí nejvyšší podíl nových klientů v kraji Pardubickém (39,7 % ), Moravskoslezském (32,4 %, kde je dokonce nejvíce ze všech nových uživatelů marihuany v ČR 156 osob = 19,7 %), kraji Plzeňském (32,0 %) a kraji Vysočina 16

(29,5 %). Vyšší počty nově evidovaných uživatelů drog byly nahlášeny ještě z Prahy (135 osob) a kraje Vysočina (86 osob). Všichni léčení uživatelé kanabinoidů byli hlášeni nejčastěji z kraje Moravskoslezského (185 osob, 23,1 % v rámci kraje, ale i 16,5 % z celé ČR). Následují kraje Praha (183 osob) a Vysočina (150 osob). Nejvyšší podíl v kraji tvoří uživatelé kanabinoidů v kraji Plzeňském (26,1 % - ale pouze 59 klientů). Uživatelů hypnotik a sedativ bylo mezi všemi léčenými klienty v ČR evidováno pouze 68 osob, z toho nejvíce 22 osob z kraje Moravskoslezského a Středočeského. Uživatele rozpustidel hlásil nejčastěji kraj Ústecký a moravské kraje, 47 klientů představuje pouze 0,5 % mezi evidovanými klienty v roce 2009. Z pražských L/K center nebyl hlášen žádný klient užívající rozpustidla jako základní drogu. Mezi všemi léčenými klienty uvedlo jako základní drogu kokain celkem 38 klientů (oproti 15 klientům v roce 2008; z toho 13 klientů z Prahy, po 5 klientech hlásil kraj Jihomoravský, Olomoucký a Severomoravský, 2 klienty kraj Královéhradecký). Dalších 116 klientů ho užívalo jako drogu sekundární (17 klientů z Prahy, 16 osob z Vysočiny, 14 osob z Jihomoravského kraje, po 12 osobách z Ústeckého, Libereckého a Moravskoslezského kraje), zbývající kraje nahlásily 2-9 uživatelů kokainu. V 80 případech byl užíván k pervitinu, v 18 případech k heroinu a ve 14 případech k marihuaně. Nejvyšší počet gamblerů vykazuje již tradičně Moravskoslezský kraj a Vysočina. V Praze v minulých letech nebyli hlášeni, pouze v roce 2008, ale i v letošním roce byly zaznamenány 2 osoby. 17

Věková distribuce Věk léčených uživatelů drog představuje jednu z nejvýznamnějších charakteristik drogové scény. V tabulce č. 12 a grafu č. 7 je uvedena věková distribuce léčených uživatelů drog podle věkových skupin a pohlaví, včetně rozlišení mezi žadateli o první léčbu a všemi klienty za rok 2009 a porovnání se situací v ČR. Mezi novými žadateli o léčbu je v Praze nejvíce osob ve věkové skupině 15-19 let (26,5 %) a 25-29 let (21,2 %), následují 20 24letí (20,7 %), oproti loňskému roku mladší věkové skupiny zaznamenaly i přes silné obsazení mírný pokles. V ČR mírně převažují 20-24letí (28,5 %), následují 15-19letí (26,1 %) a 25-29letí (21,2 %). Téměř 24 % všech klientů za rok 2009 bylo v Praze ve věku 25-29 let, následuje věková skupina 30 34letých (20,8 %), 15 19letých (19,6 %) a 20-24letých (17,2 %). V ČR bylo nejvíce klientů ve věkové skupině 20 24letých (25,8 %). Ženy mají ve srovnání s muži vyšší podíl v některých mladších věkových skupinách. V tabulce č. 13 je zachyceno věkové rozložení klientů podle užívané základní drogy mezi novými i všemi léčenými klienty v Praze. Noví uživatelé opiátů i heroinu byli zejména ve věku 25 39 let a 20 24 let, u uživatelů stimulancií i samotného pervitinu byla významně zastoupena také věková skupina 15 19 let. Noví uživatelé kanabinoidů byli nejčastěji v již zmíněném věku 15 19 let. Mezi všemi klienty je situace stejná, liší se pouze poměrným zastoupením věkových skupin. Tabulka č.14 zachycuje věkovou distribuci nově léčených uživatelů drog podle pohlaví a přepočtu na 100 000 obyvatel. Uvádí také zvlášť věkové skupiny uživatelů heroinu a pervitinu. Tabulka č.15 popisuje totéž u všech klientů za rok 2009. Mezi novými klienty jsou v pořadí míry postižení nejpočetnější na prvním místě 25-39letí, kde 370 osob znamená incidenci 121,4 / 100 000 obyvatel a v incidenci na 100 000 obyvatel 15 19letí (365,9 / 100 000 obyv.). Oproti roku 2008 se poměr léčených mužů a žen v Praze změnil z hodnot 1,3 : 1 na 1,5 : 1 (v ČR je 2,1 : 1). Věková skupina 20-24letých je zajímavá nejnižším poměrem mezi muži a ženami, kdy ženy nad muži dokonce převažují. U nově evidovaných uživatelů heroinu jsou co do počtu nejpostiženější skupinou 25-39letí, kteří zároveň představují nejvyšší incidenci, tj. 43,6 / 100 000 obyvatel. Druhá nejvyšší hodnota incidence je přítomna ve věkové skupině 20 24 let, tj. 25,7 / 100 000 obyvatel. Poměr mužů a žen je celkově vyšší (2,2 : 1), ale ve věkové skupině 18

15-19 let ženy převažují nad muži. U uživatelů pervitinu je situace poněkud odlišná. Nejpočetnější jsou věkové skupiny 25-39 let a 15-19 let, v přepočtu na 100 000 obyvatel je nejpostiženější skupinou věková skupina 15-19letých (198,3 / 100 000 obyvatel) a 20-24letých (155,3 / 100 000 obyvatel). Celkový poměr mužů a žen léčených v Praze v souvislosti s užíváním pervitinu je nízký, 1,0 : 1. Mezi všemi léčenými klienty trvá posun do starších věkových skupin. Nejpostiženější věkovou skupinou co do počtu jsou opět 25-39letí, 902 osob však znamená až 3. nejvyšší prevalenci, tj. 296,0 / 100 000 obyvatel této věkové skupiny. Na druhém místě jsou jako v loňském roce 15-19letí (333 osob) a tato věková skupina má nejvyšší prevalenci 536,7 / 100 000 obyvatel. Poměr mužů a žen je 1,5 : 1 (v ČR je 2,1 : 1), nižší je stejně jako u nových uživatelů drog ve skupině 20-24 let (0,8 : 1) a také ve skupině 15-19letých (0,9 : 1), kde ženy převažují nad muži. Nejpočetnější věkovou skupinou mezi uživateli heroinu je skupina 25 39letých (360 osob, 118,1 / 100 000 obyvatel, což je i nejvyšší prevalence). Poměr mužů a žen je celkově 2,1 : 1. Nejvíce uživatelů pervitinu je ve věkové skupině 25 39 let (354 osob), nejvyšší prevalence je ovšem ve věkové skupině 15-19 let (314,3 / 100 000 obyvatel). Poměr mužů a žen je nízký, v celkovém počtu a v mladších věkových skupinách převažují ženy nad muži, nejnepříznivější pro ženy jsou věkové skupiny do 24 let, kde je poměr mužů a žen pouze 0,3 : 1 a 0,5 : 1! Tabulka č. 16 a graf č. 8 udávají průměrný věk uživatelů drog v době prvé návštěvy L/K centra v roce 2009. Mezi žadateli o prvou léčbu je v Praze průměrný věk 24,8 roku (v ČR 24,2 roku), u všech klientů 26,7 roku (v ČR 25,9 roku). Ženy jsou mladší než muži o 2,8 roku mezi prvně léčenými a o 3,8 roku mezi všemi klienty (o 0,1 roku méně než v loňském roce). Průměrný věk nových i všech léčených uživatelů pervitinu je o 5,1 roku, resp. o 4,8 roku nižší než u uživatelů heroinu. Významně mladší jsou pak uživatelé halucinogenů (22,0 roku), ale také kanabinoidů (19,1 roku, resp. 17,9 roku). Aktuální situaci naší drogové scény ještě lépe vystihují informace o věku prvého užití základní drogy (tabulka č. 17 a grafy č. 9 a 10). Před dosažením věku 15 let začalo užívat některou ze základních drog již 143 žadatelů o prvou léčbu (tj. 16,7 %) a 257 osob (tj. 15,1 %) ze všech léčených klientů. Do věku 19 let poprvé užilo drogu přes 49,0 % nově evidovaných klientů. U uživatelů heroinu začalo s užíváním do 19 let 33,2 % prvožadatelů o léčbu a 46,5 % ze všech léčených uživatelů heroinu, mezi uživateli pervitinu to bylo dokonce 50,9 %, resp. 60,5 %. Většina uživatelů kanabinoidů začala s jejich užíváním do 15 let věku. 19

Způsob aplikace drog a frekvence jejich užívání Způsob aplikace základní drogy podle jednotlivých skupin drog a pohlaví je v tabulce č. 18 a na grafu č. 11, který porovnává i situaci v Praze a v ČR. Injekční aplikace základní drogy byla zaznamenána u žadatelů o první léčbu ve 469 případech, což je 54,9 % (v ČR 55,6 %) ze všech nově evidovaných uživatelů drog. Mezi všemi klienty v roce 2009 to bylo 1 074 osob, tj. 63,1 % (v ČR 66,7 %). Na druhém místě je na rozdíl od loňského roku, kdy to bylo čichání/šňupání, aplikace kouřením (169 osob u žadatelů o prvou léčbu - tj. 19,8 %, 247 mezi všemi klienty tj. 14,5 %), následuje jiný způsob užití a požití drogy a dále zmíněné čichání/šňupání drogy (137 osob tj. 16 %, resp. 218 osob tj. 12,8 %). Mezi novými injekčními uživateli drog a zejména mezi všemi injekčními uživateli drog je v Praze oproti ČR vyšší podíl žen. Graf č. 12 zachycuje podíl injekčních uživatelů drog v jednotlivých věkových skupinách. Nejpostiženějšími jsou střední věkové skupiny (20 39 let), mezi všemi uživateli drog je ve všech věkových skupinách vyšší podíl injekčních uživatelů drog. Vezmeme-li v úvahu žadatele o první léčbu, kteří udávají injekční aplikaci základní drogy (469 osob) a k nim připočteme injekční užívání drogy sekundární u klientů užívajících základní drogu neinjekčně, což je 13 osob, pak celkem 482 injekčních uživatelů drog představuje z nově evidovaných klientů v roce 2009 celkem 56,4 % (v ČR 59,2 %) (tabulka č. 19). Mezi všemi klienty v roce 2009 udávalo injekční užívání základní drogy 1 074 osob a dalších 40 ještě užívalo injekčním způsobem drogu sekundární, tedy 1 114 osob s injekční aplikací drogy, tj. 65,5 % (v ČR 70,3 %). Absolutně nejvyšší počty injekčních uživatelů drog jsou ve věkové skupině 25 39 let u všech i u nově evidovaných klientů, v této věkové skupině je také nejvyšší podíl injekčních uživatelů drog. Tabulka č. 20 přináší porovnání podílu injekčních uživatelů drog v jednotlivých věkových skupinách v ČR a Praze jak mezi novými klienty, tak i mezi všemi klienty za rok 2009. Oproti loňskému roku, jsme zaznamenali v roce 2009 v Praze snížení podílu injekčních uživatelů drog mezi uživateli drog ve věku 20 a více let. Ve věkových skupinách 15 39 let bylo v Praze injekční užívání drog měně časté než v ČR. Zajímavý pohled na problematiku injekčního užívání drog v minulosti i v posledním měsíci (tj. v současnosti) podávají tabulky č. 21 a 22. Injekční aplikaci jakékoliv drogy 20

v současnosti udávalo 306 osob mezi nově evidovanými klienty (tj. 35,8 %) a 594 mezi všemi klienty (tj. 34,9 %). Mezi uživateli heroinu nikdy neužilo injekčním způsobem drogu 30 osob, mezi uživateli pervitinu 128 osob. Za zmínku stojí 8 uživatelů kanabinoidů, kteří udávají injekční aplikaci nějaké drogy v současnosti a dalších 8 jich připouští injekční aplikaci nějaké drogy v minulosti. Závažné údaje přináší tabulka č. 23, která nás informuje o věku prvého injekčního užití některé drogy. První injekční aplikaci drogy ještě před dovršením 19 let uvedlo přes 50 % z prvožadatelů o léčbu injekčně drogu užívajících a 44 % všech klientů ještě před dovršením 19 let. Skutečností však je i vysoký podíl osob, u kterých tento věk nebyl uveden (18,3 % prvožadatelů o léčbu a dokonce 31,5 % všech klientů s injekční aplikací drogy) a kteří by ve většině případů vzhledem ke svému věku a délce užívání drogy spadali také do této skupiny. Formulář pro evidenci uživatelů drog žádajících o léčbu poskytuje také informace o frekvenci užívání základní drogy (tabulka č. 24 a graf č. 13). Mezi žadateli o prvou léčbu uvádí denní užívání 240 uživatelů drog (tj. 28,1 %), dalších 181 užívá drogu 2-6x týdně (tj. 21,2 %). Heroin užívá denně 86 osob (tj. 49,1 % z uživatelů heroinu) a pervitin 73 osob (tj. 16,6 %). Mezi všemi klienty denně užívá drogu 548 uživatelů drog (tj. 32,2 %), z toho je 210 uživatelů heroinu a 161 uživatelů pervitinu. Zatímco u uživatelů heroinu nacházíme jeho denní užívání zhruba u poloviny jeho uživatelů, u uživatelů pervitinu je to čtvrtina a častěji se jedná o užívání 2x 6x týdně. Uživatelé kanabinoidů mají oproti loňskému roku, kdy nejvíce uváděli frekvenci 2x 6x týdně a méně, zvýšenou frekvenci a to zejména denní užití. Na grafu pak vidíme poměr frekvencí aplikace základní drogy mezi novými a všemi klienty užívajícími heroin a pervitin a ostatní drogy. Podíl frekvence každodenního užívání drogy je nejčastější mezi oběma skupinami uživatelů jak heroinu a pervitinu, tak ostatních skupin drog. I zde však zjišťujeme vysoké procento položky neznámo (u 35 % prvožadatelů o léčbu užívajících heroin či pervitin a u 20 % uživatelů ostatních skupin drog). 21

Kombinace drog Výčet všech dalších drog užívaných v kombinaci se základní drogou je uveden v tabulce č. 25. Nejčastěji užívanou sekundární drogou mezi prvně evidovanými klienty byla opět jako v předchozích třech letech marihuana 164 osob (2000-2003 to byl pervitin), mezi všemi klienty byla nejčastěji užívanou sekundární drogou také marihuana 326 osob (v roce 2005 to byl pervitin). Následuje pervitin (98 osob, resp. 257 osob) a na 3. místě je alkohol (75 osob, resp. 163 osob ). V celé ČR je také nejčastěji užívanou sekundární drogou u obou skupin uživatelů marihuana, dále u nových klientů byla z nelegálních drog třetí extáze, čtvrtý heroin; u všech léčených uživatelů drog byl z nelegálních drog třetí heroin, dále extáze. Z celkového počtu 1 701 všech léčených uživatelů drog užilo v kombinaci se základní drogou druhou drogu 842 osob, z nich 253 užívalo ještě třetí drogu; mezi 854 poprvé evidovanými klienty užívalo druhou drogu 358 osob, ještě třetí pak 84 osob. Ve srovnání s minulými lety se mírně snížil počet osob užívajících drogy v kombinaci. Grafické znázornění četnosti užívání jednotlivých skupin drog buď jako droga základní či jako droga sekundární je na grafech č. 14, 15. Vezmeme-li v úvahu počty uživatelů základních drog a k nim připočteme užívání dalších drog u stejných klientů, pak můžeme sestavit pořadí oblíbenosti, resp. dostupnosti drog (tabulka č. 26). Na prvém místě má převahu mezi všemi klienty a mezi prvožadateli o léčbu pervitin (v ČR je zhruba o 10 % vyšší podíl uživatelů této drogy). V Praze následuje heroin, na třetím místě je marihuana u všech léčených klientů, mezi prvožadateli o léčbu je pořadí těchto drog obrácené (v ČR je pořadí těchto dvou drog obrácené u nově evidovaných i všech léčených klientů a uživatelů heroinu je mezi všemi léčenými uživateli drog v ČR 24,3 % oproti 35,0 % v Praze). Do popředí se dostává také Subutex užívaný nejen v substituční léčbě, ale i jako nelegální sekundární droga patří mu 4. místo u obou skupin uživatelů drog (zatímco v ČR je Subutex mezi všemi uživateli drog užíván 6,6 % klientů, v Praze 12,3 % klientů; mezi nově evidovanými uživateli drog je podíl jeho uživatelů v ČR zhruba 3,8 %, v Praze dokonce 8,8 %). 22

INCIDENCE (First Treatment Demand) A PREVALENCE uživatelů drog - žadatelů o léčbu Praha - 2009 Léčebně/kontaktní centra podle typu L/K centra Klienti Tab. č. 1 Typ L/K centra (kód) počet vykazujících center počet existujících center % vykazujících center počet všech klientů % ze všech klientů z toho problémových uživatelů drog % ze všech problémových uživatelů drog počet nově evidovaných klientů (FTD) % z nově evidovaných klientů z toho nových problémových uživatelů drog % z nových problémových uživatelů drog Nízkoprahové (1) 3 4 75,0 534 31,4 507 33,3 316 37,0 297 40,8 Ambulantní - zdravotnická (2) 8 10 80,0 414 24,3 366 24,1 183 21,4 150 20,6 Ambulantní - nezdravotnická (2) 6 8 75,0 177 10,4 138 9,1 69 8,1 40 5,5 Lůžkové (3) 8 9 88,9 576 33,9 510 33,5 286 33,5 241 33,1 Celkem 25 31 80,6 1701 100 1521 100 854 100 728 100 Metodika Rok sběru dat 2009 Metoda sběru dat hlášení na formulářích EMCDDA/TDI Geografické pokrytí Praha Typ hlásících center viz tabulka výše Incidence (FTD) nově registrovaní klienti v roce 2009 (1. 1. - 31. 12. 2009) Definice případu první vyžádaná léčba v souvislosti s užíváním drogy v životě klienta Kontrola duplicitních hlášení podle kódu klienta (na úrovni kraje i ČR) Prevalence všichni klienti v roce 2008 (1. 1. - 31. 12. 2009) Definice případu první léčba v souvislosti s užíváním drogy v příslušném kalendářním roce v jakémkoliv z L/K center Kontrola duplicitních hlášení podle kódu klienta (na úrovni kraje i ČR) Problémové užívání drog injekční užívání jakékoliv drogy a/nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů a/nebo kokainu a/nebo drog amfetaminového typu Poznámky 23

Typ zařízení INCIDENCE (First Treatment Demand) A PREVALENCE uživatelů drog - žadatelů o léčbu Praha - 2009 Rozdělení L/K center podle typu zařízení, stav k 31. 12. 2009 Nízkoprahová Ambulantní - zdravotnická Ambulantní - nezdravotnická Lůžková Celkem L/K center Praha 1 1 2 * 1 4 Praha 2 * 2 * 2 4 Praha 3 * * * * 0 Praha 4 1 * 2 * 3 Praha 5 1 1 1 3 6 Praha 6 * 1 1 * 2 Praha 7 1 2 * * 3 Praha 8 * 1 1 2 4 Praha 9 * * 2 1 3 Praha 10 * 1 1 * 2 Praha - celkem 4 10 8 9 31 % 12,9 32,3 25,8 29,0 100 Česká republika 21 52 42 47 162 % 12,9 32,3 25,8 29,0 100 Tab. č. 2 24

INCIDENCE (First Treatment Demand) A PREVALENCE uživatelů drog - žadatelů o léčbu Praha - 2009 Léčebná / kontaktní centra Tab. č. 3 Typ zařízení Celkem evidovaná L/K centra hlásící z toho: nehlásící Praha 1 4 4 * Praha 2 4 3 1 Praha 3 * * * Praha 4 3 2 1 Praha 5 6 6 * Praha 6 2 2 * Praha 7 3 2 1 Praha 8 4 2 2 Praha 9 3 2 1 Praha 10 2 2 * Praha - celkem 31 25 6 % 100 80,7 19,3 25

INCIDENCE (First Treatment Demand) A PREVALENCE uživatelů drog - žadatelů o léčbu Praha - 2009 Tab. č. 4 Okolnosti návštěvy L/K centra Kdo klienta doporučil (N případů) Všichni klienti První léčení (FTD) Muži Ženy Neznámo Celkem ČR Muži Ženy Neznámo Celkem ČR 1. Sám 450 233 5 688 4358 166 86 1 253 1675 2. Rodina 98 94 2 194 744 67 68 1 136 496 3. Jiné L/K centrum 101 93 3 197 645 19 17 1 37 165 4. Obvodní lékař 17 24 * 41 187 8 17 * 25 109 5. Lůžkové zdravotnické zařízení 33 41 * 74 213 18 18 * 36 78 6. Sociální služba 44 48 1 93 220 29 34 * 63 150 7. Soud policie 63 37 * 100 447 24 24 * 48 266 8. Jiná možnost 34 36 * 70 270 20 13 * 33 163 0. Neznámo 166 73 5 244 1679 154 65 4 223 1216 Celkem 1006 679 16 1701 8763 505 342 7 854 4318 26

INCIDENCE (First Treatment Demand) A PREVALENCE uživatelů drog - žadatelů o léčbu Praha - 2009 Tab. č. 5 S kým klient žije S kým klient žije (N případů) Všichni klienti První léčení (FTD) Muži Ženy Neznámo Celkem ČR Muži Ženy Neznámo Celkem ČR 1. Sám 179 55 1 235 1784 71 29 1 101 769 2. S rodiči 304 221 6 531 3029 169 127 1 297 1641 3. Sám s dítětem 3 34 * 37 119 1 7 * 8 45 4. S partnerem 90 112 1 203 1095 28 42 * 70 449 5. S partnerem a dětmi 43 45 * 88 463 15 20 * 35 184 6. S přáteli 30 21 2 53 767 10 14 1 25 371 7. Jiná možnost 72 84 * 156 813 17 23 * 40 383 0. Neznámo 285 107 6 398 693 194 80 4 278 476 Celkem 1006 679 16 1701 8763 505 342 7 854 4318 27

INCIDENCE (First Treatment Demand) A PREVALENCE uživatelů drog - žadatelů o léčbu Praha - 2009 Tab. č. 6 Charakter bydlení klientů Charakter bydlení (N případů) Všichni klienti První léčení (FTD) Muži Ženy Neznámo Celkem ČR Muži Ženy Neznámo Celkem ČR 1. Stálé bydliště 458 333 8 799 4113 229 177 2 408 2024 2. Přechodné bydliště 116 136 2 254 1426 33 49 1 83 458 3. V zařízení 65 63 * 128 744 16 13 * 29 363 4. Bezdomovec 78 35 * 113 1004 30 119 * 149 452 0. Neznámo 289 112 6 407 1476 197 84 4 285 1021 Celkem 1006 679 16 1701 8763 505 442 7 954 4318 Pozn.: Nejčastěji diagnostický a výchovný ústav 35 x, terapeutická komunita 34 x, doléčovací centrum 21 x, ubytovna či kolej 11 x, azylový dům 3x, squat 3 x. 28

INCIDENCE (First Treatment Demand) A PREVALENCE uživatelů drog - žadatelů o léčbu Praha - 2009 Tab. č. 7 Národnost uživatelů drog žádajících o léčbu Národnost (N případů) Všichni klienti První léčení (FTD) Muži Ženy Neznámo Celkem ČR Muži Ženy Neznámo Celkem ČR 1. Česká 844 605 12 1461 7155 363 283 3 649 3206 2. Jiná země EU 20 13 * 33 124 12 4 * 16 47 3. Jiná ostatní země 8 5 * 13 65 3 3 * 6 24 0. Neznámo 134 56 4 194 1419 127 52 4 183 1041 Celkem 1006 679 16 1701 8763 505 342 7 854 4318 Pozn.: Nejčastěji byla mezi všemi klienty uvedena národnost: 27 x slovenská, 5 x ruská, 2 x romská, 2 x ukrajinská, 2 x běloruská, ostatní národnosti 1 x. 29

INCIDENCE (First Treatment Demand) A PREVALENCE uživatelů drog - žadatelů o léčbu Praha - 2009 Tab. č. 8 Charakter zaměstnání klientů Charakter zaměstnání (N případů) Všichni klienti První léčení (FTD) Muži Ženy Neznámo Celkem ČR Muži Ženy Neznámo Celkem ČR 1. Pravidelné 161 108 2 271 1508 53 34 1 88 644 2. Student / žák 147 160 2 309 1208 101 98 2 201 847 3. Důchodce (vč.invalidních), v domácnosti 4. Nezaměstnaný, příležitostná práce 19 41 1 61 347 8 17 * 25 123 381 218 4 603 4633 150 103 * 253 2045 5. Jiná možnost 15 42 * 57 398 3 13 * 16 192 0. Neznámo 283 110 7 400 669 190 77 4 271 467 Celkem 1006 679 16 1701 8763 505 342 7 854 4318 30

INCIDENCE (First Treatment Demand) A PREVALENCE uživatelů drog - žadatelů o léčbu Praha - 2009 Tab. č. 9 Nejvyšší dokončené vzdělání klientů Nejvyšší dokončené vzdělání (N případů) Všichni klienti První léčení (FTD) Muži Ženy Neznámo Celkem ČR Muži Ženy Neznámo Celkem ČR 1. Nedokončené základní 49 28 * 77 319 37 18 * 55 222 2. Základní 295 297 3 595 3971 151 150 1 302 1970 3. Střední bez maturity 190 88 1 279 2380 68 29 * 97 1071 4. Střední s maturitou 131 114 4 249 1144 39 38 1 78 448 5. Vyšší - VOŠ 4 3 * 7 36 1 2 * 3 14 6. Vysokoškolské 11 11 1 23 76 2 5 1 8 32 0. Neznámo 326 138 7 471 837 207 100 4 311 561 Celkem 1006 679 16 1701 8763 505 342 7 854 4318 31

Tab. č. 10 INCIDENCE (First Treatment Demand) A PREVALENCE uživatelů drog - žadatelů o léčbu Praha - 2009 Incidence, prevalence a specifická věková incidence a prevalence na 100 000 obyvatel v ČR a jednotlivých krajích Všichni klienti Z toho ve věkové skupině 15-39 let Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Incidence (FTD) Prevalence Incidence (FTD) Prevalence Počet / Počet / Počet / Počet / incidence na 100 000 obyvatel prevalence na 100 000 obyvatel incidence na 100 000 obyvatel prevalence na 100 000 obyvatel 854 1701 774 1527 71,4 142,2 174,0 343,4 283 876 270 840 23,8 73,8 61,6 191,6 215 410 198 375 34,1 64,9 85,8 162,5 150 226 139 208 26,9 40,6 69,0 103,2 67 86 66 83 21,9 28,1 57,9 72,9 490 1260 457 1146 59,4 152,6 148,8 373,2 183 295 168 272 42,4 68,3 104,5 169,1 171 239 160 224 31,1 43,4 80,5 112,7 78 151 74 145 15,3 29,7 39,6 77,7 292 583 284 555 57,0 113,7 150,2 293,4 553 927 504 847 48,7 81,6 120,6 202,7 345 756 334 722 53,9 118,0 140,8 304,4 156 453 154 443 26,4 76,8 70,9 204,0 481 800 459 752 38,5 64,0 99,6 163,2 4318 8763 4041 8139 41,8 84,9 106,2 213,9 32

Tab. č. 11 INCIDENCE (First Treatment Demand) A PREVALENCE uživatelů drog - žadatelů o léčbu Praha - 2009 Základní droga podle pohlaví - skupiny drog Skupiny základních drog Všichni klienti 33 První léčení (FTD) Muži Ženy Celkem % ze Muži Ženy Počet % Počet % osob všech Počet % Počet % Celkem osob % z FTD Opiáty celkem 424 67,5 199 31,7 628*) 36,9 167 68,7 74 30,5 243 ) 28,5 Heroin 306 67,5 144 31,8 453*) 26,6 119 68,0 55 31,4 175 ) 20,5 Morfin 1 50,0 1 50,0 2 0,1 1 100 * * 1 0,1 Kodein * * * * * * * * * * * * Brown 5 62,5 3 37,5 8 0,5 2 100 * * 2 0,2 Metadon 4 50,0 4 50,0 8 0,5 1 50,0 1 50,0 2 0,2 Subutex 93 70,5 37 28,0 132*) 7,8 33 68,8 14 29,2 48 ) 5,6 Ostatní opiáty 15 60,0 10 40,0 25 1,5 11 73,3 4 26,7 15 1,8 Kokain celkem 7 53,8 5 38,5 13*) 0,8 6 54,5 4 36,4 11 ) 1,3 Kokain 7 53,8 5 38,5 13*) 0,8 6 54,5 4 36,4 11 1,3 Crack * * * * * * * * * * * * Stimulancia - celkem 407 48,7 419 50,1 836*) 49,1 214 48,5 223 50,6 441 ) 51,6 Amfetamin 1 100 * * 1 0,1 * * * * * * Pervitin 404 48,5 419 50,3 833*) 49,0 213 48,4 223 50,7 440 ) 51,5 Extáze (MDMA) 1 100 * * 1 0,1 1 100 * * 1 0,1 Efedrin 1 100 * * 1 0,1 * * * * * * Hypnotika, sedativa 5 41,7 7 58,3 12 0,7 2 50,0 2 50,0 4 0,5 Barbituráty * * * * * * * * * * * * Benzodiazepiny 3 37,5 5 62,5 8 0,5 1 33,3 2 66,7 3 0,4 Ostatní sedativa 2 50,0 2 50,0 4 0,2 1 100 * * 1 0,1 Halucinogeny celkem 2 66,7 1 33,3 3 0,2 2 66,7 1 33,3 3 0,4 LSD 2 66,7 1 33,3 3 0,2 2 66,7 1 33,3 3 0,4 Trifenidyl * * * * * * * * * * * * Psilocybin * * * * * * * * * * * * Durman * * * * * * * * * * * * Rozpustidla - celkem * * * * * * * * * * * * Toluen * * * * * * * * * * * * Jiná rozpustidla * * * * * * * * * * * * Kanabinoidy celkem 139 76,0 44 24,0 183 10,8 99 73,3 36 26,7 135 15,8 Marihuana 139 76,0 44 24,0 183 10,8 99 73,3 36 26,7 135 15,8 Hašiš * * * * * * * * * * * * Jiné drogy, léky 3 60,0 2 40,0 5 0,3 2 100 * * 2 0,2 Neznámá 19 90,5 2 9,5 21 1,2 13 86,7 2 13,3 15 1,8 Celkem 1006 59,1 679 39,9 1701*) 100 505 59,1 342 40,0 854 ) 100 Gambling 2 100 * * 2 0,1**) * * * * * * *) u 3 uživatelů heroinu, u 10 uživatelů pervitinu, 2 uživatelů Subutexu a u 1 uživatele kokainu není známo pohlaví ) u 1 uživatele heroinu a u 4 uživatelů pervitinu, 1 uživatele Subutexu a u 1 uživatele kokainu není známo pohlaví **) procento z celkem 1703 osob